      |
 |
Historie kapely: 1. První klopýtání kapely (1996-1999) 2. R-ko a první úspěch (2000-2001) 3. Mainstreamový úspěch, a také Oliveriho odchod (2001-2004) 4. Album "Lullabies To Paralyze" (2004-2006) 5. "Era Vulgaris" a úmrtí Natashi Shneider (2007-2008) 6. Hommeho zdravotní problémy a propagační turné (2009-2011) 7. Matador Records trilogy (2011-dosud) | |
|
Queens of the Stone Age (zkráceně QOTSA/QotSA) je americká rocková kapela založená v Seattlu v roce
1996, která se dala dohromady v roce 1997 ze stoner rockové skupiny Kyuss. Kapelu založil zpěvák a
kytarista Josh Homme krátce předtím, než se vrátil do svého rodného Palm Desert v Kalifornii. Původní
název kapely byl Gamma Ray, později ho ovšem kytarista Joshua Homme změnil na Queens of The Stone Age.
| |
Homme byl jediným stálým členem během několika změn v sestavě, od roku 2013 sestavu tvoří Josh Homme,
Troy Van Leeuwen (kytara, lap steel, klávesy, perkuse, doprovodný zpěv), Michael Shuman (basa, klávesy,
doprovodný zpěv), Dean Fertita (klávesy, kytara, perkuse, doprovodný zpěv) a Jon Theodore (bicí, perkuse).
Po odchodu Oliveriho a Lanegana v letech 2004 a 2005 se Homme opět stal jediným hlavním zpěvákem kapely; Van Leeuwen a bubeník Joey Castillo spolupracovali na albech Lullabies to Paralyze (2005) a Era Vulgaris (2007). Po několika letech nečinnosti kapela v roce 2013 podepsala smlouvu s nezávislým labelem Matador Records a v následujícím desetiletí vydala volnou trilogii alb: ...Like Clockwork (2013), Villains (2017) a "In Times New Roman..." (2023). Trilogie přinesla další uznání a komerční úspěch, přičemž ...Like Clockwork se stalo prvním albem kapely, které se dostalo na vrchol žebříčku Billboard 200. Kapela byla nominována na 9 cen Grammy: čtyři za nejlepší hardrockový výkon, tři za nejlepší rockové album a po jedné za nejlepší rockový výkon a nejlepší rockovou píseň. Kapela má také velkou základnu přispěvatelů a spolupracovníků a je známá tím, že do svého riffově orientovaného a rytmického hard rocku začleňuje prvky blues, elektroniky a krautrocku, spolu s Hommeho výrazným falzetovým vokálem a neortodoxními kytarovými stupnicemi. 
1. První klopýtání kapely (1996-1999)Po rozpadu své předchozí kapely Kyuss v roce 1995 se Josh Homme přestěhoval do Seattlu, kde se krátce připojil ke Screaming Trees jako kytarista na koncertní turné. Později z podhoubí hudební scény Palm Desert založil novou kapelu s názvem Gamma Ray, která vydala stejnojmenné EP "Gamma Ray" (1996) s písněmi "Born To Hula" a "If Only Everything", které se později objevily na jejich debutovém albu se stejnojmenným názvem "If Only". Na EP účinkovali Matt Cameron ze Soundgarden a Pearl Jam, Van Conner ze Screaming Trees a perkusionista Victor Indrizzo. 
Gamma Ray změnili svůj název v roce 1997 poté, co jim německá powermetalová kapela Gamma Ray pohrozila
žalobou. Název Queens of the Stone Age pochází z přezdívky, kterou kapele Kyuss dal jejich producent
Chris Goss. Homme o názvu řekl: "Kings by bylo příliš macho. Kings of the Stone Age nosí brnění,
sekery a zápasí. Queens of the Stone Age se při zápase flákají s přítelkyněmi Kings of the Stone Age...
Rock by měl být dostatečně těžký pro kluky a dostatečně sladký pro holky. Takhle jsou všichni šťastní
a je to spíš párty. Kings of the Stone Age je příliš jednostranné".Prvním nahrávkou pod názvem Queens of the Stone Age byla píseň "18 A.D.", vydaná na kompilačním albu labelu Roadrunner Records "Burn One Up! Music for Stoners". Vystupoval na ní kytarista Dave Catching a také baskytarista a bubeník nizozemské stoner rockové kapely Beaver, a to díky kontaktům, které Homme navázal během několika měsíců pobytu v Amsterdamu po rozpadu Kyuss. Kapela se poprvé živě objevila v seattleském OK Hotelu 20. listopadu 1997, kde hrál Cameron na bicí, Mike Johnson 
z Dinosaur Jr. na basu a John McBain z Monster Magnet na kytaru. V prosinci téhož roku kapela
vydala EP pod společným názvem Kyuss/Queens of the Stone Age, které obsahovalo tři skladby z
nahrávání u Gamma Ray a také tři skladby nahrané u Kyuss v roce 1995 před jejich rozpadem.Homme se vrátil do Palm Desert v Kalifornii, kde v roce 1998 vydal bezejmenné debutové album "Queens Of The Stone Age" u labelu Loosegroove Records Stonea Gossarda a Regana Hagara, na vinylu pak u Man's Ruin Records. Homme na albu zpíval a hrál na všechny nástroje kromě bicích, které zajistil bývalý člen Kyuss Alfredo Hernández. Homme hrál i na basu, která byla připsána Hommovu alter egu Carlo Von Sexron. Skladba "Mexicola" byla pojmenována po míchaném nápoji vyrobeném z tequily, limetkové šťávy a coly. Několika dalšími příspěvky přispěli Chris Goss a Hutch. Homme údajně požádal zpěváka Screaming Trees Marka Lanegana, aby se na nahrávce objevil, ale kvůli jiným závazkům to nebylo možné. Baskytarista Nick Oliveri se ke kapele připojil brzy po dokončení nahrávání alba na doprovodném turné a brzy se stal spolu s Hommeem i hlavním zpěvákem. Tak začalo turné s kapelou složenou výhradně z bývalých členů Kyuss. Krátce poté se k nim připojil Catching, bývalý kytarový technik Kyuss. Od té doby se sestava kapely často měnila; v době nahrávání jejich druhého alba Hernández skupinu opustil, aby si zahrál v jiných kapelách.
2. R-ko a první úspěch (2000-2001)
Druhé studiové albu kapely "R" vyšlo v roce 2000 a bylo to debutové
album kapely u velkého labelu Interscope Records. Vystupovalo na něm nespočet hudebníků obeznámených s
tvorbou Hommeho a Oliveriho a také jakýsi "crew": hostující bývalý zpěvák Screaming Trees Mark Lanegan,
bubeníci Nick Lucero a Gene Trautmann, přispěli i kytaristé Dave Catching, Brendon McNichol a Chris Goss,
dokonce i frontman Judas Priest Rob Halford, který nahrával vedle, hostoval v jedné písni "Feel Good Hit
Of The Summer".Album bylo kriticky i komerčně úspěšné a sklidilo pozitivní recenze a mnohem větší pozornost než jejich debut, a to i přesto, že text písně "Feel Good Hit Of The Summer" byl megaprodejcem Walmart označen za propagující užívání drog, což téměř vedlo ke stažení desky z regálů obchodů. Nicméně obsahovalo i průlomový singl "The Lost Art Of Keeping A Secret". Úspěch desky kapele také vynesl významná místa jako předkapela pro The Smashing Pumpkins, Foo Fighters, Hole a účast na Ozzfest 2000. Homme se v interview pro thefade.net vyjádřil k nahrávkám: "Na našich albech je robotický prvek, jako je opakování riffů. Také jsme chtěli nahrát desku s velkým dynamickým rozsahem. Chtěli jsme to 
v této kapele nastavit tak, abychom mohli hrát cokoli. Nechceme se nechat svázat vlastní hudbou.
Pokud má někdo dobrou píseň (bez ohledu na styl), měli bychom ji umět zahrát".Během koncertu Rock in Rio v roce 2001 byl baskytarista Nick Oliveri zatčen poté, co vystoupil na pódiu nahý, přičemž mu genitálie zakrývala pouze basová kytara. Oliveri se úředníkům omluvil s tím, že nevěděl, že je to v Brazílii trestný čin. Po práci na albu "Rated R" se Lanegan připojil ke kapele již na plný úvazek, a tuto pozici zastával až do začátku roku 2005. Ke konci turné k "Rated R" bylo i vystoupení kapely na festivalu Rock am Ring v Německu v roce 2001, což slovy Hommeho bylo "nejhorší show, jakou kdy hráli, a to před 40 000 lidmi". Tam se kapela rozhodla vytetovat si začátek vystoupení "Freitag 4:15". Oliveri to v roce 2005 vysvětlil v interview pro Daredevil Magazine: "Já, Mark [Lanegan], Josh [Homme] a Hutch, náš zvukař, máme stejné tetování, které pochází z festivalu Rock am Ring. Čas, kdy jsme museli hrát, byl 4:15 odpoledne a byla to prostě hrozná show. Bylo to hrozné, hnusné. Proto jsem si to vytetoval na žebra, kde to bude bolet, abych na to nikdy nezapomněl".
Mainstreamový úspěch, a také Oliveriho odchod (2001-2004)
Bubebík Dave Grohl, frontman Foo Fighters a bývalý bubeník Nirvany, se ke kapele připojil koncem roku
2001, aby jim nahrál bicí pro třetí album kapely "Songs For The Deaf",
které vyšlo v srpnu 2002 a opět se na něm podílel Lanegan. Album nahrála také bezpochyby nejsilnější sestava
skupiny. Hlavními hráči byli Oliveri, zpěvák/kytarista Josh Homme a bubeník Foo Fighters Dave Grohl, mezi
hosty patřil Mark Lanegan, který zpíval v několika skladbách, "Song For The Dead", "Hangin’ Tree" a "Song
For The Deaf". Hostovaly na něm i Alain Johannes a Natasha Shneider. V poslední skladbě alba "Mosquito
Song" hrála na violu a klavír bývalá členka A Perfect Circle Paz Lenchantin a na kytaru Dean Ween.
Dave Grohl se k bahrávání vyjádřil: "Hraní na jejich albu bylo spíš o tom, že jsem si poprvé
po osmi letech vážně zahrál na bicí, než abych se ke kapele skutečně přidal. Takže to byl opravdu
skvělý zážitek, protože to ve mně znovu probudilo lásku ke crazy rockové hudbě, což je důvod, proč
jsem s tím vůbec začal".Skladba "No One Knows" od Queens Of The Stone Age je moderní rocková klasika. Dnes rocková rádia chrlí proud stejně znějících kapel, ale "No One Knows" byla v letech 2002-2003 výjimkou. Chytlavý riff a vokální melodie písně se nedají popřít, ale pokud si všimnete struktury písně, je to nepravděpodobný singl. Dokonce i pro bývalého baskytaristu QOTSA Nicka Oliveriho. "Když mluvili o tom, že by to udělali jako singl, řekl jsem: "Tohle je pětiminutová písnička, kámo. Je tam jam part, basová část a bicí. Co tím myslíš singl?", Víš? Tuhle písničku rozstříhají. Poslední věc, kterou bych chtěl, je, aby nám někdo upravoval píseň. Ale měli jsme pocit, že můžeme podpořit jakoukoli píseň, a jakýkoli singl si chtěli vybrat, ten, za kterým chtěli stát, jsme prostě řekli, ať jdou někam". Po vydání alba se k turné připojil další bývalý člen A Perfect Circle, kytarista Troy Van Leeuwen. Album "Songs For The Deaf" bylo průlomovým albem Queens of the Stone Age a kapele přineslo mezinárodní uznání. Po celosvětovém vydání koncem srpna se album umístilo na #17 místě v albové hitparádě Billboard 200. 
Homme v rozhovoru s jr.com o albu uvedl: "Tato deska měla znít bizarně - jako blesk v láhvi. Také
jsme byli extrémně v prdeli. Dokonce i mně to zní, jako bláznivina. I mezihry v rádiu mají být jako
cesta z Los Angeles do Joshua Tree, cesta, která ve vás vyvolá pocit, jako byste se odpoutali - více
Davida Lynche s každou další mílí".Album "Songs For The Deaf" se u kritiků stalo hitem a v roce 2003 získalo zlatou desku s prodejem přes 900 000 kusů. Singly "No One Knows" a "Go With The Flow" se staly hity v rádiích a na MTV, přičemž první z nich se umístila těsně za hranicí žebříčku Billboard Top 40. Obě skladby se také objevily v prvních 
verzích populárních videoher Guitar Hero a Rock Band. Druhá jmenovaná skladba se navíc objevila v
populární videohře Fortnite jako píseň na Fortnite Festivalu. Píseň "You Think I Ain't Worth A Dollar,
But I Feel Like a Millionaire" se objevila ve videohrách Tony Hawk's Underground a IndyCar Series. V
roce 2005 byla také použita jako úvodní melodie ve hře "Jak X: Combat Racing" od Naughty Dog spolu
s písní "Song For The Dead". Píseň byla také použita ve filmech xXx, Project X a Skincare.Turné k tomuto albu vyvrcholilo sérií hlavních koncertů v Austrálii v lednu 2004. Grohl se pak vrátil ke svým dalším projektům a na evropské části turné jej nahradil bývalý bubeník Danzig Joey Castillo, který se ke kapele připojil na plný úvazek. Po turné ale Homme Oliveriho vyhodil, protože byl přesvědčen, že Oliveri fyzicky napadal svou přítelkyni: "Před pár lety jsem mluvil s Nickem o fámě, kterou jsem slyšel. Řekl jsem: "Jestli se někdy dozvím, že je to pravda, tak tě neznám, kámo"." Homme po vyhození Oliveriho zvažoval dokonce i rozpad kapely, ale našel nové odhodlání nadále pokračovat. Oliveri v tisku kontroval, že kapela byla "otrávena touhou po moci" a že bez něj by byli "Queens Lite". Později svůj názor zmírnil a řekl: "Můj vztah s Joshem je dobrý. Nová deska Queens je fakt pecka". Oba dva jsou údajně stále přáteli a od října 2006 měl Oliveri zájem se ke kapele znovu připojit. Oliveri později poprvé po devíti letech přispěl do Queens of the Stone Age, kde zpíval doprovodné vokály na jejich šestém albu "...Like Clockwork". Homme o okomentoval v NME tím, že jeho neochota trávit volný čas s lidmi, které nezná, mu pomáhá s psaním písní, místo toho, aby trávil čas s neznámými tvářemi, píše nový materiál mimo jiné s Oliverim.
Album "Lullabies To Paralyze" (2004-2006)Koncem roku 2004 nahrál Homme spolu s multiinstrumentalistou skupiny Eleven Alainem Johannesem a zbývajícími členy kapely Van Leeuwenem a Castillem čtvrté studiové album Queens s názvem "Lullabies To Paralyze", jejíž název měl album propojit s jejich předchozím albem, když název je veršem z poslední skladby tohoto alba "Mosquito Song". Na albu hostoval například Billy Gibbons ze ZZ Top. Přestože Lanegan údajně odmítl pozvání k setrvání v kapele, nahrál vokály do nových skladeb (zejména sólového zpěváka v úvodní skladbě "This Lullaby") a podle plánu a zdravotního stavu se objevil na předskokanském turné. 
Nahrávka alba "Lullabies To Paralyze" unikla na internet v únoru 2005 a dne 3. března 2005 ji odvysílalo
australské rádio Triple J jako nepodloženou "světovou premiéru". Album bylo oficiálně vydáno v USA až v
úterý 22. března 2005 a debutovalo na #5 místě v hitparádě Billboard Music Chart. Byl to nejlepší debut
všech nahrávek Queens až do doby, kdy album "...Like Clockwork" debutovalo na 1. místě v červnu 2013.Dne 14. května 2005 byla skupina hudebním hostem v pořadu Saturday Night Live, který moderoval Will Ferrell. V pořadu se znovu objevila jedna z Ferrellových populárních postav ze Saturday Night Live, fiktivní cowbellista z Blue Öyster Cult Gene Frenkle, který s Queens zahrál jejich první píseň večera "Little Sister". Frenkle zahrál dřevvní blok písně s použitím kravského zvonu spolu s kapelou. 
Dne 22. listopadu 2005 vydala skupina Queens of the Stone Age živé album/DVD s názvem "Over The Years A
Through the Woods", které obsahovalo živý koncert natočený v Londýně v Anglii a bonusové materiály, mezi
nimiž byla i vzácná videa písní z let 1998 až 2005. V roce 2005 skupina předskokala kapele Nine Inch Nails
na jejich severoamerickém turné With Teeth spolu s Autolux (v první polovině turné) a Death from Above 1979
(v jeho druhé polovině). Kytarista NIN Aaron North se objevil jako host na pódiu s Queens jako zpěvák v
písních "Born To Hula", "Regular John", "Avon", "Monsters In The Parasol" a "Long, Slow Goodbye" v klubu
Wiltern LG v Los Angeles 19. a 20. prosince 2005.Dalším hostem na pódiu pro vystoupení 20. prosince 2025 byl Hommeův bývalý kolega z kapely Kyuss John Garcia. Homme a Garcia hráli společně poprvé od roku 1997. Jako speciální přídavek si zahráli i tři písně od Kyuss: "Thumb", "Hurricane" a "Supa Scoopa And Mighty Scoop". Homme uvedl, že nejnižší bod kapely nastal v éře "Lullabies...", ale že deska po vyhození Oliveriho v roce 2004 kapele "sňala hlavní plášť".
"Era Vulgaris" a úmrtí Natashi Shneider (2007-2008)Na Valentýna roku 2007 se na oficiální webové stránce kapely objevilo oznámení, že nové album ponese název "Era Vulgaris" a vyjde v červnu. "Era Vulgaris" je latinský výraz pro "obyčejnou éru". Později v únoru se objevila upoutávka na videa, která ukazují Hommea, Castilla, Van Leeuwena a Johannese ve studiu. Několik webů informovalo, že na albu bude hostovat mnoho zpěváků, včetně Trenta Reznora 
z Nine Inch Nails, Juliana Casablancase z The Strokes, Marka Lanegana, Billyho Gibbonsa ze ZZ Top a zesnulé
humoristky Ermy Bombeck. Baskytarista skupiny Death from Above z roku 1979, Jesse F. Keeler, měl hrát na basu
při studiové nahrávce alba, ale už ne na turné, ale kvůli konfliktům v harmonogramu uvedl, že se na albu neobjeví.
"Era Vulgaris" bylo dokončeno začátkem dubna 2007 a v USA vydáno 12. června 2007. Skladby "Sick, Sick, Sick" a "3's & 7's" byly vydány jako singly začátkem června. Homme popsal desku jako "temnou, tvrdou a elektrickou, něco jako stavební dělník". Když byl dotázán na vokály na desce, konkrétně na odlišný styl zpěvu, který Homme používal, odpověděl v rozhovoru pro jr.com: "Chtěl jsem zkusit něco, co bylo zpočátku vyloženě trapné. Tahle deska roste, ne o tom, co tam není, ale o tom, co tam je". 
Basista Michael Shuman (Wires On Fire, Jubilee a Mini Mansions) a klávesista Dean Fertita (The Waxwings, The
Dead Weather) převzali turné po Alainovi Johannesovi a Natashi Shneider. V červenci 2007 Van Leeuwen uvedl, že
kapela napsala nový materiál, "stále v plenkách", který by podle Hommeho mohl být vydán jako EP. Po následném
rozhovoru s Hommeem The Globe and Mail uvedl, že EP „by mohlo obsahovat až 10 B-stran nahraných během nahrávání
"Era Vulgaris". Později se objevily zprávy, že EP nebude vydáno kvůli neochotě nahrávací společnosti vydat
v té době další album QOTSA.Kapela v roce 2007 zahájila severoamerické turné, které pojmenovali "Duluth Tour", protože se chystali navštívit mnoho malých měst, ve kterých nikdy předtím nehráli, například Duluth v Minnesotě. Turné se rozšířilo i do dalších oblastí, například do Spojeného království, kde kapela odehrála více koncertů než na kterémkoli ze svých předchozích turné po Velké Británii. Koncem března až začátkem dubna 2008 kapela koncertovala v Austrálii v rámci turné k festivalu V, včetně řady doprovodných koncertů. Začátkem května 2008 kapela dokončila kanadskou část svého turné. V listopadu 2007 Queens of the Stone Age odehráli semiakustický set v podzemním solném dole v Německu, kde zahráli výběr hitů, rarit, coververzí a nevydanou píseň s názvem "Cathedral City". Bylo plánováno vydání DVD z koncertu, ale kromě traileru propagujícího DVD a řady fotografií nebyly žádné záběry z koncertu zveřejněny.
Domovská stránka kapely byla aktualizována vzpomínkovým vzkazem od Hommeho, který nahradil běžnou titulní stránku. Kapela odehrála koncert na oslavu života Natashy Shneider v divadle Henry Fonda v Los Angeles 16. srpna 2008. Na pódiu se k nim připojili Shneiderův manžel Alain Johannes, Tenacious D, Matt Cameron, Brody Dalle, Jesse Hughes, Chris Goss a PJ Harvey, kteří zahráli řadu písní z QOTSA i jiných zdrojů, včetně coververzí písní kapel jako Cream a The Doors. Tenacious D a Harvey na koncertě také vystoupili s akustickými sety. Výtěžek z koncertu šel na úhradu nákladů spojených s Shneiderovou léčbou. Ve dnech 22. a 23. srpna 2008 odehrála skupina Queens of the Stone Age poslední koncerty svého turné Era Vulgaris na festivalech v Readingu a Leedsu ve Velké Británii a Josh Homme v rozhovoru pro BBC a během koncertu oznámil, že se vrátí do studia, aby pracoval na dalším albu.
Hommeho zdravotní problémy a propagační turné (2009-2011)V letech 2009 a 2010 členové kapely pracovali na vedlejších projektech během volného času. Troy Van Leeuwen založil novou kapelu Sweethead. Joey Castillo hrál pro Eagles of Death Metal na jejich turné Heart On. Baskytarista Michael Shuman pokračoval ve své práci jako bubeník a zpěvák v Mini Mansions, zatímco Dean Fertita se stal kytaristou a klávesistou pro nejnovější skupinu Jacka Whitea, The Dead Weather. Josh Homme založil superskupinu Them Crooked Vultures s Davem Grohlem a Johnem Paulem Jonesem. Poté, co Them Crooked Vultures v červnu skončili s turné, kapela 3. srpna 2010 vydala dvoudílnou deluxe edici alba Rated R. Tato edice obsahovala originální CD spolu se šesti B-stranami a živými nahrávkami z vystoupení kapely v Readingu v roce 2000.  V roce 2010 Homme trpěl komplikacemi během neúspěšné operace kolena, během níž se mu na krátkou dobu zastavilo srdce kvůli zadušení; lékaři museli k jeho oživení použít defibrilátor. Následně byl čtyři měsíce upoután na lůžko a upadl do hluboké deprese, během níž uvažoval o úplném ukončení své hudební kariéry. Tuto zkušenost dále rozvedl v rozhovoru v podcastu Marca Marona WTF, kde vysvětlil, že se nakazil infekcí meticilin-rezistentním Staphylococcus aureus (MRSA), se kterou jeho imunitní systém kvůli stresu nedokázal bojovat. Homme od té doby uvedl, že tato zkušenost významně přispěla k napsání a nahrávání alba "...Like Clockwork". Poté, co se Homme zotavil, vydala skupina Queens of the Stone Age začátkem roku 2011 remasterovanou verzi svého debutového alba se stejným názvem a album v plném znění zahrála v rámci propagačního turné. Kapela vystoupila na festivalu Conan 14. dubna 2011 a později hrála na australském hudebním festivalu Soundwave. Během léta 2011 se kapela objevila na různých evropských festivalech, včetně festivalu Glastonbury v Somersetu ve Velké Británii. Také hráli na festivalu k 20. výročí Pearl Jam v Alpine Valley v East Troy ve Wisconsinu 3. a 4. září 2011, což bylo jejich poslední vystoupení s bubeníkem Joeym Castillem.
Matador Records trilogy (2011-dosud)
...Like Clockwork (2011-2014)Plány na nahrání následovníka "Era Vulgaris" se objevovaly již od roku 2008, ale nahrávání mělo začít až v srpnu 2012. V březnu 2011 Homme prohlásil: "Zkoušky první desky skutečně definují tu novou. Z nové desky se stává něco jiného. To, co jsme dělali, bylo bluesové, a teď se z toho stala tranceová, rozbitá věc. Roboti se vracejí domů!" Podle Hommeho by album mělo být hotové do konce roku 2012. Pro BBC Radio 1 vysvětlil: "Dáme si poslední pauzu, kterou bychom měli na měsíc, vrátíme se a zahrajeme si v Glastonbury a pak se hned vrhneme do studia. Naše deska bude hotová do konce roku. Máme dost písní". V listopadu 2011 Alain Johannes ohledně své studiové práce s kapelou prohlásil: "Zase jsme měli dlouhou noc s Queens of the Stone Age. Dáváme to pár dnů, super tajné, ale bude to úžasné. Jsem z toho opravdu nadšený. Jakmile proces začneme, jde to do konce. Takže to nemůžu říct přesně kdy, ale je to opravdu dobrý začátek". Dne 20. srpna 2012 kapela prostřednictvím aktualizace statusu na Facebooku uvedla, že "nahrávají" své nové album.  V září 2012 vyšlo najevo, že Homme a producent Dave Sardy spoluautoři a nahrávali píseň s názvem "Nobody To Love", která se objevuje v závěrečných titulcích filmu End of Watch. V listopadu 2012 Homme informoval Zanea Lowea z BBC, že Joey Castillo kapelu opustil a že na bicí na novém albu bude hrát Dave Grohl, který také hrál na "Songs for The Deaf". Homme také s Lowem potvrdil, že album vyjde před jejich vystoupením na festivalu Download v červnu 2013. Kromě Grohla se na albu podíleli i další bývalí členové, bývalí basisté Nick Oliveri a Johannes a zpěvák Mark Lanegan. Pro album "...Like Clockwork" byla oznámena řada spoluprací s různými hudebníky, včetně frontmana Nine Inch Nails Trenta Reznora, frontmana Scissor Sisters Jakea Shearse, Brodyho Dalleho a Eltona Johna. Začátkem roku 2013 Homme a jeho kolegové z Queens, včetně Alaina Johannese a Chrise Gosse, nahráli soundtrack k filmu Davea Grohla "Sound City: Real To Reel". Goss, Johannes a Homme se podíleli na třech skladbách. Mezi Hommeho skladby patří zejména spolupráce s Grohlem a Trentem Reznorem s názvem Mantra a Homme se ve filmu objevil i v rozhovoru. Goss i Johannes byli oba členy skupiny Sound City Players, kde hráli písně od Masters of Reality, Eleven a Desert Sessions, stejně jako jejich vlastní melodie ze soundtracku. Na soundtracku se podílel i bývalý baskytarista Kyuss Scott Reeder. 
V březnu 2013 Queens of the Stone Age oznámili, že nové album s názvem
"...Like Clockwork!" vyjde v červnu 2013 u Matador Records.
Samotný název alba "…Like Clockwork" je interní vtip. Kapela totiž používá frázi "it’s going like
clockwork" (jde to jako po drátku), když se věci daří, a říká to sarkasticky, když se věci nedaří.
Tisková zpráva, kterou Matador vydal 26. března 2013 v 9:00 EST, odhalila další podrobnosti o albu,
včetně dalších hostujících vystoupení: Alexe Turnera z Arctic Monkeys a Jamese Lavella z UNKLE. Kromě
Grohlova příspěvku obsahuje deska také vystoupení bývalého bubeníka Castilla a skladby nového bubeníka
Jona Theodora (ex-The Mars Volta, One Day as a Lion). Queens of the Stone Age měli premiéru nové písně
"My God Is The Sun" na Lollapalooza Brasil 30. března 2013, na kterém Theodore debutoval živě. Studiová
verze písně měla premiéru v programu BBC Radio 1 na Loweho stanici 8. dubna 2013.Album "...Like Clockwork" vyšlo 3. června 2013 u Matador Records ve Velké Británii a 4. června ve Spojených státech. Album, které si kapela sama produkovala, je prvním albem Queens of the Stone Age, na kterém se plně podíleli baskytarista Michael Shuman a klávesista a kytarista Dean Fertita. Album debutovalo na prvním místě v americké hitparádě a je prvním albem QOTSA, které tohoto umístění dosáhlo. Po vystoupení QOTSA na festivalu Made In America Festival, který vlastnil Jay Z, v létě 2013, se Homme v rozhlasovém rozhovoru pro Strombo Show na CBC Radio 2 vyjádřil o rapové hvězdě. Homme vysvětlil, že jeho kapelu před vystoupením prohledal bezpečnostní tým akce, a osobní interakci Jay Z s kapelou označil za marketingový tah. Homme prohlásil: "Nechal svou ochranku prohledávat kapely cestou dovnitř. Řekl jsem jim, že když mi otevřete tašku, nebudu hrát, takže je to asi na vás, jestli hrajeme, nebo ne... Představa, že prohledali všechny mé kluky, znamená, že jste na něčem jiném, tohle mi [mně] nikdo nikdy neudělal... Taky nám dal šampaňské a chtěl, abychom se s ním vyfotili. A já si pomyslel: "To není dárek, to je marketingový nástroj". Tak jsem ho zničil. Protože jsem si myslel, že je to celkově neslušné. A neměli byste prohledávat mé kluky, měli byste jít do prdele".  Turné k "...Like Clockwork" vyvrcholilo halloweenskou párty v The Forum v Los Angeles, na které se představili hosté jako The Kills, JD McPherson a kapela Uncontrollable Nicka Oliveriho. Na vystoupení kapely se objevil i Oliveri, který s nimi během přídavku zahrál písně, včetně skladeb jako "Auto Pilot" a "Quick And To The Pointless", které nezazněly deset let.
Villains (2014-2018)Kapela vystoupila s Nine Inch Nails, Lindsey Buckingham a Davem Grohlem na 56. ročníku udílení cen Grammy. V roce 2014 se kapela vydala na společné turné po Austrálii s Nine Inch Nails. V lednu 2014 Homme řekl časopisu Rolling Stone, že kapela začne nahrávat nové album, jakmile skončí turné k albu "...Like Clockwork". 
V červnu 2014 Homme odehrál sólový akustický koncert na festivalu Jamese Lavella Meltdown, kde hostovali
Troy Van Leeuwen a Mark Lanegan. Během tohoto koncertu Homme zahrál novou píseň s názvem "Villains Of
Circumstance", která byla znovu provedena na dalším akustickém setu v roce 2016. Kapela v únoru 2015,
kdy bylo oznámeno, že v září vystoupí na festivalu Rock in Rio 2015 v Rio de Janeiru, naznačila, že se
chystá nahrát nové album. Navzdory tomu Michael Shuman v březnu 2016 oznámil, že si kapela dává pauzu.
Během tohoto období členové kapely pracovali na různých dalších projektech. Josh Homme a Dean Fertita přispěli k albu Iggyho Popa z roku 2016 s názvem "Post Pop Depression" a následnému turné, zatímco Troy van Leeuwen se připojil k rockové superskupině Gone Is Gone s plány na vydání EP a studiového alba. V květnu 2016 Van Leeuwen oznámil plány na nahrání sedmého studiového alba Queens of the Stone Age "někdy v tomto roce". V lednu 2017 Troy Sanders z Mastodon a Gone Is Gone uvedl, že Queens of the Stone Age vydají nové album ke konci roku. Poté kapela zveřejnila na sociálních sítích několik fotografií ze svého studia a oznámila, že v červenci vystoupí na festivalu Fuji Rock Festival, což bude jejich první vystoupení v Japonsku od roku 2003. Kapela aktualizovala své účty na sociálních sítích novým logem a nápisem "Coming Twentyfive" 6. dubna 2017 a oznámila turné po Austrálii a Novém Zélandu, které má začít v červenci. 
Dne 14. června 2017 Queens of the Stone Age oznámili vydání svého nového alba
Strokes, Marka Lanegana, Billyho Gibbonsa "Villains", které
vyšlo 25. srpna 2017. Upoutávka měla podobu komediální scénky, v níž kapela provádí test na
detektoru lži s Liamem Lynchem, spolu s vystoupením producenta alba Marka Ronsona a obsahovala
úryvek z písně "Feet Don't Fail Me". První singl "The Way You Used To Do" byl vydán následující
den spolu s oznámením světového turné. Druhý předsingl z alba s názvem „The Evil Has Landed“ byl
vydán 10. srpna 2017.Dne 24. října 2017 se kapela v rámci turné Villains poprvé stala hlavní hvězdou Madison Square Garden, kde v roce 2005 předskakovala Nine Inch Nails a v roce 2003 Red Hot Chili Peppers. Homme řekl, že byl "nadšený". Tři sady volných vstupenek na tuto show byly ukryty na třech stanicích linky Q newyorského metra. Dne 9. prosince 2017, když byl Homme na pódiu během vánočního koncertu KROQ Acoustic v Inglewoodu v Kalifornii, kopl jí fotoaparát fotografa do obličeje, což mělo za následek zranění, kvůli kterým později podstoupila lékařskou péči. Homme, který byl v té době pod vlivem alkoholu, se později omluvil prostřednictvím videa na instagramové stránce kapely a řekl: "Doufám, že jsi v pořádku, a je mi to opravdu líto. A chápu, že musíš udělat, co je potřeba. Jen chci, abys věděl, že je mi to líto. Dobrou noc, hodně štěstí".
"In Times New Roman..." a film "Alive In The Catacombs" (2019-dosud)V rozhovoru pro eonmusic v červnu 2019 Billy Gibbons oznámil, že přispěl k novému albu Queens of the Stone Age, které měl Homme dále oznámit. Gibbons také potvrdil, že se nahrávání účastnil Dave Grohl. Grohl však tyto zvěsti popřel s tím, že s Homme trávili čas společně pouze "jezděním na motorkách a jedením vaflí". 
Začátkem května 2023 se začaly objevovat zvěsti o albu, když se na webových stránkách kapely objevil seznam
produktů s názvem "In Times New Roman...", včetně obalu alba a seznamu
skladeb. Seznam byl původně odstraněn. Dne 11. května 2023 byl vydán první singl "Emotion Sickness" z alba
spolu s oficiálním oznámením o albu. Už 31. května byl vydán druhý singl "Carnavoyeur". Následně 14. června
2023 byl vydán třetí a zároveň poslední singl "Paper Machete", bezprostředně po němž 16. června 2023 vyšlo
i samotné album. Ani Gibbons, ani Grohl se na albu neobjevili, hostujícími vokalistou na albu byl bubeník
Arctic Monkeys Matt Helders a smyčce The Section Quartet.Novinka kapely oscilující na pomezí hardrocku, bluesrocku, grunge i psychedelie (tedy kombinace shrnované pod nálepku "desert rock" dle hudební scény v kalifornském Palm Desert) přichází šest let po vydání vychvalované desky Villains. Pochmurný aktuální počin se k předchozí desce staví do silného kontrastu. Není divu, Josh Homme si v uplynulých letech prošel těžkými časy. Řeč je totiž o komplikovaném rozvodu se zpěvačkou Brody Dalle, soudních přích o jejich tři děti a dále smrti Hommeových blízkých včetně grungeové legendy Marka Lanegana či bubeníka Taylora Hawkinse z Foo Fighters. A aby toho nebylo málo, zpěvák Queens of the Stone Age nedávno uvedl, že v posledních měsících podstoupil léčbu rakoviny. Tedy dost na to, aby nám kalifornští rockeři nabídli pochmurnou, těžkotonážní desku, patrně nejtvrdší počin od šestnáct let starého alba "Era Vulgaris". Leccos naznačil už první singl a jeden z nejlepších počinů na desetistopé kolekci. Píseň "Emotion Sickness" začíná vrznutím dovíraných dveří a zdánlivě romantickým rozjezdem, kde se Homme rozezpívává a cappella. Pak ale posluchače udeří náraz kytar a nekompromisní sound pro tuto kapelu tolik typický. "Emotion Sickness" vlastně v kostce nabízí vše, co by se dalo označit za trademark kapely: drsné sloky, zpěvný refrén, překvapivé změny melodie, kontrast mezi těžkým hudebním spodkem a zdánlivě ledabylým zpěvákovým hlasem. I přes jasně deklarovanou pochmurnost ale Queens of the Stone Age nepřinášejí jen nějakou čirou depresi. Dalším poznávacím znamením jejich tvorby je totiž patřičný rockový nadhled. Vedle drsných slov a hudby totiž "Královny doby kamenné" stíhají na posluchače pohlédnout i přátelsky. 
Začátkem června Queens of the Stone Age oznámili rozsáhlé severoamerické turné s názvem "The End Is Nero Tour",
bezprostředně po němž následovala kompletní evropská část s termíny do konce listopadu 2023. Následovalo turné
v roce 2024, které zahrnovalo Austrálii, Nový Zéland, Severní Ameriku a Evropu. Dne 9. července kapela v daném
měsíci zrušila několik evropských koncertů, aby Homme mohl podstoupit urgentní operaci, a později v témže měsíci
zrušila další. Jack White zaplnil jejich místo na některých festivalech. Dne 23. srpna byly zbývající koncerty
kapely v roce 2024 zrušeny nebo odloženy na rok 2025, protože Homme potřeboval "nezbytnou lékařskou péči po
zbytek roku".Dne 13. května 2025 kapela oznámila, že 5. června bude vydán koncertní film s názvem "Alive In The Catacombs". Živé vystoupení bylo nahráno v červenci 2024 v Pařížských katakombách a ke kapele se připojila tříčlenná smyčcová sekce, která hrála zjednodušené akustické verze jejich písní. Album "Alive In The Catacombs" vychází spolu s dokumentem o zákulisí a pětipísňovým EP. Toto vystoupení označuje za první kapelu, která získala povolení města hrát v těchto katakombách. Kapela také oznámila krátké turné po historických severoamerických divadlech v rámci turné The Catacombs Tour, kde zazní nová aranžmá písní ve stylu živého alba. Po vydání alba "In Times New Roman..." Homme jednom rozhovoru prohlásil, že mezi tímto albem a albem "Villains" je příliš dlouhá pauza a že si "vyhrne rukávy a rovnou se do toho pustí". Na živém albu "Alive In The Catacombs" Homme zpívá na konci neznámou píseň, která je v titulcích uvedena jako "Insignificant Other". Inspirace k projektu, který byl (příhodně) vydán v pátek 13. června 2025, přišla k Hommeovi „během volného dne v Paříži asi před 18 nebo 19 lety, kdy se zkoušel dostat do katakomb, ale fronta byla dlouhá asi tři a půl hodiny a zhatila tak Hommeův pokus o návštěvu tohoto historického místa. Josh Homme celoživotně fascinují Pařížské katakomby, světoznámá kostnice rozkládající se v 320 km dlouhém bludišti tunelů a komor 20 metrů pod ulicemi francouzské metropole. "Myslím, že fascinace smrtí, snaha žít svůj život tak, aby se zdálo, že umírání chápete, až tam dorazíte, tu byla vždycky, už od mého dětství". V jednom rozhovoru uvedl: "O katakombách jsem slyšel jako chlapec na hodině dějepisu...". O samotném dokumentu se pak vyjádřil: "Jsem na ten film tak hrdý, protože je to buď "Nesnáším to", nebo "Sakra -, to bylo intenzivní". A dodal: "Nic mezi tím není". Vzhledem k tomu, že se Homme zotavil z rakoviny, kapela se tento týden vrátí na turné na své první koncerty po téměř roce. Queens of the Stone Age mají nyní na kontě dohromady devět nominací na Grammy, ještě žádnou ale neproměnili. Pravidelně vystupují na předních světových festivalech včetně americké Coachaelly či anglického Glastonbury. V Česku zatím hráli čtyřikrát, poprvé roku 2005 v pražském Roxy, naposledy v létě 2018 ve Foru Karlín. Po šesti letech se do Česka měla vrátit americká rocková kapela Queens of the Stone Age. Vystoupení bylo plánováno na festivalu Colours of Ostrava, který se uskutečnil od 17. do 20. července 2024 příštího roku v Dolních Vítkovicích. Vystoupení se ale neuskutečnilo z důvodu zdravotního stavu jedenapadesátiletého frontmana Joshe Homma, který v roce 2023 prodělal léčbu rakoviny. Kapela v prohlášení uvedla, že se okamžitě musí z Evropy vrátit do USA, kde se frontman podrobí operaci. |
 |
|
Členové: Josh Homme - Vocals, Guitars, Piano, Keyboards (1996-present), Bass (1996-1998, 2004-2007) Troy Van Leeuwen - Guitars, Lap Steel, Keyboards, Synthesizer, Percussion, Backing Vocals (2002-present), Bass (2004-2007) Michael Shuman - Bass, Keyboards, Synthesizer, Backing Vocals (2007-present) Dean Fertita - Keyboards, Synthesizer, Guitars, Percussion, Backing Vocals (2007-present) Jon Theodore - Drums, Percussion, Sampler (2013-present)  |
Bývalí členové: Joey Castillo - Drums, Percussion (2002-2012) Alain Johannes - Bass, Guitars, Keyboards, Backing Vocals (2005-2007) Natasha Shneider - Keyboards, Backing Vocals (2005-2006) Mark Lanegan - Co-lead & Backing Vocals (2000-2005), Keyboards (2005) Nick Oliveri - Bass, Co-lead & Backing Vocals (1998-2004) Dave Grohl - Drums, Percussion (2001-2002, session 2013) Gene Trautmann - Drums, Percussion (1999-2001) Dave Catching - Guitars, Keyboards, Lap Steel, Backing Vocals (1998-2000) Alfredo Hernández - Drums, Percussion (1998-1999) Koncertní členové: Dan Druff - Bass, Guitars, Backing Vocals (2004-2005) Brendon McNichol - Guitars, Keyboards, Lap Steel (2000-2002) Pete Stahl - Co-lead & Backing Vocals (1998-1999) Mario Lalli - Guitars, Keyboards, Lap Steel, Co-lead & Backing Vocals (1999) |
| 1996-1998 |
1998 |
1998-1999 |
|
Josh Homme - Vocals, Guitars, Bass |
Josh Homme - Lead Vocals, Guitars, Bass, Keyboards, Piano Alfredo Hernández - Drums |
Josh Homme - lead vocals, guitar, keyboards, piano Alfredo Hernández - drums Dave Catching - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Nick Oliveri - bass, backing & lead vocals |
| 1999-2001 |
2001-2002 |
2002 |
|
Josh Homme - lead vocals, guitar, keyboards, piano Dave Catching - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Nick Oliveri - bass, backing & lead vocals Gene Trautmann - drums |
Josh Homme - lead vocals, guitar, keyboards, piano Nick Oliveri - bass, backing & lead vocals Gene Trautmann - drums Mark Lanegan - lead & backing vocals |
Josh Homme - lead vocals, guitar, piano Nick Oliveri - bass, backing & lead vocals Mark Lanegan - lead & backing vocals Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Dave Grohl - drums, percussion |
| 2002-2004 |
2004-2005 |
2005-2006 |
|
Josh Homme - lead vocals, guitar, piano Nick Oliveri - bass, backing & lead vocals Mark Lanegan - lead & backing vocals Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Joey Castillo - drums, percussion |
Josh Homme - lead vocals, guitar, bass, piano Mark Lanegan - lead & backing vocals, keyboards Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, bass, backing vocals Joey Castillo - drums, percussion |
Josh Homme - lead vocals, guitar, bass, piano Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, bass, backing vocals Joey Castillo - drums, percussion Alain Johannes - bass, guitar, piano, organ, backing vocals Natasha Shneider - keyboards, backing vocals |
| 2006-2007 |
2007-2013 |
2013-present |
|
Josh Homme - lead vocals, guitar, bass, piano Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, bass, backing vocals Joey Castillo - drums, percussion Alain Johannes - bass, guitar, piano, organ, backing vocals |
Josh Homme - lead vocals, guitar, piano Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Joey Castillo - drums, percussion Michael Shuman - bass, backing vocals, keyboards Dean Fertita - piano, keyboards, guitar, backing vocals |
Josh Homme - lead vocals, guitar, piano Troy Van Leeuwen - guitar, keyboards, lap steel, backing vocals Michael Shuman - bass, backing vocals, keyboards Dean Fertita - piano, keyboards, guitar, backing vocals Jon Theodore - drums, percussion |
 (celým jménem Joshua Michael Homme III) (Narozen 17. května 1973, Joshua Tree, California) Přezdívky: Baby Duck, Carlo Von Sexron & Joshua Homme Zpěvák, kytarista, skladatel, producent. Josh Homme je americký hudebník, zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista a hudební producent. Je nejznámější jako zakladatel a jediný stálý člen rockové kapely Queens of the Stone Age, kterou založil v roce 1996. Homme je hlavním skladatelem kapely, zpívá převážně vokály a hraje na kytaru. Hraje také na bicí v rockové kapele Eagles of Death Metal, kterou spoluzaložil v roce 1998. Spolupracoval také s interprety jako Royal Blood, Foo Fighters, Run the Jewels a Arctic Monkeys. Byl ovlivněn HC/punkovými kapelami Black Flag, Discharge, Charged GBH, ale i ZZ Top, Led Zeppelin, Jimim Hendrixem. Jos se narodil v Palm Springs v Kalifornii. Vyrůstal ve známé rodině v Palm Desert a okolí. Jeho dědeček z otcovy strany, Clancy "Cap" Homme, se do oblasti přestěhoval ze Severní Dakoty a byl jedním z prvních osadníků v údolí. Cap má po sobě pojmenovanou soukromou ulici v Rancho Mirage, která označuje původní cestu k ranči Hommeho, a také park pojmenovaný po něm v exkluzivní enklávě údolí. Později hovořil o tom, že si jako dítě vyrůstající v poušti musel "vymýšlet vlastní zábavu", a uvedl, že nezačal hrát hudbu, aby "získal dívky nebo vydělal peníze", spíše předpokládal, že z něj vyroste dodavatel jako jeho otec. Homme má také vazby v Idahu a hovořil o svých formativních zkušenostech tam, jako například o tom, jak viděl Carla Perkinse vystoupit na hudebním festivalu v Sandpointu a o tom, jak si poprvé v hudebním obchodě v Sandpointu koupil vlastní elektrickou kytaru (Ovation Ultra GP). Na kytaru začal hrát v devíti letech poté, co mu rodiče odmítli pořídit bicí soupravu. Následujících několik let chodil na hodiny hry na kytaru, ale jeho učitel se zaměřoval hlavně na polku, takže se údajně nenaučil barré akord ani trsátko až do třetího ročníku výuky, což přispělo k jeho jedinečnému hernímu stylu. Ke své první kapele Autocracy se připojil v roce 1985 ve věku 12 let. Navzdory svému hudebnímu úspěchu pokračoval v práci na farmě svého dědečka, dokud ve 25 letech nevydal první album Queens of the Stone Age, protože "nechtěl ztratit kontakt s realitou". 
V roce 1987, když mu bylo 14 let, založil Josh na střední škole Palm Desert punkovou heavymetalovou kapelu
s názvem Katzenjammer se spolužáky Johnem Garciou, Brantem Björkem, Nickem Oliverim a Chrisem Cockrellem.
Homme byl kytaristou kapely. Poté, co několikrát změnili název, nejprve na Sons of Kyuss, pod nímž vydali
i bezejmenné EP, nakonec jej zkrátili na prosté Kyuss. Kapela si na začátku 90. let získala kultovní oblibu,
často hodiny jezdila na odlehlá místa v poušti a připojovala se ke generátorům, aby mohla hrát. Tyto akce,
známé jako "generátorové párty", se staly městskou legendou mezi rockovou subkulturou. Kapela se proslavila
jak svou těžkou, downladenou, groove orientovanou hudbou, tak nechvalně známou svými zákulisními rvačkami
s místními kapelami z Los Angeles, když jezdily do města hrát koncerty. To brzy upoutalo pozornost Chrise
Gosse, který se stal mentorem kapely a pomohl kapele podepsat smlouvu s vydavatelstvím. Nakonec je exkluzivně
produkoval ve snaze zachovat jejich zvuk. Protože Homme byl v době podpisu smlouvy s kapelou mladší než 18
let, podepsali smlouvu za něj jeho rodiče. Kyuss vydali čtyři alba "Wretch", "Blues For The Red Sun",
"Welcome To Sky Valley" a "...And The Circus Leaves Town", z nichž poslední tři, produkovaná Gossem,
jsou často uváděna jako základní kameny rozvoje žánru stoner rocku v 90. letech.Když se Kyuss v roce 1995 rozpadl, Homme se přestěhoval do Seattlu ve státě Washington, kde na chvíli opustil svou touhu po hudební kariéře a začal studovat obchod na Washingtonské univerzitě. Během této doby se znovu sblížil se starými hudebními přáteli, jako byli Ben Shepherd a Mike Johnson, a nakonec souhlasil, že se v roce 1996 připojí ke kapele Screaming Trees jako rytmický kytarista na letním turné Lollapalooza, kde nahradil Johnsona. Toto turné pokračovalo i v následujícím roce. Homme a zpěvák Mark Lanegan se v této době stali blízkými přáteli, ale protože se mu nelíbil neustálý nesoulad v kapele, začal uvažovat o založení vlastní kapely. Z podhoubí hudební scény Palm Desert v roce 1996 založil kapelu s názvem Gamma Ray, skupinu zaměřenou více na jeho jedinečný styl a vkus. Kapela vydala stejnojmenné EP "Gamma Ray" (1996) s písněmi "Born To Hula" a "If Only Everything", které se později objevily na jejich debutovém albu se stejnojmenným názvem "If Only". Na EP účinkovali Matt Cameron ze Soundgarden a Pearl Jam, Van Conner ze Screaming Trees a perkusionista Victor Indrizzo. 
Gamma Ray změnili svůj název v roce 1997 poté, co jim německá powermetalová kapela Gamma Ray pohrozila
žalobou. Nový název Queens of the Stone Age pochází z přezdívky, kterou kapele Kyuss dal jejich producent
Chris Goss.V roce 1996 žil Homme několik měsíců v Amsterdamu, což nastartovalo události, které pomohly kapelu nastartovat. Roadrunner Records oslovil Hommeho s žádostí o příspěvek na kompilaci Burn "One Up! Music For Stoners", která vedla k první písni Queens of the Stone Age "18 A.D.", kterou napsal Dave Catching, Catching a další členové nizozemské stoner rockové kapely Beaver hráli na basu a bicí. Homme také produkoval píseň od Beavera pro tuto kompilaci. První nahrávkou kapely pod novým názvem bylo kompilační EP "Kyuss/Queens of the Stone Age", které vyšlo koncem roku 1997 a obsahovalo skladby od Kyuss a písně nahrané z nahrávání EP "Gamma Ray" z roku 1996. Queens of the Stone Age vydali své eponymní debutové album v roce 1998. Zpočátku se kapela skládala z různých Hommeových přátel z oblasti Seattlu. Homme požádal řadu zpěváků, včetně Lanegana, aby vystoupili jako hlavní zpěváci pro Queens of the Stone Age, ale v době nahrávání debutového alba kapely se přestěhoval zpět do Palm Desert a kapela se zredukovala pouze na Hommeho a bývalého bubeníka Kyuss Alfreda Hernandeze. Homme musel hrát na všechny ostatní nástroje a nakonec poprvé ve své kariéře zpíval. Krátce po nahrávání se k Hommeovi a Hernandezovi připojili baskytarista a zpěvák Nick Oliveri a kytarista, klávesista a hráč na lapsteel Dave Catching. Kapela byla nyní složena výhradně z bývalých členů Kyuss a roadies. Po svém debutovém albu, kdy skupinu opustil Hernandez, vydali Queens of the Stone Age další album s názvem "Rated R", na kterém kapela použila širší škálu nástrojů, aby dosáhla uvolněnějšího, prostornějšího a psychedelického zvuku. Ačkoli se od debutového alba lišilo, Rated R se stalo prvním mainstreamovým hitem Queens of the Stone Age. Další album, "Songs For The Deaf" z roku 2002, si však získalo ještě větší ohlas u hudební komunity i fanoušků. V "Songs For The Deaf Homme" pokračoval ve svém filtrování stoner rocku a hard rocku. Album se soustředí na Hommeovy vzpomínky na nepohodlné jízdy kalifornskou pouští, kde za svých dnů s Kyuss vystupoval a kde se nedalo dělat nic jiného než poslouchat španělské rozhlasové stanice. 
Během této doby se Homme pohádal s Oliverim. Po vydání "Songs For The Deaf" se jejich vztah zhoršil,
až Homme v roce 2004 Oliveriho z kapely vyhodil. Homme v tomto okamžiku údajně silně uvažoval o rozpadu
kapely. Ale místo toho Homme začal psát další album kapely s názvem "Lullabies To Paralyze", pojmenované
podle textu písně "Mosquito Song" ze skryté skladby "Songs For The Deaf". Album "Lullabies To Paralyze"
bylo vytvořeno s Troyem Van Leeuwenem a Joeyem Castillem, kteří se zúčastnili turné Songs for the Deaf,
a s jejich spolupracovníky a budoucími členy Alainem Johannesem a Natashou Shneider z Eleven. Album
zaznamenalo kritický i komerční úspěch a debutovalo na 5# místě v žebříčku Billboard 200, což je
dosud nejlepší album QOTSA v žebříčku Billboard 200.Páté album Queens of the Stone Age s názvem "Era Vulgaris" vyšlo začátkem června 2007 a od kritiků se setkalo s obecně pozitivními recenzemi. Po skončení turné s albem si kapela dala pauzu, aby se zaměřila na individuální projekty, během nichž Homme pokračoval v produkci a tvorbě dalších nahrávek mimo kapelu. Tato pauza se neúmyslně změnila v šestiletou mezeru mezi alby. V roce 2010, po spolupráci s rockovou superskupinou Them Crooked Vultures, začal Homme vystupovat s QOTSA častěji. Po luxusním reedici alba "Rated R" následovalo v roce 2011 reedice jejich debutového alba a odpovídající turné, na kterém bylo album přehráváno od začátku do konce v pořadí, v jakém bylo nahráno. Bylo to poprvé, kdy mnoho písní bylo provedeno živě od původního vydání alba. Dne 4. června 2013, po bouřlivém procesu psaní a nahrávání, vydali Queens of the Stone Age své šesté album "...Like Clockwork", které se setkalo s vysokou chválou od kritiků, zároveň se umístilo na prvním místě žebříčku Billboard 200. "...Like Clockwork" je vrcholem Hommova společného nahrávacího procesu a hostovali na něm Elton John, Dave Grohl, Alex Turner, Jake Shears, Trent Reznor, Mark Lanegan, Nick Oliveri a Brody Dalle. Jejich sedmé album "Villains" vyšlo v srpnu 2017. Album neobsahuje žádné spolupráce kromě produkce Marka Ronson, což je poprvé, co kapela vydala album bez hostujících účinkujících. V roce 2018 se kapela objevila na albu "Revamp", cover verzi různých verzí písní Eltona Johna, na kterém zazpívali "Goodbye Yellow Brick Road". Osmé album kapely "In Times New Roman..." vyšlo v červnu 2023. Kromě aktivity s Queens of the Stone Age Homme založil v roce 1997 projekt The Desert Sessions na Rancho De La Luna v Joshua Tree v Kalifornii a popsal jej jako hudební kolektivní sérii, "kterou nelze definovat". Prohlásil o ní: "V Desert Sessions hrajete pro hudbu samotnou. Proto je to pro hudebníky dobré. Pokud vám to jednoho dne nestačí, nebo to není důvod, proč to děláte - to není váš raison d'etre - pak vám rychlá připomínka, jako je Desert Sessions, může udělat tolik, je úžasná. Je snadné zapomenout, že to všechno začíná hraním ve vaší garáži a milováním toho". Nahrávky vznikaly "na místě" během několika hodin a sestava se neustále mění, přičemž pro každou novou nahrávku se přidávali noví přispěvatelé. Na nahrávkách Desert Sessions se podíleli umělci jako PJ Harvey, Twiggy Ramirez, Dave Catching, Nick Oliveri, Mark Lanegan, Ben Shepherd, John McBain, Josh Freese, Chris Goss, Alain Johannes, Dean Ween a mnoho dalších z Palm Desert Scene. Po 11 letech nečinnosti Homme v říjnu 2014 oznámil, že v následujícím roce začne pracovat na dalším materiálu pro Desert Sessions. Nicméně, nic se nedělo až do května 2019, kdy Homme zveřejnil na Instagramu obrázek s hashtagem "#Desert, #Sessions, #11, #12". V září 2019 bylo oznámeno, že Desert Sessions Volumes 11 a 12 vyjdou 25. října 2019. Už v roce 1998 založil Homme s přítelem Jessem Hughesem kapelu Eagles of Death Metal jako žertovnou kapelu v rámci Desert Sessions. Nahrávky kapely se poprvé objevily na 3. a 4. albu, které vyšlo v témže roce. Během následujících několika let se Hughes usadil v rodinném životě, zatímco Homme se soustředil na Queens of the Stone Age. Po Hughesově rozchodu s manželkou v roce 2003 a po prudkém nárůstu kreativity, který vyústil v desítky písní, jej však Homme přesvědčil, aby se věnoval hudební kariéře na plný úvazek. Hughes píše, zpívá a hraje na rytmickou kytaru, zatímco Homme produkuje, aranžuje a hraje na bicí, basu a různé další nástroje. Kapela dosud vydala čtyři alba "Peace, Love, Death Metal" (2004), "Death By Sexy" (2006), "Heart On" (2008) a naposledy "Zipper Down" v roce 2015. Vzhledem ke svým závazkům s Queens of the Stone Age a dalšími projekty Homme s Eagles of Death Metal pravidelně nevyjíždějí na turné, ale občas se objevují během živých vystoupení. V rozhovoru z října 2008 znovu potvrdil svůj závazek vůči kapele slovy: "Tohle pro mě není vedlejší projekt. Jsem ve dvou kapelách. Mám hudební schizofrenii a tohle je jedna z těch osobností". 
V červenci 2009 vyšlo najevo, že Homme, Dave Grohl a John Paul Jones nahrávají společně pro hudební
projekt s názvem Them Crooked Vultures. Ačkoli byl projekt původně koncipován pouze jako studiový,
trio odehrálo svůj první společný koncert 9. srpna 2009 v Chicagu v The Metro před davem přibližně
1100 diváků s dalším živým rytmickým kytaristou/auxiliářem Alainem Johannesem. Jejich album Them
Crooked Vultures vydalo ve Spojených státech 17. listopadu 2009 vydavatelství Interscope Records
a mezinárodně vydalo Sony Music. Kapela zahájila světové turné, které zahrnovalo vystoupení v pořadu
Saturday Night Live jako hudební host 6. února 2010 a v Austin City Limits 2. října 2009, a také
mnoho festivalů v průběhu roku 2010. Them Crooked Vultures získali cenu Grammy za nejlepší hardrockový
výkon na 53. ročníku udílení cen Grammy 13. února 2011.Ačkoli je kapela delší dobu neaktivní kvůli harmonogramům jiných projektů jejích členů, všichni tři členové projevili zájem o návrat k projektu. 3. září 2022 se znovu sešli na stadionu Wembley na počest zesnulého bubeníka Foo Fighters Taylora Hawkinse a znovu 27. září v KIA Forum na druhém Hawkinsově tribute show. Kapela zahrála coververze Elton Johnovy „Goodbye Yellow Brick Road“ a Queens of the Stone Age "Long Slow Goodbye" a také zahrála své písně "Gunman" a "Dead End Friends". Homme také spolupracoval s umělci jako jsou Mondo Generator, Foo Fighters, PJ Harvey, Fatso Jetson, Mark Lanegan Band, Trent Reznor, Masters of Reality, Millionaire, Wellwater Conspiracy, Unkle, Primal Scream, Melissa Auf der Maur, Paz Lenchantin, Run the Jewels, Death from Above 1979, Earthlings?, Mastodon, Peaches, Lady Gaga, The Strokes, Local H, Biffy Clyro, Royal Blood a Arctic Monkeys. Homme, Nick Oliveri a Brad Wilk se podíleli na soundtracku k filmu The Dangerous Lives of Altar Boys z roku 2002. Homme se také objevil na kompilačních albech jako album "Killer Queen: A Tribute To Queen" s coververzí písně "Stone Cold Crazy" po boku Eleven, dále na albu "Rise Above: 24 Black Flag Songs To Benefit The West Memphis Three" a na tribute albu Turbonegro "Alpha Motherfuckers" v rámci coververze písně "Back To Dungaree High" od skupiny QOTSA. Poprvé byl název QOTSA použit na kompilačním albu "Burn One Up! Album Music For Stoners", na kterém se objevila jednorázová sestava Homme a Dave Catching s členy Beaver Milem Beenhakkerem a Evou Nahon, kteří nahráli píseň "18 A.D". |
 (narozen 5. ledna 1970, Los Angeles, United States) (znám také jako T.V. Leeuwen, Troy De Van Leeuwen, TVL, Tweezil Von Smoothy) (Queens Of The Stone Age, ex-A Perfect Circle) Rhythm Guitar (1999-2002) Troy je americký hudebník a producent. Nejznámější je ze svého členství v kapele jako kytarista v rockové kapely Queens Of the Stone Age (QOTSA), ve které působil od roku 2002. Je také znám pro práci s přínosnou rockovou kapelou Failure a s alternativní rockovou supergroup A Perfect Circle. Podílel se také na aktivitách a nahrávkách bočních projektů členů QOTSA, jako jsou Desert Sessions, Mondo Generator, Eagles Of Death Metal a The Gutter Twins. Van Leeuwen zformoval svou první boční projekt Enemy v roce 2005 a jeho poslední boční projekt Sweethead v roce 2008. Troy se narodil v Los Angeles. Jeho příjmení je Dutch (má předky z Nizozemska a sebe popisoval jako třetí americkou generaci). Začal se zajímat o hudbu již v raném věku, jeho otec mu pouštěl rané rokenrolové nahrávky, jako je např. Chuck Berry. Jeho první velký vliv na pochopení, jak hrát rock nalezl při poslechu Led Zeppelin. Hrával na bicí zpočátku, když se snažil napodobit bubeníka Amanda Lear Johna Bonhama, ale později přešel ke kytaře a zjistil, že má pro ni nadání. Koncem 80. let Van Leeuwen hrál v kapele Jester, úspěšné skupině z jižní Kalifornie, jejímž zpěvákem byl Eric Book. Jester vydali EP, které je nejstarší a nejvzácnější nahrávkou 16-letého Van Leeuwena. Poté hrál v malé kapele Little Boots, s nímž nahrál několik demonahrávek a odehráli pár koncertů před rozpadem kapely. Jeho další skupina byla 60 Cycle, která vydala svůj debut "Pretender" v roce 1995, a jejich bezejmenné album v následujícím roce. Ještě když byl členem 60 Cycle, Van Leeuwen potkal Kellii Scotta a oba dva začal pracovat na společném projektu (později známý jako Enemy). Van Leeuwen pokračoval hráním ve Failure. Kapela vydala tři desky, které neměly žádný komerční úspěch, ale byly hodnoceny kritiky jako nadaná a téměř revoluční skupina. Bylo to během turné s Failure, když se Van Leeuwen setkal bývalým kytaristou Kyuss Josh Hommem, který v té době hrál rytmickou kytaru s The Screaming Trees. Po rozpadu Failure se Van Leeuwen stal studiovým hudebníkem a zvukovým inženýrem, pracoval se skupinami jako Orgy, Crazy Town, Coal Chamber a KoRn. 
V době, kdy působil jako studiový hudebník, se Van Leeuwen seznámil s frontmanem Tool Maynardem Jamesem Keenanem,
který mu nabídl místo v jeho Billy Howerdelově nové kapele A Perfect Circle. Vzhledem k sestavě talentovaných hudebníků
a dobré vzájemné chemii Van Leeuwen nabídku přijal. Kapela odehrála jejich první vystoupení v LA Viper Club Reception
dne 15. srpna 1999. Po vystoupeních v Los Angeles si skupina zabukovala studio, aby začala pracovat na svém debutovém
albu. Bubeníka Tima Alexandera ale brzy nahradil studiový bubeník Josh Freese, přesto výkon Alexandera lze ještě
zaslechnout na albové verzi písně The Hollow". Po dokončení nahrávání debutového alba "Mer De Noms" skupina začala
koncertovat, zpočátku jako zahajovací doprovod pro Nine Inch Nails v roce 2000. Později se skupina se pustila do
několika samostatných turné po celém světě, včetně kanadského festivalu Summersault. Album "Mer de Noms" vyšlo 23.
května 2000, když skupina byla na turné. Album představovalo vůbec nejvyšší debut pro novou rockovou kapelu, když
se jej prodalo přes 188 tisíc kopií v prvním týdnu prodeje a objevilo se na popzii #4 v Billboard 200.Van Leeuwen nahrál kytarové party pouze ve třech skladbách druhého alba A Perfect Circle "Thirteenth Step", než úspěšně prošel konkurzem na místo v kapele Joshe Homma Queens Of The Stone Age. Poté, co uspěl i nad Jeordie Whitem a jinými v konkurzu, stal se Van Leeuwen druhým kytaristou kapely za jejich Songs for the Deaf turné. Kromě hraní na kytaru, Van Leeuwen také hrál na lap steel kytary, klávesy, obstarával doprovodný zpěv a občas basovou kytaru. Vzhledem k harmonogramu kapely měl Van Leeuwen jen jeden týden, aby se naučil 30 skladeb před začátkem turné. Na evropskou číst podpůrnnéko turné k albu je Dave Grohl opustil, aby se vrátil ke své hlavní kapele Foo Fighters. Nahradil jej bývalý bubeník Joey Danzig Castillo. "Songs For The Deaf" zaznamenalo umnělecký i komerční úspěch a singly "No One Knows" a "Go With The Flow" se staly hity v rádiích a na MTV. Turné vyvrcholilo v řadě hlavních termínů v Austrálii v lednu 2004. 
První nahrávkou s QOTSA Van Leeuwena bylo album "Lullabies to Paralyze", které vyšlo oficiálně 22. března 2005. Dne 22.
listopadu 2005 skupina vydala set živé album/DVD nazvaný "Over the Years and Through the Woods", které uvádělo živý koncert
natáčený v Londýně a bonusové kolekce (včetně vzácných videí z let 1998 až 2005). Po koncertování na podporu alba skupina
zamířila zpátky do studia v červenci 2006. O rok později Van Leeuwen oznámil, že kapela napsala nový materiál, který byl
"ještě v plenkách". Homme později navrhl, že by mohl vyjít na EP, které pak vyšlo v roce 2007 pod názvem "Era Vulgaris"
a Van Leeuwen ne něj přispěl značným množstvím materiálu. V roce 2013 pak QOTSA vydali nahrávku "...Like Clockwork", Van
Leeuwenovo třetí album s kapelou. Na albu Van Leeuwen hraje na kytaru, bicí, dvanáctistrunku, dvanáct-strunnou slide kytaru,
lap steel, syntezátory, akustickou kytaru a zpíval. Album bylo prvním albem QOTSA, které dosáhl pozice #1 na Billboard 200,
dosáhlo také na pozici #2 na UK Albums Chart a bylo nominováno na tři ceny Grammy včetně Nejlepšího rockového alba.V roce 2005 Van Leeuwen vydal album "Hooray For Dark Matter" svého vedlejšího projektu Enemy. Na albu se představili basista Eddie NAPPI od Mark Lanegan Band a jeho bývalý spoluhráč z Failure Kelli Scott na bicí, kterého nahradil Alan Cage z Quicksand. Po vstupu do QOTSA se Van Leeuwen podílel také na nahrávkách dalších kapel jako The Desert Sessions, Mondo Generator, Eagles of Death Metal, The Gutter Twins a sólové desce Marka Lanegana "Bubblegum". Po konci Era Vulgaris turné Van Leeuwen začal koncertovat i se svým aktuálním vedlejším projektem Sweethead, kde spolupracuje se zpěvačkou Serrinou Sims. V roce 2016 Van Leeuwen koncertuje s Iggy Popem a Josh Homme na podpořeje jejich alba Post Pop Depression a stal se spoluzakladatelem supergroup Gone Is Gone. |
Michael Shuman(celým jménem Michael Jay Shuman) (také znám jako Mikey Shoes) (narozen 20. srpna 1985, Los Angeles, California, USA) Bass, Keyboards, Synthesizer, Backing Vocals Michael Shuman je americký hudebník a skladatel. Nejznámější je jako baskytarista rockové skupiny Queens of the Stone Age. Také zpívá a hraje na různé nástroje v Mini Mansions, dříve spoluzakládal kapely Wires on Fire a Jubilee, v současné době má sólový projekt pod přezdívkou GLU. Shuman se objevil ve filmové romantické komedii Adama Sandlera "The Wedding Singer" jako chlapec v Baru Mitzvah. Shuman absolvoval Loyola Marymount University v Los Angeles v Kalifornii a navštěvoval Campbell Hall High School v North Hollywoodu v Kalifornii, Portola Middle School v Tarzaně v Kalifornii a Lanai Road Elementary School v Encinu v Kalifornii. Shuman, který založil svou první kapelu ve věku 14 let, není světu hudby a nástrojů žádným nováčkem. Ačkoli je dnes známý svými hutnými basovými linkami pro QOTSA, Shuman ve skutečnosti začínal na kytaru. Byla to vlastně jeho touha po "dokonalém" zvuku, která ho přiměla hrát na basu, protože nikdo, koho vyzkoušel, nedokázal zachytit tón a styl, jaký si představoval. Spoluzakládal, byl spolupředsedou a hrál na basu v kapele Jubilee do konce roku 2008, s níž vydal alba "Rebel Hiss" (2008) a "In With the Out Crowd" (2008). Je také basistou v kapele Wires On Fire, obě jsou u labelu Buddyhead Records. Wires On Fire je kvartet z Los Angeles, který si vybudoval jméno svým bujarým živým vystoupením plným krve, potu a slin. Zatímco chaotická punkrocková vášeň a energie z jejich uznávaného EP "Homewrecker" přetrvává, kapela se na svém novém debutovém albu se stejnojmenným názvem vydala jiným směrem. Wires On Fire vytvořili inovativní styl s nadějí, že inspirují nový druh rock and rollu pro tuto generaci bezbarvé hudby. 
Ke Queens of the Stone Age se připojil v roce 2007 před vydáním alba "Era Vulgaris", kde nahradil Alaina Johannese, který
se rozhodl soustředit na jiné hudební projekty. Jeho vstup do QOTSA byl důsledkem toho, že Wires on Fire předtím nahráli
album s Alainem Johannesem a Nataschou Shneider. Také to přišlo právě včas, aby odehrál turné k jejich pátému albu "Eva
Vulgaris" vydanému právě v roce 2007. Josh Homme, zakládající člen skupiny QOTSA, údajně řekl Shumanovi: "Hraní v Queens
je "výkon" a "krev". Když mu Shuman odvětil: "Co chceš jako první?", Homme věděl, že je pro tuto práci ten pravý.
Od jeho příchodu zanechává Shumanova basa silný dojem v každé skladbě a posouvá se daleko za hranice nízkých tónů. Jeho drsné a rychlé linky jdou tváří v tvář často rozzlobené a emotivní kytarové hře tria kapely a zároveň jim odpovídají melodie a odvážný rytmický design. To je přínos, který Shuman na skupinu měl od svého uvedení v kapele. V roce 2009 se Shuman po turné "Eva Vulgaris" rozhodl dát si pauzu, což vedlo k založení nové kapely Mini Mansions, jejíž styl byl popisován jako připomínající Beatles. To by klidně mohla být Shumanova pocta Paulu McCartneymu, kterého označuje za svého oblíbeného baskytaristu, ačkoli se pro tento konkrétní projekt rozhodl užívat bicí. V roce 2013 vydali Queens of the Stone Age album "...Like Clockwork", jejich první studiové album od doby, kdy se Shuman připojil ke kapele. Na albu zpívá a hraje na basu, perkuse, kytaru, dvanáctistrunnou kytaru a mellotron. Album bylo prvním albem Queens of the Stone Age, které se dostalo na první místo v hitparádě Billboard 200. Dosáhlo také druhého místa v britském žebříčku alb UK Albums Chart a bylo nominováno na tři ceny Grammy, včetně ceny za nejlepší rockové album. Shuman se v roce 2013 podílel na soundtracku k videohře "Grand Theft Auto V". Vytvořil také soundtrack k dramatickému filmu "Feed" z roku 2017, pod režií Tommy Bertelsena, kterí produkoval a hrál v něm Troian Bellisario. V roce 2022 oznámil nový sólový projekt pod názvem GLU. Místo aby se spoléhal na svou punkovou a rockovou DNA, zvolil silnou ruku syntezátorů, programované bicí a nečekaně i rap. Od té doby pod názvem GLU vydal tři singly "Cold Sweat", "Night Shift" a "My Demons" se Sarah Barthel z kapely Phantogram, a také pětipísňové EP s názvem "My Demons". |
Dean Fertita(narozen 6. září 1970, Royal Oak, Michigan, USA) (celým jménem Dean Anthony Fertita) Keyboards, Synthesizer, Guitars, Percussion, Backing Vocals Dean Fertita je americký rockový multiinstrumentalista. Je nejznámější jako člen hardrockové kapely Queens of the Stone Age (od roku 2007) a jako kytarista a klávesista skupiny The Dead Weather (od roku 2009). Působí také v The Waxwings. Fertita byl také členem kapely Reigndance v letech 1990-1998 a kapel Hello=Fire, Karen O And The Kids, The Raconteurs a The Saboteurs. Fertita byl hlavním zpěvákem a kytaristou skupiny The Waxwings od jejího založení v roce 1997 až do jejího rozpadu v roce 2005. Fertita poté začal spolupracovat s Brendanem Bensonem, hrál na klávesy a kytaru na Bensonových sólových albech a také koncertoval jako klávesista s The Raconteurs. V roce 2007 se Fertita připojil ke Queens of the Stone Age, kde nahradil zesnulou Natashu Shneider na klávesách a občas i na kytaru v některých písních. V roce 2009 vydal Fertita své debutové album jako sólový umělec. V roce 2015 Fertita spolupracoval se svým kolegou z Queens of the Stone Age Joshem Hommeem na nahrávání studiového alba Iggyho Popa Post Pop Depression (2016). V roce 1997 založila Fertita spolu s basistou Kevinem Peyokem, bubeníkem Jamesem Edmundsem a kytaristou Dominicem Romanem power popovou kapelu The Waxwings. Název kapely, stejně jako název jejich debutové desky, byl odvozen od prvního řádku básně v románu Vladimira Nabokova Bledý oheň: V roce 2000 podepsali The Waxwings smlouvu s Bobsled Records a začali pracovat na svém debutovém albu Low to the Ground, které bylo nahrané v Terrarium Studios v Minneapolis v Minnesotě s Bryanem Hannou. Album se objevilo v žebříčku 20 nejlepších alb let 2000-2001 časopisu Magnet. V roce 2002 kapela vydala své druhé album Shadows Of... Po křižovatce vydání kapely se objevil dopis, ve kterém šéf Bobslead Records Bob Salerno zesměšňoval kapelu za to, co považoval za špatné živé vystoupení. Dopis získal nechvalnou známost poté, co byl zveřejněn na internetovém zábavním fóru Velvet Rope. 
Po kontroverzi se Salernem vydala kapela v roce 2004 své třetí album - nahrané s Brendanem Bensonem
- Let's Make Our Descent u Rainbow Quartz Records. V roce 2005 kapela na svých oficiálních webových
stránkách uvedla, že začala pracovat na písních pro čtvrté studiové album. Od té doby se členové
kapely podíleli na jiných projektech a žádné informace o jejím stavu nebyly zveřejněny.Poté, co se skupina The Waxwings v roce 2004 rozpadla, byl Fertita rekrutován Brendan Benson, aby hrál na klávesy na Bensonově dvoučlenném britském akustickém turné. Fertita a Benson se poprvé setkali přes společné přátele na střední škole a brzy navázali pracovní vztah. Fertita uvádí Bensona jako velký vliv, který ho inspiroval k tomu, aby se více energie soustředil na psaní písní místo hlasitých riffů. Když Benson založil The Raconteurs, byl Fertita rekrutován, aby hrál na klávesy a varhany na turné na podporu alba Broken Boy Soldiers. Fertita také nahrál klavinetové party pro druhé studiové album kapely Consolers of the Lonely v roce 2008. Benson také produkoval a několikrát přispěl k debutovému sólovému albu Fertity. Během turné s Raconteurs se Fertita seznámila se zvukařem kapely Hutchem, který je také dlouholetým zvukařem Queens of the Stone Age. V roce 2007 Hutch požádal Fertitu, aby se připojil ke Queens of the Stone Age jako jejich nový klávesista a další kytarista, který by nahradil zesnulou Natashu Shneider. Fertita nabídku přijala a spolu s nově přijatým basistou Michaelem Shumanem nahrála pozdější bonusové skladby. Album Era Vulgaris vyšlo 12. června 2007 a následovalo turné „Duluth Tour“, které bylo pojmenováno podle toho, že kapela měla vystoupit v mnoha malých městech, kde nikdy předtím nehrála, například v Duluthu v Minnesotě. 16. srpna 2008 uspořádali Queens of the Stone Age koncert na oslavu života Natashy Shneider v divadle Henryho Fondy v Los Angeles. Na pódiu se k nim připojili Alain Johannes, Jack Black, Kyle Gass, Matt Cameron, Brody Dalle, Jesse Hughes, Chris Goss a PJ Harvey, kteří zahráli řadu písní z alba QOTSA i mimo něj. Výtěžek z koncertu šel na úhradu nákladů spojených s Natashou nemocí. V roce 2009 si členové kapely vzali volno a zapojili se do řady dalších projektů, ale v létě 2010 se znovu sešli, aby odehráli řadu koncertů na podporu reedice alba Rated R, které vyšlo 3. srpna. Vydali remasterovanou verzi svého prvního alba. eponymní album z počátku roku 2011, které bylo podpořeno vystoupeními na albu v plném rozsahu. V roce 2013 vydala skupina Queens of the Stone Age album ...Like Clockwork, své první plnohodnotné album od doby, kdy se ke kapele připojil Fertita. Na albu Fertita hraje na klavír, kytaru, slide kytaru, syntezátory, klavinet a poskytuje doprovodné vokály. Album bylo prvním albem Queens, které se dostalo na první místo v hitparádě Billboard 200. Dosáhlo také druhého místa v britském žebříčku alb UK Albums Chart a bylo nominováno na tři ceny Grammy, včetně ceny za nejlepší rockové album. V roce 2009 Fertita spolu s Jackem Whitem na bicí, Alison Mosshartovou na zpěv a Jackem Lawrencem na basu založili skupinu The Dead Weather. Skupina původně zamýšlela nahrát pouze sedmipalcový singl, ale plány se změnily a kapela napsala a nahrála své debutové album za patnáct dní. Debutové album kapely - Horehound - vyšlo 14. července 2009 a následovalo po něm předskokanní turné. V říjnu 2009 zpěvák Mosshart potvrdil, že druhé album je „v polovině hotové“. Později White v rozhovoru prozradil, že kapela doufá, že pro své australské turné v březnu 2010 bude mít připravených 20 až 25 skladeb. Později bylo potvrzeno, že první singl z nového alba - Sea of ??Cowards - se bude jmenovat „Die by the Drop“ a vyjde 30. března. Turné Sea of ??Cowards začalo 19. března 2010 a skončilo 3. srpna 2010. Zahrnovalo 42 koncertů na čtyřech etapách. 25. září 2015 vydali Dead Weather své třetí studiové album Dodge and Burn.  V červnu 2010 bylo oznámeno, že Fertita bude hrát na baskytaru za Briana O'Connora, zatímco se basista Eagles of Death Metal léčí s rakovinou. Před O'Connorovou nemocí Fertita také hostoval na klávesy při vystoupení s písní „Wannabe In L.A“. Po návratu do Queens of the Stone Age Fertitu nahradila Abby Travis. V roce 2009 vydal Fertita své první sólové album pod názvem Hello=Fire. Album se nahrávalo rok a půl a vzniklo, když si Fertita s přáteli našli volný čas ve studiu. Některé písně však napsal už v letech 2005 a 2006 během turné s Brendanem Bensonem. Na albu se objevily i kolegové z Queens of the Stone Age, Troy Van Leeuwen, Joey Castillo a Michael Shuman, a také Brendani Bensonovi a Michaelu Horriganovi z Afghan Whigs. Album se stejným názvem vyšlo 26. října 2009 u Schnitzel Records. Jeho prvním singlem byla píseň „Nature of Our Minds“. Fertita plánoval během přestávky od Queens of the Stone Age odehrát na podporu alba řadu koncertů, ale po vstupu do The Dead Weather byla plánovaná živá vystoupení zrušena. V roce 2010 Fertita znovu nahrál píseň Waxwings "Different Plane" pro celostátní televizní reklamu Novalis Radiosurgery "Shaping Cancer Care Around You", která v současné době běží ve Spojených státech. V roce 2011 Fertita oznámil, že začal pracovat na druhém sólovém albu, ale jeho hlavním cílem bylo napsat a nahrát šestou desku s Queens of the Stone Age. Fertita nahrál kytaru a klávesy na albu Post Pop Depression, které napsali Iggy Pop a Josh Homme a které vyšlo v březnu 2016. Na podporu alba s nimi absolvuje turné. |
 (celým jménem Jon Philip Theodore) (Narozen 30. prosince 1973, Baltimore, Maryland, United States) Drums, Percussion Jon Theodore je americký bubeník. Od roku 2013 je současným bubeníkem Queens of the Stone Age a je také známý tím, že v letech 2001 až 2006 působil jako bubeník pro Mars Volta. Byl členem Golden i Royal Trux, než se v roce 2001 připojil k The Mars Volta. Theodore je znám svým výbušným, multitexturním stylem hry. Theodore vyrůstal v oblasti Baltimore. Jeho otec je haitského původu, což ovlivnilo jeho bubenické vzory. Theodore začal hrát na bicí ve věku 15 let. Brzy se zapojil do své středoškolské koncertní kapely na Gilman School v Baltimoru v Marylandu a krátce nato se začal věnovat lekcím na plný úvazek. Právě v této době se začal učit hrát na bicí, naučil se mapovat aranžmá, nadšená praxe se již pro něj stala zvykem. Také poslouchal širokou škálu hudby a zamiloval si lidi jako Billy Cobham, Elvin Jones a John Bonham. Studoval také na Oberlin Conservatory of Music v Ohiu. Po skončení střední školy se připojil ke skupině Golden a deset let s nimi nahrával a koncertoval. Rok a půl také hrál s Royal Trux. Během této doby se seznámil s Cedricem Bixlerem-Zavalou a Omarem Rodríguezem-Lópezem, kteří odehráli svůj první koncert se svou experimentální dubovou kapelou De Facto v El Pasu v Texasu. Stali se přáteli a bývalé duo At the Drive-In později pozvalo Theodora, aby se připojil k jejich prog-rockové skupině s latinským nádechem The Mars Volta. Theodore byl bubeníkem The Mars Volta od roku 2001 do roku 2006. Theodore zůstal v kapele pět let a nahrál s ní první tři studiová alba "De-Loused in Comatorium" (2003), "Frances The Mute" (2005) a "Amputechture" (2006), než na žádost kytaristy kapely Omara Rodríguez-Lópeze musel kapelu opustit. Dne 30. července 2006 mu bylo oznámeno, že Jon Theodore bude natrvalo nahrazen. Magazín Modern Drummer je ocitoval: "Bylo to dlouho očekávané a nepochybně to bylo to nejlepší pro všechny zúčastněné. Měli jsme spoustu věcí, nahráli jsme pár slušných desek, na chvíli jsme to rozjeli a zažili jsme opravdu skvělé chvíle. Život běží dále. 
Momentálně pracuji na několika pěkně sladkých melodiích pro nový projekt. Podrobnosti se objeví, jakmile
se zformuje". V roce 2012 basista The Mars Volta Juan Alderete prohlásil: "Mám rád Jona, zůstávám
s ním v kontaktu. Jon byl nešťastný a když je někdo nešťastný, musí někdo natáhnout spoušť a to Omarova
kapela udělala, takže to udělali. Museli ho nechat jít, protože do toho nezapadl tak, jak si přáli."
Theodore následně spolupracoval se zpěvákem Rage Against the Machine Zackem de la Rochou, v projektu nazvaném One Day as a Lion. Jejich první EP bylo vydáno 22. července 2008. Podílel se také na sólovém albu "The Front Trapeze" (2010), které se nahrával frontmanem kapely Incubus Brandon Boyd. V lednu 2012 nahradil Theodore svého nástupce v The Mars Volta Thomase Pridgena v superskupině Giraffe Tongue Orchestra, ačkoli v roce 2015 se do jejich sestavy na bicí vrátil Přidgen. Zahrál si jako bubeník v doprovodné kapele Dam Funk během jejich podzimního amerického turné 2012. V roce 2013 tisková zpráva skupiny Queens of the Stone Age odhalila, že se Theodore připojil ke Queens of the Stone Age na jejich připravované album "...Like Clockwork", aby nahradil Joey Castilla, který opustil kapelu s odvoláním na syndrom vyhoření z neustálého cestování. Přestože Dave Grohl nahrál bicí na šesté studiové album Queens of the Stone Age "...Like Clockwork" (2013), Jon nahrál bicí v titulní skladbě. Bylo to první album Queens, které to dotáhlo na #1 v Billboard 200. Dosáhlo také na pozici #2 v britské UK Albums Chart a bylo nominováno na tři ceny Grammy, včetně Best Rock Album. Po vydání alba v roce 2013 se je pak doprovázel na dalším turné a od té doby se stal stálým bubeníkem Queens of the Stone Age. Od té doby nahrál alba "Villains" (2017) a "In Times New Roman..." (2023). V roce 2018 hrál Theodore na bicí bicí v určitých částech hudby pro videohru "Red Dead Redemption 2". Na nahrávce se také objevili jeho spoluhráči z Queens of the Stone Age Joshua Homme a Michael Shuman. Theodore hrál na bicí na albu "Down in the Weeds, Where the World Once Wa"s skupiny Bright Eyes z roku 2020 a koncertoval s nimi až do roku 2022. V roce 2024 se Theodore objevil jako hostující umělec s The 8G Band v pořadu Late Night with Seth Meyers. |
Joey Castillo(rodným jménem Joseph William Castillo) (také znám jako The Sexy Mexi, Joey C) (narozen 30. března 1966, Gardena, California, U.S.) Drums, Percussion Joey Castillo je americký rockový bubeník. Svou kariéru zahájil v roce 1984 jako člen skupiny Wasted Youth, v 90. letech vystupoval s kapelou Sugartooth a v letech 1994 až 2002 hrál se skupinou Danzig, nejznámější se poté se stal jako bubeník hardrockové kapely Queens of the Stone Age (2002-2012). Castillo v současné době žije v Joshua Tree v Kalifornii se svými čtyřmi dětmi a manželkou. V současné době je členem skupin Circle Jerks, The Bronx, DOOM Regulator, Zakk Sabbath a Sugartooth, nebo spolupracuje se svými bývalými kapelami včetně Danzig, Wasted Youth, California Breed, Zilch a Scott Weiland and the Wildabouts. Castillo, pocházející z Gardeny v Kalifornii, začal hrát na bicí v 15 letech, když mu jeho babička půjčila peníze na koupi bicí soupravy. Jeho hru ovlivnili War, Al Green, Led Zeppelin, Rolling Stones a Black Flag. Svou bubeníckou kariéru zahájil v roce 1984 jako člen losangeleské punkové kapele Wasted Youth. Po nahrání dvou alb a několika turné Wasted Youth opustil a v roce 1991 se připojil ke skupině Sugartooth. Během léta 1994 založil krátkodobě působící punkovou kapelu s názvem Chronic Halitosis. Hráli punkové covery kapel jako Misfits a Black Flag. 
V roce 1994 Castillo opustil Sugartooth a připojil se ke skupině Danzig, poté co odmítl nabídky od Slayer
a Suicidal Tendencies. V letech 1990 až 1993 pracoval jako bicí technik Chucka Biscuita; Castillo ho nakonec
nahradil jako bubeníka na turné v roce 1994 po vydání alba Danzig 4. Od té doby byl (s výjimkou Glenna)
jediným stálým členem Danzig téměř deset let; zastával všechny perkuse na albech Blackacidevil (1996),
Satan's Child (1999) a I Luciferi (2002). V roce 1996 se objevil na sólovém albu Roberta Trujilla a
v roce 1998 se připojil k Zilch. Castillo se v roce 1997 zúčastnil konkurzu do Guns N' Roses, ale ke
kapele se nepřipojil. Po odchodu původního bubeníka Goatsnake v roce 2001 nahradil jeho původního
bubeníka, ale to netrvalo dlouho a krátce poté se rozešli. Castillo hraje na bicí na albu Primitive
Impulse z roku 2001 od Dope Headz, kapely založené Heathem a Patou. Také v roce 2001 zpíval doprovodné
vokály a nahrál bicí v některých skladbách na debutovém albu "Songs From The Earth" od hrror punk/death
rockové supergroup Son of Sam.Castillo se připojil v roce 2002 ke Queens of the Stone Age bez konkurzu a na poslední chvíli odehrál půlku písně (Avon), když frontman Josh Homme údajně odešel z místnosti a vrátil se se slovy: "Právě jsem vyhodil bubeníka. Turné začíná zítra". Castillovi nabídl hrát na koncertě, což se protáhlo na 10 let. S Queens of the Stone Age absolvoval turné na podporu jejich průlomového alba "Songs For The Deaf". Nahrál s nimi dvě alba "Lullabies To Paralyze" (2005), "Era Vulgaris" (2007) a polovinu alba "...Like Clockwork" (2013), než jej během nahrávání propustil zakládající člen Josh Homme. Castillo také hrál na vedlejších projektech, včetně sólového alba Marka Lanegana Bubblegum, Desert Sessions Vol. 9 & 10 a druhého a třetího alba Eagles of Death Metal "Death By Sexy" (2006) a "Heart On" (2008), s nímž koncertoval. Po odchodu z QotSA v roce 2012 se Castillo těší velké poptávce jako studiový hráč, hudebník na turné a také jako řádný člen kapely v mnoha projektech. Poté, co v roce 2012 opustil Queens of the Stone Age a vedlejší projekt Homme, Eagles of Death Metal, se Castillo připojil ke kapele California Breed, kde nahradil zakládajícího člena Jasona Bonhama. Připojil se ke Scottu Weilandovi a Wildabouts, s nimiž koncertoval před zpěvákovou smrtí v roce 2015, s bývalým kolegou z Queens of the Stone Age Nickem 
Oliverim se připojil ke třem skupinám: superskupinám Bloodclot (s Johnem Josephem z Cro-Mags a Toddem
Youthem, bývalým kytaristou Danzig and Murphy's Law), Royale Daemons (s Wino) a historickou punkovou
kapele Bl'ast. Castillo se také připojil k cover kapele Zakk Sabbath od Black Sabbath vedené Zakkem
Wyldem.Je pozoruhodné, že 25. června 2017 se Castillo spolu s Trentem Reznorem, Mariqueen Maandig Reznor, Robinem Finckem, Atticusem Rossem a Alessandrem Cortinim objevil jako "The Nine Inch Nails" v 8. epizodě seriálu "Twin Peaks: The Return", kde předvedli alternativní živou verzi písně "She's Gone Away", která se objevila na albu Nine Inch Nails z roku 2016 pod názvem "Not The Actual Events". V roce 2018 se Castillo připojil ke skupině The Bronx poté, když zakládající člen Jorma Vik odešel hrát s Castillovou bývalou kapelou Eagles of Death Metal. Následující rok koncertoval s The Hives. V červenci 2021 hardcore punková kapela Circle Jerks oznámila, že Castillo bude jejich novým bubeníkem a připojí se k nim na jejich reunionovém turné k oslavě 40. výročí jejich alba "Group Sex" z roku 1980. Turné bylo oznámeno v roce 2019 a plánováno na rok 2020, ale kvůli pandemii COVID-19 bylo odloženo až na rok 2021. V březnu 2023 Castillo založil kapelu Bad Optix spolu s Timem Armstrongem, Jessem Michaelsem a Spencerem Pollardem. Skupina vydala svůj první singl "Raid". Méně než týden po oznámení založení kapely si kapela změnila název na DOOM Regulator. |
 (rodným jménem Alain Johannes Mociulski) (narozen 2. května 1962, Santiago, Chile) Bass, Guitars, Keyboards, Backing Vocals Alain Johannes je chilsko-americký multiinstrumentalista a zpěvák, jehož hlavními nástroji jsou kytara a baskytara. Je zakládajícím členem několika kapel, včetně alternativní rockové skupiny Eleven, a podílel se na interpretech jako hardrocková kapela Queens of the Stone Age, Them Crooked Vultures, PJ Harvey, Chris Cornell, Arctic Monkeys, Mark Lanegan a The Desert Sessions, a to jak jako hudebník, tak jako producent. Alain Johannes je synovcem chilského hudebníka nueva ola Petera Rocka. Byl ženatý s Natashou Shneider od roku 1987 až do její smrti v roce 2008. Působil také jako zvukař v Cherokee Studios, Steakhouse Studios a Sound City Studios. V dospívání založil Johannes s Hillelem Slovakem, Toddem Strassmanem a Jackem Ironsem kapelu Chain Reaction (později Anthym). Tato kapela byla později přejmenována na What Is This. Todda Strassmana nahradil Flea, kterého po odchodu z kapely nahradil Chris Hutchinson. V roce 1987 založili Johannes a Natasha Shneider kapelu Walk the Moon, která vydala jedno eponymní album u MCA Records. Údajně na některých skladbách hráli Chris Hutchinson a Jack Irons. Další kapela Eleven vznikla v roce 1990 a v roce 1991 vydala své debutové album "Awake In A Dream", které obsahovalo popové singly "Rainbows End" a "All Together". Následovala pravidelná alba "Eleven" (1993), "Thunk!" (1995), "Avantgardedog" (2000) a "Howling Book" v roce 2003. 
Johannes byl jediným dalším přispěvatelem na debutovém albu Jasona Falknera z roku 1996 s názvem "Jason
Falkner Presents Author Unknown". Významně se také podílel na sólovém albu Chrise Cornella z roku 1999
s názvem "Euphoria Morning" jako kytarista, skladatel a producent. Na podporu tohoto alba také koncertoval
s kapelou Chrise Cornella po boku Natashy Shneider, Grega Upchurha a Ricka Markmanna, kteří v té době také
tvořili sestavu Eleven. Mixoval a hrál na první sólové desce Jacka Ironse s názvem "Attention Dimension",
která vyšla v roce 2004, a byl spoluautorem písní pro dánskou stoner rockovou kapelu "The Royal Highness".
V roce 2005 se připojil ke skupině Queens of the Stone Age, kde hrál na kytaru a basu v albu "Lullabies
To Paralyze". Předtím hostoval v předchůdci "Lullabies", "Songs For The Deaf", a také se podílel na psaní
skladby "Hanging Tree" během jednoho z alb The Desert Sessions. Účastnil se turné k albu a objevil se na
živém DVD "Over The Years a Through The Woods" na hlavním koncertě. Johannes se podílel jak přispěvatel
v pokračování "Lullabies", "Era Vulgaris", ale rozhodl se soustředit na Eleven s Natashou Shneider a
dvojice se z turné odhlásila ještě před zahájením propagace alba.V roce 2007 se Johannes stal součástí kapely australské zpěvačky Brody Dalle podílejícího se na albu "Spinnerette". Dne 2. července 2008 zemřela Natasha Shneider na rakovinu, bylo jí 52 let. V srpnu 2009 se připojil ke skupině Them Crooked Vultures, kde spolupracovali s frontmanem Foo Fighters Davem Grohlem, frontmanem Queens of the Stone Age Joshem Hommeem a bývalým baskytaristou Led Zeppelin Johnem Paulem Jonesem. Johannes se na jejich turné v letech 2009-2010 podílel jako kytarista, basista, klávesista a doprovodný vokál a během vystoupení často hrál i svou vlastní sólovou kytarovou sekci. Koncem roku 2008 nahrál Adam Lambert píseň "Time For Miracles", kterou napsal společně se Shneiderem, a použil ji ve filmu 2012. Dne 5. října 2010 vydal své sólové debutové album "Spark" jako poctu zesnulé manželce Natashi Shneider. Dne 5. září 2012 Jimmy Eat World oznámili, že bude jejich producentem a zvukařem na jejich 8. studiovém albu. V roce 2013 se stal hráčem v projektu Davea Grohla Sound City Players, napsal a nahrál pro album píseň a hrál hlavní roli v živých vystoupeních. Dne 11. listopadu 2014 vydal své druhé sólové album "Fragments And Wholes Vol. 1", inspirované smrtí svých rodičů i Natashy Shneider. Johannes začal s PJ Harvey spolupracovat v roce 2014. V letech 2016 až 2017 byl Johannes součástí turné PJ Harvey na jejím světovém turné na podporu jejího alba The Hope Six Demolition Project. Zahrál si také na samotném albu. V roce 2015 se stal producentem alba "The Phantom Cowboy" od K's Choice a alba francouzské zpěvačky Edith Crash "Partir". V roce 2016 složil a nahrál soundtrack ke hře od Ubisoft "Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands". V roce 2020 vyšla jeho třetí sólová deska "Hum" u Ipecac Records, která se setkala s příznivými recenzemi kritiků.  Dne 3. září 2022 se Them Crooked Vultures znovu sešli při koncertě na stadionu Wembley na počest zesnulého bubeníka Foo Fighters Taylora Hawkinse a znovu 27. září 2022 v Kia Forum na druhém tributním koncertu. V květnu 2024 Alain hrál s Masters of Reality. Byl také jejich předskokanem, sólově na pódiu se svou kytarou ve stylu "cigar box". Johannes také cestoval po Evropě s vybranou kapelou ze zemí, kde hrál při tvorbě své doprovodné kapely, což mu umožnilo hrát ve svých setech písně z Eleven a Desert Sessions. Například na britské části Alainovou doprovodnou kapelou byli Earl of Hell, kteří mu na turné také předskakovali. Spolu s bývalým spolupracovníkem Chrisem Gossem přispěl Alain písní "Aqualung" od Jethro Tull z alba "Aqualung" z roku 1971 na tribute album Aqualung (Redux), které vyšlo u Magnetic Eye Records v prosinci 2024. Píseň se řídila původním aranžmá, ale byla ztvárněna a cappella s využitím hlasů hrajících instrumentaci spolu s různými elektronickými perkusními zvuky. Byla příznivě hodnocena jako "noční můra" s hudbou surrealisty. |
Natasha Shneider(rodným jménem Natalia Mikhailovna Schneiderman) (známa také jako Natasha Kapustin) (narozena 22. května 1956, Riga, Latvia, ,zemřela 2. července 2008, Los Angeles, California, U.S.) Keyboards, Backing Vocals Natalia Schneider, známá jako Natasha Shneider, byla lotyšsko-americká hudebnice a herečka sovětsko-amerického původu. Nejvíce se proslavila jako klávesistka a zpěvačka v kapele Eleven, spolu se svým partnerem, kolegou z kapely Alainem Johannesem. Shneider se podílela na skladbách pro Chrise Cornella a Queens of the Stone Age a společně s Johannesem s Cornellem koncertovala na jeho turné Euphoria Morning v roce 1999 a s Queens v roce 2005 na jejich turné "Lullabies To Paralyze". 
Natalia se narodila v Rize v Lotyšsku (tehdy členský stát Sovětského svazu) v židovské rodině. Hudební nadání
prokazovala již od útlého věku a oba její rodiče byli hudebníci. Natasha získala klasické hudební vzdělání na
Moskevské univerzitě, kde v roce 1973 potkala svého budoucího manžela Sergeje, a to na undergroundové rockové
akci.V dospívání na začátku 70. let byla Shneiderová členkou státního popového orchestru "Sovremennik", vedenému a státem sponzorovanému, vedenému Anatolijem Krollem, který hrál převážně jazzovou, soudobou ruskou hudbu. Samotný název orchestru znamená "současný". V tomto souboru také její první manžel Sergej Kapustin (nar. 1949) na kytaru a bicí. Protože kapelu sponzoroval stát, musel repertoár schvalovat kulturní komise. To znamenalo absolutně žádný rock'n'roll. Její bratr Vladimir Shneider (1951-2012) mezitím produkoval a hrál na klavír a klávesy v devítičlenné kapele Singing Hearts, což byla jedna z nejžhavějších ruských skupin v polovině 70. let, jejíž tvorba a zvuk byly silně kontrolovány sovětskými úřady. Kapela sice byla dostatečně úspěšná, ale zároveň byla přísně kontrolována státem. Vladimir Shneider vzpomínal: "Zpívali jsme 37 písní o tom, jak dobrá je komunistická strana, a na konci - pokud jsme měli štěstí - jsme směli zahrát klidnou píseň jako "Killing Me Softly" nebo "Ain't No Sunshine". Ale nikdy žádný rock". Na začátku 70. let se Natasha a její rodinní příslušníci zoufale snažili opustit Rusko a najít si práci a občanství v USA. V roce 1973 se společně rozhodli požádat o emigrační povolení... Po podání emigračních dokumentů byla všechna jejich zaměstnání ukončena. "Serge a já jsme museli opustit svá zaměstnání," 
řekla Nataša. "Asi pět měsíců jsme neměli žádný příjem. Čekali jsme a připravovali se psychologicky
a psali jsme si materiály". Nataša, která byla v té době již několik měsíců těhotná, si jasně pamatovala
datum, kdy konečně odletěli z Moskvy, 30. prosince 1975.Jako poslední pozdrav od úřadů jim bylo řečeno, že letadlo je přetížené a že si musí nechat jen své osobní věci, pokud chtějí nastoupit. Další let do jejich cílové destinace byl ohromujících pět dní po vypršení platnosti jejich víz. Po nervy drásajícím zvažování a poté, co nechali své osobní věci a těžce vydělané nástroje svému osudu, nastoupili do letadla, jen aby zjistili, že je prázdné, až na jednu další malou rodinu v nejvzdálenějším koutě. V květnu 1976 sourozenci Schneidermanovi a Kapustin emigrovali na Západ a dorazili do New Yorku bez financí a konexí. Natashi a Kapustinovi se pouhé dva měsíce po příjezdu narodil syn Robin. Přijali denní práci a hrávali večerní koncerty po městě. Tehdy si Vladimir Schneiderman změnil příjmení na Shneider a Natasha si změnila příjmení po svatbě z Kapustinem na Kapustin. V roce 1978 dorazili do Hollywoodu, kde se setkali s Guyem Costou, vedoucím studiových operací Motown, který je představil Berrymu Gordymu, zakladateli Motown Records. Díky tomuto setkání s Gordym podepsali smlouvu s nahrávací společností, údajně první ruská kapela pod velkým labelem. Kapustinovi, doprovázeni Natashiným bratrem Vladimirem, okamžitě po příjezdu do Států založili kapelu. Kapela, ovlivněná soulovými a rhythm'n'bluesovými umělci, hrála jedinečný styl R&B inspirovaného disca s klasickým evropsko-ruským nádechem. Vzhledem k tomu, že kapela pocházela z Ruska a hrálae "černou" hudbu, se za název kapely předvídatelně stalo Black Russian. Název má však delší kořeny. Už v Moskvě, když Natašina skupina přátel poslouchala rock'n'roll na zakázaných rozhlasových stanicích, jako je Radio Luxembourg a Hlas Ameriky, byli nazýváni "černí Rusové". "V názvu je mnoho významů," vzpomínala Natasha. "Znamenalo to, že jsme černí Rusové, ne rudí Rusové. A byli jsme černé ovce." V červnu 1980 vydala jejich nově pojmenovaná skupina Black Russian album popu ve stylu R&B, které se setkalo s příznivým ohlasem časopisu Billboard, který zdůraznil písně "Mystified, Leave Me Now" (později vydána jako singl), "Emptiness", "New York City" a "Love's Enough". Album nemělo komerční úspěch a Black Russian to neustáli. Natasha Shneider a Serge Kapustin se poté rozvedli. 
V roce 1987 se Natasha provdala za svého druhého manžela, chilského kytaristu, Alaina Johannese a pod
značkou MCA vydali album "Walk The Moon" bez velkého ohlasu. V roce 1990 založili s bubeníkem Jackem
Ironsem kapelu Eleven a v následujícím roce vydali své debutové album "Awake In A Dream" a začala se
prodírat hitparádami Billboardu. Skupina v průběhu následujících dvaceti let vydala další čtyři alba.
Irons odešel během vydání jejich třetího alba "Thunk" v roce 1995, aby hrál s Pearl Jam, a vrátil se
až s pátým albem "Howling Book" v roce 2003.Mezitím pár navázal mnoho spolupráce s osobnostmi, jako je Chris Cornell (Soundgarden), který se podílel na napsání jeho pravděpodobně nejslavnější sólové skladby "Flutter Girl". Následně s Cornellem absolvovali turné na podporu jeho alba "Euphoria Morning". Shneider a Johannes spolupracovali s Joshem Hommem a dalšími umělci na albu "The Desert Sessions, Volumes 7 & 8". Podíleli se také na albu "Songs For The Deaf" skupiny Queens of the Stone Age z roku 2002 a připojili se ke kapele v rámci jejich turné na podporu jejich alba "Lullabies To Paralyze" z roku 2005. Přitom Alain Johannes se také podílel na několika skladbách už na "Lullabies". S Chrisem Cornellem napsali, vystoupili a produkovali jeho sólové album "Euphoria Morning" z roku 1999 a tvořili součást jeho kapely na následném turné. Píseň "Someone To Die For", kterou Shneider napsal společně s Cornellem a Johannesem, byla součástí soundtracku k filmu "Spider-Man 2" (2004) v podání Jimmyho Gnecca z Ours a Briana Maye z Queen. Demo verze písně v podání Cornella a Eleven je k dispozici na internetu. Natasha Shneider hrála ve dvou celovečerních filmech, v němž ztvárnila sovětskou kosmonautku Irinu Jakuninovou ve filmu "2010" z roku 1984 a bývalou polskou studentku na výměnném pobytu Wandu Jakubovskou ve filmu "Spiker" (1986). Zahrála si také v TV seriálech "Miami Vice" a "Hill Street Blues". Natasha napsala a nahrála píseň "Who's In Control" pro film "Catwoman" z roku 2004 a přispěla cembalem do skladby "Guilt By Association" z cyklu Ludvík XIV z roku 2008. V srpnu 2007 byla Natashe diagnostikována rakovina, která byla různě prezentována jako rakovina plic a rakovina děložního čípku. Začala s agresivní chemoterapií a v době svého posledního vystoupení s nemocí již hluboce bojovala. 
Následující zpráva se následně objevila na hlavní stránce qotsa.com: Dne 2. července v 11:11 Natasha Shneider zemřela. Svůj život ukončila stylem a poezií, které prožívala všechny předchozí dny, přešla v náručí svých nejbližších. Žádná slova nemohou vyjádřit neochvějnou sílu, kterou poskytla, nepřízeň osudu, kterou překonala, talent, který vlastnila a rozvíjela, bystrost jejího vtipu ani krásnou komplexnost jejího intelektu. Jsme nesmírně vděční za její vliv a dar jejího přátelství. |
 (celým jménem Mark William Lanegan) (také znám jako Dark Mark) (narozen 25. listopadu 1964, Ellensburg, Washington, U.S., zemřel 22. února 2022, Killarney, Ireland) Co-lead and Backing Vocals, Keyboards Mark Lanegan byl americký rockový hudebník, zpěvák a autor písní. Svou hudební kariéru zahájil v 80. letech ve skupině Screaming Trees, která bývá většinou řazena do stylu grunge. Byl také znám jako člen skupin Queens of the Stone Age a The Gutter Twins. Již v době svého působení ve skupině vydal Lanegan také své první sólové nahrávky, do roku 2020 jich vytvořil dvanáct sólových studiových alb, vydal také tři alba založená na spolupráci s Isobel Campbell a dvě s Dukem Garwoodem. Byl znám svým barytonovým hlasem, který byl popisován jako "drsný jako třídenní vousy, ale zároveň pružný a poddajný jako mokasínová kůže" a byl přirovnáván k Tomu Waitsovi, Leonardu Cohenovi a Nicku Caveovi. Lanegan zahájil svou hudební kariéru v roce 1984 v kapele Screaming Trees, se kterou vydal sedm studiových alb a pět EP, než se v roce 2000 rozpadla. Během svého působení v kapele zahájil také sólovou kariéru a v roce 1990 vydal své první sólové studiové album "The Winding Sheet". Poté vydal dalších 10 sólových alb, která se setkala s uznáním kritiky, ale pouze s mírným komerčním úspěchem. Po skončení Screaming Trees se stal častým spolupracovníkem skupiny Queens of the Stone Age a v letech 2001 až 2005 byl jejich stálým členem v období "Songs For The Deaf" a "Lullabies To Paralyze". Mark William Lanegan se narodil v Ellensburgu ve státě Washington. Během rozhovoru pro The Rocket v roce 1996 uvedl, že v mládí řídil kombajn. Byl irského, skotského a velšského původu. Řekl, že se u něj ve 12 letech vyvinula porucha užívání alkoholu a v 18 letech začal silně užívat drogy, poté co byl již zatčen a odsouzen k jednomu roku vězení za trestné činy související s drogami. 
Kapela Screaming Trees vznikla koncem roku 1984. Jejím zakladatelem byl Lanegan, kytarista Gary
Lee Conner, baskytarista Van Conner a bubeník Mark Pickerel. Spolu s Alice in Chains, Pearl Jam,
Soundgarden, Mudhoney, The Melvins a Nirvanou byli Screaming Trees součástí rozvíjející se
grungeové scény v Seattlu na začátku 90. let. Pickerela později nahradil Barrett Martin. Lanegan
se původně připojil jako bubeník, ale později řekl: "Byl jsem tak mizerný bubeník, že mě nutili
zpívat". Kapela v roce 1986 vydala EP "Other Worlds" nahrané v témže roce a původně dostupné
pouze na kazetě, album bylo znovu vydáno na CD a LP u SST Records v roce 1987. Přestože se o kapelu
ucházela velká vydavatelství, v roce 1985 podepsali smlouvu s Velvetone Records a v témže roce
vydali své debutové album "Clairvoyance". Album bylo kombinací psychedelické hudby a hard rocku
a nese mnoho podobností s raným grunge.S kapelou vydal postupně další alba "Even If And Especially When" (1987), "Invisible Lantern" (1988), "Buzz Factory" (1989), "Uncle Anesthesia" (1991), "Sweet Oblivion" (1992) a "Dust" (1996). Jejich páté album z roku 1991 kapela vydala jako první album pro velký label Epic. Album produkoval zpěvák Soundgarden Chris Cornell a byl na něm uveden singl "Bed Of Roses", který získal značný prostor v alternativních rockových rádiích. Až album "Sweet Oblivion" bylo průlomovým albem kapely, které obsahovalo singly "Nearly Lost You", "Dollar Bill", "Shadow Of The Season" a "Butterfly". První dva singly si získaly značnou pozornost v alternativních rockových rádiích, zatímco videoklip k písni "Nearly Lost You" se na podzim roku 1992 stal hitem MTV a alternativních rádií díky popularitě soundtracku k filmu "Singles", ve kterém byla píseň uvedena. Po přestávce způsobené vnitřními spory a nejistotou ohledně kvality nahrávané hudby vyšlo v roce 1996 jejich poslední album "Dust". Z alba sice vzešlo několik singlů, ale album se umístilo na 134. místě v žebříčku Billboard 200. V kanadské albové hitparádě dosáhlo 39. místa a bylo jediným albem Screaming Trees, které se dostalo do hitparád mimo Spojené státy. 
Kapela se v roce 1999 vrátila do studia, nahrála několik dem a nabízeli je různým vydavatelstvím,
ale žádné z nich nebylo ochotno je přijmout. Kapela odehrála několik překvapivých koncertů začátkem
roku 2000 a poté, po koncertu na oslavu zahájení seattelského Experience Music Project, nečekaně
oznámila svůj oficiální rozpad.Když se Lanegana v roce 2021 zeptali na grungeové hnutí 90. let, poznamenal: "Není to něco, co bylo vykonstruováno nebo uvařeno někde u táboráku. Prostě se to stalo organicky. Je pro mě těžké se k tomu vyjádřit, protože vždycky existuje skvělá nová hudba a pravděpodobně vždycky bude - dokud bude svítit slunce". V roce 1990 vydal Lanegan u labelu Sub Pop své první sólové album "The Winding Sheet". Lanegan naznačil, že album vzniklo na základě projektu Leadbelly, na kterém pracoval s Markem Pickerelem, Kurtem Cobainem a Kristem Novoselicem. Projekt neměl dlouhého trvání a nakonec se do vývoje debutové sólové desky zapojili i další hudebníci. Z nahrávání Leadbelly se na "The Winding Sheet" objevila verze skladby "Where Did You Sleep Last Night?". Skladba "Ain't It a Shame" je k dispozici na box setu "Nirvany With The Lights Out". Cobain také zpíval doprovodné vokály v písni "Down In The Dark" na Laneganově debutovém albu. Většina alba byla nahrána s Pickerelem na bicí, Mikem Johnsonem na kytaru, Stevem Fiskem na klavír a varhany a Jackem Endinem na basu. Jeho druhá sólová deska, Whiskey for the Holy Ghost z roku 1994, byla soudržnější a obsahovala písně „The River Rise“, „Kingdoms of Rain“, „Riding the Nightingale“ a „Beggar's Blues“. Album, jehož tvorba trvala téměř tři roky, málem nespatřilo světlo světa, protože Lanegan měl hodit master pásky do rybníka před nahrávacím studiem, ale na poslední chvíli ho zastavil producent Jack Endino. 
V roce 1995 se Lanegan objevil na albu Above od Mad Season. Projekt vedl jeho přítel Layne
Staley (Alice in Chains) a koncem roku 1994 jej založili Staley, Mike McCready ze skupiny
Pearl Jam, Barrett Martin ze Screaming Trees a John Baker Saunders ze skupiny The Walkabouts.
Lanegan se podílel na psaní a zpěvu písní „Long Gone Day“ a „I'm Above“. Lanegan se také
objevil na pódiu na koncertech Mad Season, kde tyto písně zahrál. Po Staleyho odchodu z
kapely začali Mad Season pracovat na potenciálním druhém albu s Laneganem jako hlavním
zpěvákem. Tři z těchto dříve nevydaných písní s Laneganem se nakonec objevily na deluxe
reedici alba Above v roce 2013.V roce 1998 vyšlo album "Scraps At Midnight". Album bylo nahráno předchozí zimu v Rancho de la Luna v Joshua Tree v Kalifornii a produkoval ho dlouholetý přítel a spolupracovník Mike Johnson. Účastnili se na něm majitelé Rancho de la Luna Fred Drake a Dave Catching. Čtvrté studiové album Laneganu vyšlo v roce 1999. Album vzniklo jako B-strany singlů z alba "Scraps At Midnight" (dvě skladby z nahrávání se objevují na singlu „Hotel“). Vzhledem k tomu, jak se nahrávání vyvíjelo, bylo přidáno několik dalších a nahrávka dostala název "I'll Take Care Of You". Album obsahuje coververze písní významných folkových, R&B a punkových umělců, jako jsou Tim Hardin, Booker T. and the MGs a country ikona Buck Owens, a také přítel Jeffrey Lee Pierce z Gun Clubu. Lanegan uvedl, že Jeffrey Lee Pierce byl jedním z jeho raných hudebních hrdinů a vzbudil v něm zájem o tvorbu hudby.[20] Také v roce 1999 se Lanegan podílel na tributním albu pro spoluzakladatele Moby Grape, Skipa Spence, který byl nevyléčitelně nemocný. V roce 2009 Lanegan zpíval hlavní vokály v písni „The Last Time“, vedlejší skladbě A na EP Fate to Fatal od The Breeders. V roce 2001 vydal své páté studiové album Field Songs. Na albu se objevil jeho přítel Duff McKagan a významně se podílel i baskytarista Soundgardenu Ben Shepherd. V roce 2003 se objevil na nahrávce Grega Dulliho s názvem Blackberry Belle pro The Twilight Singers, kde se podělil o hlavní vokály v epické závěrečné skladbě „Number Nine“. Toto by byla první z mnoha spoluprací s Dullim a The Twilight Singers. 
Před vydáním svého čtvrtého alba vydal Mark Lanegan EP "Here Comes That Weird Chill", které
obsahovalo skladbu "Methamphetamine Blues" (později na albu "Bubblegum") a také řadu B-stran
a rarit (včetně coververze písně "Clear Spot" od Captain Beefheart), na níž spolupracoval s
mnoha umělci, kteří se později objevili na albu Bubblegum, jako například s Joshem Hommeem,
Deanem Weenem, Nickem Oliverim a Chrisem Gossem, a také (zejména) s Natashou Shneider, Gregem
Dullim a Aldem Struyfem.Na svém dalším sólovém albu Bubblegum (2004) se k Laneganovi připojila skupina významných umělců, včetně P. J. Harveyho, Joshe Hommeho a Nicka Oliveriho z Queens of the Stone Age, Grega Dulliho z The Afghan Whigs a Twilight Singers, Davea Catchinga z Rancho de la Luna, Deana Weena z Ween a Duffa McKagana a Izzyho Stradlina, dříve členů Guns N' Roses. Na albu Bubblegum se také objevila Laneganova bývalá manželka Wendy Rae Fowler, nyní v albu We Fell to Earth. Toto album, které se setkalo s příznivými recenzemi, bylo jeho dosud komerčně nejúspěšnějším a dosáhlo 39. místa v žebříčku Billboard Top Independent Albums. Někteří by se domnívali, že je to díky účasti několika významných hudebních osobností, ačkoli album se setkalo s nadšenými recenzemi kritiků. V roce 2013 byla skladba "Strange Religion" použita v 6. sérii televizního seriálu Californication stanice Showtime. Laneganovo sedmé sólové album Blues Funeral vyšlo v únoru 2012. Na vzniku alba se podíleli Josh Homme, Dave Catching, Alain Johannes a Martyn LeNoble. V listopadu 2012 Lanegan sám vydal vánoční album s názvem Dark Mark Does Christmas 2012, které obsahovalo coververzi písně „Burn the Flames“ od Rokyho Ericksona. Limitované šestiskladbové EP bylo k dispozici pouze na jeho koncertech. Laneganovo první společné album s Dukem Garwoodem s názvem Black Pudding, které vyšlo v roce 2013 u Heavenly Recordings, vyšlo 24. srpna 2013. Album se vyznačovalo převážně akustickou kytarou, podobně jako jeho první sólová alba u Sub Pop a také díky dlouholetému sólovému spolupracovníkovi Alainu Johannesovi. 
Lanegan vydal v neděli ve Spojených státech pětiskladbové EP s názvem No Bells, 29. července
2014, a 25. srpna pak evropské vydání. 15. července byl vydán videoklip k písni "Sad Lover",
třetí skladbě z EP. Laneganovo další album Phantom Radio vyšlo 21. října 2014. Produkoval ho
Alain Johannes a má podobnou zvukovou estetiku jako Blues Funeral.Laneganovo druhé společné album s Dukem Garwoodem s názvem With Animals vyšlo 24. srpna 2018. V říjnu 2018 dvojice absolvovala turné po Evropě na podporu tohoto alba. Lanegan vydal v letech 2017 až 2020 u Heavenly Recordings další tři sólová alba "Gargoyle" v roce 2017, "Somebody's Knocking" v dubnu 2019, a "Straight Songs Of Sorrow" v květnu 2020. Laneganovo první vystoupení proběhlo s kapelou Queens of the Stone Age na albu u "Rated R". Zpíval hlavní vokály ve skladbě "In The Fade" a doprovodné vokály ve skladbách "Leg Of Lamb", "Autopilot" a "I Think I Lost My Headache". Album Rated R se stalo komerčně úspěšným a stalo se prvním albem Queens of the Stone Age, které se dostalo do hitparád. Krátce po vydání sólového alba "Field Songs" se Lanegan stal členem Queens of the Stone Age na plný úvazek. Objevil se na albu "Songs For The Deaf" z roku 2002, kde nazpíval sólově skladby "Song For The Dead", "Hangin' Tree", "Song For The Deaf" a "God Is In The Radio". Album se stalo pro kapelu velkým průlomem, vystoupalo na #17 místo v žebříčku Billboard 200 a získalo zlatou desku od RIAA. Během následujících dvou let také koncertoval na podporu alba. Lanegan koncertoval na plný úvazek jako třetí zpěvák Queens of the Stone Age na podporu tohoto alba a připojil se ke svému příteli Joshuovi Hommeovi, který v roce 1996 předskakoval Screaming Trees jako jejich kytarista. Album získalo dvě nominace na cenu Grammy za nejlepší hardrockový výkon za singly "No One Knows" (2003) a "Go With The Flow" (2004). V roce 2005 vydal Lanegan s Queens of the Stone Age své poslední album s názvem "Lullabies To Paralyze", kde zpíval hlavní vokály v první skladbě alba s názvem "This Lullaby". Vydání alba bylo v roce 2004 odloženo kvůli změnám v sestavě, když basista Nick Oliveri byl propuštěn a Lanegan jel na turné na podporu "Bubblegum". Lanegan se později připojil na podporu alba. Lanegan i po odchodu z kapely pokračoval ve spolupráci s Queens of the Stone Age a jejími členy. V roce 2007 se objevil na jejich albu "Era Vulgaris", kde přispěl doprovodnými vokály ke skladbě "River In The Road". Dne 12. srpna 2010 se Lanegan znovu připojil ke Queens of The Stone Age na pódiu v Nokia Clubu v Los Angeles, kde s kapelou zazpíval čtyři přídavky. Koncert byl uspořádán s cílem získat finanční prostředky pro baskytaristu Eagles of Death Metal Briana O'Connora, kterému byla několik měsíců před akcí diagnostikována rakovina. V roce 2013 se Lanegan objevil na jejich šestém albu "...Like Clockwork", kde se podílel na psaní písně "Fairweather Friends" a na doprovodných vokálech skladby "If I Had a Tail". V dubnu 2004 vydal Lanegan EP s bývalou zpěvačkou Belle & Sebastian Isobel Campbell s názvem "Time Is Just The Same". Později vydali singl s názvem "Ramblin' Man" pro své společné album "Ballad Of The Broken Seas". Campbell napsala a nahrála většinu skladeb na albu v Glasgow, přičemž Lanegan přidal vokály v Los Angeles. Deska se setkala s pozitivním ohlasem kritiků. Kromě vokálů Lanegan s Campbell napsal také skladbu "Revolver". Album bylo nominováno na cenu Mercury Prize za rok 2006. Lanegan a Campbell odehráli v lednu 2007 čtyři koncerty ve Velké Británii, přičemž londýnský termín byl kvůli vysoké poptávce po vstupenkách přesunut do většího místa. 
Po koncertě s Laneganem v lednu 2007 se Campbell Lanegana zeptal, zda by zvážil nahrání
nového alba, Lanegan odpověděl: "Bez váhání". Tentokrát Lanegan odletěl do Glasgow,
aby nahrál nové album koncem března na devět dní a nahrál písně, které Campbell napsal. Po
spolupráci s Laneganem Campbell poznamenala: "Je to jeho klasický, ležérní americký hlas,
který miluji". A dodala: "Myslím, že jsem si s ním hodně hrála, takže je tam pár písní,
které by Mark nazval obscénními, a také pár balad". Album s názvem "Sunday at Devil Dirt"
vyšlo 5. května 2008 s jediným singlem "Who Built the Road". Třetí společné album s Campbell
vyšlo 16. srpna 2010 s názvem "Hawk". Dvojice absolvovala turné na podporu alba, včetně
vystoupení na All Tomorrow's Parties ve dnech 10.-12. prosince 2010 (Bowlie 2), které
připravili Belle & Sebastian, a koncertů v Austrálii v roce 2011. Na konci turné duo
přestalo fungovat a každý se vydal svou vlastní cestou.Projekt The Gutter Twins vznikl jako hudební spolupráce rockových hudebníků Grega Dullího a Marka Lanegana. Dulli a Lanegan se od roku 2000 pravidelně podíleli na vzájemných projektech, zejména na Dulliho albu "Twilight Singers". Album The Gutter Twins vzniklo ve spolupráci Lanegana a zpěváka skupin Afghan Whigs/Twilight Singers Grega Dulliho. Na společném albu pracovali nejméně od Vánoc 2003 a poprvé hráli jako The Gutter Twins v Římě v září 2005. Album "Saturnalia" vyšlo 4. března 2008 u Sub Pop, labelu, se kterým Dulli i Lanegan již dříve spolupracovali. První turné dua začalo 14. února 2008 v New Yorku a pokračovalo v březnu a dubnu po celé Evropě a Spojených státech. Album se stalo velkým hitem a Liz Raftery z časopisu Blast Magazine ho nakonec pochválila a nazvala jej "zvukovým sestupem do temných emocí, které se často skrývají pod povrchem". Nejvyšší umístění alba bylo na #7 místě v Belgii, v žebříčku Billboard 200 dosáhlo na #117 místo. Dne 2. září 2008 vydali The Gutter Twins EP s názvem "Adorata" exkluzivně na iTunes. Adorata obsahuje osm skladeb, většina z nich jsou covery, ale také dvě písně od Gutter Twins, které se na album nikdy nedostaly. Lanegan se objevil na třech nahrávkách s The Twilight Singers, "Blackberry Belle", "She Loves You" a "A Stitch In Time". V roce 2006 Lanegan s kapelou absolvoval turné po Evropě a Izraeli, které se později rozšířilo i do Spojených států. V roce 2008 Lanegan spolupracoval s Timem Simenonem na skladbě s názvem "Black River", která se objevila na Simenonovu čtvrtém albu pod jeho přezdívkou "Bomb The Bass, Future Chaos". V roce 2007 se na albu anglického elektronického dua Soulsavers s názvem "It's Not How Far You Fall, It's The Way You Land" objevil Lanegan na 8 z 10 skladeb. Kromě zpěvu se Lanegan projevil i jako zpěvák. Album také obsahuje přepracovanou verzi skladby "Kingdoms Of Rain", která původně vyšla na Laneganově druhém sólovém albu "Whiskey For The Holy Ghost". Soulsavers nahráli skladby v Anglii v letech 2005 a 2006, přičemž Lanegan nahrál vokální party v Conway Studios v Los Angeles. V roce 2009 Soulsavers znovu pověřili Lanegana, aby přispěl vokály k několika skladbám na jejich třetím studiovém albu "Broken". To vedlo k rozsáhlému turné na podporu alba, které začalo 6. září v Portlandu v Oregonu. Po turné po Spojených státech s nimi Lanegan pokračoval v vystupování během jejich rozsáhlé série evropských koncertů. Ty se pohybovaly mezi hlavními koncerty a vystoupeními na podporu Depeche Mode. Po dokončení turné pro Soulsavers Lanegan oznámil sólové evropské turné. Koncerty se zaměřovaly konkrétně na jeho sólovou historii, což neudělal od skončení turné na podporu Bubblegum. V roce 2009 Lanegan podobně jako Josh Homme spolupracoval s britskou elektronickou skupinou Unkle, jejímž zakladatelem byl James Lavelle. V roce 2011 se Laneganova hudba objevila v traileru a závěrečných titulcích videohry "Rage" a v soundtracku k filmu "The Hangover Part II". Lanegan spolupracoval na skladbě "So Long Sin City" se Slashem, který nahrál hudbu k nezávislému filmu z roku 2011 This Is Not a Movie, 
který režíroval Olallo Rubio a v němž hráli Edward Furlong, Peter Coyote, Miguel Ferrer. Dne 16. dubna
2013 Lanegan a Duke Garwood vydali své první studiové album "Black Pudding". Pro Record Store Day 2013
Lanegan spolupracoval s Mobym na vydání sedmipalcové desky s názvem "The Lonely Night". V roce 2013 se
Lanegan také spojil se seattelským producentem Martinem Feveyearem, aby pracovali na coververzi
"Imitations", která byla vydána 17. září 2013 u Vagrant Records.Lanegan a Josh Homme se společně podíleli na psaní úvodní písně pro TV show "Anthony Bourdain: Parts Unknown", která byla poprvé vysílána v roce 2013 na CNN. Jako zpěvák se Lanegan objevil v roce 2014 ve dvou písních na albu "Primitive And Deadly" skupiny Earth. Také se podílel vokály a skladatelskou tvorbou na skladbě "Nannuflay" tuaregské rockové kapely Tinariwen z jejich alba "Elwan" z roku 2017. V roce 2020 Lanegan přispěl vokálním vystoupením do písně "The Mirror" anglické rockové kapely Hey Colossus z jejich alba "Dances/Curses". Lanegan přispěl vokály k písni „Inside of a Dream“ na EP "The Raging River" od Cult of Luna, vydaném 5. února 2021. V říjnu 2021 Lanegan vydal společné album s bývalým členem The Icarus Line Joem Cardamonem s názvem "Dark Mark vs. Skeleton Joe". Během svého života se Lanegan v 90. letech a na začátku prvního desetiletí 21. století potýkal s alkoholismem a závislostí na heroinu. Ve svých pamětech z roku 2020 prohlásil, že ve věku 12 let byl "zatracován jako městský opilec, ještě než mohl vůbec legálně pít". Během turné Screaming Trees v roce 1992 se mu v důsledku užívání heroinových jehel natolik nakazila ruka, že lékaři zvažovali její amputaci. Poté, co opustil Screaming Trees, se na nějakou dobu stal bezdomovcem, poté v roce 1997 nastoupil na rehabilitaci. Za záchranu svého života připsal Courtney Love, která mu doporučila a zaplatila roční rehabilitaci a měsíce splátek nájemného. Po prvním pobytu na rehabilitaci nastoupil do penzionátu a dostal práci, kde se staral o dům Duffa McKagana. V roce 2004 se znovu zkolaboval a krátce upadl do kómatu. Po tomto relapsu se finančně živil malováním kulis pro TV pořady. V roce 2006 znovu nastoupil na rehabilitaci. To vše se nejspíše podepsalo na jeho zdraví. V březnu 2021 byl Lanegan hospitalizován s těžkou infekcí COVID-19 a málem zemřel. Virus vedl k tomu, že dočasně ohluchl, ztratil schopnost chůze a na několik měsíců upadal do kómatu. O devět měsíců později uvedl, že dospěl k závěru, že pandemie COVID-19 byla "přirozenou událostí" a přiznal: "Byl jsem jedním z těch hlupáků, kteří se vakcíny báli. Ale poučil jsem se. Budu první, kdo dostane posilovací dávku, až bude v Irsku dostupná".
|
 (celým jménem Nick Steven Oliveri) (znám také jako Rex Everything, Pierre Pressure, The Great French Manipulator, Rock & Roll Komodo Dragon, Nikolai Svetlana) (narozen 21. října 1971, Los Angeles, California, U.S.) Bass, Co-lead and Backing Vocals Nick Steven Oliveri je americký multiinstrumentalista, zpěvák a skladatel. Je znám především jako bývalý basista Kyuss a později Queens of the Stone Age v letech 1998 až 2004. Oliveri je také sólovým umělcem a častým přispěvatelem na alba a turné svých přátel, včetně Winnebago Deal, Masters of Reality, Turbonegro, Moistboyz, Svetlanas a Big Scenic Nowhere a mnoha dalších. Nick Oliveri se narodil v Los Angeles a poté od 11 let vyrůstal v Palm Springs. Jeho prvním nástrojem byla kytara, ale později přešel na basu. Jeho hlavní vlivy měli Kiss, Black Sabbath, Ramones, Rush a Van Halen. Oliveriho celoživotní přítel Brant Björk jej popsal jako osobu s životním stylem ve stylu Spicoli, který vyrůstal v mládí. Svoji kariéru zahájil v roce 1987 jako kytarista, když se spoluhráči Johnem Garciou, Joshem Hommem, Chrisem Cockrellem a Brantem Björkem založil kapelu Katzenjammer. Začátkem roku 1989, krátce po Oliveriho odchodu, kapela změnila název na Sons of Kyuss a po vydání EP v roce 1990 kapela znovu najala Oliveriho na basu, aby nahradil Cockrella, a přitom si zkrátila název na Kyuss. Oliveri kapelu opustil po dokončení alba "Blues For The Red Sun" a nahradil ho Scott Reeder, kterého oslovili s žádostí o připojení ke Kyuss před pěti až šesti měsíci během turné po západním pobřeží s The Obsessed. Po svém odchodu z Kyuss se Oliveri připojil k Dwarves jako střídavě baskytarista pod přezdívkou "Rex Everything". 
Pod přezdívkou "Rex Everything" Nick založil v roce 1997 kapelu Mondo Generator a s přáteli Joshem
Hommem, Brantem Björkem, Robem Oswaldem, Karlem Doylem a dalšími nahráli debutové album "Cocaine
Rodeo". Album vyšlo až o tři roky později, protože Oliveri a Homme byli členy Queens of the Stone
Age na plný úvazek. Album vydalo v roce 2000 kultovní vydavatelství Southern Lord Records. Album
se setkalo s malou podporou na živých vystoupeních a kapela si získala kultovní status mezi
nejoddanějšími fanoušky Queens of the Stone Age.V dubnu 2007 se měli Mondo Generator objevit na 12. ročníku turné Ozzfest (také známém jako turné "FreeFest"), ale oficiálně turné ukončili 26. července 2007 poté, co se objevili na čtyřech koncertech Ozzfestu. Oliveri prohlásil: "Letos to bylo pro diváky zdarma, což bylo skvělé, ale v podstatě i kapely hrály zdarma a my jsme si to prostě nemohli dovolit". Oliveri byl klíčovým přispěvatelem alb Queens of the Stone Age v letech 1998 až 2004, kde hrál na basu a poskytoval doprovodné a hlavní vokály na dvou největších albech kapely "Rated R" a "Songs For The Deaf", také se podílel na psaní většiny písní z alba se svým kolegou z kapely Joshem Hommem. Poprvé se objevil na debutovém albu kapely se stejnojmenným názvem ve formě hlasové zprávy, v níž potvrdil svůj závazek ke kapele v poslední písni alba "I Was A Teenage Hand Model". Oliveriho sólový zpěv lze slyšet v písních jako "Auto Pilot", "Tension Head" a "Quick And To The Pointless" z alba "Rated R" a v písních "Another Love Song", "Gonna Leave You", "Six Shooter" a "You Think I Ain't Worth A Dollar But I Feel Like A Millionaire" z alba "Songs For The Deaf". V lednu 2004, po sérii koncertů v Austrálii, byl Oliveri z kapely vyhozen, nejprve s odůvodněním agresivního zacházení s fanoušky kapely a později obviněním z možného zneužívání jeho přítelkyně. Oliveri prý sám dospěl k závěru, že během zvukové zkoušky na koncertě ve Španělsku v roce 2003 se choval k Joshovi Hommeovi příliš agresivně kvůli jeho vztahu s tehdejší přítelkyní Brody Dalle poté, co se příliš opil vínem, což mezi nimi zvýšilo napětí. V rozhovoru pro BBC Radio 1 z roku 2005 Homme uvedl, že se na Oliveriho obrátil ohledně fám o zneužívání a řekl mu: "Jestli se někdy dozvím, že je to pravda, tak tě neznám, kámo". Také prozradil incident, k němuž došlo ve Velké Británii, kdy se Oliveri a zpěvák Mark Lanegan "téměř nedostali ze země". 
Od jeho vyhazovu z Queens of the Stone Age, Oliveri zaznamenal akustické LP s názvem "Demolition
Day", které bylo nakonec vydán jako druhý disk v limitované edici alba Mondo Generator "Dead
Planet: SonicSlowMotionTrails". V září 2006 Oliveri uvedl: "Mám pocit, že Queens je něco,
k čemu mohu přispět a Josh Homme mě potřebuje, abych to udělal". Spekulovalo se, že se
vrátí v Queens of the Stone Age během jejich letního turné, protože Josh Homme věnoval Nickovi
skladbu "New Fang" jako symbol "nových začátků". Ukázalo se však, že to je nepravdivé.Koncem listopadu 2012 Oliveri přispěl vokály do skladby "If I Had A Tail" pro svou bývalou kapelu Queens of the Stone Age na jejich albu "...Like Clockwork". Když Oliveri slyšel, že se kolega z Queens Dave Grohl na albu vrátí k bicím, zeptal se Joshe Hommeho, zda by mohl hrát na basu: "Vlastně jsem Joshovi podal žádost. Slyšel jsem, že na desce hraje Dave, a já si řekl: "Kámo! Chci na ní hrát na basu!" Byl bych hlupák, kdybych se nezeptal. Pokud by na bicí hrál Dave Grohl, tak bych tam chtěl hrát. Je to úžasný bubeník. Nikdy jsem se v životě necítil lépe než s Davem v kapele". Homme se místo toho rozhodl pro současného basistu Michaela Shumana. V dubnu 2014 Moistboyz předskakovali Queens of the Stone Age na koncertě v Keller Auditorium v Portlandu v Oregonu. Oliveri se tam poprvé po více než deseti letech připojil k Queens of the Stone Age na pódiu a zazpíval píseň "You Think I Ain't Worth A Dollar, But I Feel Like A Millionaire". V červnu 2010 se bývalí členové skupiny Kyuss, Oliveri a Björk, připojili ke Garciovi na pódiu, aby zahráli skladby "Green Machine" a "Gardenia" během hlavního vystoupení skupiny "Garcia Plays Kyuss" na Hellfest v Clissonu ve Francii a s Garciou se také objevili na pódiu na dalších koncertech turné. V listopadu 2010 se Oliveri připojil ke skupině Kyuss Lives! spolu s dalšími bývalými členy kapely, Garciou a Björkem. Kapela nejprve začátkem roku 2011 koncertovala po Evropě, Austrálii a Novém Zélandu a později po Severní Americe. Po turné se plánovalo i nové studiové album. Kvůli Oliveriho přetrvávajícím právním problémům vyplývajícím z incidentu v červenci 2011 ale nemohl opustit USA a Scott Reeder jej na několika zahraničních koncertech zastoupil. Poté, co v roce 2011 koncertoval s Kyuss Lives! v USA, se Oliveri rozhodl kapelu opustit a vrátit se k práci s Mondo Generator. V březnu 2012 však vyšlo najevo, že Josh Homme poté, co přesvědčil baskytaristu Scotta Reedera, aby jej podpořil, podal federální žalobu na Johna Garciu a Branta Björka, v níž tvrdil, že se jedná o "porušení ochranné známky a podvod na ochranu spotřebitele" v souvislosti s používáním názvu Kyuss, a to i přesto, že Brant Björk původně název vytvořil. Nick Oliveri opustil Kyuss později téhož měsíce poté, co vyšlo najevo, že se Garcia a Björk pokusili převzít kontrolu nad ochrannou známkou Kyuss. V prosinci 2012 oznámil svůj návrat do Kyuss Lives!, nicméně na všech od té doby turné a propagačních akcích se Oliveriho neúčastnil. V srpnu 2013 zpěvák John Garcia uvedl, že kapela je "tříčlenná, kterou tvoří [on], bubeník Brant Björk a kytarista Bruno Fevery. Vždycky jí bude". Oliveriho označil za "čestného člena kapely". V roce 2020 založil Oliveri spolu s bývalým kolegou z Kyuss Brantem Björkem a Ryanem Gütem, členem koncertní sestavy Björkovy kapely, stoner rockové trio Stöner. Kapela se poprvé objevila na Oliveriho sólovém albu "N.O. Hits At All Vol.666". Stöner účinkovali ve čtvrtém dílu série koncertních filmů "Live in the Mojave Desert" a později v témže roce na živých albech. V roce 2021 kapela vydala své debutové album "Stoners Rule" a vyrazila na turné po USA po boku skupiny Clutch. V roce 2022 vydali Stöner své druhé album "Totally...", v roce 2023 pak i EP "Boogie To Baja". 
Nick se také nepravidelně objevoval nebo spolupracoval s dalšími projekty. V roce 2005 se
Oliveri objevil na albu Turbonegro "Party Animals" jako hostující zpěvák v písni "Final
Warning" a připojil se ke kapele na pódiu při vystoupení s touto písní během jejich
amerického turné v roce 2007, na kterém jako předskokan vystoupili i Mondo Generator.
Začátkem roku 2008 se Oliveri připojil k basové odnoži Moistboyz na západním pobřeží
s názvem Dickie Moist OTC. V červnu 2008 se připojil k basové kapele The Knives z Los
Angeles. Dne 7. srpna 2008 se Oliveri objevil na pódiu s Turbonegro na Øyafestivalen
v Oslu, aby zazpíval písně "Back To Dungaree High" a "Nervous Breakdown". Vystoupení kapely
na festivalu bylo oslavou 10. výročí jejich alba "Apocalypse Dudes". Dne 19. dubna 2009 se
Oliveri znovu připojil k Turbonegro na pódiu s písní "Dungaree High" během jejich setu na
festivalu Coachella.V roce 2010 se Oliveri objevil na Slashově debutovém sólovém albu "Slash", kde zpíval vokály ke skladbě "Chains And Shackles", která byla zařazena do australské edice alba. Oliveri se podílel na psaní písně "TNA (The Nihilistic Army)" se členy skupiny Turbonegro pro jejich album "Sexual Harassment" z roku 2012. V červenci 2013 se během turné na Aljašce Oliveri setkal s členy skupiny Men With Guns, Lowellem Georgem Granathem a Codym Kniceleym, což vedlo k založení kapely The Situationalists a nahrání dvou demo skladeb. Plánovalo se vydání alba, které se ale neuskutečnilo. Koncem listopadu 2013 Oliveri oznámil, že bude koncertovat a hrát na basu s Moistboyz, punk-rockovým projektem Deana Weena, v němž účinkovali tehdejší bubeník Mondo Generator Hoss Wright, Guy Heller a Stephen Haas. Oliveri později oznámil, že on a Hoss také poskytují rytmickou sekci pro znovu reunionovanou kalifornskou thrashovou kapelu Bl'ast!. V roce 2015 Oliveri spolupracoval s ruskou punkovou kapelou Svetlanas a občas s kapelou koncertoval. Na jejich albu "Naked Horse Rider" se Oliveri podílel a bylo nahráno v kalifornském studiu Pink Duck Studios Joshe Hommeho. Oliveri se později objevil na následujících Svetlanas albech "This Is Moscow Not L.A." v roce 2017 a "Disco Sucks" v roce 2020. V roce 2019 se Oliveri připojil k veteránům Desert Rock Bobu Balchovi (Fu Manchu) a Garymu Arceovi (Yawning Man, Ten East) v kapele Big Scenic Nowhere na debutovém EP skupiny "Dying On The Mountain". Znovu si s kapelou zahrál na jejich debutovém albu "Vision Beyond Horizon". V roce 2020 Oliveri spolupracoval s italskou rockovou kapelou Gunash na nahrávce singlu "Predators", který se objevil na albu "N.O. Hits at All Vol. 7" a na albu Gunash "All You Can Hit". Gunash předskakovali Nicku Oliverimu na jeho evropském turné "Death Acoustic Tour" a Mondo Generator na některých koncertech v Itálii a Francii. V současné době je frontmanem svého projektu Mondo Generator, hybridu punku a metalu, který založil v roce 1997, a spoluzakladatelem stoner rockového power tria Stöner. Od roku 1993 také pravidelně spolupracuje s Dwarves. |
|
Gene Trautmann (narozen 1966, Portland, Oregon, U.S.) Drums, Percussion Gene Trautmann je americký bubeník, nejznámější pro svou práci s rockovými kapelami Queens of the Stone Age (1999-2001), Dig (1998) a The Miracle Workers (1984-1990,1992) a jako koncertní člen Eagles of Death Metal (jako Teen Dream 2006-2008). Podílel se také na vydání "The Desert Sessions" (1996-1997) a koncertoval s Mark Lanegan Band (2001). Spolupracoval i s dalšími kapelami jako Drag News, Earthlings?, Evil Beaver, Yellow #5, Brats On The Beat, Mario Lalli & Friends, Mouth (1992), Muffalo, Burnside (2008-2010) a Sumo Princess (2018-2019). Trautmann, narozený a vyrůstající v Portlandu v Oregonu, začal hrát na bicí, když mu bylo 11 nebo 12 let. Jako vliv na jeho rozhodnutí hrát hudbu uvedl vystoupení skupiny KISS v pořadu The Paul Lynde Halloween Special v roce 1976. "Speciál KISS Halloween byl takovým okamžikem jasnosti, který mi řekl, že se chci zapojit a že to musím dělat v životě," řekl. Trautmann začal hrát v punkových kapelách na střední škole a nakonec se připojil ke garážové rockové kapele The Miracle Workers, která se věnovala oživení punku první generace garážových kapel z poloviny 60. let, jako byli Standells a Count Five. Po absolvování Oregon Episcopal School (Oregonské episkopální školy) v roce 1985 Trautmann následoval kapelu do Los Angeles a hrál s ní na několika albech a koncertoval po Spojených státech a Evropě. Po odchodu Branta Björka z Kyuss v roce 1994 Gene dostal od kapelníka Joshe Hommeho telefonát, aby přijel do pouště na konkurz, kterého se zúčastnil. S kapelou hrál dva týdny, ale místo nakonec připadlo Alfredovi Hernándezovi. Trautmann byl později krátce členem kapely Dig v letech 1997 až 1999, kde hrál na jejich albu "Life Like" z roku 1998. V roce 1999 Trautmann přispěl ke kompilaci "The Desert Sessions Volumes 5 & 6". V červnu 1999 se připojil k kapele Joshe Hommeho Queens of the Stone Age na bicí, kdy Gene Troutmann nahradil právě jejich bubeníka Alfreda Hernandeze. Gene nahrál bicí u čtyř skladeb na jejich albu "Rated R" z roku 2000 a pět skladeb na straně B. Trautmann kapelu opustil v září 2001 během nahrávání alba "Songs For The Deaf" a objevil se ve dvou skladbách z alba vydaného v následujícím roce. V roce 2002 převzal místo bubeníka po Trautmannovi Dave Grohl. Po svém odchodu z Queens of the Stone Age Trautmann koncertoval s Markem Laneganem na podporu jeho studiového alba "Field Songs" a pracoval jako kulisář ve filmovém průmyslu. V roce 2005 se objevil na živém/video albu Queens of the Stone Age "Over the Years a Through the Woods" v záznamu z jejich turné na podporu "Rated R". Později se v letech 2006 až 2008 připojil k Hommeově další kapele Eagles of Death Metal jako koncertní člen. V roce 2017 Trautmann založil basové a bubenické duo Sumo Princess s Abby Travisem. Dvojice vydala v roce 2019 své debutové album "When An Electric Storm". Jako součást kapely Mojave Lords s bývalými kolegy z Eagles of Death Metal Davem Catchingem a Brianem O'Connorem se Trautmann objevil na albu "Expensive Feelings" v roce 2021. V roce 2023 se Gene zúčastnil projektu The Twilight Singers Grega Dulliho z The Afghan Whigs, se kterým vydal album "Black Out The Windows/Ladies And Gentlemen, The Twilight Singers". Od roku 2010 zůstává Gene aktivní a zastává pozici bubeníka v triu Drag News a v současné době je také součástí kvintetu Star & Dagger. |
Dave Catching(rodným jménem David Catching) (znám také jako Diamond Dave, Darlin' Dave, Davey Jo, Snohawk) (narozen 7. června 1961, Memphis, Tennessee, U.S.) Guitars, Keyboards, Lap Steel, Backing Vocals David Catching je americký hudebník a producent z Memphisu v Tennessee. Je zakládajícím členem kalifornské stoner rockové kapely Earthlings? (1993-současnost) a Queens of the Stone Age (1996-2000), koncertujícím členem známé hard-rockové kapely Eagles of Death Metal (2003-2017). Je spolumajitel a zakladatel nahrávacího studia Rancho De La Luna v Joshua Tree v Kalifornii. Je znám z působení v kapelách Queens Of The Stone Age (1998-2000), Honk If Yer Horny, Mojave Lords, Mondo Generator, Tex and the Horseheads, The Ringling Sisters, Masters of Reality, Yellow#5, The Gnarltones, Mark Lanegan Band, a v projektu The Desert Sessions. Catching byl spojován s desert country rockovou kapelou Smith & Pyle a podílel se na jejich debutovém albu s názvem "It's OK To Be Happy", které bylo nahráno v jeho Rancho de la Luna a vyšlo v roce 2008. Ve svém ikonickém studiu se podílel na nahrávání legendárních alb pro Iggyho Popa, Foo Fighters, Queens Of The Stone Age a Arctic Monkeys. Dave se narodil v Memphisu v Tennessee. Vyrůstal v hudební rodině. Jeho bratr ho naučil hrát na kytaru. Hrál v mnoha kapelách a byl známou osobností losangeleské undergroundové scény. Jeho velký zlom nastal, když byl požádán, aby se připojil k Josh Hommeovi na evropském turné stoner rockové kapely Kyuss jako kytarový technik. Catching se s kapelou spřátelil. Když se Kyuss rozpadli, hrál s Hommeem v kapele Queens of the Stone Age. Zahrál si na debutovém bezejmenném albu kapely z roku 1998 a albech "Rated R" (2000), "Songs For The Deaf" (2002) a "Lullabies To Paralyze" (2005). Po třech letech kapelu opustil, aby se mohl věnovat kapele Earthlings?, kterou založil již v roce 1993. V roce 2003 se připojil ke kapele Eagles of Death Metal. 
Catching v 2014 spolupracoval na sólovém albu po boku Alaina Johannese.Catching byl na pódiu s Eagles of Death Metal během útoků v Paříži v listopadu 2015, při kterém zahynulo více než osmdesát návštěvníků koncertu. Členům kapely včetně Catchinga se podařilo uniknout zadními dveřmi. Jeden člen kapely byl přesto zabit a další zraněn. Následné evropské turné kapely bylo zrušeno. Catching o svém zážitku podrobně hovořil v pořadu Conan Neutron's Protonic Reversal, v Rolling Stone a dalších médiích. Dne 27. května 2017 vydal Catching album "Shared Hallucinations Pt. 1: Sonic Salutations From The Venerable Vaults Of Rancho de la Luna 1972-1984". Na albu spolupracoval s hudebníky, kteří dříve nahrávali v jeho nahrávacím studiu Rancho de la Luna. V současné době žije v Joshua Tree v Kalifornii a jako druhé bydliště uvádí New Orleans v Louisianě a je součástí hudební Palm Desert Scene. |
Alfredo Hernández(rodným jménem José Alfredo Hernández) (znám také jako Fredo, Punta de Lanza) (narozen ***, U.S.) Drums, Percussion Alfredo Hernández je americký bubeník, je nejznámější jako člen desert rockových kapel Kyuss (1994-1995), Queens of the Stone Age (1998-1999), Brant Björk and the Bros a Yawning Man. Alfredo je vyškolený jazzový bubeník. Hernández od začátku 80. let hrál na bicí s více než tuctem různých kapel a projektů. Spolupracoval nebo byl členem dalších kapel jako Brave Black Sea (2014), Ché (2000), Darkside (1984), Across the River (1985), Family Butcher, Orquesta Del Desierto (2002-2006), Englenook, Mondo Generator (2004), projektu The Desert Sessions, The Green Monarchs, The Sort of Quartet (1995-1999), Vic Du Monte's Persona Non Grata (2005-20115) a Yawning Man (1986-2011) a jako současný člen kapely Avon. Hernándezova hudební kariéra začala vystupováním v punk rockových kapelách v oblasti Palm Desert, jako například Dead Issue, kteří si poté změnili název na Darkside. V obou kapelách hrál s hvězdami jako Herb Lineau, Mario Lalli a Scott Reeder. S novým kytaristou Markem Andersonem se kapela přejmenovala na Across The River. Ačkoli hrála převážně jen malé koncerty a párty u pouštních generátorů, měla velký vliv na scénu desert rocku. Kapela nahrála jedno demo a měla v úmyslu vydat album u SST Records, ale kvůli nedorozuměním a špatnému načasování se tak nestalo. V roce 2012 došlo k jakémusi reunionu Dead Issue a Darkside. Členové kapely Lalli a Lineau hráli se svými syny a Hernándezem na bicí dne 27. května 2012 na benefičním koncertu v Date Shed v Indiu v Kalifornii. Žertem se sami představovali jako Unsound. Kapela Yawning Man vznikla v roce 1986 a založili ji Gary Arce a Alfredo Hernández, krátce po rozpadu původní pouštní rockové kapely Across The River, kteří byli v té době nezaměstnaní a jen spolu jamovali. Byla to americká experimentální rocková kapela z La Quinta v Kalifornii. Ke dvojici se přidali Mario Lalli na basu a Larry Lalli jako druhý kytarista. Předtím Hernández, Lalli a Arce hráli v hard-core punkové kapele The Breed, než Lalli a Hernández založili Across The River. V této době začala kapela hrát maratonské jamy od garáže až po poušť. Zvěsti o těchto "generátorových párty" se rozšířily a začaly se objevovat velké davy. Jeden z jejich prvních známých koncertů byl po boku Saint Vitus a Always August. V letech 1986-1987 bylo nahráno zhruba 30-40 skladeb na dvou různých demech, ale žádné oficiální album Yawning Man se v té době nikdy neobjevilo. Koncem 80. let se zvuk Yawning Man začal měnit do podivných smyček s téměř temným/freeform jazz-punkovým zvukem a název kapely se k hudbě prostě nehodil. Kapela změnila název na The Sort Of Quartet a v polovině 90. let vydala tři alba u SST Records a jedno u německého labelu Hot Wax Crippled Dick. Během této doby se také bratranci Lalliovi proslavili se svou kapelou Fatso Jetson, která krátce zahrnovala i Arceho. V té době vznikl další projekt známý jako Ten East, ale po většinu 90. let byl status Yawning Man relativně neznámý. Kapela však až do roku 2005, téměř dvacet let po svém založení, nikdy nenahrála ani jedno studiové album. 
V září 2003 se Yawning Man vrátili na živá pódia se 4-denním turné po Kalifornii po
boku Branta Björka. Jejich zvuk se dále prolínal s instrumentálním pouštním rockem,
mísil surf, blízkovýchodní zvuky a folk. Sestava Hernándeze, Lalliho a Arceho tak začala
nahrávat své první studiové album téměř dvacet let po svém založení. Debutové album
Yawning Man s názvem "Rock Formations", které bylo nahrané koncem roku 2004 a vyšlo
u španělského labelu Alone Records 7. března 2005, bylo popsáno jako "melancholická
směs akustického space rocku s prvky surfové hudby a blízkovýchodního kytarového stylu".
Křestní párty se konala 4. března 2005 v baru The Scene v Glendale v Kalifornii. Album
"Rock Formations" bylo v té době kritiky chváleno, ale zpětně ještě více. Yawning Man
se v červnu toho roku vydali na své vůbec první turné na podporu alba, ale místo Maria
Lalliho na basu zaujal Billy Cordell, protože se Mario přestěhoval a nemohl turné ani
nahrávky následujícího EP "Pot Head" absolvovat.EP "Pot Head" vyšlo 26. června 2005 u Alone Records a obsahovalo čtyři písně v o něco temnějším a těžším tónu. Yawning Man následoval v únoru/březnu rozsáhlejší evropské turné, sedmnáctidenní výlet po Německu, Švýcarsku a Belgii. Yawning Man také v roce 2008 znovu koncertovali po Evropě, vystupovali hlavně na Azkena Rock Festivalu a na basu se opět objevil Mario Lalli. Rok 2007 byl rokem vydání kompilačního alba "Vista Point". V roce 2007 měli Yawning Man vydat i sbírku staršího materiálu na dvojitém CD s názvem "The Birth Of Sol Music". Mělo se jednat o sbírku 30 starších písní z konce 80. let s rozsáhlou brožurou obsahující informace o kapele a celém spojení s Palm Desert. Podle člena kapely Garyho Arceho bylo toto vydání odloženo na neurčito. V roce 2009 bylo přece jen album "The Birth of Sol Music (The Demo Tapes)" vydáno na iTunes jako dvoudisková sada obsahující 24 písní. V roce 2009 se uskutečnilo jen několik koncertů, protože Arce a Lalli spolupracovali s britskou kapelou Sons of Alpha Centauri a založili Yawning Sons, jejichž jediné studiové album "Ceremony To The Sunset" vyšlo 23. července 2009 u Lexicon Devil. Do roku 2023 lze Hernándezovi připsat další alba Yawning Man - "Nomadic Pursuits" (2010), "Historical Graffiti" (2016), "The Revolt Against Tired Noises" (2018), "Macedonian Lines" (2019) a zatím poslední "Long Walk of The Navajo" (2023). Kapela existuje dodnes, ale bubeník kapelu v roce 2019 opustil a jako obvykle hledal nová dobrodružství.  Alfredo Hernandez nahradil v roce 1994 Branta Björka ve stoner rockové kapele Kyuss, který kapelu opustil z osobních důvodů. Josh Homme z Kyuss tehdy prohlásil, že Hernández byl jediným bubeníkem, o kterém se pro tuto pozici uvažovalo. Objevil se na posledním studiovém albu kapely "...And The Circus Leaves Town". Kyuss si však záhy, v říjnu 1995, dali neurčitou pauzu. Zpěvák, kytarista a kapelník Josh Homme v roce 1997 skupinu Queens of the Stone Age (QOTSA). Bývalý bubeník Kyuss Alfredo Hernández se rozhodl znovu připojit k Hommemu a stal se druhým bubeníkem kapely. QOTSA debutovala na split EP později téhož roku. Podílel se na debutovém albu kapely z roku 1998 a koncertoval na jeho podporu, ale kapelu opustil před nahráváním alba "Rated R". Hernandeze v roce 1999 nahradil Gene Troutmann. V roce 2004 nahrál EP a krátce koncertoval s kapelou Mondo Generator, kterou vedl bývalý baskytarista Queens of the Stone Age Nick Oliveri. Později se spojil s bývalým bubeníkem Kyuss Brantem Björkem a Davem Dinsmorem a v roce 2000 založili kapelu Ché. Album "Sounds Of Liberation" z roku 2000 vydané u Man's Ruin Records bylo jediným materiálem, který kapela nahrála. Kapela odehrála pouze jeden známý koncert: CMJ Showcase v The Justice League v San Franciscu 16. září 2000 a následně se rozpadla. Hernández se poté připojil ke Orquesta del Desierto. Později se v letech 2007 až 2009 připojil k Brant Björk & The Bros na jejich albu "Somera Sól" a v roce 2007 s nimi koncertoval na jednom turné. V posledním desetiletí předchozího tisíciletí byl také členem The Sort Of Quartet, které jako vedlejší projekt dali dohromady čtyři členové Yawning Man. Za jeho účasti vydala kapela, která mísí jazz s psychedelickým rockem, dvě alba "Planet Mamon" v roce 1995 a "Bombas De Amor" o rok později. 
Po přelomu tisíciletí od roku 2002 lze Alfreda nalézt v řadách psychedelic/latino rockové
skupině Orquesta del Desierto, která působila v letech 2002 až 2006 a během čtyř let vydala
dvě studiová alba a jedno EP. Hrál na debutovém albu stoner superskupiny "Orquesta Del Desierto"
z roku 2002, která koketovala s blues a latinskoamerickou hudbou, a poté brzy odešel, aby se
připojil k dalšímu bývalému členu Kyuss, basistovi Nicku Oliverimu, a jeho skupině Mondo
Generator. Nahrál s nimi EP "III The EP" (2004), ale na dalším albu "Dead Planet:
SonicSlowMotionTrails" z roku 2006 už jej slyšíme hrát pouze v jedné písni.V roce 2005 se bubeník objevil ve skupině Vica du Monteho Persona Non Grata, což není nic jiného než kapela bývalého zakladatele Kyuss Chrise Cockrella (umělecké jméno Vic du Monte skrývá samotného basistu) a Jamese Childse. Od roku 2005 do roku 2011 s ní nahrál tři alba, dvě EP a absolvoval 10 turné. Hernández počínaje rokem 2010 také hrál na bicí v punk/hard rockové kapele známé jako Whiskey & Knives. Tato kapela hrála převážně v Kalifornii a na začátku roku 2010 vydala jedno album "Whiskey & Knives". Objevil se jako host na stejnojmenném třetím albu "Waxy", vydaném v roce 2010. V roce 2013 se Hernández připojil k Brave Black Sea, kde spolupracoval s bývalými kolegy ze Slo Burn, Chrisem Halem a Damonem Garrisonem, a také s baskytaristou Sons of Serro Clintem Cunninghamem. Styl kapely lze oznčit za indie/garage/stoner rock. Kapela rychle nahrála album v Haleově dílně a 7. dubna 2014 vyšlo album "Fragments", jejich dosud jediné album, které se setkalo s velkým ohlasem kritiky. V roce 2014 kapela absolvovala turné po Evropě a poté odehrála řadu amerických koncertů po boku baskytaristy Dylana Roche, se kterým Hernández hrál také v Brant Björk & The Bros. Kapela začala pracovat na druhém albu koncem roku 2018, ačkoli další podrobnosti nejsou známy. Jeho další hlavní kapelou je desert rockové trio Avon, které kromě Alfreda tvoří kytarista James Childs (Airbug) a baskytarista Charles Pasarell (Waxy), s nímž bubeník již hrál v Persona Non Grata. Trio krátce po svém vzniku složilo album a 24. února 2016 vydalo "Mad Marco" u Spira Records. Avon v následujících letech často koncertoval po Evropě, 30. dubna 2017 vydal také sedmipalcový singl s názvem "Six Wheeled Action Man Tank" a vystoupil na festivalech jako Desertfest London a DesertFest Berlin. Dne 23. února 2018 vydala kapela druhé album s názvem "Dave's Dungeon" u italského labelu Heavy Psych Sounds, po kterém následovalo turné po Evropě na jeho podporu. V roce 2019 bylo oznámeno, že Hernández kapelu opouští za přátelských podmínek. Hrál také v desert hardcorové kapele Family Butcher, sleazy punk rockové kapele známé jako Hot Beat Pussy Fiend. Hernández se také podílí Gusto s Mikem Neiderem (Bl'ast/LAB) a Davem Dinsmorem (Bl'ast/LAB/Unida/Che), již známým z kapel Unida a Ché. |
 |
Studiové desky:
2023 In Times New Roman...2017 Villains 2013 ...Like Clockwork 2007 Era Vulgaris 2005 Lullabies To Paralyze 2002 Songs For The Deaf 2000 R 1998 Queens Of The Stone Age |
Ostatní nahrávky: 2005 Over The Years And Through The Woods (live) EPs: 2025 Alive In The Catacombs (live) 2013 iTunes Festival: London 2013 2013 ...Like Cologne 2004 Stone Age Complication 1998 The Split CD 1997 Kyuss/Queens Of The Stone Age 1996 Gamma Ray |
|
Skupina: Josh Homme - Guitars, Vocals Dean Fertita - performance Michael Shuman - performance Jon Theodore - performance Troy Van Leeuwen - performance Hosté: Richard Dodd - Cello (01,06,08,10) Leah Katz - Viola (01,06,08,10) Daphne Chen - Violin (01,06,08,10) Eric Gorfain - Violin (01,06,08,10) Nina McCoy - Additional Vocals (01) Sharetta Morgan-Harmon - Additional Vocals (01) Tenderlie Lavender - Additional Vocals (01) Matt Helders - Additional Vocals (09) |
In Times New Roman... Vyšlo 16. června 2023, Matador, OLE1947LP (US) Seznam skladeb: 01. Obscenery (4:23) 02. Paper Machete (3:22) 03. Negative Space (3:53) 04. Time & Place (4:26) 05. Made to Parade (5:18) 06. Carnavoyeur (3:56) 07. What the Peephole Say (4:06) 08. Sicily (4:41) 09. Emotion Sickness (4:31) 10. Straight Jacket Fitting (9:01) Total Time: (47:37) Recorded at Studio Pink Duck (Burbank), at Shangri-La (Malibu), at Dumbfox Studios, at Readymade Studio (Paris), at The Tempermill (Ferndale) Producer: Queens Of The Stone Age, Josh Homme Engineer: Joshua Homme, Justin Smith, Mark Rankin, Robert Adam Stevenson Additional Engineering: Brendan Benson (04), David Feeny (10) Engineer [Assisted]: Greg White Lacquer Cut Chris Bellman Mixed: Mark Rankin Mastered: Gavin Lurssen, Reuben Cohen Artwork: Boneface |
|
Skupina: Josh Homme - Lead Vocals, Guitars Michael Shuman – Bass Guitar, Vocals Troy Van Leeuwen – Guitars, Keyboards, Backing Vocals Jon Theodore – Drums Dean Fertita – Keyboards, Guitars, Backing Vocals Hosté: Nikka Costa - Backing Vocals Matt Sweeney - Backing Vocals Fred Martin - Backing Vocals Tai Elton Phillips – Background Vocals Faith Matovia - Backing Vocals James King – Saxophone (02) The Section Quartet – Strings (01,03,06) Richard Dodd - Cello Leah Katz - Viola Daphne Chen - Violin Eric Gorfain - Violin James King - Saxophone The Section Quartet - Strings |
Villains Vyšlo 25. srpna 2017, Matador, OLE-1125-2 Seznam skladeb: 01. Feet Don't Fail Me (5:42) 02. The Way You Used To Do (4:34) 03. Domesticated Animals (5:20) 04. Fortress (5:27) 05. Head Like A Haunted House (3:21) 06. Un-Reborn Again (6:41) 07. Hideaway (4:18) 08. The Evil Has Landed (6:30) 09. Villains Of Circumstance (6:09) Total Time: (48:02) Recorded on January - March 2017 Producer: Mark Ronson Co-producer, Engineer: Mark Rankin Guitar Technician: Matt Zivich Guitar Technician: Wayne Faler Drum Technician: Sahir Hanif Engineer [Assistant]: Justin Smith, Wesley Seidman Engineer [Mix Engineer]: Caesar Edmunds Mixed: Alan Moulder Mastered: Gavin Lurssen, Reuben Cohen Design, Illustrations: Boneface |
|
Skupina: Josh Homme – Lead Vocals, Guitars, Slide Guitar (02,09), Glass (01), Shakers (02), Piano, Moog Synthesizer, Roland SH-201 and drums (03), Percussion (05), Air (06), Frog and Looper (08), Twelve-string Guitar (09,10), Bass Guitar (10) Troy Van Leeuwen – Guitars, Backing Vocals (04,05,07,09), Moog Synthesizer (03–05), Shakers (01,09), Handclaps (02,08), Lap Steel Guitar (03,06), Twelve-string Guitar (05,09), Drone Guitar (09,10), Korg Synthesizer (03), Percussion (05), Acoustic Guitar and Twelve-string Slide Guitar (10) Dean Fertita – Guitars (01–03,05–08,10), Piano (01–03,06), Wurlitzer Electric Piano (02,07), Glass (01), Slide Guitar (02), Moog and Korg Synthesizers (04), Rhodes Piano and Korg MS-10 (06), Clavinet and Backing Vocals (09) Joey Castillo – Drums and Percussion (01–03,06), Handclaps (01,02) Michael Shuman – Bass Guitar (all except 10), Backing Vocals (02,04,05,08,09), Cymbals (01), Tambourine (02), Twelve-string Guitar (04), Moog Synthesizer (06), Guitar (07), Claves, Shakers and Handclaps (08), Mellotron (10) Hosté: Dave Grohl – Drums and Percussion (04,05,07–09) Elton John – Backing Vocals and Piano (07) Jon Theodore – Drums and Percussion (10) Nick Oliveri – Backing Vocals (04) Mark Lanegan – Backing Vocals (4) Charlie May – Piano (10) Trent Reznor – Co-lead Vocals, Kick and Snare (06), Backing Vocals (07) Jake Shears – Backing Vocals (01) Alex Turner – Backing Vocals (04) Philip Sheppard – Strings and Arrangements (10) |
...Like Clockwork Vyšlo 3. června 2013, Matador, OLE-1040-1 (UK/Europe/US) Seznam skladeb: 01. Keep Your Eyes Peeled (5:04) 02. I Sat By The Ocean (3:55) 03. The Vampyre Of Time And Memory (3:34) 04. If I Had A Tail (4:55) 05. My God Is The Sun (3:55) 06. Kalopsia (4:38) 07. Fairweather Friends (3:43) 08. Smooth Sailing (4:51) 09. I Appear Missing (6:00) 10. ...Like Clockwork (5:24) Total Time (46:59) Recorded on August 9, 2012 – March 9, 2013 at Studio Pink Duck (Burbank) Producer: Joshua Homme, Queens Of The Stone Age (all tracks except 10) Arrangements and Production: James Lavelle (10) Recording, Engineering, Mixing: Mark Rankin Mixing: Joe Barresi (07) Engineer [Additional]: Alain Johannes, Justin Smith Additional Engineering: Alain Johannes, Justin Smith Mastered: Gavin Lurssen Design, Illustrations: Boneface |
|
Skupina: Josh Homme – Lead Vocals, Guitars, Backing Vocals, Lead Guitar (01,03,07,08), Acoustic Guitar (06), Percussion (01), Bass Guitar (04,05,06,08,09,10,11), Lap Steel Guitar (04), Keyboards (04), Electric Piano (08,09), Rhodes Piano (07), "badly tuned" Piano (11), Organ (10), "percussion ball" (11) Troy Van Leeuwen – Keyboards (01,02,05,06), Guitars (01,02,03,04,07,08,11), Lead guitar (05,06,09), "crazy delay" Guitar (10), Lap Steel Guitar (08), Backing Vocals (01,02,06,07), Bass (02,07), "the percussion part that's a bitch" (10), Moog (03), Rhodes Piano (04) Joey Castillo – Drums, Percussion (01,07), "percussion ball" (11) Alain Johannes – Bass Guitar (01,03), Acoustic Guitar (11), Counterpoint Guitar (05), Harmonic Guitar (07), Counterpoint Fiddle (05), "cig" Fiddle (11), Marxophone (11), Backing Vocals (11) Hosté: Chris Goss – Keyboards (04), "the chicken pluckin' Guitar" (01), "twinkley bits" (02), Organ (05), Electric Piano (09), "eclectic piano" (06), Bass (10), Backing Vocals (07,11) Julian Casablancas – Synth Guitar and Vocals (02) Serrina Sims – Backing Vocals (07) Brody Dalle-Homme – Backing Vocals (07) Liam Lynch – Backing Vocals (07) Mark Lanegan – Harmony Vocals (10) Trent Reznor - Backing Vocals |
Era Vulgaris Vyšlo 12. června 2007, Interscope Records, 0602517353671, (Europe) 12. června 2007, Interscope Records, B0009039-02 (US) Seznam skladeb: 01. Turnin' On The Screw (5:20) 02. Sick, Sick, Sick (3:34) 03. I'm Designer (4:04) 04. Into The Hollow (3:42) 05. Misfit Love (5:39) 06. Battery Acid (4:06) 07. Make It Wit Chu (4:50) 08. 3's & 7's (3:34) 09. Suture Up Your Future (4:37) 10. River In The Road (3:19) 11. 0Run, Pig, Run (4:40) Total Time: (47:25) Recorded on July 2006 – April 2007 at Studio Cherokee (Los Angeles), at Steakhouse (Studio City), at Sound City (Van Nuys) Producer: The Fififf Teeners (Chris Goss and Josh Homme) Recorded: Alain Johannes Engineering and Mixing: Alain Johannes Recorded [Assistant]: John Silas Cranfield Assistant Engineers at Cherokee Studios: Ian Page, Todd Brohdy A&R: Dr. Mark A. Williams Mixed: Alain Johannes, Evil Joe Barresi Mixing Assistant: Justin Smith Mixed at Bay 7 Studios in North Hollywood Mixed [Assistant]: Justin Smith Mastering: Stephen Marcussen Illustration, Design: Doug Cunnigham, Jason Noto |
|
Skupina: Josh Homme – Lead Vocals (all but 01), Guitars (all but 06), Bass (05,06,08), Piano (12), Drums (08,12), Percussion (08,10,12), Handclaps (13), Whispers (01) Troy Van Leeuwen – Guitars (04,06,09,11–14), Lap Steel (02,03,05,09,10,11,14), Bass (02,07,08,11), Piano (04), Keyboards (11), Handclaps (13), Backing Vocals (06) Alain Johannes – Guitars (05–07,11), Bass (03,04,09,10), Flute & Marxophone (09), Backing Vocals (12), Phone (14) Joey Castillo – Drums (all but 01), Piano (06,08,14), Percussion (03,06,08,10,12,14), Handclaps (13) Mark Lanegan – Lead Vocals (01), Co-lead Vocals ("Precious and Grace"), Backing Vocals (05,13) Hosté: |
Lullabies To Paralyze Vyšlo 22. března 2005, Interscope Records, (US) CD 22. března 2005, Interscope Records, 988 029-7 (UK) br> Seznam skladeb: 01. This Lullaby (1:23) 02. Medication (1:54) 03. Everybody Knows That You Are Insane (4:14) 04. Tangled Up In Plaid (4:13) 05. Burn The Witch (3:35) 06. In My Head (4:01) 07. Little Sister (2:54) 08. I Never Came (4:48) 09. Someone's In The Wolf (7:16) 10. The Blood Is Love (6:38) 11. Skin On Skin (3:43) 12. Broken Box (3:00) 13. "You Got A Killer Scene There Man..." (4:58) 14. Long Slow Goodbye (6:54) Total Time: (59:26) Recorded on May – July 2004 at Studio Sound City (Van Nuys) Producer: Joe Barresi, Josh Homme Producer, Engineer, Mixed: Joe Barresi Recorded By [Assistant]: Pete Martinez Mixed [Assistant]: Jun Murakawa Mastered: Brian Gardner A&R [A/R]: Mark Williams Photography: Chapman Baehler Photography [Studio]: Nigel Copp Design [Art Design], Layout, Artwork [Documentation]: Patrick Hutchinson (Hutch) Illustration [Illustrator]: Doug Cunningham, Keith Richards |
|
Skupina: Josh Homme – Vocals, Guitars Nick Oliveri – Bass Guitar, Vocals Dave Grohl – Drums (except 01 and 08) Mark Lanegan – Vocals Hosté: Alain Johannes – Lap Steel Guitar, EBow, Organ, Piano, Flamenco Guitar, Theremin (03,06,07,12) Natasha Shneider – EBow, Organ, Piano, Theremin (04,06,12,14) Brendon McNichol – Guitars (08) Gene Trautmann – Drums (01,08) Dean Ween – Guitars (06,09,14) John Gove – Horns (14) Chris Goss – Guitars, Keyboard, Backing Vocals (05,10) Molly McGuire – Accordion (14) Paz Lenchantin – Strings (02,14) Ana Lenchantin – Strings (02,14) Kevin Porter – Horns (14) Brad Kintscher – Horns (14) |
Songs For The Deaf Vyšlo 27. srpna 2002, Interscope Records, 493 436-2 (UK & Europe) CD/DVD, 27. srpna 2002, Interscope Records - 069493424-2 (US) Seznam skladeb: 00. The Real Song for the Deaf (pregap track) (instrumental) (1:32) 01. You Think I Ain't Worth A Dollar, But I Feel Like A Millionaire (3:12) 02. No One Knows (4:38) 03. First It Giveth (3:18) 04. Song For The Dead (5:52) 05. The Sky Is Fallin' (6:15) 06. Six Shooter (1:19) 07. Hangin' Tree (3:06) 08. Go With The Flow (3:07) 09. Gonna Leave You (2:50) 10. Do It Again (4:04) 11. God Is In The Radio (6:04) 12. Another Love Song (3:16) 13. Song For The Deaf (6:42) Hidden Track: 14. Mosquito Song (5:38) Total Time: (60:53) Producer: Josh Homme Pre-production: Bob Brunner "Mates" Recorded on October 2001 - June 2002 at Studio The Site (San Rafael), at Conway (Los Angeles), at Barefoot (Hollywood) Recorded: Adam Kasper Recorded [Assistant]: Dan Conway Production, Recording, Mixing: Eric Valentine Recording, Assisting Production: Chris Goss Production (05,10), Mixing (at Conway Recording Studios): Adam Kasper Recording, Mixing (09, at Sound City Studios, Van Nuys, CA): Alain Johannes Mastering (at Bernie Grundman Mastering, Hollywood, CA): Brian Gardner Guitar Technician: Dan Druff Sound Technician: Hutch Art Direction: Patrick Hutchinson (Hutch) Photography: Nigel Copp |
|
Skupina: Josh Homme - Lead Vocals (01-03,05,06,11), Guitars (01-03,05,06,08,09,11), Percussion (03,08), Lead Guitar (04,07), Backing Vocals (04,08), Drums (04), Piano (10) Nick Oliveri - Bass (01-03,05-11), Backing Vocals (01,02,05,06,11), Lead Vocals (04,07,09), Guitars (04), Percussion (08) Gene Trautmann - Drums (01,06,07,09) Dave Catching - Electric Piano (01,02,08), Lap Steel Guitar (01,11), Guitars (06,07), B3 (04), Piano (05), 12-string Guitar (10) Hosté: Reggie Young - Horns (11) Nick Lucero - Drums (02,03,05,08,11), Percussion (03,04) Mike Johnson - Backing Vocals (03) Chris Goss - Backing Vocals (04,05,06), Grand Piano (01), Percussion (01), Noise Piano (02), Bass (04) Barrett Martin - Vibes (02,05), Percussion (05,10), Steel Drum (11) Mark Lanegan - Backing Vocals (04,11), Lead Vocals (08) Pete Stahl - Backing Vocals (02) Scott Mayo - Baritone Sax (02), Horns (11) Fernando Pullum - Flugelhorn (07), Horns (11) Rob Halford - Backing Vocals (01) Nick Eldorado - Backing Vocals (01,07) Wendy Rae Fowler (Wendy Ray Moan) - Backing Vocals (01,07) |
R Vyšlo 5. června 2000, Universal M & L, Germany Interscope Records, 490 683-2 (Europe) Seznam skladeb: 01. Feel Good Hit Of The Summer (2:43) 02. The Lost Art Of Keeping A Secret (3:36) 03. Leg Of Lamb (2:48) 04. Auto Pilot (4:01) 05. Better Living Through Chemistry (5:48) 06. Monsters In The Parasol (3:28) 07. Quick And To The Pointless (1:42) 08. In The Fade (Or Universal Subconscious) (3:51) 09. Tension Head (2:53) 10. Lightning Song (2:08) 11. I Think I Lost My Headache (8:40) Total Time: (42:10) Japanese version/Rated X/limited LP version bonus track: 12. Ode to Clarissa (Oliveri) (2:40) Producer: Chris Goss, Josh Homme Recorded: Trina Shoemaker Engineer: Bradley Cook Engineer [FOH Sound/Guru]: Patrick Hutchinson (Hutch) Engineer [Second Engineer]: Marek (08) Engineer, Sequencing, Assembly: Martin Schmelzle Mixed: Joshua Homme, Marek, Trina Shoemaker A&R: Debbie Southwood-Smith A&R [A&R Assistance]: Lisa Ballard Design Concept [Art Concept]: Joshua Homme, Nick Oliveri Art Direction: Design Palace, Francesca Restrepo |
|
Skupina: Josh Homme - vocals, guitar, bass guitar, keyboard, piano, producer, packaging (under the pseudonym "Carlo" for bass guitar, keyboard, and piano) Alfredo Hernández - drums Hosté: Chris Goss - bass guitar and backing vocals (05,10) Fred Drake - drums and vocals (11) Patrick "Hutch" Hutchinson - piano (11) Mike Johnson - "sofa" (11) Dave Catching - percussion (11) 2011 reissue: Josh Homme - guitar and producer on "Spiders and Vinegaroons" Chris Goss - clavinet, percussion, and producer on "Spiders and Vinegaroons" Victor Indrizzo - drums on "Spiders and Vinegaroons"  |
Queens Of The Stone Age Vyšlo 22. září 1998, Man's Ruin Records, mr 151 (US) Seznam skladeb: 01. Regular John (Homme, Hernandez, John McBain) (4:35) 02. Avon (Homme) (3:22) 03. If Only (Homme) (3:20) 04. Walkin' On The Sidewalks (5:03) 05. You Would Know (4:16) 06. How to Handle a Rope (3:30) 07. Mexicola (Homme) (4:54) 08. Hispanic Impressions (2:44) 09. You Can't Quit Me Baby (6:34) 10. Give the Mule What He Wants (3:09) 11. I Was a Teenage Hand Model (5:01) Total Time: (46:27) 2011 reissue: 01. Regular John (Homme, Hernandez, McBain) (4:38) 02. Avon (Homme) (3:25) 03. If Only (Homme) (3:23) 04. Walkin' On The Sidewalks (5:02) 05. You Would Know (4:19) 06. The Bronze (Homme, from The Split CD, 1998) (3:45)) 07. How to Handle a Rope (A Lesson in the Lariat) (3:31) 08. Mexicola (Homme) (4:56) 09. Hispanic Impressions (2:47) 10. You Can't Quit Me Baby (6:37) 11. These Aren't the Droids You're Looking For (Homme; from The Split CD, 1998) (3:07) 12. Give The Mule What He Wants (3:09) 13. Spiders and Vinegaroons (Homme, from Kyuss / Queens of the Stone Age, 1997) (6:27) 14. I Was a Teenage Hand Model (5:02) Total Time: (60:00) Recorded on April 3-21, 1998 at Studio Monkey (Palm Desert), at Rancho De La Luna (Joshua Tree) Producer: Josh Homme Producer, Mixing Engineer: Joe Barresi Assistant Engineer: Steve Feldman Mastering engineer: Dan Hersh Mastering Engineer 2011 reissue: Brian Gardner Photographs: Tony Tornay Photographs (back cover): Lisa Johnson Packaging: Frank Kozik |
 Skupina: Josh Homme - lead vocals, guitar, bass Troy Van Leeuwen - guitar, lap steel, bass, backing vocals Alain Johannes - bass, guitar, backing vocals Joey Castillo - drums Natasha Shneider - keyboards, backing vocals Hosté: Billy F Gibbons - Guitars |
Over The Years And Through The Woods Vyšlo 22. listopadu 2005, Interscope Records, 5718 (US) Seznam skladeb: Live CD: 01. Go With The Flow (Josh Homme, Nick Oliveri /Songs for the Deaf) (2:58) 02. Regular John (Homme, Alfredo Hernández, John McBain/Queens of the Stone Age) (5:24) 03. Monsters In The Parasol (Homme, Mario Lalli/Rated R) (4:39) 04. Tangled Up In Plaid (Homme, Troy Van Leeuwen, Joey Castillo, Mark Lanegan/Lullabies To Paralyze) (4:00) 05. Little Sister (Homme, Van Leeuwen, Castillo/Lullabies To Paralyze) (2:51) 06. You Can't Quit Me Baby (Homme, Hernandez/Queens of the Stone Age) (9:49) 07. I Wanna Make It wit Chu (Homme, Alain Johannes, Michael Melchiondo/Volumes 9 & 10) (4:27) 08. Leg Of Lamb (Homme, Oliveri/Rated R) (3:34) 09. I Think I Lost My Headache (Homme, Oliveri/Rated R) (5:24) 10. Mexicola (Homme/Queens of the Stone Age) (5:24) 11. Burn The Witch (Homme, Van Leeuwen, Castill/Lullabies To Paralyze) (3:12) 12. Song For The Dead (Homme, Lanegan/Songs For The Deaf) (7:47) 13. No One Knows (Homme, Lanegan/Songs for the Deaf) (7:47) 14. Long Slow Goodbye (Homme, Van Leeuwen, Castillo, Lanegan/Lullabies to Paralyze) (7:20) Total Time: (74:21) Producer: Josh Homme, Randi Wilens Recorded at London's Brixton Academy on Monday August 22, 2005 and KOKO on Tuesday August 23, 2005 Executive-Producer [Unit, London]: Bikini Films, Phil Barnes Executive-Producer [Unit]: Chapman Baehler, Randi Wilens Engineer [Broadcast, Brixton Academy Only]: Andy Biden Engineer [FOH Sound]: Patrick Hutchinson Engineer [Prod MGR/Monitor Engineer]: Matthew Field Engineer [Second Mix]: Kennie Takahashi Engineer [Sound Multi-track]: Phil Sisson Mixed [5.1 And Stereo Sound]: Trina Shoemaker A&R: Mark Williams Design [Art Design]: Hutch Photography [Additional Footage]: Nigel Copp Photography [Back Cover]: Amanda Rose |
 Skupina: Josh Homme - Lead Vocals, Sound Director Troy Van Leeuwen - Acoustic Guitar, Synth, Backing Vocals Dean Fertita - Synth, Glockenspiel Michael Shuman - Acoustic Bass Guitar, Backing Vocals Jon Theodore - Percussion Hosté: Christelle Lassort Kiki - Strings Bella June Bozic - Strings Cécile Lacharme - Strings |
Alive In The Catacombs Vyšlo 5. června 2025, Matador Seznam skladeb: 01. Running Joke / Paper Machete (Era Vulgaris, 2007, In Times New Roman..., 2023) (5:32) 02. Kalopsia (...Like Clockwork, 2013) (5:14) 03. Villains of Circumstance (Villains, 2017) (5:57) 04. Suture Up Your Future (Era Vulgaris, 2007) (4:36) 05. I Never Came (Lullabies to Paralyze, 2005) (5:41) Total Time: (27:02) (EP) / (28:51) (video) Recorded on July 8, 2024 at Catacombs of Paris Producer: Mark Rankin, La Blogotheque Executive Producer: Anousonne Savanchomkeo Production Manager: Esther Production Assistant: Alice, Paul, Louise Assistant Director: Yasmina Chambenoit Sound Engineer: Alban Lejeune Sound Director: Mark Rankin, Marie Delaby, Henri d'Armancourt Mastering: Gavin Lurssen Photography and Introduction: Andreas Neumann Director of Photography: Théo Fauger | ||||
 Skupina: Josh Homme – Vocals, Guitars, Piano Troy Van Leeuwen – Guitars, Backing Vocals, Keyboards Dean Fertita – Keyboards, Guitars, Backing Vocals, Piano, Church Organ Michael Shuman – Bass, Backing Vocals Jon Theodore – Drums, Percussion Hosté: |
...Like Cologne Vyšlo 22. listopadu 2013, Matador Seznam skladeb: 01. Long Slow Goodbye (5:39) 02. Vampyre Of Time And Memory (3:51) 03. I Sat By The Ocean (4:36) Total Time: (14:06) Recorded on September 4, 2013 at Kulturkirche, Cologne, Germany | ||||
 Skupina: Josh Homme – Vocals, Guitars, Piano Troy Van Leeuwen – Guitars, Backing Vocals, Keyboards Dean Fertita – Keyboards, Guitars, Backing Vocals, Piano, Church Organ Michael Shuman – Bass, Backing Vocals Jon Theodore – Drums, Percussion Hosté: |
iTunes Festival: London 2013 Vyšlo 8. října 2013, Plaza Independencia Spa, PIVN 511052 Seznam skladeb: 01. My God Is The Sun (Live) (5:35) 02. You Think I Ain’t Worth A Dollar, But I Feel Like A Millionaire (Live) (2:54) 03. In The Fade (Live) (4:40) 04. If I Had A Tail (Live) (4:50) 05. I Sat By The Ocean (Live) (4:01) 06. Go With The Flow (Live) (3:11) Total Time: (24:11) Part one Argentinian Bootleg Live Festival (This was taken from iTunes Festival 2013 recorded at the Roundhouse, London) | ||||
 Skupina: Hosté: |
Stone Age Complication Vyšlo 20. dubna 2004, Interscope Records, B0002467-02 Seznam skladeb: 01. Who'll Be The Next In Line (2:31) 02. Wake Up Screaming (5:03) 03. No One Knows (UNKLE Reconstruction) (Radio Edit, Remix - J. Lavelle, R.File (4:37) 04. Most Exalted Potentate Of Love (2:46) 05. Born To Hula (Mixed: Marek, Recorded: Trina Shoemaker) (5:55) 06. The Bronze (Engineer: Joe Barresi, Engineer [Assistant]: Steve Feldman) (3:41) Total Time: (24:33) Producer: Alain Johannes (01,02,04), Josh Homme (01,05), Queens Of The Stone Age (02,04) Management: Josh Brooks, Stu Sobol Engineer, Mixed: Alain Johannes (02,04) Engineer: Joe Barresi, Trina Shoemaker Assistant Engineer: Steve Feldman Mixing: Marek Remixing: Jack LaVelle, Richard File Art Direction, Design: Patrick Hutchinson (Hutch) | ||||
 Queens Of The Stone Age: Josh Homme - Vocals, Guitars Alfredo Hernández - Drums Carlo (Josh Homme) - Bass Beaver: Milo Beenhakker - Bass Roel Schoenmakers - Guitars and Vocals Joszja de Weerdt - Guitars Eva nahon - Drums Olaf Smit - Additional Guitar (03) |
The Split CD Vyšlo 18. září 1998, Man's Ruin Records, mr 141, (US) Seznam skladeb: 01. Queens Of The Stone Age - The Bronze () 02. Queens Of The Stone Age - These Aren't The Droids You're Looking For () 03. Beaver - Morocco () 04. Beaver - Absence Without Leave () Total Time: (00:00) Queens recorded on April fools day 1998 at Monkey Studios, Palm Sprongs, California Beaver recorded and mastered: Jacques de Haard at Via Ritmo Studios, Rotterdam Engineered: Joe Barresi Assistant Engineer: Steve Feldman Lacquer Cut: Kevin Gray (Kevin Gray) Design [Sleeve]: Frank Kozik (Kozik 98) |
 Skupina: Josh Homme - Guitars Alfredo Hernandez - Drums John Garcia - Vocals Scott Reeder - Bass Hosté: |
Kyuss/Queens Of The Stone Age Vyšlo 9. prosince 1997, Man's Ruin Records, MR 063 (US) Seznam skladeb: 01. Kyuss - Into The Void (8:01) 02. Kyuss - Fatso Forgotso (8:34) 03. Kyuss - Fatso Forgotso Phase II (Flip The Phase) (2:17) Gamma Ray Sessions 05. Queens Of The Stone Age - If Only Everything (3:32) 06. Queens Of The Stone Age - Born To Hula (5:05) 07. Queens Of The Stone Age - Spiders And Vinegaroons (6:24) Total Time: (33:53) Producer: Chris Goss, Josh Homme Engineer: Floyd Reitsma, Jay Follette Mixed: Josh Homme Technician [Sound]: Patrick Hutchinson (Hutch) Design [Sleeve Assembly]: Frank Kozik |
 Skupina: Joshua Homme - Guitars, Vocals Vic The Stick - Drums Hosté: |
Gamma Ray Vyšlo 1996, Man's Ruin Records, MR-036 (US) Seznam skladeb: 01. If Only Everything () 02. Born To Hula () Total Time: (00:00) Producer: Chris Goss, Joshua Homme Engineer [Mix]: Floyd Reitsma, Jay Follette Mastered [Vinyl Mastering]: Wally Traugott |
 |
             Queens of the Stone Age: Michael Shuman, Troy Van Leeuwen, Josh Homme, Dean Fertita, Jon Theodore.   |
 |
|
Oficiální stránky: https://qotsa.com/ https://www.facebook.com/QOTSA/ https://2010odysseyarchive.blogspot.com/2015/07/ https://riffipedia.fandom.com/wiki/Yawning_Man https://rattle.hu/index.php/2019/09/alfredo-hernandez-kyuss/ |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |
Poslední aktualizace: 31.7.2025