(Narozen 5. září 1956, Uppsala, Švédsko) Guitars, Vocals, Keyboards
Roine je to jedna z hlavních postav v historii švédskeho rocku, vedl dva v jeho země nejúspěšnější progresivní rockové kapely: Kaipa v roce 1970
a The Flower Kings v roce 1990. Jeho osobitý kytarový styl je kombinací hry Davida Gilmoura v sympatickém středním tempu, Steve Howea přes
ostřejší hrany a Franka Zappy svoji virtuozitou.
Stolt začal svou kariéru na konci roku 1960 hraním na basovou kytaru v místních rockových kapelách. Ke kytaře se dostal v roce 1973 a nějaký čas
strávil ve skupině "Orexis" ovlivněné stylem Allman Brothers.
V roce 1974 se stal kytaristou skupiny Kaipa, což byla profesionální progresivní rocková kapela, a jemu bylo v té době 17 let. S ní vydal tři úspěšná
alba a odehrávala více než 100 koncertů ročně, včetně vystupování v televizním a rozhlasovém vystupování ve Skandinávii. Tyto alba Kaipy jsou nyní
znovu vydávána po celém světě a jsou často považováni za popřední alba skandinávského symfonického rocku sedmdesátých let. V roce 1979 odešel
z Kaipy, aby vytvořil vlastní skupinu "Fantazie" a vydal s ní dvě alba. Skupina se rozpadla v roce 1983 a Roine začal pracovat sólově a a jako studiový
muzikant, aranžér a producent.
Na konci 80. let založil vlastní vydavatelství a nahrávací společnost s názvem Foxtrot Music a zapojoval se do různých projektů, včetně živého hraní
a nahrávání s dalšími umělci se vzdaloval od symfonického rocku směrem k více tradičnímu rocku, funky, popu, folku, blues a jazzu. Pod názvem "Stolt"
projekt vydal v roce 1989 desku "The Lonely Heartbeat", která je směsí popu a komplexního rocku.
Pod vlivem progresivního rockového oživení v roce 1990, hnutím, které částečně pochází ze Švédska od kapelami jako Landberk a Anglagard, byl Roine
Stolt opět připravený vrátit se ke své staré lásce. Angažoval bubeníka Jaime Salazara a perkusionistu Hasse Bruniusson a založil The Flower King
v polovině srpna 1994. Stimulován ohlasem se k němu připojil jeho bratr Michael Stolt (baskytara, zpěv) a dávný přítel Tomáš Bodin (klávesy) a vytvořili
The Flower Kings, která se stala jeho hlavním hudebním projektem pro nadcházející roky.
V roce 1998 vydal své druhé sólové album Hydrophonia, které indikuje jeho hlavní vlivy od počátku progresivní scény, a to hudebníky jako je Frank Zappa
a Steve Howe mezi jinými. V roce 2000 Roine pracoval ve dvou různých projektech, superskupina Transatlantic a znovuobnovené Kaipa, se kterou následně
vydal tři alba v letech 2002 do 2005.
|
(Narozen 24. prosince 1970, Hanover, Německo) Drums, Percussion
Žije v San Diego, California.
Německý bubeník Marco Minnemann se narodil v roce 1970. Nyní žije v San Diego, California. Již v 6 letech začínal hrát na varhany, na bicí pak
začal hrát v sedmi letech a ke kytaře se dostal v 11 letech. Ve třinácti už vyrazil na první turné jako profesionální bubeník. Slávu si vydobyl ve
věku 19 let, když Marcova pověst jako mimořádně talentovaného bubeníka a skladatele jej přivedla do Mnichova. Později začal brát hodiny u Abbey
Raidara (Blood, Sweat and Tears) a z hudby jej nejvíce ovlivňoval Frank Zappa.
První "crossover" kapela Freaky Fukin' Weirdoz mu nabídla místo bubeníka v roce 1992 v souvislosti
s uzavřením smlouvy s labelem BMG-Ariola, kde nahradil jejich původního bubeníka Lee "Django" Watermana. Weirdoz pocházejí z Mnichova,
Německo, a jsou průkopníci tzv. crossover hudby. Marco s nimi vydal čtyři alba "Senseless Wonder", "Mao Mak Maa", "Culture Shock" a "Hula!".
Weirdoz se předvedli u Niny Hagen na albu "Mao Mak Maa", kde vytvořili skvělou cover verzi hitu Iana Duryho "Hit Me with Your Rhythm Stick",
po kterém byl v roce 1998 Marco angažován hrát na turné Niny Hagen. Podobně spolupracoval i s fusion kapelou The Kick nebo velmi úspěšnými
H-Blockx na desce "Fly Eyes" (1996).
Mezitím Marcova pověst jako brilantního bubeníka dosáhla celosvětové pozornosti. Prominentními se staly jeho sólové semináře, například na
Frankfurt Music Fair, PASIC v Dallasu a sólové vystupování na Modern Drummer Festival v Torontu, kde měl Marco tu čest být prvním německým
bubeníkem, který ukázal svůj talent. Tento výkon jej v očích odborníků a v hudebních odborných časopisech katapultoval do první desítky bubeníků
celého světa. V návaznosti na Drumfest, včetně australského TUDW fest a Montrealského Drumfest v Kanadě.
Jeho první kapelu Illegal Aliens tvořili Fabio Trentini (Bass), Marco Minnemann (Drums), Mario Brinkmann,
(Synthesizer), Peter Wölpl (Guitars) a T.M. Stevens (Bass) a zpěvačka Artemis. V roce 1995 vychází první CD této kapely "The Golden Dolphine"
a upisuje se firmě Meinl. Marco dál komponoval a nahrával vlastní hudbu a zároveň s Illegal Aliens vydal další alba "Thickness" (1996), "Red Alibis"
(1997), "Time" (1998). Poslední album Illegal Aliens vyšlo pod názvem "International Telephone" v roce 2000. V roce 2001 se ale Illegal Aliens
rozpadli kvůli rozvodu Marca a jeho manželky Gounaki, která pak vzala pryč jejich syna s sebou do Mnichova.
V roce 1999 byl poprvé pozván na Modern Drummer Festival v New Jersey, USA a Montreal Drum Festival v Kanadě. Ve stejném roce také vyrazil
na turné s kytaristou Paulem Gilbertem a basistou Dougem Wimbishem. Marco také měl mánii po jazz a funk a svůj zájem o něj projevil, když hrál
s kapelou Wolfganga Schmida Kick.
V letech 2000 a 2001 vydal tři sólová alba a bodoval v žebříčcích bubenických časopisů po celém světě. Meinl vyrábí jím navržený model
Generation-X Series Alien Hats. Neoficiálně zlomil rekord v rychlosti tím, že zahrál 1080 úderů za minutu.
Od té doby Marco vydal již 14 sólových alb "The Green Mindbomb" (1998) a "Comfortably Homeless" (1999), "Orchids" (2002), "Broken Orange"
(2003), "Normalizer" (2003), "Mieze" (2004), "Contraire De La Chanson" (2006), které obsahuje jeho 36 skladeb, v nichž všechny nástroje, včetně
zpěvu, nahral on sám, dále kompilaci "Swine Songs - Best Of" (2006), "Housewifedogandtwokids" (2007), "A Mouth Of God" (2008), "Catspoon"
(2009), "Normalizer 2" (2010), "Symbolic Fox" (2012), "Evil Smiles Of Beauty/Sound Of Crime" (2012), "EEPS" (2014), "Celebration" (2015),
"Above The Roses" (2016) a . Na těchto albech představil svůj talent jako multiinstrumentalista, skladatel a producent.
Alba "Motor" (2002) a "The Shining" (2010) vydal ve spolupráci se zvukařem Mario Brinkmannem. Oba dva pak spolupracovali i s dalšími umělci
na dalších nahrávkách. Na album "Disarmed" (2005) spolupracovali s italským basistou Mariem Trentinim, album "The End Of Everything" (2015)
doplnil "Plini", "S+M" (2011) se Shiloh Sheray, "Ultimate Zero Tour" (2011) spolu s "U-Z Project", "Exodus" (2015) s Waken Eyes.
Marco také spoluprodukoval a nahrál některé nástroje na sólové CD Paddy Kelly, které vstoupilo do hitparád v roce 2004, rovněž si zahrál na
double-platinovém CD "Nena feat Nena".
Marco také spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, vystupuje a nahrává tak například s s Paul Gilbertem, Eddie Jobsonem v projektu
UKZ (což jsou reuniovaní U.K.), s nimiž nahrál EP "Radiation" (2009) a "U.K. Live" (2010, s Eddie Jobson
a Johnem Wettonem. Se Stevenem Wilsonem hrál jako člen jeho doprovodné kapely a studiový hráč na jeho deskách, dále hrál s Trey Gunnem,
kapelami Kreator a Necrophagist. Zahrál si s Adrianem Belewem, Nena, Udo Lindenbergem, Mike Keneallym v jeho triu, Andy Partridgem, FFW,
Giannou Nannini, The Buddy Rich Big Band a mnoha dalšími.
V roce 2006 odehrál trio bubenické turné s Terrym Bozzio a Chadem Wackermanem. Marco hrál s death metalovou kapelou Necrophagist v roce
2007. Marco je uveden na titulní straně časopisu Modern Drummer v červnu/červenci 2007 a na brazilském MD v srpnu 2012. V srpnu 2008 propůjčuje
svůj hlas k epizodě Metalocalypse nazvané "Snakes And Barrels". Marco absolvoval také turné s thrash metalovou kapelou Kreator v roce 2009. V roce
2010 odehrál turné s kapelou Adrian Belew Power Trio a vydal společné album s Treyem Gunnem nazvané "Modulator". V roce 2008 nahrával s italskou
kapelou Ephel Dúath a objevil se na jejich albu "Through My Dog's Eyes". Spolupráci si pak zopakoval v roce 2013 na jejich dalším albu "Hemmed By
Light, Shaped By Darkness". V následujících letech hrál na turné Stevena Wilsona k albu "Grace For Drowning" (2011, na albu samotném nehrál) a
v roce 2013 hrál na jeho albu "The Raven That Refused To Sing (And Other Stories)" a absolvoval s doprovodnou kapelou Steve Wilsona i celé turné.
Jeho práce jako autora vzdělávacích knih spolu s Rickem Grattonem přinesla dvě knihy, včetně oceňované a v mnoha magazínech jako #1 oceněné
"Extreme Interdependence". Také jedno z jeho DVD "Extreme Drumming" vyhrává ankety a získává ocenění Telly Award.
V roce 2010 na podzim byl vybrán jako účastník konkursu na nového bubeníka pro Dream Theater a věru nevedl si tam špatně. Tohle je jeho vizitka
z onoho konkurzu:
Od roku 2011 je spolu s kytaristou Guthrie Govanem a baskytaristou Bryanem Bellerem členem skupiny The Aristocrats.
Nápad dát dohromady sestavu instrumentálního "power tria" nevyšel ani od Govana, ani od baskytaristy Bryana Bellera nebo bubeníka Marco Minnemanna.
Dohromady se dali pro jednorázové vystoupení na americkém veletrhu Winter NAMM show v Anaheimu, CA v lednu 2011. Guthrie Govan byl tehdy
dokonce pouhým náhradníkem povolaným na poslední chvíli, náhradníkem za kytaristu Grega Howea, kterého měli Minnemann a Beller původně
dohodnutého. Reakce publika byla ohromující a kapela se v podstatě zrodila prakticky přímo na koncetrním pódiu. S triem The Aristocrats vydali
v roce 2011 bezejmennou debutovou desku.
V letech 2011-2012 Marco vystupoval s obnovenou kapelou U.K. Eddie Jobsona. Deska "Normalizer 2" vyšla
v roce 2012, vznikla ze spolupráce hudebníků Mike Keneally, Trey Gunn, Alex Machacek, Mario Brinkmann, John Czajkowski a Marco napsal samostatnou
část s 51 minutovým sólem na bicí.
Od roku 2012 je součástí tria progresivního rocku KMB (Keneally / Minnemann / Beller), které interpretuje
hudbu ze sólových alb všech třech členů, stejně jako původní materiál a improvizované jamování. Minnemann vystupoval několikrát jako bubeník
v Mike Keneally Band spolu s KMB kolegy Mike Keneallym a Bryanem Bellerem. Nahrál i bicí party k písni "Love Terror Adrenaline/Break Through"
na Bellerově sophomorfní sólovce "Thanks In Advance". DVD "Boing! We’ll Do It Live" od The Aristocrats, stejně jako nahrávka Stevena Wilsona na
DVD/Blu-ray "Get All You Deserve" vyšly na podzim 2012, album Steve Wilsona "The Raven that Refused to Sing" vyšlo následně v roce 2013.
DVD "Boing! We’ll Do It Live" od The Aristocrats, stejně jako nahrávka Stevena Wilsona na DVD/Blu-ray "Get All You Deserve" vyšly na podzim 2012,
album Steve Wilsona "The Raven that Refused to Sing" vyšlo následně v roce 2013.
Marco se podílel jako autor, bubeník, kytarista a zpěvák na projektu LMR (Levin Minnemann Rudess). Debutové
album tohoto projektu vyšlo v září 2013 a zůstalo na 2 měsíce na pozici #1 ve třech různých kategoriích na amazon.com a zabodovala v několika Top 5
žebříčcích v roce 2013. Ostatně s Jordanem Rudessem vystupoval také jako duo na mnoha hudebních veletrzích a představeních.
V roce 2014 Marco vydal album "EEPS". Také The Aristocrats vydali své druhé album "Culture Clash", následované vydáním živého DVD "Culture
Clash Live", které se nahrávalo v 7 různých městech po celém světě. Marco nahrával další album Steve Wilsona "Hand.Cannot.Erase", který následně
vyšlo v únoru 2015, po kterém se opět účastnil s ním spojeného turné. V roce 2015 v červnu Marco vydává své další album "Celebration".
Pro Joe Satrianiho nahrává album "Shockwave Supernova", které se objevilo na pultech v létě 2015, stejně jako již třetí album The Aristocrats "Tres
Caballeros". The Aristocrats a Joe Satriani se pak vydali na rozsáhlé světové turné 2015/2016.
V roce 2016 se Marco uvedl také jako člen nové progresivní kapely The Mute Gods, v níž se sešel se svým
spoluhráčem z doprovodné kapely Steve Wilsona, basistou a hráčem na Chapman Stick a zpěvákem Nick Beggsem, a hlavním autorem kapely Rogerem
Kingem, který se zhostil úloh klávesisty, kytaristy a doprovodného zpěvu. Jejich první album vyšlo pod názvem "Do Nothing Till You Hear From Me" dne
22. ledna 2016. Rok 2016 si Marco užívá na turné s kapelou The Aristocrats.
Marco Minnemann oznámil vydání nového nového alba Borrego, které se objeví 31. července 2017. Toto nové
koncepční album je inspirováno úchvatně krásnou pouštní krajinou v Jižní Kalifornii zvanou Anza Borrego a překrásným a tajemným pouštním městem
Borrego Springs. Bude obsahovat 24 skladeb a 4 bonusové skladby. Jako hosté se na něm objeví Alex Lifeson z Rush na kytaru, Joe Satriani také
s kytarou, v jedné skladbě Tony Levin (bass), Elizabeth Carlson (housle) a zpěvačky Brigitte Roka a Donna Zed.
A aby jeho aktivit nebylo málo, stál také v září 2017 u zrodu projektu The Sea Within, což je mezinárodní rocková
supergroup, kterou zformovali v roce 2017 švédský kytarista, zpěvák a skladatel Roine Stolt, basista Jonas Reingold, kytarista Daniel Gildenlöw, německý
bubeník Marco Minnemann a americký klávesista Tom Brislin. Jejich první studiové album je naplánováno na vydání v roce 2018.
|
(Narozen 1973, New Jersey, United States) Keyboards, Vocals
Tom se narodil v New Jersey do hudební rodiny. Nejmladší z jeho sourozenců, nejprve hrál doma na klavír a cvičil se tím, že recitoval tématické melodie
na televizní pořady. Teprve pak začal docházet na formální lekce. Než Brislin začal hrát, kreslil obaly alb a vymýšlel skladby. Brzy jej ovlivnily jeho sestry,
které přehrávaly progresivní rocková alba v roce 1970, a tak mu byli představeni klávesisté Keith Emerson a Rick Wakeman. Další inspiraci získal v 80.
létech od hudby Duran Duran, The Police a od jazzového hudebníka Herbie Hancocka.
Brislin vystudoval vysokou školu Immaculata v Somerville v New Jersey v roce 1991; škola jej uvedla do Síně slávy v roce 2016.
Brislin byl součástí několika kapel v době dospívání a navštěvoval Univerzitu Williama Patersona, kde zformoval kapelu You Were Spiraling.
První koncertní turné Brislin uskutečnil se zpěvákem Meat Loaf jako pianista jeho kapely, kde působil dva roky. V 90. letech byl Brislin členem You Were
Spiraling, která byla původně tvořena "rotačním obsazením místních hudebníků", které se nakonec změnily na plný úvazek. V roce 2002 Brislin tuto skupinu
zreformoval a přejmenoval ji na Spiraling a vydali debutové album "Transmitter". Brislin byl jejich jediný skladatel, něco, co považoval za náročný. V jednom
incidentu během turné byla skupina zatčena za uvedení plakátů inzerujících jejich vystoupení na festivalu CMJ Music Marathon v New Yorku a byli několikrát
zadrženi. Po soudním stíhání byly poplatky zrušeny.
Brislin si získal širší uznání, když byl najat jako klávesista na turné pro progresivní rockovou kapelou Yes na jejich YesSymphonic Tour 2001. Stal se také
známý pro jeho spolupráci s Meat Loaf, Debbie Harry, Renaissance a reunionovaných The Syn. Brislin je autorem příručky 30-Day Keyboard Workout a
je starším korespondentem pro časopis Keyboard Magazine.
Brislin vydal své debutové sólové album "Hurry Up A Smell The Roses" v roce 2012. Album, které Brislin označuje za "Cinematic Pop" nahrál, produkoval,
předváděl a nahrával sám Brislin. V roce 2013 bylo vydáno v Japonsku na Powerpop Academy / Thistime Records. Vinylové vydání alba bylo vydáno na konci
roku 2013 na labelu Plane Groovy. Brislin byl vybrán jako klavírista fakulty pro jarní semestr roku 2014 na Swarnabhoomi Academy of Music, moderní hudební
vysoké škole v blízkosti Chennai v Indii.
V dubnu 2017 Brislin oznámil, že se připojí k bývalému frontmanovi Styx Dennisovi DeYoungovi k několika koncertům, které doplní John Blasucci. Téhož roku
Roine Stolt a Jonas Reingold (také z The Flower Kings) oslovili Brislina s myšlenkou vytvoření skupiny. Trio předtím společně pracovalo ve studiu na vydání
Anderson/Stolt z roku 2015 "Invention Of Knowledge". S příchodem zpěváka Daniela Gildenlöwa (Pain of Salvation) a bubeníka Marca Minnemanna oficiálně kapela
The Sea Within oznámila svůj zrod v prosinci 2017. Jejich debutové album pod vlastním názvem bylo nahráno v Livingston Studios v severním Londýně a vydáno
u InsideOut records na jaře roku 2018. Zahajovací vystoupení kapely se uskutečnilo na Night of the Prog v německém Lorelei 14. července 2018.
"Art rockový kolektiv" se také účastnil s Yes a Stevem Hackettem na Cruise to the Edge na začátku roku 2019.
V roce 2018 zahájil Brislin skladatelskou spolupráci s vybranou skupinou hudebníků, včetně Randy McStineho (kytara, basa, zpěv), Daniela McGowana (kytara,
zpěv), Rajendra Sharmy (bicí) a Davida Anthonyho (perkuse). Nově zformovaná skupina vystoupila na pódiu v ProgStock pod názvem Gold Rotation, kde hrála
písně ze sólového alba Brislina a také výběr nově složeného materiálu.
Poté, co jej v červenci 2018 viděl s The Sea Within na Night of the Prog, doporučil jej šéf labelu InsideOut Thomas Waber americké rockové kapele Kansas
jako náhradu za odcházejícího klávesistu Davida Maniona. O několik měsíců později jej bubeník Kansas Phil Ehart požádal, aby se ke kapele připojil. Kansas
oficiálně oznámili připojení Brislina k jejich aktuální sestavě 19. prosince 2018. Jeho první vystoupení jako člen Kansas se uskutečnilo na Rock Legends
Cruise v únoru 2019, po kterém Kansas obnovil turné Point of Know Return Anniversary Tour.
|