Švýcarská psychedelic rocková skupina The Shiver vznikla v St. Gallen poblíž Bodamského jezera, St. Gallen, Switzerland, v roce 1965. Zajímavostí je, že úředním jazykem je zde němčina, ačkoli místní obyvatelé mluví švýcarsko-německým dialektem Alemannic. Původně pod názvem On Shiver v ní kromě jiných začínali kytarista a zpěvák Dany Rühle a jeho kamarád ze školní lavice Roger Maurer na bicí. Fungovali méně než rok, poté se skupina v roce 1966 rozpadla, aniž by zanechala nějaké nahrávky. Ale hned následující rok ji zmíněná dvojice obnovila pod pozměněným názven The Shiver spolu s basistou Mariem Conzaem z idylického města Rovio, který začal skládat originální materiál a vystupovat s nimi na festivalech. Zpočátku hráli rytmické a bluesové skladby ve stylu The Yardbirds a The Spancer Davis Group, stejně jako covery kapel jako Procol Harum a The Moody Blues. Začali také vytvářet vlastní skladby. Přestože se kapela se jasně blížila k budoucnosti s progresivními rockovými tendencemi, The Shiver rozhodně nebyli King Crimson nebo East of Eden a existovali v poněkud anachronickém psychedelickém víru varhan a bluesové kytary, které tehdy zuřily v Summer of Love v roce 1967. V roce 1968 kapela vystoupila na prvním švýcarském rhythm & blues festivalu v Hazylandu v Curychu. The Shiver byli zvoleni nejlepší kapelou v soutěži kapel. Z této akce byla vydaná kompilační nahrávka s příznačným názvem "1. Schweizer Rhythm and Blues Festival" pod labelem Jecklin Pop Disco. Tehdy 18 letý Dany Rühle zvládal kytaru jako Hendrix. Ale nahrávky na tomto záznamu dokazují, že on a jeho kapela The Shiver z východního Švýcarska byli hluboce zakořeněni více v blues než tehdy rockovější Anselmo Trend. "Vždy jsem se viděl spíše jako bluesový hudebník. Mým vzorem byl více Eric Clapton než Jimi Hendrix", vzpomínal o mnoho let později 71 letý Rühle. Kapela na kompilaci přispěla dvěma covery, a to "You Don't Love Me" a "Hear My Plea". Krátce po úspěchu festivalu se ke kapele připojil klávesista Marco "Jelly" Pastorini z formace The Sevens, která již měla na kontě šest singlů a jedno album, na kterých však Jelly nehrál. Tato změna skupinu katapultovala nahoru, když jeho přítomnost způsobila, že se odvrátili od R & B a nasměrovali si to do psychedelických a "progresivnějších" oblastí hudby... Na druhém ročníku téhož festivalu The Shiver vystoupili před hvězdou akce, skupinou Pink Floyd, a podruhé si odnesli hlavní cenu - pouze v kategorii "pop music"(!). Oceněním byla nahrávka malého alba společně s kapelou The Etc - vítězem v kategorii rhythm & blues. Je pravda, že ze singlu se stal acetátový disk určený hlavně pro rádiové DJe, ale hudebníci přistupovali k nahrávce velmi vážně. The Shiver na ni poskytli cover od Procol Harum "Repent Walpurgis" a The Etc nahráli vlastní skladbu "I’ve Done You Wrong". Zatímco singl pomohl hudebníkům The Shiver v jejich další kariéře, The Etc zmizeli z hudební scény navždy... Na konci roku 1968, kdy jim německá značka Maris Musik nabídla smlouvu, přijali britského zpěváka Petera Robinsona, který v té době cestoval po Švýcarsku se svoji vlastní kapelou. S takovou sestavou vstoupili v prosinci 1968 do Soundcraft Studio Biel v Bienne a nahráli své debutové album nazvané "Walpurgis". Produkoval ji Peter Hochstrasser a společně s deskou se objevil rychle už v lednu 1969 singl "Hey Mr. Holy Man/The Peddle", který dokonce flirtoval s první desítkou švýcarských hitparád. Obal singlu navrhl slavný švýcarský grafik H. R. Giger, který v nápadu pokračoval a upravil jej i pro studiové album, které bylo vydáno o několik týdnů později, údajně v počtu mezi 1000 a 2000 výlisků. Přebal alba šokoval s využitím kresby samotného výtvarníka H. R. Gigera. O něco později se album "Walpurgis" objevilo na německém labelu Maris jako první švýcarské rockové album. Desku a kapelu lze označit jako jednu z prvních psychedelic progressive krautrockových legend ze Švýcarska. V podstatě se jedná o nepřibarvený heavy blues rock podbarvený temnými stonerovými vibracemi, které spustili, ale i přes takovou bluesrockovou autenticitu lze slyšet nějakou inovativní progresivní esenci. "Walpurgis" je podivné, ale ke vší smůle žalostně přehlížené album z rané rodící se kolébky, kdy svět progresivního rocku podnikal první kroky z tavicí se nádoby psychedelie lůna 60. let. "WALPURGIS" je považován za starodávný pohanský svátek nebo jarní ekvivalent Halloweenu, ale v moderní době je nejznámější jako svatý čas roku pro Satanské kulty, které uctívají Molecha a jiné temné síly jako Lucifer nebo Satan. Provádějí lidské oběti, aby zaplatili zlým duchům, aby mohli vykonávat rozkazy u těch, kteří hledají větší pomoci od zlých sil. Stejně jako mnoho z těchto raných proto kapel, se The Shiver nikdy výslovně nezabývali takovou propagací okultismu, ale spíše koketovali s jeho existencí prostřednictvím svých textů a vizuálních obrazů v kontextu současných populárních zvuků své doby. Úvod alba patří fantastickému coveru skladby Procol Harum "Repent Walpurgis", což je psychedelická instrumentální hostina umocněná "Prelude č. 1 C dur" z "Well-Tempered Clavier" od J.S. Bacha, kde The Shiver kráčeli po tenké hranici mezi Psych Rockem a vznikajícím Prog Rockem a přinesli dramatickou, melancholickou a silnou hudbu s intenzivními pocity, hnanou vynikající varhaní hrou Pastoriniho. Skladba je samozřejmě s temnou krautrockovou příchutí naplněná hlubokým, těžce nadsazeným bubnováním, což spolu s kytarovým napětím spěje k surrealismu. Psychedelicky rozbředlá zvuková plocha kláves je velmi atmosférická, ale zároveň velmi divadelní. Toto mistrovské dílo ponořené do satanského majestátu, podobně jako je malba na přebalu, dostatečně vysvětluje celý svět jejich alba. "Walpurgis" je historický klenot s nádhernými exkurzemi do světa progresivního rocku. Nádherný dokument z doby, ale také heterogenní, ne zcela fermentovaná práce mezi rockovými fantaziemi a rythm & blues. Dlouhá instrumentální skladba na začátku alba je vždy odvážným a riskantním krokem, ale The Shiver to udělal perfektně a skvěle. Zbytek alba jde trochu odlišnější cestou, ať už se jedná o kratinkou honky tonky/ragtime skladbu "Ode To The Salvation Army", lze ji brát spíše jako legrácku, nebo jako z 60. let předělanou psychedelickou poprockovou reakci "Leave This Man Alone" od The Moody Blues, kterou skvěle zpívá Peter Robinson a Rühle přidává dominantní sólo na kytaru. Zatímco blues rock se vrací ve skladbě "What’s Wrong About The Blues", která má poměrně obecný nádech a lze v ní zaslechnout hrubou harmoniku a zdánlivě "opilecký" klavír. Silný zvuk je zpátky v "Hey Mr. Holy Man", dramatickém příběhu s gregoriánskou písní "Dies Irae", který vytváří mlhavou auru pro pochmurné klávesy a kytary vznášející se v pozadí a přináší přesně to, co by člověk očekával s takovým přebalem alba. Strašidelná éterická směsice orgánů, mlhavý perkusní rytmus a soubojové aspekty rozmístěných sborových vokálních projevů s mluveným vyprávěním a groovy volně plynoucí melodickou drážkou je nejlepší skladbou na albu a jedním z vrcholů z ery acid rocku. Atmosféra stylu Door v "The End" je něco, ale vešla se do tříminutového rámce. Cover skladby "Don’t Be Misunderstood" od Animals, který díky beatovému groove a popovému cítění z poloviny 60. let udržuje celkový dojem alba na období 1966-1967. Nejkratší a svým způsobem okouzlující píseň "No Time" je skladbou ztracenou v čase, odrážející beatového ducha minulosti - doby léta lásky, věku Vodnáře, hippies, kdy byly klávesy charakteristické i pro rhythm & blues. V roce 1969 si takové věci stále pamatovali. Záver patří bluesové instrumentálce "The Paddle", která si to šine ve středním tempu podřízené psychedelickým varhanám. Ačkoli to není nejlepší příklad jakéhokoli stylu 60. let, album se stalo kultovní legendou z různých důvodů, a to nejen pro opravdu nedbalou garážovou kapelu s tak trochu surovými výkony, ale ve spojení s temně tematickým obalem alba a tajemnou povahou historie kapely, se nějakým způsobem zapletla do historie metalové hudby. Na druhou stranu to více než přináší okultní rituální pocit s těžkým psychickým podivínstvím, který inspiroval stylistický přístup metalových kapel, podobně jako raná alba Venom naznačovala black metal, aniž by tomu tak bylo. Přestože se nahrávce na trhu docela dařilo, kapela se vzapětí nakonci roku rozpadla, když se projevily hudební rozdíly. Podle Rühleho byla část kapely příliš nejistá ohledně rockového průmyslu. Rozhodli se pro "civilní povolání". Maurerovi se snad nechtělo zkoušet, raději se věnoval své přítelkyni, Conza vstoupil do nějaké sekty a byl jí pohlcen, Robinson se vypařil, nikdo ani nevěděl kam, pravděpodobně se vrátil do své domovské země. A Mauer skončil definitivně s hudbou, jenom Rühle a Pastorini pokračovali a založili prog rockovou kapelu Deaf fungující ro roku 1972, jejíž jádro se později vyvinulo v legendární kapelu Island, jednu z nejtemnějších švýcarských kapel prog rocku 70. let. Zajímavostí je, že v závěrečné fázi historie kapely s ní zpíval jistý Marc Storace, pozdější zpěvák Krokus. "Pro mě byl Deaf něco jako odrazový můstek ve Švýcarsku," říká ve vzpomínkách Storace. Švýcarská psychedelic rocková skupina The Shiver tak po sobě zanechala právě ono jediné album z roku 1969.

Členové:    Dany Rühle - Guitars, Harmonica, Keyboards, Organ    Jelly Pastorini - Organ, Piano    Mario Conza - Bass, Flute, Vocals    Roger Maurer - Drums, Vocals    Peter Robinson - Lead Vocals

Bývalí členové:

Dany Rühle (Narozen 21. srpna 1949, Swiss) Guitars, Harmonica, Keyboards, Organ Dany je švýcarský hudebník, hráč na kytaru, harmoniku a klávesy, ale také působil jako zvukový inženýr v Masters Tonstudio, St. Gallen, Switzerland. Působil v kapelách Deaf, The Shiver, Island a Just Two (Melodic Rock-Pop Rock, album "Side On Side", 1992). Mezi jeho záliby patří science fiction, pořítače, hudba a sbírání kytar nebo hlubinné potápění. Oblíbené jídlo: Jednoduché vaření (cokoli jiného než dršťky) Oblíbený nápoj: Káva a sklenka dobrého vína Oblíbení hudebníci: Je jich příliš mnoho Silné stránky: Neporušitelný optimista Slabé stránky: Nenapravitelný optimista

Jelly Pastorini (také Marco "Jelly" Pastorini) (Narozen ***, Swiss, zemřel 2012, Swiss) Organ, Keyboards, Piano Marco "Jelly" Pastorini byl švýcarský hudebník a nadaný klávesista, ale také neméně talentovaný showman. Jelly M. Pastorini, varhaník, začínal u Onion Gook (1965-1966), hrál s Anselmo Trend, poté nastoupil do beat a rhythm and bluesových The Sevens (1967–1968), když se oblékali Beatles a la Sgt. Pepper. Pak se přemístil k The Shiver (1968-1969) ze St. Gallenu, kde spolu s Rühlem přinesl změnu stylu od rytmu a blues k progresivnímu rocku. Tato skupina zvítězila 10./11. listopadu 1969 také na "2. švýcarském festivalu popu a R&B" v Curychu v Hazyland, a získala nahrávací kontrakt. Na jaře 1969 jim pak vyšel první švýcarský rockový singl "Hey Mr. Holy Man", který dokonce flirtoval s první desítkou ve švýcarských hitparádách. O něco později vyšlo album "Walpurgis" pod německou značkou Maris - bylo to první švýcarské rockové album. Po jejím rozpadu se se stal členem bohužel krátkodobě trvající kapely Deaf (1969-1970) hrající progresivní rock. Jelly bohužel již zemřel v roce 2012 na rakovinu.

Mario Conza (Narozen ***) Bass, Flute, Vocals Mario je švýcarský hudebník a hráč na baskytaru a flétnu, je znám jako člen kapely The Shiver z konce 60. let minulého století.

Roger Maurer (Narozen ***) Drums, Vocals Roger je znám pouze jako bubeník kapely The Shiver z konce 60. let minulého století, kterou založil s jeho kamarádem ze školní lavice Dany Rühlem.

Peter Robinson (Narozen ***) Lead Vocals Peter Robinson je znám pouze jako sólový zpěvák kapely The Shiver z konce 60. let minulého století.

Skupina: Dany Rühle - Lead Guitar, Harmonica, Vocals Jelly Pastorini - Organ, Piano Mario Conza - Bass Guitar, Flute, Vocals Roger Maurer - Drums, Vocals Peter Robinson - Lead Vocals Hosté:

Walpurgis Vyšlo 1969, Garden of Delights (CD 096) Seznam skladeb: 01. Repent Walpurgis (Fisher) (7:10) 02. Ode To The Salvation Army (Conza/Strasser) (0:38)40 03. Leave This Man Alone (Pinder) (5:15) 04. What's Wrong About The Blues (Rühle, Robinson) (5:15) 05. Hey Mr. Holy Man (Rühle, Sulke) (3:15) 06. Don't let me be misunderstood (Benjamin) (The Animals Cover) (4:40) 07. No Time (Rühle) (2:50) 08. The peddle (Pastorini, Strasser) (4:45) Total Time: (33:50) Bonus tracks: From "Pop Presents 1. Schweiz. Rhythm And Blues Festival 11" (1968) 09. You Don't Love Me (Green, Mayall) (3:00) 10. Hear My Plea (Stills, Buffalo Springfield) (4:05) From "Split-7" (with The Etc) (1968) 11. Repent Walrus (Fisher) (7:21) Producer: Peter Hochstrasser Engineer: Stephan Sulke Cover: H.R. Giger Photography: Erich Bachmann, Felix Aeberli

Osm skladeb na nahrávce se pohybuje stylově mezi psychedelickým blues rockem okořeněným někde klasikou, někde beatem. Úvodní skladba "Repent Walpurgis" je oproti originálu od Procol Harum více drsnější a temnější. Vložili se do toho pěkne zostra, přestože klavírní klasika si udržuje jistou dávku "jemnocitu". Spíše žertovná minivsuvka "Ode To The Salvation Army" představuje úvod ke skladbě z 60. let "Leave This Man Alone". Kapela se stříedá v pěveckých partiích, jak se na správnu tehdejší dekádu patří, celkově se jedná o dobový rádiový počin, jen je delší než pět minut. Následující pomalejší blues "What's Wrong About The Blues" se vyznačuje použitím harmoniky, ke které se připojilo hezké varhaní sólo. "Hey Mr. Holy Man" je jakýsi chrámový recitál, ve kterém se zpívá "Dies irae" spolu s anglickým textem. Skladba se celkem dobře poslouchá, ten odevzdaný melancholický "duchovní" rozměr zde dobře zapadá. Poté jako blesk z jasného nebe si napochoduje "klasika od Animals" "Don't Let Me Be Misunderstood", která je v tomto podání spíše neotesaná a zároveň přívětivá a kousající kytarové skřípání to jen završí. A pak přichází beatová vlna s "No Time", která nostalgicky připomíná doby, kdy byly klávesy charakteristické i pro rhythm & blues. Záver patří bluesové instrumentálce "The paddle", která si to šine ve středním tempu. Bonusy přinášejí nějaké koncertní záznamy, pěkně nabroušenou "mayallovku" "You Don't Love Me" a podobně svižnou bluesovku "Hear My Plea". V sestavě ešte nebyl klávesista. Zato singlová verze "Repent Walpurgis" už bez varhan nedá prakticky ani notu.

The Shiver 1969 - Jelly Pastorini, Roger Maurer, Mario Conza a Dany Rühle

Oficiální stránky: nejsou http://krautrockmaniac.blogspot.com/2017/12/the-shiver-walpurgis-1969-switzerland.html

Made by  ©  14.9.2020  Poslední aktualizace: 14.9.2020

mbrezny@centrum.cz©  ...a vzkaz autorovi!©