Meanstreak - progressrock.cz

Logo skupiny



           


Zpět
Meanstreak byla pravděpodobně první zcela dívčí thrash-metalová skupina vůbec. Posloucháme-li tuto skupinu poprvé, šokuje nás to, jak jsou tyhle dívky dobré! Jejich styl je mixem mezi thrash a heavy metalem. Podle Spirit of Metal byla Meanstreak jednou z prvních ženských thrash metalových kapel v historii.

Kytaristky Marlene Apuzzo a Rena Sands založily Meanstreak v roce 1985 v Westchester County, New York. Bettina France, Lisa Pace a Diane Keyser se k nim připojily později jako zpěvačka, basistka a hráčka na bicí. Diana nahradila původní bubenici Charisse, která se v kapele jen ohřála. Bettina, která dříve občas zpívala pro reklamy, také nahradila jinou zpěvačku, která byla v kapele pár týdnů. Zpočátku kapela vlastně nevěděla, jakým směrem se vydá. Původně začínali jako kapela podobná VIXEN. Později si ale uvědomili, že to ve skutečnosti nebylo to, co měli na mysli. Začínaly hrát v některých klubech okolo New Yorku a získávaly první úspěchy.

V té době pomalu měnili svůj styl směrem k tomu, co by lidé nazvali heavy metalem. A s tímto vědomím začaly zkoušet, dělat dema a hrát v klubech. Dívky vypadaly dobře a na svých vystoupeních hrály dobrý heavy metal. A tak si vytvořili úctyhodnou sledovanost. Jejich nejdůležitějším prohlášením bylo, že chtějí nechat mluvit hudbu. To znamenalo žádné sexy oblečení nebo krátké sukně na pódiu. Kapela ráda chodila na pódium v džínách a botách a hrála nějaký kick ass metal.

Pro Mercenary Records byl dostatečný důvod, aby požádali kapelu o zaslání písně pro kompilační LP "L’Amour Rocks". Jednalo se o kompilační album, které vzniklo na oslavu 6. výročí založení nejslavnějšího brooklynského rockového klubu L’Amour. V tomto klubu začaly svou kariéru i kapely jako Ratt, Slayer, Accept, WASP, Yngwie J. Malmsteen, QUEENSRYCHE, Metallica a Twisted "f*cking" Sister. Osm kapel, které se objevily na této kompilaci, byly WRATCHILD, MATRIARCH, JETT BLACK, LETHAL AGGRESSION, ATTACKER, HALLOWEEN (USA), THE BOYS a holky z MEANSTREAK. Byly na tomto albu zastopupeny krátkou, ale velmi silnou písní, nazvanou "Lost Stranger". Nedlouho poté kapela podepsala smlouvu s Mercenary Records na jejich debutové album. Začali pracovat na svém materiálu a v roce 1988 bylo jejich první album "Roadkill" na světě. Osm písní, dvaatřicet minut čisté agrese a síly, nahraných za celých devět dní. Zvukařili je a produkovali Alex Periales a bývalý bubeník RAVEN Rob "Wacko" Hunter. Snad by zvuk mohl být lepší, ale těch osm písní bylo nahráno během jednoho týdne, takže vzhledem k těmto okolnostem je album skvělé! Skladba "Lost Stranger" z kompilace "L’Amour Rocks" je také na tomto debutovém albu, ale v přepracované verzi. Píseň, která byla často označována jako "Voodoo", byla na albu přejmenována na "The Warning" nebo byla vynechána. Nikdo vlastně neví, co se s tou písní stalo, jak je zmíněno v několika recenzích. Najdeme zde doopravdy thrashové songy jako "Roadkill" (je skvělý!!) a "Nostradamus" a jiné zase ve více typicky heavy metalovém stylu, např. zmíněný "Lost Stranger".

Toto promoční album mělo velmi dobrou odezvu v USA ale i v Evropě. Nicméně poselství bylo jasné. Svět si této kapely musel všimnout, protože časopisy kapelu chválily za její skvělé debutové album, které téměř nevzniklo. Faktem je, že některé kytary byly kapele ukradeny, když byla na cestách. Ale naštěstí se tato kapela nehodlala tak snadno vzdát a album udělali.

Vzácná směs talentu a integrity pomohla kvintetu přistát u mocné organizace Loud and Proud, která v té době také řídila kariéry již mnoha zavedených kapel, a podpořila Meanstreak se skvělými regionálními koncerty, když byla předkapelou pro známější kapely jako Manowar, Overkill, Motörhead, Anthrax a později i Dream Theater.... V pravý čas tyto zážitky na pódiu přirozeně informovaly o agresivní, ale melodické a vždy technicky dokonalé značce thrash kapely, takže když Meanstreak v roce 1988 vydala své debutové album "Roadkill" prostřednictvím Mercenary Records, předvedli se jako extrémně sebevědomá a kompetentně heavy metalová kapela.

Téměř ve stejnou dobu kapela uviděla i pozitivní stránku neúspěchu větších kapel. Stalo se to, že KING DIAMOND se chystali odehrát vyprodaný koncert v The Ritz v New Yorku s FLOTSAM AND JETSAM. Ale jen pár dní před tímto koncertem byl koncert zrušen, protože KING DIAMOND měl infekci v krku. FLOTSAM AND JETSAM však neuvažovali o zrušení vyprodaného koncertu ve slavném divadle RITZ. A tak se rozhodli tento večer zahrát jako headlineři akce. Jediné, co museli udělat, bylo najít dvě místní kapely, aby se s nimi podělily o účast. Nakonec si vybírají NAPALM a MEANSTREAK, která právě vydala své debutové album ten samý týden a byla samozřejmě velmi netrpělivá, aby se chopila této šance. NAPALM museli koncert zahájit a poté se MEANSTREAK předvedli publiku, že jsou připraveny na velkou práci. Kromě toho měli skvělou party k vydání LP. Skvělý způsob, jak začít svou kariéru!

Nahrávka se však bohužel nedokázala odlišit od tisíců thrashových nahrávek přeplněných obchody s nahrávkami na konci 80. let. Po nějaké době Diane Keyser opustila skupinu, protože si přála přinutit skupinu k měkčímu stylu. Přestože ji rychle nahradili novou bubenici jménem Yael Devon, aby mohli dále koncertovat, Meanstreak postupně ztrácel jak na síle, stejně tak i jejich kdysi mocní podporovatelé.

Ale velmi krátce po tomto vystoupení se začaly na obzoru objevovat první potíže. Diane Keyser si myslela, že hudba začala být příliš hlasitá. Chtěla hrát více mainstreamový rock nebo metal a zbytek kapely chtěl znít trochu thrashověji. Což se ukazuje, když si dobře poslechnete poslední píseň na debutovém albu, "The Congregation". Byla to jakási ukázka toho, jakým stylem se kapela stane po tomto albu. Diane tedy opustila kapelu skutečně krátce po vydání jejich debutového alba a nahradila ji Yael Devon, bubeník, který věděla, jak zacházet s kontrabasovými bubny. Velmi důležitá věc pro bušící metalovou kapelu. Před vstupem do Meanstreak hrála v kapele s názvem MADCAP. A turné pokračovalo.


Kapela sdílela pódium s kapelami jako MOTÖRHEAD, MANOWAR, NUCLEAR ASSAULT, M.O.D, ANTHRAX a OVERKILL. Vydavatelství však zapomnělo propagovat celé album. A evropské vydání, které realizovalo Music For Nations, také nebylo řádně propagováno. Fanoušci v Evropě však kapelu milovali a čas od času se ptali, kdy se mají připravit na nové album. Ale to bylo docela těžké, protože kapela se rozloučila s oběma vydavatelstvími; Mercenary Records a Music For Nations.

Když turné skončilo, chystali se znovu začít psát nové písně. Začaliy psát nový materiál pro jejich příští album, který měl produkovat opět Perialas a které se mělo objevit pod názvem "The Other Side", ale to nebylo z nějakých důvodů nikdy dokončeno a k jeho vydání už pravděpodobně nedošlo.

Moc se toho ale nestalo. Napsali nové písně a mluvili o nové nahrávací smlouvě poté, co se rozešli s Mercenary Records. Písně byly mnohem těžší než ty, které známe z jejich alba "Roadkill". Skladby jako "Giant Speaks" a "The Other Side", což byl také pracovní název připravovaného nového alba, se dokonce měly nazývat thrash metal. A tak se klidně mohly stát americkými sestrami švédské kapely Ice Age, která už fanoušky překvapila skvělými thrashovými ukázkami. Někdy předtím nahrály dvojici skladeb v roce 1989, "The Other Side" a "Giant Speaks" a to byly velmi těžké songy. Mohly s nimi získat obrovský úspěch, ale nečekaně hudební scénu obrátil "grunge". Ve stejném období zahajovala kapela i 3 vystoupení pro Dream Theater.

Kapela se dostala do kontaktu s Debbie Abono, která byla manažerkou kapel jako Violence a Forbidden. Jakmile však bylo napsáno celé album, stále neměli nahrávací smlouvu a kontakt s Debbie se neukázal jako to, co by skutečně chtěli. A pak kolem kapely nastalo velké ticho. Zdálo se, že se utopili v proudu nových kapel, které stále přicházely a odcházely.

V roce 1992 nahrály demo pásku s Marlene za basovou kytarou, protože Lisa mezitím opustila skupinu. Tento pásek produkoval jen tak mimochodem Mike Portnoy. Lidé zapomínali tehdy na Meanstreak, ale v roce 1993 se to najednou změnilo. Meanstreak se vrátili a představili veřejnosti svou novou čtyřstopou demo kazetu. Sestava se trochu změnila, Rena Sands stále hrála na kytaru, Bettina France stále zpívala a Yael Devon stále hrála na bicí. Ale dlouholetá baskytaristka Lisa Pace opustila kapelu někde v tom období ticha. Marlene Apuzzo, která jako první hrála na kytaru, se na této čtyřstopé pásce změnila na baskytaristku. Fanoušci byli rádi, že je kapela stále živá a zdravá a spousta z nich si kazetu koupila, aby slyšela, jak kapela nově zní. Koneckonců, o kapele dlouho neslyšeli a většina lidí byla zvědavá, jak tvrdě, rychle a thrashy bude kapela znít. Ale tyto lidi čekalo nemilé překvapení. Nemluvě o šokové léčbě. Co se stalo se zvukem kapely? Bylo obrovské překvapení, protože změnili trochu jejich styl.

Písně na demu "The Dark Gift" byly "The Dark Gift", "Time Stands Still", "Barracuda" (od skupiny Heart) a "Annie's Back". Je třeba říci po pravdě, že "The Dark Gift" ještě znělo jako originální zvuk jejich nejlepších písní a lze ji vnímat jako doomy metalovou skladbu s groovy riffy a mocným hlasem Bettiny přímo v mixu. Ale další tři jaou již jemnější, než ty které byly jejich nejlepšími skladbami. Co si ale máme myslet o baladě jako "Time Stands Still"? Píseň je sladší než nejsladší balada Heart a jemnější než nejjemnější melodie Vixen. Jsou to nové MEANSTREAK? Ano byli. Bettina už byla unavená ze všeho toho křiku a ječení, takže nastal čas na dospělejší přístup. Ale fanoušci spíše chtěli, aby se čas skutečně zastavil, protože změna byla tak obrovská. Je to jako by METALLICA vydala "Reload" po "Kill‘ Em All". Třetí skladba na této čtyřstopé demo pásce je dobrou verzí Heart klasiky "Barracuda". Bettina nebyla příliš spokojená s výběrem této písně na demo kazetu. Ale je to lepší než balada pro průměrné fanoušky rocku a metalu. Páska končí "Annie’s Back", což je solidní rocková píseň. Ale s tímto odlišným stylem dámy chtěly sehnat novou nahrávací společnost. Mimochodem, kazetu produkoval Mike Portnoy z DREAM THEATER.

Když dvě samostatná dema nedokázala získat zájem nahrávací společnosti a po několika změnách ve skupině v roce 1994 bihužel ukončily svoji činnost.

A poté o těchto dámách nikdo neslyšel už vůbec nic. Tedy kromě Mika Portnoye. Nyní je ženatý s Marlene Apuzzo a mají spolu dceru Melody a syna Maxe Johna. Téměř jisté je, že Rena Sands zůstala s Marlene kamarádkou, protože Rena hraje pro svá dvojčata sóla nyní se svým manželem Johnem Petruccim, rovněž z DREAM THEATER. Mají tři děti, a to Reny, SamJo a Kiara. A v neposlední řadě je Lisa (Martens) Pace vdaná za Johna Myunga a dodnes žijí na Long Islandu. Marlene, Rena a Lisa jsou stále přítelkyněmi.


... A REUNION?

V lednu 2022 se objevila zpráva, že americká čistě ženská kapela Meanstreak z Wetcheser v New Yorku se znovu schází, aby hrála koncerty, chodila do studia, znovu nahrávala starší písně a napsala nové. Kapela na Facebooku uvedla : "Vzrušující novinka... znovu se sbližujeme a pracujeme na sestavování naší živé show. Meanstreak představí naši původní turné s Bettinou, Marlene, Lisou, Yael a Renou. Termíny budou brzy oznámeny. Plánujeme také nastoupit do studia a znovu nahrát písně z našich demáčů z 90. let a také nějaký nový materiál, který se připravuje!"

Kapela se možná stala známá především tím, že tři její členky si vzali tři současní a bývalí členy Dream Theater! Kytaristka Rena Sands je manželkou Johna Petrucciho, baskytaristka Lisa Marten Pace je provdaná za Johna Myunga a kytaristka Marlene Apuzzo, která se po Lisině odchodu věnovala baskytaře za Mika Portnoye.

John Petrucci oznámil na rok 2022 sólová živá vystoupení s Mikem Portnoyem. Jejich manželky při té příležitosti zreformují jejich bývalou kapelu Meanstreak a budou je podporovat... Jak mnozí z vás neví, manželky Rena Sands odPetrucciho, Marlene Portnoy a Martens Myung spolu hrály v této kapele.


Rena Sands, Yael Rallis, Bettina France, Martens Myung, Marlene Portnoy


Složení kapely Meanstreak pro rok 2022 je následující:
Bettina France - Vocals
Martens Myung - Bass
Yael Rallis - Drums
Marlene Portnoy - Guitars
Rena Sands - Guitars

John Petrucci oznámil, že se na svých nedávno oznámených prvních severoamerických sólových koncertech znovu sejde na pódiu s bývalým bubeníkem Dream Theater Mikem Portnoyem. S dvojicí vystoupí i baskytarista Flying Colours David LaRue. Bývalí kolegové spolu pracovali na nedávno vydaném Petrucciho sólovém albu "Terminal Velocity", které vyšlo v roce 2020. Bude to poprvé, kdy se tato dvojice vydá na společné vystupování od té doby, co Portnoy opustil Dream Theater v roce 2010. LaRue také vystupoval na "Terminal Velocity" a také na Petrucciho sólovém debutovém albu "Suspended Animation" z roku 2005.

"Bylo to hodně zábavné se znovu hudebně sejít a dělat to společně. Trvalo to asi šest dní. Bicí znějí úžasně," řekl Petrucci pro portál Prog, když bylo vydáno album "Terminal Velocity".



Zpět
Členky kapely:
Marlene Apuzzo - Guitars
Rena Sands - Guitars
Lisa Martens Pace - Bass
Bettina France - Vocals
Yael Devan - Drums (1991-1994)
Bývalé členky:
Diane Keyser - Drums (1985-1991)
Charisse - Bass
Irene - Bass
Zoë - Drums
Sylvia - Keyboards
Jennifer - Bass

Marlene Apuzzo
(nyní Marlene Portnoy)
(narozena 18. srpna 1963, United States)
Guitars


Marlene je americká hudebnice, hráčka na kytaru a baskytaru. je nejznámější jako zakládající členka kapely Meanstreak. Je manželkou Mike Portnoye od roku 1994. Po svatbě v roce 1994 spolu pár přivítal dvě děti. Mají společnou dceru jménem Melody Ruthandrea Portnoy a syna jménem Max John Portnoy. Melody se narodila v roce 1997, zatímco Max přišel v roce 1999.

Chodila do školy Clarkstown North High School, kterou dokončila v roce 1981.

Dcera Mika Portnoye je herečka a zpěvačka z New Yorku. V sedmi začala chodit na soukromé lekce zpěvu a soutěžit. Na druhou stranu, Mikeův syn, Max, je bubeníkem v kapele Tallah. Při vystoupení na pódiu často nosí masku.

Ze sourozenců Portnoyových vyrostli všichni dobří mladí dospělí. Oba mají své účty na sociálních sítích, navíc jejich matka Marlene také zveřejňuje jejich fotografie na svém instagramovém úchytu. Své ratolesti tolik miluje a zbožňuje a dokonce má na svém instagramovém biu napsáno "Melody a Max’s Momma".

Podle příspěvku na Facebooku se Mike stal velmi dobrými přáteli s bubenicí Meanstreak Yael Devan a baskytaristkou Lisou Pace kolem roku 1988/1989. Spolu se svým kolegou Johnem Petruccim jednou navštívil Foundations Forum Music Convention v LA, aby se setkal s Yael. Ta nakonec přivedla dvě kytaristky její kapely, Marlene a Renu, aby si popovídali s klukama. A tak se Mike a Marlene seznámili. Po pár dnech spolu začali chodit. O pár let později se hrdličky rozhodly posunout svůj vztah do a vyměnili svatební slib v červenci 1994.

Rena Sands
(nyní Rena Sands Petrucci)
(narozena 12. srpna 1971, Worcester, Massachusetts)
Guitars


Rena Sands byla jednou ze zakládajících členek a hlavní kytaristkou legendární čistě ženské heavymetalové kapely Meanstreak. Byla také členkou skupiny Lifetime TV "GIRLS NIGHT OUT" a nedávno také MIXXED COMPANY na Long Islandu. Mezi její nahrávky patří nahrávky Meanstreak "Roadkill", kompilace "The L'Amour Rocks", nevydaná "The Other Side", demo "The Dark Gift" a dema Mixxed Company nebo spolupráce s A Minute To Midnight či In the end,.

S Johnem Petruccim spolu chodili 4 roky poté, co se dali dohromady v roce 1989, když Meanstreak dělali předkapelu právě pro Dream Theter, vzali se v září 1993. Mají spolu tři děti Samantha, Renato (jsou dvojčata) a Kiara.

Rena se svými kapelami vystupovala jako headliner na mnoha koncertech a předcházela národním vystoupením pro MOTORHEAD, MANOWAR, NUCLEAR ASSAULT, M.O.D., ANTHRAX, OVERKILL, DREAM THEATER, MOTLEY CRUE a další.

Rena Sands, manželka Johna Petrucciho a bývalá kytaristka v čistě ženské heavymetalové kapele Meanstreak, se připojila v roce 2013 ke kapele Judas Priestess, senzačnímu dívčímu holdu metalovým mistrům Judas Priest v New Yorku.

Lisa Martens Pace
(narozena ***, United States)
Bass


Lisa Pace je nejznámější jako basistka dícčí trash-metalové kapely Meanstreak v letech 1985 až 1994.
John Myung z Dream Theater se oženil s Lisou Martens Pace.

Bettina France
(narozena 1960, United States)
Vocals


Bettina France je nejznámější jako vokalistka dícčí trash-metalové kapely Meanstreak v letech 1985 až 1994. Bettina dodávala kapele působivě thrashový a naštvaný, ale stále ženský hlas, který lze směle srovnávat s některými z nejlepších thrashových hlasů. V hudebním byznysu se pohybuje už více než 30 let.

V letech 1985-1996 byla zpěvačkou populární dívčí metalové skupiny Meanstreak, poté pokračovala v televizi a na turné s The Wild Bunch, jejímiž členy byli Gilby Clarke, Jeff "Skunk" Baxter a Pat Dinizio z Smithereens. Nahráno a turné s Mobym a Maxwellem. Nahrávala a koncertovala s Mobym a Maxwellem. Hrála i s řadou platinových umělců.

Nedávno se přestěhoval z New Yorku do Santa Fe, New Mexico, kde hledá další hudebníky, se kterými byh mohla jamovat.

Yael Devan
(také Yael Borger)
(narozena ***, United States)
Drums


Yael Devon je nejznámější jako bubenice dívčí trash-metalové kapely Meanstreak v letech 1992 až 1994.

Když Diane Keyser opustila skupinu Maanstreak v roce 1992, protože si přála přinutit skupinu k měkčímu stylu, rychle ji nahradila nová bubenice jménem Yael Devon.

Yael Devan se později připojila ke kapele My Ruin, což byla hard rock/heavy metalová kapela z Los Angeles v Kalifornii s bývalou frontmankou Tura Satana Tairrie B. a jejím manželem, kytaristou Mickem Murphym. V roce 2000 se připojila koncertní bubenice Yael, která ve skupině zůstala až do roku 2005. Yael se dále podílela na EP "The Shape Of Things To Come..." (2003) a albu "The Horror Of Beauty" (2003).

Diane Keyser
(narozena ***, United States)
Drums


Diane je nejznámější jako bubenice dívčí trash-metalové kapely Meanstreak v letech 1985 až 1991. Po jejím odchodu ji v kapele nahradila Yael Devan.

Charisse
(Narozena ***)
Bass


Charisse je americká hudebnice a hráčka na b askytaru, která byla jen krátce členkou kapely Meanstreak. Velmi rychle ji nahradila Lisa Martens Pace.

Po jejím odchodu z kapely je znímo, že se připojila k kapele Hari Kari (Bass), s níž nahrála dvě dema, "Demo" (Demo, 1987, vocals, bass) a "Hari Kari" (19887, Demo, Bass).



Zpět

Nahráli:
Marlene Apuzzo - Bass
Rena Sands - Guitar
Bettina France - Vocals
Yael Devan - Drums
The Dark Gift Demo
Demo EP, vyšlo 1992, self-released

Seznam skladeb:
01. The Dark Gift
02. Time stands still
03. Barracuda
04. Annie's back
Total Time: (00:00)

Produced by Mike Portnoy
Mixed: Rob "Wacko" Hunter

Nahráli:
Marlene Apuzzo - Bass
Rena Sands - Guitar
Bettina France - Vocals
Yael Devan - Drums
The Other Side
Demo EP, vyšlo 1989, self-released

Seznam skladeb:
01. Walking Time Bomb (2:27)
02. The Other Side (5:48)
03. Giant Speaks (4:15)
04 Rubberneck (3:43)
Total Time: (16:13)

Producer: Meanstreak
Engineer: Alex Perialas
Mixed: Rob "Wacko" Hunter

Nahráli:
Marlene Apuzzo - Guitar
Rena Sands - Guitar
Bettina France - Vocals
Lisa Pace - Bass
Diane Keyser - Drums
Roadkill
Vyšlo 17. února 1988, Mercenary, MER 2106
CD 2007, Time Warp Records, bootlegs made: Sam McCaslin

Seznam skladeb:
01. Roadkill (2:52)
02. Searching Forever (3:05)
03. Snake Pit (4:08)
04. Nostradamus (4:22)
05. It Seems To Me (5:04)
06. Lost Stranger (2:40)
07. The Warning (3:02)
08. The Congregation (6:56)
Total Time: (32:09)

All songs witten, arranged and produced: Meanstreak
Producer: Meanstreak
Recorded and mixed at: Pyramid Sound, Ithaca, NY
Engineer: Alex Perialas
Engineer [Assistant]: Rob Hunter
Logo: Danny Garber
Art Direction, Photography: Dan Muro

Zpět


Bettina  Bettina
Bettina, Rena a Marlene  Marlene


Marlene a Lisa  Skupina
Meanstreak

Meanstreak live

Meanstreak live

Rena Sands  Rena Sands

Lisa Pace

Rena Sands Petrucci
Rena (Sands) Petrucci hrající s svoji skupinou "Reverend Jim"

Rena Sands  Rena Sands

Rena Sands
http://www.metalmaidens.com/meanstreak.htm

Marlen+Mike+děti
Marlene Apuzzo s manželem Mike Portnoyem a dětmi Melody a Max




Zpět
MEANSTREAK INTERVIEW (METAL FORCES - Září 1988)

V posledním roce nebo tak nějak se MEANSTREAK staly velmi populární díky různým rolím v jedné světově nejrespektovanější metalové publikaci (METAL FORCES s velkou účastí při těchto oceněních). A jestlipak si myslíte nebo ne, že vše co jste konaly ovlivnilo vydání nahraného materiálu ven!

Zdá se, že prvotní impulz byl formován PRÁVĚ zásluhou živé prezentace MEANSTREAK pročesávající nahoru a dolů po klubech celé východním pobřeží. To je fakt. MEANSTREAK je směs intenzivního Power Metalu s bezvadnou rytmickou sekcí "MAIDENesque" šlapající opravdu dobře před publikem a vítězí i u nejúzkostlivějších matalových fanoušků (i některých Thrashmetalistů).

Ta samá hudební síla je stejně přesvědčivá i na vinylu. Po několika posleších jejich nového debutového alba "Roadkill", "opravdová tvořivost" hlavních tvořičů skupiny se určitě uchytí. V kombinací vynikajících napsaných songů a vynikající vokální melodie Bettiny France, to je označením něčeho velmi podstatného na metalové scéně dneška.

LP "Roadkill" (představené v METAL FORCES 27) bude vydáno u Music For Nations v Evropě v době, kdy budete toto číst, zatímco vydání u Mercenary Records pro Státy běží liknavě. I přestu zjevnou "odsouzeníhodnost", se již skupina upsala tomuto labelu (Věřili byste tomu co všechno se dá dneska podepsat?!), ukáže poute čas říct, jaká světlou budoucnost čeká těchto pět metalových slečen.

Nedávno jsem si sedl se dvěma členkami zpěvačkou Bettinou France a kytaristkou Marlene Apuzzo, abych získat představu o tom, jejich pohledu právě vydaného debutového alba. "Jsme spokojeni s dokončením nahrávání", ujišťuje Bettina. "Myslím, že pro množství času, které jsme věnovali nahrávání LP to skutečně vyšlo dobře. Dokonce i zpěv vyšel stejně jako byl zaznamenán. Neměli jsme tolik času na ně, "Udělali jsme celé album během týdne", říká Marlene nadšeně. "A to je tak dlouho, jak se má udělat jen demo, Jo", dodává k tomu Bettina. "A kdyby nebylo Alexe Perialase při produkci, album by nevyšlo stejně dobře jaké nakonec je. Ale s více času na přípravu alba můžeme odvést mnohem lepší práci. Bylo to taková krátkodobá záležitost a neměli jsme mnoho času ve studiu na všechno. "Však vidíte, jak mnoho hodin jsme to nahrávali" směje se Marlene.

Je to škoda, že nová bubenice Yael Devan se nedostala k nahrávání albu. Yael se ke skupině připojila poté, co Diane Keyser opustila bubenický post ihned po nahrání "Roadkill". Yael je však mnohem solidnější bubenice, pokud si ji užijete naživo. Mám pocit, že Yael by udělala nové album bubnováním více údernější nebo případně (vzhledem k jejímu excelentnímu využívání dvojitému šlapáku) trochu víc.... hm ... thrashovější. (?) "Já s tím jen souhlasím" tvrdí Marlene. "Můžeme hrát tvrději s Yael bubnování nyní, i když nejsme doopravdy žádná thrashová kapela." "Můžeme se dotýkat thrashe trochu více, než na albu" dodává Bettina. "Ale je to více na Heavy Metal straně. Snad se dostaneme i k thrashovému publiku. Jde to před nima docela dobře. Je to dobře, protože chceme působit na všechny, ne jen na jeden druh (metalového) publika..."

Co přimělo Dianu odejít? "Diane byla více na komerční typ hudby", uvádí Marlene, "ale to nefungovalo dobře pro kapelu. Chtěly jsme někoho, kdo byl více do Heavy Metalu. Ona nebyla 100% spokojena s tím, co jsme dělali, a kam jsme směřovali."

Směr kterým MEANSTREAK nechce jít, je být sexuálními objekty jako stav většiny ženských rockerek (LITA FORD, LEE AARON, atd...). A myslím, že melze popřít, že všichny členky MEANSTREAK vypadají skvěle (což nám pomáhá samo o sobě), ale ony by spíše měly být známé pro jejich hudební schopnosti než jen pro jejich dobrý vzhled. A nemohu je obviňovat z tohoto cítění, protože jejich hudba je stejně tak zábavná. Takže je to nejdříve hudba vysvětluje Marlene: "Začali jsme nosit více sexy věci, které se nosí, body obleky a síťované punčochy a nikdo nevěnoval pozornost naší hudbě. Mysleli jsme si, že je to směšné. Přejeme si být známé pro naše hudbu a ne jen protože máme hezké nohy, víte?" Takže jste zklidnily obraz záměrně?" No, bolelo to zadky, ale snažíme se to vydržet .. ehm ... prodloužené sukně" směje se Bettina. "Ale vážně, změna se stala, ale každé nastartování je těžší." "A tohleto se právě stalo." Marlene pokračuje. "Nyní budeme pravidelně nosit oděv, jako jsou džíny a tenisky, ale ne nutně thrash image."

Není v pozadí toho, že nechcete, aby jst byly porovnávány s tradiční celodívčí skupinou THE RUNAWAYS, opravdu chcete vytvořit něco mnohem významnějšího? "Jediná věc, kterou opravdu máme společnou s THE RUNAWAYS je to, že jsme všechny holky" Bettina uvádí: "Chceme mít vlastní image a postavit se na vlastní nohy. Ony se dostaly na surový konec publicity, která na ně působila tak, že způsobila velký tlak a jejich konec."

Jedna věc je však jistá, když kapela dobře se prodávající přerušením jejich přesvědčení, přenesla obraz "sex-appealu" jejich rock'n'rollových představitelek, a udělala oku ladící video pro zvýšení expozice MTV, pak by jim to s největší pravděpodobností přineslo užitek. Řekněme si na rovinu ale, že většina mužů rockerů na to kašle. To by mohlo téměř jistě zvyšovat jejich rekordní prodeje a popularitu. Pěkně lákavé pro takovou změnu, že? "Hudba pro nás pořád na prvním místě!" ujišťuje Marlene. "A to je ono. Chtěla bych, aby se dělala videa, ale jediný důvod, proč bych to chtěla, aby video pomohlo tomu, aby se více lidí mohlo dostat k naší hudbě slyšet ji a vědět, kdo jsme. Ale to není nejdůležitější pro nás právě teď." "Nejdůležitější je pro nás nyní vydat album v pořádku," dodává Bettina, "a jet na turné na jeho podporu je to nejlepší, co můžete." A pak Marlene všechno shrne: "Jsme holky, ale přejeme si, aby nás brali vážně!"

Myslím, že MEANSTREAK jsou důkazem, potvrzujícím poslední poznámku. Koneckonců kapela sdílela tytéž scény jako takové thrashové legendy ANTHRAX a OVER KILL mnohokrát. A věřte mi, že to není snadné potěšit takový blázinec plný lačných mlátiček (moshers, petardy, skankers, dobyvači scény... cokoliv) když zahajují představení (pardon ten výraz) holky! "Někdy jsme byli nahoře naproti tomu jen proto, že jsme holky." povzdychne si Bettina." Ale my jsme docela dobrý otevírák pro tyhle kapely. Když nás diváci poprvé uviděli, mohlo se to vymknout z rukou a oni si přáli vidět hlavní kapelu. Ale když jsme spustili naše rychle písně, mohli jsme představení odehrát řádně! Dokonce nám projevovali nadšení! Tak jdeme po správné bez ohledu na to, pro jakou část metalového publikum budeme hrát jako předkapela."

"Lidé jsou tak zavěslí na nálepkách příliš," Bettina pokračuje, "jako thrash a glam, a pozér a trasher. A tak by to nemělo být. Mělo by tam být také více prostoru pro všechny dívčí kapely. Přejeme to všem, jako jsme my. Nemáme postoje, s námi to jde snadno. Budeme spolu s každým."

Další věc, kterou bych rád dodal je, že i texty MEANSTREAK nejsou typické jen sexem, drogami a rock'n'rollovými slogany, že téměř každé ženě rockeři portrétují. Jistě tam je občas srdceryvná píseň sem tam, ale většina jejich textů se skládá z hlubších významů. Možná i temnějších významů? "Naše texty jsou ve skutečnosti o temné stránce," říká Bettina, "ale hej, žijeme ve tmách, ne všechno je viděno přes růžově zbarvené brýle. Jak já to cítím je, že se musí projít tmmou aby bylo vidět světlo."

Co říci o "Roadkill"? Cožpak to není píseň, která má co říci o zabíjení zvířat? "To, co jsem cítila, když jsem to psala, bylo v podstatě o reakcích lidí k válce," říká Bettina, "ale je to také o tom, jak lidé budou řídit po dálnici a uvidí mrtvé zvíře a řeknou si "Yecchh, to je nechutné", ale na večeři téže noci mají pěkný šťavnatý steak, který vypadá "Tak skvěle" a nemyslí si, že je to dvakrát o tom samém. Je to o tom, zda si lidé uvědomí tyto věci, pak si myslím, že svět by byl mnohem lepším místem a poklidnějším."

Tak, jak jsem došel k závěru tohoto rozhovoru můžu pouze říci, že věřím, že tento článek vás přesvědčil k tomu abyste si zkontrolovali tyhle holky sami. Udělat je to snadné, vyzvednout si jejich nové album, "Roadkill", a pak .. Počkejte okamžik, jdeme na věc, jo? MEANSTREAK si rozhodně zaslouží můj hlas pro nejlepší dívčí kapelu všech dob! A možná nejvíce heavy dívčí kapely všech dob!? "Doufám, že ano!" Bettina směje se. Takže tak!

© 2003-2005 Metal Queens
ProgressRock Nahoru
Made by 
©  2001-2009 
Menu Poslední aktualizace: 13.8.2022
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©