Mahamadou Souleymane, profesionálně známý jako Mdou Moctar (také M.dou Mouktar), je tuaregský skladatel a hudebník se sídlem v Agadez, Niger, který hraje moderní rockovou hudbu inspirovanou kytarovou hudbou Tuaregů. Moctar pochází ze západoafrické země Niger, kde žije. Jeho hudba nejprve získala pozornost prostřednictvím obchodní sítě mobilních telefonů a paměťových karet v západní Africe. Zpívá v jazyce Tamasheq. Země má bohatou hudební tradici, zejména tuaregskou hudbu, styl řízený kytarou, který spojuje blues, blízkovýchodní a africké zvuky. Nejznámější zastánci tohoto hudebního stylu pocházejí z Mali i Nigeru, včetně Tinariwen, Bombino, Amadou a Mariam a Fatoumata Diawara. Moctar zahrnuje tuaregské zvuky, ale otevřeněji než jeho kolegové přijímá rockovou hudbu. Nejznámější zastánci tohoto hudebního stylu pocházejí z Mali i Nigeru, včetně Tinariwen, Bombino, Amadou a Mariam a Fatoumata Diawara. Moctar zahrnují tuaregské zvuky, ale otevřeněji než jeho kolegové přijímají rockovou hudbu. Mdou Moctar se narodil v nigerijské vesnici Tchintabaraden a poté vyrostl v Arlitu, hornickém městě. Poté, co poslouchal umělce jako Abdallah Oumbadougou, chtěl hrát na kytaru, ale jeho rodina neschvalovala elektrickou hudbu, takže si musel postavit svou vlastní kytaru pomocí cyklistických kabelů pro struny. Jeho první album "Anar" bylo nahráno v Sokoto v Nigérii v roce 2008 a prominentně obsahovalo automaticky laděné vokály a vlivy z hudby Hausa. Album nebylo oficiálně vydáno v té době, ale písně se staly populárními po celém Sahelu, když se staly virálními prostřednictvím mobilních sítí pro obchodování s hudbou. Mnoho z Moctarových počátečních písní bylo sdíleno jako MP3 soubory od osoby k osobě po celém Nigeru přes Bluetooth bez jeho zapojení. Tuarežský kytarista Mdou Moctar se dostal k celosvětovému publiku, když jej americký label Sahel Sounds zařadil na kompilaci ""Music from Saharan Cellphones: Volume 1". Dvě písně byly pokryty anglickými homofonními texty Brainstorm, americké kapely z Portlandu v Oregonu. "Anar" vyšel na vinylu v roce 2014 s vysokou cenou, kvůli "predátorským obchodním praktikám" Sixt na prvním evropském turné Moctar. Moctar se objevil v krátkém filmu "I Sing the Desert Electric" v roce 2013. Měl také hlavní roli ve filmu "Akounak Tedalat Taha Tazoughai" z roku 2015 (Rain the Color of Blue with Little Red In It). Soundtrack obsahuje hudbu na place a v L'Embobineuse. Jeho další album "Afelan" bylo nahráno živě v Tchintabaraden a obsahuje "rezavé džemy a sluncem zvětralé balady". Titulní skladba je pojmenována po slavném historickém/folklorním hrdinovi Azawough v západním Nigeru. Obsahuje přebal "Chet Boghassa" od Tinariwen. Moctar si uvědomil mezinárodní zájem o svou hudbu v roce 2014. "Poprvé jsem potkal [Christophera Kirkleyho ze Sahel Sounds] na mobilním telefonu, když mi volal. Byl to zvláštní rozhovor, protože jsem si myslel, že si ze mě můj bratranec dělá legraci, tak jsem zavěsil. Tenhle Američan mi volal, řekl, že se mnou chce pracovat na mé hudbě, to prostě nemohlo být skutečné. Znovu mi zavolal a povídali jsme si. Přišel mě navštívit do mé vesnice a také mi poslal levorukou kytaru, kterou je velmi těžké najít v Nigeru tato kytara prošla několika africkými zeměmi, aby se dostala do mých rukou, od té doby na ni hraji!" Poté, co Gerard Cosloy, spoluzakladatel Matadoru, projevil zájem o Moctarovu hudbu, Cosloy domluvil několik schůzek a později podepsal Moctarovu smlouvu s Matador. Moctar vydal své páté studiové album "Ilana: The Creator" v roce 2019; bylo to jeho první studiové album nahrané s celou kapelou. Mdou Moctar hraje na kytaru ve stylu takamba a assouf. Bob Boilen z NPR označil album za "možná nejžhavější psych-rock 21. století", zatímco Happy Mag jej zařadil na 13. místo v seznamu "25 nejlepších psychedelických rockových alb roku 2010" a označil jej jako "vážná hudba pro vážnou věc". Moctarovo šesté album "Afrique Victime" vyšlo u Matador Records 21. května 2021 a získalo pozitivní recenze od mezinárodních publikací včetně Rolling Stone, Paste, Pitchfork a The Guardian. Coltun nahrával a produkoval album "Afrique Victime" během cest kapely v roce 2019 – ve studiích, apartmánech, hotelových pokojích, zákulisí koncertních sálů a při terénních nahrávkách v Nigeru. V roce 2022 se Moctar objevil ve videu Fender Sessions a předvedl tři písně ze svého alba "Afrique Victime", včetně titulní skladeb "Afrique Victime", "Ya Habibti" a "Chismiten". Moctar nahrál koncert NPR Tiny Desk Concert, zaznamenaný v zimě 2020 z domova v Niamey v Nigeru a zveřejněný na webových stránkách NPR dne 24. května 2021. "Afrique Victime" bodovalo na 8. místě v žebříčku 50 nejlepších alb roku prestižního serveru Pitchfork a na konci roku 2021 dostalo na seznam nejlepších alb v publikacích jako Mojo, Rolling Stone, Pitchfork, New York Times, The Guardian a Uncut. Během února a března 2022 byl Mdou Moctar na turné se šestnácti termíny jako zahajovací koncert indie rockové kapely Parquet Courts z Brooklynu po Severní Americe. Moctar také přidal osm hlavních vystoupení na začátek a konec tohoto turné, na které navázalo jarní turné po Evropě 2022. Mdou Moctar se představil poprvé i českému publiku v úterý 26. dubna 2022 v MeetFactory v Praze. Irská část turné byla zrušena kvůli vízovým problémům. V roce 2023 se Moctar vydal na americké turné, které zahrnovalo vystoupení na Pitchfork Music Festival a Newport Folk Festival. Během nigerijského státního převratu v roce 2023 se Moctar a jeho kapela nemohli vrátit do Nigeru. Dne 3. srpna 2023 zahájili kampaň GoFundMe za financování zůstat ve Spojených státech na dobu neurčitou. Do 6. srpna skupina vybrala 100 000 $, mezi dárci byl i hudebník Jack White. V červenci 2023, po dokončení "Funeral For Justice", byl prezident Nigeru Mohamed Bazoum a nigerská demokraticky zvolená vláda sesazena vojenskou juntou. Prezident byl umístěn do domácího vězení v prezidentské rezidenci a národ se ponořil do stavu chaosu a nejistoty. Francouzi se stáhli. Oblast je nadále ohrožována terorismem. Nařídili uzavření hranic země, takže členové kapely Mdou Moctar, Ahmoudou Madassane a Souleymane Ibrahim se nemohli vrátit domů ke svým rodinám. "Nepodporuji převrat," vysvětluje Mdou, "...ale nikdy v životě jsem neměl rád Francii v mé zemi. Ne, že bych nenáviděl Francii a Francouze, ani Američany, ale nepodporuji jejich manipulativní politiku, co dělají v Africe. V roce 2023 chceme být svobodní, musíme se usmívat, rozumíte?" Jeho sedmé album "Funeral For Justice" vyšlo 3. května 2024 a vyvolalo nadšené recenze. Bylo natočeno na konci dvou let strávených na turné po celém světě po vydání prvního alba "Afrique Victime" v roce 2019 a zachycuje nigerijskou čtveřici v divoké formě. Hudba je hlasitější, rychlejší a divočejší. Kytarová sóla jsou přepálená zpětnou vazbou a texty jsou vášnivě politické. Nic není zadržováno nebo zmírněno. Je to rocková palba připomínající požární alarm. Mdou Moctar láteří na Západ. Bez debat se vším všudy se jedná o nejnaštvanější album tuarežského kytaristy, a že se v něm vaří voda, dokládá i samotný název "Funeral For Justice". A důvod proč, na to si stačí otevřít zprávy z Nigeru nebo si přečíst Moctarovu napsanou esej "Can Colonialism Be Overcome" pro New York Times. Jedna věc je užívat si tak zuřivý rock a druhá vědět, z jakého důvodu Moctar už dlouho láteří na Západ a tvrdí: "V Africe se v téhle šílené době odehrává spousta zločinů a mám pocit, že spravedlnost už neexistuje. Možná neznáme řešení, ale snažíme se lidem říct, co se děje". Písně na "Funeral For Justice" neochvějně mluví o utrpení Nigeru a Tuaregů. "Toto album je pro mě opravdu jiné," vysvětluje Moctar, zpěvák kapely, jmenovec a nesporně ikonický kytarista. "Nyní jsou problémy teroristického násilí v Africe vážnější. Když sem USA a Evropa přišly, řekly, že nám pomohou, ale to, co vidíme, je opravdu jiné. Nikdy nám nepomohou najít řešení". Všechny africké státy, na jejichž území dnes Tuaregové žijí, s nimi tvrdě zametly. Hrdé pouštní nomády vyšouply na okraj společnosti do role podřadných. Smrtící sucha a hladomory je navíc vyhnaly ze Sahary do měst, kde přišli o odvěký způsob života a kulturní identitu. Od 80. let proto v zoufalství brali do rukou zbraně a bojovali za vysněný stát Azawad. Marně: po každém povstání jim sice byly přislíbeny důstojné životní podmínky, vždycky se to ale zadrhlo a tak přišly další krvavé rebelie. Situaci nepomohlo, když Sahel zprvu ovládli drogoví pašeráci a po nich islámští džihádisté, ke kterým se radikální část Tuaregů přidala. Od nejhoršího Mali, Niger nebo Čad zachránily přizvané západní armády: proti Al-Kaidě a Islámskému státu sice v pouštních podmínkách neměly šanci, expanzi náboženského fanatismu do vnitrozemí ovšem zabránily. Brutální džihádistický teror s tisícemi mrtvých civilistů zastavit ale nedokázaly. Dění na územích s obrovským nerostným bohatstvím z dálky bedlivě pozorovaly dvě mocnosti: zatímco Čína na to šla s finančními pobídkami, Putinovo Rusko rozjelo podvratnou propagandistickou kampaň. Bývalí kolonizátoři Francouzi díky své elitářské přezíravosti a neochotě zasahovat do politiky, tak postupně přicházeli o svůj vliv; a stejně tak Spojené státy. Výsledek? Vojenské převraty v Mali, Nigeru a Burkina Faso, protifrancouzské demonstrace s portréty Putina, okamžité vyhoštění západních armád, včetně americké, a vystřídaných na žádost nových vládců Rusy, převážně vraždícími komandy Wagnerovců, od začátků zasahujících také do bojů proti „vnitřním nepřátelům“; tedy Tuaregům. Těžko předpovídat co bude dál, ze zkušenosti však víme, že kam vstoupí Rus, nic dobrého z toho nekouká. Každopádně je smutné pozorovat, jak Západ s Putinem na Sahelu drceném klimatickými změnami a nesmírnou chudobou v podstatě prohrává. K nutnému politickému kontextu alba dodejme, že třetina ve Francii spotřebovaného uranu pochází z Nigeru - závislá je na něm také Evropa – zatímco v zemi zoufale chybí elektřina. "V Nigeru mluvíme francouzsky, utrácíme francouzské peníze, pracujeme pro francouzské společnosti a vzácný uran dodáváme do Francie, takže Nigerem jsme vlastně jen podle názvu. Aby fungovala, Francie nás potřebuje, sami ale žádnou moc nemáme. Je čas na změnu," napsal v roce 2021 do eseje Moctar. Loňský převrat sice odsoudil, odpor k Francii ale neskrývá, takže album "Funeral For Justice" má drze pobuřující antikoloniální podtext a africké vůdce vyzývá k převzetí kontroly nad svými zeměmi a nerostným bohatstvím. "Mdou Moctar je silná antikoloniální kapela od té doby, co jsem její součástí," říká producent a baskytarista Mikey Coltun, který s Moctarem hraje od roku 2017. "Vstoupila Francie, posrala zemi, pak řekl 'jste volný.' Píseň "Oh France" se k tomu staví čelem: "Francouzské činy jsou často zahaleny krutostí (je nám lépe bez jejího turbulentního vztahu), je nejvyšší čas, abychom pochopili nekonečné smrtící hry, které hraje". V hlavním singlu a titulní skladbě se Moctar obrací přímo na africké vůdce a vyzývá je: "Převezměte kontrolu nad svými zeměmi bohatými na zdroje/vybudujte je a přestaňte spát". Píseň "Sousoume Tamacheq" pojednává o těžké situaci Tuaregů, k nimž se kapela hlásí, kteří jsou převážně rozšířeni ve třech zemích - Nigeru, Mali a Alžírsku, utlačováni ve všech třech. Kromě nedostatku jednoty je třetím problémem nevědomost. Ve skladbě "Imouhar" se obrací k Tuaregům, aby pro samou francouzštinu nezapomněli na rodný jazyk tamasheq, ve kterém album nazpíval a proměnil v symbol ohrožení starobylé tuarežské kultury. Píseň vyzývá Tuaregy k tomu, aby si "zachovali svůj jazyk tamasheq - hrozí mu vymření a Mdou je jeden z mála ve své komunitě, kdo ví, jak to napsat". "Lidé tady jen používají francouzštinu," naříká Mdou. "Máme pocit, že za sto let nikdo nebude mluvit dobře jazykem tamasheq, a to je pro nás tak děsivé". Ostatně už na svém předchozím albu "Afrique Victime" dostatečně jasně vzkázal: "Pokud budeme mlčet, bude to náš konec". Na "Funeral For Justice" jde znovu o mistrovskou rockovou kytarovou palbu, při jejímž popisu si s obvyklým pouštním blues nevystačíte a je otázkou, jestli ho má cenu vůbec zmiňovat, když dobře víme, že oproti Tinariwen a jiným tuarežským skupinám Moctar neposlouchal Dire Straits, ale Jimiho Hendrixe s Van Halen a po ruce měl vždy tajnou tuarežskou zbraň z nigersko-malijského pohraničí: rytmicky drtivý styl takamba s bubny a loutnou tehardent. Punkovou energii do skladeb pak zanesl americký baskytarista a producent Mike Coltun a o zbytek se postarali dva Tuaregové: kytarista Ahmoudou Madassane a bubeník Souleymane Ibrahim. Plány na nahrání doprovodného alba k albu "Funeral For Justice", tehdy ještě mnoho měsíců před vydáním, byly již v plánu, ale myšlenka nyní nabyla nové naléhavosti a závažnosti. Dva dny po turné, které skončilo v New Yorku, začalo kvarteto nahrávat "Tears Of Injustice" v brooklynském Bunker Studiu se zvukovým zvukařem Sethem Manchesterem. Dne 2. října 2024 byla oznámena akustická verze "Funeral For Justice" s názvem "Tears Of Injustice". Pokud bylo "Funeral For Justice" zvukem rozhořčení, "Tears Of Injustice" je zvukem smutku. Nové album Mdou Moctar je "Funeral for Justice" kompletně přehrané a upravené pro akustické a tradiční nástroje. Je to vývoj kritikou zbožňovaného průlomu kapely – meditativní zrcadlový obraz žhavého originálu. "Chtěli jsme natočit samostatnou verzi "Funeral...!, aby si ji lidé mohli poslechnout," vysvětluje americký baskytarista a producent kapely Mikey Coltun. "Na koncertech si pořád hrajeme s aranžmá. Chtěli jsme dokázat, že to dokážeme i na desce. A když hrajeme okleštěný set, projeví se v kapele úplně jiná stránka. Stává se z toho něco nového". Rozhodli se nahrávat "Tears..." společně v jedné místnosti, takže nahrávání bylo uvolněné, okleštěné a spontánní. "Před natáčením jsme na aranžmá moc nepracovali", vzpomíná Coltun. "Prostě jsme hráli, našli atmosféru a zahráli píseň". Všechno se dalo dohromady rychle a hlavní nahrávání trvalo pouhé dva dny. Hypnotický osmiminutový záběr "Imouhar" je ve skutečnosti dvěma odlišnými průchody písní, které se hrají rychle po sobě, Moctar nepřestal hrát dostatečně dlouho, aby záběry oddělil. Po měsíci se kapela mohla vrátit domů do Nigeru a když se tak stalo, Coltun dal Madassaneovi diktafon Zoom, aby si ho vzal s sebou. Rytmický kytarista na něj nahrál skupinu Tuaregů, kteří hráli vokály s voláními a odpověďmi, které byly později přidány do finálního mixu. Na albu "Funeral For Justice" je hněv nad těžkým údělem Nigeru a Tuaregů jasně vyjádřen v hlasitosti a rychlosti hudby. Na albu "Tears..." si písně zachovávají tuto váhu i bez zesilovače. Jsou prodchnuté smutkem a vyjadřují zármutek národa uvězněného v neustálém zmítání chudoby, koloniálního vykořisťování a politických otřesů. Je to tuaregská protestní hudba v syrové a esenciální podobě. "Když Mdou píše texty, obvykle je píše s akustickou kytarou. Takže se blížíte k tomu původnímu okamžiku," říká Coltun. "Zachovává si těžkost, ale je to až děsivé". Mdou Moctar ve své současné iteraci je především kapelou. Po boku Moctara ji tvoří rytmický kytarista Ahmoudou Madassane, bubeník Souleymane Ibrahim a americký baskytarista a producent Mikey Coltun. Kapela začala vystupovat na tradičních svatbách. Jedná se o vysoce energetické akce – zesilovače jsou vytočeny až na 11 a je zváno celé město. "Vyrostl jsem na DC punkové scéně a tohle není jiné," vysvětluje Coltun. "Je to DIY punková show: lidé přinesou generátory, natočí své zesilovače. Věci jsou rozbité, ale díky nim to funguje". Předat energii a pocit komunity novému publiku bylo pro kapelu důležitým cílem. Jejich první koncerty v USA byly někdy mylně organizovány tak, aby se jednalo o krotké záležitosti. To už neplatí. Přes 100 koncertů se osvědčili jako jedna z nejvitálnějších světových rockových kapel – skupina zakořeněná v tradici Tuaregů, ale nepopiratelně vlastní jedinečný organismus. Koncert Mdou Moctar je nyní považován za místo pro tanec, ne-li plný moshing. "Ilana" bylo vstupní album, které říkalo, že tohle je syrová rocková kapela. A "Afrique Victime" bylo shrnutím této vize," říká Coltun, který většinu nahrávek zachytil během pěti dnů v většinou nezařízeném domě na severu státu New York. "S Funeral For Justice" jsem opravdu chtěl, aby to zazářilo politickým poselstvím kvůli všemu, co se děje, protože kapela byla naživo pevnější a těžší, dávalo smysl zachytit tuto naléhavost a tuto agresi – nebylo to vynucené, bylo to velmi přirozené". Mdou Moctar okamžitě vyniká jako jeden z nejinovativnějších umělců současné saharské hudby. Jeho nekonvenční interpretace kytary Tuaregů ho posunuly do popředí přeplněné scény. Mdou srší s neúprosnou a frenetickou energií, která jeho současníky zahanbuje. Nahrávek ze západní Afriky připomínající požární alarm přibývá, ten Moctarům se rozkvílel zatím nejhlasitěji.

Členové: Mdou Moctar - Guitars, Vocals Ahmoudou Madassane - Rhythm Guitar, Backing Vocals (2014-present) Souleymane Ibrahim - Drums, Percussion, Backing Vocals (2018–present) Michael "Mikey" Coltun - Bass, Backing Vocals, Drum Machines (2017–present)

Bývalí členové: Aboubacar Mazawadje Ibrahim – Drums (2018) Mahmoud "Achcouscous" Ahmed Jabre – Drums (2014–2017)

Mdou Moctar (rodným jménem Mahamadou Souleymane) (znám tako jako M.dou Mouktar) (narozen 16. srpna 1984, Tchintabaraden, Niger) Mahamadou Souleymane, profesionálně známý jako Mdou Moctar (také M.dou Mouktar), je tuaregský skladatel a hudebník se sídlem v Agadez, Niger, který hraje moderní rocková hudba inspirovaná kytarovou hudbou Tuaregů. Jeho hudba nejprve získala pozornost prostřednictvím obchodní sítě mobilních telefonů a paměťových karet v západní Africe. Zpívá v jazyce Tamasheq. Je praktikujícím muslimem, který dodržuje Ramadán. Domovem Mdou Moctara je Agadez, pouštní vesnice ve venkovském Nigeru. Mdou Moctar se narodil v nigerijské vesnici Tchintabaraden a poté vyrůstal v Arlitu, hornickém městě. Poté, co poslouchal umělce jako Abdallah Oumbadougou, chtěl také hrát na kytaru, ale jeho rodina ale jeho rodina z náboženských důvodů příliš neschvalovala elektrickou hudbu, takže si musel postavit svou vlastní kytaru s použitím lan od jízdního kola jako strun. Inspirován videi na YouTube s technikami Eddieho Van Halena na šest strun a tradičními tuaregskými melodiemi zvládl hru na kytaru, kterou si sám sestrojil, a vytvořil si vlastní styl vypalování. Rozený charismatický Mdou vyprávěl svůj příběh začínajícího umělce psaním, produkcí a hereckou rolí v prvním tuaregském filmu: remaku filmu "Purple Rain" s názvem "Akounak Tedalat Taha Tazoughai", což v překladu znamená „Déšť barvy modré s trochou červené v ní“, čímž si získal uznání své rodiny i komunity. Slovo a zvuk putovaly západní Afrikou prostřednictvím datových karet mobilních telefonů, což je populární forma lokální distribuce hudby. Následovala vyčerpávající světová turné "udělej si sám" a alba na nezávislém americkém labelu Sahel Sounds, včetně přelomového alba Ilana: The Creator z roku 2019, které Mdou Moctarovi vyneslo nadšené mezinárodní publikum. Úžasný tuaregský kytarista a skladatel Mdou Moctar odvážně přetváří současnou saharskou hudbu a "rockovou hudbu" tím, že propojuje pyrotechniku Eddieho Van Halena, hluk na plné obrátky a kytarový shredding, terénní nahrávky, rytmy bicích, poetické meditace o lásce, náboženství, právech žen, nerovnosti a vykořisťování západní Afriky koloniálními mocnostmi. S albem "Afrique Victime" vytvořil novou díru do nebe. Mdou je skvělý a neuvěřitelně vynalézavý kytarista, který byl oslavován jako Jimi Hendrix Sahary. Má výrazně melodický zvuk připomínající Prince, Carlose Santanu a Eddieho Van Halena, které uvádí jako své hlavní vlivy.

Ahmoudou Madassane (narozen ***, Agadez, Niger) Rhythm Guitar, Backing Vocals Ahmoudou Madassane je vysoce talentovaný hudebník a kytarista z Nigeru. Díky své jedinečné směsici tradiční tuaregské hudby a psychedelického rocku si získal uznání na místní i mezinárodní úrovni. Jeho fascinující kytarové dovednosti a procítěný vokál uchvátily publikum po celém světě. Madassane je plodný a doprovodný hudebník v řadě skupin jako Mdou Moctar, Abdoulaye & Ahmoudou nebo Les Filles de Illighadad), dobře se vyzná v tuaregském kytarovém folku a čerpá inspiraci z této tradice, než se vydá na neprobádané území. Má sestru Fatou Seidi Ghali a bratra Abdoulaye Madassane. Ahmoudou se narodil v Agadezu v Nigeru a vyrůstal obklopen hudbou. Na kytaru začal hrát v mladém věku a rychle si vytvořil svůj vlastní osobitý styl. Ovlivněn umělci jako Ali Farka Touré a Jimi Hendrix bezproblémově spojuje tradiční melodie s moderními zvuky. Ahmoudouova hudba přenáší posluchače do jiného světa a evokuje emoce prostřednictvím svých silných skladeb. Ať už hraje sólově nebo ve spolupráci s jinými hudebníky, jeho vystoupení jsou vždy podmanivá a zanechávají trvalý dojem na ty, kteří si je mohou vychutnat. Ahmoudou Madassane je rytmickým kytaristou v kapele od roku 2008. Spolu s Mdou Moctar jejich dvě kytary tvoří alchymistickou kombinaci. Jako skladatel, producent a hudebník je Ahmoudou předním hudebním ambasadorem Tuaregů v Nigeru a poskytuje mladým hudebníkům nástroje, nahrávací příležitosti a víza. Masassane pomohl založit revoluční první tuaregskou kytarovou kapelu Les Filles De Illighadad s ženskou frontmankou, jejíž debutové album a turné způsobily v roce 2019 mezinárodní senzaci. V roce 2018 vydal svoji sólovou nahrávku "Zerzura", což je první experimentální tuaregský kytarový soundtrack k filmu Zerzura, vůbec prvnímu saharskému acid westernu, vyprávějícímu příběh nomáda o hledání magického města zlata.

Souleymane Ibrahim (narozen ***, Agadez, Niger) Drums, Percussion, Backing Vocals Souleymane Ibrahim je nejmladším členem kapely, který je také členem známé nigerské kapely Sultanat Star De L'air a nejdéle hrající svatební kapely v Agadezu, Etran De L'air. Souleymaneova hra na albu "Afrique Victime" zuřivě nastavuje nový standard pro "rockovou" bicí soupravu.

Michael "Mikey" Coltun (také znám jako Mikey Coltun) (narozen 23. června 1992, Washingtonu, D.C., United States) Bass, Backing Vocals, Drum Machines Mikey Coltun je americký hudebník, zvukař, producent a basista pocházející z Brooklynu v New Yorku, který je v poslední době nejznámější jako člen kapely Mdou Moctar. Hudbu začal studovat ve třech letech a v 16 letech koncertoval a hrál po celém světě s nejznámějšími a nejuznávanějšími hudebníky rocku, jazzu a punku, často mísícími západní a africké styly. Mikey je hudebník, zvukař a producent a hrál s řadou skvělých kapel, včetně Les Rhinoceros (2013-2015), Steve Gunn, Oumou Sangare, Sessa, Cheick Hamala Diabate, Yonatan Gat’s, Dvorak Quartet, KOLTUN a dalších. Je také zhakladatelem Purplish Records. Michael Coltun se narodil ve Washingtonu, D.C. Se svým bratrem, sestrou, matkou a otcem vyrůstal na předměstí D.C., v Rockville v Marylandu. Jeho otec, také hudebník, seznámil Michaela s hudbou v mladém věku. Michael vyrůstal s hudbou, která neustále hrála doma, jako například obskurní world music, jazz, klasická hudba a dokonce i Naked City od Johna Zorna. Michael začal studovat hudbu v mladém věku, počínaje "kindermusic" ve 3 letech, klavír se učil od 6 let, na základní škole přešel na violoncello a na druhý stupeň základní školy, když ve 12 letech nastoupil na druhý stupeň základní školy, začal hrát na elektrickou basu/kontrabas. Během druhého stupně základní školy a střední školy hrál v regionálních klasických mládežnických orchestrech a jazzových kapelách. V 16 letech začal cestovat a hrát s malijským griot, západoafrickým vypravěčem a historikem Cheickem Hamalou Diabatém. Od té doby cestoval po celém světě s Cheickem, kde hrál na některých z nejprestižnějších míst a známých festivalů, včetně New Orleans Jazz & Heritage Festival, Toronto Afro Fest, Lincoln Center, budovy OSN v New Yorku a Kennedyho centra. V roce 2012 cestoval s Cheickem do Mali v západní Africe, aby vystoupil a nahrával se světoznámými malijskými hudebníky Toumanim Diabatém a Djelimadym Tounkarou. Po předčasném ukončení střední školy se Michael v zimě roku 2011 přestěhoval do New Yorku, aby studoval na The New School For Jazz and Contemporary Music a Eugene Lang College for Liberal Arts, kde měl možnost studovat a vystupovat s mnoha svými hrdiny z centra New Yorku, včetně Johna Zorna, Marca Ribota, Anthonyho Colemana, Ikue Moriho, Todda Sickafoose, Mary Halvorson, Grega Sauniera, Mamadoua Ba, Tima Lefevbreho a Reggieho Workmana. Michael v současné době žije v East Village v New Yorku, kde skládá, nahrává, mixuje, píše hudbu pro reklamy a koncertuje. V roce 2008 Michael založil vlastní skupinu Les Rhinocéros, která dosud vydala tři alba u Johna Zorna Tzadik Label: "Les Rhinocéros" (2011), "Les Rhinocéros II" (2013) a "Les Rhinocéros III" (2015). Michael s Les Rhinocéros koncertoval v USA, Kanadě, Evropě a Rusku a vystupoval ve všech typech hudebních klubů a na velkých festivalech, včetně: SKIF Festival (Petrohrad, Rusko), International JazzFestival Saalfelden (Saalfelden, Rakousko), John F. Kennedy Center for Performing Arts (Washington, DC), Suoni Per Il Popolo (Montréal, Kanada), Tarcento Jazz (Udine, Itálie) a Sonic Circuits Experimental Music Festival (Washington, DC). Od roku 2013 hraje západoafrickou hudbu od roku 2013, začal s bambarskou hudbou z Mali a pak studoval sabarskou hudbu ze Senegalu. Hrál s Jankou Nabayem a Bubu Gang ze Sierry Leone. Jeho hudba byla Bubu music, což je staré čarodějnictví, super-hyper taneční hudba, velmi rychlá. Tyto zkušenosti byly přípravou na Mdou. Miluje malijskou hudbu, je tradičněji jako dvorní hudba v tom, že je velmi jemná, je krásná. Na podzim 2014 Michael koncertoval v Číně s izraelskou hardcore klezmer kapelou Ramazilech. Nadále koncertuje v USA, Kanadě, Evropě a Asii, kde hraje na world music festivalech, rockových festivalech, v uměleckých muzeích a na různých místech s Ramazilechem, Jankou Nabayem & The Bubu Gang, Chieckem Hamalou Diabatem, Les Rhinocéros, KOLTUN a různými dalšími projekty. V roce 2017 poprvé odjel do Nigeru, kde od té doby působí jako producent a basista kapely, a létá 20 hodin z Brooklynu a poté 28 hodin autobusem do Agadezu, kde kapela může zkoušet a nahrávat. Bez podpory velkého vydavatelství nebo manažera se na toto turné vydali z Nigeru pokaždé, když jeli na turné. V posledních třech letech odehrál Mikey přes 500 koncertů na třech kontinentech jako basista, manažer turné, producent/nahrávací technik a přítel Mdou Moctara. Coltun nahrával a produkoval album "Afrique Victime" během cest kapely v roce 2019 – ve studiích, apartmánech, hotelových pokojích, zákulisí koncertních sálů a při terénních nahrávkách v Nigeru. Mikey nedávno založil novou kapelu TAKAAT (,což v tuaregském jazyce tamashek znamená "hluk") s dalšími dvěma členy rytmické sekce Mdou Moctar, Ahmoudou Madassanem a Souleymanem Ibrahimem, a právě vydali své první EP s názvem "TAKAAT Is Noise, Volume 1". TAKAAT je zvukový chaos, improvizace, svoboda objevování a punkové styly kapel jako Fugazi a Unwound, to vše smíchané s kytarovou hudbou ze Sahelu. Mikey nejenže hraje na basu ve skladbách, ale album také nahrál, mixoval a produkoval. Skupina začínala na soundtestech pro koncerty Mdou Moctar, když se trio oddalo své společné lásce k nafukování zesilovačů na 11 a foukání reproduktorů. Míchají punkové styly kapel jako Fugazi s kytarovou hudbou ze Sahelu, což vede k hluboce intenzivní, temné a energické hudbě. Momentálně jsou na svém prvním turné.

Studiové desky: 2025 Tears Of Injustice 2024 Funeral For Justice 2021 Afrique Victime 2019 Ilana: The Creator 2008 Anar

Ostatní nahrávky: 2022 Afrique Refait (remix) 2019 Blue Stage Sessions (live) 2017 Sousoume Tamachek 2015 Akounak Tedalat Taha Tazoughai (soundtrack) 2013 Afelan (live) Singles and EPs: 2022 Niger EP Vol. 2 2022 Niger EP Vol. 1 2020 Ibitlan / Tiknass (Sunbone) 2012 Anar / Vanessa (Sahel Sounds) (split with Brainstorm) 2011 Tahoultine

Skupina: Souleymane Ibrahim - Djembe, Percussion, Backing Vocals Michael 'Mikey' Coltun - Bass Guitar, Electric Guitar, Percussion, Synth [MS20], Backing Vocals Ahmoudou Madassane - Rhythm Guitar, Electric Guitar, Backing Vocals Mahamadou Souleymane - Acoustic Guitar, Electric Guitar, Vocals Hosté:	Tears Of Injustice Vyšlo 28. února 2025, Matador Records, OLE-2091-LP / OLE2091LPE (US) Seznam skladeb: 01. Funeral For Justice (Injustice Version) (5:45) 02. Imouhar (Injustice Version) (8:33) 03. Takoba (Injustice Version) (3:23) 04. Sousoume Tamacheq (Injustice Version) (5:19) 05. Imajighen (Injustice Version) (4:13) 06. Tchinta (Injustice Version) (4:08) 07. Oh France (Injustice Version) (3:44) 08. Modern Slaves (Injustice Version) (4:36) Total Time: (39:41) Producer: Michael Coltun Recorded: Seth Manchester, Ahmoudou Madassane, Mikey Coltun Engineer [Assistant Engineered]: Alex Conroy Mixed: Seth Manchester Lacquer Cut: JJ Golden Mastered: Heba Kadry Artwork [Album Artwork]: Robert Beatty Creative Director: Can Misirlioglu, Modern People Photography: Nelson Antonio Espinal
Skupina: Mdou Moctar - Lead Guitar, Vocals Michael Coltun - Bass Guitar, Backing Vocals, Guitars, Percussion Souleymane Ibrahim - Drums, Djembe, Backing Vocals Ahmoudou Madassane - Rhythm Guitar, Backing Vocals Hosté:	Funeral For Justice Vyšlo 3. května 2024, Matador Records, OLE-2031LP (Worldwide) Seznam skladeb: 01. Funeral For Justice (3:08) 02. Imouhar (5:07) 03. Takoba (3:53) 04. Sousoume Tamacheq (5:40) 05. Imajighen (4:11) 06. Tchinta (5:13) 07. Djallo #1 (0:24) 08. Oh France (5:40) 09. Modern Slaves (5:44) Total Time: (39:00) Producer: Michael Coltun Lacquer Cut: Chris Muth
Skupina: Mikey Coltun - Bass Souleymane Ibrahim - Drums, Percussion Hosté:	Afrique Victime Vyšlo 21. května 2021, Matador Records, OLE1614LP (US) Seznam skladeb: 01. Chismiten (4:58) 02. Taliat (3:48) 03. Ya Habibti (3:31) 04. Tala Tannam (5:38) 05. Untitled (1:25) 06. Asdikte Akal (4:31) 07. Layla (4:26) 08. Afrique Victime (7:25) 09. Bismilahi Atagah (5:36) Total Time: (41:18) Producer & Bassist: Mikey Coltun
S "Afrique Victime" zázračný kytarista a skladatel Tuaregů vyrývá novou díru do nebe – odvážně přetváří současnou saharskou hudbu a "rockovou hudbu" spojením kytarové pyrotechniky, plného hluku a terénních nahrávek s poetickými meditacemi o lásce, náboženství, práva žen, nerovnost a vykořisťování západní Afriky ze strany koloniálních mocností. Pokud byla "Ilana" nahrávkou ZZ Top a Black Sabbath z konce 60. let a začátku 70. let – "Afrique Victime" je od poloviny 70. do začátku 80. let Van Halen meets Black Flag meets Black Uhuru. Divokost Moctarovy elektrické kytary a hypnotická rytmická sekce kapely jsou na ohromujícím displeji „Chismiten“ a truchlivé, ale žhnoucí titulní skladbě. Jinde najde Moctar inspiraci ve zdůraznění méně známých aspektů skupiny: „Zatímco lidé poznali Mdou Moctar jako rockovou kapelu, s touto kapelou existuje úplně jiný soubor hudby na akustické kytary, které jsme chtěli začlenit. do tohoto alba, aby prošel zvukovou cestou,“ říká. Mdou vzdává hold jednomu ze svých hrdinů Abdallahovi Ag Oumbadagouovi, legendárnímu nigerskému hudebníkovi a politickému revolucionáři, v písních „Ya Habibti“ a „Layla“. "Abdallah byl současníkem Tinariwen a pomohl prosadit zvuk tuaregské kytarové hudby smíchané s bicími automaty a elektronickými zvuky." "Afrique Victime" zní a působí jako ruka Tuaregů sahající dolů z nebe, a my máme velké štěstí, že jsme dostali příležitost být zvednuti.
Skupina: Mdou Moctar - Guitar, Vocals Michael Coltun - Bass Guitar Mazawadje Aboubacar Ibrahim - Drums Ahmoudou Madassane - Rhythm Guitar, Backing Vocals Hosté: Aroudaini Daniel - Djembe Cem Misirlioglu - Drum Programming	Ilana: The Creator Vyšlo 29. března 2019, Sahel Sounds Seznam skladeb: 01. Kamane Tarhanin (5:11) 02. Asshet Akal (4:48) 03. Inizgam (1:24) 04. Anna (4:33) 05. Takamba (2:48) 06. Tarhatazed (7:27) 07. Wiwasharnine (3:38) 08. Ilana (4:45) 09. Tumastin (4:21) Total Time: (38:55) Producer: Michael Coltun, Christopher Kirkley Recorded: Chris Koltay Recorded: [Additional Recording]: Michael Coltun Mixed: Seth Manchester Mastered: Heba Kadry Cover Art, Album Artwork: Robert Beatty Photography [Gatefold Photo]: Rigo Luis Photography [Sleeve Photo]: Anna Viotti
Skupina: Mdou Moctar - Written, Performer Hosté:	Anar Vyšlo 2008, reissued 9. září 2014, Sahel Sounds, SS-024 (US) Seznam skladeb: 01. Tahoultine (5:38) 02. La Super (3:32) 03. Nikali Talit (4:37) 04. Anar (4:34) 05. Achinane (3:18) 06. Karad Etran (2:58) 07. Asshet Akal (2:50) 08. Ibitlan (4:57) Total Time: (42:24) Mastered: Timothy Stollenwerk Cover: Petit Ag Hamidoun

Skupina: Hosté:	Afrique Refait Vyšlo 19. dubna 2022, Matador Records Seznam skladeb: 01. Chismiten (Jay Mitta Remix) (4:44) 02. Mdou Moctar (feat. MC Dougis & MC Dougis - Taliat) (Rey Sapienz Remix) (3:32) 03. Ya Habibti (Tommy T Remix) (5:26) 04. Mdou Moctar (ft. MC Yallah & MC Yallah - Tala Tannam) (Debmaster Remix) (2:55) 05. Untitled (Duma Remix) (3:39) 06. Mdou Moctar (feat. Kanif The Jhatmaster & Kanif The Jhatmaster - Asdikte Akal) (Yugen Blakrock Remix) (3:49) 07. Layla (Aya Metwalli Remix) (3:38) 08. Afrique Victime (KABEAUSHÉ Remix) (4:11) 09. Bismilahi Atagah (Chrisman Remix) (3:35) 10. Chismiten (DJ Diaki Rhythm Remix) (2:47) 11. Chismiten (DJ Diaki Bass Remix) (3:18) 12. Chismiten (DJ Diaki Guitar Remix) (3:21) 13. Chismiten (DJ Diaki Vocal Remix) (1:17) Total Time: (46:12)
"Afrique Victime" od Mdoua Moctara bylo jedním z nejoceňovanějších nahrávek roku 2021: inovativní alchymie tuaregského folku, blues a rocku, pyrotechniky s elektrickou kytarou, terénních nahrávek a elektroniky s poetickými texty k volání do zbraně o strádání jeho domoviny Nigeru. Dnes, v souladu se svými aktivitami podporujícími a upozorňující na africké umělce, Moctar Moctar oznamuje "Afrique Refait", remixovou kolekci písní z "Afrique Victime", vydanou 19. dubna na Matadoru. Tracklist obsahuje tvůrce zvuku z předvoje elektronické hudby v Africe s cílem upozornit na různé scény napříč kontinentem. Mnoho umělců je spojeno s průkopnickým ugandským labelem Nyege Nyege Tapes, kteří byli zásadní pro vznik projektu.
Skupina: Mdou Moctar - Vocals, Guitars Ahmoudou Madassane - Guitars Mahmoud "Achcouscous" Ahmed Jabre - Drums Hosté:	Blue Stage Sessions Vyšlo 18. ledna 2019, Third Man Records, TMR-565 (US) Seznam skladeb: 01. Tarha (4:32) 02. Kamane Tarhanine (5:52) 03. Ibitilan (4:53) 04. Taliat (5:23) 05. Adounia (8:36) 06. Tarhatazed (9:20) 07. Chet Boghassa (4:52) Total Time: (43:28) Layout, Design: Roe Peterhans Mixed, Mastered, Recorded: Warren Defever Mixed, Mastered: Bill Skibbe Musical Assistance: Chris Koltay
Skupina: Hosté:	Sousoume Tamachek Vyšlo 1. září 2017, Sahel Sounds, SS-043 (US) Seznam skladeb: 01. Anar (6:36) 02. Sousoume Tamachek (6:19) 03. Tanzaka (6:35) 04. Ilmouloud (7:25) 05. Allagh N-Tarha (6:32) 06. Nikali Talit (5:55) 07. Amidini (5:15) 08. Amer Iyan (4:18) Total Time: (48:55) Words, Music: Mdou Moctar Recorded: Jason Powers on 2017 in Portland, USA Producer: Christopher Kirkley, Mdou Moctar Mixed, Overdubbed: Jesse Munro Johnson Mastered: Timothy Stollenwerk Cover: Christopher Kirkley Photography: Jérôme Fino
Skupina: Hosté:	Akounak Tedalat Taha Tazoughai Vyšlo 1. června 2015, Sahel Sounds, Sahel Sounds – SS-028 (USA & Canada) Seznam skladeb: 01. Sibidoul (6:07) 02. Rhaicha's Theme (0:35) 03. Iblis Amghar (4:18) 04. J'ai Pas Le Choix (4:18) 05. Akounak Theme (0:37) 06. Tahoultine (4:15) 07. Adounia (4:45) 08. Chimoumounin (5:23) 09. Jagwa (3:02) 10. Mdou's Theme (1:14) 11. Tada Dounia (5:42) Total Time: (40:56) Producer: Christopher Kirkley Recorded: Sylvain Quatreville Mixed: Jesse Munro Johnson Mastered: Timothy Stollenwerk
Skupina: Hosté:	Afelan Vyšlo 17. července 2013, Matador Records/Sahel Sounds Records, SS-017 (US) Seznam skladeb: 01. A Fleur Tamgak (4:13) 02. Chet Boghassa (2:19) 03. Issusahid Elwaname (3:48) 04. Maheyega Assouf Igan (4:20) 05. Tahoultine (5:31) 06. Nikali Talit (4:28) 07. Amer Iyan (3:57) 08. Afelan (5:39) 09. Tanzaka (4:07) 10. Idagi Achinane (3:19) Total Time: (41:41) Recorded, Photography: Christopher Kirkley

Skupina: Mikey Coltun - Bass Hosté:	Niger EP Vol. 2 Vyšlo 25. října 2022, Matador Records Seznam skladeb: 01. Iblis Amghar (5:14) 02. Ibitilan (3:33) 03. Nakanegh Dich (4:38) 04. Chimoumounim (4:13) 05. Asdikte Akal (3:49) 06. Azawad (4:05) Total Time (25:32)
V roce 2021 jsme zahájili mixtape sérii Mdou Moctar. Tato vydání obsahují kompilované terénní nahrávky, hlasové poznámky z mobilního telefonu, klipy z rozhovorů, rozhovory zachycené v cestovní dodávce a foukané nahrávky z koncertů po celém světě. Jako pokračování těchto mixtapů představujeme nigerská EP, která zkoumají kořeny kapely Mdou Moctar. Časné nahrávky Mdou byly obsaženy na kazetách, i když skromná páska byla brzy nahrazena rychlým a snadným zařízením technologie mobilních telefonů. Dlouhé jízdy autobusem jsou v západní Africe běžné. Při jedné z těchto jízd můžete sedět vedle cizince a ptát se „co posloucháš?“, pak začne výměna skladeb přes Bluetooth. Toto je velmi reálný způsob, jak umělci našli svou hudbu distribuovanou daleko od domova. V tomto duchu obsahuje série Niger EP výhradně nahrávky nahrané v domovské zemi Mdou Moctara v Nigeru. Volume 1 začíná sérii s mixem nahrávek z let 2017-2020, které dokumentují kapelu na svatbách, piknikech, zkouškách a dokonce i na improvizovaných domácích koncertech. Povinná výbava každého fanouška Mdou Moctar!“
Skupina: Hosté:	Niger EP Vol. 1 Vyšlo 24. srpna 2022, Matador Records Seznam skladeb: 01. Imouhar (Drum Machine Version) (13:25) 02. Chismiten (Drum Machine Version) (7:36) 03. Sibidoul (Live) (4:55) 04. Afelen (Live) (3:03) 05. Layla (Live) (4:07) 06. Afrique Victime (Live) (9:51) Total Time: (42:57)
V roce 2021 jsme zahájili sérii mixtapeů Mdou Moctar. Tato vydání obsahují kompilované terénní nahrávky, hlasové poznámky z mobilního telefonu, klipy z rozhovorů, rozhovory zachycené v cestovní dodávce a foukané nahrávky z koncertů po celém světě. Jako pokračování těchto mixtapů představujeme nigerská EP, která zkoumají kořeny kapely Mdou Moctar. Časné nahrávky Mdou byly obsaženy na kazetách, i když skromná páska byla brzy nahrazena rychlým a snadným zařízením technologie mobilních telefonů. Dlouhé jízdy autobusem jsou v západní Africe běžné. Při jedné z těchto jízd můžete sedět vedle cizího člověka a ptát se „co posloucháš?“, pak by výměna skladeb začala přes Bluetooth. Toto je velmi reálný způsob, jak umělci našli svou hudbu distribuovanou daleko od domova. V tomto duchu obsahuje série Niger EP výhradně nahrávky nahrané v domovské zemi Mdou Moctara v Nigeru. Volume 1 začíná sérii s mixem nahrávek z let 2017-2020, které dokumentují kapelu na svatbách, piknikech, zkouškách a dokonce i na improvizovaných domácích koncertech.

Oficiální stránky: https://www.mdoumoctar.com/ https://mdoumoctar.bandcamp.com/ https://www.facebook.com/mdoumoctarofficial/ https://ahmoudoumadassane.bandcamp.com/album/zerzura-original-soundtrack-recording

Made by  ©  20.2.2026  Poslední aktualizace: 20.2.2026

mbrezny@centrum.cz  ...a vzkaz autorovi!