|
The Strawbs je rocková skupina založená v roce 1964 v Anglii. Tato jedna z lepších britských progresivních kapel na počátku 70. let se lišila od
svých úspěšnějších souputniků Moody Blues, King Crimson a Pink Floyd především proto, že jejich zvuk pochází spíše z anglické lidové než z rockové
hudby. Původně vystupovali pod názvem Strawberry Hill Boys, začínali jako bluegrassová skupina a postupně inklinovali k ostatním hudebním stylům
jako jsou folk-rock, nakrátko glam rock a nakonec progressive rock. Jsou nejznámější svým hitem "Part of the Union", který dosáhl na pozici #2 v
únoru 1973 v britské hitparádě, stejně jako pro "Lay Down" populární Progressive Rock hit ze stejné desky. Strawbs také koncertovali se Supertramp
na jejich turné "Crime Of The Century", když relizovali jejich vlastní "Hero And Heroine" tour, které dokreslovalo hudební podobnost i témata. Počátkem 60.let se potkávají na londýnské škole St Mary's Teacher Training College, Strawberry Hill, London, David Cousins a Tony Hooper jako bluegrassové duo. Později vešli ve známost ve folkových klubech a na festivalech jako Strawberry Hill Boys, na repertoár se brzy dostala jejich vlastní (hlavně Cousinsova) tvorba. Skupinu tehdy tvořili zpěvák a kytarista Dave Cousins, kytarista a zpěvák Tony Hooper a mandolinista Arthur Phillips, který byl v roce 1968 nahrazen Ronem Chestermanem na basu. V roce 1967 slyšel Dave Cousins dívku jménem Sandy Denny, která zpívala v klubu v Londýně. Byl tak ohromen jejím hlasem, že ji okamžitě pozval, aby se připojil k jeho skupině. Od roku 1967 společně s basistou Ronem Chestermanem a zpěvačkou Sandy Denny (později sólová zpěvačka z folk-rockové skupiny Fairport Convention a Fotheringay) vystupují už pod zkráceným jménem The Strawbs, které použili prvně na koncertě v červnu 1967, když jméno kapely chtěli zobrazit na jevišti. První alba se nesou ve folkrockovém duchu, Dave Cousins jako hlavní skladatel skupiny se stává také klíčovým zpěvákem, zvláště poté, když charismatická Sandy odchází do Fairport Convention. Během pobytu v Copenhagen, Dánsko, v roce 1968 The Strawbs (Cousins, Tony Hooper a Ron Chesterman) ještě se zpěvačkou Sandy Denny nahráli 13 písní pro navrhované první album "All Our Own Work". Deska však v Dánsku nevyšla a mladé kapele se nedařilo získat britskou nahrávací smlouvu. Mezitím Denny odešla, aby se připojila k Fairport Convention, kde nahradila zpěvačku Judy Dyble, a album bylo docela zapomenuto, dokud nebylo vydáno labelem Pickwick Hallmark ve Velké Británii v polovině 70. let. Přesto byli prvními hudebníky z Velké Británie, kteří podepsali smlouvu se společností Herba Alperta A&M Records a nahráli první singl “Oh How She Changed” v roce 1968. Singl byl produkován a aranžován dvěma nejvlivnějšími producenty 70. let, Gusem Dudgeonem a Tonym Visconti, kteří s nimi také spolupracovali na kritikou vychvalovaném prvním albu s názvem "Strawbs", které vyšlo v roce 1969. Mezi prvním a druhým albem u A&M v roce 1969 nahráli sampler "Strawberry Music Sampler No. 1". Při obnovedém vydání nového CD v roce 2001 bylo vylisována pouze 99 kopií původního vinylového LP. Po folkově laděném albu "Dragonfly" Cousins a Hooper přizvali klávesistu Ricka Wakemana, tehdy studenta Královské hudební akademie, a Richarda Hudsona s Johnem Fordem na bicí a baskytaru. Desky "The Strawbs" a "Dragonfly" obsahují vedle folkových skladeb také rozsáhlejší baladická díla. Kapela ovšem pod zkušenou rukou producenta Tony Viscontiho (David Bowie, Tyrannosaurus Rex) získávala novou tvář i hutnější rockovější zvuk. Nová sestava měla londýnskou premiéru v Queen Elizabeth Hall, kde nahráli v roce 1970 své třetí živé legendární album "Just A Collection Of Antiques And Curios" s Rickovou klavírní exhibicí a náročnějšími vícedílnými kompozicemi. Bylo také první, které bylo vydáno v USA. Také bubeník Richard Hudson a basista John Ford masivně mění zvuk kapely. Monumentální klávesy a promyšlené vícehlasy však nepotlačují původního akustického ducha kapely, vedle katedrálních varhan se bez problémů objevuje tradiční banjo. Melody Maker napsal o koncertu reportáž s titulkem "Tomorrow's superstar / Budoucí superstar", což bylo vztaženo právě k Ricku Wakemanovi. Wakeman s kapelou zůstal i u dalšího alba. Čtvrté album "From The Witchwood" je pro kapelu přelomové a je dodnes považované mnohými fanoušky za jejich první album progresivního rocku. Ambiciózní Rick Wakeman sice po něm odešel a připojil se ke kapele Yes, ale jeho vztahy se Strawbs však zůstávají stále velmi důvěrné a přátelské, ať už se jedná o hostování Ricka na albech Strawbs nebo o výpomoci Dave Cousinse a jeho kolegů na slavném Wakemanově albu "Six Wives Of Henry VIII". Tisku tehda Rick poznamenal: "Jsem si jistý, že užitek z rozdělení budeme mít všichni, protože jsme začínali dělat velké kompromisy nad našimi nápady - použiji polovinu svých myšlenek a polovinu z vašich - nemyslím si, že by to pomohlo tomu, co by nakonec přišlo. nebyla to dostatečná výzva. Přineslo to uspokojení, že jsme posledbích pár měsíců prostě nebyli schopni pracovat." V kapele Ricka nahradil klávesista Blue Weaver, který předtím hrál se skupinami Amen Corner a Fairweather. Tato sestava vydala páté album nazvané "Grave New World", které je považováno za typické pro skupinu Strawbs. Album představuje ambiciózní konceptuální dílo s filozoficko-duchovním nábojem, pro mnohé fanoušky a hudební odborníky vrcholná nahrávka skupiny. Začíná zlatým hřebem kapely, opusem "Benedictus", jehož chorální hymnická nálada otevřela nové obzory kapele i posluchačům. Album přináší procítěné expresivní výpovědi, baladické vícehlasé zpěvy, duchovní píseň se sitárem, ale třeba i ostré rockové číslo nebo skladby se zvláštními zvukovými efekty, zkrátka jeho hudební spektrum velmi široké a nálada nesmírně podmanivá. Tímto albem dobývají Strawbs poprvé posluchačskou obec i v USA. Tvůrčí potenciál kapely je v té době tak silný (komponují i ostatní členové), že Dave Cousins vydává své sólové album "Two Weeks Last Summer“, považované však za klasickou (a klíčovou) řadovku Strawbs. Na albu kromě Wakemana hostují i další hvězdy (Roger Glover, Jon Hiseman), a také Dave Lambert (ex-Mungo Jerry, Fire a King Earl Boogie Band), který se na dalších albech už provždy stane kmenovým kytaristou The Strawbs namísto Tonyho Hoopera, který skupinu opustil, nebot se nechtěl už více vzdalovat svým folkovým kořenům. Lambertův příchod v roce 1972 se shodoval s posunem směrem k tvrdšímu rockovému stylu na dalším albu, které vyšlo v roce 1973 pod názvem "Bursting At The Seams". Nicméně během amerického turné došlo ke zvýšení napětí ve skupině a kapela album "Bursting In The Seams" vydala jen díky tomu, že se Hudson a Ford oddělili, aby natočili svůj vlastní materiál, nejprve jako Hudson Ford, později jako The Monks and High Society. Weaver také opustil kapelu, až nakonec našel pohodlné (a vysoce lukrativní) koncertování s Bee Gees; pozdějí hrával i s Mott Hoople. Album bylo přesto doslova nabité hity a dobylo #2 pozici v britském albovém žebříčku. První singl z alba s Lambertem na palubě "Lay Down" vystoupal na britském žebříčku na pozici 12, následoval jej další singl z alba "Part Of The Union", který dosáhl až na číslo #2. Celkově album také dospělo až na pozici #2 v albovém žebříčku. Jedna skladba z alba "Down By The Sea" jim přinesla slušné vysílací časy na amerických FM rádiích. Skupina následně vyrazila na 52-denní turné po Velké Británii do vyprodaných sálů. Tvrdší rockový styl byl také potvrzen sólovým albem Cousinse, které natočil během léta s hosty jako Roger Glover z Deep Purple a Jon Hiseman z Colosseum. Kapela je poznamenána vlnou glitter-rocku, koncerty jsou velkolepé, její úspěch ovšem přináší další personální změny. Po odchodu skladatelské dvojice Hudson-Ford a klávestisty Weavera, Cousins a Lambert přebudovali kapelu, když je doplnili basista Chas Cronk, bubeník Rod Coombes (z Steals Wheel) a klávesista John Hawken (bývalý člen The Nashville Teens a Renaissance). V této zřejmě nejklasičtější sestavě natáčejí v roce 1974 dvě podle hodnocení mnohých, nejkrásnější alba s nejpůsobivějšími a nejemotivnějšími skladbami, dvě velice vyzrálá, vyrovnaná a precizní díla "Hero And Heroine“ a "Ghosts“, na nichž nechybějí náročnější vícedílné kompozice, ani hutná rocková čísla, ani připomínka akustických začátků. Tato sestava se soustředila na severoamerický trh pouze s relativně malým turné ve Velké Británii. The Strawbs si stále udržují skvělou fanoušku dnes v USA a Kanadě. "Hero And Heroine" se v Kanadě stala platinovou a obě alba se v USA také velmi dobře prodávaly. Následující období po určité odmlce, navíc po odchodu Johna Hawkena, přináší ve zmenšené sestavě půvabnou, ne však klíčovou kolekci písní na dalším albu z roku 1975 "Nomadness“ v produkci Toma Alloma, na kterém se podílelo ve studiu mnoho hudebníků jako hostů, včetně Ricka Wakemana. Z alba je poněkud cítit vyčerpání "velkými tématy“, ale je rozhodně velmi kvalitní. Bylo to jejich poslední album pro A&M Records, bylo však méně úspěšné než jejich předešlá alba. V recenzi pro Rolling Stone v roce 1974 redaktor Ken Barnes uvedl: "Strawbs se přestěhovali z folkovějších dnů do svěží, majestátní a mellotronem ovládané hudby, podobně jako Yes, King Crimson nebo Moody Blues. Skládali více přesvědčivější písně než ty dřívější, které také obsahovaly více lyrické i hudební substance než ty pozdější." Podepsali novou smlouvu s labelem Oyster Records, který vlastnili Deep Purple. Pro tento label již nahráli album "Deep Cuts“ (1976) a jednalo se o komornější soubor písní s větším důrazem na kytary. O rok později natáčejí "Burning For You“ , uhlazenější album povětšinou s klasickým orchestrálním aranžmá, oproti předchozí tvorbě poklidnější, ovšem s divokou rockovou jízdou ve skladbě "Cut Like A Diamond“ v úvodu, která se stala dlouhodobě koncertní zahajovací skladbou. Alba nahráli se dvěma klávesisty, kteří nahradili Hawkena. Prvním byl Robert Kirby, známý také pro jeho smyčcové aranžmá (jmenovitě Nick Drake) a John Mealing z jazzové skupiny If. Obě alba však pod labelem Oyster Records měla špatnou distribuci a nebyla ani dobře přijata. Po této dvouleté etapě přichází opět mocné vzepětí kapely na albu "Deadlines“, tentokrát na labelu Arista, kde přišli s hypermoderním zvukem klávesových nástrojů, album bylo dramatické, potemnělé a nahuštěné energií a emocemi. Bubeníka Coombese na něm nahradil Tony Fernandez známý ze spolupráce na sólovém albu Ricka Wakemana. Ačkoli v této sestavě dokončili další album "Heartbreak Hill“, na němž hostoval Andy Richards u kláves, Cousins se rozhodl v roce 1980 opustit skupinu, aby mohl pracovat v rádiu, což de fakto znamenalo konec kapely, album tak nakonec zůstalo ležet pozapomenuté nevydáno po mnoho let. Tímto končí téměř desetiletá éra The Strawbs. Nejprve odchází Dave Lambert za svými sólovými projekty, pak i sám Cousins, zbytek kapely se snaží s jiným frontmanem ještě něco zachraňovat, ale posléze to rovněž vzdávají. Dave Cousins s kamarádem Brianem Willoughbym, výborným kytaristou z časů před založením The Strawbs, vystupují v klubech a na festivalech jako folkové duo, pak ale Dave začíná pracovat pro rozhlas a naděje na obnovu The Strawbs končí na bezmála další desetiletí. Ostatní hudebníci se porůznu potkávají v jiných kapelách (např. Chas Cronk se Steve Hackettem z Genesis), též s Rickem Wakemanem, apod. Setkání při televizní show Gas Tank v roce 1983 s Rickem Wakemanem vedlo k pozváni na reunion jako deadlinerů na Cambridge Folk Festival v roce 1983. Díky pozvánce na tebto se The Strawbs setkali v sestavě Cousins, Hooper, Hudson, Ford, Weaver a Willoughby. Odezva na festivali byla tak příznivá, že bylo naplánováno turné, což následně vedlo i k jejich návratu do Ameriky v polovině 80. let. Tento jejich koncertní návrat znamenal v roce 1987 úplný reunion kapely, když v Kanadě vydala dvě nová studiová alba "Don't Say Goodbye“ v roce 1987 a album "Ringing Down The Years“ pak v roce 1991. Sestava z "Grave New World" plus Brian Willoughby (který nahradil Lamberta, která odešel v roce 1978 při natáčení Heartbreak Hill a také začal spolupracovat s Davem Cousinsem jako akustické duo od roku 1979), pokračovala od té doby příležitostně ve Velké Británii, USA a Evropě v příštích několika letech, když Weaver byl nahrazen Chrisem Parrenem z kapely Hudson Ford a sám Ford (když se přestěhoval do USA) s basistou Rodem Demickem. V roce 1993 vydali své vlastní retrospektivní koncertní album "Greatest Hits Live!“, které shrnovalo mnoho z vrcholných kousků jejich historie. V roce 1993 kapela koncertovala ve Spojeném království k jejich 25. výročí, ale pro několik příštích let činnost kapely ustala. Až teprve v roce 1998, kdy se Cousins představil při 30. výročí v Chiswick Park v Londýně, kde se setkalo několik různých sestav skupiny v zářivém letním dnu na otevřené scéně. Závěrečná sestava večera - sestava z "Bursting In Seams" plus Willoughby - se stala průběžnou verzí kapely s každoročními turné v letech 1999 až 2001. Zranění zápěstí Cousinse, které se překrývalo s koncertními závazky dua Cousins & Willoughby, k nim přivedlo Davida Lamberta, aby spolupracoval s Cousins & Willoughby, z nichž se brzy stalo trio "Acoustic Strawbs" a nahráli album "Baroque & Roll" v roce 2001. Trio začalo pravidelně koncertovat - nejprve ve Velké Británii, v USA a Kanadě a dále v Evropě, tři kytary využívané Acoustic Strawbs bez velkého úsilí dokázaly reprodukovat velkou část majestátu a hloubky "velkých" Strawbs kláves. Skupina pokračovala po celé desetiletí až do následujícího století a hrála živá vystoupení a nahrávala studiová alba, postupně to byly nahrávky u vlastního nahrávacího labelu The Strawbs Witchwood Records "Blue Angel“ (2002), "Deja Fou“ (2004) a "Painted Sky“ z roku 2005. Willoughbyho nahradil Chas Cronk, když Willoughby odešel v roce 2004, aby strávil více času se svým partnerem Cathrynem Craigem. Chas přinesl basu a basové pedály, které dále přispívaly k prohloubení zvuku Acoustic Strawbs. V roce 2004 zazněl také návrat sestavy z "Hero And Heroine" z elektrického období skupiny, na turné v tandemu s akustickou sestavou. Původní sestava z období "Hero And Heroine" se v roce 2008 vrátila do studia, aby natočila album "The Broken Hearted Bride“, které potvrdilo a upevnilo celkový návrat kapely. V roce 2009 skupina vydala nahrávku "Dancing to the Devil's Beat“, zatímco v roce 2011 desku "Hero & Heroine v Ascencii“, kde Cousins a jeho spoluhráči přepracovali původní materiál z roku 1974. Výtečná britská kapela The Strawbs pak v roce 2010 zásobila fanoušky spoustou raritních a živých nahrávek. V červnu 2010 to byla rozšířená a remasterovaná verze nahrávek z Dánska (1967), kdy byla krátce v kapele zpěvačka Sandy Denny. Album "All Our Own Work" vyšlo u malé firmy Pickwick v roce 1973, později se objevilo také na těžce sehnatelném CD, ale nyní jsou nahrávky nejen zvukově oprášeny, ale k původním dvanácti skladbám se na jeden disk vešel ještě druhý tucet s alternativními verzemi a demonstračními nahrávkami. U společnosti Universal se v červenci objevila dvojice alb s rozhlasovými nahrávkami "Live At The BBC Vol. 1 In Session" a "Live At The BBC Vol. 2 In Concert" (jedno CD s devatenácti a dvě CD s dohromady jednatřiceti skladbami) obsahující rozhlasové záznamy z let 1973 a 1974. Část živých nahrávek vyšla na CD "Strawbs In Concert (Windsong 1995)" a něco také pirátsky. Na prvním jsou studiové nahrávky pro rádiové vysílání, většinou předcházející vydání na deskách, na druhém vystoupení před publikem sloužící k rozhlasovým přenosům a záznamům. Zachyceny jsou měnící se sestavy z let 1968-1973 na prvním CD a z let 1971-1974 na druhém. Už před rokem, v roce 2009, The Strawbs s mnoha hosty (bývalí členové jako Rick Wakeman, Sonja Kristina, John Ford) oslavili v Londýně dvěma vyprodanými koncerty 40. výročí existence. Sestřihy z obou večerů vydali na vlastní značce Witchwood Media, 2CD "40th Anniversary Celebration Vol 1: Strawberry Fayre" a CD/DVD "40th Anniversary Celebration Vol 2: Rick Wakeman & Dave Cousins". Podzim 2010 měli Strawbs vyhrazen koncertům. V září v akustickém triu projeli USA, v elektrické, pětičlenné podobě je pak čekala Kanada a Anglie. Na některých elektrických vystoupeních vůbec poprvé předvedli kompletní LP "Hero And Heroine" (1974). Kvůli jiným závazkům se koncertů neúčastnil bubeník Rod Coombes (pedagogické povinnosti) ani Oliver Wakeman (který natáčel nové album Yes). Prvního nahradil Tony Fernandez (byl krátce členem The Strawbs v druhé polovině 70. let, pak příležitostně roky bubnoval v kapele Ricka Wakemana). Na klávesy se připojil nováček, ale žádný zelenáč, John Young. Má vlastní kapelu John Young Band, která na turné vystupovala v roli předkapely. Young v minulosti mimo jiné spolupracoval s Jonem Andersonem, se skupinou Quango (John Wetton a Carl Palmer) a v obnovených Greenslade nahradil Davea Lawsona. Po několika letech koncertování v akustických a elektrických sestavách vydali The Strawbs v roce 2017 další studiové album s názvem "The Ferryman's Curse", jejich první studiové album s úplně původním materiálem po osmi letech. Strawbs od vzkříšení v roce 1987 prakticky hrají dodnes v neustále se obměňujících sestavách okolo klíčového jádra s Davem Cousinsem jako ústřední osobností a vydali ještě řadu více či méně kvalitních alb, která rozhodně dokazují sílu jejich nestárnoucího ducha, a také nemálo zajímavých koncertních záznamů i výběrů. Album "Settlement" je nejnovější album produkované Strawbs v roce 2021, více než 50 let od vydání prvního velkého labelu kapely. Album přišlo v době politických a společenských otřesů, které odrážejí texty i melodie písní. Bez ohledu na skutečnost, že "byznys jako obvykle" bylo možné kvůli celosvětové pandemii COVID-19 pracovat jen na dálku jeden od druhého, ze svých vlastních domácích studií, je "Settlement" pozoruhodným úspěchem. "Settlement" bylo ovlivněno zvláštní atmosférou lockdownu Covid-19. Nové album Strawbs bude opět produkovat Blue Weaver, který říká, že některé písně, které dosud slyšel, odrážejí výzvy minulého roku, zatímco jiné se dívají na dnešní nejistotu a sociální nepokoje. David Cousins, lídr Strawbs, řekl: "Settlement" je něco mimořádného. Nedokážu si představit jinou kapelu, která by dokázala přejít od metalového grunge k iltu irského duchařského příběhu - nebo od písně v 6/8 taktu ke zpěvu 4/4 přes 5/4 backbeat - za půl hodiny." A dodává: "Texty odrážejí dobu, kterou jsme prožili: "Jednou jsme protančili dny rtuťového stříbra" nebo "To, co vám autokraté prodávají, je "Sturm und Drang", nebo "Všichni svědčíte, spojte se, jsme spolu". Jsem nesmírně hrdý na to, čeho jsme dosáhli." "Settlement" bylo produkováno Blue Weaverem, který hrál se Strawbs a Bee Gees v jejich rozkvětu v 70. letech. Nahrávání bylo koordinováno z Blue's studia v Německu, kde nyní žije. Strawbs jsou nyní David Cousins, Dave Lambert, Chas Cronk, Dave Bainbridge a Tony Fernandez, kteří spolu naposledy hráli na "Strawbs' 50th Anniversary Weekend" v Lakewood, New Jersey v dubnu 2019. Hosty Strawbs na "Settlement" jsou John Ford, další bývalý člen Strawbs, který žije v New Yorku, Cathryn Craig se svým milým hlasem a nezaměnitelným jižanským liltem, která žije v Severním Irsku, a baskytarista Schalk Joubert, se kterým vystupoval David Cousins v Jižní Africe na začátku roku. Po pětihvězdičkových recenzích a úspěchu v žebříčku Settlement byli fanoušci po celém světě zklamáni, když živé vystoupení Strawbs byly v dohledné době zrušeny. David Cousins, lídr inovativní rockové kapely Strawbs, prozrazuje, že se pracuje na novém albu, které Esoteric/Cherry Red vydá v roce 2023. |
Členové poslední sestavy: Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals (Early 1964-June 1980, July 1983-present) Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals (August 1972-November 1978, April 1999-present) Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals (June 1973-July 1980, March 2004-present) Dave Bainbridge - Keyboards (December 2015-present) Tony Fernandez - Drums (July 1977-July 1980, October 2010-November 2012, February 2014-present) Bývalí členové: Adam Wakeman - Keyboards (November 2012-December 2015) Adam Falkner - Drums (November 2012-February 2014) John Young - Keyboards (October 2010-November 2012) Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitars, Vocals (June 1973-June 1977, March 2004-October 2010) Oliver Wakeman - Keyboards (January 2009-October 2010) John Hawken - Keyboards (June 1973-May 1975, March 2004-June 2008) Ron Chesterman - Double Bass (Early 1964-February 1970; died 2007) Brian Willoughby - Acoustic Guitars, Electric Guitars (December 1978-July 1980, July 1983-August 2004) Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar (May 1970-May 1973, July 1983-June 2001, June 2004-July 2004) John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals (May 1970-May 1973, July 1983-May 1985, April 1999-June 2001, June 2004-July 2004) Blue Weaver - Keyboards, Accordion (August 1971-May 1973, July 1983-October 1984, September 1993-June 2001, June 2004-July 2004) Rod Demick - Bass, Vocals (June 1985-August 1998) Tony Hooper - Guitars, Vocals (Early 1964-August 1972, July 1983-August 1993) Don Airey - Keyboards (January 1993-August 1993) Chris Parren - Keyboards (November 1984-Late 1992) Roy Hill - Guitars, Vocals (June 1980-July 1980) John Knightsbridge - Guitars (June 1980-July 1980) Bimbo Acock - Saxophone (June 1980-July 1980) Andy Richards - Keyboards (December 1977-July 1980) Rick Wakeman - Keyboards, Clavinet (March 1970-July 1971) Lindsay Cooper - Cello, Double Bass (January 1970-April 1970) Claire Deniz - Cello (September 1969-December 1969) Sandy Denny - Vocals, Guitars (Early 1968, died 1978) Sonja Kristina - Vocals (Early 1968) Arthur Phillips - Mandolin, Vocals (Early 1964) "Talking" John Berry - Double Bass, Vocals (Early 1964; deceased) Podporující hudebníci: Jo Partridge - Guitars (December 1977-November 1978) Miller Anderson - Guitars (December 1977-November 1978) John Mealing - Keyboards (June 1975-November 1977) Robert Kirby - Keyboards, Acoustic Guitars, String Arrangements (October 1975-November 1977; died 2009) |
Early 1964 | Early 1964 | Early 1964-Late 1967 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Arthur Phillips - Mandolin, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitar, Vocals "Talking" John Berry - Double Bass, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitar, Vocals Ron Chesterman - Double Bass |
Early 1968 | Early 1968 | April 1968-August 1969 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass Sandy Denny - Vocals, Guitars |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass Sonja Kristina - Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass |
September 1969-December 1969 | January 1970-February 1970 | March 1970-April 1970 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass Claire Deniz - Cello |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass Lindsay Cooper - Cello, Double Bass |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Lindsay Cooper - Cello, Double Bass Rick Wakeman - Keyboards, Clavinet |
May 1970-July 1971 | August 1971-August 1972 | August 1972-May 1973 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Rick Wakeman - Keyboards, Clavinet Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Blue Weaver - Keyboards, Accordion |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Blue Weaver - Keyboards, Accordion Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals |
June 1973-May 1975 | June 1975-June 1977 | July 1977-November 1977 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitar, Vocals John Hawken - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitar, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Tony Fernandez - Drums |
December 1977-November 1978 | December 1978-June 1980 | June 1980-July 1980 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Tony Fernandez - Drums Andy Richards - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Tony Fernandez - Drums Andy Richards - Keyboards Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars |
Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitar, Vocals Tony Fernandez - Drums Andy Richards - Keyboards Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Roy Hill - Guitars, Vocals John Knightsbridge - Guitars Bimbo Acock - Saxophone |
July 1980-July 1983 | July 1983-October 1984 | November 1984-May 1985 |
hiatus |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Blue Weaver - Keyboards, Accordion Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Chris Parren - Keyboards |
June 1985-Late 1992 | January 1993-August 1993 | September 1993-Late 1998 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Chris Parren - Keyboards Rod Demick - Bass, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Tony Hooper - Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Rod Demick - Bass, Vocals Don Airey - keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Rod Demick - Bass, Vocals Blue Weaver - Keyboards, Accordion |
Early 1999-June 2001 | June 2001-March 2004 | March 2004-June 2004 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Blue Weaver - Keyboards, Accordion John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals |
hiatus |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitars, Vocals John Hawken - Keyboards |
June 2004-July 2004 | July 2004-June 2008 | June 2008-January 2009 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals, Sitar Brian Willoughby - Acoustic & Electric Guitars Blue Weaver - Keyboards, Accordion John Ford - Bass, Acoustic Guitars, Vocals |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitars, Vocals John Hawken - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitars, Vocals |
January 2009-October 2010 | October 2010-November 2012 | November 2012-February 2014 |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitars, Vocals Oliver Wakeman - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Tony Fernandez - Drums John Young - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Adam Falkner - Drums Adam Wakeman - Keyboards |
February 2014 - December 2016 | December 2016 - present | *** |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Tony Fernandez - Drums Adam Wakeman - Keyboards |
Dave Cousins - Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Tony Fernandez - Drums Dave Bainbridge - Keyboards |
|
(rodným jménem David Joseph Hindson) (Narozen 7. února, 1945, Hounslow, Middlesex) Guitars, Dulcimer, Banjo, Vocals Dave Cousins je dlouholetý sólový, zpěvák a nejaktivnější skladatel britské skupiny The Strawbs od roku 1967, v kapele hrál na kytaru a zpíval. Je držitelem titulu ve statistice a čisté matematice z Leicesterské univerzity. Má za sebou také kariéru v rozhlase, když byl producentem pro Dánský rozhlas (1969-1979), programový kontrolor pro Radio Tees (1980-1982) a výkonný ředitelem Devon Air v Devonu (1982-1990). Cousins je zakládající členem kapely původně známé jako Strawberry Hill Boys, která začala jako bluegrassová kapela, ale nakonec přešla na další styly (folk, folk rock, progressive rock). Vystupoval také jako akustické duo s kytaristou Strawbs Brian Willoughby a jako akustické Strawbs s Willoughby (do srpna 2004), pak s Dave Lambertem a Chas Cronkem (od září 2004). Přes mnoho let v hudebním průmyslu vydal jediné sólové album, "Two Weeks Last Summer" v roce 1972, se kterým mu pomáhali Jon Hiseman a Roger Glover, přesto je album odkazem na styl hudby The Strawbs. Od roku 1991 je Cousins zaměstnán u St. David's Research a pomáhá v mnoha úspěšných franšízových aplikacích v podnikových projektech zahrnujících místní rozhlasové stanice ve Velké Británii jako Thames Radio (Kingston-upon-Thames), Radio Victory (Portsmouth) a XFM v Londýně. Rovněž provozuje nezávislou nahrávací společnost Witchwood Records, u které vycházejí poslední alba kapely The Strawbs. Cousins je stále aktivní a koncertuje po Severní Americe a Evropě s Acoustic Strawbs po několik měsíců v každém roce. V únoru 2012 oznámil nový projekt s producentem Chrisem Tsangarides, label Dark Lord Records. První nahrávkou byla deska kapely Spit Like Like ze dne 21. května 2012. V roce 2014 vydal Cousins svou autobiografii "Exorcising Ghosts Strawbs & Other Lives" (331 + 18 stran) u Witchwood Media Limited. |
(Narozen 8. března 1949, Hounslow, Middlesex, Anglie) Acoustic & Electric Guitars, Vocals (August 1972-November 1978, April 1999-present) Dave Lambert je anglický zpěvák-písničkář a hudebník. Lambert se narodil v Hounslow, Middlesex. V 60. letech byl členem několika kapel včetně The Syndicate, The Chains a Friday's Chyld/Fire. V roce 1972 nastoupil do skupiny King-Earl Boogie Band, outfit tvořený dvěma bývalými členy Mungo Jerry. Nahrátko nahradil i Ray Dorseta v Mungo Jerry s tím, že jej nahradí na kytaru a zpěv, dokud Dorset nebyl zpátky dosazen manažerskou a nahrávací společností. Debutní album kapely King-Earl Boogie Band produkoval Dave Cousins, což vedlo k tomu, že si Lambert později zahrál na Cousinsově sólovém albu "Two Weeks Last Summer". Lambert se pak připojil ke Cousinsovi do The Strawbs jako kytarista a zpěvák později v roce 1972, když nahradil Tonyho Hoopera a zahrál si na albu "Bursting At The Seams", které vystoupalo na pozici #2 v britském albovém žebříčku, album včetně Lambertovy písně "The Winter And The Summer". V roce 1973 Lambert a zakládající člen Dave Cousins vytvořili novou sestavu kapely, která pokračovala až do rozpadu v roce 1978. Poté pracoval jako skladatel ve spolupráci s Chasem Cronkem, nahrával jako sólový umělec a strávil čas jako instruktor lyžování. Lambert se v 80. letech opět připojil k The Strawbs a stále s kapelou vystupuje. V roce 2006 byl součástí krátce zreformované kapely Fire. |
Chas Cronk Bass, Acoustic Guitars, Vocals (June 1973-July 1980, March 2004-present) Dave Cousins přivedl Chase Cronka po albu "Bursting..." k The Strawbs na doporučení Ricka Wakemana jako nejlepšího basistu bez členství v nějaké skupině. Cousins už nějakou dobu znal Cronka, jak o tom prozradil: "Chasova mama s moji mímou pracují po celá léta společně a máma vždycky mi říkala o "paní Cronkové a jejím malém chlapci" a jak dobře to dělá. A Chasova máma jí to vracela a říkala: "Paní Cousinsová mi vyprávěla všechno o Daveovi" - a samozřejmě jak jej nemůže cítit. Pak se ukázalo, že byl a Rickovým přítelem a oba jsme hráli ve studiu na Wakemanovo album "Six Wives Of Henry VIII", na kterém hrál Cronk basu a Cousins nahrával banjo a pomyslel si tehdy," - jak příjemný chlap." Chas začal hrát na baskytaru, když nejdříve začal pracovat, než se to změnilo při hraní se spolužáky v kapele zvané Mosaic. Své hudební aktivity podporoval prací jako průmyslový fotograf pro společnost Gillette. V 17 letech měl smlouvu s vydavatelskou společností Regal Zonophone od Denny Cordella. Přestože nenahrál žádné album, získal spoustu studijního času a zkušeností přes Cordella. Ve studiu se setkal s Jimmym Thomasem a pak s ním pracoval v kapele Ike a Tiny Turner a zformoval s ním skupinu. Thomas pracoval s Chasem po nějakou dobu; během tohoto období se Chas seznámil s Rickem Wakeman, který hrál ve skupině hrající tehdy na svatbách a podobných příležitostech. Několikrát u něj zaskakovali až nakonec společně udělali spoustu studiových nahrávek pro Regal Zonophone. Tam se také seznámil s Tonym Viscontim, později i členem The Strawbs Dave Lambertem. Chas, Dave Lambert a Dave Cousins se objevili na sólovém albu Ricka Wakemana s názvem "Six Wives Of Henry VIII" ve skladbě "Catherine Howard". Chas pak odešel, aby se připojil k Phillipu Goodhand Taitovi a nahrál s ním album "Songfall", které vyšlo v roce 1972. Ke kapele The Strawbs se přípojil v létě 1973 a zůstal s kapelou až do jejího rozpadu po odchodu Cousinse v červenci 1980. Když se The Strawbs reformovali v roce 1983, byla to sestava Ford/Hudson, která je vrátila zpátky k životu. Chas mezitím pokračoval ve své studiové práci, pokračoval v práci s Roy Hillem jako Cry No More, když zaznamenali ojedinělý úspěch v Německu se singlem "Oh Sharon". Cry No More nahráli několik alb a vydal několik singlů, ale nakonec nedosáhli žádného velkého úspěchu. Dnešní Cry No More pokračují v nepříliš četné spolupráci a potěší své věrné, ke kterým se při každé příležitosti obrátí a kteří pravděpodobně znají slova písní lépe než samotného Roye. Cry No More doprovázeli i Marillion na nedávném britsko / evropském turné. Poté, co pomáhal v různých mastering / nahrávacích pracích v průběhu let, hrál také v roce 1994 na "The Bridge". Daveova příležitost přišla znovu při obnově sestavy z alba "Hero And Heroine" při koncertě v Chiswicku, kde Chas hrál ten večer, a připojil se v US Electric line setavě kapely pro americko - kanadské turné v roce 2004. Po odchodu Briana Willoughbyho z The Strawbs v roce 2004 se zdálo, že už nebylo pochyb, že se Chas plně připojil, když kromě basy hraje i na 12-strunku a basové pedály, které do akustické sestavy přidaly nový rozměr hudebních aranží. |
(Lincolnshire, UK) Keyboards (December 2015-present) Dave je spoluzakladatel keltské progressive / folk / rockové kapely IONA, s níž cestoval po celém světě a vydal 13 kritikou uznávaných alb. Dave má také mnohovrstevnou kariéru jako sólistka, klávesista, kytarista, hráč na bouzouki, skladatel, improvizátor, producent. Jako aranžér a zvukový inženýr se pustil do mnoha hudebních žánrů a spolupracoval s mnoha umělci jako Troy Donockley, Jack Bruce, Buddy Guy, Nick Beggs, Gloria Gaynor, Moya Brennan, Robert Fripp, Phil Keaggy, Paul Jones, Damian Wilson, Nick Fletcher, 'Snake' Davis, Strawbs, Adrian Snell, PP Arnold, Mollie Marriott a mnoho dalších. Stal se vítězem BBC Radio 2 (nejlepší klavír) a Sam Hood Rosebowl za vynikající výkon během své doby na Leeds College of Music, kterou absolvoval s hodnocením First Class Pass. V roce 1989 spoluzakládal kapelu IONA společně s Davidem Fitzgeraldem. Daveova rozsáhlá kariéra jako hudebník, skladatel, aranžér, improvizátor, producent a inženýr jej přivedla do mnoha hudebních žánrů a ke spolupráci s mnoha umělci včetně Strawbs, Lifesigns, Troy Donockley, Jack Bruce, Buddy Guy, Gloria Gaynor, Mae McKenna, Moya Brennan, 'Snake' Davis, Paul Jones, Pete Brown, Phil Keaggy, Bryn Haworth, Graham Kendrick, Fenton Robinson, Lurrie Bell, Louisiana Red , The All Soul's Orchestra, The Emperor String Quartet, The St Edmundsbury Boys Choir, Sheila Walsh, Adrian Snell, Emiko Shiratori, Robert Fripp, Nick Beggs, Martin Smith a Stuart Garrard (z Delirious), PP Arnold, Mollie Marriott, Chris Eaton a mnoha dalšími. Dave také složil soundtrack pro mnoho krátkých filmů, televizních a multimediálních produkcí a spoluvytvářel kytarový koncert s oblíbeným oblíbeným fanouškem společnosti Classic FM Nickem Fletcherem. Dave v poslední době vystupuje se svoji kapelou Celestial Fire, což je koncertní duo se zpěvačkou a multiinstrualistkou Sally Minnear a s příležitostnou virtuózní kytarovou skupinou GB3 s Paulem Bielatowiczem a Simonem Fitzpatrickem (oba dva z Carl Palmer Legacy Band) a Dave Brons. Dave je také vedoucím aranžérem a kapelníkem pro Adriana Snella, který pořádá živá představení v Nizozemí s díly "The Passion", "Light Of The World" a "Alpha and Omega". Dave je také klávesistou legendární kapely The Strawbs na jejich turné a bude s nimi nahrávat ve svém novém studiu. Dave vydal tři sólová alba "Veil Of Gossamer" (2004), "Celestial Fire" (2014) a "The Remembering" (2016 - první sólové klavírní album). Spolupracoval také na albech a DVD s Troy Donockleyem (Nightwish) a Davidem Fitzgeraldem (spoluzakladatel Iona). Živé DVD/2CD skupiny Celestial Fire "Live In The UK" vyšlo 3. dubna 2017. Více na: http://opensky121.wixsite.com/davebainbridge |
Tony Fernandez (Narozen 15. května 1946) Drums (July 1977-July 1980; October 2010-November 2012; February 2014-present) Tony Fernandez je anglický bubeník a bývalý isoučasný člen folk rockové kapely The Strawbs (původně Strawberry Hill Boys). Ke skupině The Strawbs se připojil v roce 1977 a hrál s ní do jejího rozpadu v červenci 1980. Hrál na dvou albech The Strawbs "Blue Angel" (2002) a "Heartbreak Hill" (1995). Od roku 1975 hrál na bicí s klávesistou Rickem Wakemanem v jeho kapele The English Rock Ensemble nebo v kapele Ruthless Blues. Jeho první zájem o bubnování začal, když skifflová skupina jeho staršího bratra zkoušela u nich doma, to byl ještě dítě. Seděl tam a sledoval a poslouchal nakonec ač se to nezdálo, několik hodin! Během 60. let jsem objevil rockovou hudbu a seděl bych doma s párem paliček, které se rozbíjely na pažích maminky v pohovce nebo na staré hromadě telefonních seznamů. Nakonec dostal kompletní sadu bicích v věku 17 letech a absolvoval několik lekcí. Ale nelíbil se tam, protože učitel říkal, že by neměl hrát levou rukou, ale měl by začít znovu a znovu se učit hrát pravou rukou! To samozřejmě nechtěl a tak se začal učit jako samouk podle bubenických příruček. Pak se dostal na vysokou školu, kde se setkal se s několika dalšími hudebně nakloněnými spolužáky a založili kapelu. Nebyli až tak příliš špatní a podařilo se jim dostat na několik koncertů po různých londýnských klubech... a tak to všechno začalo. Rocková hudba byla jeho první a nejtrvalejší vliv. Ještě v raném věku poznal blues a zamiloval si je, ale rock měl vždy u něj přednost. Hodně chodil na koncerty a poznával kapely jako teenager v londýnských podnicích jako je The Marquee, Klooks Kleek, The Country Club, The 100 Club a Middle Earth. Koncem 60. let bylo fantastické vyrůstat ve městě - všude kolem byla hudba a Tony měl to štěstí, že jsem byl uprostřed všeho dění. Jeden z hlavních hudebních vlivů na něj poprvé udeřil v neděli večer v divadle Saville na Shaftesbury Avenue. Bývaly tam pravidelné nedělní koncerty a Tony tam šel s kamarádem, abych uviděl The Who. Předskakovaly vždy alespoň dvě různé kapely a toho večera byla první kapelou Doctor K's Blues Band, která byla dobrá, ale pak přišli Vanilla Fudge, kteří jej totálně zvedli ze sedadla! Nikdy předtím neviděl ani neslyšel nic takového a každou minutu si prožíval jejich show. Koupil si jejich album a přehrával je až do zničení, aby si je mohl koupit znovu a chodil na ně pokaždé, když se vrátili do Anglie. Carmine Appice měl na něj obrovský vliv jako bubeník a dodnes zůstal jedním z jeho oblíbených. Mezi další oblíbené bubeníky uvádí jména jako Buddy Rich, Gene Krupa, Louis Bellson a z jeho vrstevníků pak Carmine Appice, John Bonham, Phil Collins a Vinnie Coialutas. V roce 1976 se připojil k The Strawbs, když Dave Cousins a Chas přišli do Rock Garden v Covent Garden, kde jej viděli hrát s jinou kapelou a nakonec jej požádali, aby se s nimi setkal později v klubu Speakeasy. Postupně jse trochu opili po další hodině a půl jej požádali, abych přišel příští ráno do Twickenhamu, kde by projednali Zkoušky proběhly dobře a Tony vstoupil do kapely. V roce 1975 koncertoval v Americe s kapelou Ross a klávesistou byl Frank Wilson. Kfdyž se vrátili ze Států, skupina se rozpadla. Frank se tehdy přátelil s kluky z Rickovy kapely a věděl, že hledají nového bubeníka. Doporučil jej u nich a odešel na setkání s nimi. Po tomto setkání s kapelou a s Rickem se rozhodl, že to zkusí a šel se připravit na nadcházející konkurz. Na konkurzu bylo zřejmé, že se zhostil svého úkolu, dobře se naučil materiál, takže se Rick rozhodl, že to s ním zkusí. "Uděláme Annu Boleynovou!" říkal, což byla poměrně složitá skladba z alba "Six Wives", kterou předtím ani neslyšel! Nějak se mu to podařilo, takže po konkurzu mu okamžitě nabídli práci. Od té doby stále spolupracují. Mezitím Rick odešel, aby se připojil k Yes a realizoval všechny další projekty, stejně jako Tony, ale kdykoli Rick povolal "Rick Wakemans English Rock Ensemble", vždycky byl k dispozici. V průběhu let se stali nejlepšími kamarády. |
(Narozen 11. března 1974, Windsor, Berkshire, England) Keyboards (November 2012-December 2015) Je anglický hudebník, klávesista a kytarista, je znám ze spolupráce s Ozzy Osbournem, také hraje na klávesy a kytaru jako doprovod Black Sabbath. Další hudebníci, se kterýmni Adam spolupracoval jsou Annie Lennox, Travis, Company Of Snakes, Will Young, Victoria Beckham, Strawbs a Atomic Kitten. Adam žije v Buckingham, England, se svoji ženou Terri a 3 dětmi - Skyla, Kai a Taja. Je druhým synem dlouhodobého klávesisty Yes Ricka Wakemana, který také hrál na klávesy pro Black Sabbath na jejich desce z roku 1973 "Sabbath Bloody Sabbath", a mladší bratr Olivera Wakemana, dalšího bývalého člena Yes. Adam často spolupracoval se svým otcem, nahrával s ním alba. V roce 2006 zformoval svou vlastní kapelu Headspace. Vzhledem k tomu, že pochází z hudební rodiny, začal se Adam učit klasickou hru na klavír už v 8 letech. V 17 pak získal 8. stupeň ocenění od Associated Board of the Royal Schools of Music a nahrál první z celkem osmi alb, které nahrál se svým otcem Rickem Wakemanem. Otec a syn pak hodně koncertovali, oba dva sedávali někdy pouze u klavírů, nebo v rámci velkých rockových vystoupení s orchestrem a sborem. Procestovali tak spolu Velkou Británii, Evropu, Rusko, Jižní Ameriku, USA a Kanadu. Ve věku 24 let byl Adam oceněn americkým Keyboard Magazine cenou Best New Talent a okamžitě začal kariéru svých vlastních studiových nahrávek v Londýně. V polovině 90. let Adam Wakeman vytvořil projekt Jeronimo Road s Fraserem Thorneycroft-Smithem a Damianem Wilsonem. Rozpadli se po 3 živých vystoupeních, výsledkem bylo živé album "Live At The Orange", ale vyšlo u labelu Explore Multimedia v roce 2005 až poté, co se kapela rozpadla. V letech 2000 až 2001 absolvoval turné s bývalou kapelou svého otce The Strawbs. Adam vydal 4 sólová alba "Soliloquy" (1993), "100 Years Overtime" (1997), "Real World Trilogy" (1997) a "Neurasthenia" (2000). V roce 2006 dal dohromady progresivní rockovou kapelu Headspace se zpěvákem Damianem Wilsonem, kytaristou Pete Rinaldim, baskytaristou Lee Pomeroyem a bubeníkem Richardem Brookem. Jejich EP s názvem "I am..." vyšlo v roce 2007, aby podpořilo jejich vystoupení ve Wembley Arena, Birmingham NIA a Dublin's The Point s Ozzy Osbournem. Vydali své debutové koncepční album "I Am Anonymous" celosvětově dne 22. května 2012 u gramofonové firmy InsideOut/Century Media s příznivými ohlasy. |
Adam Falkner Drums (November 2012-February 2014) Adam hrál na bicí v roce 2013 v rámci Elektric Strawbs tour společně s Adamem Wakemanem, "dva Adamové" tehdy značně snižovali průměrný věk skupiny. Hrával s velkým množstvím hudebníků a je velmi žádaným studiovým bubeníkem. Je hudebním ředitelem Amy McDonald a je členem skupiny One Eskimo, která v USA zaznamenala úspěch. V současné době hraje pro Dido a Babyshambles. Je vynálezcem Stomperine, který dovoluje bubeníkům přidat tambourine při používaní nohama místo rukou. |
John Young (Narozen 31. května 1956, Liverpool, England) Keyboards (October 2010-November 2012) John Young je britský progresivní rockový klávesista a zpěvák pocházející z Liverpoolu. John strávil své dřívější léta v Liverpool Cathedral Choir, kde byl klasicky vyškolen na varhany a ve zpěvu. Hrával převážně v polo-profesionální jazz-rockové kapele až do poloviny 80. let, jeho první hlavní zlom přišel až v roce 1985, když si vyzkoušel, jaké to je stát se součástí kapely Uli Jon Rotha (ex-Scorpions). Po World Tour John strávil nějaký čas ve studiu a spolupracoval přitom s různorodými umělci jako jsou Steeleye Span a Bon Jovi. John pak šel hrát s MTV band v Londýně, kde se seznámil s Johnem Wettonem, který jej požádal, aby se připojil ke kapele Asia na její dvě evropské turné. Krátce poté se spojil s Paul Rodgersem a Kenney Jonesem v krátkodobě trvající kapele s názvem The Law. Stihli odehrát jeden koncert v The National Bowl v Milton Keynes společně s Bryanem Adamsem a ZZ Top. John se připojil k Bonnie Tyler v polovině 90. let a od té doby s ní procestoval celý svět. V roce 2001 se přidal ke Scorpions při jejich světovém turné na podporu alba "Acoustica". Ve stejném roce byl spoluautorem na Fishově albu "Fellini Days" společně s Johnem Wesleym a také se objevil na následném live albu "Fellini Nights". John se také stal členem zregenerovaných Greenslade a podílel se na albech "Large Afternoon" a "Live 2001". V roce 2002 John založil vlastní kapelu John Young Band a vydal s ní alba "Life Underground" a "Significance". The John Young Band vystupoval i nadále, ale měl velmi proměnlivou sestavu v závislosti na dostupnosti jejich jednotlivých členů. John spolupracoval také s Jonem Andersonem z Yes a první výsledek tohoto spojení byl ke slyšení na Jonově turné po Evropě, když John uvedl jejich společnou skladbu "Sooner (Than Later)". Jeho další práce jej přivedla jako klávesového hráče k The Strawbs na jejich turné v Kanadě a UK během listopadu až prosince 2010 po boku Dave Cousinse, Dave Lamberta, Chase Cronka a Tony Fernandezem. I když věci byly relativně v klidu, co se týče John Young Band, uskutečnil se již omezený počet koncertů v průběhu roku 2013 a budou pokračovat v blízké budoucnosti. Mezitím pokračují práce na novém John Young Band album a je pravděpodobné, že bude obsahovat několik skladeb poprvé zahraných během nedávných koncertů. Nové album je plánováno vydat někdy v roce 2013. John také realizoval mnoho alb instrumentální hudby, to poslední "Financial Meltdown" je polo-klasické album ve stylu "Political Agenda" a "Scientific Breakthrough". Hudba z těchto alb se liší od semi-classical k jazzu a ambientu a je často slyšet v televizních pořadech jako je CNN o válce v Iráku, BBC program Coast, The Jay Leno Show a Obamova volební kampaň! |
Rod Coombes Drums, Acoustic Guitars, Vocals (June 1973-June 1977, March 2004-October 2010) Rod Coombes začínal v hudbě s kytarou, které se ujal ve věku 15 let. Po hraní v místní kapele nazvané Casuals na kytaru !!! se rozhodl pro kariéru v hudbě v době, kdy ukončil školu a stal se profesionálem v 17 letech. Následně pak přešel k bicím. Svůj první profesionální koncert na bicí odehrál jako člen Luvvers, doprovodné kapely zpěváka Lulu. Tento koncert vedl k jeho prvnímu delšímu turné, protože jeho kariéra odstartovala s hitovým singlem "Shout" a jeho různými následovníky. Pak následovala krátkodobá spolupráce s Jeff Beck Group v době hit "Hi Ho Silver Lining", než Aynsley Dunbar převezal místo bubeníka. Na pozvání bývalého baskytaristy Luvvers Speedy Kinga (později člena skupiny Cliffa Bennetta nazvané Shanghai) se Coombes přemístil do soulové skupiny Trifle, která se vyvinula z kapely hrající R & B s názvem George Bean & the Runners a Coombes nahradil bubeníka jejich druhého bubeníka, budoucího pilotního člena Procol Harum B.J. Wilsona. Skupina pořídila nahrávky pro United Artists a Pye Records progresivní značky Dawn Records, včetně jednoho kompletního alba později, ale to už v roce 1969 Coombes opustil skupinu. Jeho zájmy se pak posunuly k experimentální hudbě, obzvláště hybridnímu jazz-rockovému fussion soudu, který se začal vyvíjet z pozůstatků psychedelické éry. Coombes začal spolupracovat s bývalým zpěvákem a klávesistou Zoot Money Paulem Williamsem a oba dva se nakonec připojili k Juicy Lucy v roce 1970 na jejich druhé album "Lie Back And Enjoy It" a jeho následovníka "Get A Whiff Of This". Při krátkém účinkování v kapele Ro Ro, ve které působil v letech 1972 až 1973 do jejího rozpadu, s ní stihl nahrát v roce 1972 album "Meet At The Water" a tři singly. Během tohoto období se mihl ve Spooky Tooth a spolupracoval se soulovým zpěvákem Royem Youngem včetně natáčení jeho druhého alba "Mr. Funky" v roce 1972. Poté nastoupil Coombes do sestavy kapely Strabismus, která sice stačila natočit album "Outside Looking In", ale bylo vydáno až v roce 1999. V tomto okamžiku se rozhodl odbočit od koncertování a nahrávání vrhl se na rozvoj svých dalších hudebních dovedností. Objevil se pak v původním složení Stealers Wheel v roce 1973, kde hrál po boku starého kamaráda kytaristy Paula Pilnicka, kterého znal ještě ze svého působení se zpěvákem Lulu, a v sestavě se objevil i Luther Grosvenor ze Spooky Tooth. Kromě účasti na hitu "Stuck in the Middle with You", který se stal jejich charakteristickou skladbou, Coombes také pomohl při instrumentaci této nahrávky u dalších skladeb. Ale ani jeho historie v setavě Stealing Wheel netrvala dlouho, Coombes tam nezůstal ani na druhé album. Juicy Lucy - from left to right: Keith Ellis, Chris Mercer, Paul Williams, Tommy Eyre, Rod Coombes and Glenn 'Ross' Campbell (on the floor) Ke Strawbs se připojil na podzim roku 1973, když Cousins a Lambert přebudovali skupinu a byl přizván do jejich nové sestavy, jejíž zakládající formace právě končila odchodem Johna Forda a Richarda Hudsona a později i Blue Weavera, kteří chtěli jít vlastní cestou. Skupina si prošla dva nejúspěšnější roky své historie a Cousins se snažil zachovat kreativní i komerční impulsy postavené na svých předchozích třech albech a pár britských singlech a Coombes byl prvním mužem zvoleným pro novou sestavu. Coombes debutoval společně s dalšími novými členy Johnem Hawkenem a Chasem Cronkem na albu "Hero And Heroine", což bylo nejtěžší rockové album, které kapela (původně folkového ražení) kdy vydala, a otevřela novou éru ve své historii. Svým stylem bubnování Coombes hodně přispěl k jádru jejich nového zvuku, kdy The Strawbs zvládali statečný boj proti vlivům vlny punku a disco hudby až do konce 70. lét. Byl také spoluautorem skladeb, které skupina nahrávala v souladu s více otevřeným přístupem ke skládání dalšími členy. Coombes napsal píseň pro každé album, jeho příspěvek z "Ghosts" (1975) se objevil jako strana B singlu "Grace Darling", ale objevil se až na CD re-vydání. Objevil se i na živém albu "In Concert" z roku 1974. Působení u The Strawbs bylo Coombesovo nejdelší zapojení ve skupině během jeho kariéry, které skončili až v roce 1977 po vydání alba "Burning For You". Pak krátce vystupoval s jazz/rockovou kapelou Earth Transit. Po Rodově připojení se v roce 1977 zúčastnili konkurzu na GLAA (Greater London Arts Association) a získali ocenění Young Jazz Musician za rok 1978. A to odehráli jejich třetí vystoupení!! Bohužel po oficiálním debutu YJM '78 v Ronnie Scott's dne 12. února 1978 nehráli často naživo, a tak v době, kdy vystoupili živě na BBC Radio 3, Rod už byl pryč a nahradil jej Liam Genockey. Pak Rod nahradil Keefa Hartleye v kapele Mainsqueeze. Rod se ještě jednou vrátil do reunionu kapely The Strawbs, aby připojil bicí u dvou skladeb na albu "Blue Angel" z roku 2002, pak se vrátil v březnu 2004 do elektrické sestavy, která koncertovala v Severní Americe a Velké Británii až do července 2004. V březnu 2006 pak byl znovu připraven vystupovat s The Strawbs na jejich novém britském turné. Rod také hraje od května 2006 v jazzovém outfitu Ming Hat. Jeho vzdělávací práce ale nyní ztěžují účast na dalším turné The Strawbs. A v září 2009 jste je opět mohli vidět v řadách The Strawbs. |
(Narozen 26. února 1972) Keyboards (January 2009-October 2010) Oliver Wakeman je klávesista a první syn Rick Wakemana. V roce 1997 vydal Oliver své první sólové album "Heaven's Isle". Spolupracoval s Clive Nolanem ze skupiny Arena a Tracy Hitchingsem na dvou progressive rockových koncepčních albech "Jabberwocky" (1999), na kterém hostovali Peter Banks (Yes), Tony Fernandez (Strawbs), Rick Wakeman, Tracey Hitchings (Landmarq) a Bob Catley (Magnum). Druhé album "Hound Of The Baskervilles" vyšlo v roce 2002. Oliver také spolupracoval se Steve Howem, otcovým spoluhráčem ze skupiny Yes. Howe pracoval na Oliverově sólovém albu "The 3 Ages Of Magick", zatímco Oliver na Howeově sólovém albu "Spectrum" z roku 2005 a pomáhal Howeovi s nahrávkou "Australia" pro US verzi kolekce Yes "The Ultimate Yes". Oliver se zúčastnil turné s Bobem Catleyem a jako host na projektu Ayreon "The Human Equation" v roce 2004. Nahradil klávesistu Herba Schildta z americké progressive rockové skupiny Starcastle na RoSfest (Rites Of Sprinf Festival) v roce 2007. V roce 2008 bylo na oficiální webové stránce skupiny Yes oznámeno, že by se Oliver Wakeman mohl zúčastnit turné Yes ke 40. výročí skupiny. Toto turné však bylo odloženo kvůli závažnému onemocnění zpěváka Jona Andersona. V nové sestavě s Oliverem Wakemanem a Dasvidem Benoît místo Andersona absolvovali Yes koncerty v letech 2009 a 2010. Na posledním albu Yes "Fly From Here" se Oliver Wakeman podílel již pouze jako studiový hráč. V roce 2009 se Oliver připojil rovněž ke skupině The Strawbs (další otcova bývalá skupina) na jejich turné po Kanadě, Velké Británii a Itálii. Poté s nimi nahrál i album 'Dancing to the Devil's Beat' z roku 2009. V roce 2010 se objevil na 2DVD ke 40. výročí kapely s názvem "Strawberry Fayre". Rok 2012 strávil ve spolupráci s Gordonem Giltrapem na novém nahrávacím projektu s názvem "Ravens & Lullabies", který vyšel v roce 2013. Během září a října 2012 spolu absolvovali turné v přípravě na vydání alba. Turné pak pokračovalo po celý rok 2013, včetně kompletní přehlídky celé kapely na festivalu Summer's End. Oliver & Gordon se také objevili se zpěvákem Paulem Manzim na vystoupení pro BBC Radio 2 Bob Harris v červnu 2013. |
John Hawken (celým jménem John Christopher Hawken) (Narozen 9. květnas 1940, Bournemouth, England) Keyboards (June 1973-May 1975, March 2004-June 2008) John Hawken pocházející z Bournemouthu je anglický klávesový hráč. Studoval klasický klavír od čtyř až do osmnácti let, kdy podlehl lákáním rock and rollu. Hawkenovou první skupinou byli Cruisers Rock Combo (1960-1962), ale asi je nejznámější pro své příspěvky k různým verzím The Nashville Teens (1962-1968). Pak se stal zakládajícím členem kapely Renaissance v roce 1969. Hrál také v kapelách Spooky Tooth, Third World War, Vinegar Joe, Strawbs a Illusion, spolupracoval i jako studiový hudebník. John byl přiveden k hraní na klavír svoji matku Dorothy Constance Hawkeno, která byla vystudovaná klavírista a malířka od raného věku, a přenesla svoji zálibu pro umění i na nejstarší dítě. V roce 1960 John bydlel se svými rodiči v Weybridge v Surrey, na jihu Anglie, když se připojil ke své první rockové skupině Cruisers Rock Combo. Působili v ní Dave Maine (bicí), Pete Harris (baskytara), Mick Dunford (sólová kytara), John na piano a tři zpěváci Tony Gallagher, Kenny King a Chris Wing, společně zkoušeli a občas i vystupovali v klubu Addlestone Youth Club. Ve stejnou dobu byli Ray Phillips a Arthur Sharp zpěváky v The Nashville Teens, kteří se také vyskytovali po okolí Addlestone. Phillips a Sharp se rozešli se svoji kapelou ve stejnou dobu, kdy Cruisers Rock Combo přišli o své zpěváky a tak se zrodili noví Nashville Teens. O něco později se připojil Roger Groome na bicí, John Allen se sólovou kytarou a Terry Crowe se stal třetím zpěvákem. Tato sestava se vydala v roce 1963 na profesionální dráhu a vyjela do Německa, kde v té době už působilo mnoho jiných anglických kapel po mnoha rozličných klubech včetně hamburského Star-Club. V roce 1964 už bez Terry Crowea a s Barrym Jenkinsem na bicí kapela Nashville Teens podepsala smlouvu o řízení a nahráli desku "Tobacco Road". Současně vyrazili na své první turné po Anglii s Chuckem Berrym a Carl Perkinsem. Hawken vzpomíná, že jej potěšilo, když je mohl oba dva doprovázet kromě závazků s Nashville Teens. Koncem roku 1964 se vydali do USA hrát na vánoční show "Murray The K" ve Fox Theater v Brooklynu a poté hodně koncertovali po Anglii a v Evropě. Peter Harris opustil skupinu v roce 1966 a nahradil jej u basy Neil Korner, dříve člen The New Vaudeville Band. Neil a John Hawken také společně zaskakovali v oblíbené londýnské proměnlivé kapele Frankie Reid & The Powerhouse, v níž se objevovala i zpěvačka Danu Gillespie a příležitostně v sekci saxofonů i Rebel Rousers od Cliffa Bennetta a John Knightsbridge na kytaru (pozdněji v kapele Illusion). Třebaže další desky nedokázaly vyrovnat úspěch "Tobacco Road", kapela neustále pracovala až do Hawkenova odchodu koncem roku 1968. V závěru roku 1968 se bývalý zakladatel Yardbirds Chris Dreja, John Hawken a hráč na steel kytaru Brian (B.J.) Cole chystali vytvořit folk rockovou kapelu, kterou bude řídit Peter Grant a produkovat Mickey Most, ale nikdy se nedostali do fáze zkoušení. Dreja si uvědomil, že jeho bývalí kolegové z Yardbirds Jim McCarty a Keith Relf sestavují novou kapelu a navrhl Hawkena jako možného člena. Začátkem roku 1969 měl Hawken telefonát s McCartym, který se dotázal, zda se o nový projekt zajímá. Hawken se objevil v McCartysově domě v Thames Ditton, spolu s baskytaristou Louisem Cennamem, Drejou a Coleem. Cole a Dreja ale následně odstoupili od projektu. Cole pak pokračoval, když se stal studiovým hudebníkem a lze jej slyšet na mnoha nahrávkách ze 70. let. Krátce nato se ke zbylým přidala zpěvačka Jane Relf spojila a zformovali se The Renaissance ve složení Keith a Jane Relf, McCarty, Hawken a Cennamo. Zakrátko se objevili na živých koncertech se zastávkami v USA a v Evropě. Tato sestava nahrála dvě alba, které produkoval další bývalý člen Yardbirds Paul Samwell-Smith. Okolnosti způsobily změny v kapele, když Keith Relf, McCarty a Cennamo odešli a brzy po nich i Jane Relf. Hawken pomáhal při výběru náhradníků a v létě 1970 jejich sestavu tvořili baskytarista Neil Korner (Teens), kytarista Michael Dunford (Cruisers and Teens), Terry Crowe (z raných Teens), zpěvačka Annemarie "Binky" Cullum a Terry Slade na bicí. Hawken byl také připraven na změnu, když jej kontaktovali Spooky Tooth v říjnu 1970 na tříměsíční turné po Evropě na základě jejich hitové nahrávky coveru "I Am The Walrus" z alba "The Last Puff". Ale předtím, než opustil Renaissance, přivedl svého nástupce Johna Touta, aby se s kapelou spojil. Tout společně s Michaelem Dunfordem vytvořili jádro stabilnější sestavy se zpěvačkou Annie Haslam, baskytaristou Jonem Campem a bubeníkem Terrym Sullivanem, v níž zaznamenali mnoho alb. V roce 1971 se Hawken připojil k formaci Third World War, jejichž zpěvákem a skladatelem byl Terry Stamp. Skupina vydala jedno album "II" v roce 1973. Ve skupině rovněž působili John Knightsbridge (sólová kytara) a Craig Collinge (bicí). V roce 2005 vyšla kapele ještě kompilace "The First Album & Third World War II". Hawken krátce nato spolupracoval se Stampem a Averym. Po krátkém záskoku u Vinegar Joe, od kterých odešel v září 1972, se Hawken připojil ke kapele The Strawbs v roce 1973. V roce 1977 se zformovala znovu původní sestava The Renaissance s Jimem McCartym, Keitem a Janeem Relfem, Louisem Cennamem a Hawkenem. Ze zákonných důvodů nemohli použít název Renaissance, tak si zvolili Illusion, což bylo jméno jejich druhého alba, které nahráli jako Renaissance. Keith Relf ale zemřel ve věku 33 let po zásahu elektrickým proudem v suterénu svého domu, když hrál na špatně uzemněnou kytaru. Kapela se znovu musela přeskupit a zakotvili v ní John Knightsbridge (kytara) a Eddie McNeill (bicí), s McCarty sdílela vokály Jane Relf, která také hrála na doprovodnou kytaru. Skupina zaznamenala dvě alba "Out Of The Mist" a "Illusion" před jejich rozpuštěním v roce 1979. Další album nevydaného materiálu se objevilo až o mnoho let později pod názvem "Enchanted Caress". Dne 29. října 1979 se Hawken přestěhoval do Spojených a začal vystupovat s The Rocketmen v New Jersey. V roce 2001 zbylí členové původní The Renaissance - Jim McCarty, Jane Relf, Louis Cennamo a John Hawken nahráli a vydali album "Through The Fire" pod názvem projektu Renaissance Illusion. V roce 2004 se odehrál reunion sestavy The Strawbs "Hero And Heroine" a odehráli řadu vystoupení v USA i v Evropě, na které navázalo jejich nové album "Deja Fou". Dne 26. června 2008 oznámil Hawken svůj odchod do důchodu z The Strawbs. V říjnu 2011 se však ještě jednu objevil, aby vystoupil s Jimem McCartym a Jannem Kloseem na Hugh's Room and This Ain't Hollywood, Ontario for two Chamber Pop Summits. |
Ron "Nobby" Chesterman (celým jménem Ronald George Arthur Chesterman) (Narozen 27. listopadu 1943, Chester, England, zemřel 16. března 2007) Double Bass (Early 1964-February 1970) Původně archivář místní správy, Ron přišel do Londýna, aby studoval na nějakém stupni. Ke Strawberry Hill Boys se připojil koncem 66/ začátkem 1967, poté, co jej Tony hooper viděl jej hrát v hospodě Enterprise v Chalk Farm v severním Londýně, kousek cesty od Tonyho dvou bytů na Haverstock Hill a Steeles Lane, které byly inspirací k písni "Pieces of 79 and 15". Působil tehdy v sestavě Travellin' Shoes, se kterými nahrál album "Tea & Symphony - An Asylum For The Musically Insane" z roku 1969. Pak koncertoval po Kodaně s Cousinsem, Hooperem a Sandy Denny, se kterými pořídil jejich rané nahrávky - stále má snímek na trajektu. Jeho vynikající kontrabas lze zaslechnout také na těch skladbách, které se dostaly na kompilaci "Preserves Uncanned", stejně jako prvních dvou albech Strawbs vydaných u A & M, "Strawbs" a "Dragonfly". Kapelu opustil počátkem roku 1970, když se ke kapele připojil Rick Wakeman. Cousins a Hooper přešli pak v kapele k elektrické sestavě a rekrutovali Johna Forda a Richarda Hudsona na basu a bicí. V roce 1971 si odskočil na nahrávání bezejmenného alba Bernie Taupina. V roce 1974 vystupoval s křesťanskou folkovou kapelou The Crown Folk včetně nahrávky jejich alba "More Folk In Worship". Ron se přidal k Noelu Murphymu a Shaggisovi (alias Davey Johnstone, pozdější elektrický kytarový génius Eltona Johna), pod nepravděpodobným názvem Draught Porridge a později k mnoha dalším. Jeho oblíbenou hudbou byl doopravdy jazz a hrál pak také v mnoha jazzových sestavách. Později pracoval jako archivář ve svém rodném městě Chester. Objevil se na prvních dvou albech u A & M, "Strawberry Sampler" a v pozdější vydané nahrávce "Sandy Denny: All Our Own Work/Sandy And The Strawbs". |
Brian Willoughby (Narozen 20. září 1949, Glenarm, County Antrim, Northern Ireland) Acoustic Guitars, Electric Guitars (December 1978-July 1980, July 1983-August 2004) Brian začínal na kytaru ve svém rodném Severním Irsku ve 14 letech a přemístil se do Spojeného království, kde skončil v Hounslow ve West London jako stálý host White Bear a provozoval svůj vlastní folk klub na Regent Street Polytechnic. Maureen Kennedy, sólová zpěvačka z Tinkers, se s ním seznámila v tomto klubu a přibral ji jako svůj doprovod. Zdálo se, že se jí to líbilo, ale zabývala se jeho akordy v nějaké práci - a tak mu dala knihu akordů do obalu od kytary. Jeho agentem v té době byl Jasper Carrott, který později vystupoval v některých britských komediívh. Díky Davu Cousinndovi hrajícímu Brianovy aranže pro Mary a jejího manžela, producenta The Strawbs Tony Visconti, na 22. Brianovy narozeniny mu nabídli práci s nimi. Koncertování trvalo asi rok a zavedlo je do Izraele, Austrálie a na Nový Zéland. Následně Brian strávil tři roky s úspěšnými popovými počiny New World, Opportunity Knocks, kteří získali 9 hitů, včetně "Tom Tom Turnaround". Další rok strávil paralelně se skupinami dvou folkových veteránů Rogera Whittakera a Joe Browna, a to Bruvvers a Home Brew. No Sweat byl Brianův dalším projekt - první smluvní s labelem Eel Pie Pete Townsenda. Bylo to v roce 1978, když s nimi hrál v Albany, ve Twickenham, Chas Cronk přišel, aby uvidět Briana hrát. Zbytek už je historie... Býval starým kamarádem Davea Cousinsem ze dnů White Bear ve folkovém klubu, když v průběhu aktivit The Strawbs Dave chtěl vrátit zpět ke svým folkovým kořrnům s akustickými koncerty po folkových klubech v roce 1979, přijal Willoughbyho, aby se k němu připojil. Tyto koncerty byly velkým úspěchem, což jim přineslo turné na další roky a vzniklé akustické partnerství pokračovalo až dodnes, což tvoří vítanou oporu fanoušků i pro plnohodnotná vystoupení celé kapely. Mezitím při odchodu Dave Lamberta, The Strawbs potřebovali nového kytaristu a Brian bez většího úsilí zvládl tuto roli. Jeho úplný debut s kapelou se odehrál na festivalu Port Rush v Severním Irsku v roce 1979. Brian pak spolupracoval s The Strawbs až do jejich rozpuštění v červenci 1980, kdy Cousins opustil kapelu. Byly tam pouze dva neslavné koncerty bez Cousinse s Roy Hillem jako sólovým zpěvákem. V příštích několika letech se Brian podílel na řadě dalších projektů, včetně natáčení alba Monty Python "Contractual Obligation" a navíc se objevil i ve filmu Terryho Gilliama "The Time Bandits". Obnova kapely v roce 1983 jej přivedla zpátky k The Strawbs, v pozici dodnes vyplněné vyrovnaným a dobrým humorem. Reformovaná kapela přepracovala některé z klasických skladeb The Strawbs z dřívějších folkových alb a Brianova vkusná kytarová práce přinesla novou svěžest do takových písni jako "Oh How She Changed", "Josephine For Better Or For Worse", "A Glimpse Of Heaven" a teprve nedávno "Tell Me What You See In Me", oživující album skupiny "Ringing Down The Years" v roce 1991. Má také své vlastní opusy z Lambertových let "Down By The Sea", "Autumn", "Cut Like A Diamond" a další, udělal vlastní dominanty v jiných písních té doby jako "Grace Darling", předělané pro album z roku 1991. Brian natočil dvě alba s Davem, první "Old School Songs", věrně reprodukující atmosféru prvního akustického turné, na druhé straně pak představilo živý záznam dua na Exmouth Festivalu. Druhá deska "The Bridge" z roku 1994 uvedla řadu nových (nebo alespoň dříve nevydaných) zaznamenaných Davem a Brianem s podporou současných i bývalých členů The Strawbs a dalších přátel. Objevil se také v studiových sestavách obou nahrávek The Strawbs z roku 1990 "Don't Say Goodbye" a "Ringing Down The Years", na které složil dvě skladby Hudem a Rodem Demickem, stejně jako živé nahrávce z roku 1990 vydané na videu a CD jako "Strawbs 'Greatest Hits Live". Své první sólové album "Black & White" vydal v roce 1998, převážně v akustických aranžích, na němž se představil silný hlas americké zpěvačky Cathryn Craig, stejně jako příspěvek staré kamarádky Mary Hopkin. Cathryn s Brianem pak koncertovali intenzivně po folkových klubech a vybudovali si silné a loajální publikum ve Velké Británii. Další CD od Cythryn Craig a Willoughbyho, nazvané "I Will" vyšlo počátkem roku 2002. V elektrické inkarnaci The Strawbs Brian a Dave Lambert vytvořili úžasné partnerství, když duální kytarové duo The Strawbs mezi Brianem a Cousinsem, které trvalo po celé 90. léta, bylo dále rozšířeno návratem Dave Lamberta, zpočátku přijaté jako nouzové opatření k vyřešení poranění zápěstí Cousinse a jejich duo závazků v roce 2000. Ale všichni tři zjistili, že akustické médium bylo stejně obohacující jako elektrické, a pokračoval v rozvíjení ohromujícím akustickém ztvárnění klasických písní The Strawbs během vystoupení na Edinburském festivalu v roce 2001 a během následujících dvou a půl let své virtuózní představení odehráli i pro diváky v Kanadě, Spojených státech a v Itálii. V květnu 2004 po rozsáhlém turné jak s Acoustic Strawbs, tak se svoji partnerkou Cathryn Craig oznámil Brian, že opustí The Strawbs po festivalu Knaresborough v srpnu 2004, aby se soustředil na svou práci s Cathryn v Británii i v USA. Zatímco Chas Cronk převzal jeho post v nové sestavě Acoustic Strawbs, která debutovala v září 2004, Brian si udělal čas na to, aby dokončil své sólové album "Fingers Crossed" a připravil epickou sérii "Rumors Of Rain" zaznamenané Cathryn a spoustou folkových hostů, které byly vydány v roce 2005. V roce 2005 se také odehrály první koncerty dua v Cathrynině rodné Americe. |
Richard Hudson Drums, Vocals, Sitar (May 1970-May 1973, July 1983-June 2001, June 2004-July 2004) Po bubenických začátcích v kapelách v severním Londýně, Hudson (všeobecně známý jako "Hud") skončil společně s Johnem Fordem ve Five Proud Walkers a Velvet Opera. Když se připojil k The Strawbs s Johnem Fordem v roce 1970, zpočátku pouze na bicí, přidal záhy i esoterické východní nástroje jako je sitar a tablas do hudebního repertoáru The Strawbs. Od trochu divokého muže od perkuzí během dřívějších dnů u Velvet Opera se postupně posunul k plné sestavě bicích, protože hudba The Strawbs se postupovala od folku více k rocku. Jeho bubenické sólo kolem roku 1972 jej rozpohybovalo všude kolem jeviště a při jedné příležitosti, když The Strawbs hráli v Central Parku v NY, vylezl i na lešení a zahrnul je do svého sóla. Během své hudební kariéry, Hud a John vytvořili úzké pracovní partnerství a rozhodli se na společné spolupráci (podobně jako Lennon a McCartney). Jeden z Hudových příspěvků byl strašidelná "Lady Fuschia", jejím námětem se stal nedávno vysílaný román "Gormenghast" od Mervyna Peake. V roce 1973 odešli z The Strawbs, bylo pro ně přirozené pokračovat v tomto úzkém pracovním vztahu ve svém novém projektu Hudson Ford. Hud přešel k akustickým a elektrickým kytarám a zařadil se do pozice sólisty vedle Johna (z tohoto důvodu byl jejich původní název dua - Johnny and the Acoustic Kid). První singl "Take The Pieces" společně nahraný se dostal i do žebříčku a po něm následovalo i album "Nickelodeon" včetně mnoha písní, které vytvořili během posledních několika let. Sestavili kapelu, v níž se objevil Chris Parren (později se připojil k The Strawbs v 80. letech), kytarista Micky Keen a bubeník Ken Laws a nahráli další tři alba "Free Spirit", "Worlds Collide" a "Daylight". Zároveň intenzivně koncertovali po Spojeném království a Severní Americe. Když punková exploze zlikvidovala mnoho zavedených počinů, John a Hud "zplodili" zcela nečekaně hit "Nice Legs, Shame About the Face", zaznamenaný jako demo pro skupinu, kterou měli produkovat, ale nahrávací společnost trvala na jeho vydání tak, jak to byl. The Monks bylo jméno kapely, kterou následně zformovali včetně doplnění o zpěváka Terryho Cassidyho a v Kanadě pokračovali v obrovském úspěchu, i když potíže s nahrávacími labely doma oslabily jejich vliv ve Velké Británii. Obě dvě alba The Monks "Bad Habits" a "Suspended Animation" jsou nyní k dispozici i na CD. Během tohoto období výsledkem vzrušujícího odpoledního skládání (a nepochybně i alkoholové spotřeby) vytvořili melodie, které čerpaly z odkazu stylu 30. let rozvláčných melodií - "I Never Go Out In The Rain", přece jen tak vzálených od The Monks, a nakladě nich se tvořila High Society. Hudba HighSoc je časově velmi úzká harmonie od dob Freda a Ginger, jejich sólové album bylo znovu vydáno na CD od společnosti Cyberdisk. Hud byl samozřejmě stále členem The Strawbs od chvíle, kdy se kapela reformovala v roce 1983, a to jak na bicí, stejně i jako neúnavný pořadatel. Obě alba The Strawbs z 80. a 90. let obsahují Hudsonův materiál, na "Don't Say Goodbye" měl Hudson dvě skladby a "Ringing Down The Years" obsahovalo dvě písně skladatelského týmu Demick/Hudson/Willoughby. Koncertoval také s mnoha kapelami velmi odlišných stylů, "Jen si užívám hraní", říkával, a úzce spolupracoval s Terrym Cassidym na dalších projektech, včetně Fazz Music, labelu který spravoval autorská práva Hudsona, Forda a Cassidyho. Fazz vyjednali i zařazení "Part Of The Union" do televizní reklamy pro pojišťovnu Norwich Union. V roce 2001 byla vydána jako kontroverzní singl nová skladba "Just Say No", hymna pro ty, kteří se postavili proti jednotné evropské měně. Další politická píseň "The Actor" ironizovala postoj Tonyho Blaira v době před všeobecnými volbami v roce 2005. V posledních letech, zatímco pravidelně koncertoval se skupinou Good Old Boys, rock/bluesovou kapelou, v níž byl také původní baskytarista Deep Purple Nick Simper, a skupinou Paul Mills Band, soustředil se na spolupráci s Terrym Cassidym, ale vedle toho hrál na kytaru se Simonem Bishopem a Dickey Baldwinem v revitalizované skupině High Society, která vybrousila svůj repertoár do těsně provázané směsi "Noel Coward and The Eagles". |
John Ford (Narozen 1. července 1948, Fulham, London, England) Bass, Acoustic Guitars, Vocals (May 1970-May 1973, July 1983-May 1985, April 1999-June 2001, June 2004-July 2004) John Ford je britský zpěvák, skladatel, kytarista, baskytarista, producent a studiový hráč. Fordova hudební kariéra se pohybuje od poloviny 60. let až do 21. a během své kariéry měl let trvalý vliv na hudbu a popovou kulturu. Jeho všestranný živý výkon se snadno mění od solového akustockého až po plně elektrickou kapelu. Hrál, cestoval a sdílel pódia s četnými hudebními legendami kapel či hudebníků jako Santana, Jimi Hendrix, Ritchie Blackmore, Dave Mason, Eagles, Frank Zappa, Marc Bolan, T. Rex, Blue Oyster Cult, ZZ Top, RUSH, REO Speedwagon, King Crimson, Lynyrd Skynyrd, Billy Preston, Cat Stevens, Roy Harper, Ian Lloyd (Stories) a mnoho dalšími. John Ford také udělal záskok při představení a nahrávání s Ritchie Blackmore a Candice Night v jejich kapele Blackmore's Night. Ford již jako teenagerský oblíbenec napsal svůj první hit "Mistletoe Love" jako baskytarista, zpěvák a skladatel pro kapelu Jaymes Fenda and the Vulcans pro Parlorphone Records, kterou produkoval britský producent Micky Most. Později se John Ford spojil s Velvet Opera Elmera Gantryho (aka Velvet Opera), se kterými celkem pravidelně zahajovali vystoupení Pink Floyd na britském klubovém okruhu. Fordův neobvyklý perkusivní styl hry na basu zaujal leadera The Strawbs Davea Cousinse až tak, že se Ford k The Strawbs připojil v květnu 1970. The Strawbs, jež byli primárně známí jako skupina Folk Rocková, se snadno přesunuli do prog rockové scény s unikátním vlivem Johna Forda. Mezi členy The Strawbs patřil také Rick Wakeman na synthezátory a klávesy, později jej ale nahradil Blue Weaver, když se Wakeman připojil k Yes. John napsal největší hity The Strawbs jako "Heavy Disguise" a "Part of Union", na britské Top Pops Chart Hit na pozici #2, album "Bursting At The Seams" strávilo 59 týdnů ve UK Album Chart a Single Chart více než 40 let! Široce populární po celém světě a stále oblíbená s pracovníky Unie dodnes produkuje Tony Visconti pro A & M. John Ford obdržel Double Platinum a tři Gold Records, kromě toho také ceny Ivor Novello za své skladatelské úspěchy v průběhu let. The Strawbs opustil, aby zformoval kapelu Hudson Ford, se kterou vydal pět desek a další hity "Pick Up The Pieces", "Burn Baby Burn" - celkem brzký evergreen, "Floating In The Wind", když nahrával pod A & M. V roce 1979 John Ford založil kapelu The Monks, britskou pop punkovou rockovou kapelu, která se upsala EMI, a byl znovu zpět na žebříčcích s překvapivými hity "Nice Legs Shame About The Face" od Bad Habits, následovaný albem a stejnojmenným singlem "Suspended Animation", které získaly zlaté ocenění. Ford uspokojil svou zálibu pro styl hudby z 30. let jako zakládající člen a skladatel skupiny High Society, než se přestěhoval do USA v polovině 80. let. John se pravidelně scházel s The Strawbs reuniony pro britská turné v průběhu let, nejpozoruhodnější bylo v září 2009 při Strawbs Anniversary Weekend na Twickenham Rugby Stadium, kde se objevil rovněž Rick Wakeman, původní klávesista UK Electric Line-up v Londýně. Vše se natočilo a zaznamenalo pro vydání na CD/DVD. Kromě toho tentokrát získal Ford ocenění Best Indie Rock Artist of the Year od Progressive Rock Hall of Fame, posléze se Ford spolu s dalšími členy The Strawbs v roce 2010 stali PRHoF Inductees. John Ford se objevoval na různých DVD od The Strawbs: "Lay With The Strawbs" (2008), "Strawbs Spring UK Electric Tour" (2006), také se objevil na klasických DVD jako "Strawbs Live In Tokyo '75" (2003) & GRAVE NEW WORLD, "The Complete Strawbs - Live At Chiswick House", kromě devíti sólových nahrávek na Whole Shot Records a desítkách hostování. John Ford vystupoval s The Strawbs, Hudson Ford, The Monks, High Society, ale is dalšími skupinovými projekty nebo jako studiový hráč. Jeho deváté sólové album "Big Hit In India" z roku 2008, když se přestěhoval do Států z Velké Británie, přineslo dvanáct jeho vlastních nejnovějších písní, řadu stylů, které lze ¨zařadit do mnoha žánrů od rocku až k popu. V roce 2012 John Ford vydal své vydání CD "Resurrected (The Best Of and Then Some)" s novými, dříve nevydávanými skladbami, stejně jako kolekce vybraných skladeb z předchozích devíti sólových nahrávek posledních dekád - celkem 20 písní. John Ford také spolupracuje s Ian Lloyd of Stories, v projektu Ford-Lloyd, také s elektronickým projektem Space Drama - oba dva obsahují dvě nové písně pro Halloween "Halloween, I’m The Nightmare Of Your Dreams" a "Halloween, There’s A Party Going On". Ian Lloyd je nejznámější jako sólový zpěvák pro #1 hit "Brother Louie" nebo jako zakládající člen skupiny The Stories. Fordovo album z roku 2014 "No Talkin'", které je plně instrumentální v surf rockovém stylu s Fordem u sólové kytary inspirovaném kapelami The Shadows a The Ventures, si získalo příznivé recenze po celém světě a bylo nominovánano na 57. Grammy Awards v červenci 2014. |
Blue Weaver Keyboards, Accordion (August 1971-May 1973, July 1983-říjen 1984, září 1993-červen 2001, červen 2004-July 2004) Blue se může pochlubit více populárními úspěchy než kterýkoliv jiný člen The Strawbs. Blue přišel do Londýna, aby se vymanil z hudební scény v Cardiffu, ke skončil v nové popové kapele Amen Corner, která celkem bez námahy dosáhla snad 20 nejlepších hitů na konci 60. let včetně "If Paradise Was) Half As Nice", "Bend Me, Shape Me" mezi ostatními. Když se rozpadli, upíchl se s Cornerovým sólovým zpěvákem Andy Fairweather-Lowem v novém projektu pojmenovaném Fairweather. Zamýšleli dělat vážnější chorály jako progresivní albová kapela, k jejich překvapení kapela nahrála okamžitý žebříčkový hit "Natural Sinner" převzatým z jejich prvního alba "Beginning From a End", ale úspěch se brzy rozplynul. Po Wakemanově odchodu se Blue zúčastnil konkurzu a zajistil si post klávesisty u The Strawbs v době jejich epického alba "Grave New World". Po Wakemanově éře nebyl tento post pro každého hráče, ale The Strawbs vycítili, že získali zlato s Bluem, která byl spíše týmovým hráčem než ikonou kláves, kterým se stal Wakeman. Blueův příspěvek pokračoval na albu "Bursting At The Seams", obě alba představila zakončující skladby napsané dvojicí Cousins/Weaver. Mnoho z klasických skladeb The Strawbs - těch, které fanoušci začali označovat hudbu kapely, představovalo tradiční směsici varhan, melotronu a dalších kláves a Blue se stal skvělým fanouškem mellotronu, zvláště pak aranže pro mellotrony, které předvedli na koncertě v Chiswicku k 30. výročí v roce 1998. Při rozpadu kapely v létě 1973 však Blue zůstal opuštěn, nestal se členem žádné frakce kapely. Nicméně mu to umožnilo svobodně pracovat jako studiový hráč, což následně vedlo k jeho zapojení s Mott the Hoople (1973 - 1975) nebo s Bee Gees (1975-1982). Ve zpětném pohledu to bylo to nejlepší, protože to přineslo samozřejmě nesmírně úspěšné období pro Bee Gees, s hity "Saturday Night Fever", "Main Course", "Spirits Having Flown" a mnoha dalšími, které vyšly v příštích několika letech. V Americe se skupina vyrovnala rekordu The Beatles se šesti po sobě jdoucími nahrávkami číslo jedna. K The Strawbs se vrátil při jejich reformování v roce 1983, ale jeho koncertování a studiová práce se dostávaly do kolize, když skupina začala poměrně pravidelné vystupovat a nahrávat koncem 80. a počátkem 90. let, převzal post klávesisty Chris Parren pro zbytek dekády někdy do konce roku 1992, kdy nakrátko pro Silver Jubilee Tour v roce 1993 se úlohy ujal Don Airey. Blue však byla zpátky v kapele pro turné s Lindisfarne na konci roku 1993. Po mnoho let Blue vede úspěšné studio ve West London. Během této doby byl velmi žádaným na studiovou práci, a zahrál si s celou řadou hudebníků, příliš nato, aby byli vyjmenováni, ale opravdu mezi ty nejhlavnější z mnoha konců světa patřili Stevie Wonder, Pet Shop Boys, Damned a Chicago. Úspěšně se pustil do světa komerčního skládání - znělky, zvukové stopy pro filmy a videa. Provozuje také multimediální produkční společnost specializující se na mnoho aspektů moderní produkce digitální hudby. Po Chiswick se Blue připojil k třídě Bursting plus Brian, která každoročně koncertovala v letech 1999-2001. Jeho manželka se v roce 2000 definitivně onemocněla, což jej přinutilo k tomu, aby se vrátil na nějaköu dobu z turné v roce 2000, kdy jem nahradil Adam Wakeman, ale byl opět zpátky v roce 2001, stejně jako na krátkém turné v roce 2004 se stejnou sestavou. After Chiswick, Blue rejoined the class Bursting plus Brian line-up which toured annually from 1999-2001. His wife became terminally ill in 2000, which forced him to step back from some dates on the 2000 tour, with Adam Wakeman filling in, but he was back in 2001 and again in the all too brief summer 2004 tour of this line-up, Brian's last with the band. |
(Narozen 17. března 1947, Prestatyn, Wales) Bass, Vocals (June 1985-August 1998) Rod je britský basista. Když mu bylo pět let, přestěhoval se ze Skotska do Belfastu, Irsko. Rod začínal svoji hudební kariéru v 9 letech, když se učil hrát gospelové písně na ukulele. Navštěvoval školu Grosvenor High School v Belfastu, kde působil ve skifflové kapele The Vibros, ze které se stala v roce 1960 kapela The Telstars, která měla v repertoáru písně Eddie Cochrana a Buddy Hollyho a působila až do roku 1964. V roce 1963 uslyšel desku Slima Harpo, což změnilo jeho hudební směřování. Přiojil se ke kapele Wheels, která vedle Van Morrisona a Them byla tehdy jedinou R & B kapelou v Belfastu. Po přemístění do Londýna The Wheels podepsali smlouvu v roce 1965 se společností Columbia, u které vydali tři singly. V kapele The Wheels působil tři roky, než se kapela v roce 1967 rozpadla. Založil tedy duo s Herbie Armstrongem a začali skládat akustické skladby, nahráli singl pro Page One Records jako The James Brotthers. Poté, co uviděl Erica Claptona, Petera Greena a Jimi Hendrixe v rozmezí dvou měsíců, rozhodl se pověsit kytaru na hřebíček a přešel na baskytaru. Dalších 18 měsíců působil pak koncertoval se Screaming Lord Sutch a The Riod Squad. Rod a Herbie se seznámili s Gordonem Smithem, country bluesovým hudebníkem z Newcastle, a Henrym Spinettim, studiovým bubeníkem z Walesu. Společně pak nahráli album jako Demick Armstrong. Rod a Henry pak společně udělali mnoho studiových nahrávek, ale kapela se v roce 1973 rozpadla. V té době začínala pub rocková scéna v Londýně, takže brzy se jim ozval Dave Robinson, manažer pub-rockerů Bees Make Honey, zda se nechtějí připojit na turné. Příštích 5 let pak Rod vystupoval po celé velké Británii a Evropě. Jeho další hudební zastávkou byla známá Tex-Mex kapela Meal Ticket. V roce 1978 spolupracoval s Yellow Dog, kteří měli dva singly v britském žebříčku, nahráli dvě alba a 3 singly s Ianem Gommem, koncertovali po USA šest měsíců jako podpora na turné Dire Straits. Během této doby Rod začal spolupracovat s The David Essex Band, u nichž v letech 1979 až 1990 koncertoval, nahrával alba a singly. V roce 1985 se připojil ke kapele The Strawbs, aby nahradil Johna Forda na basu. V roce 1990 odstartoval bluesovou kapelu vedle hraní v The Strawbs. Pod jménem Turkey Leg Johnson pak s kapelou koncertovali po Velké Británii. Později se připojil k Jim McCarty Band, spolupracoval ale i s mnoha dalšími jako Dr. John, Guitar Shorty, Mojo Buford, Ron Kavana, Jack E McAuley, terry Woods Taj Mahal, Snooky Prior nebo Gatemouth Brown. Po koncertování se vrátil zpátky k blues, když se seznámil s Paul & Johny, kteří působili v The Blues Burgars. Jedna společná nedělní odpolední zkouška pak přispěla k založení kapely Tha Paul Lamb Blues Band. Když Rod opustil The Strawbs v roce 1999, odehrál čtyři turné s The King Snakes, když zaskakoval za Jima Mercera a nakonec, když Jim odešel, stal se členem Paul Lamb & The King Snakes. Rod nahrál své první sólové CD "Straight To The Heart". |
Tony Hooper (Narozen 24. září 1943, Eastry, Kent) Guitars, Vocals (Early 1964-August 1972, July 1983-August 1993) Tony Hooper je anglický zpěvák, skladatel a hudebník, nejznámější z jeho působení v kapele The Strawbs, kterou spoluzakládal s s Dave Cousinsem a double basistou Ronem Chestermanem. The Strawbs opustil v roce 1972 po jejich albu "Grave New World", když bylo zřejmé, že skupina se pohybuje stále dál od svých folkových kořenů k rocku a progresivnímu rocku. V roce 1983 se ke kapele ještě jednou krátce připojil po dlouhých 10 letech. Hooper je kytaristou v Ceilidh & Barn-Dance Band Pitchfork od roku 1984 a je také členem skupiny Misalliance. |
Chris Parren Keyboards (November 1984-Late 1992) Chris studoval umění v Cambridgi (s Pink Floyd!). Jeho první kapelou byli Forever Amber z Cambridge v letech 1968-1969. Pak se v rychlém sledu objevil v kapelách Zac, z odešel spolu s Doris Troy do Doris Troy Band, resp. Doris Troy and The Gospel Truth. Odešel ale do Londýna, aby se připojil k anglické verzi Blood Sweat & Tears na počátku 70. let. Pak se zapojil do prvního z mnoha divadelních představení na West End spolu s Jackem Goodem a PJ Probym v Catch My Soul. Chris Parren byl of června 1973 klávesistou v kapele Hudson Ford, kde se sešel s budoucími členy The Strawbs s kytaristou Rickem Hudsonem a basistou Johnem Fordem. Nahrál s nimi tři alba "Free Spirit" (), "When Worlds Collide" a "Daylight" až do rozpadu kapely v roce 1974. V dalším období působil v kapelách The Rocky Horror Show, The Blackheart Band, Chris Farlowe Band a Locust - album "Alpha Waves" (1976). V roce 1977 se Chris zapojil jako člen kapely Rock Follies, kteří vydali jedno bezejmenné album. Už v roce 1978 byl ale členem kapely The Contenders, kterou založil kytarista Jim Capaldi a během jeho ročního členství do roku 1979 vydali alba "The Contender" a "7". Jeho další hudební štací v letech 1980-1982 se stali Midnight Flyer, v jejichž řadách působila i zpěvačka Maggie Bell, a kteří v roce 1980 doprovázeli Boba Segera a v roce 1981 zahajovali koncerty AC/DC ve Španělsku. Objevili se i na některých festivalech včetně známého Montreux Festival v červenci 1981. Kapela se všal v roce 1982 rozešla. Jednou z mnoha odnoží The Strawbs byla i skupina High Society, která vznikla v roce 1980. V roce 1981 Hudson a Ford vzkřísili kapelu Monks, do níž přivedli i svého kolegu Chrise Parrena a rozšířili sestavu na kvintet, který ale vydržel jen do prosince 1982. Chris tak souběžně působil v obou kapelách. High Society přežili o dva roky déle až do roku 1984. Jako zajímavost lze uvést, že se v roce 1984 podílel na nahrávání singlu zpěváka George Michaela "Careless Whisper". Poté se Chris zařadil do proměnlivé sestavy kapely Poor-Mouth, v níž se představili i minulí/budoucí členové The Strawbs. V roce 1986 hostoval v kapele Virgin Warrior. Když Blue Weaver nebyl k dispozici pro reunionové turné kapely The Strawbs v polovině 80. let, byl Parren jeho přirozenou volbou jako náhrada, kam nastoupil v roce 1984. Podílel se na albech "Don't Say Goodbye" a "Ringing Down The Years" až do jeho odchodu v roce 1992, aby se stal plnohodnotným členem The Rocky Horor Show, se kterými už spolupracoval od roku 1990. Někteří ze členů The Strawbs založili v roce 1988 i boční projekt nazvaný Turkey Leg Johnson, v němž se sešli kromě Parrena i Brian Willoughby, Rod Demick a Rick Hudson. Kapela vydržela tři roky do jejich rozpadu v roce 1992. Ke kapele UK Busters zpěváka a kytaristy Ray Minhinnetta zaskočil v srpnu 1989, ale už v roce 1990 byl zpátky u The Rocky Horror Show, se kterou natočil 2LP "The Rocky Horror Show (The whole gory story)", v roce 1996 koncertní nahrávku "The Rocky Horror Show: 1996/1997 European tour". Mezitím natočil v roce 1991 několik skaldeb s kapelou celkem bizarního názvu Pepsi & The Blue Spiders nebo v roce 1993 koncertoval s kapelou Maggie Bell Band, doprovodnou kapelou zpěvačky, s níž vystupoval dříve v Midnight Flyer. V květnu 1997 se stal členem kapely Roger Chapman & The Shortlist, kde nahradil odcházejícího klávesistu Iana Gibbonse. V roce 1998 zakládal novou kapelu s některými bývalými členy The Rocky Horror Show a nazvali ji Wicked. Ke konci tisíciletí se v roce 1999 objevil v sestavě Hit Squad. Nové století přineslo od října do prosince 2001 Chrisovo hostování v kapele Paul Cox Band, kde zaskakoval za Gary Moberleyho, ale již v prosinci působení ukončil, neboť byl přizván na nové britské turné s Jim Capaldi Band. V téže době v roce 2003 mýtický producent Mike Hurst zformoval skvělé kombo pod jménem Mike Hurst And His All Star Band v lednu 2003 za účelem nahrání živého DVD, který bylo nazváno "Hitmaker In Concert" a Chris se stal rovněž členem. Ještě v roce 2003 v listopadu opět spolupracoval s Jimem Capaldim a jeho novou kapelou The Outside. V roce 2005 se Chris připojil ke kapele 3AM, kterou založili Tim (kytara) a Andy (bicí) Rentonovi. V kapele s jedním odbočením v roce 2007 u Frankie Miller Band během jejich nečinnosti v letech 2008-2010 v podstatě působí dodnes. S kapelou 3M se podílel na albu "Long Time Coming". Jeho dovednost ve hře na klávesy z něj brzy udělala žádaného studiového hudebníka a během bezmála třiceti let se natáčel nebo kobcertoval po celém světě s mnoha významnými umělci jako Hudson Ford, Judy Tzuke, Neil Diamond, Three Degrees, Bobby Womack, Hudson-Ford, Chris Farlowe, Jim Capaldi, Midnight Flyer, Strawbs, Ray Minhinnett, Eurythmics, AC/DC, George Michael, a nakonec The Frankie Miller Band. Vystupoval i v televizní pořadech včetně The Tube, Top of The Pops, Razzmatazz, Old Grey Whistle Test, a v 70. letech v TV seriálu Rock Follies. Práce v divadle West End zahrnují klasiku "Hair" a nedávno záskok jako hudební ředitel pro Rocky Horror Show. Zdroj: http://musiciansolympus.blogspot.com/2010/04/chrisparren-keyboards.html |
(Narozen ***) Guitars, Vocals (June 1980-July 1980) Roy Hill je britský hudebník, kytarista a skladatel z konce 70. a 80. let. minulého století. Koncem 70. let jedinečný, byla to prostě jistota. Měl všechny hvězdné předpoklady - dobrý vzhled, kouzlo a teatrální vystupování, jeho živá vystoupení byly skvělou zábavou a dokázal si podmanit každou píseň. V roce 1978 vydal své sólové album, stejně jako tři singly, všechny pod hlavičkou Arista. Bylo jen otázkou času, kdy se jeden z jeho dvou singlů objeví a umístí se v Top of the Pops a hudební svět by padl k nohám tohoto britského rockera. To se ale nikdy nestalo. V roce 1975 vyhrál regionální kolo rockové soutěže Melody Maker a zdálo se, že se stane novým Dylanem. Napsal další skladby, hrál v klubu Cheltenham, vytvořil ad hoc Strolling Players, nahráli jeho první demo a kroužili kolem nahrávacích společností a hudebních vydavatelů v londýnské notoricky známé Tin Pan Alley. Jeho hudební kariéra přišla v 18 letech, když studoval na Hereford Art School. Jeho přítelkyně v Charltonu nastoupila do učení a se vydal za ní. Po krátkodobém pobytu v Cirencesteru, kdy Roy pracoval v reklamních agenturách, se pár přestěhoval do Cheltenhamu. Roy začal psát vlastní písničky a hral občasné koncerty v letech 1971-1974 v místníchfolkových klubech. Zatímco hrál v klubech, spřátelil se s různými místními hudebníky včetně Dika Cadburyho, Phila Beera, Bimbo Acocka (později saxofonistou v Royově kapele) a Bimbovým bratrem Johnem, který pracoval jako studiový inženýr ve studiu De Lane Lea Studios ve Wembley. Toto příležitostné přátelství přivedlo Royho zpět do Londýna pro příležitostné studiové nahrávky během volného času při studiu. Během této doby Roy často sestavoval kapely, které byly stejně proměnlivé jako jako jeho výkony. Jeho kariéra začala v roce 1978 s albem "Roy Hill", které produkoval Gus Dudgeon. Dave Cousins a Chas Cronk uviděli Hilla vystupovat na dětské televizi a pozvali jej na turné Strawbs 'Deadlines. Turné začalo v prosinci roku 1977 a odehrávalo se hlavně ve vysokých školách a vyvrcholilo velkou show v Londýně v Hammersmith Odeon v únoru 1978. V roce 1981 se tak připojil ke svým přátelům, kapele The Strawbs jako zpěvák, ale jen na dvě vystoupení. Krátce poté Hill měl vlastní turné v době, kdy neměli žádné úvazky s The Strawb, Cronk a Fernandez vyrazili začátkem roku 1978 na turné s Roy Hill Band, v níž se sešli Roy, Pete 'Bimbo' Acock na saxofon, Jamie West-Oram (kytara), Mike Taylor (klávesy), Colinem Wilkinsonem (bicí) a basista Steve Shone. Roy a jeho skupina podporovali tako americké rockery Styx na pěti po sobě jdoucích večerech na začátku května v místech jako jsou Manchester, Birmingham, Liverpool, Sheffield a Londýn s návratem do Hammersmith Odeon. Poté zahájili své vlastní 19 denní turné v Bangoru 17. května, které končilo 23. června v divadle The Everyman v Cheltenhamu, na kterém představil své poslední album a vydané singly. Royova skupina podporovala The Strawbs na jednom turné, když ale Dave Cousins v červenci 1980 šokoval ostatní členy The Strawbs, že opouští skupinu, aby zahájila kariéru v místním rádiu. Přitom nominoval Hilla jako svého nástupce. Nováčky v The Strawbs byli John Knightsbridge (kytarista), Bimbo Acock (sax, flétna), Chas Cronk (baskytara), Andy Richards (klávesy), Tony Fernandez (bicí), Roy Hill (vokály) a Brian Willoughby (rytmická kytara). Nicméně reakce publika velmi brzy jasně ukázaly, že The Strawbs prostě nebyli Strawbs bez Cousinse a tato sestava odehrála pouze 2 koncerty před jejím rozpuštěním. V roce 1981 Roy nahrával ve Švýcarsku své druhé album, které ale nebylo ve své době vydáno - vyšlo až v roce 2014 pod názvem "Switzerland". V letech 1983 až 1984 napsal několik písní s ex-členem Genesis Anthonym Phillipsem a v roce 1985 založil duo Cry No More se svým přítelem z The Strawbs Chasem Cronkem. Jejich album s názvem "Cry No More" vyšlo v srpnu 1987. Kromě toho dodali soundtrack pro britský hororový film z roku 1986 "Bloody New Year". Cry No More doprovázeli Suzanne Vega na jejím 15. letém výročním turné "Marlene On The Wall" v Británii v listopadu 1986, včetně dvou koncertů v Royal Albert Hall. Následující září podporovali kytaristu Johna Martyna během jeho 27. letého výročního britského a irského turné. Vydali několik a dva roky později v roce 1989 druhé album pro EMI "Love And Power", které vyšlo v Německu. V roce 2002 se opět dostali na turné, když podpořili Marillion na sedmi zastávkovém turné po Evropě. Později Roy skládal hudbu a vystupoval se svým synem. V roce 2008 Roy zahájil hlavní program vydávání archivního materiálu "Roy Hill", "Cry No More" a dříve vydaných alb. Odehrál také sérii živých vystoupení nazvanou jako World Tour 2008, které přivítali Hillovi fanoušci. Pokračoval dále sporadicky s koncerty, často s virtuózním (a nemožným) kytaristou Stevem Whalleyem, a později s Ty Watlingem. Discography: 2014 "Switzerland" 2008 "Fun With Dave" (Compilation from 1983/1984 demos) 2008 "Hello Sailor"" (Compilation from 1976/1977 demos) 1978 "Roy Hill" http://www.andybrouwer.co.uk/royhill.html |
(Narozen 18. května 1949, Perivale, Londýn, Velká Británie) Keyboards, Clavinet (March 1970-July 1971) Je britský rockový klávesista, hudební skladatel a písničkář, nejznámější ze svého působení v progressivní/art rockové kapele YES a z jeho průkopnických představení s Londýnskou filharmonii, ze sólových alb, příspěvky k BBC komediálním seriálům Grumpy Old Men a for Rick's Place. Uváděl pravidelnou rozhlasovou show na Planet Rock, která se vysílala od roku 2005 do prosince 2010. Je považován za jednoho z nejlepších klávesistů všech dob. Více na adrese Rick Wakeman |
(celým jménem Alexandra Elene MacLean Denny) (Narozena 6. ledna 1947, Merton Park, London, England zemřela 21. dubna 1978, Atkinson Morley Hospital, Wimbledon, England) Vocals, Guitars (Early 1968, died 1978) Sandy Denny byla anglická zpěvačka a skladatelka, která byla sólovou zpěvačkou britské folk rockové skupiny Fairport Convention. Je uznávána jako "přední britská folk rocková zpěvačka". Denny se narodila v nemocnici Nelson, Kingston Road, Merton Park v Londýně. Ještě jako dítě studovala hru na klasický klavír. Její skotská babička byla zpěvačkou lidových písní. V raném věku Denny projevovala zájem o zpěv, ačkoli její přísní rodiče se zdráhali uvěřit tomu, že to je proni živobytí. Sandy Denny navštěvovala Dívčí školu Coombe v New Malden. Po ukončení školy začala trénovat jako sestra v nemocnici Royal Brompton. Její ošetřovatelská kariéra se ukázala ale jako krátkodobá. Mezitím si totiž zajistila místo v základním kurzu na Kingston College of Art, které zahájila v září 1965 a začala se věnovat i folkovému klubu v areálu. Mezi její současníky na vysoké škole patřili kytarista a budoucího člen Pentangle John Renbourn. Po svém prvním veřejném vystoupení v Barge v Kingstonu nad Temži začala Denny pracovat s okruhem lidového klubu ve večerních hodinách s americkým převzatým repertoárem včetně písní Tom Paxtona spolu s tradičními lidovými písněmi. Denny se objevila v jednom z prvním z mnoha vystoupení BBC v Cecil Sharp House dne 2. prosince 1966 v programu Folk Song Cellar, kde se doprovázela u dvou lidových písně "Fhir A Bhata" a "Green Grow The Laurels". Její nejranější profesionální nahrávky vznikly o několik měsíců později v polovině roku 1967 pro label Saga a bylo lidové písně a covery lidových současníků včetně jejího přítele z tohoto období, amerického zpěváka a skladatele Jacksona C. Franka. Vyšly na albech "Alex Campbell and His Friends" a "Sandy and Johnny" s Johnnym Silvo. Tyto skladby se objevily na albu z roku 1970 "It's Sandy Denny", kde byly skladby od Sandy a Johnnyho znovu nahrány s dokonalejšími vokály a kytarovým doprovodem. Úplné nahrávky Saga studio vyšly na kompilaci z roku 2005 "Where The Time Goes". Tehdy přestala studovat na umělecké škole a věnovala se hudbě na plný úvazek. Zatímco hrála v folklorním klubu Troubadour, uslyšel ji členové The Strawbs a v roce 1967 byla pozvána, aby se připojila ke skupině. Natočila s nimi jedno album v Dánsku, které ale bylo vydáno až později v roce 1973 pod názvem "Sandy Denny And Strawbs: All our Own Work". Album obsahuje ranou sólovou verzi její nejznámější (a široce zaznamenané) skladby "Who Knows Where the Time Goes?". Demo této skladby se dostalo do rukou americké zpěvačky Judy Collins, která si vybrala jako titulní skladbu svého vlastního alba, vydaného v listopadu 1968, čímž Denny přiznala mezinárodní pověst jako skladatelky, než se stala všeobecně známou jako zpěvačka. Po krátkém vystupování s The Strawbs se Denny připojila k Fairport Convention v roce 1968, kde nahradila jejich zpěvaku Judy Dyble, a zůstala s nimi až do roku 1969. V roce 1970 založila krátcetrvající kapelu Fotheringay a pak se soustředila na svoji sólovou kariéru. V letech 1971 až 1977 vydala Denny čtyři sólová alba "The North Star Grassman a Ravens" (1971), "Sandy" (1972), "Like An Old Fashioned Waltz" (1973) a "Rendezvous" (1977). Zpívala také v duetu s Robert Plant ve skladbě "The Battle Of Evermore" od Led Zeppelin na jejich albu "Led Zeppelin IV" v roce 1971. Hudba publikace Uncut a Mojo nazvala Denny britskou nejlepší ženskou zpěvačkou-autorkou. Její skladbu "Who Knows Where the Time Goes?" nově nahráli Judy Collins, Eva Cassidy, Nina Simone, 10.000 Maniacs a Cat Power. Koncem března 1978, když byla na dovolené s rodiči a dítětem svého přítele Georgií v Cornwallu, Denny se zranila, když spadla na schodiště a udeřila hlavou o beton. Po incidentu trpěla silnými bolestmi hlavy, lékař jí předepsal lék proti bolesti dextropropoxyfen, o němž je známo, že má neblahé vedlejší účinky při smíchání s alkoholem. Dne 1. dubna, několik dní po pádu, Denny odehrála charitativní koncert v Byfieldu. Dne 13. dubna, znepokojen nepředvídatelným chováním své ženy a obávami o bezpečnost dcery, odjel Trevor Lucas z Velké Británie a vrátil se do své rodné Austrálie se svým dítětem a opustil Sandy, aniž by jí to řekl. Dne 17. dubna se Denny zhroutila a upadla do komatu, když byla v domě přítele Miranda Warda. O čtyři dny později zemřela v nemocnici Atkinson Morley ve Wimbledonu. Příčinou její smrti bylo traumatické krvácení do středního mozku a silné trauma její hlavy. Pohřeb se konal 27. dubna 1978 na hřbitově Putney Vale. |
Andy Richards (celým jménem Andrew John Richards) (Narozen 26. října 1952, London, England) Keyboards (December 1977-July 1980) Andy Richards je britsko-australský klavirista, skladatel, hudební producent a klávesista. Richards nahrál a naprogramoval klávesy pro osm britských singlů č. 1, jmenovitě "Relax" (1984) a "Two Tribes" (1984) od Frankie Goes To Hollywood, "Careless Whisper" (1984) od George Michaela, "The Lady In Red od Chrise de Burgha, "It's A Sin" (1987), "Always On My Mind" (1987) a "Heart" (1988) od Pet Shop Boys a "Spaceman" (1996) kapely Babylon Zoo. Richards začal studovat hru na klavír už ve věku 6 let. V 8 letech chodil do Yarletovy školy ve Staffordshire v Anglii. Také se učil hrát na varhany a do věku 13 let, během docházky na Rugby School ve Warwickshire, opustil výuku klavíru a zaměřil se na plný úvazek na klasické varhany. Studoval je u Davida Gatwarda ve školní kapli, ve které byly 4 rejstříkové varhany Walker. V 17 letech odešel z Rugby School a přestěhoval se do Londýna, kde hrával s různými umělci a kapelami, včetně zpěvačky Maggie Nicols na experimentálních hlasových a jazzových dílnách v divadle Oval House. V té době Richards také absolvoval jazzové klavírní lekce s jazzovým pianistou Howardem Rileyem. V 19 letech se vrátil do Midlands a studoval klavír, varhany a kompozici pod vedením Dr. Leona Forrestera v Newcastle-under-Lyme. V roce 1975 získal LRAM v oboru Pianoforte Teaching a v roce 1976 získal ARCM v Pianoforte Performance a současně nahrával a hrál s řadou poloprofesionálních rockových a jazz-rockových kapel ve Stoke-on-Trentu. Po ukončení studia s Leonem Forresterem studujoval opět hudbu na South Cheshire College. V říjnu 1977 Richards navšívil koncert folk-rockové kapely The Strawbs. Pete Solley, producent a klávesista v kapele Paladin, viděl Richardse, který hrál ve skupině Rock Workshop ve Stoke-on-Trentu a doporučil jej Daveovi Cousinsovi v době, kdy The Strawbs hledali plnohodnotného klávesistu. Za týden jej Dave Cousins a skupina pozvali, aby se k nim připojil. S The Strawbs koncertoval a nahrával, jeho první koncert se odehrál v Hammersmith Odeon v Londýně, ale vydání prvního alba, na kterém se s nimi podílel v roce 1978, bylo pozastaveno kvůli managementu a nahrávacím společnostem. "Heartbreak Hill" bylo nahráno ve studiích Startling ve městě Ascot, v domě Ringo Starra. Album "Heartbreak Hill" bylo nakonec vydáno až v roce 1995. V roce 1979 natáčel s Tomem Allomem, producentem alba "Heartbreak Hill", a Richardsa tak poprvé nahrával jako hudebník repertoár na album Michaela Chapmana "Life On The Ceiling" at Sawmills Studios v Cornwallu. V polovině roku 1980 se The Strawbs rozešli a Richards se stal studiovým hudebníkem, pracoval a nahrával s Maddy Prior (ze Steeleye Span) a Denny Lainem (z Wings), kteří koncertovali v Evropě a ve Skandinávie. Ve studiu také nahrával s Junior Campbellem (z Marmalade) ve Startling Studios a v Manchesteru v Pluto Studios s Keithem Hopwoodem, kde hrál na klávesy a složil řadu znělek. Při pobytu v Manchesteru byl součástí skupiny nazvané Sneaky Pierre, představující výběr studiových hudebníků z Manchesteru, v němž působili někteří členové Sad Café. V roce 1983 byl pozván Mikeem Stonem z Clay Records k produkci synth-popové kapely White Door ze Stoke-on-Trent. Deska byla zaznamenána v Pluto Studios Philem Bushem a mixovala se v Sarm East Studios Julianem Mendelsohnem, který spolupracoval v té době s Trevorem Hornem. Na podzim 1983 hrál Richards klávesy pro přehlídku Electric Ice, kterou uváděl ve Victoria Palace Theater lední bruslař Robin Cousins a jeho skupina bruslařů, po níž obdržel 2 telefonáty - jeden z kapely Yes a druhý od nahrávacího producenta Trevora Horna na základě doporučení audiologa a mixéra Juliana Mendelsohna. Vystoupil s Yes, ale okamžitě začal pracovat v říjnu 1983 jako Hornův klávesista. První skladba, kterou společně natočili, byla od Frankie Goes To Hollywood "Ferry 'Cross The Mersey" od autora Gerry Marsdena a druhou slavná "Relax". Horn vytvořil 3 verze "Relax" před připojením Richardse a kytaristy Stephena Lipsona k jeho ZTT Production 'týmu' koncem roku 1983. Horn opustil studio pozdě v noci a požádal Lipsona, aby vymazal multitrack verze 3 kvůli nedostatečnému pokroku, ale později se vrátil do studia a slyšel, že Richards hraje různé modální akordy umístěné kolem klávesy E minor s Lipsonem hrajícím na kytaru vedle toho neurčitý multitrack. Tak se zrodila konečná verze "Relax", která získala cenu Best British Single v roce 1985 od Brit Awards a byla na prvním místě v britských hitparádách po dobu 5 týdnů, než ji zakázalo BBC Radio z iniciativy DJ Mike Reada, který ji označoval za "obscénní". V roce 1984 byl jako klávesový hráč Richards jedničkou na britském singlovém žebříčku celkově 19 týdnů po uvedení singlu "Relax" od Frankie Goes To Hollywood a dvou singlů George Michaela "Two Tribes" a "Careless Whisper". Tak zahájil svoji kariéru jako programátor Fairlight a čelní UK hudebník. Během následujících let kromě kláves pro Frankie Goes To Hollywood, Richards nahrával s kapelami a umělci jako Propaganda, Grace Jones, Nik Kershaw, Rush, Annie Lennox, Gary Moore, Pet Shop Boys, Godley & Creme, Dusty Springfield, Petula Clark, Strawbs, OMD, Malcolm McLaren, T'Pau, Fuzzbox, Prefab Sprout, Maddy Prior, Seal, Berlin nebo Denny Laine. V roce 2000 Richards založil jedno z prvních londýnských digitálních mixážních a nahrávacích studií Out of Eden a jeho spojení s režiséry pozdšjšího studiového komplexu Eden Studios v Chiswicku v západním Londýně přineslo revoluční koncept zvuku, který byl předmětem řady článků na webu, včetně Perspektiva Polymath. Právě zde Richards začal přechod od čistě hudebního záběru i k tvorbě filmové hudby a dalším oblastem. V roce 2005 zahájil Richards spolupráci s uznávaným filmovým a hudebním redaktorem a producentem Mikem Highamem, který rocněž spolupracoval s Trevorem Hornem, kteří působili jako Higham-Richards. Mezi filmové Richardsovy práce realizované Out of Eden patří Bridget Jones's Diary (2001), Dirty Pretty Things (2002), Mona Lisa Smile (2003), Touching the Void (2003), Shaun of the Dead (2004), The Last King of Scotland (2006), Slumdog Millionaire (2009), který získal 2 Oscary za hudbu a 127 Hours (2010). Ve snímcích Tima Burtona "Sweeney Todd: The Demon Barber Of Fleet Street" (2007) a "Frankenweenie" (2012) Richards nahrál klasické varhany v kapli jeho alma mater, Rugby School. |
(rodné jméno Sonia Christina Shaw) (celé jméno Sonja Kristina Linwood) (narozena 14. dubna 1949, Brentwood, Essex, England) Vocals Sonja Kristina je anglická skladatelka, hudebnice a herečka, která se nejvíce proslavila hraním v zásadním muzikálu Hair ze 60. let a pak jako sólová zpěvačka progresivní rockové skupiny Curved Air ze 70. let. Kristina je také zkušená hlasová koučka. V letech 1991 až 1999 byla lektorkou rocku, jazzu a hudebního divadla pro studenty múzických umění na Middlesex University. Kristina se v roce 1971 provdala a v roce 1982 znovu za Stewarta Copelanda, se kterým měla dva syny. Copeland také adoptoval jejího syna z předchozího vztahu. S Copelandem se seznámila, když byl nejprve cestovním managerem a poté bubeníkem Curved Air (1974–1976). Rozvedli se v roce 1991. Kristina se narodila v Brentwoodu jako Sonia Christina Shaw, byla dcerou kriminalisty a vnučky švédské herečky Gerdy Lundequist. Její hudební kariéra začala, když se Kristina poprvé objevila na pódiu ve Swan Folk Club v Romfordu ve 13 letech. Její první profesionální vystoupení bylo na Folk Festival v Southgate v Londýně asi o rok později. V roce 1968 při studiu na New College of Speech and Drama Kristina pomáhala vést a vystupovat na středečních večerních setkáních v londýnském klubu Troubadour Folk Club. Na folkové scéně byla obecně známá jako "Sonja", protože se předtím několikrát objevila v britské dětské TV show "Song and Story" pod tímto jménem. Jejím prvním manažerem byl Roy Guest z Folk Directions. V roce 1968 se Kristina zúčastnila konkurzu a vyhrála roli "Crissy" v londýnské divadelní produkci divadelního muzikálu "Hair". Vystupuje na původním obsazeném albu, kde zpívá píseň "Frank Mills", která byla také vydaná jako singl. Krátce také zpívala s The Strawbs po odchodu zpěvačky Sandy Denny. Dave Cousins si připomíná: "Or Am I Dreaming" (na Strawbs LP) bylo velmi inspirováno sezeními, které jsem měl na Trubadour se Sonjou Kristinou... Když Sandy odešla z kapely, Sonja měla být její náhradou, ale udělala jednu show s nás ve folkovém klubu v Chelmsfordu, a to bylo vše. Repríza byla o magickém horském hudebníkovi, což jsem byl já... to bylo v básni, kterou jsem o ní napsal a která bude v knize mých básní, která nikdy nebyla vydána". Cousins nakonec knihu nazvanou "The Bruising of Hearts, The Losing of Races" vydal v roce 1993. Její součástí byla báseň "Silver Smile", napsaná pro Kristinu koncem 60. let. Podle portálu AllMusic to byl Galt McDermott, který napsal hudbu k "Hair" a dalšímu muzikálu "Who the Murderer Was", kdo zaměstnal čtyři členy Curved Air jako domácí kapelu, a který po skončení pódiové show navrhl, aby do sestavy přidali Kristinu. Jiná verze říká, že manažer Mark Hanau měl nápad, že by se Kristinin alt mohl stát důležitou složkou nové kapely. Dne 1. ledna 1970 obdržela zpěvačka oficiální pozvání, aby se stala členem Curved Air. Sonja si vzpomíná, jak seděla v zákulisí na divadelních schodech a poslouchala kazetu s hudbou kapely, kterou jí Hanau dal, a byla velmi ohromena. Kristina, kterou Sting popsal jako "skutečnou krásu, mimozemskou a nedosažitelnou", sehrála plnou tvůrčí roli a přinesla s sebou silnou ženskou sexualitu. Její zkušenosti s prací krupiérky v londýnském klubu Playboy na počátku 70. let se odrazily v jevištní personě, kterou si později vytvořila. Curved Air vydali přes devít alb (1970–1976 a 1990), přičemž se měnila sestava a Sonja byla jediným stálým členem. Od roku 2008 se účastní série koncertů s reunionovýi Curved Air. Byla romanticky zapletená s bubeníkem Curved Air Stewartem Copelandem, stali se manželi v letech 1982 až 1991. Po rozpadu Curved Air se vrátila do Hair. Vystupovala také sólově, mimo jiné jako součást acid folkového hnutí v Londýně na počátku 90. let, což vyvrcholilo na jejím v recenzích chváleném albu "Songs Of Acid Folk" z roku 1991, a od roku 2005 v multimediálním duu MASK s Marvinem Ayresem. V roce 2008 byla skupina Curved Air reformována s dalšími původními členy včetně Darryla Waye a Floriana Pilkingtona-Miksy a později i Kirbym Gregorym ze sestavy "Air Cut". Skupina pokračuje v nahrávání a vystupování na mezinárodní úrovni. Kromě londýnské verze muzikálu "Hair" (1968) Kristina vystupovala od počátku 60. let v mnoha divadelních a hudebně divadelních produkcích včetně East Lynne (1966), hlavní role ve filmu "Romeo and Juliet", "The French Have a Song For It" (1979) s Helen Shapiro, "Man to Woman" s Marshou Hunt (1982) a Shonou. V televizi se objevila v "Curriculee, Curricula" v pořadu BBC dne 22. května 1978 spolu s Davem Greensladem. Sonja znovu hostovala s Acoustic Strawbs, aby odezpívala některé z raných skladeb Sandy Denny na oslavách 40. výročí skupiny. The Strawbs a Curved Air se objevily na turné Classic Rock Legends v roce 2014. V roce 1971 získala Kristina cenu časopisu Sounds Top Female Vocalist Award a v roce 2014 cenu 'Guiding Light Award' na Progressive Music Awards. Cenu předala TV hlasatelka a dlouholetá fanynka Curved Air Katie Puckrik za to, že pomohla připravit cestu dalším umělkyním, které ji následovaly, včetně Kate Bush, Heather Findlay, Anne-Marie Helder a dalších. |
DISKOGRAFIE |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Electric Dulcimer Dave Lambert - Vocals, Lead & Acoustic Guitars Tony Fernandez - Drums, Percussion Dave Bainbridge - Keyboards, Electric & Acoustic Guitars, Hammond Organ Chas Cronk - Vocals, Bass, 12-string Guitars Hosté: John Ford - Bass Schalk Joubert - Bass Cathryn Craig - Vocals |
Settlement Vyšlo 26. února 2021, Esoteric Antenna, EANTCD 1087 (Europe) Seznam skladeb: 01. Settlement (4:57) 02. Strange Times (4:29) 03. Judgement Day (7:18) 04. Each Manner Of Man (4:24) 05. The Visit (4:40) 06. Flying Free (Instrumental) (2:11) 07. Quicksilver Days (2:26) 08. We Are Everyone (4:57) 09. Chorale (Instrumental) (3:12) Total Time (39:00) Bonus tracks on CD only: 10. Champion Jack (7:20) 11. Better Days (Life is Not a Game) (3:53) 12. Liberty (5:43) Recording on 2020 - November, 2020 Producer: Chas Cronk Producer, Mastering: Blue Weaver Mastering: Ben Wiseman Cover Design, Photography: Richard Huggard Artwork: Meriel Waissman Photography: Matt Condon, Strode Wagner |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Electric Dulcimer, Autoharp Dave Lambert - Vocals, Lead & Acoustic Guitars, Ebow Dave Bainbridge - Keyboards, Electric & Acoustic Guitars, Hammond Organ, Bouzouki Chas Cronk - Vocals, Bass, 12-string Guitars Tony Fernandez - Drums, Percussion Hosté: |
The Ferryman's Curse Vyšlo 3. listopadu 2017, Esoteric Antenna, EANTCD 1070 Seznam skladeb: 01. In the Beginning (2:01) 02. The Nails From The Hands Of Christ (6:07) 03. The Song Of Infinite Sadness (5:02) 04. The Familiarity Of Old Lovers (6:08) 05. When The Spirit Moves (6:50) 06. The Ten Commandments (5:34) 07. The Reckoning (1:53) 08. The Ferryman's Curse (8:58) 09. Bats And Swallows (4:03) 10. We Have The Power (3:58) Total Time (50:37) Recording at Ecology Rooms, Kingsdown, Kent on August, 2017 - September, 2017 Producer: Chris Tsangarides Photography: Toby Barton Cover Photo: Gaston Bogaert Artwork: Gaston Bogaert with Rod Green |
Skupina: Dave Cousins - Acoustic Guitar (07), 12-string Guitars (06,09), Vocals Dave Lambert -Lead Guitar (02,03,09), Vocals Andy Richards - Keyboards (01,03,04) Chas Cronk - Bass (01-04,09), Vocals (01,03,04,09), Programming (02) Rod Coombes - Drums Tony Fernandez - Drums (01,03,04,09) Hosté: Jo Partridge - Lead Guitar (01,04) Rick Wakeman - Grand Piano (05,07), Organ (07) Tony Hooper - Acoustic Guitars (06,08) Conny Conrad - Lead Guitar, Bass, & Programming (05) Brian Willoughby - Lead Guitars (06) Miller Anderson - Lead Guitars (07) John Hawken - Keyboards (02) Chris Parren - Keyboards (06) Blue Weaver - Keyboards (08) John Young - Keyboards & Vocals (09) Rod Demick - Bass (06) Roger Glover - Bass (07) John Ford - Bass (08) Rod Coombes - Drums (02) Richard Hudson - Drums (06,08) Jon Hiseman - Drums (07) |
Prognostic Vyšlo 2014, Witchwood Media, WMCD 2056 Seznam skladeb: Prognostic Strawbs 01. Heartbreak Hill (7:25) 02. Through Aphrodite's Eyes (7:17) 03. Something For Nothing (7:13) 04. Starting Over (10:29) 05. Deep In The Darkest Night (6:03) Bonus tracks: Archive Prog 06. The River/Down By The Sea (9:35) # 07. Blue Angel (9:29) * 08. Tomorrow (4:29) * 09. Lay A Little Light On Me/Hero's Theme / Round And Round (8:27) * (Live, Bristol 2010) Total Time: (70:27) # Central Television 1990, previously unreleased * Remastered by Graham Semark Producer: Chas Cronk, Chris Tsangarides, Dave Cousins Design: John Hill-Turner Illustration: Oscar Sanmartín Vargas |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars John Young - Keyboards, Vocals Dave Lambert - Vocals, Acoustic & Electric Guitars Chas Cronk - Bass, Bass Pedals, Vocals Tony Fernandez - Drums, Percussion, Vocals Hosté: |
Hero & Heroine In Ascencia Vyšlo 16. května 2011, Witchwood Media, WMCD 2050 Seznam skladeb: 01. Prologue Autumn: (11:10) i. Heroine's Theme ii. Deep Summer's Sleep iii. The Winter Long 02. Sad Young Man (4:07) 03. Just Love (3:40) 04. Shine On Silver Sun (2:46) 05. Hero And Heroine (3:58) 06. a) Midnight Sun b) Aurora (5:32) 07. a) Out In The Cold b) Round And Round (8:30) 08. a) Lay A Little Light On Me b) Hero's Theme / Round And Round (Reprise) (8:43) Total Time: (50:54) Recorded Nov 2010 - Mar 2011 Producer: Chas Cronk, David Cousins Recorded [Sound Recording]: Paul Smith Mixed, Mastered: Chas Cronk Design, Artwork: John Hill-Turner Cover, Illustration: Solitaire Miles Photography: Hugues |
Skupina: David Cousins - Vocals, Guitars, Banjo, Autoharp Dave Lambert - Vocals, Guitars Oliver Wakeman - Piano, Hammond, Keyboards, Orchestrations Rod Coombes - Drums Chas Cronk - Bass, Guitars, Keyboards, Vocals, Programming Hosté: Ian Cutler - Fiddle Vince Martin - Harmonica Stephen Mission - Cornet Keith Deary - Cornet The congregation of St. Christopher-at-Cliffe - Chorus Vocals (04) |
Dancing To The Devil's Beat Vyšlo 2009, Witchwood Media, WMCD 2045 Seznam skladeb: 01. Revenge (Can Be So Sweet (5:15) 02. Beneath The Angry Sky (4:27) 03. Copenhagen (4:44) 04. Pro Patria Suite (7:42) i. Back Along (We Were Young) ii. All For Each Other iii. Home Is Where The Heart Was Ever 05. Where Silent Shadows Fall (5:42) 06. The Man Who Would Never Leave Grimsby (4:59) 07. The Ballad Of Jay And Rose Mary (4:14) 08. Dancing To The Devil's Beat (3:36) 09. Oh How She Changed (4:21) Total Time: (45:20) Recorded on April-May 2009 Produced and engineered: Chris Tsangarides at the Ecology rooms, Kingsdown, Kent Mastered: Chas Cronk Photography: Courtney Jade Artwork, Design: John Hill-Turner |
Skupina: David Cpusins - Vocals, Guitars, Keyboards Dave Lambert - Vocals, Guitars Chas Cronk - Bass, Guitars, Keyboards, Backing Vocals, Pre-production & Programming Rod Coombes - Drums Hosté: John Hawken - Keyboards Ian Cutler - Fiddle The Big Deal Choir - Chorus Vocals |
The Broken Hearted Bride Vyšlo 2008, Witchwood Media, WMCD 2044 Seznam skladeb: 01. The Call To Action (7:38) 02. Christmas Cheer (Everything's Going To Be Alright) (4:39) 03. Too Many Angels (5:55) 04. The Broken Hearted Bride (5:11) 05. Shadowland (4:48) 06. Through Aphrodite's Eyes (7:26) 07. Deep In The Darkest Night (4:38) 08. You Know As Well As I (3:44) 09. Everybody Knows (4:30) 10. Action Replay (4:54) 11. We'll Meet Again Sometime (Retro Track) (6:02) Total Time (59:50) Artwork: Solitaire Miles with John Hill-Turner (design) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Guitar, Banjo, Mandolin Rod Coombes - Drums, Percussion Dave Lambert - Guitar, Vocals John Hawken - Keyboards Chas Cronk - Vocals, Bass, Guitar Hosté: |
Deja Fou Vyšlo 2008, Witchwood Media, WMCD 2020 Seznam skladeb: 01. Riviera Dei Fiori (1:43) 02. Under A Cloudless Sky (5:16) 03. Face Down In The Well (5:55) 04. On A Night Like This (2:27) 05. If (5:07) 06. Cold Steel (5:07) 07. Sunday Morning (3:24) 08. This Barren Land (4:47) 09. When The Lights Came On (4:41) 10. Russian Front (7:00) 11. Here Today, Gone Tomorrow (4:14) 12. NRG (3:42) Total Time: (53:26) Producer: Dave Cousins Engineer: Chas Cronk Mastered: Roger Wake Mixed, Engineer: Kenny Denton |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars (01,03,05,07,12), Piano (11) Brian Willoughby - Guitars Dave Lambert - Guitars (02,09) & Vocals (02,09) Blue Weaver - Keyboards (01-10,12), Programming (04), Orchestration (10) Andy Richards - Keyboards (13) Rod Demick - Bass (01,05,12) & Backing Vocals (01,04,05,12), Harmonica (05) Chas Cronk - Bass (02,03,06,08-10,13), Backing Vocals (04,09,13), Bass Pedals (07), Programming (07,08) Rod Coombes - Drums (02,09) Richard Hudson - Drums, (01,05,12), Vocals (01,04,05,12) Tony Fernandez - Drums (03,10,13), Tom-toms (07) Hosté: Mary Hopkin - Vocals (01,03,04,06,08,10,12) Cathryn Craig - Vocals (04) Terry Cassidy - Vocals (04) Roy Hill - Vocals (09) Jana Heller - Vocals (09) Tommy Lundy - Vocals (09) Maddy Prior - Vocals (13) Rick Kemp - Vocals (13) |
Blue Angel Vyšlo 2003, Witchwood Records, WRCD2008 (UK) Seznam skladeb: 01. Blue Angel (11:13) i. Divided ii. Half Worlds Apart iii. The Rest 02. Oh So Sleepy (3:44) 03. Further Down the Road (3:25) 04. There Will Come the Day (6:05) 05. Strange Day Over the Hill (3:56) 06. Cry No More (3:18) 07. The Plain (5:48) 08. Do You Remember (3:12) 09. Rhythm of the Night (3:19) 10. Morning Glory (4:52) 11. Sealed With a Traitor's Kiss (2:57) 12. Lay Down (4:09) 13. The King (2:38) Total Time (58:33) Producer, Mixed: Brad Davis (01,12) Producer: Blue Weaver (04), Brian Willoughby (02,03,05-11,13), Chas Cronk (02,03,05-11,13), Dave Cousins (02,03,05-11,13) Mastered: Roger Wake Mixed: Dave Cousins (02-11,13), Kenny Denton (02-11,13) Remix: Brad Davis (05) Mixed at KD's Studio, Chiswick - October 2002 Orchestrated: Blue Weaver (10) Artwork: Rod Green Photography: Geraldine Parkinson |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Jo Partridge - Guitars, Mandolin, Vocals Andy Richards - Keyboards Chas Cronk - Bass, Vocals Tony Fernandez - Drums, Percussion Hosté: Dave Lambert - Guitar (01) Miller Anderson - Guitar (03), Vocals (03,08) |
Heartbreak Hill CD, vyšlo 1995, Road goes on Forever, RGF/WC CD024 (UK) 2006, CD Witchwood, WMCD 2033 (UK) First master from original studio tapes, with 1 bonus track Seznam skladeb: 01. Something For Nothing (7:23) 02. Another Day Without You (2:57) 03. We Can Make It Together (4:18) 04. Heartbreak Hill (7:31) 05. Starting Over (10:48) 06. Two Separate People (2:55) 07. Desert Song (4:19) 08. Let It Rain (4:04) Total Time: (44:15) Bonus track on 2006 Witchwood CD: 9. Something For Nothing (The Whiplash Mix) (7:23) Recording from 1978, initially and for years only available on MC under the title "Starting Over Artwork: Rod Green |
Skupina: Dave Cousins - Lead & Backing Vocals, Acoustic Guitars Tony Hooper - Backing Vocals, Acoustic Guitars Brian Willoughby - Lead Guitars Chris Parren - Keyboards Rod Demick - Bass, Lead (05) & Backing Vocals Richard Hudson - Drums, Acoustic Guitars, Lead (9) & Backing Vocals Hosté: Cathy Lesurf - Vocals (02) |
Ringing Down The Years Vyšlo 1981, Virgin, CDV 3031 (Canada) 1998, 2CD The Road Goes On Forever, RGF/WCDCD 039 (UK) Remastered by Denis Blackham and bundled with "Don't Say Goodbye" album Seznam skladeb: 01. Might As Well Be On Mars (4:11) 02. The King (2:59) 03. Forever Ocean Blue (4:01) 04. Grace Darling (6:29) 05. Afraid To Let You Go (3:52) 06. Tell Me What You See In Me (6:28) 07. Ringing Down The Years (6:55) 08. Stone Cold Is The Woman's Heart (4:22) 09. Taking A Chance (3:59) Total Time (00:00) Recorded at Parkwood Studios, Chalfont St. Giles, Spring 1990 Producer: Strawbs, Stuart Kerrison Engineer: Stuart Kerrison Artwork: Rob Castle |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Banjo Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars Brian Willoughby - Guitars Chris Parren - Keyboards Rod Demick - Bass, Backing Vocals Richard Hudson - Drums, Acoustic Guitars, Backing Vocals Hosté: |
Don't Say Goodbye Vyšlo 1987, Chord Records, TOOTS 3 (UK) Virgin, VL 3018 (Canada) 1989, CD Chord, CD 009 (UK) 1998, 2CD, The Road Goes On Forever, RGF/WCDCD 039 (UK) Remastered by Denis Blackham and bundled with "Ringing Down The Years" album Seznam skladeb: 01. A Boy And His Dog (5:03) 02. Let It Rain (4:55) 03. We Can Make It Together (3:30) 04. Tina dei Fada (3:51) 05. Big Brother (3:03) 06. Something For Nothing (6:35) 07. Evergreen (4:48) 08. That's When The Crying Starts (4:02) 09. Beat The Retreat (5:06) Total Time (40:53) Artwork: Design Stillings |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic (02,04,05) Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars (02,04,05), Vocals Tony Fernandez - Drums, Tambourine (04,05), Tympani (09), Bells (07) Hosté: Robert Kirby - Electric Piano (03,05-07), Piano (04,05), Mellotron (04,06,09), Organ (08), Autoharp & Minimoog (09) John Mealing - Piano (01-03,06-08), Minimoog (03,06), Polymoog (01,03,06,07,09), Harpsichord (05,08), Organ (04,09) |
Deadlines Vyšlo 1978, Arista, TC-ART 1036 (UK) Arista, AB 4172 (Canada) 1996, CD One Way, OW34499 (US) 2013, CD Air Mail Archive, AIRAC-1706 (Japan) Remastered by Yoshiro Kuzumaki with 11 bonus tracks Seznam skladeb: 01. No Return (4:58) 02. Joey And Me (3:52) 03. Sealed With A Traitor's Kiss (3:21) 04. I Don't Want To Talk About It (3:56) 05. The Last Resort (4:08) 06. Time And Life (4:12) 07. New Beginnings (3:42) 08. Deadly Nightshade (3:56) 09. Words Of Wisdom (5:43) Total Time: 36:08) Bonus tracks on 2013 remaster: 10. Midnight -Out Take- 11. No Return -Dave Cousins Acoustic Demo- 12. Sealed With A Traitor's Kiss -Dave Cousins Acoustic Demo- 13. Time And Life -Dave Cousins Acoustic Demo- 14. Deadly Nightshade -Dave Cousins Acoustic Demo 15. Words Of Wisdom -Dave Cousins Acoustic Demo- 16. The Chosen Ones -Dave Cousins Acoustic Demo- 17. Sealed With A Traitor's Kiss -Band Studio Demo- 18. No Return -Dublin Production Mix- 19. Joey And Me -Dublin Production Mix- 20. Deadly Nightshade -Dublin Production Mix- Artwork: Hipgnosis |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Dave Lambert - Vocals, Lead & Acoustic (05,07,08) Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars (07), Backing Vocals Rod Coombes - Drums, Backing Vocals Hosté: Robert Kirby - Piano & Synth (01-03), Electric Piano (04,06,09), Mellotron (04-06,08), Clavinet (08), Acoustic Guitars (07), Orchestrations (01-03,09) John Mealing - Piano (07,09,10), Synth (03-05,08), Mellotron (03), harpsichord (01,02), Organ (04), Tubular Bells (03), Orchestrations (10) |
Burning For You Vyšlo 1977, LP Oyster/Polydor, 2391 287 (UK) 1977, LP Oyster/Polydor, OY-1-1604 (US) 2007 CD Witchwood Media, WMCD 2035 (UK with 1 bonus track) 2013 CD Air Mail Archive, AIRAC-1705 (Japan Remastered by Yoshiro Kuzumaki with 1 bonus track) Seznam skladeb: 01. Burning For Me (4:01) 02. Cut Like A Diamond (3:46) 03. I Feel Your Loving Coming On (2:57) 04. Barcarole (For The Death Of Venice) (3:29) 05. Alexander The Great (3:59) 06. Keep On Trying (3:14) 07. Back In The Old Routine (3:18) 08. Heartbreaker (4:38) 09. Carry Me Home (3:28) 10. Goodbye (Is Not An Easy Word To Say) (3:49) Total Time (40:03) Bonus Track on CD releases: 11. Joey And Me (3:24) Artwork: Patrick Woodruffe with Paul May (concept) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Percussions, Vocals Hosté: Robert Kirby - Mellotron, Electric Piano, French Horn, Vocals John Mealing - Organ, Electric Piano, Piano, Harpsichord, Synthesizer Rupert Holmes - Piano, Harpsichord, Clavinet, Clarinet |
Deep Cuts Vyšlo 1976, LP Oyster/Polydor, 2391 234, UK 2003, CD Muskrat Records, RATCD-4219 (Japan with 1 bonus track) 2005 CD Witchwood Media, WMCD 2031 (UK with 1 bonus track) 2013 CD Air Mail Archive, AIRAC-1704 (Japan, Remastered by Yoshiro Kuzumaki with 1 bonus track) Seznam skladeb: 01. I Only Want My Love To Grow In You (2:59) 02. Turn Me Round (3:43) 03. Hard Hard Winter (2:55) 04. My Friend Peter (2:15) 05. The Soldier's Tale (4:15) 06. Simple Visions (4:36) 07. Charmer (3:13) 08. Wasting My Time (Thinking Of You) (2:28) 09. Beside The Rio Grande (4:19) 10. So Close And Yet So Far Away (2:59) Total Time (33:42) Bonus track on CD editions: 11. You Won't See The Light (2:52) Produced: Rupert Holmes and Jeffrey Lesser for Wide-Screen Productions Artwork: Alun Hood with Paul May (design) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars, Electric Dulcimer (03), Electric Banjo (05) Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic (05) Guitars Chas Cronk - Bass, Backing Vocals Rod Coombes - Drums, Acoustic Guitar (08), Backing Vocals Hosté: John Mealing - Organ (01,09,10), Piano (04,06), Electric Piano (02) Rick Wakeman - Electric Harpsicord (07) Tommy Eyre - Piano (08,10), Clavinet & Synthesizer (08) John Lumley-Savile - Synthesizer (09) Jack Emblow - Accordion (05) Tom Allom - Cymbalum (06,07) Tony Carr - Congas (07) |
Nomadness Vyšlo 1975, A&M Records, AMLH 68331 (UK), A&M Records, SP 4544 (US) 2001, CD Progressive Line, PL 517 (Australia) 24-bit remaster by Paschal Byrne 2008, CD A&M Records, 5302822 (Europe) 24-bit remaster by Paschal Byrne with 2 bonus tracks Seznam skladeb: 01. To Be Free (4:15) 02. Little Sleepy (4:09) 03. The Golden Salamander (4:57) 04. Absent Friend (How I Need You) (4:42) 05. Back On The Farm (2:42) 06. So Shall Our Love Die (3:37) 07. Tokyo Rosie (2:47) 08. A Mind Of My Own (4:33) 09. Hanging In The Gallery (4:32) 10. The Promised Land (4:03) Total Time: (40:17) Bonus tracks on 2008 A&M remaster: 11. Still Small Voice (2:27) 12. It's Good To See The Sun (4:05) Producer: Tom Allom Artwork: Fabio Nicoli (art direction) Photography: Gered Mankowitz |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Recorder Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Backing Vocals John Hawken - Piano, Electric Piano, Harpsichord, Mellotron, Moog, Hammond, Pipe Organ (West Wycombe Church) Rod Coombes - Drums, Congas, Percussion, Backing Vocals, Lead Vocals & Guitar (10) Hosté: Clare Deniz - Cello (03) Robert Kirby - Choral Arrangements |
Ghosts Vyšlo 1974, A&M Records, 88 564 XOT (Germany) 1975, A&M Records, AMLH 68277 (UK), SP 4506 (US) 1998, CD Si-Wan Records, SRMC-0085 (South Korea) 198, CD A&M, 540 937-2 (Europe) Remastered with 1 bonus track Seznam skladeb: 01. Ghosts (8:33): a) Sweet Dreams b) Night Light c) Guardian Angel 2. Lemon Pie (4:01) 3. Starshine / Angel Wine (5:15) 4. Where Do You Go (When You Need A Hole To Crawl In) (3:02) 5. The Life Auction (6:53): a) Impressions Of Southall From The Train b) The Auction 06. Don't Try To Change Me (4:28) 07. Remembering (1:00) 08. You And I (When We Were Young) (4:00) 09. Grace Darling (3:55) Total Time:( 41:07) Bonus track on 1998 A&M remaster: 10. Changes Arrange Us (Single B-side) (3:52) Artwork: J. McGillicuddy (art direction) |
Skupina: Dave Cousins - Lead & Backing Vocals, Acoustic and Electric Guitars Dave Lambert - Lead & Backing Vocals, Acoustic and Electric Guitars John Hawken - Piano, Electric Piano, Organ, Mellotron, Synthesizer Chas Cronk - Bass, Synthesizer, Backing Vocals Rod Coombes - Drums, Percussion, Backing Vocals Hosté: Clare Deniz - Cello (06) |
Hero And Heroine Vyšlo 1974, A&M Records AMLH 63607 (UK/US) 1998, CD A&M Records 540 935-2 (Germany) Remastered by Roger Wake w/ 2 bonus tracks 2002, CD A&M Records UICY-9216 (Japan) Remastered by Roger Wake w/ 2 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Autumn: (8:26) a. Heroine's Theme b. Deep Summer's Sleep c. The Winter Long 02. Sad Young Man (4:07) 03. Just Love (3:40) 04. Shine On Silver Sun (2:46) 05. Hero And Heroine (3:20) 06. Midnight Sun (3:12) 07. Out In The Cold (3:17) 08. Round And Round (4:44) 09. Lay A Little Light On Me (3:27) 10. Hero's Theme (2:27) Total Time: (39:26) Bonus tracks (A&M CD reissues only): 11. Still Small Voice (Previously unreleased) (2:28) 12. Lay A Little Light On Me (Early version) (2:20) Recorded at Rosenberg Studios, Copenhagen in November 1973 Produced: Dave Cousins and Tom Allom Engineering: Tom Allom and Freddy Hansson Art Director: Michael Doud (London) ArtWork: Michael Doud Photography: Tony Evans Photography Tony Evans |
Skupina: Sandy Denny - Vocals, Guitars (02) Dave Cousins - Guitars, Banjo, Vocals, Lead Vocals (11) Tony Hooper - Guitars, Vocals Ron Chesterman - Double Bass Hosté: Ken Gudmand - Drums, Tablas (03), Gong (15) Cy Nicklin - Sitar (03,15) Svend Lundvig - String Arrangements (1991 CD 02,05,07,13), Conductor (16-18) |
Sandy Denny And The Strawbs - All Our Own Work Vyšlo 1973, Hallmark Records, SHM 813 (UK) Seznam skladeb: 01. On My Way (3:05) 02. Who Knows Where The Time Goes (4:05) 03. Tell Me What You See In Me (3:40) 04. Always On My Mind (1:53) 05. Stay Awhile (2:24) 06. Wild Strawberries (1:35) 07. All I Need Is You (2:20) 08. How Everyone But Sam Was A Hypocrite (2:45) 09. Sail Away To The Sea (3:22) 10. Sweetling (2:35) 11. Nothing Else Will Do (2:15) 12. And You Need Me (3:16) Total Time: (33:15) Bonus tracks on 2010 Witchwood remaster: 13. Two Weeks Last Summer (2:04) 14. Nothing Else Will Do (Sandy Denny vocals version) (2:28) 15. Tell Me What You See In Me (3:40) 16. Who Knows Where The Time Goes (4:05) 17. Stay Awhile With Me (2:24) 18. And You Need Me (3:16) 19. I've Been My Own Worst Friend (2:42) 20. Poor Jimmy Wilson (2:35) 21. Strawberry Picking (1:37) 22. Pieces Of 79 And 15 (2:19) * 23. The Falling Leaves (2:29) * 24. Indian Summer (2:18) * Total Time: (65:12) * Previously unreleased Recording Date - August, 1968, Copenhagen, Denmark Produced: Gustav Winkler Coordination: Karl Emil Knudsen Engineer: Ivar Rosenberg Artwork: Sandy Denny (caricatures) Caricatures: Sandy Denny |
Recordings from the Vanlose Bio sessions in Copenhagen, August 1967, first ever for the musicians. The sleeve includes a statement that "The original 1968 recordings of The Strawbs featuring Sandy Denny" | |
Skupina: Dave Cousins - Acoustic & Electric Guitars, Banjo, Vocals Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals Blue Weaver - Organ, Piano, Mellotron John Ford - Bass, Vocals Richard Hudson - Drums, Vocals Hosté: |
Bursting At The Seams Vyšlo 1973, A&M Records, AMLH 68144 1989, CD A&M Records, 394 383-2 (Germany) 1998, CD A&M - 540 936-2, (Europe) Remastered by Roger Wake with 3 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Flying (4:48) 02. Lady Fuschia (3:58) 03. Stormy Down (2:44) 04. Down By The Sea (6:15) 05. The River (2:20) 06. Part Of The Union (2:55) 07. Tears And Pavan (6:35) a) Tears b) Pavan 08. The Winter And The Summer (4:08) 09. Lay Down (4:30) 10. Thank You (2:11) Total time: (40:24) Bonus tracks on 1988 A&M remaster: 11. Will Ye Go (Single B-side) (3:54) 12. Backside (Single B-side) (3:49) 13. Lay Down - Single Version (3:33) Produced: The Strawbs Engineer: Tom Allom ArtWork: John McConnell (design) with Michael Doud (art direction) Art Directed: Michael Dowd Designed: John McConnell Photographs: Tony Evans Group Photo: Fin Costello |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic (02,03,06,07,09,11), 12-string (05) & Electric Guitar (08), Eletro-acoustic Dulcimer (01,03), Recorder (11), Piano (12) Tony Hooper - Acoustic Gguitara (03,05,07,08), 12-string Guitar (09), Autoharp (11), Vocals (01,03,07,09-11) Richard Hudson - Drums, Cymbals, Tambourine, Sitar & Tablas (11), Vocals (01,07,11) John Ford - Bass, Acoustic Guitar (04), Vocals (01,03,04,07,11) Blue Weaver - Organ, Piano, Mellotron, Harmonium, Clavioline, Vocals (12) Hosté: Anne Collins - Backing Vocals (01) Trevor Lucas - Backing Vocals (01) Robert Kirby Silver Band - Brass Ensemble (04) Robert Kirby - Brass Arrangements (04) Tony Visconti's "Old Tyme Dance Orchestra" - members of Ted Heath Orchestra (10) Tony Visconti - Arrangements (10), co-producer (01) Dave Lambert - Acoustic & Electric Guitars, Vocals (14) |
Grave New World Vyšlo 1972, A&M Records AMLH 68078 (UK), ASP-4344 (US) 1989 CD A&M Records, D18Y4118 (Japan) 1997 CD Si-Wan Records, SRMC 0075 (South Korea) 1998 CD A&M Records, 540 934-2 (UK) Remastered by Roger Wake with 2 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Benedictus (4:24) 02. Hey Little Man ... Thursday's Child (1:05) 03. Queen Of Dreams (5:28) 04. Heavy Disguise (2:50) 05. New World (4:08) 06. Hey Little Man ... Wednesday's Child (1:05) 07. The Flower And The Young Man (4:17) 08. Tomorrow (4:44) 09. On Growing Older (1:54) 10. Ah Me, Ah My (1:21) 11. Is It Today Lord (3:04) 12. The Journey's End (1:35) Total Time: (36:05) Bonus tracks on 1998 A&M CD: 13. Here It Comes (Strawbs A-side, post GNW) (2:42) 14. I'm Going Home (Dave Cousins solo A-side) (3:14) * * Included before on D.C.'s solo album "Two Weeks Last Summer" On this track Dave Lambert substituted, for the 1st time, Tony Hooper Recorded mainly at Morgan Studios in November 1971, but also at Island Studios (engineer: Frank Owen) and Lansdowne Studios (engineer: John Mackswith) ArtWork: William Blake's "Glad Day" painting (early XIX, British Museum) Inner sleeve illustrations/booklet design: Paper Tiger |
Skupina: Dave Cousins - Acoustic & Electric Guitars, Banjo (01,02), Dulcimer (02), Tenor Recorder (07), Vocals Tony Hooper - Acoustic Guitars, Autoharp (01), Tambourine (07,10), Vocals Rick Wakeman - Organ, Piano, Electric Piano (04), Harpsichord (07,09), Mellotron (08), Moog (06,08), Celesta (01), Clarinet (02) John Ford - Bass, Vocals Richard Hudson - Drums, Snare Drum (05), Sitar (03,07,08), Vocals Hosté: |
From The Witchwood Vyšlo 1971, LP A&M Records, AMLH 64304 (UK) 1987, CD A&M Records, D32Y3578 (Japan) 1998, CD A&M Records, 5409392 (Europe) Remastered by Roger Wake w/ 1 bonus track Seznam skladeb: 01. Glimpse Of Heaven (3:53) 02. Witchwood (3:26) 03. Thirty Days (2:55) 04. Flight (4:27) 05. The Hangman And The Papist (4:14) 06. Sheep (4:16) 07. Canon Dale (3:49) 08. The Shepherd's Song (4:35) 09. In Amongst The Roses (3:50) 10. I'll Carry On Beside You (3:11) Total Time: (38:36) Bonus track on 1998 A&M remaster: 11. Let's Keep The Devil Outside (3:05) Recorded at Air Studios, London during February and March 1971 Produced: Tony Visconti Engineering: Bill Price with Alan Harris, John Punter and Chris Michie Equipment and sustenance: Frank Boulter and Dickie Bell Design and Art direction: Roger Saunders Inside Sleeve illustration 'The vision of St. Jerome' A tapestry from the Spanish Royal collection |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars, Piano, Dulcimer, "Chinese Piano", Percussion Tony Hooper - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Tambourine, Percussion Ron Chesterman - Double Bass Clare Deniz - Cello Hosté: Tony Visconti - Recorder (02,07), Percussive Fx, production Paul Brett - Lead Guitars (08) Rick Wakeman - Piano (08), Organ (10) Bjarne Rostvold - Drums (08) |
Dragonfly Vyšlo 1970, LP A&M Records AMLS 970 1999, CD Si-Wan Records, SRMC 0083 (South Korea) 2008, CD A&M Records, 5302680 (Europe) 24-bit remaster by Paschal Byrne w/ 4 bonus tracks Seznam skladeb: 01. The Weary Song (3:50) 02. Dragonfly (5:34) 03. I Turned My Face Into The Wind (2:42) 04. Josephine For Better Or For Worse (3:17) 05. Another Day (3:16) 06. Til The Sun Comes Shining Through (3:34) 07. Young Again (2:51) 08. The Vision Of The Lady Of The Lake (10:44) 09. Close Your Eyes (0:56) Total Time ( 36:08) Bonus tracks on 2008 A&M remaster: 10. We'll Meet Again Sometime (3:13) 11. Forever (Single A-side) (3:32) 12. Another Day (3:03) * 13. We'll Meet Again Sometime (3:09) * * Recorded for John Peel's "Top Gear" BBC Radio One Show, 7th September, 1969 Recorded at Rosenberg Lydteknik, Copenhagen with additional work at Morgan Studios, London Production and engineering: Tony Visconti Engineer: Roger Quested Mixed at Trident Studios, London Design and illustration: Roger Saunders |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars, Banjo Ron Chesterman - Double Bass Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars Sandy Denny - Lead Vocals, Backing Vocals, Acoustic Guitars Hosté: Tony Visconti - "Musical vibrations" |
Strawberry Music Sampler No.1 Vyšlo 1969, Strawberry Music, Sampler No. 1 Seznam skladeb: Side One: 01. All I Need Is You (3:07) 02. Stay Awhile (2:41) 03. Sail Away To The Sea (3:28) 04. Two Weeks Last Summer (2:06) 05. Nothing Else Will Do (2:16) 06. Who Knows Where The Time Goes (4:09) 07. I've Been My Own Worst Friend (2:43) 08. I Turned My Face Into The Wind (2:41) 09. On Growing Older (2:00) Side Two: 10. And You Need Me (3:16) 11. Ah Me, Ah My (1:22) 12. And You Need Me / Josephine For Better Or For Worse (4:29) 13. Just The Same In Every Way (3:01) 14. How Everyone But Sam Was A Hypocrite (2:47) 15. Young Again (2:56) 16. Whichever Way The Wind Blows (2:52) 17. Sweetling (3:05) Total Time (48:59) Recorded on 1969 |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Guitars Tony Hooper - Vocals, Guitars Ron Chesterman - Double Bass Hosté: Tony Visconti - "Musical vibrations" |
Strawbs Vyšlo 1969, LP A&M Records, AMLS 936 2000, CD Si-Wan Records, SRMC 0088 (South Korea) 2008 ,CD A&M Records, 5302679 (Europe) 24-bit remaster by Paschal Byrne with 3 bonus tracks Seznam skladeb: 01. The Man Who Called Himself Jesus (3:41) 02. That Which Once Was Mine (2:48) 03. All The Little Ladies (2:15) 04. Pieces Of 79 And 15 (2:56) 05. Tell Me What You See In Me (4:58) 06. Oh How She Changed (2:50) 07. Or Am I Dreaming (2:25) 08. Where Is This Dream Of Your Youth (3:04) 09. Poor Jimmy Wilson (2:33) 10. Where Am I / I'll Show You Where To Sleep (3:25) 11. The Battle (6:30) Total Time: (37:25) Bonus tracks on 2008 A&M remaster: 12. Interview / That Which Once Was Mine (3:41) * 13. Poor Jimmy Wilson (2:28) * 14. The Battle (6:09) * * Recorded for John Peel's "Top Gear" BBC Radio One Show, 12th January, 1969 ArtWork: Barry Feinstein (photo) with Tom Wilkes (art direction) |
Skupina: Dave Lambert - Acoustic Guitar, Electric Guitar, Vocals Chas Cronk - Bass Guitar, Acoustic Guitar, Vocals Dave Cousins - Guitar, Dulcimer, Banjo, Vocals Hosté: Rick Wakeman - Piano (03,10) Ian Cutler - Fiddle (02) |
Acoustic Gold Vyšlo 2011, Witchwood Media, WMCD 2052 Seznam skladeb: 01. Strawbs Ghosts (10:08) 02. Strawbs Copenhagen (4:46) 03. Strawbs A Glimpse Of Heaven (3:52) 04. Strawbs Midnight Sun (3:06) 05. Strawbs Evergreen (4:31) 06. Strawbs Grace Darling (3:54) 07. Strawbs Cold Steel (4:42) 08. Strawbs Autumn (8:48) a. Heroine's Theme b. Deep Summer's Sleep c. The Winter Long 09. Strawbs Josephine, For Better Or For Worse (3:16) 10. Strawbs Witchwood (3:22) 11. Strawbs The Man Who Called Himself Jesus (3:53) 12. Strawbs Benedictus Heritage Gold 13. Dave Cousins & Brian Willoughby Beat The Retreat (5:44) 14. Dave Cousins & Brian Willoughby Ringing Down The Years (5:28) Total Time (69:22) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Guitar, Banjo, Dulcimer Dave Lambert - Vocals, Guitars, E-Bow Chas Cronk - Bass, Twelve-String Guitars, Guitars, Vocals, Effects [Pedals] Hosté: |
Painted Sky Vyšlo 2005, Witchwood Media, WMCD 2028 Seznam skladeb: 01. Oh How She Changed (4:47) 02. Grace Darling (5:58) 03. Shine on Silver Sun (3:25) 04. The Antique Suite (14:06) i. The Reaper ii. We Must Cross the River iii. Antiques & Curios iv. Hey it's been a long time 05. Benedictus (3:50) 06. Midnight Sun (5:04) 07. Cold Steel (4:42) 08. If (4:54) 09. Autumn (9:17) i. Hero's Theme ii. Deep Summer's Sleep iii. The Winter Long Total Time (56:03) Recorded on 2004 and 2005 Recorded live at Painted Sky Studios, Cambria, California Producer, Recorded, Mixed: Steve Crimmel Illustration [Cover Illustration: The Painted Sky]: Monique Passicot Sleeve [Sleeve Design]: John Hill-Turner Liner Notes: Mary Beth Barber Photography: Richard Dowdy |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars, Mandolin, Banjo Dave Lambert - Vocals, Acoustic Guitars Brian Willoughby - Acoustic Guitars Hosté: |
Full Bloom Vyšlo 2004, Sound Witchwood Collection, WMCD2032 Seznam skladeb: 01. Autumn: (The Strawbs) (8:46) a. Heroine's Theme b. Deep Summer's Sleep c. The Winter Long 02. Shine On Silver Sun (The Strawbs) (3:18) 03. Ghosts (The Strawbs) (7:43) 04. Witchwood (The Strawbs) (3:27) 05. Flower & The Young Man (The Strawbs) (4:27) 06. The Winter & The Summer (The Strawbs) (4:46) 07. Tears & Pavan: Tears/Pavan (The Strawbs) (6:01) 08. Out In The Cold (The Strawbs) (3:28) 09. Round & Round (The Strawbs) (5:59) 10. Alice's Song (The Strawbs) (2:51) 11. Hero & Heroine (The Strawbs) (4:26) 12. Glimpse Of Heaven (The Strawbs) (3:55) 13. The River (The Strawbs) (3:04) 14. Down By The Sea (The Strawbs) (7:28) 15. Goodbye (Dialogue Only) (The Strawbs) (0:43) Total Time (70:22) Recorded live at Natural Sound, Kitchener, Ontario, Canada |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars, Dulcimer, Banjo Dave Lambert - Vocals, Acoustic Guitars Brian Willoughby - Acoustic Guitars Hosté: Robert Kirby - String Arrangements (04,08,14) Howard Gott - Violin Ruth Gottlieb - Violin Sophie Sirotia - Viola Sarah Willson - Cello Andy Waterworth - Double Bass |
Baroque And Roll CD, vyšlo 2001, Witchwood Records, WRCD2004 (UK) Seznam skladeb: 01. Tears And Pavan (5:52) 02. Remembering (1:55) 03. You And I (When We Were Young) (3:37) 04. Evergreen (4:31) 05. Ghosts (8:01) 06. There Will Come The Day (5:17) 07. Not All The Flowers Grow (3:42) 08. Inside Your Hell Tonight (4:30) 09. The Golden Salamander (4:59) 10. The River (2:16) 11. Down By The Sea (7:36) 12. The Flower And The Young Man (4:21) 13. Benedictus (3:46) 14. Alice's Song (2:52) Total Time (63:15) Artwork: Rod Green |
Acoustic versions of many of the old favourites, recorded July 2001 at KD's studio, London. |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Electric & Acoustic Guitars Dave Lambert - Lead Guitars, Vocals Dave Bainbridge - Keyboards, Programming Chas Cronk - Bass, Bass Pedals, 12-string Guitars, Vocals Tony Fernandez - Drums, Percussion Hosté: |
Live In Gettysburg CD/DVD, vyšlo 2017, Witchwood Media, 5043974 (UK) Seznam skladeb: 01. Prologue (1:11) 02. Autumn: (10:15) a. Heroine's Theme b. Deep Summer's Sleep c. The Winter Long 03. Sad Young Man (4:58) 04. Just Love (3:28) 05. Without Your Song (1:01) 06. Shine On Silver Sun (3:10) 07. Hero And Heroine (3:55) 08. Snow White Dove (1:25) 09. Midnight Sun (4:57) 10. Her Open Arms (0:42) 11. Out In The Cold / Round And Round (10:05) 12. Angst (0:46) 13. Lay A Little Light On Me / Hero's Theme / Round And Round / Shine On Silver Sun (8:43) Total Time (54:36) |
Skupina: Dave Cousins - Acoustic Guitars, Banjo, Vocals Dave Lambert - Electric Guitars, Vocals Chas Cronk - Bass, Vocals John Hawken - Keyboards Rod Coombes - Drums Hosté: John Ford - Acoustic Guitars, Vocals (CD 2-09,10,11,12) |
Lay Down With The Strawbs CD/DVD, vyšlo 2008, Secret Records in 2008 Seznam skladeb: CD 1 01. Laydown (4:31) 02. I Only Want My Love To Grown In You (2:59) 03. Shine On Silver Sun (4:20) 04. Ghosts (8:11) 05. Remembering / You And I When We Were Young (5:46) 06. Cold Steel (6:22) 07. Impressions Of Southhall From The Train (1:01) 08. The Auction (5:28) 09. Out In The Cold (3:20) 10. Round And Round (6:24) 11. Just Love (3:57) CD 2 01. Heroine's Theme (2:50) 02. Deep Summer's Sleep (2:42) 03. The Winter Long (4:38) 04. Raqs Aswad (Drum Solo) (5:40) 05. Hero And Heroine (3:15) 06. Round And Round (Reprise) (4:46) 07. Part Of The Union (3:57) 08. The Man Who Called Himself Jesus (6:02) 09. Tears (3:06) 10. Pavan (3:49) 11. Kissed By The Sun (3:20) 12. Heavy Disguise (3:28) Total Time (92.56) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Rod Coombes - Drums, Percussion, Vocals Robert Kirby - Mellotron, Electric Piano, French Horn, Vocals John Mealing - Organ, Electric Piano, Piano, Harpsichord, Synthesizer Hosté: |
Live At The Calderone - New York '75 Vyšlo 2007, Witchwood, WMCD 2041 Seznam skladeb: 01. Still Small Voice (taped intro) (Cousins) (2:13) 02. Ghosts (Cousins) (8:39) 03. Autumn (Hawken/Cousins) (8:33) 04. Hanging In The Gallery (Cousins) (4:32) 05. The Promised Land (Cronk) (5:05) 06. New World (Cousins) (4:27) 07. Lemon Pie (Cousins) (4:06) 08. Remembering (Hawken)/You And I (When We Were Young) (Cousins) (5:09) 09. Out In The Cold / Round And Round (Cousins) (9:17) 10. The Life Auction (Cousins/Hawken/Lambert) (6:46) 12. To Be Free (Cousins) (4:35) 13. Hero And Heroine (Cousins) (5:06) Total Time (68:28) Recorded at the Calderone Theatre on Long Island |
Skupina: David Cousins - Vocals, Guitars, Dulcimer, Banjo Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars, Tambourine Rick Wakeman - Grand Piano, Organ, Harpsichord, Celeste John Ford - Bass, Vocals Richard Hudson - Percussion, Sitar, Vocals Hosté: |
Recollection Vyšlo 2006, Witchwood Media, WMCD 2033 Seznam skladeb: 01. We'll Meet Again Sometime (4:13) 02. Or Am I Dreaming (2:30) 03. Song Of A Sad Little Girl (5:29) 04. That Which Once Was Mine (3:33) 05. Fingertips (6:09) 06. Man Who Called Himself Jesus (4:36) 07. Temperament Of Mind (5:28) 08. Josephine For Better Or For Worse (3:27) 09. Antique Suite (12:15) i. The Reaper ii. We Must Cross The River iii. Antiques And Curios iv. Hey, It's Been A Long Time 10. Battle (5:52) 11. Where Is This Dream Of Your Youth (12:09) 12. Dance On (2:24) Total Time (68:05)07 Recorded live 1970 Produced: Dave Cousins Mixed: Roger Wake |
Skladby byly nahrány v roce 1970 na turné doprovázejícím Roy Harpera těsně před koncertem v Queen Elizabeth Hall
(nahrávky z tohoto koncertu byly vydány jako album "Just a Collection of Antiques and Curios"). Tato inkarnace
byla pohromadě jen pár týdnů. Nahrávka je první s Rickem Wakemanem, Johnem Fordem a Richardem Hudsonem v sestavě
a představuje živé přepracování písně z alba "Strawbs" a "Dragonfly", stejně jako alternativní nahrávky některých
Antiques and Curios skladeb. Stejný koncert byl vydán rovněž na záznamu "Strawbs - In Concert At The Lyceum" (2006).
| |
Skupina: Dave Cousins - Lead Vocals, Backing Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Banjo, Dulcimer Dave Lambert - Lead Vocals, Backing Vocals, Electric & Acoustic Guitars Chas Cronk - Bass, Bass Pedals, 12-string Guitars, Backing Vocals John Hawken - Keyboards Rod Coombes - Drums, Percussion Hosté: |
Strawbs Live At Nearfest 2004 Vyšlo srpen 2005, Witchwood Media, WMCD 2026 Seznam skladeb: 01. Out in the Cold (Dave Cousins) (3:13) 02. Round and Round (Cousins) (5:31) 03. Lay Down (Cousins) (4:19) 04. Burning For Me (Cousins, John Mealing) (5:55) 05. New World (Cousins) (3:54) 06. Autumn (10:11) Heroine's Theme (John Hawken) Deep Summer Sleep (Cousins) The Winter Long (Cousins) 07. Remembering/You and I (When We Were Very Young) (Hawking, Cousins) (5:37) 08. Heartbreaker (Dave Lambert) (4:40) 09. This Barren Land (Cousins) (4:43) 10. The River (Cousins) (3:02) 11. Down By The Sea (Cousins) (8:37) 12. Hero And Heroine (Cousins) (3:33) 13. Round And Round (reprise) (Cousins) (3:34) 14. Here Today, Gone Tomorrow (Cousins) (5:05) Total Time (69:22) Recorded live at the NEARFest festival, Bethlehem, Pennsylvania, June 2004 Producer, Engineer: Steve Crimmel Mastered: Steve Crimmel |
Nahrávka bylapořízena na NEARFest v Bethlehemu, Pennsylvania, dne 11. července 2004 a nahrála ji kapela v sestavě
z období alb "Hero And Heroine" a "Ghosts", která tak to nevystuipovala od roku 1975. | |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitar, Dulcimer (all tracks) Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars (08-11) Dave Lambert - Vocals, Electric Guitars (04-07,12-15) Brian Willoughby - Guitars (01-03,07-11,14) John Ford - Bass, Vocals (08-15) Chas Cronk - Bass, Vocals (04-07) Rod Demick - Bass, Vocals (01-03) Blue Weaver - Keyboards (01-03,08-15) Richard Hudson - Drums, Vocals (01-03,08-15) Rod Coombes - Drums, Vocals (04-07) Hosté: Cathryn Craig - Vocals (01) Ric Sanders - Violin (03,07) Adam Wakeman - Keyboards (02-07,14) |
The Complete Strawbs - Live At Chiswick House Vyšlo 2000, Witchwood Collection, WC CD2001 Seznam skladeb: CD 01. Further Down The Road (3:37) 02. Grace Darling (6:42) 03. Ringing Down The Years (7:52) 04. Beside The Rio Grande (4:42) 05. Out In The Cold (3:11) 06. Round And Round (5:39) 07. Hero And Heroine (4:07) 8. Witchwood (3:59) 09. A Glimpse Of Heaven (3:47) 10. Josephine For Better Or For Worse (3:54) 11. Oh How She Changed (Cousins, Tony Hooper) (4:14) 12. New World (3:55) 13. The River (2:10) 14. Down By The Sea (8:25) 15. Part Of The Union (Richard Hudson, John Ford) (3:29) Total Time (69:43) DVD The DVD listing is the same as the CD listing up to and including track 11. Thereafter the following tracks appear: 12. New World () 13. Stormy Down () 14. Part of the Union (Hudson, Ford) () 15. The River () 16. Down By The Sea () The DVD contains the following bonus features: Blue Angel - the 1990s band Dave Cousins Remembers - Dave Cousins' recollections of the day Strawbs in Tokyo '75 - a preview Recorded live at The Amphitheatre, Chiswick House, 29th August 1998 |
Na nahrávce se objevují 4 různé sestavy kapely: * 01-03 - Cousins, Willoughby, Weaver, Demick, Hudson * 04-07 - Cousins, Lambert, Adam Wakeman, Cronk, Coombes * 08-11 - Cousins, Hooper, Weaver, Willoughby, Ford, Hudson * 12-15 - Cousins, Lambert, Weaver, Ford, Hudson "The Complete Strawbs" je živé album anglické kapely The Strawbs. Bylo zaznamenáno v roce 1998 na koncertě na 30. výročí v Chiswick House. Koncert byl také natočen a později vydán na DVD. Na nahrávce se předsavily více než čtyři různé inkarnace skupiny. Kdykoli to bylo možné, skladby byly zahrány původními hudebníky, i když existovaly výjimky. Hráči na klávesyi John Hawken, Andy Richards a Rick Wakeman se nemohli zúčastnit, ale Wakemanův syn Adam je plně zastoupil. Původní baskytarista Ron Chesterman a jednorázový bubeník Tony Fernandez byli na koncertě přítomni, ale nehráli. | |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Dave Lambert - Vocals, Electric & Acoustic Guitars Chas Cronk - Bass, Acoustic Guitars, Vocals Tony Fernandez - Drums, Tambourine, Tympani, Bells Andy Richards - Keyboards Hosté: |
Concert Classics Vyšlo 1999, Renaissance, RRCC 00706 Seznam skladeb: 01. The Last Resort (3:40) 02. Ghosts (9:45) 03. No Return (4:37) 04. Heartbreaker (4:55) 05. Simple Visions (9:07) 06. Out In The Cold (3:40) 07. Round And Round (6:05) 08. Hero And Heroine (4:30) Total Time (69:22) |
Skupina: Dave Cousins - Guitar, Lead Vocals John Ford - Bass, Vocals (01-11) Richard Hudson - Drums (01-11) Rod Coombes - Drums (12-16) Blue Weaver - Keyboards (01-11) John Hawken - Keyboards (12-16) Dave Lambert - Lead Guitar Hosté: |
In Concert Vyšlo 1995, Windsong International, WIN CD069 Seznam skladeb: 01. New World (3:59) 02. Sheep (6:09) 03. Tears And Pavan (6:13) 04. The Hangman And The Papist (4:12) 05. Benedictus (4:17) 06. Heavy Disguise (3:08) 07. The River (2:05) 08. Down By The Sea (7:05) 09. The Winter And The Summer (4:08) 10. Part Of The Union (2:52) 11. Lay Down (4:39) 12. Autumn (7:33) "Heroine's Theme" (John Hawken) "Deep Summer Sleep" (Cousins) "The Winter Long" (Cousins) 13. Out In The Cold (3:10) 14. Round And Round (5:18) 15. Hero And Heroine (3:50) 16. Lay A Little Light On Me (5:04) Total Time (73:42) Liner Notes: John Tobler |
Tracks 1-11 recorded in London 25/3/73 for BBC Radio One's 'In Concert' Tracks 12-16 recorded in London 11/4/74 | |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitars Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars Richard Hudson - Drums, Vocals Brian Willoughby - Lead Guitars Chris Parren - Keyboards Rod Demick - Bass, Vocals Hosté: |
Greatest Hits Live CD, vyšlo 1993, Road Goes On Forever, RGDCD 015 (UK) Seznam skladeb: 00. [Spoken Intro] (0:36) 01. Cut Like A Diamond (3:44 ) 02. Something For Nothing (6:32) 03. The Hangman And The Papist (5:04) 04. Ringing Down The Years (7:00) 05. Stormy Down (3:08) 06. Afraid To Let You Go (3:54) 07. Grace Darling (7:18) 08. The River / Down By The Sea (10:35) 09. Lay Down (5:06) 10. Part Of The Union (3:36) 11. Hero And Heroine (4:09) Total Time (60:42) |
Skupina: Dave Cousins - Vocals, Acoustic & Electric Guitars, Dulcimer Tony Hooper - Vocals, Acoustic Guitars, Tambourine Rick Wakeman - Organ, Piano, Harpsichord, Celeste Richard Hudson - Congas Drums, Cymbals, Tambourine, Sitar, Vocals John Ford - Bass, Vocals Hosté: |
Just A Collection Of Antiques And Curios Vyšlo 1970, LP A&M Records, AMS 994 (UK) 1998 CD A&M, 540 938-2 (Remastered) Seznam skladeb: Side 1 01. Martin Luther King's Dream (2:53) 02. The Antique Suite (12:13) 03. Temperament of Mind (5:00) Side 2 04. Fingertips (6:13) 05. Song Of A Sad Little Girl (4:18) 06. Where Is This Dream Of Your Youth (9:10) Bonus tracks (A&M re-issue only)(540 932-2) 07. The Vision Of The Lady Of The Lake (live, hitherto unreleased) 08. We'll Meet Again Sometime (live, from B-side of Withdrawn Witchwood SP) 09. Forever (studio version, A-side of SP, also included on "By Choice") Total Time: (39:47) Recorded live At The Queen Elizabeth Hall, London |
Nahrál: Dave Cousins - Vocals, Acoustic Guitar Hosté: Designed At Metamedia I Der Bär Design, Artwork: John Hill-Turner Edited By, Mastered: Graham Semark Photography [Strobe]: Damian Davison Written, Producer: Dave Cousins |
Moving Pictures Vyšlo 2015, Seznam skladeb: The Stories 01. The Gallery (1:44) 03. The Hangman (1:31) 05. The Sad Little Girl (0:23) 07. The Troubadour (1:50) 09. The Shepherd (0:26) 11 Saving Grace (1:30) 14 Action Station (0:45) 16 Feeling Blue (0:45) 18 New Mexico (0:15) 20 Farewell (0:21) The Songs 02. Hanging In The Gallery (4:43) 04. The Hangman And The Papist (4:04) 06. Song Of A Sad Little Girl (4:48) 08. Ringing Down The Years (6:41) 10. The Shepherd's Song (3:45) 12. Grace Darling (5:32) 13. Ways And Means (4:26) 15. The Call To Action (5:16) 17. Blue Angel (10:36) 19. Beside The Rio Grande (4:34) 21. We'll Meet Again Sometime (4:34) Total Time (69:26) "The Stories" are intros to the next songs. Recorded At The Kent Stage, Kent, Ohio Edited At Cyclone Music Productions Ltd Mastered At Cyclone Music Productions Ltd |
Nahráli: Dave Cousins - Lead Vocal, Guitars, Piano Dave Lambert - Guitars, Backing Vocals Miller Anderson - Lead Guitars, Slide Guitars Jon Hiseman - Drums, Percussion Roger Glover - Bass Tom Allom - Organ, Backing Vocals Rick Wakeman - Organ, Piano Tom Newman - Backing Vocals The Robert Kirby Wind Septet |
Two Weeks Last Summer Vyšlo říjen 1972, A&M Records, Seznam skladeb: 01. Two Weeks Last Summer (3:07) 02. October to May (2:27) 03. Blue Angel (9:48) i. Divided ii. Half Worlds Apart iii. At Rest 04. That's the Way It Ends (including "The World") (3:00) 05. The Actor (4:28) 06. When You Were A Child (3:02) 07. Ways and Means (4:22) 08. We'll Meet Again Sometime (4:48) 09. Going Home (3:24) Total Time (38:26) On the CD, the tracks "The World" and "That's the Way It Ends" are listed separately with timings of (1:45) and (1:15) respectively. Recorded at The Manor, Kidlington, Oxford in June 1972 Producer: Dave Cousins Producer, Engineer: Tom Allom |
Skupina: Hosté: |
Vyšlo 2008, Seznam skladeb: Total Time (69:22) |
|
|
Sandy Denny And The Strawbs - album "All Our Own Work" Strawbs - počátkem 70. let ještě s Rickem Wakemanem |
Oficiální stránky: http://www.strawbsweb.co.uk/ Další zdroje: |
|
mbrezny@centrum.cz© ...a vzkaz autorovi!© |