 | |
     |
|
 TALK TALK byla anglická hudební skupina, která působila v letech 1981 až 1991. Skupina bývá označována jako součást anglického hnutí New Wave spolu s kapelami jako Duran Duran a nahrála takové hity jako "Today", "Talk Talk", "It's My Life", "Such a Shame" a "Dum Dum Girl". V době svého působení prošla různými styly, začínala se synthpopem, pozdější alba jsou již ve znamení post-rocku a art rocku. Vždycky nepříjemné požadavky a tlak pop průmyslu ale skupinu TALK TALK oddálil od synthpopu a new wave směrem k více experimentální hudbě a post-rocku v polovině 80. let. Několik dalších singlů, včetně "Life's What You Make It" a "Living in Another World" zaznamenalo sice úspěch v Evropě a ve Velké Británii, ale jejich komerční úspěchy pominuly stejně rychle jako jejich větší umělecká pověst.
Mladší bratr Eda Hollis, což byl diskžokej a producent, který byl manažerem kapely jako Eddie and the Hot Rods. U Marka Hollise se původně plánovalo,
že se stane dětským psychologem, ale v roce 1975 ukončil studia na univerzitě aby se přestěhoval do Londýna, kde on nakonec vytvořil kapelu nazvanou
The Reaction. V roce 1977 The Reaction nahráli demo pro Island Records, mezi skladbami se nacházela i jedna s originálním pojmenování od Hollise "Talk
Talk", která se později objevila na punkové kompilaci Beggars Banquet "Streets". Po jediném singlu z roku 1978 "I Can't Resist" se kapela The Reaction
rozešla a díky svému bratrovi byl Mark poprvé představen hudebníkům Paulu Webbovi, Lee Harrisovi a Simonu Brennerovi, s nimiž nakonec v roce 1981 založil
skupinu TALK TALK, která se brzy upsala firmě EMI.Kapela vznikla v Londýně, v Anglii v roce 1981. TALK TALK začínali jako kvartet ve složení Mark Hollis (zpěv), Simon Brenner (klávesy), Lee Harris (bicí) a Paul Webb (basa). Byli generečně spojení s New Wave hudebním hnutí, konkrétně ve počátečních letech bývají často srovnáváni s Duran Duran,
protože obě kapely měly nejen dvouslovné jméno a hudbu inspirovanou stylem Roxy Music, směr, ale spojuje je také nahrávací label EMI a producent
Colin Thurston. Kapela také často vystupovala s DURAN DURAN na společných turné ke konci roku 1981.Skupina vydala svůj první singl "Mirror Man" pod záštitou EMI v únoru 1982. Singl sice nebyl moc úspěšný, vystoupil jen na #52 ve Velké Británii, 
ale rychle po něm následovalo plnohodnotné album "The Party's Over", které vyšlo v červenci v roce 1982. Prvními
singly, které bodovaly v britském žebříčku UK Top 40, se staly skladby "Today" (UK, #14) a opětovně vydaná "Talk Talk" (UK, #23). Singly se postupně
staly hity i v některých jiných zemích, včetně Irska, Jižní Afriky a Nového Zélandu. Album produkoval Colin Thurston, který předtím realizoval i dvě
první alba Duran Duran a Howarda Jonese, ale Hollis si jej zvolil především pro spoluprodukci alba "Heroes" od Davida Bowieho. Album dosáhlo částečného
úspěchu ve Velké Británii, když se vyšplhalo na pozici #21 a později bylo kvalifikovano jako stříbrné album od BPI za prodaných 60.000 kopií v roce 1985.
Nejvyššího hodnocení dosáhlo v Top 10 na Novém Zélandu.Publiku se představili poprvé naživo v říjnu 1982, když podporovali Genesis na jejich reunion koncertu s původním zpěvákem Peterem Gabrielem v Milton Keynes Bowl, Anglie. Jenže na frontmanovi Hollisovi bylo vždy něco trochu podivného - na pódiu se díval nezúčastněně do země, v klipech se styděl a při poskytovaných rozhovorech se vyloženě trápil. V roce 1983, krátce po vydání jejich nealbového singlu "My Foolish Friend" kapelu opustil Simon Brenner. Singl produkoval častý spolupracovník Roxy Music
Rhett Davies. Od té doby oficiálně kapela vystupuje jako trojice. V té době se neoficiálním členem kapely Tim Friese-Greene, který se v TALK TALK ujal
hry na klávesové nástroje a spolu s Hollisem se také ujal produkce a spolu s ním i nejčastějším skladatelem. Ačkoli byl Tim hlavním přispěvatelem do
kapely, neúčastnil se živého vystupování s kapelou a nebyl uváděn v propagačních materiálech. TALK TALK přestali hrát živě v roce 1986.
Největšího úspěchu však TALK TALK dosáhli až v roce 1984, kdy vydali desku "It's My Life", ze které pochází jejich
asi největší hit "Such A Shame". Deska bodovala zejména v kontinentální Evropě a Austrálii, kde dostoupala až na #40 v žebříčcích ARIA. Singl "Such A
Shame" inspirovaný knihou The Dice Man se stal Top 5 hitem v Rakousku, Německu, Itálii a ve Švýcarsku. Titulní skladba z alba také bodovala v Top 10
v Itálii, kde album vyšlo v zremixované podobě pouze šesti písní jako "It's My Mix" a stalo se #86 nejprodávanějším albem roku 1985. Album atakaovalo
rovněž žebříčky v USA, Kanadě, Francii, Německu, Nizozemsku a na Novém Zélandě. Třetí singl "Dum Dum Girl" byl úspěšný v některých evropských zemích
a na Novém Zélandu. Samotné album i singly byly ovšem ve Velké Británii vcelku velmi ignorovány. Bez ohledu na komerční úspěch kapela z vlastního
rozhodnutí mířila pryč z hlavního proudu. Výtvarník James Marsh navrhl první přebal na "It's My Life" podle jména skupiny. Pak navrhoval i následující
singly, nakonec se stal hlavním výtvarníkem pro všechny jejich přebaly desek a plakáty po celou dobu jejich kariéry.Když nadešel čas pro natáčení třetí studiové desky, rozhodli se uchýlit s kapelou na venkov a úplně se vzdát syntezátorů. 
TALK TALK opustili styl New Wave kompletně vydáním alba "The Colour of Spring" v roce 1986, které se stalo
jejich největším studiovým albovým úspěchem ve Velké Británii, když se umístilo v Top 10 a bylo oceněno zlatou deskou BPI za prodej více než
100.000 kopií. Výsledek venkovské seance, album "The Colour Of Spring", zaznamenal kapelu v přerodu, která se právě osvobodila ze zaběhnutých
kolejí a radostně si zkouší možnosti v novém teritoriu. První singl z alba "Life Is What You Make It" se překvapivě stal jejich největším hitem,
když zaznamenal úspěch v Top 20. Album zaznamenalo i mezinárodní obchodní úspěch spolu s adalším singlem "Living in Another World", který bodoval
v Top 40 v Německu, Nizozemsku, Švýcarsku a Itálii, #48 resp. #44 ve Velké Británii a ve Francii. Do této doby všechny písně TALK TALK složili
autorsky Hollis a Friese-Greene. Rozšířená sestava na turné 1986 se skládala z Hollise, Webba a Harrise, plus John Turnbull (kytary), Rupert a
Ian Black Curnow (klávesy), Phil Reis a Leroy Williams (bicí) a Mark feltham (harmonika). Nejpozoruhodnější z těchto koncertů se odehrál na
Montreux Jazz Festival 11. července 1986, který vyšel na DVD v roce 2008 "Live at Montreux 1986".
Úspěch alba "The Colour of Spring" jim pak poskytl větší rozpočet a mnohem více času pro nahrání jejich dalšího alba. Hollisovi to především
dalo volnou ruku v dalším vývoji kapely. Více než rok tvořili nebo shromažďovali příspěvky mnoha jiných hudebníků, aby album
"Spirit of Eden" mohlo konečně vyjít v roce 1988 na labelu Parlophone EMI. Album bylo sestaveno z mnoha
hodin improvizovaného aranžmá, které dávali dohromady Hollis a Friese-Greene pomocí digitálního zařízení, a stalo se vykročením do úplně nového
hudebního světa, jehož výsledkem byla směs rocku, jazzu, klasické a ambientní hudby. Písně pomalu rozkvétají z ticha, chytlavé refrény byly
definitivně vystřídány delikátními melodiemi a atmosféru budovaly minimalistické aranže smyčců a dechů. Talk Talk improvizovali v úplné tmě
a materiál poté se svým parťákem Friese-Greenem pečlivě rozstříhali a zase poskládali do písňových koláží v duchu spolupráce Tea Macera a
Milese Davise na deskách jako "In A Silent Way" nebo "Bitches Brew". Kritiky chválené album nakonec získalo stříbrnou desku od BPI za prodej
více než 60.000 kopií a dostalo se do britské Top 20 ihned po vydání. Kapela ale oznámila, že nebude hrát album naživo, protože podle Hollise
"...lidé jen chtějí slyšet skladby, které jsou na albu a to není to mě dost uspokojující". Bez turné, bez videoklipů a bez singlů kapely,
které původně zamýšleli, ponechali jen malý marketing s nahrávací společnosti, když nakonec kapela ne příliš ochotně souhlasila s videem pro
remixovanou verzi "I Believe In You", který pak vyšel jako první singl. Hollis byl i přesto nespokojen s videem, což dal později jasně najevo
v rozhovoru pro časopis Q.Během natáčení alba "Spirit of Eden" se manažer Talk Talk Keith Aspden pokoušel vyvázat kapelu z jejich nahrávací smlouvy s EMI. "Věděl jsem, že čas, který by EMI měla dávat kapele tomu neodpovídá", prohlásil Aspden. "Měl jsem strach, aby tam byly vůbec peníze pro nahrání dalšího alba". EMI ovšem trvala na tom, že chce mít kapelu pod svými křídly. Po mnoha měsících sporů skupina nakonec uspěla při odstoupení od smlouvy.
EMI pak zažalovali naopak skupinu, když prohlašovali, že album "Spirit of Eden" nebylo "komerčně uspokojivé", ale případ byl soudem odmítnut.Vydavatelství EMI, nyní již bez smlouvy s kapelou, vydalo retrospektivní kompilaci "Natural History" v roce 1990. Deska byla tak úspěšná, že dosáhla na pozici 3 v britském albovém žebříčku a kvalifikovala se mezi zlato desky BPI za prodej více než 100.000 kopií.
Byl z toho nakonec mezinárodní úspěch a alba se prodalo více než 1 milion kopií po celém světě. Singl z roku 1984 "It's My Life" vyšel znovu a tentokrát
se stal nejvýše mapovaným singlem kapely ve své rodné zemi, když dosahovat až k číslu 13 na britském žebříčku singlů. Druhé vydání singlu "Life's What
You Make It" dosáhlo umístění #30. V důsledku nového nárůstu popularity skupiny vydavatelství připravilo v roce 1991 kompilaci "Historie Revisited",
což byla kompilace 12 palcových singlů a jejich alternativních verzí, které bodovaly v britské Top 40. Album bodovalo neobvykle vysoko i přesto, že
se jednalo o remixované album, v Německu dosáhlo do Top 30 a do Top 75 v Nizozemsku. Kapela pak ale žalovala EMI pro vydání remixovaného materiálu
bez jejich svolení.
Nicméně v roce 1990 TALK TALK podepsali novou smlouvu na další dvě alba s Polydor Records. Tak se v roce 1991 pod hlavičkou labelu Verve Polydor
Records objevilo nové album "Laughting Stock". V té době však skupinu opustil Paul Webb a TALK TALK se proměnili
v podstatě na schránku studiových nahrávek Hollise a Friese-Greena, spolu s dalšími studiovými hráči včetně dlouhodobého bubeníka TALK TALK Harrise.
Na albu už vyloženě abstraktní kompozice drží pohromadě výhradně Hollisův utrápený hlas proplouvající strohou zvukovou krajinou. O sedm let později
vydaná Hollisova sólová deska bez vytáček jen potvrdila někoho, kdo dobrovolně odchází do ticha. Hollis jakoby každý zvuk (a všechny byly akustické!)
na albu dvakrát obracel v prstech a použil pouze ty nejnutnější. Na desce "Laughting Stock" krystalizoval experimentální zvuk, se kterým kapela začala
již na předchozím albu, který byl některými hudebními kritiky zpětně označen jako "post-rock". Album dosáhlo na pozici #26 v britském albovém žebříčku.
Práve po tomto albu přišlo Hollisovo radikální rozhodnutí kapelu rozpustit. Zpěvák se stáhl do ústraní s tím, že se bude věnovat dětem a své farmě. Po vydáni alba "Laughting Stock" tak byla v roce 1992 kapela TALK TALK rozpuštěna. Objevily se dokonce historky o "hédonistických, opiem-prosáklých sezení", ale nebyl žádný důkaz pro takové fantasmagorie. Po Marka nastala zničující a nevděčná role, když se umělecké ambice rozplývají v nutnosti produkovat další a další nahrávky, které stejně nemá nikdo čas poctivě poslouchat. Mark Hollis odmítl přistoupit na tuhle hru. Na nahrávkách řekl to podstatné, a pak zmizel. "Mám rád zvuk. A taky mám rád ticho. V mnoha ohledech mám radši ticho, než zvuk," prohlásil v jednom z mála rozhovorů, které dal ještě v 90. letech. I když ještě nahrál sólové bezejmenné album v roce 1998, které symbolicky končí dvěma minutami ticha, později se po něm jakoby slehla zem. O jeho životě toho mnoho nevěděli ani bývalí členové Talk Talk, a šance fanoušků na reunion kapely tak byly opravdu minimální. Hollis si nenechal otevřené žádné zadní vrátka a své zásady prosazoval razantně.
Paul Webb se připojil k Lee Harrisovi a oba dva pak společně vytvořili kapelu .O.rang, zatímco Tim Friese-Greene začal vydávat nahrávky pod názvem
Heligoland. V roce 1998 Mark Hollis vydal jen svým jménem pojmenované sólové debutové album "Mark Hollis", které bylo hodně podobné minimalistickému
post-rockovému zvuku "Spirit of Eden" a "Laughting Stock". Krátce nato ale Hollis odešel úplně z hudebního průmyslu. Webb také spolupracoval pod
názvem Man Rustin se sólovou zpěvačkou Portishead Beth Gibbons, s níž vydal album "Out of Season" v roce 2002, zatímco Lee Harris se objevil na
albu "Bark Psychosis" v roce 2004. Tim Friese-Green pak pokračoval v podnikání jako hudebník a producent.
Lahůdkou je kniha s původními ilustracemi Jamese Marshe, který měl pod palcem kompletní vizuál TALK TALK. Kromě obalů desek, náčrtů a návrhů
budou taktéž přiloženy texty písní, které jsou psány rukou Marka Hollise, nebo dříve nespatřené fotografie. Tento artefakt byl tištěn na
speciálním těžkém art papíru, bonusem byl vložený artwork a každý výtisk byl podepsán právě Jamesem Marshem. Vyšel v roce 2012.Poslední dvě alba TALK TALK "Spirit of Eden" a "Laughing stock" byly velmi uznávané a měly podstatný vliv na experimentální alternativní
rockové žánry, zejména post-rocku. 25 let poté list The Guardian nazval jejich dílo (1988, Spirit of Eden) za mistrovský kousek a kapela TALK
TALK byla označena za klasický příklad kapely, která odmítala kompromisy vůči obchodnímu tlaku a Hollis a jeho spoluhráči jsou považovány za
jedny z nejzajímavějších počinů, který se objevil v synthpopovém hnutí roku 1980.Talk Talk se svým zvukovým průkopnictvím a studiovou prací stali inspirací pro hudebníky mnoha mladších generací. Jejich skladby jsou argumentem proti tvrzení, že pop je vždy jen cosi mělkého a laciného. Hollis do nich uměl zanést těžko popsatelné různorodé emoce, které fungují i po mnoha letech. Jejich určitou mystičnost zvyšuje i fakt, že Hollis příliš nekomunikoval s médii. "Je skoro zbytečné se mě na něco ptát, hudba mluví sama za sebe," prohlašoval umělec, který v posledních letech zmizel z očí veřejnosti i svým bývalým kolegům a manažerovi. |
|
|
Členové skupiny TALK TALK
Mark Hollis - Vocals, Guitar, Piano, Organ (1981-1991, R.I.P. 2019)
Paul Webb - Bass, Backing Vocals (1981-1991)
Lee Harris - Drums, Percussion (1981-1991)
Simon Brenner - Keyboards (1981-1983) |
Ostatní spolupracující
Tim Friese-Greene - Keyboards (1981-1991)
Colin Thurston - Producer |
Mark Hollis(Celým jménem Mark David Hollis) (Narozen 4. ledna 1955, Tottenham, Londýn, Anglie zemřel 25. února 2019, Londýn, Anglie) Vocals, Guitar, Piano, Organ Mark Hollis byl sólový zpěvák a skladatel skupiny TALK TALK. Přestože londýnský rodák po rozpadu Talk Talk vydal jen jedno sólové album a z hudební branže se následně vytratil, neztratil mezi svými hudebními kolegy respekt. Mladší bratr Eda Hollis, což byl diskžokej a producent, který byl manažerem kapely jako Eddie and The Hot Rods. U Marka Hollise se původně plánovalo, že se stane dětským psychologem, ale v roce 1975 ukončil studia na univerzitě aby se přestěhoval do Londýna, kde před zahájením své hudební kariéry pracoval v továrnách a v laboratoři. "Nikdy jsem nemohl čekat, až se vrátím domů a začnu skládat písně a texty. Celý den jsem zaznamenával nápady na kusy papíru a jen jsem čekal na okamžik, abych to mohl nahrát," vzpomínal. Nakonec vytvořil kapelu nazvanou The Reaction. V roce 1977 The Reaction nahráli demo pro Island Records, mezi skladbami se nacházela i jedna s originálním pojmenování od Hollise "Talk Talk", která se později objevila na punkové kompilaci Beggars Banquet "Streets". Po jediném singlu z roku 1978 "I Can't Resist" se kapela The Reaction rozešla a díky svému bratrovi byl Mark poprvé představen hudebníkům Paulu Webbovi, Lee Harrisovi a Simonu Brennerovi, s nimiž nakonec v roce 1981 založil skupinu TALK TALK, která se brzy upsala firmě EMI. Během deseti let své činnosti nahráli pět studiových alb. Po popovém debutu "The Party's Over" s každou další deskou měnili styl i zvuk, takže na jejich poslední nahrávce z roku 1991 "Laughing Stock" již převažuje psychedelie a zvukové experimenty. Už v souvislosti s debutovým singlem "Mirror Man" popsal Hollis svou práci jako "blíž k jazzovému kvartetu než k rockové kapele". Později dokonce prohlásil, že jejich první nahrávky zněly tak, jak zněly, protože si nemohli dovolit pořádné nástroje. Hollisovo hudební hledačství asi nejlépe charakterizuje deska "Spirit Of Eden" z roku 1988, která pro svoji obtížnou uchopitelnost zmátla i jejich nejvěrnější příznivce. Hudební měsíčník Q dokonce vzhledem k její nekomerčnosti psal o "nahrávce, která přiměje obchodníky k tomu, aby spáchali 
sebevraždu". Materiál na toto album podléhal přísné autocenzuře. "Je zapotřebí silné disciplíny k vymazání osmdesáti procent hudby, kterou
zaznamenáváte," konstatoval s respektem zvukový inženýr Phill Brown. Poslední dvě alba Talk Talk "Spirit Of Eden" a "Laughing Stock" se již
avými jazzovými, folkovými, klasickými a experimentálními vlivy hudby radikálně lišily od jejich začátků. Ve své době byly komerčními propadáky,
ale dnes jsou považovány za jedny z milníků post-rockové hudby.V roce 1998 vydal ve bezejmenné debutové sólovém albu "Mark Hollis", na němž pokračoval v ještě minimalističtějším duchu. "Pro mě je nejvyšší ambicí vytvořit hudbu, která se nehodí do dnešní doby, která přesahuje váš vlastní čas," sdělil k němu a následně oznámil, že odchází do hudebního důchodu. V souvislosti se svým sólovým projektem ani nenaplánoval žádné koncerty. "Nebude žádné vystoupení, ani doma v obývacím pokoji. Tento materiál není vhodný pro hraní naživo," prohlásil. Mark Hollis zahrál na klavír ve skladbě "Piano" z roku 1998 na albu minimalistickém albu "AV 1" od Philla Browna a Dave Allinsona, kde hrál pod pseudonymem "John Cope". Podílel se také na příležitostných hudebních projektech, včetně nahrávání a produkce alba od švédské zpěvačky Anje Garbarek z roku 2001 s názvem "Smiling & Waving" a pak několikrát vystoupil na podporu jejího alba. Vytvořil ještě hudbu k televiznímu seriálu Boss. Skladba TALK TALK "New Grass" byla použita ve skladbě "Rabbit In Your Headlights" v roce 1998 na trip-hopovém albu "Psyence Fiction" od UNKLE. Pak se ale stáhl z hudebního byznysu. O svém rozhodnutí odejít z branže se vyjádřil: "Zvolil jsem si svoji rodinu. Možná, že někteří to jsou schopni dělat, ale já nemůžu jít na turné a být zároveň dobrým otcem ve stejnou dobu." Stáhnutí se Hollise z očí veřejnosti (stejně jako TALK TALK), je často nadále uváděno v tisku, v Británii i mimo ni, jako příklad umělce, který se odmítl obětovat své umělecké ambice komerčnímu úspěchu a nastavuje jej jako měřítko pro současné umělce. 
V roce 2004 krátce Hollis objevil ve vysílání Broadcast Music Inc., když získal ocenění za skladbu "It's My Life". Jeho odchod a stáhnutí se
z veřejnosti stále fascinuje hudební kritiky. V době vydával své sólové album se Hollis vrátil z venkova do Londýna, aby poskytnul svým dvěma
synům více kosmopolitní prostředí.V roce 2012 dříve nevydaná instrumentální skladba "ARB Section 1" byla využita Kelsey Grammerem v televizním představení "Boss". "Boss" byl vysílán v pátek večer na kanále Starz, kde vystupoval Kelsey Grammer jako nemilosrdný starosta Chicaga. (TI je tedy člen obsazení.) Epizoda The September 21 obsahovala novou instrumentální skladbu od Hollise s názvem "ARB Section 1", která byla hrána v průběhu představení v závěrečné scéně a během závěrečných titulků.
"Jsem z té zprávy velmi šokován a smutný. Hudebně to byl génius a bylo mi ctí a výsadou být s ním v kapele," napsal na Facebooku bývalý basista Talk Talk Paul Webb. | |
Paul Douglas Webb(Narozen 16. ledna 1962, Southend-on-Sea, Essex, England, United Kingdom) (působí i pod přezdívkou "Rustin Man") Bass, Guitars, Keyboards, Backing Vocals Je anglický hudebník, kytarista, baskytarista a skladatel. Webb navštěvoval střední školu spolu s Lee Harrisem a stali se dobrými přáteli. Hráli spolu v reggae kapele Eskalator ještě před vytvořením TALK TALK v roce 1981. Webb pak hrál na basu v TALK TALK až do roku 1988. Na začátku roku 1990 Webb a Harris vytvořili kapelu .O.rang. (také 'O'rang), se kterou vydal tři desky "Herd of Instinct" (1994), "Spoor" EP (1994) a "Fields and Waves" (1996). Nahrávek kapely se účastnili i sezónní hráč TALK TALK Mark Feltham se svoji kousavou harmonikou a The The's Matt Johnson na varhany a kytary. Další album s pracovním titulem "Loudhailer No. 19" bylo plánováno k vydání v roce 2001, ale nikdy nevyšlo. Počátkem roku 2000 pod pseudonymem "Rustin Man" spolupracoval s vokalistkou Beth Gibbons na desce "Out of Season" (2002). Celkem nedávno v roce 2006 produkoval album Jamese Yorkstona "The Year Of the Leopard" nebo album Dez Mona "Kilfe Kommt" (2009). Jeho druhé album pod pseudonymem Rustin Man nazvané "Drift Code" vyšlo 1. února 2019 na Domino Records. | |
Lee Harris(celým jménem Lee David Harris) (Narozen 20. července 1962) Drums, Percussion Je anglický bubeník a hudebník. Harris navštěvoval střední školu s Paulem Webbem a stali se dobrými přáteli. Hráli spolu v reggae kapele Eskalator ještě před zformováním TALK TALK v roce 1981. Na bicí hrál s Talk Talk až do roku 1991. Počátkem 90. let Webb a Harris vytvořili kapelu .O.rang. (také 'O'rang), se kterou vydal tři desky "Herd Of Instinct" (1994), "Spoor" EP (1994) a "Fields and Waves" (1996). Nahrávek kapely se účastnili i sezónní hráč TALK TALK Mark Feltham se svoji kousavou harmonikou a The The's Matt Johnson na varhany a kytary. Další album s pracovním titulem "Loudhailer No. 19" bylo plánováno k vydání v roce 2001, ale nikdy nevyšlo. Hrál na bicí na albu Betha Gibbonse a Webba "Out of Season" (2002), "Midnight Choir's Waiting for the Bricks to Fall" (2003) a na albu skupiny "Bark Psychosis" s názvem "Codename: Dustsucker" (2004). Učastnil se také projektu Iana Tregoninga s názvem Magnetik North. Album "Buttons Are There for Pushing" vyšlo u labelu Rosebud Records 1. ledna 2004. Dne 2. ledna 2010 vydal album "Shapeshifting" u labelu Golden World. | |
Simon BrennerKeyboards Je anglický hráč na klávesové nástroje. Nejznámější je ze svého působení v TALK TALK, s nimiž nahrál pouze první album. V roce 1983, krátce po vydání jejich nealbového singlu "My Foolish Friend" kapelu opustil. Byl nahrazen hostujícím nečlenem Timem Friese-Greene. Simon působil kromě Talk Talk také v kapelách Angel River, Blue Section Two nebo SoHo. Simon Brenner po ukončení činnost Talk Talk vytvořil kapelu zvanou SoHo a měl omezený úspěch se singlem "Remember my Name". | |
Timothy Alan Friese-GreeneHarmonium, Piano, Organ, Guitar Je anglický hudebník a producent. Pracoval s kapelou od roku 1983 do rozchodu Talk Talk v roce 1992. V současné době vydává sólová alba pod názvem "Helgoland". Je vnukem režiséra Claude Friese-Greene a pravnukem fotografa a vynálezce William Friese-Greene. Spoluprodukoval dvě desky Thomase Dolbyho "The Golden Age of Wireless" (1982), která obsahuje singl "She Blinded Me with Science", a album "Blue Zoo's Two By Two" (1983). Produkoval a hrál na klávesy na albu "Time Tells No Lies" (1981) od Praying Mantis. Produkoval také několik písní pro čistě popový projekt Tight Fit singl "The Lion Sleeps Tonight" na začátku roku 1982 (#1 po tří týdny v britské hitparádě) a jeho následovníka "Fantasy Island" (dosáhl #5), a tím se dostal k produkci a napsání většiny doprovodného alba. Později v roce 1982 produkoval singl "Dragonfly" odThe Nolans. Friese-Greena přivedla k Talk Talk výpomoc při remixování "It's My Life" (1984). Nakonec se podílel na produkci, jako spoluautor a hrál i na čtyřech následujících albech Talk Talk v letech 1984 až 1991 - "It's My Life", "The Colour of Spring", "Spirit of Eden" a "Laughing Stock". Byl také příležitostným hráčem na koncertech Talk Talk, ale nechtěl, aby se objevoval na propagačních fotografiích kapely ze studia či v hudebních klipech. 
Produkoval album "The Great War of Words" (1990) Briana Kennedyho, album "Ferment" (1992) od Catherine Wheel
a hrál na klávesy na následné nahrávce kapely.Pod hlavičkou projektu Helgoland pak Friese-Greene vydal EP "Creosote and Tar" (1997) a dvě dlouhohrající alba "Heligoland" (2000) a "Pitcher, Flask and Foxy Moxie" (2006). Pro Helgoland napsal většinu hudby sám a nahrál i většinu nástrojů. Jeho zatím poslední album "10 Sketches For Piano Trio" vydal jen pod svým vlastním jménem. Všechny byšly u malého labelu Calcium Chloride. V únoru 2010 oznámil na svých internetových stránkách, že nahrávání nového alba muselo být přerušeno kvůli těžkým potížím se sluchem kvůli zvonění v uších. Naštěstí v následném komentáři v prosinci se ukázalo při práci na dalším albu bez použití sluchátek. | |
Colin Thurston(Narozen 1947 - zemřel 15. ledna 2007) Byl britský zvukový inženýr a producent. Narodil se v Singapuru. Hrál zpočátku v kapelách v Londýně před tím, než "se vrhl" do audio techniky. Když se přidal k Tonymu Viscontimu, ujal se spolupráce při nahrávání alb Davida Bowieho "Heroes" (1977) a Iggyho Popa "Lust For Life" (1977). Je mu přičítána i koprodukce i u pozdějších alb Bowieho a Popa pod pseudonymem "Bewlay Bros". Thurstonův debut jako sólový producent bylo druhé album kapely Magazine "Secondhand Daylight" (1979). Později vzpomínal: "Myslím, že byli trochu nervózní, a tak jsem jim neřekl, že to byla moje první produkce." Ve stejném roce pak produkoval první album Human League "Reproduction" a jejich singl "I Don't Depend on You". K jeho méně známým produkcím z tohoto období patří singl "Move in Rhythm" od Airkraft (1980) pro label Square Record, nyní sběratelský kousek. Širokého uznání dosáhl debutovým albem Duran Duran (1981) a následujícím Rio (1982), baskytarista John Taylor později popsal Thurstona jako "hlavní katalyzátor zvuku osmdesátých let". Po ukončení práce s Duran Duran produkoval TALK TALK album "The Party's Over" (1982) a "White Feathers" (1983) od Kajagoogoo. Podruhé, tentokrát s Nickem Rhodosem, Duran Duran. Také spolupracoval s Gary Numanem na jeho albu "The Fury" (1985). Thurston se stal kmenovým producentem kanadského nezávislého labelu Brouhaha koncem roku 1980, kde pracoval s takovými projekty jako Westwon, před tím, než společnost zanikla. V roce 1999 se opět spojil s Duran Duran pro "Strange Behaviour" remixovou kompilaci. Trpěl dlouholetou nemoci a vykonával příležitostné produkční práci, než 15. ledna 2007 zemřel. Produkoval desky: Talk Talk - The Party's Over, Duran Duran - Duran Duran, Rio, Kajagoogoo - White Feathers, The Human League - Reproduction a Gary Numan - The Fury. |
|
|
|
Studiové desky 1991 Laughing Stock 1988 Spirit Of Eden 1986 The Colour of Spring 1984 It's my life 1982 The Party's Over 1982 Talk Talk (mini LP) |
Ostatní nahrávky 2008 Live At Montreux 1986 1999 London 1986 1998 Mark Hollies 1990 Natural History: The Very Best of Talk Talk 1984 Talk Talk (video) |
|
Skupina: Mark Hollis - Vocals, Guitar, Piano, Organ Lee Harris - Drums Hosté: Tim Friese-Greene - Organ, Piano, Harmonium Mark Feltham - Harmonica Martin Ditcham - Percussion Levine Andrade, Stephen Tees, George Robertson, Gavyn Wright, Jack Glickman, Wilf Gibson, Garfield Jackson - Viola Simon Edwards, Ernest Mothle - Acoustic Bass Roger Smith, Paul Kegg - Cello Henry Lowther - Trumpet, Flugelhorn Dave White - Contra Bass Clarinet |
Laughing StockVyšlo 16. září 1991, Verve Records / Polydor Přehled skladeb: 01. Myrrhman (M.Hollis) (5:33) 02. Ascension Day (M.Hollis) (6:00) 03. After The Flood (T.Friese-Greene, M.Hollis) (9:39) 04. Taphead (M.Hollis) (7:30) 05. New Grass (M.Hollis) (9:40) 06. Runeii (M.Hollis) (4:58) Total Time: (43:29) Nahráváno září 1990 - duben 1991, Wessex Studios, London. Všechny skladby napsali Tim Friese-Greene a Mark Hollis. Tim Friese-Greene - producer Phill Brown - engineer James Marsh - cover illustration |
|
"Laughing Stock" je páté a poslední studiové album TALK TALK. Vyšlo v roce 1991, bylo to jediné album,
které vydala kapela u jazzověji založené Verve Records, poté co v nevoli opustili EMI. Původní baskytarista Paul Webb opustil kapelu před nahráváním, složení Talk Talk tak tvořilo pouze duo Lee Harris a Mark Hollis. | |
|
Skupina: Mark Hollis - Vocals, Piano, Organ, Guitar Paul Webb - Electric Bass Guitar Lee Harris - Drums Hosté: Tim Friese-Greene - Harmonium, Piano, Organ, Guitar Martin Ditcham - Percussion Robbie McIntosh - Dobro, 12 String Guitar Mark Feltham - Harmonica Simon Edwards - Mexican Bass Danny Thompson - Double Bass Henry Lowther - Trumpet Nigel Kennedy - Violin Hugh Davies - Shozygs Andrew Stowell - Bassoon Michael Jeans - Oboe Andrew Marriner - Clarinet Christopher Hooker - Cor Anglais Choir of Chelmsford Cathedral |
Spirit Of Eden Vyšlo 16. září 1988, Parlophone EMI Přehled skladeb: 01. The Rainbow (9:05) 02. Eden (6:37) 03. Desire (7:08) 04. Inheritance (5:16) 05. I Believe in You (6:24) 06. Wealth (6:35) Total Time: (41:30) Všechny skladby napsali Tim Friese-Greene a Mark Hollis. Nahrávalo se 1987 - 1988, Wessex Studios, London Producer - Tim Friese-Greene Phill Brown - engineering James Marsh - cover art Barcode: PCSD 105, 74 6977 1 |
|
Přijetí alba kritiky po jeho vydání bylo smíšené neboť nemělo ani obchodní úspěch, přesto jeho se jeho
pověst zlepšila v průběhu let a nyní je některými kritiky označováno jako směřování k post-rocku, hudebnímu
žánru, který se vyvinul ve Velké Británii a Severní Americe v roce 1990. | |
|
Skupina: Mark Hollis - Organ (4), Guitar (8), Piano (3,5,6,7), Lead Vocals, Synthesizer (4,7), Melodica (8), Mellotron (6) Lee Harris - Drums, Percussion Paul Webb - Bass, Backing Vocals (3,5) Hosté: Tim Friese-Greene - Piano (1,2,4,6,8), Organ (3,8), Mellotron (03), Kurzweil Synthesizer (1,4,7), producer Ian Curnow - Keyboards Martin Ditcham (1,3,5,6,8), Morris Pert (2,5,8), Phil Reis (1)- Percussion Mark Feltham - Harmonica (5), Horn Alan Gorrie - Bass Guitar (1) Robbie McIntosh - Guitar (1,2,5), Dobro Guitar (4,6), Acoustic Guitar (8) David Rhodes - Guitar (3,5,6) David Roach - Saxophone (2,4,5) Gaynor Sadler - Harp (2), Horn Danny Thompson - Double Bass, Acoustic Bass (1) Steve Winwood - Organ (1,2,5) Choir - Children From The School Of Miss Speake (1) Choir - Ambrosia Choir (8) |
The Colour of Spring Vyšlo 1986, EMI Přehled skladeb: 01. Happiness Is Easy (6:37) 02. I Don't Believe in You (5:01) 03. Life's What You Make It (4:28) 04. April 5th (5:49) 05. Living in Another World (6:57) 06. Give It Up (5:15) 07. Chameleon Day (3:16) 08. Time It's Time (8:11) Total Time: (45:40) Nahráváno v roce 1985. Vyšlo v roce 1985 v Německu a v následujícím roce v dalších zemích. Všechny skladby napsali Tim Friese-Greene a Mark Hollis. Producer - Tim Friese-Greene Coordinator - Nigel Reeve Engineer - Cally Management - Keith Aspden Photography - Richard Haughton Remastered By - Denis Blackham, Phill Brown Artwork - Rob Crane Dennis Weinrich, Dietmar Schillinger, Paul Schroeder, Pete Wooliscroft - engineer Barcode (Text): 7 24385 71312 5 |
|
Hudebně se album stalo významným krokem od syntetizovaného popu dřívějších Talk Talk, pozornost si zaslouží
skladby "Life's What You Make It", "Living in Another World" a "Give It Up". Zvuk popisuje kapela jako
mnohem "organičtější" než u předchozích nahrávek s improvizacemi, které dominují u jejich pozdější prací
již během nahrávacího procesu. | |
|
Skupina: Mark Hollis - Vocals Lee Harris - Drums Paul Webb - Bass Guitar Hosté: Tim Friese-Greene - Keyboards Ian Curnow - Keyboards Phil Ramocon - Piano Robbie McIntosh - Guitar Morris Pert - Percussion Henry Lowther - Trumpet Written: Ian Curnow (06), Lee Harris (07), Mark Hollis, Paul Webb (07), Simon Brenner (07), Tim Friese-Greene (01,04) |
It's my life Vyšlo v únoru 1984, EMI Přehled skladeb: 01. Dum Dum Girl (Friese-Greene/Hollis) (3:50) 02. Such a Shame (Hollis) (5:35) 03. Renée (Hollis) (6:22) 04. It's My Life (Friese-Greene/Hollis) (3:53) 05. Tomorrow Started (Hollis) (6:00) 06. The Last Time (Curnow/Hollis) (4:23) 07. Call in the Night Boy (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (3:47) 08. Does Caroline Know? (Friese-Greene/Hollis) (4:30) 09. It's You (Hollis) (4:42) Total Time: (43:26) Producer - Tim Friese-Greene James Marsh - Cover Art Management - Keith Aspden Mixed By - Walter Samuel (07) Painting - James Marsh Producer - Tim Friese-Greene Remastered By - Denis Blackham, Phill Brown Artwork - Rob Crane Coordinator - Nigel Reeve Design - Keith Breeden Design - Cally Barcode (Text): 7 24385 67972 8 |
|
Přebal alba namaloval James Marsh, kam umístil prvky z románu The Boyhood of Raleigh
od Johna Everetta Millaise. | |
|
Skupina: Mark Hollis - Vocals Lee Harris - Drums Paul Webb - Bass Guitar Simon Brenner - Keyboards |
The Party's Over Vyšlo v červenci 1982, EMI Přehled skladeb: 01. Talk Talk (E.Hollis/M.Hollis) (3:23) 02. It's So Serious (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (3:21) 03. Today (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (3:30) 04. The Party's Over (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (6:12) 05. Hate (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (3:58) 06. Have You Heard the News? (Hollis) (5:07) 07. Mirror Man (Hollis) (3:21) 08. Another Word (Webb) (3:14) 09. Candy (Hollis) (4:41) Total Time: (36:47) Producer - Colin Thurston Mike Robinson - mixing James Marsh - cover art |
|
"The Party's Over" je debutové album Talk Talk. Vyšlo v roce 1982 a produkoval je Colin Thurston,
který byl zvukovým inženýrem u Davida Bowieho, ale známější z produkce prvních dvou alb kapely
Duran Duran. | |
 Skupina: Mark Hollis - Vocals Lee Harris - Drums Paul Webb - Bass Guitar Simon Brenner - Keyboards |
Talk Talk MiniLP, 19. dubna 1982, EMI America - DLP-19001 Přehled skladeb: 01. Talk Talk (E.Hollis, M.Hollis) (3:20) 02. Serious (L.Harris, M.Hollis, P.Webb, S.Brenner) (3:19) 03. Today (L.Harris, M.Hollis, P.Webb, S.Brenner) (3:28) 04. Candy (M.Hollis) (4:40) Total Time: (14:11) Photography By - Mike Putland Producer, Recorded By - Colin Thurston Mastered At - Liberty Manufactured By - Capitol Records, Inc. Barcode: 0 7777-19001-1 |
|
Skladba byla původně nahrána předchozí skupinou zpěvákem Marka Hollise The Reaction jako
"Talk Talk Talk Talk" a vyšla u Beggars Banquet na kompilačním LP "Streets". | |
 Skupina: |
Live At Montreux 1986 DVD, Vyšlo 2008, Eagle Vision, EREDV712 Přehled skladeb: 01. Talk Talk (4:01) 02. Dum Dum Girl (3:44) 03. Call In The Night Boy (6:55) 04. Tomorrow Started (7:38) 05. My Foolish Friend (4:44) 06. Life's What You Make It (4:37) 07. Does Caroline Know (8:10) 08. It's You (4:02) 09. Living In Another World (7:53) 10. Give It Up (5:38) 11. It's My Life (7:41) 12. I Don't Believe In You (5:20) 13. Such A Shame (8:28) 14. Renée (7:53) Total Time: (86:44) |
Skupina:Mark Hollis - Vocals Lee Harris - Drums Paul Webb - Bass Guitar, Vocals Hosté: David Rhodes - Guitar, Vocals Danny Cummins, Phil Reis - Percussion Ian Curnow - Keyboards Rupert Black - Piano Mark Feltham - Harmonica |
London 1986 Vyšlo 1999, Pond Life, PLVP001CD Přehled skladeb: 01. Tomorrow Started (7:51) 02. Life Is What You Make It (4:31) 03. Does Caroline Know? (7:36) 04. Living In Another World (7:05) 05. Give It Up (5:55) 06. It's My Life (6:29) 07. Such A Shame (9:01) 08. Renée (7:45) Total Time: (56:13) |
 Skupina: Bass - Chris Laurence Bassoon - Julie Andrews (2), Maggie Pollock Clarinet - Iain Dixon, Tim Holmes (2) Composed By, Arranged By - Dominic Miller (tracks: 6), Mark Hollis, Phil Ramacon (tracks: 1), Warne Livesey (tracks: 2, 4, 5, 7, 8) Cor Anglais - Melinda Maxwell Drums, Percussion - Martin Ditcham Flute - Andy Penayi Guitar - Dominic Miller, Robbie McIntosh Guitar, Vocals - Mark Hollis Harmonica - Mark Feltham Piano, Harmonium - Lawrence Pendrous Trumpet - Henry Lowther |
Mark Hollies Vyšlo 26. ledna 1998, Polydor Přehled skladeb: 01. The Colour Of Spring (3:52) 02. Watershed (5:45) 03. Inside Looking Out (6:21) 04. The Gift (4:22) 05. A Life (1895 - 1915) (8:10) 06. Westward Bound (4:18) 07. The Daily Planet (7:19) 08. A New Jerusalem (6:49) Total Time: (46:56) Producer - Mark Hollis Management - Keith Aspden Engineer - Phill Brown Design - Cally, Crane Photography By - Stephen Lovell-Davis Polydor 537 688-2 |
 Skupina: Producer - Colin Thurston, Tim Friese-Greene, Rhett Davies Cover Art - James Marsh |
Natural History: The Very Best of Talk Talk Vyšlo květen 1990, Parlophone/EMI Přehled skladeb: Obnovené vydání 2007 01. Today (Brenner/Harris/Hollis/Webb) (3:30) 02. Have You Heard The News (Hollis) (5:04)* 03. Talk Talk (Hollis/Hollis) (3:15) 04. My Foolish Friend (Brenner/Hollis) (3:18) 05. Such a Shame Hollis) (5:22) 06. Dum Dum Girl (Friese-Greene/Hollis) (4:02) 07. It's My Life (Friese-Greene/Hollis) (3:51) 08. Give It Up (Friese-Greene/Hollis) (5:19) 09. Living in Another World (Friese-Greene/Hollis) (7:00) 10. Life's What You Make It (Friese-Greene/Hollis) (4:25) 11. Happiness Is Easy (Friese-Greene/Hollis) (6:29) 12. I Believe In You (Friese-Greene/Hollis) (5:55) 13. Desire (Friese-Greene/Hollis) (6:56) 14. Life's What You Make It (Friese-Greene/Hollis) (4:40)** 15. Tomorrow Started (Hollis) (7:45)** Total Time: (71:47) * [nebyla na originálním vydání] **[přidány živě z Hammersmith Odeon] |
|
Jedná se o kompilační album nejbětších hitů kapely, která vyšla v roce 1990. Dne 12. března 2007 bylo album nově
vydáno s bonusovým DVD z jejich videí. | |
 Skupina: |
Talk Talk Vyšlo 1984, video, Sony, Picture Music International Přehled skladeb: 01. Talk Talk (3:25) 02. It's My Life (3:53) 03. Such A Shame (4:08) 04. Dum Dum Girl (4:54) Total Time: (16:20) |
|
| |
|
|
  Mark Hollis, Paul Webb, Simon Brenner a Lee Harris  Talk Talk in 1982 - from left: Simon Brenner, Mark Hollis, Lee Harris and Paul Webb     
  |
|
|
Neoficiální stránky Marka Hollise:http://users.cybercity.dk/~bcc11425/ Hlavní zdroje: http://www.snowinberlin.com/itsmylife.html https://www.facebook.com/Talk-Talk-Mark-Hollis-12307963901/ http://www.last.fm/music/Talk+Talk https://pooka.rocks/artists/talk-talk/ http://www.discogs.com/artist/Talk+Talk |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |
Poslední aktualizace: 22.3.2019