Když se v roce 1974, po vydání alba "Red" Robert Fripp rozhodl ukončit King Crimson, byli všichni šokováni. Všichni
doprovodní hudebníci, včetně velitele. Jak sám později řekl John Wetton, oba, spolu s Bill Brufordem doufali, že to
bude formace, ve které dožijí do stáří. Ale, když Fripp zničil jejich plány na klidnou budoucnost, rozhodli se
vytvořit svůj vlastní projekt, který by byl pokračováním tradice King Crimson. Tradice a improvizace.
Z druhé strany, pánům snícím po klidné kariéře se rozšířily hudební obzory. Již v té době se to zdálo, zvláště
po vydání hitu "In The Dead of Night". Už v době vzniku U.K. všechny předpovědi hlásily rychlý konec skupiny,
za předpokladu, že punk porazí symfonický rock navždy.
V září 1976 se pracovalo na vytvoření kapely s klávesistou Rick Wakemanem, který předtím pracoval s Brufordem v YES.
Projekt ale stopnula smluvní nahrávací společnost od Wakemana. Podle Bruforda "A & M Records nebyly příliš nadšeny
nechat odejít svou "hvězdu" Wakemana do "pozměněných" King Crimson s jinou rytmickou sekci, nápad se tak nezdařil."
Bruford a Wetton znovu požádali kytaristu Roberta Frippa, zda by nereformoval King Crimson. Když Fripp odmítl,
Bruford a Wetton se rozhodli, že každý přivede jednoho hudebníka, aby mohli vytvořit novou kapelu. Wetton přinesl
klávesistu a houslista Eddie Jobsona, kterého Wetton znal ze své práce s Roxy Music v roce 1976 - "vypůjčil" si jej
od Franka Zappy. Bruford rekrutoval kytaristu Allana Holdsworth (dříve Soft Machine a Gong), který hrál na kytaru
na sólovém debutu Bruforda z roku 1977 "Feels Good to Me".
V tomto složení kapela začala nahrávat své první album "UK". To spatřilo světlo
světa v roce 1978. Album bylo experimentální a neortodoxní, ozývá se v něm vliv jazzu, ale především jejich vlastní
styl skupiny, založený na progresivním rocku s vlivy symfonického rocku (hlavně díky klávesám Eddie Jobsona). Ale i
tak se dostalo velmi vysoko na žebříčcích jak v Británii (43. místo), tak ve Spojených státech ( 65. místo). Jistě
tomu napomohla hvězdná sestava, ale nejen to. Přestože album nabídlo originální a pestrou směs progresivní hudby,
bylo zároveň i poslouchatelné a přístupné širší vrstvě posluchačů. Je nutno uznat, že repertoár který uvedla skupina,
byl zcela originální, bez stigmatu mateřské skupiny hudebníků. Snad s výjimkou nějaké té inspirace u King Crimson,
nelze napsat, že by se jednalo u hudbu druhořadou.
"Alaska" propojená s "Time to Kill" je pravděpodobně nejvíce podobná stylu King Crimson. Časté změny rytmu, neobvyklé
takty, mnoho krkolomných instrumentálních výkonů (mimo jiné šílené sólo na housle v "Time To Kill") odkazují na hudební
vliv Frippovy skupiny. Role kytary a bicích se dostaly do těch oblastí, které dříve oživovala skupina Mahavishnu
(Alaska). Pouze Wettonův zpěv se snaží celé album posunout blíže k melodice pop music. V závěrečné části skladby
"By The Light of Day", se nelze zbavit pocitu, že slyšíme motiv z "In The Court of The Crimson King".
Brzy bylo jasné, že hlavním problémem skupiny jsou zcela odlišné očekávání ve vztahu k formě hudby. Vskutku, Wetton
a Jobson směřovali úsilí směrem více ke komerci, zatímco Bruford a Holdsworth raději obhajovali hudební linii skupiny
v oblasti jazz-rocku.
V dubnu 1978 U.K. vyjeli na turné po Spojených státech. K překvapení hudebníků to byl úspěch. Wetton připomíná koncert
ve Philadelphii v místě zvaném Penn's Landing: "Mysleli jsme, že se tam uskuteční nějaký zápas footbalový, baseballový
nebo podobného, protože pod okny našeho hotelu prošly stovky lidí. Jak jsme se ale zakrátko dozvěděli, všichni šli
na koncert U.K.. Opravdu jsme nečekali tak vřelé přijetí."
Nicméně, během následujících turné ale uvnitř kapely začaly narůstat názorové konflikty. V kapele se vytvořila dvě
křídla - jedno (John Wetton s Eddie Jobsonem) chtělo hrát více pro lidi a směřovalo spíše k popovému proudu, zatímco
druhé (Bill Bruford s Allanem Holdsworthem) se chtělo přiklonit víc k jazzové hudbě. Vše vyvrcholilo v roce 1978, na
jehož konci byl v listopadu 1978 Allan Holdsworth z kapely vyhozen pro názorové rozdíly. Krátce po něm se rozhodl
z vlastní vůle odejít i Bill Bruford. Nebylo již pochyb, že dny U.K. v tomto složení jsou již sečteny.
Jobson a Wetton od začátku chtěli změnit i název skupiny, ale společnost, která zřejmě kvůli nahrávkám a smlouvám
nesouhlasila, rovněž z jejich prezentace na trhu. Zbylí dva členové U.K. byli rozhodnuti dál pokračovat bez kytaristy
a přijmout do skupiny pouze bubeníka s jistotou, že housle budou schopny zaplnit mezeru po kytaře.
Na uvolněné místo bubeníka pak angažovali bubenického maestra Terry Bozzia, kterého Eddie Jobson znal ještě z působení
u Franka Zappy. Ihned v novém složení šli U.K. do studia AIR Studios v Londýně, UK, kde v období od listopadu 1978 do
ledna 1979 nahráli nové CD. Tentokrát hudebníci měli ale mnohem lepší studio ve srovnání s tím, ve kterém byl zaznamenán
debut. Většina z materiálu byla vytvořena během turné s Brufordem a Holdsworthem, tak hlavním problémrm bylo jen
uspořádat hudby tak, aby bylo kompenzováno, že jsou již bez kytary a jak ji nahradit.
Paradoxní bylo, že směr, kterým se vydali pánové Wetton a Jobson, vytvořil dílo mnohem zajímavější, než to předchozí.
Druhá deska U.K. "Danger Money" místo postrádání kytary zaujala bohatostí zvuku houslí.
Bylo tam také mnohem zajímavější rytmické uspořádání. Hity se staly trháky (Rendez-Vous 6:02, Nothing To Lose) a náročnější
skladby pestřejší a dynamičtější. Poslední skladba na albu, "Carrying No Cross", tato práce se podobá přímo skladbě "Starless"
od King Crimson. Stejně jako zbytek skladby plný prostorových až neuvěřitelných zvuků syntezátorů, ale odlišných instrumentálních
částí. Silný zvuk bicích s šílenými klávesovými běhy, neustále se měnící tempo, dojem zběsilé jízdy během hvězdné noci. V závěru
následuje zvolnění, zpomalení té rozdivočelé mašiny a čas k zamyšlení.
Album vyšlo v březnu 1979 a ve Spojených státech vyšplhalo na 45. příčku žebříčku Billboard. Převážnou část roku pak
kapela strávila kapela na společném turné po Severní Americe jako předkapela se spřízněnými Jethro Tull. Živé album
"Night After Night" bylo zaznamenáno v roce 1979 v Japonsku a vyšlo téhož roku v září.
Po ukončení evropského turné v prosinci 1979, a to i přes plány nahrát nové studiové album v Americe v březnu 1980, se U.K.
rozešli. Jobson a Wetton měli různé představy o tom, jak by skupina měla pracovat. Jobson chtěl v UK pokračovat s více delšími
instrumentálními skladbami, zatímco Wetton si myslel, že provedení kratších skladeb je lepší nápad. Jobson uvedl, že jedna
píseň měla zvláště důvod, proč kapelu rozpustit: "When Will You Realize?", na desce nevydaný song B-strana singlu (dodnes
nevydaném na CD) doprovázející "Night After Night", kterou Wetton později znovu nahrál s mírně odlišnými texty v roce 1980
na svém sólovém albu "Caught In The Crossfire".
Jobson pak spolupracoval s Jethro Tull na albu "A" a pak zahájil svoji sólovou kariéru. Wetton, po krátké epizodě s Wishbone
Ash (říjen - prosinec 1980) a nahrání jednoho sólového alba "Caught In The Crossfire" (léto 1980), nakonec opustil label E.G.
Records a podepsal smlouvu s Geffen Records a ex-Yes manažerem Brianem Lane. Poté se pustil do projektu ASIA se Steve Howe,
Carl Palmer a Geoffrey Downesem. Bozzio vytvořil skupinu "Missing Persons" se svoji tehdejší manželkou Dale Bozzio, kytaristou
Warren Cuccurullo a basistou Patrick O'Hearn - všechni čtyři ze sestavy od Franka Zappy. Alan Holdsworth a Bozzio spolu hrají
v projektu HoBoLeMa.
V roce 1994 se začaly šířit první zvěsti o reunionu hudebníků skupiny U.K. V rozhovorech během léa 1995 to John Wetton potvrdil.
Album, které má být zaznamenáno ve studiích různých místech po celém světě, v New Yorku, ve studiu Petera Gabriela Real World
ve Velké Británii, v Sofii (kde byl použit i ženský pěvecký sbor). Na desce má rovněž vystoupit Orchestr pražské filharmonie.
Po více než 20 letech od roku 1995 do roku 1998 Jobson a Wetton pracovali společně na navrhovaném opětovném obnovení U.K.
a nahrávali album, také s příspěním Billa Bruforda, Tony Levina, Steve Hacketta a Francisa Dunnery. Nicméně, když Wetton
z projektu vycouval, album "Legacy" se stalo sólovým projektem Eddie Jobsona, Wettona nahradil na vokálech Aaron
Lippert. Tři skladby určené pro tento projekt se objevily na "Voices of Life", kompilaci bulharského ženského sboru,
který organizoval Jobson.
O 10 let později, v říjnu 2008, Jobson oznámil vznik nové kapely - UKZ. Po návratu ze svého bezmála 27 letého odchodu
do důchodu z kapely a turné se Jobson rozhodl najít stejný vzorek další generace hudebníků pro nový projekt UKZ, který
by se vyrovnal nebo překonal talenty svých předchozích kolegů a spolupracovníků, což tvoří docela působivý seznam, v
němž se objevili Frank Zappa, Robert Fripp, Bill Bruford, Phil Collins, John Entwistle, Ian Anderson, Simon Phillips,
Terry Bozzio, Allan Holdsworth a Tony Levin. Jobson v jednom rozhovoru řekl: "Moji myšlenkou bylo, abych se pokusil
najít nejlepší hráče na světě, ale novou generaci". A tak se zrodili UKZ, v níž byli Aaron Lippert (zpěv), Trey
Gunn (10-string touch kytara, Stick, Bass), Alex Machacek (kytara) a Marco Minnemann (bicí). První koncert nové kapely
se konal 24. ledna 2009 v Town Hall, New York, USA. Na tomto raritním koncertu a následném turné "One City World Tour"
se předvedli také speciální hosté ze Stick Men Tony Levin a Pat Mastelotto. Předtím ještě v březnu 2009 UKZ vydali
EP s názvem "Radiation" (Záření).
Na konci roku 2009 Jobson a Wetton hovořili o možném shledání UK, UK reunion turné v únoru - březnu 2010 s Jobsonem,
Wettonem, Marco Minnemannem na bicí (od UKZ) a Gregem Howe (Victor Wooten, Vitalij Kuprij, Michael Jackson) na kytaru.
Wetton ale účast nepotvrdil.
V roce 2009 se z podnětu Eddie Jobsona objevila ale na trhu všechna tři remasterována alba U.K. Jeho polská premiéra byla
naplánována na začátek listopadu 2009. Současně se jednalo o první po 30 letech společný koncert Jobsona a Wettona, kteří
se objevili vedle sebe na pódiu! A - co je skutečnou senzací - tyto koncerty se konaly v Polsku! Jako kdyby to nestačilo,
jeden z členů tohoto skutečně All-star band je Tony Levin, kterého není třeba představovat nikomu! Na třech koncertech
v Krakowě, Waršavě a Bydgoszczy skupina hrála ve složení: Jobson, Wetton, Tony Levin, Marko Minnemann a Greg Howe učarovala
posluchače skladbami z dílny UK a také King Crimson.
V roce 2012 Eddie Jobson opět reaktivuje skupinu a organizuje koncertní turné pod názvem
"UK 2012 Night After Night". Skupina se v Europě objeví v sestavě: Eddie Jobson (viol, keyb), John Wetton
(bass, voc), Alex Machacek (kytara) - vynikající kytarista známý přezdívkou rakouský Allan Holdsworth i Gary Husband
(drums) - legendární jazzový perkusista a pianista, kterého pak nahradil další známý bubeník Marco Minnemann.
Eddie Jobson - klávesista a houslista, a také skladatel, aranžér, autor textů, realizator i producent nahrávek.
Svoji kariéru začínal jako sedmnáctiletý a vystupoval mimo jiné v Roxy Music, skupině Franka Zappy, Curved Air, U.K.
a Jethro Tull. V 80. letech nahrál dvě sólové desky, "Zinc - The Green Album" a "Theme Of Secrets".
John Wetton - basista, kytarista a zpěvák. Spolupracoval také se skupinami King Crimson, Uriah Heep, Wishbone
Ash nebo U.K., a také jako příležitostný hudebník s Brianem Eno, Bryanem Ferrym a Philem Manzanerou. Nahrál také mnoho
sólových alb. Světovou slávu si získal v roce 1982 se skupinou Asia po vydání jejich debutové desky nazvané ASIA.
Alex Machacek - jazzový kytarista a skladatel rakouského původu. Byl fascinován dílem Joe Passa, Allana
Holdswortha i Franka Zappy. Nahrál několik sólových desek. Spolupracoval s Terrym Bozzio, Eddie Jobsonem i Treyem
Gunnem v UKZ, a naposledy s bubeníkem Virgilem Donatim ze skupiny Planet X.
Gary Husband - jazzový bubeník a pianista mající na svém kontě spolupráci se smetánkou rockových, bluesových,
jazzových hudebníků. Jeho jméno se objevilo na obálkách desek m.j.: Johna McLaughlina, Jacka Bruce, Robina Trowera,
Allan Holdsworth Trio, Mike Sterna, Billy Cobhama, Jeffa Becka, Garyho Moore, Level 42, Andy Summerse, Mike &
The Mechanics, Jimmyho Naila, Chrisa Squire, Al Jarreau a mnoha jiných. Vydal také několik sólových alb.
UK v Praze !!!, 29. 5. 2012, Lucerna Music Bar
Slavná v letech 1977 - 1979 existující superskupina UK v rámci letošního turné zahraje 29. května v Lucerna Music Baru.
Celosvětový plakát sice slibuje druhou a konečnou sestavu, bubeník Terry Bozzio však bude účinkovat v Americe, pak má
nejspíš jiné závazky a do sestavy se vrátí až na konec turné. V Evropě tedy spíš zahrají The UZ-Project (tak i UKZ se
jmenují variace kapely provozované v posledních letech Jobsonem v různých sestavách) v obsazení Eddie Jobson, John
Wetton, kytarista Alex Machacek a bubeník Gary Husband.
První pražská prezentace repertoáru jen v letech 1977 - 1979 existujícího souboru U.K. splnila očekávání, alespoň pro mne.
Bubeník Terry Bozzio má sice s Evropou nějaký problém a tuto část turné vynechal, odehrál pouze americkou a vyrazí do Japonska,
ale z pohledu repertoáru to vlastně nebylo na škodu. Když si vyhledáte, co se hrálo v USA a co v Evropě (a 29. května v pražském
Lucerna Music Baru), přijde mi evropská nabídka zajímavější. Zazněly totiž dvě třetiny z prvního i druhého alba a navíc dvě ukázky
King Crimson, z nichž zejména strhující provedení Starless patřilo spolu s Caesar’s Palace Blues k absolutním vrcholům večera.
Ze čtveřice instrumentalistů zářil nejvíce Eddie Jobson, jak na klávesy, tak na housle.
U.K. 2013 Tour
V roce 2013 ja naplánováno rovněž U.K. turné, které má dvě části.
První část pod názvem U.K. 2013 "Azure Seas" Tour začíná 25. března 2013 v Cruise to the Edge, Caribbean Prog Cruise
a končí 2. dubna v El Ateneo Theater, Panama City, Panama. Odehrají je ve složení Eddie Jobson (keys/violin), John Wetton
(bass/voc), Alex Machacek (gtr) a Terry Bozzio (drums). Celkem 4 představení. Druhá čast U.K. 2013 East Coast Tour, které
začíná 19. duvna 2013 v Highline Ballroom, New York, USA a končí 27. dubna v Gesu Amphitheatre, Montréal, Canada. Tuto větev
skupina odehraje ve složení Eddie Jobson (keybs/violin), John Wetton (bass/voc), Alex Machacek (gtr) a Virgil Donati (drums).
je naplánováno celkem 6 koncertů.
U.K. 2014 Tour
Pro rok 2014 plánují U.K. turné pod názvem "Cruise to the Edge" v sestavě Eddie Jobson (keys/vln), John Wetton (bass/voc), Alex
Machacek (gtr) a Virgil Donati (drums). Uskuteční se zatím dvě představení ve dnech 7 - 12. dubna v rámci Caribbean Prog Cruise.
V U.K. nahrávce "Curtain Call" se Eddie Jobson znovu setkal se zesnulým Johnem Wettonem a zahráli obě U.K. alba živě. Tento live
set byl dlouho dostupný pouze v Japonsku, má nyní vyjít po celém světě na oslavu svého desátého výročí 19. května 2023. Set,
natočený na koncertě v Kawasaki v Japonsku v roce 2013, byl shledáním zakládajících členů U.K. Eddie Jobsona a Johna Wettona,
a který zachycuje jediné živé vystoupení obou studiových alb "U.K." a "Danger Money" v jejich celistvosti. Wettona a Jobsona
doplnili bubeník Marco Minnemann a kytarista Alex Machacek. >
|