(celým jménem Raymond Daniel Wilson) (narozen 8. září 1968, Dumfries, Dumfries and Galloway, Scotland, United Kingdom) Vocals, Guitars Raymond Wilson je skotský zpěvák a kytarista. Svou hudební kariéru zahájil v roce 1990 ve skupině Guaranteed Pure. Se skupinou vydal jedno album pojmenované Swing Your Bag. Poté působil v post-grungeové kapele Stiltskin (1989 - 1996). V letech 1996-1998 zastával místo zpěváka ve skupině Genesis, kde nahradil dlouholetého člena Phila Collinse. Se skupinou vydal jediné album "Calling All Stations". Do dějin hudby se pravděpodobně zapíše jako poslední zpěvák Genesis. Vydal také několik sólových alb. Classic Rock Magazine jej označil za jednoho z nejlepších zpěváků v historii britského rocku. Ray Wilson je bratranec Iana Wilsona, nejlépe známého jako Ian Catskilkin, z britské nezávislé kapely Art Brut. Ray se narodil v Dumfries v jihozápadním Skotsku a do Edinburghu jsem se přestěhoval, když mu bylo osmnáct. Měl velmi málo peněz a pronajal si pokoj od Jamese Lewise v jeho bytě a v podstatě se stal jen dobrým přítelem. Ray si vzpomíná: "Když jsem měl se Stiltskin svůj první komerční úspěch, bylo to asi o sedm let později, James ze mě měl opravdovou radost, nikdy tam nebyla žádná zášť ani žárlivost. Byl jen jedním z těch chlapů, kteří měli ze všeho upřímnou radost, když to šlo dobře, měl spoustu energie a neustále si povídal se ženami". Wilson se nejdříve připojil k edinburghské kapele Strategy v roce 1987 pro nahrávání a nezávislé vydání dema s názvem "Second Move". Před založením Guaranteed Pure pracoval Wilson v další krátkotrvající kapele The End. V roce 1988 potkal pianistu Paula Holmese v piano baru, kde zpívala jeho přítelkyně. Zahájili spolupráci při psaní písní a o dva roky později založili v roce 1992 založili post-grunge kapelu s názvem Guaranteed Pure, ve které vystupoval také Rayův bratr kytarista Steve Wilson, budoucí baskytarista Cut_ John Haimes (baskytara) a Chris Cavanagh (bicí). Wilson již pro kapelu Guaranteed Pure začal skládat, ale výsledky byly přinejmenším výstřední. Například píseň "Swing Your Bag", která se objevila na kompilaci z roku 1993, kterou dal dohromady bývalý frontman skupiny Marillion Fish, a nazvaná "Outpatients", je jazzové číslo, které absolutně nepřipomíná ani Stiltskin, ani Genesis. S kapelou Guaranteed Pure se snažili prosadit, hráli proto všude, kde se dalo, včetně největších špeluňků, svateb a pravděpodobně i pár rozluček. Chtěli prostě vydělat peníze, aby mohli nahrát album. Skupina pak vydala pár kazet a také jedno album s názvem "Swing Your Bag", které nahráli ve Fishově studiu a jehož titulní skladba byla zahrnuta na kompilačním albu "The Funny Farm Project: Outpatients '93" spravovaném Fishem. Skupina ale nevzbudila velký zájem. Holmes se vrátil do okruhu piano baru a Guaranteed Pure se v roce 1993 rozpadli a Ray byl zdrcen. Ray Wilson nezůstal dlouho bez kapely. Jednoho dne v časopise "Melody Maker" viděl inzerát, že kapela Stiltskin hledá zpěváka. Vznik kapely je zvláštní. V roce 1994 společnost Levi Strauss & Co. najala hudebníka Petera Lawlora, aby vytvořil originální píseň, kterou by použili v připravované TV reklamě na společnost 501 Jeans. Kapelu dal dohromady v roce 1994 multiinstrumentalista a skladatel Peter Lawlor, aby předvedl desku, kterou vytvořil z hudby, kterou napsal pro britskou TV reklamu Levi's "Creek". Bylo to v lednu 1994, když jel do Londýna na konkurz a ještě v lednu byl požádán, aby se připojil ke Stiltskin. Lawlor totiž potřeboval zpěváka, a tak po několika konkurzech najal pro Stilskin zpěváka Raye Wilsona. Wilson skladbu nazpíval, zatímco Lawlor hrál na všechny nástroje. Skupina okamžitě vstoupila do studia, aby nahrála i studiové album "The Mind's Eye" (1995). Ray roky a roky pracoval v hospodách, barech a sračkách, snažil být efektivně "rockovou hvězdou", a najednou se přidal k této kapele a prostě to přišlo z ničeho nic. Píseň vzlétla v Anglii na začátku roku 1994 poté, co si firma Levi's vybrala hudbu z jejich singlu "Inside" pro svou TV reklamní kampaň na džíny. Expozice vystřelila v květnu singl na číslo 1 ve Velké Británii. Poté, co byl vyřazen v dubnu téhož roku, okamžitě přistál v Top 5, než se rychle dostal na číslo 1. Píseň "Inside" se také používá jako soundtrack pro Sky Sports. Jejich následující singly však nedopadly tak dobře, ukázalo se, že jsou kapelou s jedním hitem a zažili svou chvilkovou slávu, která se ale velmi rychle zhroutila. V květnu 2019 Lawlor vysvětlil, že text písně založil na alegorii jeskyně, alegorii prezentované řeckým filozofem Platónem. Texty také odkazují na problém trolejbusu, zejména ve větě "Fat man starts to fall/Tlustý muž začíná upadat". Celkově je píseň o útěku před útlakem. Deska to dotáhla pouze na stříbrnou ve Velké Británii, ale prodávala se ve slušném množství po celé Evropě. Kapela udělala významný kritický průnik na hudební scénu v USA, ale to jen málo kopírovaly prodeje, i když "Inside" dosáhlo č. 37 v žebříčku Billboard Mainstream Rock. Kapela nedokázala vytvořit další odpovídající úspěch v žebříčku s následným singlem "Footsteps", který dosáhl pouze 34. místa. The Ambrosian Singers předvedli Lawlorův sbor jako úvodní vokály k "Inside". Na všechny nástroje hitu kapely "Inside" hrál Peter Lawlor, to byl také případ skladby alba "An Illusion". V kapele se eustále se hádali, jejich ega se bouřila a v roce 1996 se skupina Stiltskin rozpadla právě kvůli vnitřním neshodám. a to přímo během nahrávání jejich nedokončeného druhého alba, na kterém Jamese Finnigana nahradil na baskytaru Aubrey Nunn, který později spolupracoval s Faithless. Ray nikdy nezapoměl, jak v roce 1994 hráli pro Raye Cokese, skvělého novináře a moderátora "MTV's Most Wanted". Hráli písně "Rest in Peace", "Insisde" a "Pretty Vacant" od The Sex Pistols. V té době se s kytaristou Peterem Lawlorem, který napsal všechny písně na jejich albu, nenáviděli. Byli jiní ve všem, i v tom, že on byl bohatý a Ray ne. A při vystoupení "Inside" se k němu s mikrofonem dostal příliš blízko a on jej kopl do obličeje, až mu vypadl mikrofon. Nakonec jej chytil za krk a silně ho stiskl. Živě to sledovalo asi 20 milionů diváků. Během "Pretty Vacant" chytil Raye Cokese za hlavu... A jejich management se zbláznil: "Zničil jsi si kariéru, je to největší show v TV!" Ray dodal: "A my jsme k tomu přistoupili jako: "Do prdele!" Byli jsme kreténi. Další rok byl moment, kdy mě Peter kopl do obličeje, vrcholem celé show". Wilson se ke skupině Genesis připojil jako hlavní zpěvák poté, co Phil Collins oficiálně oznámil svůj odchod v březnu 1996. Zakládající členové Genesis Tony Banks a Mike Rutherford dostali od vedení Virgin Records CD s albem Stiltskin "The Mind's Eye". Wilsonovy hlasové schopnosti na ně zapůsobily a jejich manažer Tony Smith ho kontaktoval na konkurz. Po sérii konkurzů se Wilson dostal k práci zpěváka Genesis a zaplnil díru po odchodu Phila Collinse. "Poslouchali jsme stovky kazet, ale Rayův hlas opravdu vyčníval," říká klávesista Genesis Tony Banks v oficiálním prohlášení vydaném skupinou a dostupném na jejich nově spuštěných webových stránkách. "Mělo to vlastnost, která mě opravdu dojala. Jeho hlas je hustší a připomíná spíše dřívější Genesis." Kytarista Mike Rutherford dodává: "Když jsme potkali Raye, vypadal, že si naprosto věří ve své schopnosti, což je zásadní, když se ujímáte role, jako je tato." Wilson se k tomu později vyjádřil: "Je to jako nahradit Micka Jaggera v Rolling Stones nebo Bona v U2. To se nedá. Ale byl jsem velmi sebevědomý a choval jsem se k Genesis prostě jako k obyčejné kapele" a vzpoměl si i na svůj první pobyt V Polsku: "Poprvé jsem byl v Polsku v Katovicích v lednu 1998. Pamatuji si, že když jsme přijeli, pomyslel jsem si: "Bože, kde to jsme,". Pak ale uviděl Spodek v Katovicích a všechno se změnilo. "Vždycky si vzpomenu, když jsme vešli dovnitř, ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu, jaká tam byla atmosféra, bylo to neuvěřitelné. Z této chladné tmy jsme se najednou přenesli do úžasného světla a energie, která z lidí vyzařovala. Nikdy na to nezapomenu", vzpomíná Ray Wilson. Wilsonovi po konkurzech volal Tony Smith, který řídí Genesis. Ray vzpomíná: "Byl jsem ve své kuchyni ve svém bytě v Edinburghu a právě jsem se chystal uvařit si čaj a doopravdu vidím, kde jsem stál, když zazvonil telefon - myslím, že to bylo doslova tak. Byl to ten nejbizarnější telefonní hovor. Samozřejmě moje první reakce byla: "Dobře, to je vtip", a když jsem pak položil telefon, usoudil jsem; "Wow, to bylo skutečné!" Wilson byl oznámen jako nový hlavní zpěvák skupiny Genesis v červnu 1997. Kromě toho, že 28-letý Wilson zvládl vokály všech 11 písní na nadcházejícím albu Genesis, přispěl k některým materiálům také texty. To představuje krok nahoru od Wilsonova působení ve Stiltskin, kde Wilson neměl žádnou autorskou účast, neboť všechny písně na albu Stiltskin "The Mind's Eye" byly připsány kytaristovi Peteru Lawlorovi. Jediné album Genesis s Wilsonem "...Calling All Stations" vyšlo 1. září 1997 u Virgin Records a bylo to poslední studiové album anglické rockové skupiny Genesis. Album přineslo také hit "Congo". Ve srovnání s jejich dřívějšími alby se prodávalo špatně, ve Velké Británii dosáhlo 2. místa v Evropě si vedlo dobře, stalo se sice Top 10 celosvětovým hitem, s výjimkou USA, kde dosáhlo vrcholu na 54. místě v žebříčku alb Billboard 200. Album bylo znovu vydáno v roce 2007. Toto znamenalo jejich první studiové album, které nedosáhlo čísla jedna ve Spojeném království od roku 1978. "Congo", první ze tří singlů z alba, se ve Velké Británii umístil na 29. místě. Jeho vzpomínky na toto období jsou hořkosladké. "Vzpomínky na turné a psaní, propagaci a všechno - to byla velká legrace. Musím říct, že to byla těžká práce, zvláště turné, protože koncerty byly velmi dlouhé a já jsem zpíval jako Peter, Phil a za sebe ve stejné show. Takže to byla dřina, ale skvělá zkušenost. Často se mě ptají, jestli jsem se z toho něco naučil, a myslím, že samozřejmě ano. Musel jsem to udělat; psaní s kapelou byla určitě dobrá zábava a způsob psaní byl docela zajímavý; ve skutečnosti je to stále tak, jak píšu teď, což se s klukama baví. Je to velmi primitivní, ale oni to tak dělají a já se z toho poučil. Naučil jsem se něco ze všeho, co jsem dělal, a určitě jsem se stal lepším umělcem, protože jsem byl v Genesis, to je jisté, protože jsem musel být. Musel jsem se učit a vy jste nemohli být jako tenhle pohodář, co stál za mikrofonem a publiku nic neříkal a jen hrál, museli jste ho skutečně oslovit, protože Phil měl zjevně tento obrovský, nadživotní charakter a já jsem se musel pokusit začlenit jeho prvky do svého vystoupení. Určitě jsem se z toho hodně naučil". Ray podepsal smlouvu o připojení ke kapele na dvě alba a dodává: "Takže to byl vždycky nápad udělat první a pak jít od toho. Mike Rutherford ale změnil názor, přesně to se stalo. Myslím, že cítil, že nemá výdrž na to, aby udělal další, a předpokládám, že měli tak obrovský úspěch v 80. letech, a pak najednou stojíte tváří v tvář tomu, že se dostanete z patnácti milionů alb [prodejů] na dva a půl milionu - což je pořád sakra hodně málo. Myslím, že nenašel v sobě sílu udělat další, což je velká škoda, protože si myslím, že jsme to mohli alespoň nahrát. I když to nebylo moc dobré, nepotřebovali jsme to vydávat, ale měli jsme si spolu alespoň sednout a pokračovat v procesu, protože si myslím, že jsme se po turné skutečně stali kapelou. Začali jsme se k sobě hudebně trochu cítit a dokonce i Nir [Zidkyahu] na bicí a Anthony Drennan na kytaru, každý hrál důležitou roli ve zvuku, který jsme vytvářeli. Bylo to trochu rockovější a něco se dělo. Mike se ale prostě rozhodl, že nechce pokračovat". Bohužel po vystoupení v Katovicích kapela Genesis odehrála jen pár koncertů a pozastavila svou činnost. Turné Calling All Stations Tour vidělo Genesis vystupovat po Evropě v zimě 1997 na jaře 1998, ale americká část byla dvakrát zrušena kvůli nízkému prodeji vstupenek. Po kritickém neúspěchu alba si kapela dala delší pauzu. Wilson pak postupně přešel na sólovou kariéru, bylo to náhlé a nečekané rozhodnutí. Ale byl to velmi dobrý krok, protože si tehdy uvědomil, že nic netrvá věčně, že kariéra je velmi křehká. Po této euforii, že "Jsem v Genesis, jsem skvělý", Bum! Žádní Genesis neexistují, Genesis totiž pozastavili svou činnost. Byla to obrovská rána a Ray Wilson přiznává: "Ocitl jsem se v obtížné finanční a emocionální situaci. Měl jsem pár temných let, dokonce jsem uvažoval o tom, že s hudbou úplně skončím". V květnu 2001, během rozhovoru s Davem Negrinem pro web WorldofGenesis.com, Wilson řekl: "V podstatě mi zavolali a řekli: "Rayi, nebudeme pokračovat." Nikdy jsem neměl pocit, že bych byl mimo kapelu jako takovou, akorát ta kapela už neexistuje (smích). Když jsem to slyšel, bylo to těsně po turné Cut, asi před rokem a půl. Četl jsem nějaké články o tom, že jsem byl vyhozen a podobně, ale abych k nim nebyl spravedlivý, nezavolali mi a neřekli: "Rayi, máš padáka. Budeme pokračovat a budeme přimět někoho jiného, ??aby zpíval." Nebo: "Budeme pokračovat a dostaneme Phila zpět." Nikdy nic z toho nebylo. Řekli jen: "Rozhodli jsme se nepokračovat, protože nás trh nechce." Myslím, že nechtěli úplně zavřít dveře, aby ještě někdy něco udělali". Skupina Genesis se na konci turné v podstatě rozpadla a zaměřila se na archivní alba a alba největších hitů, dokud se Collins v roce 2006 nevrátil na Turn It On Again Tour. Ray potkal svou budoucí manželku Tylu Holmes v roce 2000 (je sestrou Paula Holmese, hráče na klávesové nástroje ve Wilsonově tehdejší kapele Guaranteed Pure). Začali spolu chodit a vzali se v roce 2002. Začala pracovat jako jeho asistentka a poté manažerka turné. Na konci roku 2006 se rozešli, ale zůstali dobrými přáteli a Tyla si ponechala svou manažerskou roli i po skončení jejich vztahu. Později opustila hudební průmysl a soustředila se na kariéru osobního trenéra v Austrálii. V roce 1999 vydal Wilson album "Millionairhead" se sólovým projektem Cut_. Kapelu tvořili Ray Wilson (vocals, guitar), Steve Wilson (guitar), John Haimes (bass), Paul Holmes (keyboards) a Nir Z (Nir Zidkyahu, drums, rovněž bývalý spoluhráč z Genesis (nahrál bicí na "Alien Afternoon"). "Millionairhead" je jediné album Cut_, projektu vedeného Rayem Wilsonem. Bylo to rovněž Wilsonovo první album, na kterém převzal velkou většinu povinností při psaní písní. Některé písně z tohoto alba často hraje na svých sólových koncertech. Živé verze "Another Day", "Sarah" a "Gypsy" lze nalézt na "Ray Wilson Live" (2004), živé verze "Another Day", "Sarah" a "Ghost" lze nalézt na "An Audience A Ray Wilson" z roku 2006. Album bylo remasterováno a v říjnu 2007 bylo znovu vydáno po celém světě se třemi bonusovými skladbami, které byly dříve vydány jako b-strany. Album se však ukázalo jako jednorázový projekt, po němž Wilson pokračoval v nahrávání svých vlastních sólových alb a také s reformovanou verzí kapely Stiltskin, což se v jeho životě ukázalo jako klíčové. Rocková kapela Scorpions po nahrání úspěšného alba "Moment Of Glory" (vyšla 8. srpna 2000) s Berlínskými filharmoniky připravila pro své fanoušky i jeho koncertní provedení. V červnu 2000 se v Hannoveru v Pressag Arena v rámci zahájení výstavy EXPO 2000 uskutečnilo společné vystoupení obou německých legend, kde jako host vystupoval v písni "Big City Nights" i Ray a upevnil si pozici na hudebním trhu a získal mezinárodní věhlas. Na mezinárodním Edinburgh Festival Fringe v Edinburghu v srpnu 2001 vyprodal 13 nocí své Unplugged Show. DJ a producent trance Armin van Buuren produkoval remixy písní "Another Day" (přejmenované na "Yet Another Day" a "Gypsy" z alba "Millionairhead". Oba remixy byly vydány na van Buurenových vlastních albech 76 a Shivers a "Yet Another Day" byl také vydán jako singl. V roce 2003 vydal pod svým jménem sólové album s názvem "Change", důkladně melodické akustické album, na něž Wilson nahrál přepracovanou verzi "Another Day", a to hlavně z komerčních důvodů. Trance remixu s Arminem van Buurenem se dařilo a byl v první desítce téměř každého klubového žebříčku. Ray chtěl dát lidem šanci najít originál, když ho půjdou hledat. Na albu Raye Wilsona to pro ně bude snazší než na albu Cut_. Nová verze je aranžována trochu jinak, je také kratší. "Change" je první sólové studiové album Raye Wilsona po jeho živém albu z předchozího roku. První skutečné sólové album Raye Wilsona zní živě a svěže. Úspěch začal získávat po sérii vyprodaných koncertů během festivalu v Edinburghu v roce 2001. Album dosáhlo nové formy úspěchu a díky němu uskutečnil řadu turné po celé Evropě. Když Ray v roce 2003 zahájil svou sólovou kariéru, "Change" byla skutečným kontrastem ve srovnání s Genesis albem "Calling All Stations" nebo "Millionairhead" od jeho další kapely Cut_. Bylo to spíše unplugged album s poměrně slušnými popovými skladbami, některé měly opravdu silné melodie. Samotná produkce byla velmi omezená a to bylo vědomé rozhodnutí, které musel Ray v té době učinit. Ray pak vyrazil na turné s kapelou Saga, kde vystupoval sám na akustickou kytaru, bez Amandy a Steva, s vystoupení 30 až 45 minut. Když se loni na podzim vrátil z turné kapely, začal Ray pracovat na svém druhém sólovém studiovém albu. Výsledkem je dvanáct písní mezi melancholií a silnou rockovou hudbou. Hned další rok tak vydal studiové album s názvem "The Next Best Thing", které obsahovalo i nově nahranou verzi hitu "Inside" od Stiltskin. Píseň neztratila nic ze své temné síly a na tomto albu působí správně. "The Next Best Thing" je druhé studiové album Raye Wilsona, ale neuslyšíte progresivní rock, je to nádherné album, kde se dají najít jen dobré písničky. Dvanáct nových písní připravených pro fanoušky - krásné balady, písně s výbušnými refrény jako "Inside" a "Pumpkinhead", ale i skvělé melodie a písně plné emocí, jako "Magic Train", "Sometimes", "The Actor" (což je vlastně autobiografická píseň). Produkce je velmi dobrá s malým důrazem na kytary a zpěv, bez maskování zbytku hudebních nástrojů. Ray album produkoval sám. Některé různé nástroje jako harmonika a trubka dělají celé album ještě atraktivnějším. "The Next Best Thing" je mnohem promyšlenější, než se na první pohled zdá. Především se nejedná o žádné narychlo spíchnuté album, ale o desku, kterou si musíte poslechnout vícekrát, abyste plně ocenili její kvalitu. Důležitou změnou je zvláštní role klavíru a zvuků kláves, oddělení vedeného Irvinem Duguidem, který hrál se Stiltskin před deseti lety, i když pouze na živých koncertech. Ray se klene přes velký oblouk vynalézavých melodií plných silného rocku a dokonce i trochu prog. "These Are The Changes" je píseň, ve které Ray poprvé činí politické prohlášení, což bylo učiněno záměrně, protože její remix byl vydán jako singl. Co se stane, když se zkušenosti nabyté na akustickém turné spojí s elektrickými kytarami a inteligentními texty, vám ukáže "How High". Je to kvalitní skladba, což pravděpodobně znamená, že není vhodná pro vydání jako singl. "How High" plně ilustruje vysokou úroveň muzikantského umění, které Ray mezitím dosáhl, a je to jeden z vrcholů alba. Zdálo se však, že album bylo daleko méně přesvědčivější, zejména proto, že Ray neuměl aranžovat a produkovat věci jako "Magic Train", rockovější "Pumpkinhead" nebo dokonce slušnou baladu jako "Ever The Reason". O dva roky později Ray v jednom z našich rozhovorů přiznal, že toto album mu ukázalo jeho omezení jako producenta. Rozhodl se vyhledat pomoc a nakonec se setkal s Peterem Hoffem a Uwe Metzlerem a s přidáním skladatele Scotta Spence se rozhodl připravit se znovu na rachot - mělo přijít čistě rockové album! Ray Wilson oživil svoji grunge-rockovou kapelu Stiltskin v roce 2005, byl sice jediným členem z původní sestavy v nové kapele, ačkoli klávesista Irvin Duguid byl členem kapely z 90. let během turné. Nová inkarnace Stiltskin byla na světě. Stala se tak pro Raye zatím asi nejdůležitější nahrávkou. Byla to prvotřídní produkce, přímočará nahrávka, která s vámi prostě otřese! Kromě toho, psaní písní nebylo nikdy lepší a jako poznámku pod čarou Ray koupil práva na starý název kapely a logo Stiltskin. Nicméně reunion Stiltskin se ukázal jako jeho zlomový bod v jeho kariéře i v osobním životě. Ray Wilson a nová inkarnace Stiltskin v tichosti a nenápadně po dvanácti letech v roce 2006 vydal druhé album Stiltskin s názvem "She". Očekávání pokračování "The Minds Eye" se ukázala zcela lichá. Jednak grungeové šílenství je už dávno pasé a hlavně dvanáct let je v životě člověka nezanedbatelná doba. Ray Wilson už také není tím uřvaným mladíkem z klipu ke skladbě "Inside". Šuplík Adult Oriented Rock desku asi vystihuje nejlépe, avšak profesorský a těžkoprdelní přístup vlastní mnoha AOR kapelám je Stiltskin naprosto cizí. Z "rocku pro dospělé" si vzali pouze to dobré, což znamená příjemné a nenucené melodie bez přehánění s dravými pasážemi. Před sterilitou a nudou však rázně zabouchávají dveře svým stále dostatečně mladickým a energickým přístupem. Tím schématem, které velmi dobře funguje na ploše celého alba, jsou dobře povedené a pestré aranže, nepostrádající ani četné klávesové party. Nebojí se ani přitlačit a stále dávají jasně najevo, že se jedná hlavně o rockovou muziku. Ray Wilson i nadále potvrzuje pověst výborného zpěváka s charakteristickou barvou hlasu, díky které jednotlivé písně rostou do krásy. Album bylo zpočátku k dispozici prostřednictvím jeho webových stránek, ale později bylo k dispozici v obchodech, kde bylo označeno "Ray Wilson & Stiltskin". Na "She" se Ray mohl oddávat své zálibě v tvrdé rockové hudbě, někteří lidé mají pocit, že obsahuje nejlepší písňový materiál, který Ray dosud napsal. Když už jsme u těch písní, z tak vzácně vyrovnané kolekce skladeb složených dle standardního písničkového mustru přeci jen některé svojí kvalitou vyčnívají. Jsou hlavně titulní "She" se svým chytlavým rytmem a především nádherně emotivní "Show Me The Way", kde ještě více vynikají Rayovy pěvecké kvality. V letech 2006 a 2007 koncertovali po Evropě a v dubnu 2007 vyšlo živé album s názvem "Stiltskin Live", obsahující (mimo jiné) 8 z 12 písní z "She" (také se mu proto říkalo "She Live"). Toto živé CD bylo nahráno 25. října 2006 v Harmonie, Bonn, Německo. V roce 2008 opět cestovali po Evropě. Ray však zeštíhlil svou sestavu turné a hrál smíšené show a akustické show jako duo s Ali Fergusonem. Se Stiltskin v roce 2007 hrál znovu v Polsku, tentokrát v Poznani. Byl to komorní charitativní koncert v jednom z klubů poblíž tržiště. Po koncertě upoutala muzikantovo oko brunetka stojící u baru se svými přáteli, ze které se později vyklubala tanečnice Velkého divadla v Poznani. Tak se seznámil s tanečnicí Małgorzatou Mielech, známou také jako Gosia. Přišla po koncertě, Raye na pódiu ani chvíli neviděla. Okamžitě si jí všiml. Velké tmavé oči, jemná postava. V té době byl krátce rozvedený. Ale Gosiiny velké oči mu nedaly pokoj. "Pamatuji si, jak jsem se na ni díval a říkal si: "Wow, jaká krásná dívka. Polsko je samozřejmě plné krásných dívek. Ale na Gosii bylo něco víc, nešlo jen o to, jak vypadala, ale o to, jaký byla člověk. Na tom mi záleželo víc než na jejím vzhledu", říká Ray Wilson. "Nejsem typ pick-up. Vybrat si Gosii mě tehdy stálo hodně. Motal jsem se kolem stolu, kde seděla, dokud jsem konečně nenašel odvahu promluvit. Jakmile jsme začali mluvit, mluvili jsme celé hodiny," vzpomíná Ray. O týden později Ray odletěl do Polska obdivovat Małgorzatu na pódiu. Ona pak jela na jeho koncert do Skotska. Po několika měsících randění opustil Edinburgh, hudebník byl čerstvě rozvedený, svůj dům, auto a polovinu peněz dal bývalé manželce a odešel. Rozhodl se opustit celý svůj život a v září 2008 se přestěhoval do Poznaně, kde nyní trvale žije. Pro vysvětlenou dodává: "V Edinburghu není žádné taneční divadlo, kde by Gosia mohla vystupovat. A já můžu žít kdekoliv. Koncertuji po celém světě. Domov je tam, kde je srdce. A moje je s Gosiou,". K životu v Poznani řekl: "Jsem přímo v centru - nepotřebuji auto. Mám dva autobusy, jeden na výlety a služebně, ale jezdím na kole. To je můj život a baví mě to. Jezdím skoro každý víkend. Jen v Německu odehraji 80 představení ročně. Pak je tu Polsko, Švýcarsko, Rakousko, Holandsko, Belgie, Rusko... Lidé říkají: "Proč nepřijedete hrát do Spojeného království?" No, já mám prostě tolik práce!" "Mnoho lidí čekalo na okamžik, kdy to skončí, protože věděli, že to skončí. Pravděpodobně budu těhotná a ukončím kariéru, abych s ním jezdila...," vzpomíná na tu dobu Małgorzata Mielech. Vzpomíná také, že krátce poté spolu vyrazili na dlouhou dovolenou. Ray doplňuje: "Když jsem dorazil do Gosiina domu, abych si ji a její zavazadla vyzvedl, přišla ke mně Gosiina matka Basia a zavrtěla na mě prstem a řekla: "Postarej se o mou malou květinku. To je to, co řekla", směje se Ray Wilson a dodal: "Není divu, že se vyděsila, že takové chlupaté zvíře ze Skotska, takový Viking, přijde unést její dceru. A pak jsme se vydali na cestu. A bylo to skvělé", říká. "Od té doby, co jsem sem přišel, jsem šťastný. V Polsku jsem prožil nejšťastnější roky svého života. "bec o tom nepochybuji", říká Ray Wilson, ale neprohlašuje, že tu zůstane navždy. "Nevím, snažím se co nejvíce žít okamžikem. Nedívám se do budoucnosti. Když to udělám, Gosia mě snese na zem. Je to jak se říká: nikdo neví, co ho zítra čeká. Takže o tom nemá smysl přemýšlet", dodává Ray Wilson. Gosia Mielech o svém manželovi Rayi Wilsonovi prozradila: "Když jsme se potkali, neměla jsem tušení, kdo to je. Byla to série mimořádných náhod. Bylo mi 20 let a stala jsem se sólistou Polskim Teatrze Tańca v mém rodném městě Poznani. Jednoho květnového večera roku 2008 jsem se procházela s kamarádem po Starém Městě. Naši přátelé si nás všimli, stáli před jedním z klubů a pozvali nás dovnitř. Koncert právě skončil, bylo tam plno a hluk, ale místo bylo plné dobré energie. Při rozhovoru s přáteli jsem si všimla, že tu a tam kolem nás prošel nějaký zajímavý a pohledný muž a zblízka si mě prohlížel. Když se naše pohledy setkaly poprvé, měl jsem pocit, jako by se svět na zlomek vteřiny zastavil. Dokud se mnou nezačal mluvit anglicky. Brzy jsme se přesunuli na after party, kde jsme pokračovali v povídání a... byli jsme ztraceni". "Pozdě večer, po výměně telefonních čísel, jsme se rozešli. Ray odletěl do Francie, já se vrátila domů. Ráno jsem do Googlu zadala jméno a příjmení kluka, který mě tak zaujal - byla jsem nesmírně zvědavá na jeho práci. Ray se zmínil pouze o tom, že byl hudebník. Množství informací o něm na internetu mě překvapilo. Když jsem poslouchala Rayovy písně a slyšela jeho hypnotizující, hluboký a hřejivý hlas, zamiloval jsem se do něj ještě víc. Téhož dne zavolal a naplánovali jsme další schůzku. O dva týdny později přijel na jeden večer do Poznaně, zejména na mé představení v Teatrze Wielkim. Opět velké emoce: letadlo mělo zpoždění, nebyla jsem si jistá, jestli to Ray vůbec stihne. Téměř celý tým se podílel na tom, aby se Ray dostal do publika - mise byla úspěšná! Měli jsme ještě pár "náhodných" schůzek, než jsme se rozhodli strávit spolu 7-týdenní dovolenou. Autem jsme procestovali hodně Evropy a také jsme navštívili Rayův dům ve Skotsku, kde jsem potkala jeho rodiče a přátele. Bylo to nádherné období, plné dobrodružství, lásky a nových zážitků. Měli jsme možnost se lépe poznat. I když jsme měli mnoho rozdílů, ale ty jen obohatily náš vztah a přidaly trochu ohně do prvních hádek. Cesta vyústila v rozhodnutí žít spolu. Zbývala jediná otázka, kde. V Edinburghu nebo Poznani? Ray se rozhodl přestěhovat do Polska". A tak se Ray Wilson v roce 2008 zabydlel v polské Poznani poté co se seznámil s tanečnicí Małgorzatou Mielech, kterou si o 3 roky později vzal za manželku. A Gosia dodává: "Když jsem na jeho koncertě, tak spolu trochu flirtujeme. Chodím mezi diváky. Sleduji, jak mě Ray hledá z pódia. Pokud mě konečně spatří, usměje se a lehce změní text, aby mi dal vědět, že mě našel. Miluji to." Pocity Małgorzaty a Raye se proměnily ve vztah, který trvá téměř 10 let. Pár spolu nejen žije, ale občas spolu i pracuje. "Gosia je pro mě velkou inspirací kvůli tomu, co dělá. Přišel jsem se podívat na její tanec a pomyslel jsem si: ta dívka je úžasná. Byl jsem ohromen její osobností a jejím talentem", říká Ray Wilson. Małgorzata Mielech předvedla svůj tanec v hudebním videu k Rayově hudbě a je také slyšet na CD. "Její hlas se objevuje ve dvou nebo třech nahrávkách. Takové drobné přídavky..." - říká Ray Wilson a cituje jeden z příkladů v písni "Over My Dead Body". On zpívá: "Přes moje mrtvé tělo" a ona zašeptá: "Miluji tě, Rayi." Takže velmi tiše. Gosia dále uvedla: "Ray odehraje ročně přes sto koncertů po celé Evropě. Jsem také na neustálé cestě: buď tančím na pódiu, nebo vedu workshopy gaga. Poslední rok a půl jsem strávil s malými přestávkami v Tel Avivu, kde jsem se účastnila výukového programu gaga. Ray a já jsme se navštěvovali, kdykoli to šlo, ale být tak dlouho od sebe byl pro náš vztah výzvou. Zvládli jsme to". Na oslavu jejich trvalé lásky napsal Ray v roce 2016 pro Gosii píseň s názvem "Not Long 'Til Springtime", kde se Małgorzata objevila jako hlavní tanečnice v oficiálním videu písně a s hudebníkem si zazpívala v písni „I Wait And I Pray“. Od roku 2018 byl pár zasnouben. Navzdory tomu, že se Wilson zdráhal ukázat a mluvit o svém osobním životě, spolu s Gosiou poskytli v srpnu 2018 velký rozhovor s exkluzivním focením, na kterém se duo společně představilo pro slavný polský časopis "Pani". Přesun do Polska ovlivnil i Rayovu uměleckou cestu. Polskému publiku se Skotův silný, lehce chraplavý hlas líbil. Jeho pódiové charisma přitahuje na jeho koncerty davy. Zpěvák také začal spolupracovat s polskými hudebníky, mezi jinými také s Patrycją Markowską, s níž nahrál společně píseň "Bezustannie". Patrycja Markowska vzpomíná a dodává: "Při natáčení klipu jsem se vyděsila, protože byla pořádná zima. Vzala jsem to na sebe. Cítila jsem se jako hostitelka, tak říkám: "Poslouchej, to je hvězda. Musíme mu rychle přinést čaj a sendviče a postarat se o něj." Jako šatnu měli jen starý karavan, Ray Wilson nebyl na place žádnou hvězdou. "Tehdy ukázal svoji třídu", říká Patrycja Markowska. A hudebník Piotr Cugowski dosvědčuje: "Naprosto neodpovídá tomuto obrazu, kánonu rockového hudebníka, i když jím je. Má takovou reflexní duši. Je to typ zpěváka, který vypráví konkrétní příběhy", dodává. A Roman Rogowiecki upozornil na to, že umělec hodně koncertuje v Polsku a doprovázejí jej polští hudebníci. A k tomu dodal: "Přistál v Polsku a myslím, že to bylo velmi měkké, dobré přistání v zemi přátelské k jeho hudbě". Od roku 2007 pracoval na novém studiovém albu, které bude podle jeho slov někde mezi "Change" a "She". Od jara 2008 hrál nové písně, především "The Brakes Are Gone" a "Razorlite". V září přidal píseň "Propaganda Man". Během koncertů v září 2008 také prozradil, že jeho nové album se bude jmenovat "Propaganda Man". V roce 2008 Ray vydal další sólové album pod názvem "Propaganda Man", které přineslo změnu, při níž jste mohli slyšet, jak se jeho produkční schopnosti zlepšily, i když se mu to nepovedlo s titulní skladbou, která se přesto brzy stala oblíbenou na pódiu. Dnes už víme, že "Propaganda Man" bylo jeho "Face Value" (od Phila Collinse), a tak se zdá jen logické, že se Ray rozhodl vyjádřit svou melancholii bez extrovertního přístupu desky Stiltskin. Ray zde úmyslně šlápl na brzdu, když napsal nástupce "She". "Propaganda Man" má více společného s "Change" než se "She". A to je problém tohoto alba. Trvá docela dlouho, než dojde k "wow", takže je to album pro speciální okamžiky. Jsou na něm některé prvotřídní písně jako "Frequency" a "Cosmic Baby", ale i ty méně vynikající. Schází pořádný hit a sem tam se mohl hodit trochu rockovější přístup jako ve "Wake Up Your Mind". Očividně to nebylo požadováno, a tak toto album ve skutečnosti není směsí "Change" a "She", ale spíše nástupcem "Change". Na albu sice nejsou žádné exotické nebo delší skladby, rozhodně to není špatné album. Není ani mistrovským dílem, ani neukazuje konzistentní vývoj Rayovy hudby. A většina písní, jak se u Raye často stává, se stává opravdu dobrými, pouze když jsou hrány živě. Album vyšlo v listopadu 2008, když Ray Wilson & Stiltskin vyrazili na turné "Propaganda Man" a bylo možné jej zakoupit ve stánku s merchandise. Někdy v roce 2010, muselo to být v létě - květen, červen nebo červenec, Uwe Metzler poslal Rayovi nějaké nápady a první věc, kterou Ray pravděpodobně napsal, byla "Guns Of God". Byla to píseň, kterou právě udělali na zkouškách s příběhy "The Conscientious Objectors". A když tu písničku psal, řekl si - skvělé! Rockové album. A pak Peter Hoff začal posílat nějaké nápady a byly trochu lehčí, jako "Tale From A Small Town", takže nakonec album Stiltskin skončilo někde uprostřed. Protože Ray chtěl tentokrát pracovat se všemi v kapele, od začátku nahrávacího procesu, vznikla z toho deska Stiltskin a ne sólová deska Raye Wilsona. Je to docela zajímavé, že Ray a kluci z kapely spolu pracují už 7 let a toto je první album, které udělali všichni kompletně společně. Protože předtím jsme měli Nir Z [bývalý Genesis a Cut_ bubeník] na některých skladbách nebo Steve nebyl k dispozici nebo Ray byl ve Stuttgartu, takže využili jiného basistu, takže to byla situace předtím. A byly tu i finanční důvody, protože bylo praktičtější pracovat s některými lidmi, kteří byli místní, než létat s kluky na týden. Když se Ray ohlédne zpět, bylo to správné rozhodnutí. Tentokrát měl prostředky na to, aby album udělal pořádně - takže s vlastní kapelou. Problém byl vždycky - Ray žije v Polsku, producenti ve Stuttgartu, kluci ve Skotsku. Autory na albu jsou Peter Hoff, Uwe Metzler a Ray. Nové album Stiltskin s názvem "Unfulfillment" bylo vydáno v roce 2011. Název alba "Unfulfillment" přišel z tanečního projektu, na kterém se podílela Rayova přítelkyně Gosia. Jmenovalo se to "Nienasycenie", což v angličtině znamená "Unfulfillment". Tohle představení se mu líbilo, bylo temné, trochu nervózní, ale opravdu skvělé. Taková nezávislá produkce. Tak se na ně párkrát podíval a zeptal se jí, co to znamená, a ona řekla, že je to "Nesplnění". A Ray si říkal: "Jak je to skvělý název, odpovídá celé mé lidské náladě. Začal jsem o tom přemýšlet". Ray pak zkoušel v malém klubu v Drážďanech v Německu na nadcházející show Stiltskin se svou kapelou. Zvláštní důraz přitom kladli na písně z jejich nového alba "Unfulfillment". Toto poslední album Stiltskin "Unfulfillment" vyšlo pod hlavičkou Ray Wilson & Stiltskin, i když písně zněly spíše jako standardní album Raye Wilsona, ve srovnání s rockem "The Mind's Eye" nebo "She". Po velké životní změně a po třech studiových a jednom živém albu kapela Stiltskin v roce 2013 opět upadla do nečinnosti, což se ale netýkalo hudebních aktivit Raye. V roce 2015 bylo navíc v Edinburgh Evening News oznámeno, že bubeník Ashley Macmillan opustil Stiltskin a stal se šéfkuchařem, přičemž jako důvod pro změnu uvedl útrapy spojené s turné. Ani ne dva roky po posledním albu Stiltskin "Unfulfillment" Ray vydal další sólové album "Chasing Rainbows", které dokazuje především jednu věc: Je plný energie a má skvělé nápady. Má tolik nevyužitého potenciálu, takže toto album dokonale ukazuje jeho kreativitu. "Chasing Rainbows" je čistý Ray Wilson, i když je zapojen téměř každý ze Stiltskin. Stejně jako předchozí alba produkoval Peter Hoff a také se podílel na všech písních s Rayem (s jedinou výjimkou - "Whatever Happened napsal pouze Ray"). To může být také odpověď na otázku, proč se jedná o čisté album Raye Wilsona a ne Ray Wilson & Stiltskin. Uwe Metzler byl nedílnou součástí produkce obou, jak "She" i "Unfulfillment", ale na "Chasing Rainbows" se nepodílí, ani jako skladatel, ani jako hudebník. Další novinkou je, že album produkovali Ray a Peter Hoffové, ale písně nahráli Henne Müller a Philipp Lorenz. Oba mají vlastní kapelu Abby, která si s největší pravděpodobností užije velkou kariéru. Finální mix alba pak udělal Yogi Lang, který má také vlastní kapelu, a v prog-byznysu to je docela velké jméno: RPWL. Před několika lety byl Ray hostujícím zpěvákem na jejich albu "World Through My Eyes" a zpíval píseň "Roses". A právě nedávno Ray předvedl tuto píseň živě s RPWL v Katovicích (únor 2013), kdy oba, RPWL i Ray, nahrávali pořady pro vydání DVD. Název nového alba je ve vztahu k jeho předchůdci (předchůdcům) docela zajímavý. Nenaplnění bylo víc než cokoli jiného prohlášením, že nikdy nejsi úplný, pořád hledáš, pořád jsi zvědavý. "Chasing Rainbows" se k této filozofii dokonale hodí. Když se podíváte na obrázek na obálce, ukazuje jeden z těchto podivných hospodských koutů, kde hrají hudebníci, jen se židlí, mikrofonem a kytarou. Ray Wilson tam není, možná je na cestě, aby našel nové zajímavé nápady, nebo se někde honí za duhou. Fráze "Chasing Rainbows" je převzata z jedné z písní na albu - dost vtipné, je to píseň s názvem "Follow The Lie". Ray zpívá: "Byl jsem na cestě tak dlouho...udržuji všechny naděje naživu, než bude příliš pozdě". Je to víceméně milostná píseň, alespoň textově, ale sedí. Ray preferuje pronásledování duhy, místo toho, aby jen relaxoval v rohu a hrál na kytaru. Jednou totiž v rozhovoru prohlásil, že sedět v rohu a hrát na kytaru je jeho přirozená poloha. V roce 2013 se Wilson připojil k Steve Hackettovi na Genesis Revisited II Tour jako hostující zpěvák. Byl uveden ve speciální edici alba "Genesis Revisited II" ve skladbě "Carpet Crawlers". Bylo to poprvé od roku 1998, kdy Wilson spolupracoval s kolegou z Genesis, i když s ním jako člen kapely nevystupoval. V roce 2014 vyšla v Itálii (Edizioni Segno) první biografie Raye Wilsona "Gypsy" od novináře Maria Giammettiho. V červnu 2016 vyšlo jeho nové sólové album "Song For A Friend", které obsahovalo deset nevydaných akustických skladeb s coverem "High Hopes" od Pink Floyd. Původní nápad na název alba byl "Backseat Drivers". Ray uvedl: "Když jsem na tomto albu začal pracovat s lidmi, se kterými pracuji, Uwe Metzlerem a Peterem Hoffem, první čtyři písně, které jsme udělali, byly elektrické. Ale něco tomu chybělo... V jednu chvíli jsem jim řekl: "Víte co? Moc to necítím. Mohli bychom udělat něco akusticky? Pojďme udělat pár písniček, mám pár příběhů, které bych chtěl sdělit." A tak začalo toto album, které mělo být původně dvojalbum. "Požádal jsem o pomoc Uweho, který je skvělý akustický kytarista. Na tento nástroj hraji také, ale je to lepší". Wilson chtěl mít jedno CD s akustickou hudbou a druhé CD s elektrickou hudbou. Poté se rozhodl ty dvě rozdělit. V rozhovoru vysvětlil, že rozhodnutí bylo přijato, protože akustická verze "Song For A Friend" by nezískala takovou pozornost, jakou si zaslouží. Je to neuvěřitelně osobní album, které je věnováno vašemu příteli Jamesi Lewisovi. Nezačalo to tak, ale v polovině procesu jeho přítel zemřel. Nemohl udělat jeho pohřeb, protože žil v Evropě, a tak se rozhodl, že pro něj opravdu chce něco napsat, jen jako svědectví o jeho životě. Napsal píseň s názvem "How Long Is Too Long?" především pro něj, ale ve skutečnosti neříkala to, co jsem chtěl říct. "Až po jednom nebo dvou týdnech ze mě vyšla píseň "Song For A Friend" a opravdu se mi tehdy podařilo říct, co jsem chtěl říct. Tak jsem mu album nakonec věnoval, protože to byl skvělý chlap. Pomohl mi, když jsem začínal jako hudebník, a byl mi velkým pomocníkem". V akustické hudbě však musíte být 100% upřímní a pravdiví, produkcí ani aranžemi nic neskryjete. Musí to být konkrétní. A Ray zjistil, že tyto písně jsou extrémně snadné vytvořit a cítil z toho velkou radost. Některé, skladby jako "Not Long Till Spring Time" byly napsány doslova za pár hodin. Album "Makes Me Think Of Home", které vyšlo ještě téhož roku, bylo původně koncipováno jako "elektrická" polovina konceptu dvojalba s názvem "Backseat Driver", ale Ray tento nápad opustil z mnoha důvodů výše. Řídká instrumentace propůjčuje předchůdci "Song For A Friend" zajímavou intimitu, zatímco "Makes Me Think Of Home" jde jiným směrem. Se 47 minutami je album o něco delší a obsahuje celou kapelu. I když některé písně mají melancholickou váhu, která je podložena větším počtem nástrojů, album má i veselé písně, ironii a komerční přitažlivost. Písně napsali různí autoři, nejsou na něm žádné coververze, ale album ukazuje vliv velkých kapel. Kresba na pořebalu je úžasná. Design obálky a bookletu je pro Wilsona typický. Umělecké dílo opět vytvořil Thomas Ewerhard. Ray není na obálce vyobrazen, což bylo pravděpodobně vědomé rozhodnutí, protože nemít jej na obalu odlišuje toto album od mnohem osobnějšího "Song For A Friend". Album odstartuje skladbu "Never Should Have Sent You Roses", šestiminutová skladba. V písni je jistá ironie a ukazuje, že U2 ovlivnili Raye. Píseň je o anglické dívce, která opustí Skota, který je tímto krokem dohnán k sebevraždě. Růže samozřejmě odkazuje na Anglii. "The Next Life" je opravdu vážná a dobrá rocková písnička, Ray v ní zpívá o svém životě, jaký mohl být, respektive jak mohl skončit, než si uvědomil, že smysl života nelze najít na dně láhve. Jeho drsnost hraničí s agresivitou. Ale vždy je tam správně. Lehčí okamžiky přicházejí spolu s "Tennessee Mountains", i když nálada je klamná. Píseň vypráví příběh o někom, kdo čeká na svého milého na samotě v Tennessee Mountains. "Worship The Sun" je skutečná ochutnávka. Většině lidí bude chvíli trvat, než se k této písničce dostane. Struktura písní může lidem připomínat písně z "Chasing Rainbows" jako jsou "Follow The Lie", "Wait For Better Days", protože všechny napsal Peter Hoff. V seznamu nástrojů se objeví i saxofon. "Worship The Sun" by se svým způsobem dalo nazvat letní verzi "Tennessee Mountains". "Makes Me Think Of Home" je jednou z písní, které jsou jádrem celé kampaně k oběma albům. Tato 8-minutová skladba, power balada nebo nějaký vpád do progresivní hudby či čehokoli jiného, v sobě nese spoustu atmosféry a pocitu a Ray ji přidal poměrně brzy do živých setů svých "plugged" koncertů. Je zde zřejmý vliv progresivní hudby, některých Floydů, některých Genesis, možná některých Marillion. Rayův text k této písni může posluchače zmást, protože "Home" odkazuje na Skotsko, ale píseň je hlavně o izolaci v jeho tamním životě a o tom, jak by se stáhl do temnoty svého studia a stále tam ztrácel energii. Získal by to zpět, až když se přestěhoval do Polska... "Amen To That" je první singl a zároveň zábavná popová píseň s veselým videem, které ji doprovází. "Any Out There" zní trochu jako některé písně na "Unfulfillment". Skladba těžkopádně prokousává do refrénu, než vám exploduje v uchu. Text je o muži, který se snaží utéct před svým životem s drogami a alkoholem. Je to o sebedestruktivním chování, ale vždy je tam pozitivní podtext, že život stojí za to žít. "Don’t Wait For Me" a "Calvin & Hobbes" jsou dvě nenápadné písně. První je o pronásledování a šílenství, druhá je mnohem více originálnější. Zajímavé je, že obě napsal Scott Spence, který také napsal spoustu materiálu pro grandiózní "She". "Calvin & Hobbes" není rockové kladivo, ale hravé číslo, které Scott napsal pro svou dceru. Hlavními hrdiny jsou samozřejmě kreslené postavičky Calvin & Hobbes a Spence popisuje, jaký může být život, když se na něj díváte očima dítěte: Všechno je možné. Vrchol alba přichází na konci, když se "The Spirit" tiše vplíží do ucha a už se nepohne. Je to perfektní píseň pro film od Tarantina, který nikdy nebyl natočen. Nemůžeš si pomoct, kovboj si píská na koni, krásná melodie - album končí na lehkou notu. A svým způsobem slaďuje akustické a elektrické kytary. Je to jediná píseň na albu s Uwe Metzlerem jako spoluautorem. Roy Wilson připravil oslavu 50 let své existence na planetě a představí písně ze své kariéry sólového umělce a frontmana pro Stiltskin, CUT a Guaranteed Pure. Kariéra trvající dekády se dotkla progresivních rockových hitů od 70. let až po působení v roli hlavního muže Genesis v 90. letech. Akustické koncerty Raye Wilsona, které časopis Classic Rock Magazine označil za jednoho z nejlepších britských skladatelů a textařů, jsou hudebními cestami plnými emocí a zdůrazňují umělcovu schopnost tvořit hudbu pohyblivým způsobem. Minimalistická produkce skotského zpěváka dodává kýženému efektu také intimní atmosféru. Věrný svému osobnímu stylu proplétá písně s příběhy charakteristickými pro skotský humor. Ve dnech 7. a 8. září 2018 uspořádal Wilson dva exkluzivní koncerty v Poznani v Culture Centre Zamek na oslavu svých 50. narozenin. Tyto dvě speciální vystoupení nazvané "50th Celebration Birthday Concerts" viděly Wilsona, který během první noci hrál pouze materiál Genesis (a členů kapely), zatímco na druhém setkání se objevil jeho sólový materiál z jeho různých projektů (sólo, Stiltskin a Cut_). Bylo to poprvé, co odehrál celý koncert bez jakýchkoliv skladeb Genesis od svého působení v kapele. Ray Wilson v poslední době spíše mlčel. Jestliže před několika lety vydával desky ve větší frekvenci, na novinku "The Weight Of Man", která vyšla 26. srpna 2021, se čekalo pět let. Wilson však nikam nespěchá. O vrtkavosti osudu a pomíjivosti slávy ví své a dnes se za ničím nežene. Je spokojený s rolí komorního umělce, na něhož nejsou vyvíjeny tlaky ze strany nahrávacích společností a to je stav, který jeho tvorbě vyhovuje nejlépe. Nikomu nemusí dělat žádné ústupky, minulost se za ním netáhne jako nechtěný přízrak, ačkoliv by na lecčems mohl stavět. Wilsonova sólová kariéra se ubírá značně nekomerčním směrem, díky čemuž si získává čím dál větší respekt milovníků progresivního rocku, ve kterém nejde o prvoplánovitou okázalost, ani hitovost. I když ta je v tvorbě Wilsona podvědomě stále přítomna. Po pěti letech je Wilson zpátky s novým materiálem a ten je v lecčems odlišnější než jeho předchozí tvorba. Jestliže se na dřívějších albech, jako třeba "Chasing Rainbows" z roku 2013, profiloval spíše jako rockový písničkář, zahalený do nepostradatelného nostalgického oparu, zde prohlubuje spíše prvek progresivní. Skladby samotné a jejich jasné melodie jsou základem i této desky, ovšem Wilson čím dál méně sází na líbivost a hlavním hnacím motorem je soudržnost a zatraceně podzimní atmosféra. Album by se dalo zařadit do škatulky prog rocku, ovšem ani tato definice by nebyla úplná. Muzikant si zahrává s různými postupy a upřednostňuje pestrou škálu nástrojů, než aby jen stál sám s kytarou jako trubadúr klubových pódií, ale stejně jako je důležitá atmosféra, místy temná jako tma, je zde písnička samotná. Wilson dokázal najít vzácnou rovnováhu mezi oběma polohami a výsledkem je pozoruhodné album. Není možná jeho nejlepší, ale rozhodně nejdospělejší. Hned na začátek probudí emoce na maximální možnou mez s písní "You Could Have Been Someone", která od tichého začátku zahrozí bouřlivějším směrem, ale už s "Mother Earth" dochází k nečekanému zklidnění, což definuje budoucí směřování alba. V dalších skladbách se Wilson začíná ponořovat do temnějšího světa, v němž čím dál silněji rezonují vlivy Pink Floyd, ale táhne se jím i jeho někdejší grunge minulost. Tahle deska nemá nic společného se seattleskou scénu, na níž kdysi přísahali Stiltskin, ale grungeový prvek je přítomný pocitově, v jakési atmosféře zmaru či deziluze. Ta dominuje zejména skladbě "I, Like You", neveselé kompozici, komentující jak současnou pandemii, tak i neutěšený stav západní civilizace. K němu se Wilson vrací stále. Možná překvapivě zní poněkud optimističtěji v "The Last Laugh", v níž vsadil na srozumitelnější výraz a zapamatovatelnější refrén, přestože se skladba rovněž dotýká problémů dnešního světa a bezútěšné nálady ve společnosti. Vlastní manifest pak křičí do světa v "Symptomatic", ve které sází především na klavírní hru, akustickou kytaru a až éterický projev, jenž znovu míří do teritoria Pink Floyd. Jedinou skladbou, která z uceleného konceptu vybočuje, je závěrečná coververze The Beatles "Golden Slumbers", ač ani ta neoplývá veselou náladou. Wilson na "The Weight Of Man" nastavil svou další tvář. Je zase trochu jiná, postupně zbavována rockového písničkářství i bluesového základu a míří více přemýšlivějším stylem. Wilson stále dospívá a jako umělec svůj výraz tvaruje podle momentální nálady. To je známka obrovské variability, které je schopen. Ještě dokáže tvořit výtečná díla a tohle je jedno z nich. Vzhledem k bydlišti Raye Wilsona v Polsku se častěji začal objevovat i v České republice. Ještě s kapelou Genesis vystoupil 2. února 1998 ve Sportovní hale na pražském Výstavišti. V České republice dál často vystupoval i později. Zpěvák a kytarista Ray Wilson zahrál v pondělí 20. července 2009 v Národním domě v Ústí nad Labem na severu Čech, kde vystoupil se svojí vlastní skupinou Stilskin. Ray Wilson přitom nepřijel do ČR "náhodou". Byl totiž se svým bandem Stilskin na turné v neděli 19. července 2009 na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou a v sobotu 18. července byl také největší hvězdou jubilejního 10. ročníku Černohorského Festivalu Slunce Strážnice 2009. Dne 13. února 2015 se objevil v Lidovém domě Karlových Varech, s kytaristou Ali Fergusonem, nebo s akustickým programem se představil 3. září 2018 v pražském klubu Akord a ve čtvrtek 4. září 2018 v českobudějovickém klubu Velbloud. Ray Wilson se vráil brzy do České republiky a se svoji velkolepou show vystoupil 26. listopadu 2018 v Praze v Lucerna Music Bar, o den později 27. listopadu 2018 ve zlínském klubu Masters of Rock Café. Úžasný koncertní program "Genesis Classic" odehrál Ray Wilson s doprovodnou skupinou v roce 2014 a 11. září 2020 v Amfiteátru Loket, kam se přesunul z Lidového domu v Karlových Varech a jako hosté vystoupili česká rocková klasika Žlutý pes s frontmanem Ondřejem Hejmou, a kapela Czech It. Českou republiku navštívil zpěvák legendární skupiny Genesis Ray Wilson, když vystoupil na koncertě v areálu Loděnice v Parku Boženy Němcové v Karviné, který se konal dne 20. června 2021. Velkolepou hudební nadílku připravili pořadatelé česko-polského festivalu Dolański Gróm. Do Karviné pozvali mladou polskou pop-rockovou skupinu Chevy a polskou kapelu IRA. Moravskou scénu reprezentovala Ewa Farna a hlavní hvězdou programu byl Ray Wilson s nadsázkou z Velké Británie, protože již mnoho let žije trvale v Polsku. Při svém vystoupení odehrál navíc hity art a pop rockové kapely Genesis v doprovodu symfonické sekce. Skot Ray Wilson se v říjnu 2022 měl vrátit do České republiky, kde se měl představit publiku v brněnském Sono centru. Naproti tomu se ale objevila zpráva, že Ray Wilson ruší své plánované turné a do Brna ani do Ostravy tedy nedorazí! Koncerty Raye Wilsona, které se měly uskutečnit 13. října 2022 v Brně, Sono Centru a 15. října 2022 v Ostravě, v hale Gong byly odvolány. Důvodem byly logistické a osobní komplikace na straně umělce. Jeden z frontmanů britské art rockové legendy GENESIS, 55-letý Skot Ray Wilson, se v únoru 2024 vrací do České republiky. V pátek 16. února 2024 se představil olomouckému publiku v Bounty Rock Cafe na jediném koncertu v České republice. Koncert "Genesis Classic performed by former Genesis lead singer Ray Wilson" nabídl během více než dvouhodinového představení zhruba 25 největších hitů Genesis jako například "Home By The Sea", "Follow You Follow Me", "No Son Of Mine", "Land Of Confussion" nebo "Congo". Ve Wilsonově podání zazněl i velký hit 70. let hit od bývalého zpěváka Genesis Petera Gabriela "Solsbury Hill". Wilson už v Olomouci jednou hrál, v roce 2020 vystoupil na 10. ročníku festivalu Bounty Rock Cafe Open Air. Byla to v době covidu jedna z mála akcí, která se mohla konat a pamětníci dají určitě za pravdu, že jeho vystoupení byla obrovská pecka. Ray Wilson, hlas Stiltskin a Genesis, se vrací na západ Čech, kde v rámci turné "Ray Wilson & Band: Genesis Classic" vystoupil 22. června 2024 v Zámeckém parku v Ostrově. Hosty koncertu byli Michal Prokop & Framus Five a Kalandr a revival Band. Ray Wilson, narozený v Dumfries ve Skotsku, má za sebou jednu z nejneobvyklejších kariér v hudbě. Doba, kdy stál v popředí grungeových Stiltskin, s nimiž měl v čele hitparády hit „Inside“, je mu vzdálená jako snad nic jiného. Tehdy poprvé nasál popularitu, když se debut „The Mind`s Eye“ stal úspěšným a vezl se na vlně zájmu o tento styl. Byl vstupenkou do světa rockových obrů, neboť Wilson se stal členem legendárních Genesis. S nimi natočil jediné album, „Calling All Stations“, které řada starých fanoušků zatratila, ovšem už jen fakt, že působil v tak slavné kapele, mohl sloužit jako odrazový můstek k další kariéře. V poslední době se jeho doprovodná kapela ustálila ve složení: Steve Wilson (Guitar and Vocals), Ali Ferguson (Guitar and Vocals), Marcin Kajper (Saxophone), Kool Lyczek (Piano), Mario Koszel (Percussion), Alicja Chrzaszcz (Violin), Uwe Metzler (Guitar), Paul Holmes (Piano, Keyboards) a Lawrie Macmillan (Bass). Wilson toho ale nevyužil. Pustil se do sólové tvorby, v níž se nálepkou exčlena Genesis neoháněl a sázel jen na sílu svého jména. Jeho další alba úspěšná nebyla a více než na komerční stránku cílila na atmosférickou hudbu, tak vzdálenou od světa Stiltskin i Genesis. Že je dobrým skladatelem a písničkářem Wilson dokázal už dávno a přestože si dnes odskočí ke své první kapele a účastní se i různých tributních podniků Genesis (ke comebackovému turné přizván však nebyl), sólová alba odrážejí jeho skutečnou muzikantskou duši. Spletitou, mírně komplikovanou, ale hlavně barvitou. Jedinou konstantou mezi Wilsonovou tvorbou je jeho chameleonská vokální kvalita. Zdá se, že je schopen změnit zvuk svého hlasu tak, aby vyhovoval každé situaci.

Členové a spolupracující: Małgorzata Mielech - Vocals, Balet Steve Wilson - Guitars

Bývalí členové:

Małgorzata Mielech (narozena 1990, Białystok, Poland) Vocals, Balet Małgorzata "Gosia" Mielech je tanečnice, choreografka, jako lektorka GAGA vede workshopy gaga v Polsku (druh tance vytvořený Ohadem Naharinem, izraelským tanečníkem a choreografem), lektorka tance, joginka a zakladatelka uměleckého projektu, skupiny současného tance DanceLab, se kterou produkuje představení v Londýně, Lisabonu, Tel Avivu, Stockholmu nebo Berlíně. Małgorzata byla od raného věku velmi aktivní, mobilní a kreativní. Do svých čtyř let žila s rodinou v Białystoku. Nechodila tam na žádné taneční kurzy, ale to ji nebránilo pořádat spontánní vystoupení pro svou rodinu a využívat každý prostor jako jeviště. Souviselo to s potřebou vyjadřování, s čistou vášní pro pohyb, který nebyl vyprovokován nějakým očekáváním vůči ni a ovládaný někým cizím. Když jsem ještě žila v Białystoku, matka plánovala poslat ji do Baletní školy ve Varšavě. Ale po přestěhování do Poznaně téma trochu utichlo. Neviděla v tom však problém, protože ji jako dítě nezajímaly konkrétní druhy tance, ale pohyb prostě milovala ve všech jeho podobách. Jednoho dne si táta koupil noviny, pravděpodobně "Głos Wielkopolski", ve kterých bylo oznámení o dnech otevřených dveří v Baletní škole v Poznani. Když moje matka viděla tuto informaci, okamžitě věděla, že jě tam musí vzít. Už jen vstup do kouzelné budovy Baletní školy byl pro dívčinu vstupem do tajemného a neobyčejného světa. Hned toho dne se rozhodla, že se chce stát baletkou a musela tam zůstat. Bylo to rozhodnutí, které sice udělala sama, ale máma ji v tom všem podporovala. Gosia je absolventkou Ogólnokształcącej Szkoły Baletowej (Všeobecné baletní školy) v Poznani. Po absolvování Baletní školy dostala nabídky na práci baletky v několika operních divadlech v Polsku. Protože však chtěla jít jinou profesionální cestou, cítila, že mi ji bližší současný tanec. Proto k překvapení některých lidí zvolila programy v Polském divadle tance. V letech 2007-2012 tak byla sólistkou Polskiego Teatru Tańca v Poznani. Chtěla se stát multidimenzionální tanečnící, neomezenou pouze na vybranou techniku, např. balet. Chtěla se neustále rozvíjet. To, na čem v Tanečním divadle nejvíce záleželo byla individualita, jedinečné osobnosti, charisma, rychlost adaptace, virtuozita a dovednosti. Začátky práce v Polském divadle tance byly samozřejmě spojeny s mnoha úskalími a výzvami. Byl to skok do hlubokého konce, zrychlený kurz zrání a překonávání strachů. Naštěstí měla kolem sebe tanečníky s bohatými jevištními zkušenostmi. Ze dne na den její kolegyní v práci stala profesorka Karina Adamczak-Kasprzak, která ji dlouhá léta učila současný tanec. Režisérka Ewa Wycichowska v ní viděla to, co ona sama v sobě tehdy neviděla: sílu, citlivost a charisma, díky kterým na jevišti ožívá. Jako sólistka tohoto divadla měla možnost spolupracovat a tančit v řadě děl polských a mezinárodních choreografů, včetně takových jako jako Ohad Naharin, Yossi Berg, Jacek Przybyłowicz, Yoshifumi Inao, Ewa Wycichowska, Gunhild Bjornsgaard, Paulina Wycichowska, Thierry Verger a dalšími. S dojetím vzpomíná na "The Dove's Necklace" v choreografii Jaceka Przybyłowicze. Být součástí této show bylo jedním z jejich splněných uměleckých snů. Velmi důležitá byla i spolupráce s Pawlem Matyasikem na "Nienasycenie". Toto představení v ní probudilo lásku k improvizaci, dodalo ji odvahu experimentovat s formou a naučilo ji přistupovat s odstupem k tomu, co je v tanci vnímáno jako estetické a přijatelné. Průlomem pro mě byla skladba "Minus 2" v choreografii Ohada Naharina. Díky tomuto projektu poznala Ohada a jedinečný pohybový jazyk Gaga, který vytvořil. Ohad se stal jejim mentorem a o pár let později se přestěhovala do Tel Avivu, abych studovala Gaga a pak se stala jednou z mála učitelek Gaga na světě. Když odešla z Polského tanečního divadla v roce 2012, založila umělecký projekt DanceLab - nezávislou taneční společnost. Za léta existence DanceLab vytvořila choreografie a produkovala představení včetně: Sababa, NILREB, Anonymous a I’mperfect, které uvádí jak v Polsku, tak po celém světě, včetně nedávných vystoupení v Londýně, Lisabonu, Stockholmu, Mossu, Jeruzalémě, Tel Avivu, Berlíně, Norimberku, Poznani, Krakově, Wroclawi, Varšavě a dalších. Ke spolupráci zve také hostující choreografy, Shi Pratt vytvořil podívanou pro DanceLab s názvem We Bleed The Same Color. Na festivalu Licht.Blicke získala v německém Norimberku, kde uvedla dvě ze svých performancí získala cenu za „nejabstraktnější nápad“ na festivalu. V roce 2018 absolvovala Gaga Teacher’s Training Course. Rovněž Absolvovala Baletní školu Olgy Slawské-Lipczynské v polské Poznani. Gosia pracuje jako nezávislá umělkyně, účastní se mnoha uměleckých spoluprací a projektů. Spolupracovala s izraelsko-nizozemským duem Uri Ivgi & Johan Greben z Amsterdamu. Během té doby předváděla zcela nové produkce i stávající představení Ivgi&Greben a vedla kurzy pro taneční soubor. Podílela se na projektu s názvem Collective Jumps, jehož choreografkou je berlínská umělkyně Isabelle Schad. Byla pozvána Polským institutem v Tel Avivu a Baletní školou v Polsku, aby se zapojila do polsko-izraelské umělecké výměny jako choreografka zastupující Polsko. V Tel Avivu zkoušela a vedla mistrovské kurzy pro studenty umělecké školy Ironi Alef. Její vliv na mezinárodní taneční scénu byl patrný během jejího zastupování jako ambasadorka polského nezávislého tance na Internationale Tanzmesse nrw v Düsseldorfu. Umělecky se umělecky podílí na interdisciplinárních uměleckých projektech, mezi které patří: je performerkou, choreografkou a také poskytuje umělecký supervizi hudebních videí a focení, spolupracuje s režiséry, jako jsou Per-Olaf Sørensen, Agnieszka Glińska, Jan Komasa. Často spolupracuje s hudebníky, mimo jiné se svým manželem Ray Wilsonem, Apparat a DJ An on Bast a dalšími. Gosia vyučuje repertoár uváděný v rámci DanceLab na mnoha festivalech v Polsku i ve světě. Je hostující učitelkou ve Scottish Dance Theatre (Dundee), Bangkok City Ballet (Thajsko), Regionteater Väst (Uddevalla, Švédsko), ilDance (Göteborg, Švédsko), T.H.E Dance Company (Singapur), Lasalle - Collage of the Arts (Singapur), Polské taneční divadlo v Poznani, Velké divadlo - Národní opera ve Varšavě, Akademie divadelních umění - Katedra tanečního divadla v Krakově, Všeobecná baletní škola v Poznani. Vede workshopy GaGa, současného tance, M.O.V.E., improvizace Vinyasa jógy a Pilates na národní i mezinárodní úrovni, a to na Novém Zélandu, v Německu, Švédsku, Norsku, Bruselu, Polsku, Skotsku, Francii, Rakousku, Thajsku, Indonésii, Singapuru, Indii a Izraeli, Je zakladatelkou GoPiYogy - formy pohybu vhodné pro tanečníky i netanečníky. GoPiYoga je kombinací jógy, pilates, funkčních, rehabilitačních a izometrických cvičení, které pomáhají posilovat a prodlužovat svaly, budovat silné, fit a hbité tělo. Její nejnovější pořad s názvem FearLess se kvalifikoval do Polskiej Sieci Tańca (Polish Dance Network) v sezóně 2020/2021. Přehlídka byla dosud uvedena v Polsku, Norsku a Indii. Získala tvůrčí stipendium Ministerstva kultury a národního dědictví.

Steve Wilson (narozen 30. května 1967, Dumfries, Scotland, Great Britain) Guitars Steve Wilson (neplést si se zakladatele kapely Purcupine Tree) je skotský rockový hudebník a hráč na kytaru. Je starším bratrem Raye Wilsona, bývalého zpěváka Genesis. Steve sdílel hudební osud se svým bratrem Rayem, když s nim společně působil v kapelách Guaranteed Pure, Stiltskin i cut_. V současné době s ním stále nahrává desky a je členem jeho doprovodné kapely. V roce 2002 vydal svoji jedinou sólovou nahrávku, živě nahrané bezejmenné EP "Steve Wilson".

Studiové desky: 2021 The Weight Of Man 2016 Makes Me Think Of Home 2016 Song For A Friend 2013 Chasing Rainbows 2008 Propaganda Man 2004 The Next Best Thing 2003 Change 2001 Unplugged/Live And Acoustic Živé nahrávky: 2018 ZDF@BAUHAUS May 20, 2018 2017 Time and Distance 2014 Up Close and Personal - Live at SWR1 2014 Genesis VS Stiltskin - 20 Years and More 2011 Genesis Classic Live in Poznan 2009 Genesis Klassik Live in Berlin 2006 An Audience and Ray Wilson (limited edition CD) 2005 Ray Wilson Live 2002 Live and Acoustic (previously "Unplugged")

Cut_: 1999 Millionairhead Genesis: 1997 ...Calling All Stations... Stiltskin: 2011 Unfulfillment 2007 Stiltskin Live (live) 2006 She 1994 The Mind's Eye Guaranteed Pure: 1993 Swing Your Bag

Nahráli: Ray Wilson - Vocals, Guitars Ali Ferguson - Guitars (01,02,04,05,06,07) Uwe Metzler - Lead & Acoustic Guitars (03,08,09,10,11) Martin Ziaja - Bass Guitar (11) Lawrie MacMillan - Bass Guitar (01,02,03,04,05,06,07,08,09,10) Scott Spence - Piano, Keyboards (08,09) Nir Z. - Drums (01,02,03,04,05,06,07,08,09) Jethro Bodean - Keyboards (01,02,04,05,06,07) Yogi Lang - Keyboards? Backing Vocals (02,04) Rainer Scheithauer - Keyboards, Piano (11) Marcin Kaiper - Clarinet (01) Alicia Chrzaszcz - Violin (08) Henrki Mumm - Cello (11) Frank Dapper - Drums (11) Hosté:	The Weight Of Man Vyšlo 26. srpna 2021, Jaggy D, RAY 13 / Jaggy Polski, RAY 13 (UK,Europe,US) Seznam skladeb: 01. You Could Have Been Someone (4:52) 02. Mother Earth (4:23) 03. We Knew The Truth Once (5:44) 04. I, Like You (5:21) 05. Amelia (5:19) 06. The Weight Of Man (6:44) 07. The Last Laugh (5:10) 08. Almost Famous (2:39) 09. Symptomatic (3:28) 10. Cold Like Stone (3:49) 11. Golden Slumbers (3:16) Total Time: (50:45) 47:57 Management: Bartosz Chlebowski, Ray Wilson Mixed and mastered at FarmStudios except Golden Slumbers (11) Mixed: Yogi Lang at Die Farm Studios (01-10) Mastered: Yogi Lang at Die Farm Studios Artwork [Digital Media], Promotion [Online Marketing]: Luca Blukaos Biondi, Scott Spence Artwork, Design: Luca Blukaos Biondi Photography: Luca Blukaos Biondi
Skupina: Ray Wilson - Vocals Steve Wilson - Backing Vocals Uwe Metzler - Acoustic Guitar, Lead Guitar Lawrie MacMillan - Bass Guitar Nir Zidkyahu - Drums Scott Spence - Guitar, Arranged By [String] Peter Hoff - Keyboards, Programmed [Additional] Mario Koszel - Percussion Ali Ferguson - Lead Guitar, Other [Weird Shit] Kool Lyczek - Piano, Organ Marcin Kajper - Saxophone, Flute Steffi Hoelk - Violin Hosté:	Makes Me Think Of Home Vyšlo říjen 2016, Jaggy D, RAY 08 / Jaggy Polski, RAY 08 (Poland) Seznam skladeb: 01. They Never Should Have Sent You Roses (6:11) 02. The Next Life (3:41) 03. Tennessee Mountains (4:18) 04. Workship The Sun (5:02) 05. Amen To That (4:28) 06. Anyone Out There (4:01) 07. Makes Me Think Of Home (7:56) 08. Don't Wait For Me (3:42) 09. Calvin And Hobbes (4:03) 10. The Spirit (3:43) Total Time (47:05) Mixed: Yogi Lang Mastered: Ludwig Maier Artwork By, Design: Thomas Ewerhard
Skupina: Ray Wilson - Lead Vocals Steve Wilson - Backing Vocals Uwe Metzler - Acoustic Guitar, Electric Guitar, Slide Guitar Ali Ferguson - Guitar [Atmosphere], Guitar [Solo] Lawrie MacMillan - Bass Nir Zidkyahu - Drums Uwe Metzler - Guitar [Solo] Mario Koszel - Percussion Peter Hoff - Loops Kool Lyczek - Piano, Mellotron, Organ [Hammond] Marcin Kajper - Tenor Saxophone Hosté:	Song For A Friend Vyšlo 3. června 2016, Jaggy D, RAY07 / Jaggy Polski, RAY07 (Poland) Seznam skladeb: 01. Old Book On The Shelf (4:37) 02. Over My Dead Body (4:29) 03. Cold Light Of The Day (3:57) 04. Song For A Friend (4:27) 05. How Long Is Too Long (4:29) 06. Not Long Till Springtime (4:21) 07. Backseat Driving (3:38) 08. Parallel Soul (3:27) 09. Tried And Failed (3:43) 10. High Hopes (6:11) Total Time (43:19) Management: Bartosz Chielbowski, Ray Wilson Mixed: Yogi Lang Mastered: Ludwig Maier Artwork, Design: Thomas Ewerhard Photography: Christian Baltrusch, Roslyn Gaunt
Skupina: Ray Wilson - Vocals, Acoustic Guitar Hosté: Steve Wilson - Backing Vocals, Acoustic Guitar Marcin Kajper - Saxophone Ashley MacMillan - Drums, Percussion Peter Hoff - Keyboards [Additional] Ali Ferguson - Lead Guitar, Acoustic Guitar, Backing Vocals Lawrie MacMillan - Bass Guitar, Backing Vocals Sebastian Schlecht - Viola Philipp Thimm - Cello, Strings [Arrangements] Alicja Chrząszcz - Violin Darek Tarczewski - Piano, Keyboards Barbara Szelągiewicz - Violin	Chasing Rainbows Vyšlo 2013, Jaggy D, RAY02 / Jaggy Polski, RAY02 (Germany) Seznam skladeb: 01. Take It Slow (4:49) 02. Easier That Way (4:14) 03. Follow The Lie (4:58) 04. Shouting In My Sleep (4:33) 05. Wait For Better Days (4:46) 06. Rhianne (4:38) 07. She's A Queen (4:02) 08. I See It All (3:58) 09. The Life Of Someone (4:36) 10. No Dreams Are Made Of This (5:00) Total Time (45:34) Producer: Ray Wilson Producer, Programmed: Peter Hoff Mixed: Yogi Lang
Skupina: Ray Wilson - Vocals, Guitar, Mouth Organ Ali Ferguson - Lead Guitar and Backing Vocals Lawrie MacMillan - Bass and Backing Vocals Ashley MacMillan - Drums and Percussion Hosté: Graeme Hughes - Guitar (09) Scott Spence - Additional Guitar (01,05,08), Guitar (07) David Archibald - Piano (03,06) Kim McLelland - Piano (04), Organ (03,05,06,07) Gregor Lowrey - Accordion (03,07) Tesiree Priti Kaitesi - Vocals (01,05) Alvin Mills - Bass (01) Uwe Metzler - Guitar (01) Nir Z - Drums (01)	Propaganda Man Vyšlo 2008, Sandport Ltd., WILSONCD9 (UK) Seznam skladeb: 01. Bless Me (Ray Wilson) (6:23) 02. Lately (Wilson) (3:33) 03. The Brakes Are Gone (Wilson) (4:08) 04. Razorlite (Wilson) (3:11) 05. Propaganda Man (Wilson) (3:56) 06. Frequency (Ali Ferguson, Wilson) (5:23) 07. Modern Day Miracle (Scott Spence, Wilson) (2:55) 08. Cosmic Baby (Spence, Wilson) (4:23) 09. Things Don't Stop (Graeme Hughes, Wilson) (4:54) 10. More Propaganda (Wilson) (2:24) 11. On The Other Side (Spence, Wilson) (3:20) Total Time (44:30) 05,11 recorded: Przemyslaw Sluzynski at MM Studio, Poznań, Poland Produced: Ray Wilson 09 produced: Graeme Hughes 01 produced: Peter Hoff Additional production 05: Scott Spence Mixed and Engineered: Graeme Hughes Mastering: Uncle Jack
Skupina: Ray Wilson - Vocals, Guitar, Bass, Harmonica [Mouth Organ], Guitar [Slide] Hosté: Amanda Lyon - Backing Vocals (01,02,03,07,08,09,10,11) Nir Z - Drums (05,08,8,11) Irvin Duguld - Piano (05,06,10), Strings (03,05,09,11), Hammond Organ (08,11), Moog (11), Harpsichord (09) Colin Steele - Trumpet (04,12) Brian McAlpine - Piano, Organ and Accordion (12) Scott Spencer - Lead Guitar (03,04,08) Ashley Macmillan - Drums (03,04,10)	The Next Best Thing Vyšlo červen 2004, Inside Out Music, IOMCD 171/IOMACD 2083 (Germany) Seznam skladeb: 01. These Are the Changeslyrics (3:36) 02. Insidelyrics (4:02) 03. How High (3:33) 04. The Fool in Me (3:23) 05. Adolescent Breakdownlyrics (2:54) 06. Sometimeslyrics (3:27) 07. Alone (4:14) 08. Magic Train (3:32) 09. The Actorlyrics (4:39) 10. Ever the Reason (4:09) 11. Pumpkinhead (4:06) 12. The Next Best Thing (3:57) Total Time (45:32) All songs written: Ray Wilson except 02 written: Peter Lawlor, 03,10 written: Ray Wilson & Scott Spence Recorded at Jaggy Studio, Edinburgh, England Producer: Ray Wilson Engineer, Programmed: Uncle Jack Mastered: Mark Fiblay Coverphoto: Edmond Van Hoorick Photos: Bernie Velasco, Tyle Wilson Layout: Thomas Ewerhard
Skupina: Ray Wilson - Vocals, Guitar, Bass, Harmonica [Mouth Organ], Piano, Keyboards [Strings] Hosté: Brian McAlpine - Accordion (CD1-01,05,08,12,13) Andy Hess - Bass (CD1-03,06,09,12) David Paton - Bass (CD1-04) John Haimes - Bass (CD1-14,15) Ornette Clennon - Clarinet (CD1-16) Adam Holzman - Electric Piano [Wurlitzer] (CD1-03,06) Steve Wilson - Guitar, Backing Vocals (CD1-04) Nir Z - Drums, Percussion (CD1-02,03,04,06,07,09,12,14,15) James McKintosh - Percussion (CD1-05) Irvine Duguid - Organ [Hammond], Electric Piano [Wurlitzer], Keyboards [Strings] (CD1-02,04,07,09) Taj Wyzgowski - Guitar, Slide Guitar, Mandolin (CD1-02,03,05) Jenny Gardner - Violin (CD1-04) Paul Holmes - Keyboards, Keyboards [Strings] (CD1-14,15) Amanda Lyon - Vocals	Change Vyšlo 2003, Inside Out Music, IOMTECD 123/IOMACD 2056 Seznam skladeb: 01. Intro (0:28) 02. Goodbye Baby Bluelyrics (3:58) 03. Changelyrics (4:09) 04. Along the Waylyrics (3:39) 05. Yesterdaylyrics (3:31) 06. Beachlyrics (3:28) 07. Cry If You Want Tolyrics (3:26) 08. Beautiful Child (2:57) 09. She Fades Away (3:34) 10. I Look for You There (0:55) 11. Believe (3:03) 12. Another Daylyrics (3:49) 13. The Last Horizon (4:12) Total Time (41:09) Bonus Tracks: 14. Gouranga (4:48) 15. Dark (4:55) 16. Cool Water (4:05) Tour Edition Bonus Disc: 01. No Son Of Mine (Mike Rutherford, Phil Collins, Tony Banks) (4:47) 02. Change (3:43) 03. Follow You Follow Me (Rutherford, Collins, Banks) (3:11) 04. Along The Way (Steve Wilson) (3:40) 05. Ripples (Rutherford, Banks) (4:07) 06. Believe (3:13) 07. One (U2) (4:42) 08. Beach (3:15) 09. I Know What I Like (Rutherford, Gabriel, Collins, Hackett, Banks) (4:00) 10. Fading Lights (Rutherford, Collins, Banks) (5:03) CD 1: is identical to the "Change - Special Edition" CD 2: taken from a 'Live and Acoustic' concert 19th November 2002 at the Musikcafe "Heartbeat" in Zwönitz, Germany Producer: Ray Wilson Recorded: Stefan Gunther (CD2-01 - CD2-10) Engineer, Mixed, Programmed: Uncle Jack (CD1-1 - CD1-16)
Skupina: Ray Wilson - Vocals, Acoustic Guitar Steve Wilson - Guitar, Vocals Amanda Lyon - Vocals, Keyboards Hosté:	Unplugged/Live And Acoustic Vyšlo 2001, Sandport Ltd, WILSONCD1 (UK) Seznam skladeb: 01. In The Air Tonight (4:52) 02. Inside (4:30) 03. Rest In Peace (2:57) 04. Shipwrecked (3:16) 05. Not About Us (3:25) 06. Another Day (4:07) 07. Sarah (2:51) 08. Gypsy (4:25) 09. Swing Your Bag (3:30) 10. Always In My Heart (4:36) 11. Lovers Leap (Taken From "Supper's Ready") (2:14) 12. The Carpet Crawlers (4:41) 13. Biko (4:42) 14. Mama (4:36) 15. Forever Young (4:17) 16. Desperado (3:03) 17. Born To Run (4:17) 18. The Airport Song (3:12) Total Time (45:24)
První vydání. Později bylo přejmenováno na "Live And Acoustic", kvůli právním problémům ohledně názvu "Unplugged".

Skupina: Ray Wilson - Vocals, Guitar, Harmonica [Mouth Organ] Steve Wilson - Lead Guitar, Backing Vocals Lawrie Macmillan - Bass, Backing Vocals Ashley Macmillan - Drums, Percussion Irvin Duguid - Keyboards Hosté:

Ray Wilson Live Vyšlo březen 2005, InsideOut Music (UK) Seznam skladeb: 01. The Last Horizon (0:13) 02. These Are The Changes (3:35) 03. Goodbye Baby Blue (4:25) 04. In The Air Tonight (5:31) 05. Carpet Crawlers (6:15) 06. Ever The Reason (3:38) 07. Story (3:46) 08. Follow You Follow Me (4:01) 09. Sarah (3:31) 10. Change (4:16) 11. Another Day (4:39) 12. Magic Train (3:56) 13. Sunshine And Butterflies (5:26) 14. Inside (4:58) 15. Footsteps (4:31) 16. I Can't Dance (4:45) 17. Gypsy (4:29) 18. The Actor (4:41) 19. Alone (4:35) 20. Ripples (7:27) 21. Along The Way (3:43) 22. Biko (5:47) 23. Lovers Leap (2:30) 24. No Son Of Mine (5:19) 25. Shipwrecked (3:22) 26. Not About Us (4:05) 27. Sometimes (3:40) 28. The Lamb Lies Down On Broadway (5:32) 29. Swing Your Bag (3:25) 30. Knockin' On Heaven's Door (6:02) 31. The Airport Song (3:54) 32. Rest In Peace (2:59 ) Total Time (138:56) Recorded on 13 November 2004 at Music Hall Worpswede Management [Personal Management]: Tyla Wilson Producer: Ray Wilson Recorded: Arne Lackenmacher Mixed: Uncle Jack Mastered: Mark Finlay Photography: Ina Schneider, Lawrie Macmillan Layout: Thomas Ewerhard

Skupina: Ray Wilson - Vocals, Guitars Steve Wilson - Guitars John Haimes - Bass Paul Holmes - Keyboards Nir Zidkyahu - Drums Hosté:

Millionairhead Vyšlo 1999, Virgin Germany/InsideOut Music Seznam skladeb: 01. Jigsaw (Ray Wilson) (3:45) 02. Sarah (R. Wilson) (3:52) 03. Another Day (R. Wilson) (3:48) 04. Hey, Hey (R. Wilson) (5:10) 05. Millionairhead (R. Wilson) (2:25) 06. Shoot The Moon (Steve Wilson) (4:43) 07. Young Ones (R. Wilson) (4:33) 08. No Place For A Loser (R. Wilson) (3:33) 09. Space Oddity (David Bowie) (4:28) 10. I Hear You Calling (R. Wilson, S. Wilson) (3:35) 11. Gypsy (R. Wilson) (3:46) 12. Ghost (R. Wilson) (4:12) 2007 re-release bonus tracks: 13. Dark (B-side of "Sarah") (S. Wilson) (4:54) 14. Adolescent Breakdown (B-side of "Another Day") (R. Wilson) (3:16) 15. Reason For Running (B-side of "Sarah") (R. Wilson) (2:51) Total Time (59:24) Recorded at Jaggy Thorn Basement and Castle Sound Produced: Ray Wilson Engineered: Ian Huffman Mixed: Nick Davis at the Fisher Lane Farm Mastered: Bob Ludwig, Gateway Artwork, Design: Johann Zambryski, Lmp. Photography [Band]: Uli Heckmann

+ Skupina: Tony Banks - Keyboards, Acoustic Guitar, Backing Vocals Mike Rutherford - Guitars, Bass, Backing Vocals Ray Wilson - Lead Vocals Hosté: Nir Zidkyahu - Drums (04, second half) and all other songs, Percussion Nick D'Virgilio - Drums (04, first half, 06,08,09), Percussion

...Calling All Stations... Vyšlo 1. září 1997, Virgin, Atlantic Seznam skladeb: 01. Calling All Stations (5:43) 02. Congo (4:51) 03. Shipwrecked (4:23) 04. Alien Afternoon (7:51) 05. Not About Us (Banks, Rutherford, Ray Wilson) (4:38) 06. If That's What You Need (5:12) 07. The Dividing Line (7:45) 08. Uncertain Weather (5:29) 09. Small Talk (Banks, Rutherford, Wilson) (5:02) 10. There Must Be Some Other Way (Banks, Rutherford, Wilson) (7:54) 11. One Man's Fool (8:58) Total Time: (67:42) Recorded on January–June 1997 at The Farm, Chiddingfold, Surrey, England All songs written: Tony Banks and Mike Rutherford, except where noted. Note: The CD liner notes state that track 7, "The Dividing Line", is (8:59) Producer: Tony Banks, Mike Rutherford Producer, Engineer: Nick Davis Assistant Engineer: Ian Huffam Technical Assistance: Geoff Callingham, Mike Bowen General Assistance: Dale Newman Sleeve Design: Wherefore ART? Photography: Kevin Westernberg, Peter Robathan

Skupina: Ray Wilson - Vocals, Acoustic Guitar Philipp Thimm - Cello Lawrie MacMillan - Bass, Vocals Ashley MacMillan - Drums, Percussion Uwe Metzler - Lead Guitar, Acoustic Guitar Filip Wałcerz - Piano, Keyboards Kirstin Kroneberger - Viola Karolina Waścińska-Lukanowska - Viola Steve Wilson - Electric Guitar, Acoustic Guitar, Vocals Alicja Chrząszcz - Violin Ali Ferguson - Lead Guitar, Acoustic Guitar, Vocals Barbara Szelągiewicz - Violin Hosté:	Unfulfillment Vyšlo 9. září 2011, Jaggy Thorn Ltd, Jaggy D/Jaggy Polski, WILSONCD011 Seznam skladeb: 01. Accidents Will Happen (3:46) 02. More Than Just A Memory (4:16) 03. The 7th Day (4:47) 04. American Beauty (4:07) 05. Voice Of Disbelief (3:43) 06. First Day Of Change (5:27) 07. Tale From A Small Town (5:00) 08. 14th March 1962 (4:30) 09. She Flies (5:13) 10. Guns Of God (5:52) 11. Old Man And The Portrait (4:26) 12. Ought To Be Resting (5:53) Total Time (67:00) Produced: Peter Hoff and Ray Wilson Mixed: Peter Hoff at the TerraSound Studio and 28 Studios Drums and Bass recorde at Bader Studios Strings recorded: Michał Garstecki at Free Fly Music, Poznan String recorded: Alex Sprave at Studio P4, FunkHaus Nalepastraße, Berlin Mastered: Dirk Jambor
Skupina: Lawrie MacMillan - Bass, Backing Vocals Uwe Metzler - Lead Guitar Ashley MacMillan - Drums, Percussion Ali Ferguson - Lead Guitar, Backing Vocals Ray Wilson - Vocals, Guitar Hosté:	Stiltskin Live Vyšlo 2007, Inside Out Music / Sandport Ltd, WILSONCD8 Seznam skladeb: 01. Sunshine And Butterflies (Lawlor) (5:46) 02. Sarah (Wilson) (4:02) 03. Fly High (Wilson, Metzler) (5:16) 04. Constantly Reminded (Wilson, Metzler) (5:06) 05. Gypsy (Wilson) (4:02) 06. Another Day (Wilson) (4:56) 07. Lemon Yellow Sun (Wilson, Metzler) (4:26) 08. Taking Time (Wilson, Spence) (6:25) 09. She (Wilson, Spence) (5:05) 10. Adolescent Breakdown (Wilson) (3:28) 11. Some Of All My Fears (Wilson, Metzler) (4:18) 12. Footsteps (Lawlor) (4:40) 13. Inside (Lawlor) (5:57) 14. Fame (Wilson, Metzler) (4:40) 15. Wake Up Your Mind (Star, Wilson, Metzler) (4:01) 16. Ghost (Wilson) (6:18) Total Time (45:24)
CD "Live" (také známé jako "She Live") bylo nahráno živě během "She Tour" a obsahuje živé skladby převzaté pouze ze 2 studiových alb Stilstkin "The Mind's Eye" / "She" a z Cut_ alba "Millionairhead" a CD singlu "Another Day". CD obsahovalo záznamy z koncertu v Harmonie, Bonn (Německo) 25. října 2006.
Skupina: Ray Wilson - Lead Vocals, Acoustic Guitars, Bass (10) Irvin Duguid - Keyboards Uwe Metzler - Lead/Acoustic Guitars Alvin Mills - Bass Henrik Muller - Drums (05,10) Nir Zidkyahu - Drums Scott Spence - Lead Guitars (02,11), Acoustic Guitars Hosté:	She Vyšlo 2006, Inside Out Music Seznam skladeb: 01. Fly High (Uwe Metzler, Ray Wilson) (5:08) 02. Taking Time (Scott Spence, Wilson) (6:13) 03. She (Spence, Wilson) (4:23) 04. Lemon Yellow Sun (Metzler, Wilson) (4:06) 05. Wake Up Your Mind (Metzler, Adonis Star, Wilson) (4:05) 06. Sick and Tired (Metzler, Star, Wilson) (3:40) 07. Constantly Reminded (Metzler, Wilson) (5:17) 08. Show Me The Way (Wilson) (4:27) 09. Fame (Metzler, Wilson) (3:45) 10. Some Of All My Fears (Metzler, Wilson) (4:20) 11. Summer Days (Metzler, Spence, Wilson) (4:49) 12. Better Luck Next Time (Metzler, Wilson) (5:08) Total Time (45:24) Producer: Ray Wilson, Peter Hoff Production & Engineering: Peter Hoff
Skupina: James Finnigan - Bass, Hammond Organ, Wurlitzer Piano Peter Lawlor - Acoustic & Electric Guitar, Mandolin, Backing Vocals Ray Wilson - Vocals Ross McFarlane - Drums, Percussion Hosté: Ambrosian Singers - Choral Tessa Sturridge - Vocals (Background) Sian Bell - Cello	The Mind's Eye Vyšlo 17. října 1994, White Water (UK) / East West (US), 61785 Seznam skladeb: 01. Intro (instrumental) (0:36) 02. Scared Of Ghosts (4:00) 03. Horse (4:23) 04. Rest In Peace (2:56) 05. Footsteps (3:55) 06. Sunshine And Butterflies (3:52) 07. Inside (5:13) 08. An Illusion (3:48) 09. America (3:17) 10. When My Ship Comes In (3:51) 11. Prayer Before Birth (instrumental) (4:39) Total Time (45:24) All tracks written: Peter Lawlor Recorded at Water Music Studios, London, at Abbey Road Arranged: Peter Lawlor Produced, Recorded and Engineered: Peter Lawlor Assisted Produced: James Finnigan Mastered: Ted Jensen

Skupina: Ray Wilson - Lead Vocals, Acoustic Guitar John Haimes - Bass, Backing Vocals Paul Holmes - Keyboards, Backing Vocals Steve Wilson - Guitars, Backing Vocals Chris Cavanagh - Drums, Percussion Hosté: Darren Docherty - Bass Guitar, Backing Vocals Greg Borland - Violin James Gallagher - Saxophone

Swing Your Bag Vyšlo 1993, Guaranteed Pure Entertainments, GPCD 1 Seznam skladeb: 01. They Don't Make Songs (Like They Used To) (4:31) 02. Good Times Are Coming Around (3:53) 03. Burning Up My Heart (3:35) 04. A Well Known Song (2:51) 05. Even the Best Guys (Lose Their Girl) (3:02) 06. Wish I Was at Home (Live) (5:28) 07. Swing Your Bag (3:09) 08. Steppin' Out (3:12) 09. If Time Was on Our Side (4:07) 10. Sad Eyed Girl (3:39) 11. Pieces of Rock "N" Roll (4:36) 12. Pray Tonight for Yourself (5:40) 13. Loosely Called It Love (3:11) 14. Well Known Groove (Mental in Maryhill) (4:42) 15. The Airport Song (Madness in Malaga) (3:03) Total Time: (58:39) All Songs Recorded and Mixed at Funny Recording Studios, Haddington East Lothian, Eecept Tracks: 04,05,14 at Precious Organisation, Maryhill Glasgow 10,11,15 at Cava Studios, Edinburgh and Track 6, live at Fingers Edinburgh Engineer [Sound Engineer - Cava]: Gregor Reid Engineer [Sound Engineer - Funny Farm]: Dave "Mate" Bogie* Engineer [Sound Engineer - Precious]: Sandy "Giz A Lift To Wishaw" Jones* Artwork, Design: Phil Paterson Photography By – Tony Gorzkowski

Stiltskin 2011: Ashley MacMillan, Uwe Metzler, Ali Ferguson, Steve Wilson, Filip Walcerz, Lawrie MacMillan, Ray Wilson

Oficiální stránky: https://raywilson.net/ https://genesis-gotta-get-in-to-get-out.webnode.pt/ Tekst z magazyne PANI nr 09/2018 https://www.eonmusic.co.uk/ray-wilson-interview-2016.html https://adria-art.pl/za-kulisami/375/ray-wilson-jak-muzyk-trafil-do-polski https://twojstyl.pl/artykul/gosia-mielech-i-ray-wilson-czyli-polska-milosc-leadera-genesis,aid,3026 https://tvn24.pl/kultura-i-styl/uwaga-tvn-ray-wilson-mieszka-w-polsce-ra779459-ls2466853

Made by  ©  29.8.2024  Poslední aktualizace: 29.8.2024

mbrezny@centrum.cz©  ...a vzkaz autorovi!©