1. Formování kapely a cesta ke slávě (1969-1980) 2. Období proměnlivých sestav (1981-1986) 3. Návrat k zakládající sestavě (1987-1994) 4. Po druhém reunionu (1995-2000) 5. V novém tisíciletí po současnost (2000-present)

Wishbone Ash je britská rocková skupina, která dosáhla svého největšího úspěchu na začátku a v polovině 70. let. Wishbone Ash jsou známí svým rozsáhlým používáním harmonických dvou sólových kytar, které přitahovaly elektrické bluesové kapely od doby, kdy Jeff Beck a Jimmy Page hráli společně v Yardbirds v roce 1966. Na rozdíl od dvojitého hlavního zvuku kytar jižanského rockového průkopníka The Allman Brothers Band, Wishbone Ash obsahovali silné prvky progresivního rocku a také lidové a klasické hudby. Mezi jejich nejoblíbenější alba patří "Wishbone Ash" (1970), "Argus" (1972), "There's The Rub" (1974) a "New England" (1976). Jejich přínos pomohl Andymu Powellovi a Tedu Turnerovi být zvoleni jako "Dva z deseti nejdůležitějších kytaristů v historii rocku" (časopis Traffic 1989). Melody Maker (1972) popsal duo Powell a Turner jako "nejzajímavější dvoukytarový tým od dob, kdy Beck a Page zdobili Yardbirds". Několik významných kapel uvedlo Wishbone Ash jako svůj vliv, včetně Eagles, Judas Priest, Iron Maiden, Van Halen, Lynyrd Skynyrd, Thin Lizzy, Metallica, Dream Theater, Overkill a Opeth. V každém žánru jsou poměrně snadno identifikovatelní velikáni, které obvykle znají i další generace obdivovatelů umění. Pro hard-rockovou muziku jistě není potřeba daleko chodit po příklady. "Undergroundový" fanoušek však obvykle zjistí, že kromě mediálních gigantů existují i velikáni, takříkajíc, pozapomenutí. Ano, uhodli jste, Wishbone Ash patří právě do této kategorie. Mistři rockových balad, experti na dlouhá propracovaná kytarová sóla, často zdvojená, si zaslouží občas připomenout.

1. Formování kapely a cesta ke slávě (1969-1980) Vznik kapely Wishbone Ash lze vysledovat do Torquay, Devon, Anglie, přímořského letoviska na jihozápadě země, kde ji v říjnu 1969 založili baskytarista Martin Turner a bubeník Steve Upton. Vznikli v podstatě už v roce 1963 v Torquay v Devonu z popela tria The Empty Vessels původně známého jako The Torinoes, později v roce 1969 též nakrátko přejmenovaného na Tanglewood, které založil zakládající člen a tvůrčí síla Wishbone Ash Martin Turner (zpěv a baskytara) v roce 1966 jej doplnil Steve Upton (bicí a perkuse). V roce 1969 se tato již dobře sehraná sestava ve třech s původním kytaristou skupiny Tanglewood vydala pod názvem Tanglewood do Londýna. Po dobrých zkušenostech z místních klubů se chtěli pokusit uplatnit svůj talent a nápady, a vybudovat profesionalní kariéru. Bohužel Martinův bratr Glenn Turner se po pár měsících rozhodl kapelu opustit a vrátit se do rodného Torquay a skupina stála před nelehkým úkolem najít kytaristu a také na klávesistu. V té době se Martin a Steve seznámili s Milesem Copellandem III, který jim nabídl služby managera a situaci vyřešil podáním inzerátu do časopisu Melody Maker: "Hledá se SÓLOVÝ KYTARISTA - pozitivně myslící, tvořivý a přizbůsobivý, pro kapelu s velkou podporou a budoucností". Po rozsáhlém hledání kytaristy se kapela nemohla rozhodnout mezi dvěma finálními kandidáty, Andym Powellem a Tedem Turnerem (který s Martinem není příbuzný). Původní představa byla mít jednu kytaru a ještě přibrat klávesistu. Bylo navrženo, aby vyzkoušeli oba kytaristy "jen proto, aby viděli, jak to zní". Pozvali proto oba na zkoušku najednou a ... v důsledku toho původní sestavu Wishbone Ash doplnili kytaristé a zpěváci Andy Powell a Ted Turner. Kytarová souhra Andyho a Teda se brzy stala poznávacím znakem Wishbone Ash. Poté, co členové kapely napsali několik navrhovaných názvů kapel na dva listy papíru, Martin Turner vybral z každého seznamu jedno slovo, "Wishbone" a "Ash". Kapela se přejmenovala, zhruba rok zkoušela, skládala a hrála po klubech, mezitím vydala nějaké demo nahrávky. Zpočátku to byla interpretace skladeb Chucka Berryho, Little Richarda, Ray Charlese, Shadows apod., později se však už pustili do vlastních skladeb v duchu boogie. Ted (David) Turner a Andy Powell brzy prošli trápením a porodními bolestmi nové kapely, ale měli štěstí, že Miles Copeland bojoval za jejich věc a bylo dosaženo poměrně rychlého pokroku. Poté, co je v jedné z formací opustil bubeník, našli v roce 1966 náhradu ve Stevu Uptonovi, který se stal stálým členem budoucích Wishbone Ash. Začátkem roku 1970 si kapela zajistila místo předskokana Deep Purple a získala si oddaného fanouška. Kytarista Ritchie Blackmore, ohromen novou kapelou, později doporučil Wishbone Ash jejich producentovi Dereku Lawrenceovi a pomohl jim zajistit nahrávací smlouvu s Decca/MCA Records. Debutové bezejmenné album kapely "Wishbone Ash" vyšlo v prosinci 1970 a ukázalo, že Ritchie vůbec neměl špatný vkus. Debutové album bylo solidní záležitostí založenou na boogie a blues, která předvedla schopnosti Powella a Turnera hrát na hmatníky. Úžasná směs různých progresivně zahalených rockových skladeb vyvrcholil více než 10-minutovou skladbou "Phoenix", která se stala hymnou kapely a krásně ukazuje, proč jsou Wishbone Ash řazeni k průkopníkům v oblasti spolupráce dvou sólujících kytaristů. O geniálních "baladách" nemluvě. Chyběla mu však okázalost i rozmanitost nejlepších nahrávek devonského kvarteta, ale byl to chvályhodný začátek, který vyvrcholil na velmi slušném #29 místě britské hitparády. Jejich druhé album "Pilgrimage" z prosince 1971 se objevilo jen o šest měsíců později a ukázalo, že hudebníci rádi experimentují. Druhé album snadno překonalo jejich výkon, jedná se o jedno z nejlepších klasických alb Wishbone Ash, když dosáhlo na #6 místo v žebříčku NME a vyšplhalo se na #14 místo v britské hitparádě. Vyhýbalo se svalnatému blues svého předchůdce a zaměřovalo se převážně na akustickou, folkově ochucenou hudbu v duchu Led Zeppelin III, ale zahrnovalo také "Vas Dis", jazzovou instrumentálku ve stylu scatu, instrumentální skladbu "Lullaby" ve stylu Genesis a klasické oblíbené skladby "Valediction" a "Pilgrim", čtyřcestné harmonie podobné Crosbymu, Stillsovi, Nashovi a Youngovi, dva z jejich nejoblíbenějších klasických pódiových hitů všech dob. Kapela nyní začala hrát na hlavní scéně jako headlineři. Ani jedna z těchto nahrávek však doopravdy nepřipravila rostoucí fanouškovskou základnu kapely na jejich třetí album, Argus z dubna 1972. Velké věci byly za pouhých 11 měsíců s vydáním třetího alba "Argus" z roku 1972, možná nejlepšího alba kapely, kterým kapela dosáhla komerčně vrcholu a zajistila si nesmrtelnost. Bylo rozhodně jejich komerčně nejúspěšnějším, když dosáhlo pozice #2 v UK Albums Chart a stalo se zlatým. "Argus" je stále všeobecně uznáváno jako nejlepší hodinu Wishbone Ash, je považováno za jednu z největších rockových klasik všech dob. Byla to mistrovská směs folku, progu a hard rocku, kde intuitivní a vysoce expresivní souboje Powella a Teda Turnera na sólové kytary, které vynikly v majestátních delších skladbách jako "Time Was" a "Sometime World", a kapela se dotkla nezapomenutelných středověkých témat v "The King Will Come" a "Warrior". Mix nádherných melodií, balad, kytarových souher... není divu, že bylo zvoleno čtenáři Sounds jako "nejlepší rockové album roku", také nejlepším rockovým albem roku/"Top British Album" (Melody Maker). Oba kytaroví hrdinové, jak Andy Powell i Ted Turner, předvádějí nádherné šarvátky, ze kterých vycházejí vítězně oba dva, velmi elegantně si předávají jednotlivé sólové party. Navíc si společně s baskytaristou Martinem Turnerem rozdělili jednotlivé pěvecké výstupy, což vyvolává místy představu vokálního kouzlení v éře hippies. Pouze skladba "Leaf And Stream" je ozdobena jediným hlasem, a to právě Martinovým. Album obsahuje směs progresivního rocku, folku a hard rocku a je považováno za mezník v progresi harmonizace dvou sólových kytar, které později přijaly za své i kapely jako Thin Lizzy a Iron Maiden. Zvukovým inženýrem na "Argus" byl Martin Birch, který také spolupracoval s Deep Purple, Black Sabbath, Iron Maiden a dalšími rock/metalovými kapelami. Převážnou část melodií a textů poskytl baskytarista/zpěvák Martin Turner, i když na aranžmá písní se podíleli všichni členové. Směs středověkého lyrismu a těsného muzikantství, "Argus" není koncepční album, ale je to album silných, zajímavých písní. Fanoušci se shodují, že "Argus" je klasický zvuk Wishbone Ash a že to kapela nevylepšila žádným ze svých následujících vydání. Jejich dvojitá "harmony lead guitars" jsou mistrovsky podpořeny sevřenou rytmickou sekcí. Kromě toho kapela nachystala krátkou desku "Live In Memphis", která byla určena k propagaci do rádií a nikdy se samostatně neprodávala. Kapela získávala mezinárodní uznání za jejich živá vystoupení a získávala tak popularitu po celém světě. Po albu "Argus" měli Wishbone Ash náhle svět u nohou. Album se vyšplhalo na #3. místo v britské Top 40, zároveň získalo zlatou desku, a kapela se chopila příležitosti hrát ve větších arénách ve Velké Británii a Evropě. Kupodivu však ve studiu okamžitě změnili směr, vzdali se služeb Dereka Lawrence. Další album "Wishbone Four" z roku 1973 tak byla první nahrávka kapely bez producenta Dereka Lawrence, protože se kapela rozhodla produkovat si album sama. "Wishbone Four", které vyšlo jen o 12 měsíců po ceněném albu "Argus", získalo stříbrný status. Toto eklektické pokračování obsahovalo několik agresivních, rockových hitů jako "So Many Things To Say" nebo "Doctor", ale většinou se uchýlilo ke křehkým, folkově zabarveným skladbám jako "Ballad Of The Beacon" a "Sorrel". Komerčně se však kapele vyhýbání se stereotypním receptům vyplatilo, "Wishbone Four" se umístilo na #12. místě v britské hitparádě a také se vyšplhalo na #44. místo v americké hitparádě Billboard 200, což bylo nejlepší 44. místo v její kariéře. Přestože obsahuje několik nádherných balad, jako celek nedosahuje kvalit předchozích alb. Představovalo však radikální odklon od jejich předchozího alba "Argus", které neobsahovalo téměř žádnou z dvojných kytarových harmonií a folkových prvků, které se objevily na předchozím albu. Ačkoli "Wishbone Four" bylo po svém vydání mezi fanoušky populární, prodeje ve srovnání s "Argus" klesly. Skupina si užila čestné kolo s dvojalbem "Live Dates", které ve Velké Británii po vydání v prosinci 1973 rychle získalo stříbrné ocenění. Album ukázalo, že kapela byla i živě nedostižná. Bylo rovněž vydáno album s názvem "Wishbone Ash Live in Memphis", které bylo promo pro FM rozhlasové stanice, ale nikdy se neprodávalo v obchodech. Zajímavostí je, že v dobách bezbřehých improvizací se kapela držela promyšlené stavby svých sól a snažila se je vždy zahrát co možná nejvěrněji. Toto vydání se však ukázalo jako labutí píseň pro "klasickou" sestavu kapely, protože nový kytarista, Laurie Wisefield, narozený ve východním Londýně, byl začátkem roku 1974 nahrazen odcházejícím Tedem Turnerem. Album znamenalo také "amerikanizaci" Wishbone Ash, protože se kapela kvůli daňovým účelům přesídlila z Anglie do severovýchodních Spojených států (Nová Anglie), jak to v té době udělalo mnoho britských hudebníků, kterým se nelíbily vysoké ostrovní daně. Nová sestava kapely Wishbone Ash se přestěhovala do USA, aby v roce 1974 natočila nové album. Album "There's The Rub" z roku 1974 bylo nahráno na Floridě a produkováno producentem Eagles Billem Szymczykem. Album se zdá efektivnější, rádiem laděnější rocková deska, která obsahovala i dojemnou baladu "Persephone" a folkově laděnou "Lady Jay". Album se dostalo do britské Top 20 a kapele opět vyneslo stříbrnou certifikaci. Součástí "There's The Rub" je instrumentální skladba "F.U.B.B.". Album bylo opět vynikající, ale celkově pobyt v Americe kapele moc inspirace nepřinesl. Steve Upton byl zatčen na Novém Zélandu za to, že na koncertě oznámil celý název. Na Novém Zélandu jsou nadávky na veřejnosti trestným činem, a když Upton titul vyhlásila na venkovním koncertě, žena opalující se na zahradě poblíž si stěžovala starostovi. Upton strávili noc ve vězení a album dosáhlo pozice #3 na Novém Zélandu kvůli publicitě. Každopádně se blížil konec jedné éry, protože Ted Turner toho měl dost a nedlouho poté v roce 1974, po 11 letech v kapele, opustil nejen kapelu, ale včas i hudební průmysl. Skupina angažovala Laurieho Wisefielda, kytaristu a zpěváka z kapely Home, a kapela se posunula k jemnějšímu zvuku MOR. Přestože Laurieho styl nebyl každému po chuti, byl obecně mezi fanoušky velmi oblíbený a přinesl trochu tvrdší ostří do folkově zabarveného progresivního rocku, kterým byl vzorec Wishbone Ash. Wisefield byl dynamický hráč a stal se Andymu vynikajícím partnerem - měli spolu odehrát velmi úspěšných 11 let a MKII verze kapely je pro většinu jejích výstupů velmi dobře promyšlená. Hned další dílo, šesté studiové album "Locked In" z roku 1976 je, slušně řečeno, nepřesvědčivé. Je to druhé album s kytaristou Lauriem Wisefieldem, který se ke kapele připojil v roce 1974. Album produkoval Tom Dowd a bylo vidět, jak se kapela pohybuje směrem k americkému soft-rockovému území, když skupina začala na turné také koncertovat dokonce s klávesistou Grahamem Maitlandem. Kapela měla vždy nejvíc problémů se zpěvem, ale přenechat pár skladeb Lauriemu však byl krok velmi špatným směrem. Album se v dubnu 1976 umístilo na #36. místě v britské hitparádě UK Albums Chart, což je jejich dosud nejnižší umístění v britské hitparádě. Bylo to také první album Wishbone Ash, které obsahovalo originální skladby, které nebyly uvedeny jako autorství celé skupiny, přičemž čtyři skladby byly připsány jednomu nebo dvěma členům. Album je mnohými kritiky, fanoušky i samotnou kapelou považováno za jeden ze slabších položek v jejich rozsáhlém katalogu. Kapela často svaluje vinu na producenta Toma Dowda, který trval na tom, aby kapela ve studiu hrála mnohem tišeji, což z jejích vystoupení ubíralo velkou část energie. Kapela pro toto a další album New England přešla v USA na distribuci z MCA Records na Atlantic Records. V roce 1976 se na sedmém studiovém albu "New England" vrátili k tradičnímu stylu Wishbone Ash. Vyšlo pouhých sedm měsíců po albu "Locked In". Ve srovnání s nim bylo toto nové úspěšné, ale stále se nedostalo tak vysoko v žebříčku jako většina jejich předchozích alb. V britské hitparádě alb se umístilo na #22. místě. Album pojmenovali podle části USA v Connecticutu, kam přesídlili, stejně jako mnoho dalších britských kapel (Foghat, Fleetwood, Savoy Brown atd.). Opět byli přivedeni noví producenti, tentokrát v podobě Rona a Howarda Albertových. "New England" obsahovalo vyváženou kombinaci hardrockových písní a svěžích, softrockových balad, přičemž ty druhé Wishbone Ash dále rozvíjeli na svém dalším studiovém albu "Front Page News". Další album "Front Page News" z roku 1977 bylo posledním albem kapely z tohoto období, které bylo nahráno v USA a americká anabáze kapely skončila. Album obsahovalo mix měkčích rockových skladeb, Leader-Post album označil za "stylové a vybroušené" a "jemný, lehký rock". Svěží a harmonicky nabité album "Front Page News" vyšlo v době, kdy punk plnil všechny titulky, pokračovalo v jemnějším zvuku MOR. Wishbone Ash pokračovali v rozvíjení zvuku a stylu, který zavedli na albu "New England". Pro toto album si udrželi produkční služby Rona a Howarda Albertových, ale vrátili se ke svému původnímu nahrávacímu labelu MCA. Již úvodní titulní skladba nastavuje scénu pro album v mírně uvolněné, středně tempové instrumentaci. A tak plynule plyne řada lehce melancholických skladeb středního tempa se silnými harmoniemi. Celou dobu se objevují výbuchy skvělé, ale příliš krátké kytarové partie, které však obvykle slouží pouze jako pevný základ pro skladby. Druhá strana je sice o něco tvrdší, ale tempo zřídka dosahuje něčeho, co by se dalo popsat jako energické. Na "Front Page News" nejsou žádné mimořádné skladby. Jedná se o přímočaré album deseti 4-5-minutových skladeb, dokonale zahraných, ale s malým rozvinutím. V roce 1978, po letech experimentálních alb, se kapela rozhodla vrátit ke svým kořenům s albem "No Smoke Without Fire". Kapela se znovu sešla se svým dlouholetým producentem Derekem Lawrencem, aby nahrála pravděpodobně svou nejostřejší sbírku od dob "Argus" z roku 1972, opět produkovanou Derekem Lawrenceem, která zahrnovala hardrockové hity jako "You See Red" a komplexní dvoudílný prog-rockový epos "The Way Of The World". Na albu "No Smoke Without Fire" Wishbone Ash znovu získali část svého původního ducha a srdce. Album obsahovalo převážně písně napsané Laurie Wisefieldovou a Martinem Turnerem. Vydání desky doprovázelo rozsáhlé a dobře přijaté turné, jehož výsledkem bylo suvenýrové album "Live In Tokyo", i když i přes tuto propagační aktivitu se "No Smoke Without Fire" stále jen drželo na #43. místě britských hitparád. Kapela strávila šest měsíců přípravou dalšího alba, které vyšlo v únoru 1980 pod názvem "Just Testing". Pod tlakem MCA, aby dělali komerčnější hudbu i s vokálními příspěvky Claire Hamill, spolupracovnice King Crimson/Jethro Tull. Nahrávalo se v Surrey Sound Studios, Leatherhead, v Anglii, kromě skladby "Helpless", které proběhlo v Kingsway Recorders, Londýn. Jako producenti se uvedli Wishbone Ash, Martin Turner a John Sherry. Album opět došlo na sílu těsně před britskou Top 40. Andy Powell, Laurie Wisefield a Steve Upton sdělili basistovi a zpěvákovi Martinovi Turnerovi, že plánují najmout sólového frontmana, čímž by se Turnerovy povinnosti omezily pouze na baskytaru. Turner to vzal osobně, cítil se neschopen podporovat takové plány a popsal situaci, do které se dostal, jako "neudržitelnou". Po schůzce kapely v jeho domě v říjnu 1980 se Martin Turner s kapelou rozešel. Zakládající člen Martin Turner podal výpověď po albu "Just Testing". Bylo zároveň těsně před vydáním jejich koncertního alba "Live Dates Volume Two". Je ironií, že kapela nikdy nenajala navrhovaného frontmana a Turner ve své autobiografii z roku 2012 popsal situaci jako "konstruktivní propuštění". Tento názor však nezastávali zbývající členové kapely ani tehdejší management. 2. Období proměnlivých sestav (1981-1986) Hamill zůstal dostatečně dlouho, aby hostoval na posledním LP kapely sponzorovaném MCA. Pro album "Number The Brave", které vyšlo v dubnu 1981, najali Johna Wettona, známého basistu a zpěváka (Family, King Crimson, Uriah Heep, U.K.). Ale album obsahovalo Wettonův hlavní vokál pouze v jedné písni, i když během alba nabízel písně jako "Here Comes The Feeling", kterých se nakonec prodaly miliony, když byly vydány na debutovém albu "Asia" z roku 1982. Wetton znechucen však rychle odešel a místo toho spoluzaložil Asia, aby vydělal spoustu prachů s úspěšnou formací Asia. Wettona na propagační turné Number the Brave nahradil bývalý basista Uriah Heep Trevor Bolder. Ke kapele se také přidala doprovodná zpěvačka Claire Hamill, která zpívala na albech "Just Testing" a "Number The Brave". Právě angažování zpěvačky Clair Hamill, aby doplnila část hlasového talentu, který si Martin vzal s sebou, bylo mnohem více kontroverznějším krokem, neboť Clair nebyla mezi fanoušky oblíbená, což bylo možná trochu nefér. Podílela se na doprovodných vokálech na "Just Testing" (poslední Turnerovo album, které také produkoval) a byla spoluautorkou skvělého "Living Proof", který je dodnes oblíbeným songem kapely. Její setrvání v kapele bylo krátkodobé a Andy Powell převzal více hlasových povinností. Wisefield odešel na konci roku 1985 a kapela pokračovala v turné s různými záskoky, ale byla velmi ve stavu přežívání až do roku 1987, kdy se stal hudební zázrak. Po Hamillově odchodu v roce 1982 kapela nezvládla odolat dobové vlně "hair metalu", se kterým experimentovala na albu "Twin Barrels Burning". S Bolderem na palubě nahráli Wishbone Ash své dosud nejtvrdší hlasité a drzé album, které naráželo na agresivní, ale komerčně úspěšnou novou vlnu britského heavy metalu, kterou zpopularizovaly kapely jako Iron Maiden a Def Leppard, což byly skupiny, o kterých by se dalo říci, že je Wishbone Ash sami ovlivnili svým klasickým LP "Argus". Album se i přesto stalo nejvýše hitparádově postaveným albem Wishbone Ash za poslední roky, když se dostalo i do britského žebříčku (#22 místo v britské hitparádě). Mladší metaloví fanoušci si vzali "Twin Barrels Burning" k srdci a album se vyšplhalo na #22. místo v britské Top 40, což Wishbone Ash zajistilo jejich nejvyšší umístění v hitparádách od alba New England z roku 1976. Navzdory tomuto triumfu se následujících několik let ukázalo jako bouřlivých pro samotnou kapelu. Jelikož Bolder se následující rok vrátil do Uriah Heep, dalším basistou se stal bývalý baskytarista a zpěvák Trapeze Mervyn Spence. V roce 1985 se na trhu zjevil totální komerční propadák "Raw To The Bone", které se stalo prvním albem Wishbone Ash, které se vůbec nedostalo do hitparád. Další personální změny poté zhatily pokrok kapely. Není divu, že to Wisefield zanedlouho poté zabalil, když jedenáct let sloužil jako kytarista v kapele, a vydal se na pestrou kariéru, která zahrnovala práci s Tinou Turner, Joe Cockerem, Rogerem Chapmanem, Jeffem Waynem a muzikálem Queen We Will Rock You. Wisefielda nahradil Jamie Crompton, kterého nakrátko vystřídal Phil Palmer. Počátkem roku 1986 skončil také Mervyn Spence, aby jej nahradil bývalý baskytarista Kinks Andy Pyle. Vzhledem k rozkladu kapely se do hry zapojil jejich bývalý manažer Miles Copeland a nabídl skupině smlouvu se svým labelem IRS. Díky Copelandovým vyjednávacím schopnostem se původní Wishbone Ash (Upton, Powell, Martin a Ted Turner) znovu sešli, aby nahráli další album kapely. 3. Návrat k zakládající sestavě (1987-1994) V roce 1987 zakladatel I.R.S. Records a původní manažer Wishbone Miles Copeland III zahájil sérii alb s názvem "No Speak", která obsahovala veškerou instrumentální hudbu. K úspěšnému spuštění labelu potřeboval Copeland také kapelu velkého jména, která by projektu přinesla publicitu. Copeland proto oslovil čtyři zakládající členy Wishbone Ash, aby v původní sestavě nahráli plně instrumentální album. Poprvé po čtrnácti letech spojili Andy Powell a Steve Upton své síly s Martinem Turnerem a Tedem Turnerem, aby nahráli obratné album "Nouveau Calls", vydané v únoru 1988 a dohlížel na ně budoucí producent Blur/Madonna William Orbit. Instrumentální obsah alba rozdělil kritiky, ale následné světové turné v roce 1988 bylo bezvýhradně úspěšné a revitalizovaná kapela poprvé po letech hrála v arénách. Sestava Powell/Upton/Crompton/Pyle účastnila dříve rezervovaných koncertů, včetně koncertu v květnu 1987 v Sun City v Jižní Africe, kde bylo kapele sděleno, že bude hrát před 50/50 multietnickým publikem. Ale když se tak nestalo, kapela se vrátila do Velké Británie a napsala OSN, v němž vyjádřila lítost nad odehráním koncertu a podporu boji proti apartheidu. Rok 1987 zakončila prosincová vystoupení v Sovětském svazu, po nichž Crompton a Pyle odstoupili, když původní čtveřice vydala album "Nouveau Calls". Turné v původní sestavě z roku 1988 mělo obrovský úspěch, protože kapela hrála na velkých sálech poprvé od konce 70. let. Původní sestava Wishbone Ash vystoupila na pódiu poprvé od února 1974 a odehrála první koncert svého shledání ve Folkestone Leas Cliffe Hall v únoru 1988. Kvůli pozdnímu příjezdu z Chicaga kvůli imigračním problémům Ted Turner zmeškal zkoušky turné, takže Jamie Crompton byl přizván, aby s kapelou hrál během prvních několika týdnů turné na první část koncertu, přičemž Ted byl přiveden uprostřed vystoupení. Výsledkem byl i koncert v Hammersmith Odeon, který BBC zaznamenala, ještě lépe byla přijatá skutečnost, že následovaly tři roky fungování původní sestavy. Povzbuzeni ohlasy nahráli Wishbone Ash a v srpnu 1989 vydali tradičnější reunionové album "Here To Hear", obsahující hlavně písně napsané Tedem a Martinem Turnerovými, ale znovu se ocitli v chaosu, když slibnou kariéru pozastavil bubeník a zakládající člen Steve Upton, který v roce 1990 oznámil svůj odchod z hudebního průmyslu. Další čerstvá sestava (včetně bubeníka Raye Westona) se dala dohromady v roce 1990 a vrátila se do studia, aby nahrála pokračování "Here To Hear", ale byla ale ještě předtím šokována, když zakládající člen Upton, bubeník kapely po celou dobu jejich kariéry, oznámil svůj odchod z hudebního průmyslu. Přizvali proto bubeníka Robbieho France, ale nahradili jej brzy Rayem Westonem, když se ukázalo, že osobní konflikty mezi Francem a Martinem Turnerem nelze vyřešit. Později v roce 1991 se kapela rozhodla pokračovat bez zakládajícího člena Martina Turnera, přičemž basistu a zpěváka nahradil navrátilec Andy Pyle, který byl v kapele před pár lety. Skupina koncertovala v letech 1992-1993 a vydala živé album "The Ash Live in Chicago", které bylo nahráno na dvou koncertech v klubu Easy Street v oblasti Chicaga v lednu 1992 s hostujícím klávesistou Danem C. Gilloglym. Basista Brad Lang zastoupil Pylea při vystoupení pro BBC v květnu 1992 a znovu v srpnu téhož roku na několika koncertech. Neshody však pokračovaly, Ted i Martin Turner už hodili ručník do ringu a v době, kdy se do pokladen dostalo album "The Ash Live In Chicago". Když se vzdal členství v kapele i Martin Turner, a rychle je následoval Ray Weston. Oba dva bubeníky lze slyšet na albu "Strange Affair", které vyšlo v květnu 1991 a obsahovalo hlavně písně napsané Andym Powellem a Tedem Turnerem. Album "Strange Affair" vyšlo v květnu 1991 a obsahovalo převážně písně napsané Andym Powellem a Tedem Turnerem. Ale blížil se konec, když v lednu 1994 došlo k druhému a poslednímu odchodu Teda Turnera. Po Turnerově odchodu skupinu opustili také Pyle a Weston. 4. Po druhém reunionu (1995-2000) Osamělý původní člen Andy Powell se statečně bránil a znovu dal dohromady novou sestavu, do které patřili tři američtí hudebníci. V této etapě historie kapely byl Andy Powell jediným původním členem, který zůstal ve Wishbone Ash. Powell získal kytaristu a skladatele Rogera Filgatea, basistu a zpěváka Tonyho Kishmana a bubeníka Mikea Sturgise. Nová sestava debutovala na krátkém turné po Velké Británii a Evropě na jaře 1995. Ale v době turné k 25. výročí kapely na konci roku 1995 bylo pro Tonyho Kishmana obtížné koncertovat kvůli jiným vystoupením ve Spojených státech. Zakládající člen Martin Turner jej nahradil na basu a vokálech po celou dobu tohoto turné, rovněž na festivalu v Budapešti 30. června 1996 a dalších turné v říjnu 1996, než se Kishman vrátil na turné a nahrál hlavní vokály pro další album kapely. Ačkoli kapela opět krátce přežila, tato verze skupiny se udržela pohromadě dostatečně dlouho na to, aby v roce 1996 nahrála dobře zpracované album "Illuminations", které si kapela sama vydala a při financování alba spoléhali na dary od fanoušků (ve stylu proto-PledgeMusic) a externí pomoc. V roce 1997 se Powell vrátil do starých kolejí, kompletně přestavěl Wishbone Ash, přivítal zpět bubeníka Raye Birche a najal kytaristu Marka Birche a baskytaristu Boba Skeata. Dne 13. listopadu 1997 nahradil kytarista Chris Auld Filgatea na koncertě Wishbone Ash v Bradfordu, ale na konci téhož roku odešli Filgate, Kishman a Sturgis, takže koncem roku 1997 Powell do kapely znovu přivedl bývalého bubeníka Westona spolu s novými členy, kytaristou Markem Birchem a baskytaristou Bobem Skeatem. Další krok jeho nové sestavy zmátl skalní fanoušky skupiny, protože se Powell a spol. rozhodli spolupracovat s britským guru elektroniky a spolupracovníkem The Fall Mikem Bennettem na dvou albech. Wishbone Ash poté vydali dvě elektronická taneční alba u britského nezávislého labelu Invisible Hands Music. Alba "Trance Visionary" z roku 1997 a "Psychic Terrorism" z následujícího roku dovedně mísila elektronické beaty a pípnutí s typickými progresivními kytarovými riffy Wishbone Ashe. První z této dvojice alb přineslo 12" singl se čtyřmi mixy. Otevřenější fanoušci si však nahrávky užívali samy o sobě, zatímco 12-palcový remix čtyř alba "Trance Visionary" se stal klubovou senzací a vyšplhal se na #38. místo britské taneční hitparády. Kapela poté obratně změnila směr a dalším albem bylo akustické album ve stylu MTV Unplugged s názvem "Bare Bones" z roku 1999, které obsahovalo nové písně a přearanžované verze starších skladeb, jako například "Strange Affair" a "Errors Of My Ways" a bylo vydáno u příležitosti oslav 30. výročí Wishbone Ash, než vyrazili na turné v roce 2000 na oslavu 30. výročí. Album není zcela úplně "Unplugged", ale obsahuje několik pěkných folkových a bluesových písní doprovázených mnoha různými strunnými nástroji včetně akustických kytar a dobro kytary, plus akordeon, housle a harmonika, dokonce jsou použity i varhany Hammond. Materiál a nástroje byly vybrány s dobrým efektem, což vytváří krásný vzdušný, folkový efekt, téměř jako kapela ve vaší místní hospodě. Skladba "Errors Of My Way" zní například naprosto skvěle. Již zmíněné housle se objevují v některých skladbách, které obsahují příspěvky (uvedené výše) od mnoha zavedených hostujících hudebníků. 5. V novém tisíciletí po současnost (2000-present) Nové tisíciletí také zaznamenalo stabilitu ohledně Andyho kytarového partnera. V roce 2001 byl Mark Birch nahrazen finským kytaristou Benem Granfeltem a Wishbone Ash se vrhli na koncertování. Kapela vyrazila na cestu za svým nejrozsáhlejším plánem turné za poslední roky. Toto přelomové turné vyústilo ve vydání alba "Live Dates 3" a živého DVD natočeného v londýnském Shepherd's Bush Empire v Londýně na koncertě s hvězdným obsazením, kde se ke kapele připojilo několik jejich bývalých kamarádů a speciálních hostů, včetně Laurie Wisefield a Claire Hamill. Wishbone Ash se vrátili do studia v roce 2002 k nahrání nového studiového alba "Bona Fide", které vyšlo ještě v témže roce. V roce 2003 skupina koncertovala po celém světě se Savoy Brown a odehrála největší počet amerických koncertů od 80. let. Kapelu však pronásledovaly další otřesy. Ben Granfelt opustil kapelu v roce 2004, aby pokračoval v práci na své sólové kariéře. Nahradil jej jeho lektor hry na kytaru Muddy Manninen, rovněž z Finska, který se ke kapele připojil. Nepříjemností v historii skupiny byl soudní spor, který svedl Powell s Martinem Turnerem. Druhý jmenovaný začal v roce 2004 vystupovat pod hlavičkou Martin Turner's Wishbone Ash. Spor vyvrcholil v roce 2013 a od roku 2014 již tento název používat nesmí. Situaci vyřešil tak, že se prezentuje jako sólista hrající muziku Wishbone Ash, případně si na album píše "bývalý člen Wishbone Ash". Koncem roku 2006 kapela vydala nové studiové album s názvem "Clan Destiny", první s Muddym jako kytaristou. Bubeník Ray Weston odešel z kapely podruhé po albu Clan Destiny v roce 2006. V roce 2007 kapelu opustil dlouholetý bubeník Ray Weston s tím, že je unaven kvůli stále hektičtějšímu tempu koncertování a chtěl se soustředit na další věci. V roce 2007 se současná (a nejdéle sloužící) sestava Wishbone Ash sešla, když se k Powellovi, Skeatovi a Manninenovi připojil bývalý bubeník Pendragonu Joe Crabtree, známý díky spolupráci s houslistou Pendragon a King Crimson Davidem Crossem, který v kapele vydržel až do roku 2022. Co se týče novinek, v roce 2007 se objevila deska "First Light", která obsahuje původní nahrávky písní na jejich debutovém albu, stejně jako několik novinek. Na konci roku 2007 kapela vydala "Power Of Eternity", jejich první s novým členem Joem Crabtree a představující sestavu ve složení Powell, Manninen, Crabtree a Skeat, které se časově shodovalo s podzimním turné. V roce 2008, na pozvání XM Satellite Radio v USA, Wishbone Ash vytvořili svěží, živě nahrané provedení klasiky "Argus" před malým studiovým publikem. Výsledné CD "Then Again Now" obsahuje i bonusové skladby jako "Way Of The World". V roce 2009 kapela oslavila 40. výročí koncertem v londýnském Shepherds Bush Empire Theatre, který je k dispozici na DVD, na němž je také uveden rockový dokument ze zákulisí "This Is Wishbone Ash" z roku 2010, který podrobně popisuje proces nahrávání "Elegant Stealth" proložený záběry z koncertů. Toto nové kvarteto se od té doby jen zřídka ohlíží zpět. Album "Elegant Stealth" z ne 25. listopadu 2011 je 21. studiové album rockové kapely Wishbone Ash a vyvrcholení dvou let psaní a nahrávání. Je také prvním albem, které bylo od roku 1989 nahráno stejnou sestavou jako předchůdce. Písně se objevily i na následném evropském turné kapely v roce 2012. Na albu rovněž hostují Don Airey (Deep Purple/Ozzy Osbourne/Black Sabbath) a Pat McManus (Mama's Boys/Celtus/Pat McManus Band). Všechny písně byly nahrány v Cross Stix Studios v Lancashire v Anglii na laboratoři AMS Neve genesys od Toma Greenwooda, s výjimkou skladeb "Reason To Believe" a "Man With No Name", které nahrál Stephan Ernst (rovněž ve Cross Stix Studios). Obě tyto nahrávky byly poté mixovány v Separate Sounds Studios v Norimberku v Německu. V roce 2013 byl rozhodnut soudní spor týkající se porušení ochranné známky o použití názvu 'Martin Turner's Wishbone Ash'. Soud rozhodl ve prospěch Andyho Powella obsáhlým rozsudkem tvořícím jasnou historii kapely od jejího založení. Další dynamické a kritikou uznávané album "Blue Horizon" vyšlo 19. února 2014 u Solid Rock Records u Intergroovea a recenze na toto album byly obecně velmi pozitivní. Obsahovalo skvělé skladby jako prostorová, jazzově inspirovaná "Strange How Things Come Around Again" a strhující bombastická "All There Is To Say". Na albu hrají dva sóloví kytaristé Powell a Muddy Manninen a produkovali je Tom Greenwood, Andy Powell a Joe Crabtree. Od roku 2014 se tato sestava kapely, která je spolu od roku 2007, stala nejdéle trvající sestavou Wishbone Ash v historii skupiny. Dne 16. května 2015 nahráli Wishbone Ash živé až vinylové album v Metropolis Studios. V květnu 2015 se kapela pustila do dvou neobvyklých projektů živého nahrávání: vystoupení přímo na vinyl v renomovaném komplexu Metropolis Studios v Londýně a ve dnech 21.-23. května 2015 třídenní rezidence v divadle Le Triton v Les Lilas v Paříži, která byla nahrána pro vydání pod názvem "Live In Paris" na DVD v říjnu 2015. Vystoupení zahrnovalo další perkuse a kytarové příspěvky Andyho syna Aynsleyho Powella. Rovněž v roce 2015 vydal Andy Powell své hudební paměti "Eyes Wide Open: True Tales of a Wishbone Ash Warrior", které napsal společně s Colinem Harperem pro Jawbone Press. S předmluvou skotského romanopisce Iana Rankina (nejznámějšího pro svou kriminální sérii "Inspektor Rebus") nabízí "Eyes Wide Open" vhled do pěti desetiletí života na cestách i ve studiu. V roce 2016 se Andy Powell mezitím vydal na ohromující evropské turné s 37 koncerty - výkon, který by vyvedl z míry většinu mužů o polovinu mladších - a údajně se opět chystá nový materiál. Zdá se, že Wishbone Ash, kteří se vracejí ke své bojové váze, užívají si pokračující kritické renesance a s radostí vzdorují zubu času, v dohledné době nepověsí kytarové popruhy na hřebík. V květnu 2017 bylo oznámeno, že Mark Abrahams, dlouholetý fanoušek Wishbone Ash, se připojí ke kytarovým povinnostem. Abrahams je kytarista, který dříve vlastnil Vision Guitars, obchod s kytarami v Castlefordu, West Yorkshire, Anglie. V roce 2017 vyšla kompilace "Wishbone Ash: The Vintage Years" (Snapper Music), jako rozsáhlý a vysoce uznávaný deluxe box set s 32 CD, který zahrnuje roky 1969 až 1991 a obsahuje konferenční knihu s rozhovory s původními členy kapely, plakáty, disky, vzácné fotografie a další. Limitovaná edice, která se připravovala 3 roky, se vyprodala během několika měsíců. Dne 24. září 2019 bylo oznámeno, že Wishbone Ash podepsali smlouvu s německým labelem Steamhammer/SPV. Konečně, a k velkému štěstí pro fanoušky Ash po celém světě, těsně předtím, než svět zasáhla pandemie Covid-19, bylo dne 24. září 2019 bylo oznámeno, že Wishbone Ash podepsali smlouvu se Steamhammer/SPV a vydali zbrusu nové studiové CD "Coat Of Arms", plné nových písní, své první studiové album po šesti letech, které vyšlo dne 28. února 2020 právě u Steamhammer/SPV. Kapela s albem "Coat Of Arms" nebyla připravena na to, jak dobře bude tento nejnovější počin v tomto, 50. roce její existence, přijat tiskem i fanoušky po celém světě. Výjimečné skladby jako "We Stand As One" a "Back In The Day" tvořily základ dvou nových videoklipů a britský časopis Classic Rock jej zařadil mezi 25 nejlepších alb roku 2020. Na albu už hraje místo Manninena kytarista Mark Abrahams. Hlavní singl alba "We Stand As One" měl premiéru ve dni k 50. výročí kapely na podzim 2019 a vyšel 10. ledna 2020. Druhý singl "Back I The Day“ byl vydán 7. února 2020. Obal alba vytvořil heraldický umělec Olaf Keller v designovém studiu Regal Coat of Arms. Následná globální pandemie otřásla hudebním světem v základech. Letní koncerty zasažené Covidem-19 byly přesunuty na rok 2021, kdy se svět stal úplně jiným místem. Wishbone Ash bojovali dál s nezdolným válečnickým duchem, který tomuto neohroženému a inovativnímu britskému pokladu pomohl přečkat více než půl století rock n rollu. Na několik termínů jejich turné v roce 2021 se bubeník Mike Sturgis znovu připojil ke kapele místo Joe Crabtree. V únoru 2022 se Mike Truscott stal oficiálním bubeníkem Wishbone Ash. V srpnu 2023 kapela oznámila vydání živého alba "Live Dates Live". Světové turné Wishbone Ash Wishlist World Tour bylo pro kapelu po celý rok 2024 obrovským úspěchem. Wishbone Ash stále hrají 150 koncertů ročně v USA a Evropě. Získávají velmi podporující posluchače s dobrými počty po celé Evropě - USA mají tendenci přitahovat menší publikum, ale velmi oddané fanoušky. Pokud chcete slyšet klasiku Wishbone Ash, poslechněte si "Argus". Kapela během posledních šestatřiceti let vydávala poměrně velké množství koncertních alb, často archivních a historických záznamů. S 24 studiovými nahrávkami, 11 živými alby a pěti živými DVD Wishbone Ash nadále dokazují, že nejsou kapelou, která by usnula na vavřínech. Pokračující série živých vystoupení s názvem "Roadworks" zachycuje nadšení a energii z vystoupení Wishbone Ash z celého světa. Wishbone Ash je jednou z nejpodceňovanějších a zároveň nejvlivnějších kapel, které vzešly z britské rockové scény na začátku 70. let. Jsou především známí jako průkopníci zvuku dvou sólových kytar, vytvořili styl, který bude inspirovat nespočet hardrockových a metalových kapel po celá desetiletí. S Andym Powellem a Tedem Turnerem, kteří přinášeli složité, melodické kytarové harmonie a oduševnělá sóla, přinesli Wishbone Ash jedinečnou směs rocku, folku, blues a progresivní hudby, která je odlišuje od jejich vrstevníků. Přesto jejich album "Argus" z roku 1972 zůstává jejich vrcholným počinem - dokonalá rovnováha síly a krásy. Skladby jako "The King Will Come", "Warrior" a "Throw Down The Sword" předvádějí jejich schopnost vyprávět epické příběhy jak svými texty, tak svými vzletnými kytarovými linkami. Tím ale jejich brilantnost nekončí - alba jako "Pilgrimage" a "There’s The Rub" se také vyznačují neuvěřitelným hudebním uměním a psaním písní, což dokazuje, že Wishbone Ash nikdy nebyl zázrakem na jedno album. Ačkoli nikdy nedosáhli mainstreamových výšin některých svých současníků, jejich vliv na kapely jako Thin Lizzy a Iron Maiden je nepopiratelný. Hudba Wishbone Ash je nadčasová - plná bohatých melodií, promyšlených textů a některých z nejnápaditějších kytarových děl v rockové historii. Pokud jste neprozkoumali jejich katalog mimo Argus, máte se na co těšit. Tohle je kapela, která si zaslouží všechnu lásku a uznání, které se jim může dostat.

Současná sestava: Andy Powell - Lead Guitar, Vocals (1969-present) Bob Skeat - Bass, Backing Vocals (1997-present) Mark Abrahams - Guitars (2017-present) Mike Truscott - Drums, Percussion (2022-present)

Zakládající sestava: Andy Powell - Lead Guitar, Vocals (1969-present) Ted Turner - Lead Guitar, Vocals (1969-1974, 1987-1993) Martin Turner - Bass, Vocals (1969-1980, 1987-1991, 1995-1996) Steve Upton - Drums, Percussion (1969-1990)

Bývalí členové: Joe Crabtree - Drums, Percussion, Backing Vocals (2007-2022) Muddy Manninen - Guitars, Vocals (2004-2017) Ray Weston - Drums, Percussion (1990-1994, 1997-2007) Ben Granfelt - Guitars, Vocals (1997-2004) Mark Birch - Guitars, Vocals (1997-2001) Tony Kishman - Bass, Vocals (1994-1995, 1996-1997) Roger Filgate - Guitars, Backing Vocals, Bass, Keyboards (studio) (1994-1997) Mike Sturgis - Drums, Percussion (1994-1997) Martin Turner - Bass, Vocals, Keyboards (1969-1980, 1987-1991, 1995-1996) Andy Pyle - Bass, Vocals (1986-1987, 1991-1994) Ted Turner - Guitars, Vocals, Banjo (1969-1974, 1987-1993) Steve Upton - Drums, Percussion (1969-1990) Robbie France - Drums (1990) Jamie Crompton - Guitars, Backing Vocals 1985-1987, tour 1988) Mervyn Spence - Bass, Vocals (1983-1986) Laurie Wisefield - Guitars, Vocals, Banjo (1974-1985) Trevor Bolder - Bass, Vocals (1981-1983) John Wetton - Bass, Vocals, Keyboards (1980-1981)

10/1969 - 09/1974 Mk.1	06/1974 - 11/1980 Mk.2	11/1980 - 04/1981
Martin Turner - Bass, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums	Martin Turner - Bass, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums	Andy Powell - Guitars, Vocals Laurie Wisefield - Guitars, Vocals John Wetton - Bass, Vocals, Keyboards Steve Upton - Drums
04/1981 - 04/1983	04/1983 - 12/1985	12/1985 - 02/1986
Andy Powell - Guitars, Vocals Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Trevor Bolder - Bass, Vocals Steve Upton - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Mervyn Spence - Vocals, Bass Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums, Percussion	Mervyn Spence - Vocals, Bass Andy Powell - Guitars, Vocals Jamie Crompton - Guitars, Backing Vocals Steve Upton - Drums, Percussion
February 1986 - July 1987	July 1987 - July 1990	July - November 1990
Andy Powell - Guitars, Vocals Jamie Crompton - Guitars, Backing Vocals Andy Pyle - Bass Steve Upton - Drums, Percussion	Martin Turner - Vocals, Bass, Keyboards Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums, Percussion	Martin Turner - Vocals, Bass, Keyboards Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Robbie France - Drums
November 1990 - October 1991	October 1991 - January 1994	Early 1994 - October 1995
Martin Turner - Vocals, Bass, Keyboards Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Ray Weston - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Andy Pyle - Bass Ray Weston - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Tony Kishman - Vocals, Bass Roger Filgate - Guitars Mike Sturgis - Drums
October 1995 - January 1996	January 1996 - 1997	1997 - May 2001
Martin Turner - Vocals, Bass Andy Powell - Guitars, Vocals Roger Filgate - Guitars Mike Sturgis - Drums	Andy Powell - Guitars, Vocals Tony Kishman - Vocals, Bass Roger Filgate - Guitars Mike Sturgis - Drums	Andy Powell - Guitars, Vocals Mark Birch - Guitars, Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Ray Weston - Drums, Percussion
May 2001 - October 2004	October 2004 - April 2007	April 2007 - May 2017
Andy Powell - Guitars, Vocals Ben Granfelt - Guitars, Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Ray Weston - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Muddy Manninen - Guitars, Backing Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Ray Weston - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Muddy Manninen - Guitars, Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Joe Crabtree - Drums, Percussion
May 2017 - February 2022	February 2022 - present
Andy Powell - Guitars, Vocals Mark Abrahams - Guitars Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Joe Crabtree - Drums, Percussion	Andy Powell - Guitars, Vocals Mark Abrahams - Guitars Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Mike Truscott - Drums, Percussion

Andy Powell (Narozen 19. února 1950, Stepney, East End, London, England) Lead Guitar, Vocals Andy Powell je anglický kytarista, zpěvák a skladatel. Je nejznámější jako zakládající a dlouholetý člen britské kapely Wishbone Ash, jejíž použití dvou sólových kytar bylo objevné. Je znám také z působení v kapele Blue Law. Časopis Rolling Stone ho zařadil mezi 100 nejlepších kytaristů. Powellovou charakteristickou kytarou je Gibson Flying V z roku 1967. Powell opustil Anglii kolem roku 1980 jako "daňový exulant" a od té doby žije převážně v Reddingu v Connecticutu v USA se svou ženou Pauline. Mají 3 děti. Jeho žena Pauline doprovází kapelu na turné a dohlíží na jejich merch, jejich syn Aynsley se podílel na produkci alba kapely "Coat Of Arms" z roku 2020. Andrew Powell se narodil ve Stepney, v srdci londýnské čtvrti East End. Narození v blízkosti zvonů kostela Bow Church jej kvalifikuje jako pravého Cockneyho, ale ve skutečnosti vyrůstal v městečku Hemel Hempstead, asi 40 km severozápadně od Londýna. Andy poprvé vzal do ruky kytaru v 11 letech inspirován rockovými a beatovými kapelami jako The Shadows. Původně ho inspiroval Chuck Berry a instrumentální hudba doprovodné kapely Cliffa Richarda The Shadows, a zejména styl hry na sólovou kytaru Hanka Marvina. Od dvanácti let a během dospívání hrál Powell v mnoha rockových/soulových skupinách. Powell připisuje zdokonalení svého hudebního sluchu pozdějšími zkušenostmi z teenagerských let, kdy pracoval a učil se v místních soulových kapelách. Část této práce zahrnovala i vytváření harmonizovaných aranžmá pro lesní roh. To se ukázalo jako neocenitelné ve Wishbone Ash, jelikož se tento tvůrčí proces později použil při komponování mnoha slavných linek pro dvě sólové kytary kapely. Andy připisuje základ svého kytarového stylu velkému rozkvětu britského rocku na konci 60. let, zejména létu 1967, kdy na něj jako na jednoho z prvních návštěvníků festivalů měli obrovský vliv umělci jako Cream, Hendrix, Fairport Convention a Fleetwood Mac Petera Greena. Powell se k Wishbone Ash připojil v roce 1969 poté, co odpověděl na inzerát, který vložil do Melody Makeru zpěvák/basista Martin Turner. Kapela je známá svým zvukem dvou sólových kytar, které vytvořili Powell a Ted Turner. Když se Powell v polovině 90. let přestěhoval do USA, přemístil tam i kapelu. Dnes je Powell jediným původním členem Wishbone Ash. V roce 2013 zažaloval bývaléhokolegu Martina Turnera, když začal koncertovat po Velké Británii pod jménem "Martin Turner's Wishbone Ash". Turner nebyl členem Wishbone Ash od poloviny 90. let a rezignoval na vlastnictví názvu kapely. Powell se domníval, že oba názvy Wishbone Ash způsobují na trhu zmatek, a chtěl, aby Turner změnil název své kapely, aby bylo jasné, že Turner je bývalým členem Wishbone Ash a nepředstavuje spin-off skupiny. Turner tvrdil, že chce, aby registrace byla prohlášena za neplatnou. Powell vyhrál soudní spor a Turner změnil název své kapely na "Martin Turner Ex-Wishbone Ash". Mimo aktivity s Wishbone Ash Powell hostoval na dvou albech skupiny Renaissance, "Ashes Are Burning" a "Turn Of The Cards". Také skládal a hostoval pro alba americké kapely Utopia, počínaje "Adventures In Utopia" v roce 1979 a konče "Last Of The New Wave Riders" v roce 2003. V roce 2016 vydal Powell svou autobiografii s názvem "Eyes Wide Open: True Tales Of A Wishbone Ash Warrior".

Bob Skeat (narozen 20. prosince 1956, London, UK) Bass, Backing Vocals Bob Skeat je anglický hudebník a baskytarista, je nejznámější z působení v rockové skupině Wishbone Ash (1997-present). Působil také v dalších kapelách jako Creeds Cross, So!, The Ladder a Wildlife. Bob Skeat je hudebník, který, stejně jako mnoho jiných hudebníků, pochází z hudební rodiny. Jeho otec Bill, studiový hudebník, aktivně podporoval jeho hudební rozvoj. Začínal hrát na klavír jako malé dítě, ale v dospívání přešel na basu. Hrál pro takové významné osobnosti, jako jsou Gilbert O'Sullivan, Toyah Willcox, princezna Stephanie Monacká, Russ Ballard, Colin Blunstone a mnoho dalších. Než se připojil k Wishbone Ash, pracoval jako studiový hudebník. V polovině 90. let hrál Skeat s Markem Birchem ve skladbě "So!". Bob také přispěl svými jemnými fingerpicking dovednostmi v produkci skladby "We Will Rock You" ve West Endu a v řadě TV a rozhlasových nahrávek a znělek. Bob hraje na baskytaru v kapele Wishbone Ash již 20 let.

Mark Abrahams (narozen 30. září 1978, Leeds, England) Guitars Mark Abrahams je anglický hudebník a kytarista, je znám jako současný člen anglické skupiny Wishbone Ash. Ve skupině v květnu 2017 nahradil finského kytaristu Muddyho Manninena. Abrahams je znám svým melodickým frázováním, technickou zdatností a emotivním stylem hry, který si vybudoval vynikající kariéru právě jako hlavní kytarista legendární kapely Wishbone Ash. Markova cesta začala, když vyrůstal v srdci Yorkshiru, kde ho uchvátila expresivní síla kytary. Právě tehdy v pouhých devíti letech objevil Mark hudbu Wishbone Ash, což byl okamžik, který se později, o několik desetiletí později, uzavřel, když se ke kapele připojil. Inspirován bluesovými a klasickými rockovými ikonami si vytvořil styl, který spojoval procítěné bendy se složitými sóly a položil tak základy pro celoživotní snahu o hudební dokonalost. Než Mark vstoupil na světovou scénu, strávil téměř dvě desetiletí (1997-2017) ponořeným do maloobchodu s hudbou, kde získal hluboké znalosti v oboru. V roce 2009 založil Vision Guitars v Castlefordu v Západním Yorkshiru, což byl oblíbený obchod, který se stal centrem hudebníků i nadšenců. Jeho podnikatelský duch byl oceněn v roce 2012, kdy získal obchodní cenu Twitteru #SBS od BBC Dragon Theo Paphitis za své obchodní nadání. Během tohoto období Mark také hojně vystupoval s yorkshirskou rockovou skupinou Coyote, kde odehrál přes 100 koncertů ročně a sdílel pódia s umělci jako Ron "Bumblefoot" Thal (Guns N' Roses) a Oliver Dawson Saxon. Markova hudební cesta nabrala významný směr, když se v roce 2017 připojil k ikonické britské rockové kapele Wishbone Ash jako jejich hlavní kytarista. Nahradil kytaristu Muddyho Manninena a debutoval živě na festivalu Sweden Rock Festival 7. června 2017. Navazoval na odkaz zakládajících členů kapely a do jejich zvuku vnesl svěží energii a pozoruhodné dovednosti. Jeho příspěvky pomohly udržet charakteristickou fúzi blues, folku a progresivního rocku kapely a také charakteristické harmonie dvojice kytar, což mu vyneslo oddanou základnu fanoušků po celém světě. Do roku 2025 Mark odehrál s Wishbone Ash přes 600 koncertů ve více než 20 zemích, kde sdílel festivalová pódia s legendami jako Status Quo, Bonnie Tyler, Procol Harum, Steve Hackett a Uriah Heep. V roce 2018 se připojil se k bluesové legendě Walteru Troutovi na pódiu v Leedsu, aby zahráli "Gonna Hurt Like Hell", což pro fanoušky obou umělců to byl nezapomenutelný moment. Kromě Wishbone Ash je Mark vyhledávaným studiovým kytaristou, který nabízí nahrávací služby na dálku ze svého studia. Jeho všestrannost zahrnuje rock, blues, folk a alternativní žánry a jeho schopnost pozvednout skladbu vkusnou kytarovou hrou mu vynesla spolupráci s mnoha umělci.

Mike Truscott (narozen ***, York, United Kingdom) Drums, Percussion Mike Truscott je britský hudebník a hráč na bicí a perkuze. V poslední době je znám jako člen kapely Wishbone Ash. K dispozici také pro další studioivá i živá vystoupení/nahrávání a hru na bicí také vyučuje. Projekt Kinbrae dvojčat Andyho a Mika Truscottových žijících ve Skotsku, je směsicí žesťových nástrojů, syntezátorů, perkusí a nahrávek z terénu. Silně ovlivněni svým prostředím se zajímají o průniky zvuku, místa a obrazu. Kromě nové, dosud nevydané hudby bratři (za doprovodu vizuálních efektů Stevena Gribbina) zahrají skladby ze svých alb „Tidal Patterns“, „Landforms“ a nedávno vyprodaného alba „Birt of Unmap“, na kterém spolupracovali se spisovatelkou Clare Archibald.

Ted Turner (rodným jménem David Alan Turner) (také David Alan "Ted" Turner) (narozen 2. srpna 1950, Yardley, Birmingham, England) Lead Guitar, Vocals Ted Turner je anglický kytarista a zpěvák, známý především svou prací s rockovou kapelou Wishbone Ash, kde se proslavil svými instrumentálními aranžmá pro dvě sólové kytary s Andym Powellem. Turner také přispěl hrou na steel kytaru k řadě nahrávek Wishbone Ash. David se narodil v Yardley, malé oblasti ve východním Birminghamu. Jeho rodina se přestěhovala do Lydney v Gloucestershire, ale později vrátila se do Birminghamu, když bylo Turnerovi osm let. Na kytaru začal hrát v 16 letech, inspirován britskou bluesovou scénou z konce 60. let, a jako inspiraci uváděl Petera Greena z Fleetwood Mac, Johna Mayalla a kapelu Cream a Erica Claptona. Turner žil v South Yardley až do devatenácti let, kdy se přestěhoval do Londýna, aby pracoval jako profesionální hudebník. Tedova první kapela byla birminghamská bluesová kapela King Biscuit, ačkoli se v roce 1969 neúspěšně zúčastnil konkurzu na volné místo kytaristy v Jon Hisemanově Colosseum, ale neprošel výběrem. V roce 1969 Ted odpověděl na inzerát "Hledají se hudebníci" od Martina Turnera a Steva Uptona v Melody Maker. Byl pozván na konkurz do Londýna a třebaže Tedovy technické dovednosti byly v této fázi omezené, Martina i Steva ohromil Tedův cit a intuitivní přístup ke hře. Protože si Martin a Steve nemohli vybrat mezi Tedem a dalším kandidátem Andym Powellem, pozvali oba hráče na druhý konkurz, aby viděli, jak budou hrát společně. Styl hráčů se dokonale doplňoval a spolu s Andym Powellem se proslavili hraním na kytaru jako harmonická dvojice. Následovalo rozsáhlé turné a nahrávání alb "Wishbone Ash", "Pilgrimage" a "Argus". Ted Turner se stal nedílnou součástí původní sestavy Wishbone Ash a zdobil první čtyři alba kapely svým osobitým, oduševnělým hraním, ale i skladatelským a vokálním talentem. Album "Live Dates" z roku 1973 se ale ukázalo jako Tedova labutí píseň a po vydání jejich čtvrtého alba "Wishbone Four" v roce 1974 kapelu opustil na vrcholu její kariéry, a to především kvůli tlaku hudebního průmyslu a touze prozkoumat nový směr. Ještě v roce 1971 byl Turner pozván, aby hrál na skladbách Johna Lennona Imagine, "Crippled Inside" a "How Do You Sleep", kde v obou skladbách hrál na akustickou kytaru. Na nahrávání se podíleli i další umělci Cilla Black, George Harrison a Al Stewart. Po odchodu z Wishbone Ash Ted opustil Anglii a přestěhoval se do Spojených států a většinu konce 70. a začátku 80. let strávil vystupováním v místních kapelách v závislosti na tom, kde žil. V roce 1980 se Turner vrátil do Anglie a pracoval ve studiu se Stewartem Copelandem, Genem Octoberem a Brianem Jamesem. Následující rok se vrátil do Spojených států, kde se oženil a založil novou kapelu s názvem Choice. V Choice hráli Greg Cook (kytary, klávesy a zpěv), Robbie Hewlett (basová kytara) a Bobby Dean Wickland (bicí). V roce 1982 se Turner připojil ke skupině Badfinger Joeyho Mollanda a s nimi cestoval po celé zemi. V letech 1983 až 1985 se Turner podílel na různých nahrávacích projektech. V roce 1985 se přestěhoval do Chicaga a nahrával s různými umělci, včetně Sugar Blue. V roce 1987 se Ted Turner znovu spojil s Wishbone Ash a nahrál s nimi album "Nouveau Calls" pro label No Speak Milese Copelanda III. Práce s kapelou pro label IRS v tomto období dokázala, že Ted, i přes dlouhou nepřítomnost v mainstreamovém hudebním průmyslu, neztratil nic ze svých hráčských schopností. Navíc se jeho vokální a skladatelský talent zjevně značně rozvinul. Na jaře roku 1988 původní Wishbone Ash poprvé po 15 letech absolvovala turné po Anglii a Evropě. Na podzim téhož roku byli Turner a Andy Powell pozváni, aby se připojili ke Copelandovu turné Night of the Guitar Tour. Do této skupiny patřili kytaristé jako Randy California, Peter Haycock, Steve Howe, Steve Hunter, Robby Krieger, Leslie West, Alvin Lee a Jan Akkerman. V roce 1994 Ted Turner podruhé odešel z Wishbone Ash a pokračoval v psaní a nahrávání nového materiálu, což vyústilo ve vydání sólového alba "Eklectic Value" z roku 2010. Turner se občas objevuje jako speciální host projektu "Martin Turner Ex-Wishbone Ash", což je verze kapely, v níž hrál původní zpěvák/basista Wishbone Ash Martin Turner (není příbuzný), mimo jiné v roce 2012 v Birminghamu u příležitosti oslav 40. výročí vydání debutového alba původní kapely Wishbone Ash. Ted se objevuje na koncertních albech originálních Wishbone Ash "New Live Dates Vols 1+2" z roku 2006 a také na nahrávce "Garden Party" od Martin Turner Ex-Wishbone Ash z roku 2012, kde přidává svůj osobitý kytarový a vokální talent. V únoru 2014 se oženil se svou ženou Majellou, anglickou zpěvačkou a herečkou. Žili spolu ve Phoenixu v Arizoně, než se v červnu 2023 přestěhovali do Sedony v Arizoně. Ted a jeho manželka Majella vydali dvě alba "Better Together" (2017) a "Divine Timing" (2020) pod hlavičkou Ted & Majella. Po úspěchu turné "Blowin' Free" z roku 2025, které oslavovalo 55. výročí založení původní skupiny Wishbone Ash, se Martin Turner a jeho kapela s Tedem v roce 2026 vrátí na koncertní pódia v rámci turné "Two Eras". Toto vystoupení bude obsahovat dva odlišné sety, jeden s hudbou z éry Mk.1 skupiny Wishbone Ash a druhý se zaměří na éru Mk.2.

Martin Turner (rodným jménem Martin Robert Turner) (narozen 1. října 1947, Torquay, Devon, England) Bass, Vocals Martin Turner je anglický hudebník, známý především jako baskytarista, zpěvák a zakládající člen rockové kapely Wishbone Ash. Turner je nyní zpěvákem a baskytaristou skupiny její odnože Martin Turner Ex-Wishbone Ash. Turner se narodil v Torquay v Devonu. Na kytaru začal hrát jako dítě a na basu přešel ve čtrnácti letech. Svou první kapelu The Tornadoes založil Turner v roce 1963 se svým bratrem Glennem. V roce 1966 se kapela zformovala do názvu The Empty Vessels a na bicí se k ní přidal i Steve Upton. V roce 1969 vydali Empty Vessels svůj jediný singl "My Son John/Low Toby", který vyšel u německého labelu Metronome a produkoval jej Guy Fletcher. Před rozpadem ještě krátce koncertovali pod názvem "Tanglewood". V roce 1969 jeho bratr Glenn opustil trio a Turner s Uptonem krátce tvořili duo. Turner hrál na kytaru i basu a převáděl své vokální harmonie na kytaru, což ho inspirovalo k zařazení zvuku dvou kytar, pro který je kapela nejznámější, a vedlo ho k tomu, že v roce 1969 najal Andyho Powella a Teda Turnera (kterí s Martinem nejsou příbuzní). S touto čtyřčlennou sestavou si kapela změnila název na Wishbone Ash. Turner s nimi zůstal až do roku 1980, během kterého byl v kapele skladatelem a tvůrčí silou. Hrál na jejich prvních deseti albech, včetně alba Argus, na kterém také přispěl vokály a většinou textů. V roce 1980 vedlo rozhodnutí zbytku Wishbone Ash představit frontmana po Turnerovu rozchodu s Wishbone Ash. Frontman se nikdy neobjevil a Turnera nahradil John Wetton, který dříve hrál s King Crimson, Uriah Heep, Family a Roxy Music. V roce 1987 se původní kvarteto znovu dalo dohromady a Turner produkoval a hrál na albech "Nouveau Calls", "Here To Hear" a "Strange Affair" a v letech 1988-1991 s kapelou podnikl celosvětové turné. Koncem roku 1991 se Wishbone Ash rozhodli pokračovat bez Turnera. S Wishbone Ashem však několikrát znovu vystoupil, včetně oslav 25. výročí kapely v letech 1995-96 a akce Ashcon v listopadu 1997. Podílel se také na mixování a remasterování několika CD z katalogu, kompilací a archivů Wishbone Ash. V roce 1996 Turner vydal album "Walking The Reeperbahn", které obsahovalo materiál z let 1981-1996. V roce 2005 založil novou kapelu s názvem Martin Turner's Wishbone Ash, aby hrála hudbu Wishbone Ash. Jejich debutové album s názvem "New Live Dates Vol.1" vyšlo v roce 2006, následované "New Live Dates Vol. 2" v roce 2007. Na obou hostoval původní člen Wishbone Ash Ted Turner. Martin Turner's Wishbone Ash později vydali "Argus: Through The Looking Glass", reprízu alba Wishbone Ash z roku 2008, a "Life Begins Tour", nahrávku 2CD/DVD z vystoupení v Leicester Y Theatre v březnu 2010. V roce 2013 Andy Powell zažaloval Turnera ve Velké Británii k soudu kvůli názvu jeho kapely. Turner byl ve Wishbone Ash od 90. let mimo hru a rezignoval na vlastnictví názvu kapely. Powell se domníval, že dvě jména Wishbone Ash způsobují na trhu zmatek, a chtěl, aby Turner změnil název své kapely, aby bylo jasné, že Turner je bývalým členem Wishbone Ash a nepředstavuje odštěpnou společnost skupiny. Turner tvrdil, že chce, aby byla registrace prohlášena za neplatnou. Powell soudní spor vyhrál a Turner změnil název své kapely na "Martin Turner Ex-Wishbone Ash", jak je známá dodnes. V roce 2015 Turner vydal nové album "Written In The Stars", které se dostalo na 16. místo v britské hitparádě Independent Breakers. V roce 2018 se Turnerovo živé album "Beauty Of Chaos - Live At The Citadel" dostalo na #35 místo v britské rockové a metalové hitparádě. V roce 2025 stále koncertuje a hraje klasické písně Wishbone Ash z dřívějších dob pod názvem Martin Turner Ex Wishbone Ash. Jeho současnou kapelu tvoří kytaristé Danny Willson (bývalý člen Showaddywaddy) a Misha Nikolic. Sonny Flint (syn Hughieho Flinta) hrál s kapelou na bicí od června 2022 až do svého odchodu v listopadu 2024. Tim Brown se k nim vrátil na bicí v roce 2025. Turner se v 80. letech 20. století věnoval kariéře ve studiu a produkci nahrávek a také založil vlastní kapelu The Wolfgang (známou také jako Bamboo a Martin Turner's Stolen Face). Wolfgang nahrál nový materiál, z něhož část byla později po jeho návratu do kapely přepracována do nových písní Wishbone Ash, zatímco další písně se objevily na Turnerově sólovém albu "Walking The Reeperbahn" v roce 1996. Turner napsal svou první autobiografii "Martin Turner No Easy Road: My Life And Times with Wishbone Ash and beyond", která podrobně popisuje Turnerovu kariéru ve Wishbone Ash.

Steve Upton (narozen 24. února 1946, Wrexham Anglie Anglie) Drums, Percussion Steve Upton je bývalý bubeník a zakládající člen rockové skupiny Wishbone Ash, ve které působil v letech 1969-1990. Jeho přesná hra na bicí byla klíčovým prvkem zvuku skupiny. Byl jedním z prvních bubeníků, kteří hráli v otevřené poloze. Navíc je levák. V určitých obdobích historie skupiny byl také zodpovědný za kontakt s manažery nahrávacích společností, agenty, producenty, koncertními promotéry a dalšími lidmi z hudební branže, čímž si vysloužil přezdívku Plukovník (ang. Colonel). Na konci 80. let se stal manažerem skupiny na plný úvazek. V roce 1990 skupinu z osobních důvodů opustil, protože chtěl vést klidný život. Steve Upton se narodil ve Wrexhamu ve Walesu. Vyrůstal v Exeteru v Devonu a začal bubnovat v místních kapelách. Uptonova hudební cesta začala humorně, když prohlásil, že hraje na bicí, aby se připojil k vysokoškolské kapele, což vedlo k jeho první skupině The Scimitars. Tato kapela se rychle rozpadla a Upton hrál na bicí v bluesové kapele Devar. Po turné po Německu s bluesovou kapelou The Devarks se Upton vrátil do Anglie. Ale i tato kapela neměla dlouhého trvání. V červenci 1966 seděl Upton v hospodě, když jej oslovili Glen Turner a Martin Turner, viděli v Uptonovi potenciál. Kapela, která tehdy z náhodného setkání vznikla, se jmenovala The Empty Vessel. Kapela existovala zhruba dva a půl roku, než se přestěhovala do Londýna. Glen onemocněl a chtěl se vrátit domů. Jejich poslední koncert se konal v červenci 1969. Upton se v baru setkal s Milesem Copelandem. Martin Turner a Upton (s Copelandem jako manažerem) hledali kytaristu. Přihlásili se dva: Andy Powell a Ted Turner. Trio se nemohlo mezi nimi dvěma rozhodnout, a tak se z kapely Wishbone Ash se dvěma kytaristy a žádným klávesistou, kterou založil s Martinem Turnerem, Andym Powellem a Tedem Turnerem. Nečekal, že bude v letech 1969 až 1990 stát za bicími v kapele, která se silně spoléhala na své dvě sólové kytary. Upton jednoduše udržoval rytmus a rytmus hardrockové kapely. Jeho styl byl decentní. Upton hrál na prvních 4 albech kapely, od "Wishbone Ash" (1970) po "Raw To The Bone" (1985), a přispěl k jejich charakteristickému zvuku se dvěma kytarami a hitům jako "The King Will Come" a "Blowin’ Free". Uptonovo přesné a pevné bubnování, ovlivněné jazzem, se stalo klíčovým prvkem zvuku kapely a Upton byl jedním z prvních bubeníků, kteří se pyšnili hrou s otevřenou rukou. Raná alba kapely, včetně "Argus" (1972), která se dostala na třetí místo v britském žebříčku alb UK Albums Chart, je etablovala jako klíčové umělce britského rocku, mísící prvky progresivního, folkového a hardrockového rocku. Po 21 letech Upton v roce 1990 kapelu opustil, co jej unavilo koncertování a požadavky hudebního průmyslu. Přestěhoval se do Francie, kde se věnoval kariéře v oblasti nemovitostí a přešel k řízení zámku Milese Copelanda na jihu Francie. Z hudby se do značné míry stáhl, ačkoli se krátce vrátil na reunionový koncert v roce 1995. V roce 2012 se vzácně objevil na veřejnosti na akci Martina Turnera, což znamenalo jeho krátký návrat na hudební scénu. Jen občas si hraje i s místními hudebníky. Uptonův přínos, známý svým solidním, decentním stylem bubnování, byl nedílnou součástí úspěchu alba Wishbone Ash a album Argus později časopis Classic Rock zvolil jedním z nejlepších rockových alb.

Joe Crabtree (Narozen 21. září 1979, London, Greater London, United Kingdom) Drums, Percussion, Backing Vocals Joe Crabtree je anglický rockový bubeník. Je bývalým členem skupiny Wishbone Ash (2007-2022) a je také znám svou prací s kapelami Pendragon (2006-2008) a David Cross Band. Joe, syn Marka Crabtreeho z firmy AMS Neve, která se sídlem v Burnley vyrábí profesionální audio zařízení, žil v nedalekém Readu a studoval na Clitheroe Royal Grammar School. Crabtree zahájil svou bubenickou kariéru v 11 letech u místního bubeníka samouka Harryho Hindlea. Právě během studia u Hindlea se Crabtree poprvé seznámil s bubnováním Davea Weckla prostřednictvím jeho instruktážního videa "The Next Step". Crabtree to uvádí jako rozhodující moment v jeho chápání toho, co je na bicích možné. Ve 14 letech začal hrát svá první živá vystoupení a v 15 letech začal učit místní bubeníky hrát na bicí. Poté, co se ve 12 letech začal učit hrát na kytaru, několik let učil také začínající studenty na kytaru. Během studia fyziky na Durhamské univerzitě v letech 1998 až 2000 Crabtree psal a nahrával s původní kapelou Breakmaus. Breakmaus nahrál dvě samostatně vydaná alba "That White Door" a "Arrested", a objevil se na Sky TV v pořadu "Where It's At". Během studia na Durhamu Crabtree také hrával s mnoha cover kapelami, malými jazzovými kapelami a univerzitním big bandem. V roce 2004 se Crabtree přestěhoval do Londýna a pokračoval ve studiu hry na bicí u londýnského hudebníka Boba Armstronga, mezi jehož bývalé studenty patří Alan White z Oasis a Zak Starkey z The Who. V Londýně Crabtree hrál a nahrával s řadou originálních kapel, včetně působení v původním projektu Upsetta spoluautora Goldie Tim Philberta. V roce 2005 se Crabtree připojil k bývalému členovi King Crimson Davidu Crossovi v kapele David Cross Band, se kterou absolvoval turné po Japonsku, Itálii a Velké Británii, jehož výsledkem bylo nahrání alba Alive in the Underworld. Baskytarista Mick Paul doporučil Crabtreeho kytaristovi Colosseum Jamesi Litherlandovi, aby hrál s folkovou kapelou Jade ze 70. let na reunionovém koncertě. Litherland zase předal Crabtreeho jméno textaři písně "Sunshine Of Your Love" Petovi Brownovi, který poté doporučil Crabtreeho pro kapelu Xanda Howe. V roce 2006 se Crabtree připojil k Xanda Howe na krátkém turné spolu s Malcolmem Brucem (synem Jacka Bruce), se kterým později nahrával. Mezi lety 2006 a 2008 se Crabtree stal členem skupiny Pendragon a absolvoval dvě evropská turné, kde se objevil na DVD "And Now Everybody To The Stage a Jewel - Past and Presence". Crabtree se k Wishbone Ash připojil v roce 2007 kvůli albu "Power Of Eternity" a následnému turné, kde nahradil předchozího bubeníka Raye Westona. Je spoluautorem písní na albech "Elegant Stealth" a "Blue Horizon", u druhého z nich se podílel na produkci a nahrál kytarové sólo k písni "Take It Back". Objevuje se také na živých DVD "Live In London", "Live In Paris" a rockumentu "This Is Wishbone Ash", stejně jako na živých albech "Argus Live", nahraných živě pro rádio Sirius XM, a na sérii vydání Roadworks. Do roku 2017 odehrál Crabtree s Wishbone Ash přes 1 000 koncertů ve 29 zemích, včetně arénového turné po Jižní Africe spolu s Deep Purple a Uriah Heep. V roce 2022 Crabtreeho nahradil Mike Truscott.

Muddy Manninen (rodným jménem Jyrki Manninen) (narozen 14. listopadu 1957, Helsinki, Uusimaa, Finland) Guitars, Vocals Jyrki "Muddy" Manninen je finský kytarista, známý především hraním s Wishbone Ash. (2004-2017). Dnes vystupuje jako sólový umělec, člen kapely Hipkiss nebo jako manažer Lucy Piller v ARN. Působil také v kapelách Havana Black (1985), Gringos Locos (1986), Mistakes (1980-1982), Red House Blues Band nebo Roma. V útlém věku 7 let byl rozhodujícím okamžikem jeho života slyšet Paula McCartneyho zpívat "She's A Woman". Chtěl se stát kytaristou. Od té doby to byla dlouhá cesta, počínaje základními lekcemi klasické kytary a následným nákupem své první elektrické kytary (kopie Ibanez Les Paul). Jeho první kapela se skládala ze spolužáků. Muddy začal hrát profesionálně kolem let 1979-1980 ve svém rodném městě Helsinkách, hrál v různých kapelách a také nahrával. Založil svou první kapelu Havana Blacks, brzy poté následovala Gringos Locos, která nahrála tři alba, z nichž jedno, "Punch Drunk", produkoval legendární Tom Dowd. Manninenův první projekt vyšel u Love Records v roce 1979 s Red House Blues Band. V 80. letech hrál Manninen v kapelách, které předskakovaly kapelám jako Status Quo, a vydával alba u Atlantic. V tomto období se setkal a hrál s kytaristou Benem Granfeltem. Bezprostředně po odchodu Bena Granfelta z Wishbone Ash v roce 2004 se Manninen připojil k Wishbone Ash, byl kytaristou a hlavním skladatelem kapely. Prvním albem, na kterém se objevil, bylo "Clan Destiny" z roku 2005. Poté začal zdokonalovat své skladatelské dovednosti pro následující tři alba "Power Of Eternity", "Elegant Stealth" a kritikou uznávané "Blue Horizon", které katapultovalo Wishbone Ash zpět do popředí melodických rockových kytarových kapel. Během svého pobytu ve Wishbone Ash se Muddy ve svém volném čase věnoval i jiným projektům. Hrál místní koncerty s Hipkiss, na saxofon a zpěv hrála Patsy Gamble, kytarově se podílel na albu Jenny Darren "Ladykiller" a psal písně s Greggem Suttonem. Na jaře roku 2017 Muddy opustil Wishbone Ash, aby se soustředil na sólovou kariéru a začal pracovat na svém prvním albu "Long Player", které vyšlo 14. července 2017. Od té doby spolupracuje s Hipkiss, kteří vydali své první album v roce 2018, koncertuje s kapelou Martina Engeliense Go Music Band a také s Benem Granfeltem v rámci Guitars, Guitars And more Guitars, Melanie Denard a Greigem Taylorem. V říjnu 2020 vydal Muddy své druhé sólové album "River Flows", na kterém hostovali Simon Kirke (Free, Bad Co.), Melanie Denard, Kev Moore a Gregg Sutton. Muddy se také objevuje jako host na posledním albu Bena Granfelta.

Ray Weston (rodným jménem Raymond Weston) (narozen 20. ledna 1954, Glasgow, Scotland) Drums, Percussion Ray Weston je britský hudebník, bubeník a studiový hráč, je 30-letým veteránem britské popové scény. Spolupracoval s mnoha známými hudebními umělci, mezi které patří například Wishbone Ash (1990-1994, 1997-2007), Blue Meanies (1980-1982), Tom Jones, Adrian Smith, Robert Palmer, Screaming Lord Sutch, Bill Wyman, Jimmy Rogers. V roce 2010 nahradil ve skupině Iron Butterfly Rona Bushyho. Ray studoval obor Music na škole Langside College. Svoji bubenickou kariéru studiem u legendárního skotského bubeníka George McGowana a také u londýnské hvězdy Boba Armstronga, mezi jehož bývalé studenty patří takové hvězdy jako Alan White z Oasis a Zak Starkey z The Who. Ray začal hrát profesionálně v Glasgow s místními kapelami po celém Skotsku. Ve 20 letech v roce 1976 se přestěhoval do Londýna, aby se připojil ke skotské kapele Contraband, která podepsala smlouvu s Transatlantic Records. "Když jsem se přestěhoval do Londýna, rozhodl jsem se, že jediný způsob, jak začít, je absolvovat co nejvíce konkurzů a hrát s co největším počtem hudebníků... Hrál jsem s několika kapelami, mnohé s nahrávacími společnostmi a některé ne. To mě přivedlo k nahrávání a k tomu, že jsem si zvykl na studiovou práci". Od té doby se stal stálicí londýnské scény, hrál a nahrával s eklektickou směsicí umělců, s takovými velikány, jako byli Robert Palmer, Tom Jones, Big Audio Dynamite, Wishbone Ash, Björk, Bill Wyman, Andy Summers, Adrian Smith (Iron Maiden), Mick Jones (The Clash), Gavin Rossdale (Bush), Lulu, Ultravox, Belinda Carlisle, Peter Green (Fleetwood Mac), Del Shannon, Right Said Fred, Belinda Carlisle, Rolf Harris, Cash Pussies, Alternative TV, Fire Next Time, Humania, Iron Butterfly, T'pau, The Bay City Rollers, The Armoury Show, World Of Leather a Steve Howe (Yes). Ray Weston byl bubeníkem skupiny Wishbone Ash v letech 1980 až 1994, kdy Raye pozval Martin Turner, aby hrál na albu "Strange Affair". "Martina jsem znal už před pár lety, když pracoval na sólovém projektu". V té době se připojil i ke skupině World of Leather, se kterou vydal několik alb. V roce 1998 se však k Wishbone Ash vrátil. Ray Weston je v současnosti oficiálním bubeníkem multiplatinových rockových legend Iron Butterfly, které dosud prodaly přes 30 milionů desek. V současné době žije v Laguna Niguel.

Ben Granfelt (narozen 16. června 1963, Helsinki, Finland) Guitars, Vocals Ben Granfelt je finský kytarista z Helsinek známý z působení ve skupinách Leningrad Cowboys, Wishbone Ash (1997-2004), Gringos Locos (1986-1990), Guitar Slingers (1990-1998), Los Bastardos Finlandeses a jeho vlastní skupiny Ben Granfelt Band. Ben Granfelt je finský hudebník a kytarista z Helsinek, nejvíce známý ze své práce v Leningrad Cowboys, Wishbone Ash, Gringos Locos, Guitar Slingers a ve své sólové kapele Ben Granfelt Band. Na kytaru hraje od 11 let (1974). Granfeltova nejaktivnější a nejnovější kapela s názvem Ben Granfelt Band byla založena v roce 1993 a od té doby koncertovala po klubech a festivalech ve Finsku, Velké Británii, Německu, Spojených státech, Rakousku, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech, kde se objevila na jazzových festivalech v Abú Zabí a Dubaji. Benovo nejnovější album True Colors vyšlo v roce 2020. S kapelou Gringos Locos působil v letech 1986-1990 a hráli skvělý melodický hard rock s jednou z prvních mezinárodních kariér z Finska. S další kapelou Guitar Slingers působil v letech 1990-1998, byl to vedlejší projekt, který se v 90. letech stal jednou z největších AOR/rockových kapel ve Finsku. Působení s kapelou Leningrad Cowboys v letech 1991-1996 byla fantastická cirkusová jízda kolem světa s partou bláznů. Vystupovali s ruským sborem a orchestrem Rudé armády na udílení cen MTV + hráli s nimi také na velkých akcích ve Finsku, Švédsku a Německu. "Byl to čistý zážitek s vodkou, traktory a rock'n'rollem po celém světě!" Nakonec se dostal i do Wishbone Ash v letech 1997 až 2004. "Byla to šance hrát s tak legendární skupinou!" a prožil s ní 4 hudebně fantastické roky po celém světě... Ben Granfelt Band začali pracovat na svém 11. albu v únoru 2010, ale Granfeltovy rodinné problémy ho donutily dát album i kapelu v červnu 2010 pauzu. Krátce po tomto rozhodnutí byl Granfelt požádán, aby se připojil k finské rockové kapele Los Bastardos Finlandeses. Netrvalo dlouho a Granfelt se na plný úvazek připojil k Los Bastardos Finlandeses a podílel se na psaní písní pro jejich další album. V roce 2023 dne 16. června, oslavil 60. narozeniny a vydal své 20. sólové album "Gratitude", které je poctou jeho hrdinům Garymu Moorovi, Jeffu Beckovi a Robinu Trowerovi.

Mark Birch (narozen 1969, Kidderminster, Worcestershire, England) Guitars, Vocals Mark Birch je anglický hudebník a kytarista, který je nejznámější pro svou práci s rockovou kapelou Wishbone Ash (1997-2001). Birch strávil velkou část své hudební kariéry koncertováním v oblasti West Midlands, včetně hraní v kapelách s Nevillem MacDonaldem ze skupiny Skin. Na konci 90. let doporučil Birche jeho kolega z kapely Bob Skeat Andymu Powellovi, když se objevilo volné místo kytaristy u Wishbone Ash. Birch se v roce 1997 připojil ke skupině Wishbone Ash a účinkoval na albech "Trance Visionary", "Psychic Terrorism" a "Bare Bones". S kapelou absolvoval rozsáhlá turné, kde zpíval hlavní vokály v písních jako "Persephone" a "Phoenix", než v roce 2001 odešel.

Tony Kishman (rodným jménem Anthony Kishman) (narozen ***, Tucson, Arizona, United States) Bass, Vocals Tony Kishman je americký zpěvák, baskytarista, pianista a kytarista, který je nejznámější pro svou práci s Wishbone Ash (1994-1995, 1996-1997) a muzikálem Beatlemania. Tony hrál na kytaru již řadu let, ale až v 19 letech začal vážně vystupovat. Kishman zahájil svou hudební kariéru hraním v cover kapelách v oblasti Tucsonu v Arizoně. Když hrál na sólovou kytaru v kapele v jižní Kalifornii, jeho bookingový agent Fred Cisneros mu navrhl, aby se zúčastnil konkurzu do americké show Beatlemania. Konkurzem prošel a v letech 1978 až 1983 v show hrál Paula McCartneyho. O konkurzu na Beatlemania se dozvěděl v roce 1977. Byl v Tucsonu v Arizoně a hrál v kapele Cheap Trix, která se umístila v žebříčku Top 40. Tato kapela vznikla ještě předtím, než vznikla podobně nazvaná skupina Cheap Trick. Ve skupině byl zpěvákem a kytaristou. Hrávali po celé jižní Kalifornii a agent jménem Fred Cisneros jej v té době objednával. Tehdy Řekl jinému členu kapely, Sy Goraiebovi, že slyšel o show Beatlemania, který si myslel o Tonym, že by se na ni hodil. Zavolal mu Sy Goraieb, který pomáhal s hledáním pro McCartneyho skupinu, která už se skládala z Jimmyho Poea a Syho a také Boba Wirtha. Takže to byl Sy, kdo jej pozval na konkurz. Řekl mu, že písničky nezná, ale že by je rád zkusil. Když se hlásil na konkurz, přiletěl z Phoenixu, kde hrál noc předtím. Nahrál si tři písně "Can't Buy Me Love", "Yesterday" a "Hey Jude". Jeho kamarád John Markovich mu pomohl s basovými party a naučil se "Yesterday". "Hey Jude" byla větší výzva, protože se ještě neučil hrát na klavír. Opravdu tvrdě pracoval, aby se píseň naučil dostatečně dobře na konkurz. Odletěl do Los Angeles a šel do studií SIR, kde bylo několik Paulů převlečených za Eda Sullivana McCartneyho. Hudebním režisérem byl Jack Carone a členové Bunk 4: David Leon, Rob Laufer, Ralph Castelli a Jim Odem. Tak jej požádali, aby si sedl s jejich skupinou a udělali si konkurz. Takže jeho první konkurz byl s Davidem Leonem. Zahráli "Can't Buy Me Love". Tony byl velmi nervózní, zazpíval skoro celou písničku, ale pak přestal a už nemohl zpívat. Byl velmi vyčerpaný a nervózní. Takže všichni řekli: "Neboj se, jen to berte pomalu". Pak jej požádali, aby zazpíval "Yesterday". V té písni se cítil trochu lépe. Zazpíval ji snad docela dobře. Pak na klavír zazpíval "Hey Jude" a vzpomíná si, že ji nakonec zazpíval přesně jako na desce. Všechny ty scattové výkřiky byly opravdu blízké Paulovým. Když šel na konkurz, bylo mu asi 20 let. Jeho první vystoupení jako Paul se odehrálo v Los Angeles v divadle Subert. Začal se zkouškami Beatlemania v roce 1977 a k živému vystoupení se připojil v roce 1978. Od roku 1979 pak hrál Kishman šest let na basu a kytaru jako Paul McCartney na národních i mezinárodních turné Beatlemania. Show trvala přibližně do roku 1983. Poté byla asi po 5 letech ukončena. Po Beatlemanii se připojil k show s názvem "Stars on 45", která byla natočena pro video v roce 1983. Hrála se několik měsíců v Huntington Hartford Theater v Los Angeles a poté se show přesunula do Las Vegas a do hotelu Dunes. Tam vystupovali pod názvem "Dream Street". Z Dream Street odešel na poslední turné Beatlemania v Kanadě a pak se připojil k show "Legends in Concert", kde vystupoval znovu asi 5 let. Po Legends měl také sólové vystoupení s Paul McCartneym. Produkoval také koncerty, které se konaly v Las Vegas a u jezera Tahoe. Po skončení své účasti v této show se Kishman přestěhoval do Anglie, kde se seznámil s Andym Powellem. V roce 1994 byl požádán, aby se připojil ke kapele Wishbone Ash jako baskytarista a zpěvák. Jezdil s nimi na turné asi tři roky a nahrál jsem s nimi dvě alba "Illuminations" a "Live In Geneva". Také nahrál své vlastní sólové album pro Mercury Records. "Catch 22" (Hlava 22) je nejnovější představení, v němž hraje v Německu a jmenuje se "All You Need Is Love". V německém představení hrál asi tři roky. Spolu s dalším představením "Classical Mystery Tour". V roce 1997 Kishman opustil Wishbone Ash, aby se věnoval jiným hudebním projektům. Vrátil se znovu k vystupování jako Paul McCartney v "Twist and Shout", americké tribute kapele Beatles. Kishman je nyní současným členem kapely s kritikou uznávaným turné Classical Mystery Tour a Live and Let Die: The Music of Paul McCartney.

Roger Filgate (narozen 18. prosince 1965, Connecticut, USA) Guitars, Backing Vocals, Bass, Keyboards Roger Filgate je americký hudebník nejvíce známý z působení ve skupině Wishbone Ash (1994-1997) a losangeleského indie labelu ForceField Studios. Roger je nejmladší ze čtyř chlapců, všichni jsme hudebníci. Začínal s lekcemi klavíru ve věku 4-8 let od své mámy, která byla neuvěřitelná klasická koncertní pianistka. Za veškerý hudební talent vděčí právě jí. Ale po několika letech studia knih o klavíru a recitálů nastal čas na změnu. V 9 letech přešel na kytaru a bral lekce od svého bratra Jima. Původně začínal s tátovou starou akustickou kytarou Martin a asi o rok později si pořídil svou první elektrickou. Po několika letech s lekcemi přestal a od té doby se učil sám. Díky starším bratrům Mikovi a Jimovi vyrůstal s poslechem a učením se písní od Beatles, Byrds a dalších skupin ze 60. let. Oba byli skvělí hráči a vždycky hráli v kapelách, takže slyšel všechno z té doby; Stones, Hendrixe, The Who, CSN, The Nazz - cokoliv si jen vzpomenete, ale i méně známé skupiny jako Moby Grape, Blue Cheer a Bubble Puppy. Pak kapely ze 70. let jako Jethro Tull, Wishbone Ash, Ano, ELP, Zeppelin atd. Kromě toho jeho bratr Gary hrál bluegrass. Takže doma taky slyšel Flatt & Scruggs, Tonyho Rice, New Grass Revival. Před hraním s britskými rockery Wishbone Ash hrál Filgate na různých koncertních turné po celých Spojených státech, než se v hudebním obchodě v Connecticutu setkal s Andym Powellem. Toto setkání v roce 1992 vedlo k tomu, že se Filgate v roce 1994 připojil ke kapele na plný úvazek jako kytarista/skladatel na jejich uznávaném studiovém albu "Illuminations" z roku 1996 a následných turné, jejichž výsledkem byla alba "Live In Geneva" (1995) a kompilační alba "The Best Of Wishbone Ash" (1997) a "Distillation" (1997). Filgate opustil Wishbone Ash v prosinci 1997 a věnoval se kariéře v Beatles tribute kapele Twist and Shout, spolu s bývalým baskytaristou Wishbone Ash Tonym Kishmanem, až do roku 2000, kdy kapelu opustil. Nové tisíciletí přineslo Filgateovi řadu originálních kapel, s živými vystoupeními a vydáním alb od Cinema, Universal Language (2000), Blast Room, Rock is Dead (2005) a speciálním hostováním na singlu legendárního zpěváka Chubbyho Checkera "Knock Down The Walls" (2007), kde Filgate ztvárnil pozoruhodné kytarové sólo. V roce 2008 se Filgate etabloval jako sólový umělec se svým vysoce ceněným instrumentálním albem "Worlds Within". Několik písní se objevilo jako soundtrack k velkým televizním sítím, včetně "Gene Simmons Family Jewels" od A&E a "World of Cars" od Disney/Pixar, což vedlo k prodeji, rádiovému a webovému hraní ve více než dvaceti zemích světa. Mezi další sólová vydání Filgate patří "Letting Go" (2010), "The Epic Singles" (2011), "2" (2012) a sbírka děl s názvem "Progressive Collective" (2012). Filgateova kytarová hra se v roce 2013 znovu objevila na singlu "Changes" od skupiny Chubby Checker, který se dostal do Top 40. Píseň vyšla u RED/Sony a produkovali ji the hill & hifi, alias Mike Rogers a Gary Lefkowith. Brzy následovalo další sólové album "Whistle-Stop" (2013). Filgate také v roce 2014 složil a přispěl písní "Strange How Things Come Back Around" pro album "Blue Horizon" své bývalé kapely Wishbone Ash. Naposledy, v létě 2015, vyšla nově vydaná epická instrumentální skladba "Pink Flamenco". V roce 2021 byl vydán remix Filgateovy rockové klasiky z roku 2005 s názvem "Feel So High". Tato ztracená hardrocková klasika představuje Filgatea v jeho nejlepší formě, předvádí jak jeho skladatelské umění, tak i kytarovou virtuozitu. Album "Feel So High" poprvé nahrála rocková kapela Blast Room, kterou v roce 2004 založil Roger Filgate. Tato krátce trvající skupina vydržela pouze jeden rok, ale za tu dobu se jí podařilo nahrát album s originální hudbou s názvem "Rock Is Dead" ve stylech Led Zeppelin, AC/DC a Aerosmith, než se v roce 2005 rozpadla, aby se mohla věnovat jiným hudebním zájmům.

Mike Sturgis (rodným jménem Michael Brian Sturgis) (narozen ***, Onalaska, Wisconsin, USA) Drums, Percussion Mike Sturgis je americký bubeník, který hrál v kapele 21 Guns a později s kytaristou Iron Maiden Adrianem Smithem v Psycho Motel, kde hrál na albech "State Of Mind" (1996) a "Welcome To The World" (1997). V letech 1994 až 1997 byl také bubeníkem skupiny Wishbone Ash a v letech 1994 až 2001 bubeníkem skupiny Asia. Další skupiny, v nichž působil jsou Phenomena, 21 Guns, A-ha, Psycho Motel, Redtenbacher's Funkestra (1995) a The Psalm Drummers. Sturgis začal hrát na bubny v deseti letech a v letech 1982 až 1986 studoval na University of Miami, kde získal titul v oboru studiové hudby a jazzu. V letech 1986 až 1987 koncertoval s norskou kapelou A-ha a hrál na skladbách "The Swing Of Things", "I've Been Losing You" a "Soft Rains Of April" z alba "Scoundrel Days". Během této doby ho koproducent alba Phenomena Wilfried Rimensberger požádal, aby se připojil k tomuto superstar rockovému projektu. V rámci tohoto alba hrál na bicí na albu "Phenomena II: Dream Runner" a seznámil se se Scottem Gorhamem a Johnem Wettonem, kteří se na nahrávce podíleli. Vystupoval živě nebo nahrával s takovými velkými popovými, rockovými a jazzovými jmény, jako jsou David Bowie, Elton John, A-ha, Asia, Jack Bruce, Steve Winwood, Tom Jones, Wishbone Ash, Bob James, Randy Brecker a Bob Mintzer. V současné době vystupuje s jazz-funkovou skupinou Redtenbacher's Funkestra. Sturgis byl 13 let vedoucím bicích na Akademii současné hudby v Guildfordu. V současné době je vedoucím vzdělávání na DIME Online. Sturgis v současné době žije v Anglii se svou ženou a dvěma dětmi. S Wishbone Ash hrál na některých koncertech jejich turné po Velké Británii v roce 2021.

Andy Pyle (rodným jménem Andrew Charles Pyle) (narozen 15. července 1946, Luton, Bedfordshire, England) Bass, Vocals Andy Pyle je britský hudebník, rockový and bluesový baskytarista známý především hraním s kapelou The Kinks v letech 1976 až 1978. Předtím hrál v Blodwyn Pig (1968-1972), poté se připojil k Savoy Brown (1972-1974). Později se stal členem Chicken Shack (1981-1986) a Wishbone Ash (1986-1987, 1991-1994) nebo hrával s Gary Moore And Friends a The Midnight Blues Band. Pyle také spolupracoval s některými velkými jmény britského rocku, včetně takových jako Alvina Lee (1976), Rod Stewart (1971) a Ken Hensley (2002). Pyle je hudebník, jehož kariéra sahá až do poloviny 60. let 20. století. Narodil se v Lutonu v Anglii a na rozvíjející se hudební scénu se připojil v roce 1968. Dospívání dosáhl v době, kdy rock & roll nahradil skiffle jako preferovanou hudbu britské mládeže. Jako začínající mladý hudebník se však více přikláněl k blues než k rock & rollu, o čemž svědčí jeho první profesionální koncert s Victorem Broxem v Blues Train, který řídil budoucí člen Aynsley Dunbar Retaliation. Poté se v jeho rodném městě Lutonu v Bedfordshire v roce 1967 objevila kapela Jensen's Moods. V témže roce Abrahams upoutal pozornost flétnisty a zpěváka Iana Andersona v kapele složené z britského bluesmana Micka Abrahamse na kytaru a zpěv, Peta Fensomea na zpěv a Clivea Bunkera na bicí, která si poté změnila název na McGregor's Engine. McGregor's Engine poprvé hráli během koncertu s John Evan Band, se kterým Anderson sdílel koncerty. Vydali se na klubové okruhy, kde se stýkali s Johnem Evanem Smashem, blackpoolským sextetem, ve kterém vystupovali Anderson a basák Glenn Cornick. Na konci roku 1967 se Abrahams připojil ke Smash, která se rozpadla krátce po podepsání manažerské smlouvy s agenturou Ellis Wright Agency (Chris Wright a Terry Ellis), která měla licenční smlouvu s Island Records. Když Bunker a Abrahams definitivně opustili McGregor's Engine, doplnili původní sestavu kapely Jethro Tull, která podepsala smlouvu s Chrysalis a vydala své debutové album "This Was" v říjnu 1968. Pyle pokračoval v hraní s místními kapelami. Brzy se v táboře Tull objevil boj o vedení. Anderson chtěl hrát eklektický mix rocku, folku a blues, zatímco Abrahams si přál naplnit blues lesními rohy, ala Colosseum. Ellis favorizoval Andersona jako frontmana, což znamenalo, že Abrahams bude mít menší podíl na psaní písní. Toho prosince Abrahams opustil Jethro Tull po sporu s Andersonem o budoucnosti kapely a založil Blodwyn Pig s Pylem a nováčky Jackem Lancasterem na saxofon a Ronem Bergem na bicí. Slovo "Blodwyn" je ženské jméno ve velštině, které znamená "spravedlivá květina" nebo "bílá květina". Pro své první album si zachovali vazby s Island Records. Po rozpadu Blodwyn Pig se Pyle připojil k Juicy Lucy (kam patří i Micky Moody, který později hrál s Whitesnake) a Savoy Brown, také nahrával pro Roda Stewarta na jeho albu "Every Picture Tells A Story" z roku 1971. V letech 1975 až 1976 strávil Pyle rok nahráváním a hraním s kytaristou Alvinem Leem, bývalým kytaristou skupiny Ten Years After. Zahrál si na Leeho prvním sólovém albu "Pump Iron" s bývalými hudebníky King Crimson, Bozem Burrellem na basu, Ianem Wallacem na bicí a Melem Collinsem na saxofon. Ve stejném roce se podílel na koncepčním albu "Peter And The Wolf" od Jacka Lancastera a Robina Lumleyho s hudebníky různých stylů: Alvinem Leem, Garym Moorem a Johnem Goodsallem na kytaru, Percym Jonesem a Davem Marqueem na basu, Brianem Enem, Manfredem Mannem na syntezátory, Billem Brufordem a Philem Collinsem na bicí, Stéphanem Grapellim na housle a dalšími. Na konci roku 1976 se Pyle po odchodu Johna Daltona ucházel o pozici basisty u skupiny The Kinks. Pyle se stal známým svou účastí na dvou albech The Kinks z poloviny 70. let. Hrál na albu "Sleepwalker" z roku 1977 v písni "Mr. Big Man", v jediné skladbě "Father Christmas" a albu "Misfits" z roku 1978, kde se objevil pouze v šesti z deseti písní, než odešel s klávesistou Johnem Goslingem. Ti dva založili pomíjivou skupinu, zpočátku s názvem United (s budoucím kytaristou Iron Maiden Dennisem Strattonem), poté Network. Jeho spolupráce s nimi neměla dlouhého trvání, protože jej poté povolal jeho starý přítel Gary Moore, s nímž dříve spolupracoval jako studiový hudebník, aby se k jeho kapele připojil na sérii živých vystoupení, která vyústila v album "Live At The Marquee". Pyle se poté připojil k reformované verzi Chicken Shack, než se spojil s jejich lídrem Stanem Webbem v kapele Speedway. V polovině 80. let se připojil k Wishbone Ash, poté k Micku Abrahamsovi a Cliveu Bunkerovi a také k Dicku Heckstall-Smithovi, kteří se vrátili na další turné s Bloodwyn Pig. S Berniem Marsdenem byl součástí Green & Blue All-Stars a poté se vrátil ke Garymu Moorovi, tentokrát v Midnight Blues Band. Většinu začátku až poloviny 90. let strávil prací s Moorem, poté se vrátil do Wishbone Ash a Juicy Lucy. Přestože hrál všechno od tradičního rocku po hard rock, dával přednost blues a v 80. letech vystupoval na nahrávkách s Carey Bell a Nappy Brown. Pyle vydal v roce 1985 své jediné sólové album s názvem "Barrier Language", které vyšlo pouze v Německu a jinde zůstalo prakticky bez povšimnutí. Po odchodu Mervyna Spence byl Pyleovi na začátku roku 1986 nabídnut volný post basisty ve Wishbone Ash. Následovalo intenzivní období koncertování, včetně vystoupení v Rusku v roce 1987, než Pyle ustoupil, aby umožnil reformu původní sestavy Wishbone Ash. Andy Powell a Pyle však zůstali blízkými přáteli a nadále spolupracovali na písních. Pyle je také spoluautorem titulní skladby alba "Strange Affair". Pyle se mezitím znovu připojil ke Garymu Moorovi a v roce 1990 se objevil na jeho albu "Still Got The Blues". V roce 1991 se Pyle opět připojil k Wishbone Ash po druhém rozchodu Martina Turnera s kapelou. Následovalo dvouleté období koncertování, o čemž svědčí album "The Ash Live In Chicago" z roku 1992. V roce 1994 se setkal s Mickem Abrahamsem a Blodwyn Pig, když se objevil v písni "I Wonder Who" na albu "Lies". V poslední době Pyle hrál na albu "Running Blind" (2002) jako člen sólové kapely Kena Hensleyho, bývalého člena Uriah Heep. Vystoupil také na koncertě s Kenem Hensleym a Johnem Wettonem, který byl natočen pro DVD album "More Than Conquerors" v roce 2002.

Robbie France (narozen 5. prosince 1959, Sheffield, Metropolitan Borough of Sheffield, South Yorkshire, England, zemřel 14. ledna 2012, Mazarron, Provincia de Murcia, Murcia, Spain) Drums, Percussion Robert France byl anglický hudebník a hráč na bicí a perkuze, hudební producent, aranžér, novinář, hudební pedagog a moderátor. Je znám z působení v kapelách Carnival, Diamond Head (1982-1985), One Nation, Wishbone Ash, Alphaville a Skunk Anansie. France se narodil v Sheffieldu a v březnu 1972 emigroval do Austrálie. Do roku 1974 studoval na Národní akademii rudimentárních bubeníků Austrálie u Harryho Leblera. V patnácti letech začal učit na Australské hudební akademii (1974-1975). Během svého života a cestování po Austrálii založil France jazz-fusion skupinu Carnival, vystupoval na Oz Jazz Festivalu a předskakoval Johnu McLaughlinovi. Spolupracoval se Steviem Wrightem z Easybeats, Martym Rhonem a Timem Gazem. Má na kontě více než 1 000 TV, rozhlasových a reklamních počinů, včetně osmi dokumentů a čtyř filmových soundtracků, včetně "Band On The Run". France opustil Austrálii v roce 1982 a vrátil se do Anglie, kde se v následujícím roce připojil k Diamond Head. Jako součást hnutí NWOBHM vystoupili v Castle Donington Monsters of Rock a poté nahráli své třetí album "Canterbury", kde se objevil v písni "Making Music". France vystoupil na prvním triple headliner drum clinic se Simonem Phillipsem a Stevem Whitem, spolupracoval s generálním ředitelem Motown UK a s "Ivan Chandler's All Star Quintet" po boku Andyho Hamiltona. V kvintetu byli také Spike Edney a Mike Ashley. Hráli na různých místech po celém Londýně, včetně svatební hostiny Nicka Rhodese. V roce 1984 France absolvoval turné s UFO, kde nahradil Andyho Parkera. V roce 1985 opustil UFO a s Kipperem (nyní Stingovým producentem) založil skupinu One Nation. Společně pracovali ve studiu Tonyho Viscontiho v londýnském Soho na řadě nahrávek. Když byla Franceova manželka Annette požádána, aby opustila One Nation, cítil se nucen odejít s ní. V té době France také vyučoval na bicích kurzech, obvykle pro společnost Avedis Zildjian, která vyrábí činely. Robbie si založil pedagogické studio v Kingstonu upon Thames, kde pracoval s Garym O'Toolem, Hugem Degenhardtem, Garym Wallisem, Mikem & The Mechanics, Power Station, 10cc, Jeanem Michelem Jarrem, The Style Council, Garym Fergusonem, Markem Pricem a Timem Burgessem a koncertoval po Evropě a Velké Británii jako předskokan Ellis, Beggs & Howard. France začal psát pro časopisy v Austrálii v patnácti letech. V roce 1987 začal psát měsíční sloupek pro britský bubenický časopis Rhythm. V roce 1987 se France připojil k Ellis, Beggs, & Howard (E.B.H.), jejichž první singl "Big Bubbles No Troubles" získal diamantovou cenu pro nejlepší novou skupinu. Přibližně v této době byl France požádán, aby u jazzového saxofonisty Jeana Toussainta zastoupil bubeníka Franka Tontoha. Když se s ním Jean setkal při otevření klubu s názvem The Soho Jazz Shack, požádal France, aby s ním hrál trvaleji, protože on (Toussaint) měl pravidelný termín v klubu Dingwalls v Camden Town v neděli odpoledne. Po E.B.H. se France v roce 1990 připojil k Wishbone Ash, se kterými koncertoval a zahájil nahrávání alba "Strange Affair". Poté se připojil ke kapele Pleasure u Anxious Records, kde koncertoval jako předskokan Eurythmics. V roce 1991, po spolupráci se Simonem Ellisem (East 17, D:Ream, S Club 7) a dalšími na nahrávkách pro jeho drum clinic, se France vrátil do Austrálie, aby založil sólový jazzový projekt The Gab, který byl volně založen jako pocta jazzovým velikánům Elvinu Jonesovi a Johnu Coltraneovi, jejich první album bylo nahráno v EMI Studios 301 v červenci 1993. V roce 1994 se vrátil do Londýna, údajně na podporu sólového projektu, avšak stal se zakládajícím členem skupiny Skunk Anansie a nahrál a koprodukoval jejich debutové album "Paranoid & Sunburnt". Je spoluautorem hitu "Weak", který od té doby ztvárnil Rod Stewart. S Björk také nahrál B-stranu "Army Of Me". France opustil Skunk Anansie v roce 1995 a následující den se připojil k německé skupině Alphaville, s níž koncertoval a nahrával až do nehody, při které si přetrhl Achillovu šlachu. Více než dva roky žil v Polsku, kde moderoval vlastní rozhlasový program a vystupoval v různých televizních pořadech. V roce 1998 se přestěhoval do španělského Mazarrónu, aby se soustředil na psaní svého prvního románu. Do roku 2004 vedl se svým partnerem Timem Oldfieldem společnosti Pulpo Negro Records, Pulpo Negro Publishing, Pulpo Negro Studios a GCBC Productions. Produkoval španělské kapely Second, Renochild a Blue Aliens Temple, stejně jako Screw Coco. Také produkoval, psal a aranžoval pro londýnského umělce Kekeho. France v posledním desetiletí vysílal pro řadu různých rozhlasových stanic ve Španělsku, včetně Costa Calida International a TKO Gold. Jeho poslední starostí byl návrat k rozhlasovému vysílání pro Real Radio 95.6 FM v Torrevieji na Costa Blance a One Radio Spain na Costa Calidě, kde zajišťoval simultánní vysílání mezi oběma pobřežími. Francův první román "Six Degrees South" byl vydán 7. prosince 2011. Robbie France zemřel v sobotu 14. ledna 2012 ve Španělsku ve věku 52 let poté, co údajně utrpěl prasklou aortu.

Jamie Crompton (narozen ***) Guitars, Backing Vocals Jamie Crompton je britský hudebník, který hrál jako kytarista mimo jiné se Suzi Quatro a Wishbone Ash (1985-1987, tour 1988). Byl také členem kapel New Hearts (1978), Radio Stars (1978), The Blue Meanies (1980-1982), Lost Empires a This Is Your Life. Jamie zahájil svou hudební kariéru koncem v roce 1978, kdy hrál na bicí v různých new wave kapelách s názvy New Hearts a Radio Start. V lednu 1978 nahradil v New Hearts bubeníka Matta MacIntyrea. Následně se připojil k Radio Stars. Po této new wave etapě přešel na kytaru. V roce 1983 hrál v kapele The Blue Meanies, v jejíž sestavě hrál i budoucí bubeník Wishbone Ash, Ray Weston. Od roku 1980 se připojil k Suzi Quatro, se kterou podnikl rozsáhlá turné po světě a nahrál dvě alba ve Spojených státech. Od roku 1993 pracoval v Gibson Guitar Centre v Londýně. V letech 1997-2008 byl Jamie manažerem pro vztahy s umělci ve společnosti Fender Musical Instruments Corporation | Fender Europe. Poté pracoval jako redaktor pro časopis Guitarist Magazine ve Velké Británii, kde dělal rozhovory s Jeffem Beckem, Kirkem Hammettem z Metallicy, Sonnym Landrethem, Kaki Kingem, Seasick Steve, The Killers, Johnem Mayerem, Francisem Rossim, Duanem Eddym a dalšími. Po tomto turné Jamie vedl různé umělce v Jižní Americe, Evropě a USA. Nyní je evropským ředitelem pro vztahy se zábavou ve společnosti Gibson Guitars se sídlem v Londýně v Anglii.

Mervyn Spence (znám také jako O'Ryan, Spam, Merv Spence, Bearded Dragon) (narozen 1958, Larne, County Antrim, Northern Ireland) Bass, Vocals Mervyn "Spam" Spence je severoirský hudebník a producent, známý především svou prací s kapelami Wishbone Ash (1983-1986), Trapeze, Big Daisy (1978-1982) a The Jury. Spence se koncem 70. let přestěhoval z Irska do Staffordshire a začal hrát s kapelami jako The Jury a Big Daisy. Během Spenceova působení v místních kapelách si jej všiml Mel Galley, který mu okamžitě nabídl post basisty a zpěváka v kapele Trapeze, který byl neobsazen od doby, kdy Peter Goalby odešel do Uriah Heep. Spence s kapelou krátce koncertoval a během svého působení nahrál materiál na jedno album, které kvůli Galleyho odchodu, jež nahradil Bernieho Marsdena ve Whitesnake, dodnes nebylo vydáno. Několik písní z těchto nahrávek (dema existují v bootlegové podobě) však tvořilo jen velmi malou část projektu Toma Galleyho Phenomena, ke kterému se Spence později připojil, aby zpíval a hrál na basu na albu "Innervision" z roku 1992 (uveden jako "O'Ryan"). Spence později koupil práva na projekt a vydělal (a v restauracích) na kompilaci "best of", která obsahovala jen velmi malé procento jeho práce spojené s prací skutečných členů projektu. Po rozpadu skupiny Trapeze dostal Spence nabídku na konkurz do kapely Wishbone Ash, zatímco propagoval demo materiál různým médiím. Díky svému hlasovému rozsahu a nadšení se Spence stal členem kapely. Spence účinkoval ale jen na jednom albu kapely, "Raw To The Bone" z roku 1985. Spence opustil Wishbone Ash v roce 1986, aby se věnoval "rodinným záležitostem". Od té doby vydal dvě sólová alba pod názvem "O'Ryan" (1993) a "Emer May" (1995) pod hlavičkou O'Ryan (rodné jméno jeho matky), "Something Strong" z roku 1993, "Initiate" z roku 1995, "Phenomena Recovered" (2023, jako "Merv Spence"). Spence si koncem 90. let a začátkem prvního desetiletí 21. století zajistil místo přednášejícího hudebního průmyslu na Walsall College of Arts and Technology, zatímco prožíval hudební těžké časy.

Laurie Wisefield (rodné jméno Laurence Mark Wisefield) (také Laurence Mark 'Laurie' Wisefield) (narozen 27.srpna 1952, East London, England) Guitars, Vocals, Banjo Laurie Wisefield je anglický kytarista, známý svým členstvím v kapele Wishbone Ash v 70. a 80. letech 20. století (1974 - 1985). Wisefield začal hrát na kytaru, když mu bylo osm let, poté, co mu jeho dědeček koupil akustickou kytaru za 6 liber. Studoval umění na vysoké škole a po promoci pracoval jako návrhář šperků. Před svým působením ve Wishbone Ash Wisefield vystupoval s progresivní rockovou kapelou Home. Skupina vydala v letech 1971 až 1974 tři alba u Columbia Records. Další člen Home, Cliff Williams, se proslavil v AC/DC. Wisefield se k Wishbone Ash připojil před jejich albem "There's The Rub" z roku 1974, ale nakonec odešel v polovině 80. let po vydání alba "Raw To The Bone". Po svém odchodu z Wishbone Ash Wisefield pokračoval ve vystupování s Tinou Turner, Joem Cockerem a Rogerem Chapmanem. V roce 1987 se Laurie připojila ke kapele Tiny Turner na jejím čtrnáctiměsíčním světovém turné, které zahrnovalo příležitost vystoupit po boku Erica Claptona, Micka Jaggera, Tonyho Joe Whitea a Roberta Craye. Během pozdních 80. a 90. let Laurie koncertoval a nahrával s Joem Cockerem a Erosem Ramazottim a byl součástí turné Night Of The Guitars. Také koncertoval a nahrával alba jako člen skupiny Shortlist Rogera Chapmana. Spolupráce se zpěvákem, skladatelem a klávesistou Johnem Milesem v kapelách Tiny Turner a Joea Cockera vedla v roce 1996 k tomu, že se Laurie stal nedílnou součástí nesmírně úspěšných turné Night Of The Proms v rámci John Miles Electric Band po boku Il Novocento Orchestra. Od té doby se Laurie v rámci Night Of The Proms objevila na pódiu a na nahrávkách s obrovským množstvím skvělých umělců všech hudebních stylů, včetně Andrey Bocelliho, Joea Cockera, Meat Loaf, Jima Kerra (Simple Minds), Chrissie Hynde (Pretenders), Lisy Stansfield, En Vogue, INXS, Zucchera, Deborah Harry (Blondie), Marka Kinga (Level 42), Rogera Daltreyho (The Who), Youssou N'Doura, Seala, Karla Jenkinse, Patricie Kaas, Donny Summer, Shaggy, Coolia, Olety Adams, Howarda Jonese, Rodgera Hodgsona (Supertramp), Michaela McDonalda (Steely Dan, Doobie Brothers), Jamese Browna, Ikea Turnera, Pointer Sisters, Tears For Fears, Sharlene Spiteri (Texas), Ali Campbell (UB40) a mnoha dalších. Od roku 2002 je Laurie stálým členem kapely v nesmírně úspěšném muzikálu We Will Rock You skupiny Queen v londýnském divadle Dominion Theatre, kde hrál před publikem přes 2,5 milionu diváků. V roce 2002 vystupoval také s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem z Queen, společně s obsazením We Will Rock You a Phila Collinse a doprovázel vystoupení na koncertě Party at the Palace v roce 2002 u příležitosti zlatého jubilea Alžběty II. Byl také součástí kapely na živém turné Jeffa Waynea The War Of The Worlds v roce 2005. V poslední době vydal se skupinou Snakecharmer jejich dvě desky "Snakecharmer" (2013) a "Second Skin" (2017). Wisefield je pravidelně členem turné Tiny Turner, v současné době členem kapely Snakecharmer spolu s bývalými členy Whitesnake a Thunder.

Studiové desky: 2020 Coat Of Arms 2014 Blue Horizon 2012 Elegant Stealth 2007 Power Of Eternity 2006 Clan Destiny 2002 Bona Fide 1999 Bare Bones 1999 Psychic Terrorism 1998 Trance Visionary 1996 Illuminations 1991 Strange Affair 1989 Here to Hear 1987 Nouveau Calls 1985 Raw To The Bone 1982 Twin Barrels Burning 1981 Number The Brave 1980 Just Testing 1978 No Smoke Without Fire 1977 Front Page News 1976 New England 1976 Locked In 1974 There’s the Rub 1973 Wishbone Four 1972 Argus 1971 Pilgrimage 1970 Wishbone Ash Ostatní nahrávky: 2015 Martin Turner: Written In The Stars 2012 Martin Turner and Friends - The Garden Party 2011 Martin Turner: The Life Begins Tour

Živé nahrávky: 2025 Live At The Capitol Theater - January 19, 1974 2024 Wishlist 2024 No Easy Road 2023 Live Dates Live 1973 - 2023 2021 A Roadworks Journey - Live From California To Kawasaki 2021 Portsmouth 1980 2019 Live In Japan - Road Works Volume 6 2019 Live At Rockpalast 1976 2019 Live At Glasgow Apollo 77 2018 Live In Sacramento Road Works Volume 5 2017 Across The Airwaves - The Legendary Broadcasts 2016 The Best Of Wishbone Ash Broadcasting Live: Live To Air 2015 Time Will Pass Away 2015 Live At Metropolis (16/05/15) 2014 Roadworks Volume 4 2013 Live In Germany - Road Works Volume 3 2013 The Very Best Of Live at Geneva 2012 Live In Hamburg - Road Works Volume 2 2010 Live At The Grand - Road Works Volume 1 2009 40 Live In London 2008 Argus "Then Again" Live 2008 Live In Hamburg 2007 The Power Of Eternity 2007 New Live Dates, Volume Two 2007 First Ligh 2005 Live On XM Satellite Radio 2003 Almighty Blues: London and Beyond 2002 Live In Bristol 2002 Lost Cause In Paradise 20001 Live Dates 3 1999 The King Will Come 1998 On Air (BBC 1971-1977) 1997 Trance Visionary 1997 Live Timeline 1997 Wishbone Ash on Air 1995 Mother Of Pearl Live 1995 Live In Geneva 1995 Live At The BBC 1992 The Ash Live In Chicago 1991 BBC Radio 1 Live In Concert 1981 Hot Ash 1980 Live Dates Volume Two 1979 Live In Tokyo 1973 Live Dates

Skupina: Andy Powell - Vocals, Guitars Mark Abrahams - Guitars Bob Skeat - Bass Joe Crabtree - Drums Hosté:	Coat Of Arms Vyšlo 28. února 2020, Steamhammer/SPV, SPV 241381 2LP (Europe) Seznam skladeb: 01. We Stand as One (4:16) 02. Coat Of Arms (7:55) 03. Empty Man (5:17) 04. Floreana (5:14) 05. Drive (4:55) 06. It's Only You I See (7:35) 07. Too Cool For AC (4:51) 08. Back In The Day (4:46) 09. Deja Vu (4:07) 10. When the Love Is Shared (4:21) 11. Personal Halloween (5:38) 12. Latitude (2:30) * Total Time: (61:25) * Bonus track only available on vinyl Mixed, Engineer: Tom Greenwood Lacquer Cut: Lukas Santoso Mastered: Oli Morgan
Skupina: Andy Powell - Guitars, Lead Vocals Muddy Manninen - Guitars, Lead (07) & Backing Vocals Joseph Crabtree - Drums, Percussion, Guitars (01), Backing Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Hosté: Tom Greenwood - Organ (09) Lucy Underhill - Backing Vocals (03,08) Pat McManus - Fiddle (01,10), Bouzouki (10) Richard Young - Percussion (03)	Blue Horizon Vyšlo 21. února 2014, Solid Rockhouse Records, SRR 20010-2 (Europe) Seznam skladeb: 01. Take It Back (6:01) 02. Deep Blues (5:28) 03. Strange How Things Come Back Around (6:01) 04. Being One (5:07) 05. Way Down South (6:45) 06. Tally Ho! (4:46) 07. Mary Jane (4:38) 08. American Century (5:07) 09. Blue Horizon (7:45) 10. All There Is To Say (7:24) Total Time: (59:02) Producer: Andy Powell, Joe Crabtree Producer, Recorded, Mixed: Tom Greenwood Mastered: John Greenham Artwork: Candy Worf & Jason Boast
Skupina: Andy Powell - Guitars, Lead Vocals Bob Skeat - Bass, Vocals Muddy Manninen - Guitars, Vocals Joseph Crabtree - Drums, Percussion Hosté: Dow Airey - Hammond B3 (08) Pat McManus - Fiddle (04)	Elegant Stealth Vyšlo 25. listopadu 2012, Goldencore, GCR 20066-2/ZYX Music – GCR 20066-2 (Europe) Seznam skladeb: 01. Reason To Believe (4:23) 02. Warm Tears (5:02) 03. Man With No Name (4:18) 04. Can't Go It Alone (5:39) 05. Give It Up (5:07) 06. Searching For Satellites (6:04) 07. Heavy Weather (6:40) 08. Mud-Slick (4:14) 09. Big Issues (7:42) 10. Migrant Worker (5:13) 11. Invisible Thread (5:09) 12. Reason To Believe (Remix - Hidden Track) (5:29) Total Time: (65:00) Producer: Andy Powell Producer [Additional Production]: Tom Greenwood Recorded, Producer, Mixed: Stephan Ernst
Skupina: Andy Powell - Guitars, Lead Vocals Bob Skeat - Bass, Vocals Muddy Manninen - Guitars, Vocals Joseph Crabtree - Drums, Percussion Hosté: Dow Brain - Hammond B3 (07,10) Miri Miettinen - Percussion (06) Aynsley Powell - Rhythm Guitar (09) Ray Weston - Drums (07)	Power Of Eternity Vyšlo 15. října 2007, Talking Elephant Records, TECD119 (UK) Seznam skladeb: 01. The Power (5:48) 02. Driving a Wedge (4:24) 03. In Crisis (6:35) 04. Dancing with the Shadows (5:55) 05. Happiness (3:09) 06. Northern Lights (3:05) 07. Your Indulgence (3:30) 08. Growing Up (4:38) 09. Disappearing (5:14) 10. Hope Springs Eternal (5:55) Total Time: (48:13) Producer: Andy Powell
Skupina: Andy Powell - Lead Vocals, Electric & Acoustic Guitar, Mandolin Muddy Manninen - Vocals, Guitars (Electric, Acoustic, Slide & Lap Steel) Bob Skeat - Bass, Piano, Clavinet, Vocals Ray Weston - Drums, Percussion Hosté:	Clan Destiny Vyšlo 2006, 2006, Eagle Records, EAGCD322 (UK & Europe) Seznam skladeb: 01. Eyes Wide Open (5:14) 02. Dreams Outta Dust (4:26) 03. Healing Ground (4:24) 04. Steam Town (4:02) 05. Loose Change (4:47) 06. Surfing A Slow Wave (3:48) 07. Slime Time (4:53) 08. Capture The Moment (3:30) 09. Your Dog (3:32) 10. The Raven (4:45) 11. Motherless Child (4:06) Total Time: (47:19) Producer: Andy Powell
Skupina: Andy Powell - Guitars, Vocals Ben Granfelt - Guitars, Vocals (08) Bob Skeat - Bass, Piano, Hammond, Sampled Flute, Vocals Ray Weston - Drums, Percussion Hosté: Muddy Manninen - Guitars (11-13) Miri Miettinen - Percussion Richard Johnson - Backing Vocals (08,09) Ako Kiiski - Backing Vocals (08)	Bona Fide Vyšlo 2002, Bellaphon/Bacillus Records, 9725225 (Europe) CD 2006, Talking Elephant, TECD088 (Europe) SE +3 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Almighty Blues (5:23) 02. Enigma (4:09) 03. Faith, Hope And Love (5:53) 04. Ancient Remedy (4:48) 05. Changing Tracks (4:16) 06. Shoulda Woulda Coulda (3:59) 07. Bona Fide (3:05) 08. Difference In Time (4:28) 09. Come Rain, Come Shine (6:07) 10. 10.Peace (3:49) Total Time: (45:57) Bonus tracks on 2006 Special Edition: 11. Hard on You (Studio 2005) (4:45) 12. Almighty Blues (Live *) (4:09) 13. Tales of The Wise (Live *) (5:53) * Recorded on Valentines Day 2006 at Verviers, Belgium Engineer: Graham Pilgrim Engineer [Assistance]: Bill Baxendale, Rob Spickett Mixed, Engineer: Magnus Axberg Mixed: Ben Granfelt Photography: Fin Costello Layout, Photography: Richard Powell
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin, Lead Vocals Mark Birch - Lead & Acoustic Guitars, Lead (02,04,11) & Backing Vocals Bob Skeat - Bass, Backing Vocals Ray Weston - Drums Hosté: Lewis Gibson - Violin (02) Morwena Lasko - Violin (03) Chris Davis - Dobro (10) Mick Parker - Accordion (02,07) Paul Moran - Piano (09,11), Hammond (03,11) Glen LeFleur - Percussion (04,05) Claire Hamill - Backing Vocals (05) Giles Hedley - Harmonica (05,10) Aynsley Powell - Percussion (08)	Bare Bones Vyšlo 1999, Transatlantic Records, TRACD332 (UK) DVD-A, 2002, Silverline, 288088-9 (US) remastered: Charlie Watts Seznam skladeb: 01. Wings Of Desire (3:40) 02. Errors Of My Way (5:15) 03. Master Of Disguise (3:50) 4. You Won't Take Me Down (5:27) 05. Love Abuse (4:01) 06. One More Chance (3:14) 07. Baby Don't Mind (3:48) 08. Living Proof (4:13) 09. Hard Times (4:43) 10. Strange Affair (5:51) 11. Everybody Needs A Friend (5:57) Total Time: (49:59) Producer: Andy Powell
Skupina: Andy Powell - Guitars Mark Birch - Guitars Bob Skeat - Bass Hosté: Mike Bennett - Keyboards, Loops Catherine Hardy - Spoken Word (04,11) Tacye - Vocals Angus Wallace - Percussion, Loops Hosté:	Psychic Terrorism Vyšlo 1999, Dreamscape Records, none (UK) Ration L, RALVP004CD - Limited edition +bonus CD Seznam skladeb: 01. Transliteration (1:36) 02. Narcissus Stash (3:46) 03. Sleeps Eternal Slave (4:30) 04. Monochrome (5:10) 05. Breaking Out (2:24) 06. The Son Of Righteousness (4:32) 07. Psychic Terrorism (2:37) 08. How Many Times? (5:47) 09. Bloodline (0:47) 10. Black Page Muse (3:52) 11. Powerbright Conclusion (4:36) Total Time: (39:37) Bonus CD / CD ROM: 01. Powerchrome (5:38) 02. Dub Visionary (6:01) 03. X-ERTED (5:08) 04. Powerchrome Industrial (4:55) 05. Wonderful Nervosa (4:19) 06. Powerthrack (6:45) 07. Wrong Or Writer (6:39) Total Time: (39:25) Producer: Mike Bennett Artwork: Vincent Lewis
Skupina: Andy Powell - Guitars, Vocals Mark Birch - Guitars, Vocals Bob Skeat - Bass (02) Ray Weston - Drums Hosté: Tacye - Vocals (02,07) Mike Bennett - Keyboards, Loops Catherine Hardy - Spoken Word (05)	Trance Visionary Vyšlo 1998, Invisible Hands Music, IHCD 12 (UK) 2CD, 1998, Resurgence, RES140CD (Europe) +bonus CD - 4 tracks Seznam skladeb: 01. Numerology (6:54) 02. Wonderful Stash (7:17) 03. Heritage (3:07) 04. Interfaze (0:29) 05. Powerbright (Black & White Screen) (4:11) 06. Remnants Of A Paranormal Menagerie (1:25) 07. Narcissus Nervosa (7:57) 08. Trance Visionary (6:47) 09. Flutterby (5:35) 10. 10.Banner Headlines (5:02) 11. 11.The Loner (2:37) 12. 12.Powerbright Volition (1:45) 13. 13.Gutterfly (1:24) 14. 14.Wronged By Righteousness (7:24) Total Time: (61:54) Bonus CD from 1998 Limited Edition: 01. Heritage (remix) (5:09) 02. Powerbright (4:54) 03. Dub - Visionary (6:05) 04. Wronged By Righteousness (remix) (9:11) Total Time: (25:19) Producer: Mike Bennett Artwork: Vincent Lewis with Delaney Goss Design
Skupina: Tony Kishman - Lead & Backing Vocals Mike Sturgis - Drums Andy Powell - Electric & Acoustic Guitars, Mandolin, Lead (04) & Backing Vocals Roger Filgate - Electric, Lap-steel & Acoustic Guitars, Bass, Taurus Bass Pedals, Keyboards, Backing Vocals Hosté: Mark Templeton - Keyboards Mike Mindel - Keyboards Paul Avgerinos - Backing Vocals, Keyboards, Welding	Illuminations Vyšlo 1996, HTD Records, HTDCD67 (UK) Seznam skladeb: 01. Mountainside (5:57) 02. On Your Own (5:29) 03. Top Of The World (6:39) 04. No Joke (6:44) 05. Tales Of The Wise (10:04) 06. Another Time (5:21) 07. A Thousand Years (4:03) 08. The Ring (4:33) 09. Comfort Zone (4:25) 10. Mystery Man (4:26) 11. Wait Out The Storm (3:42) 12. The Crack of the Dawn (bonus instrumental track) (3:14) Total Time: (64:37) Co-producer: Andy Powell, Roger Filgate Artwork: Laurie Downing Design
Skupina: Ted Turner - Electric & Lap-steel (01,02,06) Guitars, Drum Programming (07), Lead (02,06,07,10) & Backing Vocals Andy Powell - Electric, Lap-steel (09) & Acoustic (03,06) Guitars, Lead (01,03,04,09) & Backing Vocals Martin Turner - Bass, Keyboards, Guitars (02,06,08), Drum Programming (07), Lead (02,05,08) & backing Vocals Hosté: Rod Lynton - Keyboards (05) Nick Pentelow - Baritone Sax (01) Robbie France - Drums (03,04,09) Ray Weston - Drums (01,02,05,06,08-10), Percussion (06) Lise Porter - Backing Vocals (03)	Strange Affair Vyšlo 1991, I.R.S. Records, 1C 064-71 3073 1 (Europe) CD 1991, I.R.S. Records, 7130732 (Europe) CD 2003, Talking Elephant, TECD048 (UK) remastered +3 bonus tracks, new cover art Seznam skladeb: 01. Strange Affair (4:19) 02. Wings Of Desire (3:51) 03. Renegade (3:55) 04. Dream Train (5:00) 05. Some Conversation (4:18) 06. Say You Will (4:07) 07. Rollin' (3:56) 08. You (3:51) 09. Hard Times (3:03) 10. Standing In The Rain (3:03) Total Time: (39:23) Bonus tracks on 2003 remaster: 11. Strange Affair (with brass) 12. Rollin' (with brass) 13. Dream Time (with brass) Total Time: (00:00) Producer, Engineer: Martin Turner Mastered: Barry Grint Artwork: Ian Harris
Skupina: Martin Turner - Lead Vocals, Bass, Keyboards Ted Turner - Electric & Lap Steel Guitars, Vocals Andy Powell - Guitars Steve Upton - Drums Hosté:	Here To Hear Vyšlo 1989, I.R.S. Records, EIRSA 1006 (UK) CD 1989, I.R.S. Records, EIRSACD 1006 (UK) CD 2003, Talking Elephant, TECD049 (UK) remastered +4 bonus tracks, new cover art Seznam skladeb: 01. Cosmic Jazz (3:32) 02. Keeper Of The Light (3:56) 03. Mental Radio (4:55) 04. Walk On Water (4:03) 05. Witness To Wonder (4:12) 06. Lost Cause In Paradise (4:46) 07. Why Don't We (6:15) 08. In The Case (3:31) 09. Hole In My Heart (Part One) (3:06) 10. 10.Hole In My Heart (Part Two) (4:32) Total Time: (42:48) Bonus Tracks on the 2003 remaster: 11. Heaven Is (4:36) 12. Bolan's Monument (3:57) 13. Duffle Shuffle (4:06) 14. Cosmic Jazz (Karaoke Version) (3:47) Producer: Martin Turner Co-producer: Adam Fuest Mastered: George Peckham Design, Art Direction: The Leisure Process Artwork: Fred Davis with Chris Bond (photo) Photography: Chris Bond
Skupina: Ted Turner - Electric & Lap Steel Guitars, Banjo Andy Powell - Electric & Acoustic Guitars, Mandolin Martin Turner - Bass, Keyboards Steve Upton - Drums, Percussion Hosté: William Orbit - Percussion	Nouveau Calls Vyšlo 1987, I.R.S. Records, MIRF 1028 (UK) CD 1987, I.R.S. Records, ILP 460473 2 (Europe) CD 1999, Powerbright, PBVP005CD (UK) +bonus track CD 2003, Talking Elephant, TECD050 (UK) +bonus track Seznam skladeb: 01. Tangible Evidence (4:18) 02. Clousseau (3:38) 03. Flags Of Convenience (4:27) 04. From Soho To Sunset (3:24) 05. Arabesque (4:24) 06. In The Skin (4:48) 07. Something's Happening In Room 602 (3:30) 08. Johnny Left Home Without It (3:38) 09. The Spirit Flies Free (3:41) 10. A Rose Is A Rose (3:32) 11. Real Guitars Have Wings (3:10) Bonus track on 1999 & 2003 reissues: 12. T-Bone Shuffle (3:30) Total Time: (42:30) Producer, Mixed: Martin Turner Co-producer: Martin Turner, William Orbit Executive Producer: Kim Turner Engineer: Mick Williams Mastered [Digitally]: Denis Blackham Design, Art Direction, Design Concept [Sleeve Concept]: The Leisure Process Photography, Design Concept: Andrew Douglas Sleeve Notes: Miles A Copeland III
Skupina: Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Mervyn Spence - Bass, Vocals Steve Upton - Drums Hosté: Andrew Bown - Keyboards Simon Butt - Keyboards Brad Lang - Bass	Raw To The Bone Vyšlo 1984, Metronome, 825 032-1 (Germany) LP 1985, Neat Records, NEAT 1027 (UK) CD 1993, Metronome Musik GmbH, 825 032-2 (Europe) CD 1993, Castle Communication, CLAD 390 (Europe) Seznam skladeb: 01. Cell Of Fame (4:36) 02. People In Motion (3:48) 03. Don't Cry (3:28) 04. Love Is Blue (3:42) 05. Long Live The Night (3:30) 06. Rocket In My Pocket (3:44) 07. It's Only Love (4:11) 08. Don't You Mess (3:51) 09. Dreams (Searching For An Answer) (3:28) 10. Perfect Timing (3:52) Total Time: (38:10) Producer: Nigel Gray Engineer: Jim Ebdon Artwork [Front Cover Painting]: Ian Lowe Artwork: Nigel Winfield with Cream Photography: Dick Barnatt, Rainer Drechsler, Rob Hewitt
Skupina: Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Trevor Bolder - Bass, Vocals Steve Upton - Drums Hosté:	Twin Barrels Burning Vyšlo 1982, AVM - ASH 1 (UK) CD 1993, Castle Communications, CLACD 389 (Europe) Seznam skladeb: 01. Engine Overheat (4:06) 02. Can't Fight Love (4:00) 03. Genevieve (3:36) 04. Me And My Guitar (4:01) 05. Hold On (4:51) 06. Streets Of Shame (4:37) 07. No More Lonely Nights (5:17) 08. Angels Have Mercy (3:55) 09. Wind Up (5:04) Total Time: (39:27) Producer: Wishbone Ash & Stuart Epps Executive-Producer: John Sherry Lacquer Cut: Noel Summerville Engineer: Ashley Howe, Nigel Gray, Stuart Epps Design, Artwork: Ian Harris
Skupina: Laurie Wisefield - Slide & Electric Guitar, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals John Wetton - Bass, Keyboards, Vocals Steve Upton - Drums Hosté: Claire Hamill - Backing Vocals Gasper Lawal - Percussion Howard Barrett - Other [Equipment]	Number The Brave Vyšlo 1981, MCA Records, MCF 3103 (UK) Seznam skladeb: 01. Loaded (4:10) 02. Where Is The Love (3:20) 03. Underground (4:10) 04. Kicks On The Street (4:15) 05. Open Road (5:15) 06. Get Ready (3:15) 07. Rainstorm (4:50) 08. That's That (3:00) 09. Rollercoaster (3:20) 10. Number The Brave (4:55) Total Time: (40:30) Producer: Nigel Gray Management: John Sherry Coordinator [Co-ordination]: Penny Gibbons Design, Artwork: Cream
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Backing Vocals Laurie Wisefield - Acoustic & Electric Guitars, Backing Vocals Martin Turner - Bass, Acoustic Guitars, Lead & Backing Vocals Steve Upton - Drums, Percussion Hosté: Ian Kew - Organ (07) Claire Hamill - Vocals (01,05,07)	Just Testing Vyšlo 1980, MCA Records, MCF 3052 (UK) / MCA Records, MCA-3221 (US) CD 1998, Universal, MCLD19375 (Europe) remastered: Martin Turner +4 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Living Proof (5:43) 02. Haunting Me (4:33) 03. Insomnia (5:08) 04. Helpless (4:04) 05. Pay The Price (3:30) 06. New Rising Star (3:54) 07. Master Of Disguise (4:24) 08. Lifeline (6:29) Total Time: (37:45) Bonus tracks on 1998 remaster: 09. Come On (1979 single) (3:23) 10. Fast Johnny (1979 single) (4:04) 11. Blowin' Free (Live) (1980 single) (6:34) 12. Helpless (Live) (1980 single) (3:46) Total Time: (00:00) Producer, Management: John Sherry Producer: Wishbone Ash Co-producer: Martin Turner Engineer: Bob Broglia, Martin Moss Lacquer Cut: Denis Blackham (BilBo) Design [Sleeve]: Colin Elgie Artwork: Hipgnosis with Colin Elgie (design) Photography, Art Direction: Hipgnosis
Skupina: Andy Powell - Guitars, Backing Vocals Steve Upton - Drums Laurie Wisefield - Guitars, Backing Vocals Martin Turner - Bass, Lead Vocals Hosté:	No Smoke Without Fire Vyšlo 1978, MCA Records, MCG 3528 (UK) CD 1998, Universal, MCLD19374 (Europe) remastered: Martin Turner +5 bonus tracks Seznam skladeb: 01. You See Red (5:55) 02. Baby the Angels Are Here (4:40) 03. Ships in the Sky (2:55) 04. Stand and Deliver (7:15) 05. Anger in Harmony (5:00) 06. Like a Child (5:00) 07. The Way of the World, Part 1 (4:00) 08. The Way of the World, Part 2 (5:25) Total Time: (40:10) Bonus tracks on 1998 remaster: 09. Firesign (1978, prev. unreleased) (5:05) 10. Time and Space (remix) (6:00) 11. Lorelei (live) (6:00) 12. Come In from the Rain (live) (4:55) 13. Bad Weather Blues (live) (8:00) Producer: Derek Lawrence Engineer: Rafe McKenna Engineer [Assistant]: Peter Wandless Lacquer Cut: Kevin Metcalfe Graphics: Colin Elgie Design [Cover], Photography: Hipgnosis Artwork: Hipgnosis with Colin Elgie (graphics)
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin, Backing Vocals Laurie Wisefield - Lead, Rhythm & 12-string Guitars, Lead (03) & Backing Vocals Martin Turner - Bass, Lead Vocals Steve Upton - Drums Hosté: Mike Lewis - Strings Arranger & Conductor	Front Page News Vyšlo 1977, MCA Records, MCA 2311 (UK) CD 1994, MCA Records, MCAD 11027 (Germany) Seznam skladeb: 01. Front Page News (5:10) 02. Midnight Dancer (4:28) 03. Goodbye Baby Hello Friend (3:50) 04. Surface To Air (4:53) 05. 714 (3:20) 06. Come In From The Rain (4:47) 07. Right Or Wrong (2:51) 08. Heart Beat (4:21) 09. The Day I Found Your Love (4:31) 10. Diamond Jack (4:23) Total Time: (42:56) Producer: Howard Albert, Ron Albert Engineer: Steve Gursky Lacquer Cut [Disc Mastering]: John Blanche Artwork: Hipgnosis with Alwyn Clayden (graphics) Design [Sleeve Design], Photography: Hipgnosis
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin, Backing Vocals Laurie Wisefield - Slide & Electric Guitars, Backing Vocals Steve Upton - Drums Martin Turner - Bass, Lead Vocals Hosté: Nelson 'Flaco' Padron - Percussion	New England Vyšlo 1976, MCA Records, MCA 2238 (UK) CD 1992, MCA Records, MCAD 2238 (Germany) Seznam skladeb: 01. Mother Of Pearl (4:31) 02. (In All Of My Dreams) You Rescued Me (6:13) 03. Runaway (3:18) 04. Lorelei (5:26) 05. Outward Bound (4:51) 06. Prelude (1:13) 07. When You Know Love (5:46) 08. Lonely Island (4:29) 09. Candlelight (1:50) Total Time: (37:36) Producer: Howard Albert, Ron Albert Effects [Mixed Live]: Mark Emery Engineer [Recording Assistants (Miami)]: Jack Nuber Engineer [Recording Assistants (New England)]: Ross Alexander Design [Cover Design], PhotographyHipgnosis Artwork: Hipgnosis Photography [Assisted]: Russell Sidelsky Photography [Inside]: Storm Thorgerson Photography [Uncredited], Design [Uncredited]: Peter Christopherson
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Backing Vocals Laurie Wisefield - Acoustic, Slide & Electric Guitars, Backing Vocals Martin Turner - Bass, Lead Vocals Steve Upton - Drums, Percussion Hosté: Peter Wood - Keyboards (04,05) Cissy Houston - Backing Vocals (04,05) Sylvia Shemwell - Backing Vocals (04,05) Eunice Peterson - Backing Vocals (04,05)	Locked In Vyšlo 1976, MCA Records, MAPS 8354 (UK) CD 1995, Repertoire Records, REP4557-WY (Germany) Seznam skladeb: 01. Rest In Peace (6:44) 02. No Water In The Well (3:47) 03. Moonshine (3:35) 04. She Was My Best Friend (3:52) 05. It Started In Heaven (3:22) 05. Half Past Lovin' (5:32) 06. Trust In You (5:06) 07. Say Goodbye (5:00) Total Time: (36:57) Producer: Tom Dowd Recorded [Recordist], Mixed [Mixdown]: Geoff Daking, Jay Borden Mixed [Mixdown]: Bobby Warner Lacquer Cut: Nick Webb Art Direction: Abie Sussman, Bob Defrin Artwork: Chris Corey Illustration [Cover]: Chris Corey Photography [Backliner]: David Gahr
Skupina: Andy Powell - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin, Backing Vocals Laurie Wisefield - Acoustic, Steel & Electric Guitars, Banjo, Backing Vocals Martin Turner - Bass, Lead Vocals Steve Upton - Drums, Percussion Hosté: Albhy Galuten - Organ & Synthesizers (03) Nelson Flaco Padron - Congas (06)	There’s the Rub Vyšlo 29. října 1974, MCA Records, MAPS 7709 (UK) CD 1992, MCA Records, MCAD10448 (Germany) Seznam skladeb: 01. Silver Shoes (6:38) 02. Don't Come Back (5:12) 03. Persephone (7:00) 04. Hometown (4:48) 05. Lady Jay (5:58) 06. F.U.B.B. (9:31) Total Time: (39:07) Engineer, Producer: Bill Szymczyk Engineer: Allan Blazek Engineer [Assistant]: Ed Mashal, Seth Snyder Sleeve [Design], Photography: Hipgnosis Artwork: Hipgnosis
Skupina: Martin Turner - bass, vocals Andy Powell - guitar, vocals Ted Turner - guitar, vocals Steve Upton - drums Hosté:	Wishbone Four Vyšlo 1. dubna 1973, MCA Records, MDKS 8011 / MCA Records, MAPS 6673 (UK) Seznam skladeb: 01. So Many Things To Say (5:00) 02. Ballad Of The Beacon (4:58) 03. No Easy Road (3:40) 04. Everybody Needs A Friend (8:53) 05. Doctor (5:48) 06. Sorrel (5:35) 07. Sing Out The Song (4:21) 08. Rock 'N Roll Widow (5:41) Total Time: (00:00) Management: Miles Axe Copeland III ('Captain Goddam') Producer: Wishbone Ash Engineer [For A Shillin']: Keith Harwood Lacquer Cut: George Bettyes at Decca Studios, London (UK) Design [Cover Design], Photography: Hipgnosis Design [Tinting]: Maurice Tate
Wishbone Four je čtvrté album britské rockové kapely Wishbone Ash. Byl to radikální odklon od jejich předchozího alba Argus, které neobsahovalo téměř žádnou z dvouhlavých kytarových harmonií a folkových prvků, které se objevily na předchozím albu. Ačkoli Wishbone Four byl po svém vydání mezi fanoušky populární, prodeje ve srovnání s Argusem bledly a zakládající člen Ted Turner kapelu po následujícím turné opustil.
Skupina: Andy Powell - Lead Guitar, Vocals Martin Turner - Bass, Vocals Ted Turner - Lead Guitar, Slide Guitar, Vocals Steve Upton - Drums, Percussion Hosté: John Tout - Organ	Argus Vyšlo 28. dubna 1972, MCA Records, MDKS 8006 / MCA Records, MAPS 6007 (UK) Seznam skladeb: Side One 01. Time Was (6:47) 02. Sometime World () 03. Blowin' Free (5:19) Side Two 04. The King Will Come (7:06) 05. Leaf and Stream (3:55) 06. Warrior (6:09) 07. Throw Down the Sword (6:03) Total Time: (00:00) Producer: Derek Lawrence Engineer: Martin Birch Lacquer Cut: George Bettyes at Decca Studios, London (UK) Design [Cover]: Hipgnosis Photography By [Inside Photos]: Barry Wentzell
Toto je třetí album od Wishbone Ash (původně vydané v květnu 1972). "Argus" je nejpopulárnější album Wishbone Ash. To bylo jmenováno "Album roku" v roce 1972 magazínem Sounds. S úspěchem "Argus" (album dosáhlo #3 v britských žebříčcích) se Wishbone Ash stala jednou z nejpopulárnějších živých atrakcí.
Skupina: Martin Turner - bass, vocals Andy Powell - guitar, vocals Ted Turner - guitar, vocals Steve Upton - drums Hosté:	Pilgrimage Vyšlo květen 1971, MCA Records - MDKS 8004 (UK) (Yellow "Dogbone") Seznam skladeb: Side One 01. Vas Dis (Jack McDuff) (4:39) 02. The Pilgrim (8:25) 03. Jail Bait (4:35) 04. Alone (2:55) Side Two 05. Lullaby (2:55) 06. Valediction (6:11) 07. Where Were You Tomorrow (10:25) Total Time (40:05) Producer: Derek Lawrence for Scope International Engineer: Martin Birch Lacquer Cut: George Bettyes at Decca Studios, London (UK) Design [Cover], Photography: Hipgnosis
"Pilgrimage" je druhé album rockové skupiny Wishbone Ash a zaměřuje se více na folk a akustickou hudbu na rozdíl od blues rockového zvuku, který dominoval prvnímu albu. Album také obsahuje instrumentální jazzové cvičení ("Vas Dis") a čtyřdílnou harmonickou vokální skladbu v duchu Crosby, Stills, Nash & Young ("Valediction"). Album se prodávalo celkem dobře, dosáhlo na #14 místo v britských žebříčcích, ale skupina dosáhla svého kreativního a komerčního vrcholu s vydáním dalšího studiového alba.
Skupina: Martin Turner - bass, vocals Andy Powell - guitar, vocals Ted Turner - guitar, vocals Steve Upton - drumsvHosté:	Wishbone Ash Vyšlo 1. ledna 1970, MCA Records, MKPS 2014 / MCA Records, MAPS 3977 (UK) Seznam skladeb: Side One 01. Blind Eye (3:45) 02. Lady Whiskey (6:29) 03. Errors of My Way (5:48) 04. Queen of Torture (21,080) Side Two 05. Handy (11:30) 06. Phoenix (13:53) Total Time: (53:34) Producer: Derek Lawrence Engineer: Martin Birch Executive-Producer [Executive Production For The U.S.A.:]: Don Shain Art Direction, Design: John C. LePrevost Photography: Gene Brownell
"Wishbone Ash" je první album Wishbone Ash. Debutové album kapely se stalo skutečností, když na začátku roku 1970 otvírali pro Deep Purple. Kytarista Purple Ritchie Blackmore jamoval během zvukové zkoušky kapely, když se kytarista Wishbone Andy Powell směle zapojil a začal jamovat s Blackmorem. Po show, Blackmore doporučil, aby MCA Records podepsal skupinu. Producent Deep Purple Derek Lawrence produkoval toto album, které obsahuje prvky blues, progresivního rocku a psychedelické improvizace. Album bylo úspěšné a Wishbone Ash se brzy stali jednou z nejpopulárnějších rockových kapel počátku 70. let.

Skupina: Martin Turner - Bass, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums Hosté:	Live At The Capitol Theater - January 19, 1974 Vyšlo 12. září 2025, Renaissance Records, RMED-1217 Seznam skladeb: 01. Sometime World (7:43) 02. Rock 'N Roll Widow (6:13) 03. The King Will Come (7:03) 04. Warrior (5:55) 05. Blowin' Free (5:27) 06. Jail Bait (8:43) 07. Phoenix (22:16) 08. Time Was (8:17) Total Time: (71:37) Recorded live at the Capitol Theater: January 19, 1974
Skupina: Mark Abrahams - Guitar, Lap Steel Guitar Bob Skeat - Bass, Vocals Mike Truscott - Drums Andy Powell - Guitar, Vocals Hosté:	Live Dates Live 1973 - 2023 Vyšlo 29. září 2023, Steamhammer, SPV 248022 CD (Europe) Seznam skladeb: 01. The King Will Come (7:45) 02. Warrior (5:43) 03. Throw Down The Sword (6:03) 04. Rock N Roll Widow (5:50) 05. Ballad Of The Beacon (4:34) 06. Baby What You Want Me To Do (6:44) 07. The Pilgrim (9:31) 08. Blowin' Free (5:47) 09. Jailbait (6:36) 10. Lady Whiskey (6:29) 11. Phoenix (13:53) Total Time: (00:00) Executive-Producer: Michael Sneed Engineer [Front Of House Sound]: Mark Rudzinski Engineer [Recording Engineer]: Peter Moshay Equipment [Backline Equipment]: Patrick Gill Mixed: Daniel Vetter Mastered: Mark Abrahams Layout, Artwork: Jon Case Photography: Steve Koontz
Skupina: Bob Skeat - Bass, Vocals Andy Powell - Guitar, Lead Vocals Joe Crabtree - Drums Mark Abrahams - Guitars Hosté:	A Roadworks Journey - Live From California To Kawasaki Vyšlo 19. listopadu 2021, Talking Elephant Records, TECD452 (Europe) Seznam skladeb: Live In California 01. Bona Fide (3:05) 02. Eyes Wide Open (5:15) 03. Way Down South (6:53) 04. The King Will Come (7:55) 05. Warrior (5:33) 06. Throw Down The Sword (6:42) 07. Leaf & Stream (4:19) 08. Wings Of Desire (3:43) 09. Standing In The Rain (7:03) 10. Phoenix (18:13) 11. Faith, Hope And Love (10:46) Live In Kawasaki 01. Prelude (0:49) 02. Real Guitars Have Wings (3:07) 03. Come In From The Rain (5:10) 04. Front Page News (5:19) 05. F.U.B.B. (9:59) 06. Living Proof (5:42) 07. Runaway (3:34) 08. Lifeline (6:38) 09. Sometime World (6:46) 10. Errors Of My Way (5:48) 11. Why Don't We (7:44) 12. Persephone (7:36) 13. Blind Eye (4:17) Total Time: (00:00) "Live in California" recorded live at B Street Theatre in Sacramento, California, on April 27, 2018 "Live In Kawasaki" recorded live at Club Citta in Kawasaki, Japan, on March 16 & 17, 2019 Mastered: Tom Greenwood (2-01 to 2-13) Artwork [Original artwork], Design [Original design]: Jon Case Design, Artwork: Mick Toole Photography [Front and Cover Photography]: Pauline Powell Liner Notes: Andy Powell
Skupina: Martin Turner - Bass Guitar, Vocals Steve Upton - Drums Andy Powell - Lead Guitar, Vocals Ted Turner - Lead Guitar, Vocals Hosté:	Across The Airwaves - The Legendary Broadcasts Vyšlo 1. května 2019, Coda Publishing, CPLVNY279 Seznam skladeb: 01. Phoenix (7:37) 02. Throw Down The Sword (5:33) 03. Vas Dis (4:38) 04. Jail Bait (4:41) 05. Time Was (7:28) 06. The King Will Come (6:47) 07. Blowin' Free (4:51) 08. Warrior (5:39) Total Time: (00:00)
Skupina: Andy Powell - Lead Vocals, Guitars Bob Skeat - Bass Guitar Muddy Manninen - Guitars Joe Crabtree - Drums Hosté: Mark Birch - Vocals, Acoustic Guitar (1-088) Mervyn "Spam" Spence - Vocals (2-03) Ben Granfelt - Guitars (2-04-05)	40 Live In London Vyšlo 1. května 2019, Seznam skladeb: Disc 1: 01. Blind Eye (3:41) 02. Runaway (3:21) 03. Right Or Wrong (4:43) 04. Growing Up (5:15) 05. Sometime World (8:31) 06. Rainstorm (6:11) 07. Way Of The World (13:16) 08. Everybody Needs A Friend (6:37) Disc 2: 01. The King Will Come (8:17) 02. Throw Down The Sword (7:26) 03. Cell Of Fame (7:51) 04. Almighty Blues (6:57) 05. Faith, Hope And Love (7:16) 06. Engine Overheat (5:38) 07. Phoenix (15:56) 08. Jail Bait (5:29) 09. Blowin' Free (5:36) Total Time: (00:00)
Skupina: Bob Skeat - Bass, Vocals Andy Powell - Guitars, Vocals Joe Crabtree - Drums Jyrki "Muddy" Manninen - Guitars, Vocals Hosté:	Argus "Then Again" Live Vyšlo 2008, Talking Elephant Records, TECD133 (UK) Seznam skladeb: 01. Intro: George Taylor Morris (1:05) 02. Real Guitars Have Wings (4:03) 03. Mountainside (6:00) 04. Growing Up (4:58) 05. Time Was (9:57) 06. Sometime World (6:41) 07. Blowin' Free (5:26) 08. The King Will Come (7:47) 09. Leaf and Stream (4:24) 10. Warrior (5:42) 11. Throw Down the Sword (5:55) 12. Way of the World (11:44) Total Time: (73:42) Producer: Leon Tsilis Producer, Liner Notes: Andy Powell
Skupina: Andy Powell - Lead Vocals, Guitars Bob Skeat - Bass, Vocals Muddy Manninen - Vocals, Guitars Ray Weston - Drums, Percussion Hosté:	Live In Hamburg Vyšlo 2007, Golden Core, GCR 20012-1 (Germany) Seznam skladeb: 01. Eyes Wide Open (5:43) 02. Healing Ground (5:06) 03. The King Will Come (8:18) 04. The Warrior (5:46) 05. Why Don't We (9:02) 06. Dreams Outta Dust (4:56) 07. The Raven (6:27) 08. Sometime World (8:39) 09. Valediction (6:15) 10. Sorrel (4:05) 11. Capture The Moment (3:33) 12. Tales Of The Wise (10:29) 13. Almighty Blues (8:23) 14. Standing In The Rain (8:09) 15. Phoenix (19:09) 16. Blind Eye (4:15) 17. Ballad Of The Beacon (4:37) 18. Blowing Free (12:02) Total Time: (134:54)
Skupina: Martin Turner - Bass Guitars & Lead Vocals Keith Buck - Lead Guitars & Harmony Vocals Ray Hatfield - Lead & Acoustic Guitars, Harmony Vocals Rob Hewins - Drums & Percussion, Harmony Vocals Hosté: Ted Turner - Lead & Lap Steel Guitars, Lead Vocals (09,10)	New Live Dates, Volume Two Vyšlo 2007, Dirty Dog Discs Seznam skladeb: 01. Silver Shoes (6:15) 02. Cosmic Jazz (3:50) 03. Diamond Jack (4:55) 04. Master Of Disguise (4:35) 05. FUBB (9:20) 06. Come In From The Rain (5:10) 07. Living Proof (5:45) 08. Blowing Free (6:45) 09. Why Don't We (10:05) 10. Jailbait (8:35) 11. Say Goodbye (4:25) Total Time: (69:58)
Skupina: Martin Turner - Bass Guitar, Vocals Steve Upton - Drums Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Hosté:	Live In Bristol Vyšlo 2002, Classic Rock Legends, CRP1045 Seznam skladeb: 01. Real Guitars Have Wings (3:08) 02. The King Will Come (7:11) 03. Cosmic Jazz (4:17) 04. Keeper Of The Light (4:14) 05. Why Don't We? (8:41) 06. Blowin' Free (8:31) 07. Medley: Blind Eye / Lady Whiskey / Sometime World / Phoenix / Jailbait (14:22) Total Time: (00:00)
Skupina: Ted Turner - Guitar, Lap Steel Guitar, Vocals Andy Pyle - Bass Ray Weston - Drums Andy Powell - Guitar, Vocals Dan C. Gillogly - Keyboards Hosté:	The Ash Live in Chicago Vyšlo 1992, Virgin, 7 87931 / CBH Records, 7 87931 2 Seznam skladeb: 01. The King Will Come (7:39) 02. Strange Affair (5:49) 03. Standing In The Rain (6:16) 04. Lost Cause In Paradise (5:15) 05. Keeper Of The Light (4:08) 06. Throw Down The Sword (10:00) 07. In The Skin (4:29) 08. Why Don't We? (8:07) 09. Hard Times (5:00) 10. Blowing Free (8:38) 11. Living Proof (5:57) Total Time: (00:00)
Skupina: Andy Powell - Guitars Martin Turner - Bass Ted Turner - Guitars Steve Upton - Drums Hosté:	BBC Radio 1 Live In Concert Vyšlo 1. května 2019, Seznam skladeb: 01. Blowin' Free (5:51) 02. Time Was (9:51) 03. Jailbait (5:00) 04. The Pilgrim (10:31) 05. Warrior (5:40) 06. Throw Down The Sword (6:31) 07. The King Will Come (7:41) 08. Phoenix (19:37) Total Time: (70:42) Recorded live at Paris Theatre, London on May 25th 1972. Released by Windsong International
Skupina: Andy Powell - Guitars, Vocals Martin Turner - Bass, Lead Vocals Laurie Wisefield - Guitars, Lead Vocals (11) Steve Upton - Drums Hosté:	Live Dates Volume Two Vyšlo 1980, 2LP 1980, MCA Records, MCG 4012 / MCA Records, MAPS 9780 (UK) Seznam skladeb: 01. Doctor (5:40) 02. Living Proof (5:45) 03. Runaway (3:10) 04. Helpless (3:35) 05. F*U*B*B (9:40) 06. The Way Of The World (10:15) Songs available only on double album printings and on the German "Additional Tapes" printing: 07. Lorelei (6:20) 08. Persephone (8:20) 09. You Rescue Me (6:50) 10. Time Was (6:45) 11. Goodbye Baby Hello Friend (5:20) 12. No Easy Road (7:20) Total Time: (00:00) Producer: Wishbone Ash Engineer [Mixing Assistant]: Neil Black Engineer [Mixing]: Rafe McKenna Design [Cover]: Colin Elgie Photography By: Hipgnosis, Robert Charles Brimson
Skupina: Andy Powell - Guitars, Vocals Martin Turner - Bass, Vocals Steve Upton - Drums, Percussion Laurie Wisefield - Guitars, Vocals Hosté:	Live In Tokyo Vyšlo březen 1979, MCA VIM6187 (Japan) / MCA Records, MAPS-9190 Seznam skladeb: 01. FUBB (10:48) 02. The Way Of The World (10:27) 03. You See Red (6:12) 04. Jail Bait (5:17) 05. Blowin' Free (7:04) Total Time: (38:42) Recorded at Tokyo Sun Plaza 10/15 November 1978 Produced by Martin Turner Engineer: Tatsuo Umetsu Liner Notes: Michinari Yamada
Skupina: Martin Turner - Vocals, Bass Andy Powell - Guitars, Vocals Ted Turner - Guitars, Vocals Steve Upton - Drums Hosté:	Live Dates 2LP, vyšlo 1973, MCA Records, MCA2-8006 (US) Seznam skladeb: 01. The King Will Come (7:44) 02. Warrior (5:57) 03. Throw Down the Sword (6:08) 04. Rock 'n' Roll Widow (6:08) 05. Ballad of the Beacon (5:22) 06. Baby What You Want Me to Do (7:48) 07. The Pilgrim (9:14) 08. Blowin' Free (5:31) 09. Jail Bait (4:37) 10. Lady Whiskey (5:57) 11. Phoenix (17:23) Total Time: (81:49) Bonus track on 1992 CD release: 12. Phoenix (live from Memphis) (17:10) Management: Miles Copeland Producer [Record Production]: Wishbone Ash Engineer [Recording And Re-mix]: Keith Harwood Engineer [Stage Sound]: Mark Emery Lacquer Cut: George Bettyes, Harry Fisher Design [Cover], Concept: Hipgnosis Drawing, Artwork: Colin Elgie Photography [Inside]: Aubrey Powell, Jill Furmanovsky, Miles Copeland, Pauline Powell, Steve Upton, Storm Thorgerson

Skupina: Martin Turner - Bass, Lead Vocals Hosté: Danny Willson - Guitars, Harmony Vocals Ray Hatfield - Guitars, Harmony Vocals Tim Brown - Drums, Harmony Vocals Ree De Lacey - Ad-lib Vocals (11) Ivan Jewel - Orchestral & Choir Arrangements (11) Harriet James - Recorder (11) Ivan Jewel - Backing Vocals (11) Jennifer Rhys-Williams / backing vocals (11) Misha Nikolic - Electric (03,08) & Classical (11) Guitars Austin Willson - Spoken Word (06)	Martin Turner: Written In The Stars Vyšlo 2015, Dirty Dog Discs, DDD CD007 (UK) Seznam skladeb: 01. The Big Bang (Overture) (1:20) 02. The Beauty Of Chaos (3:40) 03. Written In The Stars (4:25) 04. Lovers (4:30) 05. Vapour Trail (5:50) 06. The Lonely Star (4:05) 07. For My Lady (4:15) 08. Pretty Little Girls (4:55) 09. Falling Sands (6:00) 10. Mystify Me (5:20) 11. Interstellar Rockstar (7:00) Total Time: (51:20) Producer: Martin Turner Artwork: Michael Inns, Karen Gladwell
Skupina: Martin Turner - Bass, Lead Vocals Dave Wagstaffe - Drums Laurie Wisefield - Guitars (2-08,2-09) Danny Willson - Guitars, Vocals Ray Hatfield - Guitars, Vocals (2-03, 2-09) Ted Turner - Guitars, Vocals (2-03, 2-09) Hosté:	Martin Turner and Friends - The Garden Party Vyšlo 2012, Dirty Dog Discs, DDD CD006 Seznam skladeb: CD 1 01. Standing in the Rain () 02. Rest in Peace () 03. Haunting Me () 04. Lady Jay () 05. Fire Sign () 06. The Pilgrim () 07. Way of the World () 08. No Easy Road () CD 2 01. Doctor () 02. Broken Down House () 03. Valediction () 04. The King Will Come () 05. Prelude () 06. In the Skin () 07. Why Don't We () 08. Living Proof () 09. Jailbait () Total Time: (00:00)
Skupina: Martin Turner - Bass, Lead Vocals Ray Hatfield - Guitars, Vocals Danny Wilson - Guitars, Vocals Dave Wagstaffe - Drums, Percussion Hosté:	The Life Begins Tour Vyšlo 2011, Dirty Dog, Discs DDD CD005 Seznam skladeb: Disc 1: 01. Time And Space () 02. Vas Dis () 03. Ballad Of The Beacon () 04. Rock 'n' Roll Widow () 05. Sorrel () 06. Everybody Needs A Friend () 07. Phoenix () 08. Lost Cause In Paradise () 09. Errors Of My Ways () 10. Ships In The Sky () 11. You See Red () Disc 2: 01. Time Was () 02. Sometime World () 03. The King Will Come () 04. Leaf And Stream () 05. Warrior () 06. Throw Down The Sword () 07. Blowin' Free () 08. Living Proof () 09. Jailbait () Total Time: (00:00)

Wishbone Ash 1975 - Andy Powell, Laurie Wisefield , Martin Turner, Steve Upton Wishbone Ash - Andy Powell, Laurie Wisefield, Steve Upton, Martin Turner Wishbone Ash 2022 - Mark Abrahams, Andy Powell a Bob Skeat

Oficiální stránky: www.wishboneash.com https://www.wishboneash.co.uk/ https://www.martinturnermusic.com/ted-turner https://rocknpics.com/wishbone-ash/ https://www.udiscovermusic.com/artist/wishbone-ash/

Made by  ©  30.12.2025  Poslední aktualizace: 30.12.2025

mbrezny@centrum.cz©  ...a vzkaz autorovi!©