The Firm - progressrock.cz

The Firm byla anglická superskupina zformovaná v roce 1984 bývalým členem skupiny Free a Bad Company zpěvákem Paulem Rodgersem a bývalým členem skupin The Yardbirds a Led Zeppelin, kytaristou Jimmy Pagem, ke kterým se připojili bubeník Chris Slade (Earth Band Manfred Mann, Uriah Heep a AC/DC) a baskytarista Tony Franklin.

V roce 1983 Jimmy Page opustil svoji poustevnickou jeskyni, kam se zahrabal po pohřbu Johna Bonhama, aby absolvoval sérii speciálních koncertů s řadou hudebníků, mimo jiné Eric Clapton, Jeff Beck, Steve Winwood, jejichž výtěžek byl určen na fond ARMS ve prospěch nemocných s roztroušenou sklerózou a na podporu jejich přítele, bývalého basisty The Faces Ronnieho Lanea. Takže se stalo i nemožné, že na jednom pódiu stanuli v poslední zářijový týden 1983 vedle sebe tři slavní kytaristé The Yardbirds Clapton, Beck a Page. Za tři měsíce pak tato benefice zamířila na americkou část turné do čtyř velkých měst - Dallas, San Francisco, Los Angeles a New York. Kampaň začínala zkouškami a dvěma koncerty v Dallasu. Jimmy místo zaneprázdněného Steva Winwooda přemlouval Paula Rodgerse, se kterým již předtím nezávazně plánoval spolupráci, ale Paul se pustil do nahrávání svého sólového alba. Poté co jej dokončil, připojil se k americké části turné ARMS a zpíval ve skladbách "Who's To Blame", "City Sirens", "Boogie Mama" (ze své sólové desky "Cut Loose") a v nové společné skladbě "Bird On A Wing", později přejmenované na "Midnight Moonlight", kterou začali již někdy dříve skládat, ale nikdy nedokončili, přesto ji zahráli. Skladba byla něco jako lexikon Jimmyho typických kytarových postupů.

"Jimmy tomu nechával volný konec," vzpomínal Rodgers z formace kapely. "Stavil se a prohlédl si moje domácí studio, pak jsme skončili psaní písní, ale bez konkrétních plánů. Jimmy si vroucně přál, aby se dostal na turné, a tak jsme společně založili kapelu... První věc, kterou jsem věděl, bylo, že musel znovu skládat písně. Už jsem viděl nejednoho z mých kamarádů, kteří zabředli touto cestou u Kiss, ale to se už nestane. "

Po skončení benefičních koncertů odjel Jimmy domů, na vánoční svátky na Bali a do Singapuru, ale ještě se stihl mnovinářům zmínit, že v roce 1984 možná rozjede novou skupinu s Paulem Rodgersem. Na počátku roku 1984 se pak opravdu společně rozhodli založit stálou koncertní kapelu. Předcházelo tomu ale ještě nahrávání sólové desky Stephena Stillse a desky rock'n'rollových skladeb pro producenta Nilea Rogerse, které pak vyšly anonymně jako EP "Honeydrippers/Volume On". V srpnu 1984 se uskutečnily zkoušky a konkurzy ve studiu Nomis. Až v listopadu 1984 Jimmy oznámil, že společně s Paulem založili kapelu. Zvolený název

The Firm vysvětlil samotný Page: "'Firma' se v Anglii říká partě kluků, která si vyrazí někam večer bez manželek nebo přítelkyň. Prostě když spolu někam vyrazí kluci z firmy." Kapela The Firm byla podobně jako Led Zeppelin hardrockové kvarteto. Na post bubeníka chtěl Jimmy původně člena Yes Billyho Bruforda, který měl ale kontrakt u jiného vydavatelství a tak na post bubeníka nastoupil Chris Slade (bývalý bubeník u Toma Jonese, Uriah Heep nebo Manfred Mann's Earth Band). Post baskytaristy byl nejprve nabídnut Pinu Palladinovi, který ale jezdil s kapelou Paula Younga a tak Jimmy pozval Tonyho Franklina, který v té době spolupracoval se zpěvákem Roy Harperem. Natáčel s ním jeho album "Whatever Happen To Jugula", které Roy nahrával se starým kamarádem z Led Zeppelin - kytaristou Jimmym Pagem. Ten byl natolik uchvácen Tonyho hrou, že později požádal Roye, aby mu tohoto šikovného baskytaristu na pár měsíců uvolnil a dovolil mu působit v jeho kapele.

Tony na to později vzpomínal: "Jimmy se mě zeptal, zda bych s ním, s Paulem a s Chrisem nešel na zkoušku a nezahrál si s nimi. Odpověděl jsem, že samozřejmě ano. Nebyl jsem sice přizván do kapely, jen si chtěli zahrát a zjistit, jak to půjde. Byl to ten nejdelší konkurz, jakého jsem se kdy zúčastnil. Po několika týdnech, kdy jsem do toho dával absolutně všechno, jsem přišel s basovou linkou do písničky "The Righteous Brothers - You’ve lost that Lovin’ Feeling", o které jsme uvažovali, že by mohla být na desce. Jimmymu se basová linka líbila a řekl, že by byli rádi, kdybych jim nahrál celé album. Nevím, co jsem tehdy odpověděl, ale byl jsem ohromně šťastný. Pokračoval jsem s nimi a stále do toho dával všechno a po několika týdnech se mě Jimmy zeptal, zda mám nějaké plány na příští měsíce. Já odpověděl, že ne. A on na to, zda chci být součástí kapely. Jednoznačně jsem odpověděl "ano".“

The Firm začali veřejně vystupovat na konci roku 1984, kdy absolvovali sérií koncertů v Německu. Krátce poté začali natáčet a šlo to všechno strašně rychle. Prakticky všechno natočili naživo ve studiu s několika málo dotáčkami. Page a Rodgers odmítali hrát jen materiál od svých bývalých kapel a místo toho se rozhodli pro výběr písní The Firm a skladeb z jejich sólových alb. Jejich nové skladby byly silně inspirovány dojemným a komerčně dostupným zvukem s líbivým doprovodem Franklinovy bezpražcové basové kytary, která podbavovala strukturu písně. Přes odmítnutí hrát starý materiál však poslední skladba z The Firm, "Midnight Moonlight", byla původně nevydánou písní Led Zeppelin s názvem "Swan Song", což vyvolalo dohady kritiků, zda-li skupina již vyčerpala své nápady.

Po natočení desky následovalo obří turné po Evropě a Severní Americe. Pro Tonyho splněný životní sen v podobě cestování letadlem a limuzínami nebo hraní v Madison Square Garden. Nová sestava si odbyla debut vystoupením ve Stockholmu 29. listopadu 1984. Po dva večery také zaplnili Hammershmit Odeon. Koncertní program skupiny čerpal z minulého katalogu Rodgerse i Page a koncentroval se na materiál z Jimmyho alba "Death Wish II" a Paulovy desky "Cut Loose". I přes hvězdné složení skupina ani jedním ze svých dvou alb výrazněji neuspěla. První album kapely "The Firm" vyšlo počátkem roku 1985 a jedině skladba "Midnight Moonlight" a singl "Radioactive" zanechaly trvalejší dojem. Po americkém turné skupina ještě koncertovala v Británii, kde se uvedla vystoupeními v Birmingham NEC, Edinburgh Playhouse a Wembley Arena. Poslední koncert se už odehrál před poloprázdným hledištěm. Kapela odehrála koncerty po Evropě ve dnech 29. listopadu 1984 - 9. prosince 1984, v roce 1985 pak v USA. Přesto se

nenechali odradit a koncem roku 1985 natočili ve studiu The Sol druhou desku "Mean Business". Album vyšlo nejprve v lednu v USA a později, až v březnu, ve Velké Británii. Přestože nedosáhlo takového úspěchu jako to první, následovalo opět vyprodané obří turné po světě. Dostalo se mu ale jen vlažné odezvy. V americkém žebříčku se dostalo nejvýše na 22. příčku, v britském pouze na 46. V následných rozhovorech pak bývalí členové potvrdili, kapela nikdy nenatočila více než dvě alba. Kapela zahrála na turné pouze dva britské koncerty, jeden v Middlesbrough Town Hall a druhý v londýnském Hammersmith Odeon. Přídavkem ke skladbám The Firm skupina zahrála i sólový materiál od Rodgerse a Page. byla tam uvedena i píseň Paula Rodgerse "Live In Peace" z jeho předchozího sólového alba. Turné po Spojených státech amerických proběhlo ve dnech 14. březen 1986 až 28. květen 1986.

Dne 28. května 1986 skončilo v Detroitu nejen americké turné skupiny, ale také její krátká existence. Zřejmě ale díky zklamání z prodejnosti alba následoval rozpad kapely. Byl také uváděn i další důvod, že si Paul Rodgers zranil rameno. Nicméně kapela přestala existovat.

Tony sice pokračoval s Jimmym Pagem a natočil s ním album "Outrider", ale nebyl zdaleka spokojen se stavem věcí. Jimmy Page a Paul Rodgers se vrátili ke svým sólovým aktivitám, Chris Slade se připojil k AC/DC a Tony Franklin začal spolupracovat s kytaristou Johnem Sykesem a jeho skupinou Blue Murder.

Členové:

JIMMY PAGE - Guitars (ex-Led Zeppelin)

PAUL RODGERS - Vocals (ex-Free, ex-Bad Company)

TONY FRANKLIN - Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Back Vocals

CHRIS SLADE - Drums, Percussion (ex-Uriah Heep)

(narozen 9. ledna 1944, Heston, Middlesex, Anglie)
Guitars (ex-Led Zeppelin)

James Patrick "Jimmy“ Page je anglický hudebník a skladatel a je považován za jednoho z nejlepších rockových kytaristů všech dob. V roce 1968 byl zakládajícím členem kapely Led Zeppelin. Předtím v letech 1966 až 1968 působil v The Yardbirds a už dávno předtím byl jedním z nejvyhledávanějších studiových hudebníků ve Velké Británii. V roce 2005 mu byl udělen Řád britského impéria.

Je také považován za praotce stylu "heavy metal“, v rockové muzice nejen zvýšením, v té době akceptované hladiny zvuku elektrické kytary, ale hlavně osobitými kytarovými riffy, novou metodou nahrávaní rytmických základů a precizní technikou při zpracovaní studiové produkce. V roce 2012 magazín Rolling Stone vyhlásil tohoto kytaristu za nejlepšího na světě v žebříčku 100 Greatest Guitarists of All Time. Ve starší verzi žebříčku obsadil až deváté místo.

Jimmy Page byl dvakrát uveden do Rokenrollové síně slávy, a to jako člen skupiny The Yardbirds a také jako člen skupiny Led Zeppelin.

Jimmy se narodil v západní předměstí Londýna v Hestonu. Jeho otec pracoval v průmyslu jako personální ředitel, matka byla sekretářkou v nemocnici. V roce 1952 se přestěhovali do Miles Road. Kytaru poprvé uchopil do ruky, když mu bylo 12 let. Přestože začal docházet na několik lekcí hry na kytaru v blízkém Kingstonu, byl více samoukem. Zpočátku byl ovlivněn hudebním stylem nazvaným "rockabilly“, jehož prvním představitelem byl Bill Haley. Jeho vzory byli kytaristé Scotty Moore a James Burton, kteří se podíleli na nahrávkách Elvise Presleyho a Johnnyho Daye, který hrál v The Everly Brothers. Nahrávka "Baby Let’s Play House" od Elvise patřila mezi jeho nejoblíbenější skladby, které hrával ještě na své první kytaře značky Futurama Grazioso z roku 1959 (což byla kytara české výroby!!!), kterou si v té době koupil "z druhé ruky“. Jimmy měl vzory i mezi akustickými folkovými hudebníky jako byli například Bert Jansch a John Renbourn a z bluesové hudby Elmore James a B. B. King.

Ve čtrnácti letech se Jimmy Page objevil jako host Huwa Wheldona v programu "All Your Own“ v televizi BBC ve skupině, která hrála tehdy v Anglii velmi populární styl nazvaný "skiffle“. Jimmy o tomto období hovořil v jednom z interview pro magazín Guitar Player: "V mých začátcích bylo mnoho hudebních stylů, které jsem chtěl zkusit, což pro mně bylo velmi dobrou školou.“

V patnácti Jimmy skončil školu a pokusil se věnovat hudbě profesionálně. Po krátké spolupráci s textařem Roystonem Ellisem a zpěvákem Redem E. Lewisem jej pozval Neil Christian do skupiny The Crusaders. Přibližně dva roky vystupoval a hrál v Christianových nahrávkách včetně singlu "The Road To Love" z listopadu 1962. V průběhu spolupráce s Christianem prodělal Jimmy vážné zdravotní problémy (mononukleóza), které mu neumožňovaly kontinuálně se zúčastňovat vystoupení. Když se pak uzdravil, rozhodl se ukončit svoji hudební kariéru a zaměřit se na svou další zálibu, kterou bylo malování. Zapsal se proto na studium Sutton Art College v Surrey. Ale jako student si rád občas zaimprovizoval na kytaře na vystoupeních v klubu Marquee se skupinami Cyril Davis All Stars nebo Blues Incorporated a s kytaristy Jeffem Beckem a Ericem Claptonem.

Jednou v noci jej John Gibb ze skupiny The Silhuettes požádal o spolupráci při nahrávaní několika skladeb ve studiu EMI. Jednou z jeho prvních studiových nahrávek byla "Diamonds“ s Jetem Harrisem a Tonym Meehanem, která se na začátkem roku 1963 probojovala až na první příčku žebříčku singlů ve Velké Británii. Po několika dalších nahrávkách se skupinami Carter-Lewis And The Southeners, Mike Hurt’s Group a Mickey Fin And The Blue Men se Jimmy rozhodl věnovat se naplno práci studiového hudebníka. Jako studiový kytarista dostal i přezdívku "Little Jim“ (Malý Jim). Zahrál si pak ve studiových nahrávkách mnohých skupin, například i s The Rolling Stones, Van Morrisonem, hrál na debutovém albu skupiny The Kinks (i když zlí jazykové hovoří, že na tomto albu nezahrál ani jedno sólo), byl i při nahrávání prvníh singlu skupiny The Who "I Can’t Explain“, bohužel jeho kytarové party se do finální nahrávky nedostaly, zahrál si i na B straně tohoto singlu ve skladbě "Bald Headed Woman“.

V roce 1965 si Jimmyho najal manažer skupiny The Rolling Stones Andrew Loog Oldham ke spolupráci na projektu "Immediate Records“, ve kterém dostal příležitost zahrát si a produkovat hudbu i s Johnem Mayallem a Ericem Claptonem. Jimmy hrál na kytaru i na debutovém albu Joea Cockera "With a Little Help From My Friends“. Přestože Jimmy nahrával s mnohými slavnými hudebníky své doby, řada nahrávek je dostupná jen na pirátských kopiích. Několik z nich vydali členové fanklubu skupiny Led Zeppelin na konci 70. let. Jednou z rarit je i improvizace skladby "Little Queen of Spades“ od pozdější bluesové legendy Roberta Johnsona, kterou hrál s kytaristou skupiny The Rolling Stones Keithem Richardsem.

V roce 1965 nahrál své první kytarové sólo během kterého i zpíval. Předpokládá se, že v letech 1963 až 1966 se Jimmy podílel na nahrávaní 60% rockové hudby v Anglii. Dne 20. března 1965 ale přišel požadavek nahradit Erica Claptona ve skupině Yardbirds, Jimmy to zprvu odmítl a navrhl svého kamaráda Jeffa Becka. O rok později 16. března 1966 Jimmy nahrál s Jeffem píseň "Beck´s Bolero". Po této zkušenosti chtěli založit skupinu, avšak kvůli smluvním problémům a nedostatku zpěváků tento projekt pod názvem "Lead Zeppelin" padl.

O několik týdnů později však dostal nabídku, aby se ke skupině Yardbirds připojil. Nahradil v ní baskytaristu a později se kytarista Chris Dreja přesunul na post baskytaristy a Jimmy se mohl ujmout postu kytaristy vedle Jeffa Beckai. V roce 1968 odešli dva členové skupiny Keith Relf a Jim McCarty pro neshody s ostatními členy a kvůli malému komerčnímu úspěchu. Jimmy se rozhodl pokračovat ve skupině dál a po jejich prvním turné skupinu The New Yardbirds přejmenoval na Led Zeppelin. Jimmyho dřívější zkušenosti byly rozhodující pro úspěch nové skupiny v 70. letech.

Jimmy byl producentem, skladatelem a kytaristou kapely, a také jednou z hlavních postav rockové hudby v tomto období. Používáním fuzz kytary, slide kytary, steel kytary, akustické kytary a jeho nahrávací technikou se skupina Led Zeppelin stala vzorem pro budoucí rockové kapely. Jimmy rovněž prosazoval svůj vlastní styl hraní a experimentoval s metodou feedbacku a s nástrojem zvaným Theremin.

Když skupina Led Zeppelin v roce 1980 ukončila po smrti bubeníka Johna Bonhama činnost, Jimmy chtěl založit skupinu s ex-členy Yes pod názvem XYZ, ale tento pokus neměl valný význam a trvání. V roce 1982 nahrál soundtrack k filmu "Death Wish II". Úspěšný návrat na pódium Jimmy zaznamenal v roce 1983 na koncertech s Arms Charity. Pak nahrál album s Royem Harperem, v roce 1984 nahrával s Robertem Plantem. Následovala jeho spolupráce s The Firm, Paulem Rodgersem, The Rolling Stones i se Stephenem Stillsem. V letech 1995 až 1998 koncertoval s Robertem Plantem. V televizi MTV vyrobili speciální ukázku jejich alba "No Quarter“, která ukazovala shrnutí znaků stylu písní Led Zeppelin.

Jimmy je jediným členem Led Zeppelin, který nechával stále otevřenou možnost návratu skupiny. V současnosti se zúčastňuje různých charitativních koncertů a spolupracuje s charitou ABC Trust, kterou založila jeho manželka Jimena Gomez-Paratcha v roce 1998. Jeho dcera, Scarlet Pageová je uznávanou fotografkou.

(celým jménem Paul Bernard Rodgers)
(narozen 17. prosince 1949, Middlesbrough, Anglie)
Vocals, Keyboards, Piano, Lead Guitar, Rhythm Guitar

Paul Bernard Rodgers je anglický rockový zpěvák a skladatel známý jako člen skupin Free (1968–1971) a Bad Company. Obě skupiny slavily mezinárodní úspěchy zejména v 70. letech. Předtím než se stal sólovým umělcem, byl členem skupin The Firm a The Law (1991–1991). Koncertoval a nahrával také se skupinou a Queen + Paul Rodgers. Rodgers používá nickname "The Voice".

Paul se narodil v severoanglickém městě Middlesbrough. Hrál na baskytaru a později i zpíval v lokální skupině The Roadrunners, která se před odchodem z Middlesbrough do Londýna přejmenovala na The Wildflowers. Dalšími členy této skupiny byli Micky Moody (později také ve Whitesnake) a Bruce Thomas (později ve skupině Elvis Costello and The Attractions).

Rodgers se na britské hudební scéně prosadil až v roce 1968 jako zpěvák a skladatel bluesových rockerů Free. V roce 1970 prorazili do mezinárodních rozhlasových žebříčků s písní "All Right Now", kterou Rodgers napsal společně s baskytaristou skupiny Andy Fraserem. Společnost ASCAP v roce 1990 tuto píseň označila jako hit číslo jedna v mezinárodním měřítku, protože jenom v samotných Spojených státech ji rádia vysílala milionkrát. Tato píseň byla důležitou pro Rodgersovu stylizaci a byla důležitou součástí formování soundu britských blues-rockových skupin. V té době patřili Free a Led

Zeppelin k nejžádanějším britským skupinám. Free vydali pět špičkových alb, ve kterých byly kombinovány styly blues, rockové balady a rock. V roce 2000, kdy byla píseň "All Right Now" hrána v britských rozhlasových stanicích již více než dvoumiliónkrát, dostal Paul Rodgers od British Music Industry cenu "Multi Million Award“.

Skupina Free se rozpadla začátkem roku 1973. Ostatní členové Free založili skupinu nazvanou Kossoff, Kirke, Tetsu and Rabbit, která u Island Records nahrála jedno album. Rogers s touto skupinou neměl nic společného. Free se pak ještě sešli ještě na nahrávání alba nazvaného "Free At Last" (1973) a členové Kossoff, Kirke, Tetsu a Rabbit založili skupinu, která nahrála "Wishing Well (1974)."

Paul Rodgers založil svou další skupinu Bad Company společně s Mickem Ralphsem, bývalým kytaristou Mott The Hoople. Rodgers řekl: "Zkoušeli jsme s Mickem najít nějaké jméno pro naši skupinu. Když jsem mu zavolal a řekl 'Bad Company', položil telefon." Bad Company úspěšně koncertovali v letech 1973 až 1982 a měli několik hitů jako "Feel Like Making Love", "Can't Get Enough", "Shooting Star", "Bad Company" nebo "Run With The Pack". Rodgers též předvedl svůj talent na několika skladbách na "Bad Company" a "Run With The Pack", kde si zahrál na piano, v "Rock And Roll Fantasy" na kytaru a v baladě "Seagull" nahrál Rodgers všechny nástroje. Bad Company získali šest platinových alb dokud Rodgers skupinu v roce 1982 neopustil a unaven slávou se začal věnovat své rodině.

Bad Company 1975

Počátkem 80. let se proslýchalo, že by Rodgers měl zpívat se skupinou The Rossington-Collins Band (sestavenou ze zbytků Lynyrd Skynyrd), ale toto spojení se nikdy neuskutečnilo, protože Rodgers byl příliš zaměstnán svými vlastními projekty. V říjnu 1983 Rodgers vydal své první sólové album "Cut Loose", pro které složil veškerou hudbu a hrál na všechny nástroje. V žebříčku Billboard's Pop Albums dosáhlo pouze neuspokojivé #135. místo. Rodgers si hral poprvé v duu s Jimmym Pagem na charitativním turné na podporu nemocných roztroušenou sklerózou - US ARMS (Action Research into Multiple Sclerosis). Turné inicioval Eric Clapton a vedle Rodgerse a Page zde vystupovali Jeff Beck, Joe Cocker, Steve Winwood a další umělci. Inspirací bylo postižení bývalého člena Small Faces Ronnie Lanea touto chorobou. Tak vznikla skupina The Firm, která vydala dvě alba a podnikla dvě turné. Obě turné skupiny The Firm se setkaly ale pouze s průměrnou pozorností. Navzdory kritice však dosáhla obě alba skupiny The Firms "The Firm" (1985) a "Mean Business" (1986), slušných prodejních úspěchů a přinesla rozhlasové hity "Radioactive", na kterém Rodgers hrál kytarové sólo, "Satisfaction Guaranteed", a ve Velké Británii oblíbenou skladbu "All The King's Horses".

Další skupina The Law, kterou Rodgers v roce 1991 založil společně s bývalým bubeníkem skupin The Who a Faces Kenney Jonesem a nahrál jeden žebříčkový hit "Laying Down The Law", který dosáhl #126. pozice v žebříčku Pop Albums Chart časopisu Billboard. Nevydané druhé album je označováno jako The Law II.

Rodgers potvrdil vliv Jimiho Hendrixe spoluprací se Slashem, bývalou Hendrixovou doprovodnou skupinou Band Of Gypsys (Buddy Miles and Billy Cox) a nahrál píseň "I Don't Live Today" na album s názvem "In From The Storm" věnované právě Hendrixovi. Později se Rodgers spojil s Neal Schonem, kytaristou skupiny Journey a vydali "The Hendrix Set", koncertní CD interpretující Hendrixovy skladby, nahraný v roce 1993. Po něm následovalo kanadské a americké turné.

Sólové CD "Muddy Water Blues: A Tribute to Muddy Waters", nominované na cenu Grammy, vyšlo v roce 1993, Rodgers na ně napsal titulní skladbu a doprovázeli jej kytaristé Brian May, Gary Moore, David Gilmour, Jeff Beck, Steve Miller, Buddy Guy, Richie Sambora, Brian Setzer, Slash a Trevor Rabin. Pro 25. výročí festivalu Woodstock v roce 1994 Rodgers sestavil na poslední chvíli skupinu ve složení Jason Bonham na bicí, Andy Fraser (Free) - baskytara, Slash - kytara a Schon, vystupující jako Paul Rodgers Rock and Blues Revue. V roce 1995 založil novou skupinu ve které hráli Jaz Lochrie (baskytara), Jimmy Copley (bicí) a Geoff Whitehorn (kytara). Skupina pod názvem The Paul Rodgers Band koncertovala po Evropě, USA a Velké Británii až do roku 1998 a vydala tři alba "Now", "Live" a "Electric". Nové studiové album roku 1997 "Now" bylo znovu vydáno jako součást 2CD "Now and Live", které se umístilo v mezinárodním žebříčku Top 30. Singl "Soul Of Love" koloval skoro půl roku na více než 86 amerických rozhlasových stanicích. Jeho světové turné z roku 1997 navštívilo Rusko, Japonsko, Kanadu, USA, Velkou Británii, Německo, Francii, Rumunsko, Bulharsko, Izrael, Brazílii, Řecko a Argentinu.

Rodgers se pak soustředil na sólovou kariéru a vydal šesté sólové album "Electric". Již v prvním debutovém týdnu se singl "Drifters" umístil jako číslo #1 na seznamu amerických rozhlasových stanic, Most Added FMQB Hot Trax, číslo #2 na Most Added R&R Rock a jako číslo #3 na Most Added Album Net Power Cuts. Singl "Drifters" zůstal po 8 týdnů v rockovém žebříčku časopisu Billboard. V témže roce se Paul odehrál vyprodané koncerty v Anglii, Skotsku, Austrálii, Spojených státech a Kanadě. Poté co se objevil v TV pořadu Noční show Davida Lettermana v New Yorku, kde se setkal a jamoval s B.B. Kingem. Rodgers pak prohlásil: "Vzrušení ještě úplně neodeznělo... alespoň ne pro mne. B.B. je bluesový gigant." V témže roce Paul Rodgers, Jimmie Vaughan, Levon Helm, bluesman Hubert Sumlin, Johnnie Johnson, James Cotton a další hosté vyprodali koncert v Clevelandu, který se jmenoval Muddy Water Blues: A Tribute to Muddy Waters.

Na jaře 2001 se Rodgers vrátil do Austrálie, Anglie a Skotska na druhé kolo vyprodaných představení. V létě téhož roku absolvoval s Bad Company jejich reunionové americké turné. Paul Rodgers a Bad Company vydali jejich první živé CD/DVD "Merchants Of Cool" v roce 2002. Obsahovalo všechny jejich hity a jeden nový singl "Joe Fabulous" napsaný Rodgersem. Singl se stal hitem číslo #1 na Classic Rock Radio a v Top 20 na mainstreamových rozhlasových stanicích v USA. V prvním debutovém týdnu bylo DVD číslem #3 v Kanadě a číslem #4 v USA. Joe Fabulous Tour bylo zahájeno v USA a jako vyprodané pokračovalo ve Spojeném království. Při koncertu v Londýně, Rodgers vystupoval s Jeff Beckem v Royal Festival Hall. Rodgers byl pozván svým dlouholetým fanouškem Tony Blairem, aby vystoupil na konferenci Labour Party. "Celá Labour Party zpívala refrén písně "Wishing Well", kterou jsme napsali a hráli se skupinou Free, ...'love in a peaceful world'."

(Narozen 2. dubna 1962, Derby, Anglie)
Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Back Vocals

Anthony James Franklin je anglický baskytarista. Byl členem skupin The Firm, Blue Murder, Quiet Riot a Whitesnake. Jako své vzory uvádí kytaristy John Deacon, Paul McCartney a Jac Pastorius.

Narodil se v hudební rodině. Franklin se poprvé dostal na pódium už ve věku 5 let. Je to snad jediný hudebník, o kterém se dá říci, že se narodil v Domě u vycházejícího slunce, neboť jeho rodiče v té době bydleli v ubytovně, která se jmenovala "House of the Rising Sun". Oba jeho rodiče, stejně jako spousta dalších příbuzných (od prarodičů až po bratrance a sestřenice), byli muzikanti, takže o budoucím směřování Tonyho Franklina bylo v zásadě rozhodnuto. Již odmalička se Tony věnoval hře na různé hudební nástroje a od šesti let vystupoval se svými rodiči na jednom pódiu. Vlastně byla baskytara jedním z posledních nástrojů, ke kterým se v kapele rodičů dostal - předtím hrál na klavír, klarinet, hoboj, dudy, bicí nástroje, zvonkohru, zobcovou a příčnou flétnu, varhany, kytaru nebo xylofon. "Na baskytaru jsem začal hrát v jedenácti letech. V té době jsem se permanentně nudil a nechodil na zkoušky, které mě nebavily.“ vzpomínal. Rodiče mu tehdy dali baskytaru v naději, že se Tonyho podaří aspoň na chvíli zabavit. Zabavila ho na celý život. Od první chvíle, co ji vzal do ruky, věděl, že "je to ten nástroj, na který celý život čekal“. O tři dny později už hrál na baskytaru svůj první koncert.

V té době ovšem Tony nastoupil, zatímco stále hrál v kapele svých rodičů, do továrny na výrobu leteckých motorů firmy Rolls-Royce, kde se vyučil na leteckého konstruktéra. V továrně strávil několik let až do svých osmnáctých narozenin. V osmnácti letech dostal nabídku od plesové kapely Pete’s People a od té doby se již živí jen hudbou. S kapelou Pete’s People strávil nějaký rok a díky nim se poznal s mnohem širším okruhem muzikantů a umělců a již tehdy nastartoval svoji kariéru.

Důležitým se pro něj na jedné akci stalo setkání s anglickým folkovým zpěvákem Royem Harperem, který v sedmdesátých letech spolupracoval s Led Zeppelin, nazpíval písničku pro Pink Floyd "Have A Cigar" na albu "Wish You Were Here". Roy Tonyho požádal, aby s ním natočil album "Work Of Heart" (1981). Tony samozřejmě souhlasil a po natočení alba vyjel s Royem Harperem i na turné. Pokračováním spolupráce bylo i další album "Whatever Happen To Jugula", které Roy nahrával se starým kamarádem z Led Zeppelin - s kytaristou Jimmym Pagem. Ten byl natolik uchvácen Tonyho hrou, že požádal Roye, aby tohoto šikovného baskytaristu na pár měsíců uvolnil a dovolil mu působit v jeho kapele.

Jimmy Page totiž v té době začal pracovat na nové kapele. Spojil se se zpěvákem Paulem Rodgersem a bubeníkem Chrisem Sladem a nemohli k sobě sehnat basistu. Chvíli zkoušeli Pina Palladina - mimochodem také slavného fretless hráče, ale ten byl natolik zaměstnaný, že se jim nemohl věnovat. V roce 1984 tak udělal velký průlom jako basista hvězdné supergroup The Firm s kytarovou legendou Jimmym Pagem, zpěvákem Paul Rodgersem a bubeníkem Chris Sladem (AC/DC, Manfred Mann's Earth Band). Franklinův doprovod na bezpražcové vrčení na bylo výrazným a okamžitě rozpoznatelným prvkem prvního hitu kapely "Radioactive".

Zřejmě ale díky zklamání z prodejnosti alba následoval rozpad kapely. Tony sice pokračoval s Jimmym Pagem a natočil s ním album "Outrider", ale nebyl zdaleka spokojen se stavem věcí. To se ovšem změnilo, když dostal nabídku vstoupit do projektu, kterému šéfoval bývalý kytarista Thin Lizzy John Sykes a v němž za bicími seděl legendární Cozy Powell. John Sykes byl tehdy na vrcholu slávy, neboť autorsky stál za úspěchem eponymního alba Whitesnake z roku 1987, kterého se prodalo na dvacet milionů kusů po celém světě. Firma Geffen mu proto nabídla, bez jakýchkoliv záruk z jeho strany, smlouvu na dvě alba. Než mohl projekt vůbec pořádně začít, odporoučel se z něho Cozy Powell, který odešel k Black Sabbath. Na jeho místo přišla jiná bubenická legenda - Carmin Appice. V kapele celkem dobře zafungovala chemie a výsledkem bylo album "Blue Murder" z roku 1989, které splňovalo všechny požadavky hard rocku tehdejší doby. Dodnes při poslechu tohoto alba mrazí v zádech. Přes všechny prognózy i přízeň kritiky se však žádný velký úspěch nekonal. I když kapela měla velké úspěchy na turné v Japonsku, prodejnost desky byla nevalná a po návratu z turné se začaly věci měnit. Tony musel změnit svůj styl života, neboť začínal mít obrovské problémy s alkoholem. Přestěhoval se do Los Angeles a začal žít zdravěji. Blue Murder sice stačili ještě nahrát druhé album "Nothin’ But Trouble" (1994), ale v době vydání už nebyl členem kapely ani Tony ani Carmine.

Tony mezitím stačil natočit vynikající album Glenna Hughese "Blues: L.A. Blues Authority, Volume 2" (1993), několik desek s Royem Harperem, spolupracoval s Davidem Gilmourem a Kate Bush. Doprovázel na turné Paula Rodgerse k desce "Muddy Water Blues" a několikrát doprovázel na turné i japonskou zpěvačku Mari Hamada. Přesto po odchodu z Blue Murder začal uvažovat spíše o své první sólové desce a začal pro ni psát materiál. Práce mu nakonec trvala až do roku 1999.

Z Tonyho se díky předchozí práci stal rovněž vyhledávaný studiový i koncertní baskytarista. Spolupracoval s bluesrockovým kytaristou Gary Hoeyem, vyjel na koncertní turné s Alvinem Leem (Ten Years After) nebo Ericem Burdonem (The Animals). Stihl natočitl desku s Tonym MacAlpinem. V roce 1995 se podílel na natáčení a koncertování se svou dlouholetou kamarádkou Donnou Lewis. S ní natočil desku "NowiIn A Minute" (1995) z níž o rok později vzešel světový megahit "I Love You Always Forever". Díky němu se Donna a její kapela dostali do TV pořadů jako jsou The Rosie O’Donnel Show, Late Night with David Letterman, Don’t Forget Your Toothbrush (Finsko), Top of the Pops nebo Beverly Hills 90210. V témže roce se Tony zúčastnil prvního dílu Guitar Zeus, projektu Carmina Appiceho, který zahrnoval přední světové kytaristy. V tomto projektu pak pokračovali i o rok později a ještě v roce 2000.

V roce 1997 dali Tony a Carmine dohromady projekt s japonskými umělci - kytaristou Kenjim Kitajimamou a zpěvákem Naomim Tamuramou. Skupinu nazvali Pearl podle písničky Janis Joplin a společně pak v následujících letech nahráli dvě alba a odjeli dvě turné. Práce s Pearl Tonymu pomohla v uskutečnění snu. Díky producentovi Keisukeovi Tsukimitsuovi, který pracoval i s Pearl, uzavřel Tony Franklin nahrávací smlouvu na dvě alba s vydavatelstvím JVC/Victor Entertainment a v létě roku 1999 mohl začít na práci na svém sólovém albu. Výsledkem bylo album "Brave New Tomorrow", které vyšlo v roce 2000. Tony k jeho natáčení, když většinu nástrojů nahrál on sám, řekl: "Myslím, že tohle album některé lidi překvapí. Není to album orientované jenom na baskytaru, i když tam samozřejmě některé basové vychytávky jsou. Pokusil jsem se napsat nejlepší písničky, jakých jsem schopen, a nahrát je co nejlépe, abych jim dovolil promluvit. Myslím, že základem každého alba jsou písničky. Rozhodl jsem se také natočit většinu nástrojů sám, protože jsem věděl, co chci.“ Od té doby natočil Tony další album "Wonderland" (2003) a spolupracoval na dalších projektech.

Společnost Sony vydala v roce 2006 první Franklinovou knihovnu samplů "Tony Franklin: Not Just Another Pretty Bass". Při zachování své kariéry od září 2003 do července 2011 působil Franklin jako manažer vztahů s umělci u Fender Musical Instruments Corporation a SWR. V polovině roku 2011 se vrátil k hudební výkonnosti na plný úvazek v Kenny Wayne Shepherdově kapele na turné podporující album kytaristy "How I Go" z roku 2011. Franklina můžete také slyšet na Shepherdově albu "Goin 'Home", které vyšlo v létě 2014.

(rodným jménem Christopher Rees)
(narozen 30. října 1946, Pontypridd, Glamorgan, South Wales)
Drums, Percussion (ex-Uriah Heep)

Chris Slade je velšský hudebník, hráč na bicí a perkuze, který je nejznámější jako člen kapely Manfred Mann's Earth Band od jejího založení v letech 1971 až 1978 na osmi albech a australské kapely AC/DC, za kterou bubnoval v letech 1989 až 1994 a účinkoval na jejim albu "The Razors Edge" z roku 1990. Do AC/DC se vrátil ještě jednou v únoru 2015, aby nahradil Phila Rudda na "Rock or Bust World Tour". Slade také hrál s Tomem Jonesem, Toomorrow, Uriah Heep, The Firm a Asia.

Slade se narodil jako Christopher Rees v Pontypridd, Glamorgan, Jižní Wales. Svou kariéru zahájil v polovině 60. let, když vystupoval a nahrával se zpěvákem Tomem Jonesem. V roce 1971 byl původním zakládajícím členem Manfred Mann's Earth Band, hrál na jejich osmi studiových albech vydaných v letech 1972 až 1978. Z kapely odešel v roce 1978. Zanedlouho se stal členem kapely Uriah Heep, ve které setrval až do roku 1981. Spolupracoval s Garym Numanem, Tomem Jonesem a Olivií Newton-John (jako spolučlenkou kapely Toomorrow). V roce 1984 doprovázel Davida Gilmoura při jeho turné About Face. V letech 1984 až 1986 byl jedním z členů superskupiny nazvané The Firm, ve které s ním hráli zpěvák Paul Rodgers a kytarista Jimmy Page. Hrál i na světovém turné v roce 1989 s Davidem Gilmourem z Pink Floyd a Garym Moorem.

Slade se nejvíce zviditelnil v listopadu 1989, kdy byl požádán, aby se připojil k australské hardrockové skupině AC/DC poté, co odešel bubeník Simon Wright. AC/DC podepsali smlouvu se stejnou manažerskou společností jako Gary Moore, se kterou Slade právě dokončil turné. Bratři Youngovi (Angus a Malcolm) zpočátku najali Sladea pouze dočasně prostřednictvím managementu, poté jej požádali během nahrávání jediného alba, které s nimi natočil, aby se připojil ke kapele. Slade hrál na albu "The Razors Edge" v roce 1990 a na doprovodném světovém turné a singl „Big Gun“ vydaný v roce 1993. Objevil se rovněž na koncertním albu "Live". Podle Sladea po práci na demech pro následující album "Ballbreaker" zavolal Malcolm Young Sladea a řekl mu, že chtějí zkusit shledání s bývalým bubeníkem Philem Ruddem. Slade odpověděl: "Tak to jsem já, jsem pryč." Young řekl, že si chce nechat Sladea po ruce, pokud by Ruddův návrat nevyšel, ale Slade odmítl. Prohlásil však, že s AC/DC stále dobře vychází a "bylo mu ctí a výsadou hrát s těmi kluky". Ve skupině jej roku 1994 nahradil Phil Rudd, který zde již v minulosti působil.

Po jeho odchodu žil Slade několik let na britském venkově, než mu zavolal Geoff Downes z britské progresivní rockové skupiny Asia. Roku 1999 se stal členem kapely Asia, s níž hrál šest let, než odešel v září 2005. Později vystupoval s několika dalšími skupinami. Slade stál na čele tribute kapely AC/DC, Chris Slade Steel Circle, v poslední době cestoval po světě s THE CHRIS SLADE TIMELINE, kapelou, která vznikla k oslavě 50 let rockového bubeníka. Kapela přebírá hudbu ze všech aspektů jeho dlouhé kariéry a objevila se na velkých festivalech včetně Hellfest, 24 Hours of Le Mans, Harley Davidson Aquitaine a Saint Tropez a je jedinou rockovou kapelou, která hrála na moskevském olympijském stadionu při turnaji Kremlin Cup.

V roce 2014 přestal se skupinou AC/DC kvůli problémům se zákonem vystupovat Phil Rudd. V únoru 2015 se skupinou při předávání cen Grammy po více než dvaceti letech opět vystoupil Slade, který oznámil, že s ní odehraje celé nadcházející turné Rock or Bust. Dne 30. září 2020 byla jeho role v kapele objasněna: Phil Rudd se vrací k AC/DC za bicí, čímž Slade v podstatě podruhé opustil kapelu. Ve stejném oznámení se do kapely vraceli také Brian Johnson a Cliff Williams.

Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími umělci, mezi které patří například Gary Numan, Kai Olsson, Mick Ralphs, Denny Laine, Frankie Miller, Gary Moore a Olivia Newton-John. Angus Young, kytarista skupiny AC/DC, o něm řekl, že byl nejlepším hudebníkem, který kdy hrál v AC/DC.

Studiové desky:
1986 Mean Business
1985 The Firm

Kompilace:
1997 Outtakes

DVD
2004 The Firm Live at Hammersmith 1984 (limited release video)
1987 The Firm: United Kingdom Part I.
1986 Five From The Firm

Skupina: Paul Rodgers - Vocals, Acoustic and Electric Guitars, Piano Jimmy Page - Acoustic and Electric Guitars Tony Franklin - Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Back Vocals Chris Slade - Drums and Percussion Hosté:	Mean Business Vyšlo 3. února 1986, Atlantic Records Seznam skladeb: Side one 01. Fortune Hunter (Jimmy Page, Paul Rodgers) (5:00) 02. Cadillac (Page, Rodgers) (5:57) 03. All the King's Horses (Rodgers) (3:16) 04. Live in Peace (Rodgers) (5:05) Side two 05. Tear Down The Walls (Page, Rodgers) (4:43) 06. Dreaming (Tony Franklin) (6:00) 07. Free To Live (Page, Rodgers) (4:13) 08. Spirit Of Love (Rodgers) (5:06) Total Time: (39:20) Recorded and mixed at The Sol Studios, Cookham, Berkshire, England Mastered at Atlantic Studios, New York City, United States Producer: Jimmy Page, Paul Rodgers and Julian Mendelsohn Mastering: Barry Diament Cover Design: Aubrey Powell Productions
"Mean Business" je druhé a poslední studiové album britské rockové superskupiny The Firm. Album vyšlo 3. února 1986 u Atlantic Records. Kapela si na něm zopakovala stejný bluesový vzorec jako na prvním albu, proti debutovému albu mělo však velice malou odezvu. Název alb měl mít dvojí význam, že hudební podnikání je těžké a že skupina vážně hovořila o své hudbě ("The Firm mean business"). Jedna ze skladeb "Live in Peace" byla poprvé zaznamenána na prvním sólovém albu Paula Rodgersa v roce 1983 "Cut Loose". Verze je odlišná v tom, že Chris Slade hraje na bicí pomaleji než na původní verzi, kromě závěru, kde Jimmy Page přidal navíc bluesové kytarové sólo. Album dosáhlo na#22 pozici v žebříčku alb v Billboard 200 a na #46 v Chart UK Albums. Jediná skladba "All King's Horses" strávila čtyři týdny v horní polovině žebříčku Billboard's Mainstream Rock Tracks. Píseň "Fortune Hunter" původně napsali Page a Chris Squire pro nerealizovaný projekt XYZ v roce 1981. Squire nebyl uveden u verze The Firm a později řekl, že je bude žalovat za licenční poplatky, pokud to bude albový hit, což se nestalo, tak upustil od tohoto nápadu, protože jej viděl navíc jako nevhodný v době, kdy obdržel šesti roční příjemu z prodeje alba Yes "90125".
Skupina: Paul Rodgers - lead vocals, rhythm guitar, acoustic guitar, piano Jimmy Page - Lead & Rhythm Guitars, Acoustic Guitar, Violin Bow, Backing Vocals Tony Franklin - Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Backing Vocals Chris Slade - Drums, Percussion, Backing Vocals Hosté: Steve Dawson - Trumpet (01) Paul "Shilts" Weimar - Baritone Saxophone (01) Willie Garnett - Tenor Saxophone (01) Don Weller - Tenor Saxophone solo (01) Sam Brown, Helen Chappelle & Joy Yates - Backing Vocals (06,09)	The Firm Vyšlo 11. února 1985, Atlantic Records Seznam skladeb: 01. Closer (Jimmy Page/Paul Rodgers) (2:52) 02. Make Or Break (Paul Rodgers) (4:21) 03. Someone To Love (Jimmy Page/Paul Rodgers) (4:55) 04. Together (Jimmy Page/Paul Rodgers) (3:54) 05. Radioactive (Paul Rodgers) (2:49) 06. You've Lost That Lovin' Feeling (Barry Mann/Cynthia Weil/Phil Spector) (4:33) 07. Money Can't Buy (Paul Rodgers) (3:35) 08. Satisfaction Guaranteed (Jimmy Page/Paul Rodgers) (4:07) 09. Midnight Moonlight (Jimmy Page/Paul Rodgers) (9:13) Total Time (40:19) Recorded on 1984 at The Sol Studios, Cookham, Berkshire, England Mixed at Sol Studios Mastered at The Townhouse, London, England Produced: Paul Rodgers & Jimmy Page Engineering: Stuart Epps Mastering: Gordon Vicary Cover Artwork: Steve Maher Tape Operation; Supplier of tea, gin and tonics: Steve Privett
The Firm je debutové studiové album anglické "superskupiny" The Firm vydané v březnu 1985. The Firm je debutové studiové album skupiny stejného jména. Vyšlo 11. února 1985 na značce Atlantic recors. Bylo natočeno a mixováno ve studiu The Sol, Cookham, Berkshire, Anglie. Komerčního úspěchu se dočkal singl "Radioactive". Album se umístilo nejvýše na 17 příčce amerického žebříčku Billboard Pop Albums a na 19 příčce britského žebříčku.

Skupina: Paul Rodgers - Vocals, Acoustic and Electric Guitars, Piano Jimmy Page - Acoustic and Electric Guitars Tony Franklin - Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Back Vocals Chris Slade - Drums and Percussion Hosté:	Outtakes Vyšlo 1997, Midas Touch, 73021/73022 (Japan, unofficial release) Seznam skladeb: Outtakes 1984 01. Midnight Moonlight 1 () 02. Someone To Love () 03. Cut Loose () 04. Make Or Break () 05. Midnight Moonlight 2 () 06. Midnight Moonlight 3 () 07. Boogie Mama () 08. Radioactive (Special Mix) () "Mean Business" Outtakes 1986 09.-1 Fortune Hunter 1 () 10. Cadillac () 11. All The Kings Horses () 12.Live In Peace () 13. Tear Down The Walls () 14. Dreaming () 15. Free To Live () 16. Spirit Of Love () 17. Fortune Hunter 2 () Total Time: (00:00)

Skupina: Paul Rodgers - Vocals, Acoustic and Electric guitars, Piano Jimmy Page - Acoustic and Electric Guitars Chris Slade - Drums and Percussion Tony Franklin - Fretless Bass, Keyboards, Synthesizer, Back Vocals Hosté:	The Firm: United Kingdom Part I. Vyšlo 2005, Perfect Stranger Records Seznam skladeb: Disc 1 01. Closer (Cut In) () 02. City Sirens () 03. Make Up Or Brak Up () 04. Morning After The Night Before () 05. Together () 06. Long Black Cadillac () 07. Prelude () 08. Mony Can't Buy () 09. Radioactive () 10. Live In Peace () 11. Midnight Moonlight () 12. You've Lost That Lovin' Feeling () Disc 2 01. The Chase: Tony Franklin Solo - Jimmy Page Solo - Chris Slade Solo () 02. Someone To Love () 03. Full Circle () 04. Boogie Mama () 05. Everybody Needs Somebody To Love () Disc 3 01. Jupiter: Closer () 02. City Sirens () 03. Make Up Or Brak Up () 04. Morning After The Night Before () 05. Together () 06. Long Black Cadillac () 07. Prelude: Mony Can't Buy () 08. Satisfaction Guaranteed () 09. Radioactive () 10. Live In Peace () 11. Midnight Moonlight () 12. You've Lost That Lovin' Feeling () Disc 4 01. The Chase: Tony Franklin Solo - Jimmy Page Solo - Chris Slade Solo () 02. I Just Want To Make Love To You () 03. Someone To Love () 04. A Girl Possessed : Boogie Mama () 05. Everybody Needs Somebody To Love () Total Time: (3:38:29) Disc-1,2: Recorded Live at Wembley Arena, Wembley, UK - May 22, 1985 Disc-3,4: Recorded Live at Hammersmith Odeon, London, UK - December 08, 1984

Skupina: Paul Rodgers - Vocals, Guitars, Piano Jimmy Page - Guitars Tony Franklin - Bass, Synthesizer Chris Slade - Drums Hosté:	The Firm Live at Hammersmith 1984 DVD, vyšlo 2004, VJAM, VJR035 Seznam skladeb: Disc 1 01. The Planets Intro (1:36) 02. Closer (3:53) 03. City sirens (4:29) 04. Make Or Break (5:20) 05. The Morning After (4:40) 06. Together (4:06) 07. Cadillac (5:06) 08. Prelude (2:12) 09. Money can´t Buy (4:02) 10. Radioactive (4:02) 11. Live In Peace (6:02) Disc 2 12. Midnight Moonlight (11:29) 13. You´ve Lost That Lovin´Feeling (4:54) 14. The Chase - Part A (12:25) 15. The Chase - Part B (10:57) 16. Some One To Love (5:40) 17. Full Circle (8:38) 18. Boogie Mama (8:40) 19. Everybody Needs Somebody To Love (9:41) Total Time: (78:24) Live At The Hammersmith Odeon, England, London, December 9th, 1984

Skupina: Tony Franklin - Bass, Synthesizer Chris Slade - Drums Jimmy Page - Guitar Paul Rodgers - Vocals, Guitar, Piano Hosté:	Five From The Firm DVD, vyšlo 1986, Atlantic Video, 50108-3-A Seznam skladeb: 01. Tear Down The Walls () 02. Satisfaction Guaranteed () 03. All The King's Horses () 04. Radioactive () 05. Live In Peace () Total Time: (23:50) Produced: Producer: Aubrey Powell forAubrey Powell Productions Ltd. Directed: Peter Christopherson Photography: Anil Chanrai Artwork: Icon