Dial

DIAL je švédsko/holandská kapela, kterou založili koncem roku 2003 Liselotte Hegt, Rommert van der Meer a Kristoffer Gildenlöw. Zpočátku byla kapela čistě jako koníček, boční projekt k jejich mateřským kapelám, ale po Kristofferově odchodu ze švédské prog metalové kapely Pain of Salvation počátkem roku 2006 a Liselotte Hegt, Rommert van der Meer z kapely Cirrhy Niva, se skupina nasměrovala k vážnějšímu projektu.

Liselotte opustila kapelu CIRRHA NIVA v polovině roku 2003 a ihned ucítila hudební inspiraci pro další hudební směřování. Začala psát texty a vokální melodie a současně Rommert, který také zanedlouho odešel z CIRRHA NIVA, a Kristoffer měli také vlastní nápady. Zpočátku to byla jen zábava, když společně jamovali ve studiu. Zalíbila se jim myšlenka, že by se mohli stát oficiálním projektem až uvidí, co budoucnost přinese. Nazývali to "fórem pro hudební tvořivost" a vytvořili jej někdy na podzim roku 2003. Obecná myšlenka byla vytvořit jakoukoli hudbu, aniž by se cítili vázáni na určitý žánr nebo linii, udělali jsme domácí nahrávky a postupně cítili, že výsledek je skutečně dobrý. To vše se stalo vážnějším a do konce roku 2004 nahráli své první demo v jejich domácím studiu, které ale nikdy neopustily mixážní místnost. Rok 2005 byl využit k pokračování v psaní písní, přearanžování písní, když jsme měli čas mezi pracovní a soukromou činností.

Ke zvolení názvu Kristoffer uvedl: "Po nějakou dobu jsme pracovali na různých nápadech a naše jméno bylo vlastně "Dune", ale dostali jsme příliš mnoho otázek ohledně souvislosti mezi námi a knihou, filmem, poskytovatelem internetu, hip-hopovou skupinou apod., takže jsme se rozhodli, že docela změníme jméno. Setkal jsem se se jménem DIAL ráno při cestě do práci a to se mi přilepilo v hlavě, nikoliv ale při vytáčení telefonního čísla, ale při připojování; ve frekvenci, vlnové délce a také se podobalo slovu "dune", krátké, a začínající písmenem "D", takže jsme se k tomu přizpůsobili."

Se třemi vypracovanými hudebními nápady natočili své první demo doma v roce 2005. Hudebník a producent Devon Graves (Psychotic Waltz) je kontaktoval v roce 2006 poté, co slyšel jejich znovu nahrané a remixované demo, a připojil se k nim, aby jim pomohl při přípravě debutu. V létě 2006 se kapela vybrala do Rakouska, kde ve studiu Temple Dead Soul v červnu a červenci natočila debutové album "Synchronized" společně s producentem Devonem Gravesem.

Nejprve napsali a zaznamenali své debutové album bez podpisu s konkrétním labelem, aby nebyli nijak omezování ve svém záměru udělat hudbu, která se jim líbila bez nějakých kompromisů. Jakmile však posílali dokončené dílo vydavatelským labelům, některé labely se ozvaly a nakonec podepsali smlouvu s Progrock Records. debut byl propuštěn v roce 2007. Album pak vyšlo v květnu 2007 právě prostřednictvím Prog Rock Records (USA).

DIAL od té doby hráli na několika festivalech a podporovali kapely jako Riverside (PL), Lana Lane (USA) nebo Kingfisher's Sky (NL). Jejich první živé vystoupení se odehrálo na festivalu Headway v dubnu 2007. Byla to opravdu zajímavá událost. Všechny ostatní kapely byly mnohem složitější a technicky orientované a DIAL byli jako něco jiného a klidnější hudba uprostřed. Překvapivě jsme dostali velkou odezvu od diváků, tak i od tiskového a festivalového čtábu. Dvě vystoupení odehráli s Lana Lane a Rocket Scientist. Velký úspěch také zaznamenali během festivalu IO Pages před vyprodaným a velmi nadšeným publikem.

V létě 2007 DIAL natočili své první oficiální hudební video ve spolupráci s produkčním týmem D'iMages. Na jaře roku 2009 byla zaznamenána nová skladba "Seven Degrees Below Zero". Jedná se o epický kus se třemi částmi, kompletní v délce 9 minut a 43 sekund. V květnu společnost D'iMages pomohla natáčet nové video a ke konci roku 2010 bylo možno vidět výsledky velmi ambiciózní práce.

Bohužel projekt Dial s Liselotte Hegt vyprodukoval pouze jeden disk "Synchronized" v roce 2007. Na další, nyní už jeho sólové debutové sólové album "Rust" se muselo čekat mnohem déle až do roku 2012. Vyšlo v roce 2012 prostřednictvím Glassville Records, které získalo mnoho kladných recenzí a pozvedlo jeho sólovou kariéru jako písničkáře. Na nahrávání se podílela široká škála hudebních a hostujících hudebníků jako Ruud Jolie (Within Temptation), Fredrik Hermansson (ex-Pain Of Salvation), Ola Heden (ex-Flower Kings).

O dva roky později následovalo "The Rain". Oznámení vydání jeho druhého sólového alba "The Rain" z března 2016 vyvolalo menší mediální rozruch, když spatřilo světlo světa v podobě celostátního vystoupení s jedenáctičlennou kapelou. Na albu "The Rain" byly použity skutečné kostelní varhany ze 17. století, které byly nahrány přímo na místě. Třetí album "Homebound" se objevilo v roce 2020.

V následujících letech Kristoffer pokračoval v tvorbě nové hudby a nakonec se mu podařilo vydat ne jedno, ale dvě nová alba. Obě měla vyjít v roce 2020, ale kvůli pandemii vyšlo pouze album "Homebound". Toto album vyšlo také v limitované edici DVD s hudebními videi ke každé písni. Místo aby po "Homebound" vydal druhé album ("Empty"), Kristoffer cítil potřebu nejprve ze sebe dostat něco jiného. A tak jeho album z roku 2021 "Let Me Be A Ghost" vyšlo jako první. Temný příběh, který se setkal s skvělými recenzemi a reakcemi po celém světě, a po zrušení pandemických omezení se o jeho vystoupení ptala řada koncertních sálů. "Empty", album o světě, jeho obyvatelích, vládcích a jeho stvořiteli bylo vydáno 8. února 2024.

Jeho sólové nahrávky se přikláněly k melancholickému druhu progresivní hudby pro soul. Silně se opírají o texty a hudba je silně akustická. Lépe je se zdržet od použití termínu "progresivní rock", protože na těchto albech je málo rocku.

Kristoffer Gildenlöw je v poslední době poměrně plodný umělec a produkuje jedno album za druhým s konzistentně skvělou hudbou. Pokud jste nevěnovali pozornost, toto je znamení, že byste měli začít. Jeho nové album "Humanised" vyšlo 29. května 2026. Na tomto novém albu hraje Kristoffer na vokálech a různých nástrojích, Leo Margarit na bicích a hostují zde kytarová sóla Daniel Magdic a Thijmen van der Meer. Hudbou je zde progresivní rock, který se přiklání k melancholii a alternativě. Jednoduše řečeno, zvuk je temný, emotivní a plný motivů vyprávění příběhů. Album se blíží progresivnímu metalu více než jeho ostatní, s více riffy a instrumentálními částmi. Ve skutečnosti je toto album drzejší, groovernější a těžší než kterákoli z jeho sólových děl.

To lze slyšet hned na začátku už s "Rendering", čtyřminutovou instrumentální úvodní skladbou s filmovým podáním a riffy. Zbytek 45-minutového alba je stejně dobrý. Následuje „Nothing Lasts Forever“ s expresivním vokálem a pomalu se budující rockovou atmosférou – kupodivu zní jako něco z alba "Road Salt" od Pain of Salvation, i když Kristoffer v té době kapelu opustil. Na "Humanised" nabídl album, které je docela přístupné fanouškům jeho starší tvorby s Pain of Salvation, a nepochybně vás vtáhne.

DIAL je, dnes už spíše byla stylem alternativní progresivní popová rocková kapela. Společně se vrátili k základnímu uspořádání, je to velmi melodické a komponují vokálně orientované melodie. Pokud píseň potřebuje jenom klavír, pak tam bude pouze klavír. Navíc na rozdíl od kapely CIRRHA NIVA se společným skládáním, členové skupiny DIAL většinou píší písně samostatně. Hudbu kapely lze popsat jako mix alternativy, rocku a progresivního stylu, jsou příkladem současného stylu Neo Prog.

Členové
Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Basses, Electric and Acoustic Guitars, Keyboards, Cello, Double Bass
Liselotte Hegt - Vocals, Basses, Keyboards
Rommert van der Meer - Electric and Acoustic Guitars

Kristoffer Gildenlöw
(Narozen 27. července 1978, Eskilstuna, Sweden)
Vocals, Basses, Electric and Acoustic Guitars, Keyboards, Cello, Double Bass

Je švédský hudebník a skladatel, multi instrumentalista, který studoval a zvládl hru na klavír, bicí, kontrabas, kytaru, klasický zpěv a hudební design na Karlskoga Folkhögskola KM-Studios v Karlskoga, Švédsko. Gildenlöwovy dovednosti jako baskytaristy mu garantovaly spojení se značkou Mayones již více než deset let. Uměleckou kariéru v hudbě začal jako baskytarista ve švédské progresivní metalové kapele Pain of Salvation. Kristoffer nyní žije v Nizozemí se svoji manželkou Liselotte Hegt (členka kapely Cirrha Niva - Bass, Vocals,1995-2003).

Jako dítě už od 8 let studoval hru na klavír. Ve 13 letech se jeho zájem více orientoval na rock a přešel na baskytaru a bicí, zatímco ve škole hrál v různých hardrockových kapelách. Pokračoval pak v roce 1994 ve studiu hry na baskytaru na Hudební akademii Aesthetic v Eskilstuně ve Švédsku, studoval také klasický zpěvu hru na kontrabas a hudební design.

V listopadu 1994, ve věku 16 let, byl Kristoffer požádán, aby hostoval na koncertě kapely svého bratra - Pain of Salvation, když zaskakoval za původního POS basistu. Všechno šlo dobře a byl požádán, aby se připojil ke kapele. Tak se stal počátkem roku 1995 jejím plnohodnotným členem. Tato sestava složená z bratrů Kristoffera a Daniela, Johan Langell a Daniel Magdic nahrála demo s názvem "Hereafter", které skupina rozeslala do nahrávacích společností. V roce 1997 Pain of Salvation nahráli a vydali své debutové album "Entropia". Smlouvu s InsideOut Music podepsali v roce 1998. Poté následovalo jejich druhé studiové album "One Hour By The Concrete Lake" jen o rok později. V roce 2000 vydali uznávané album "The Perfect Element, Part I" a v roce 2001 dostali příležitost hrát jako předkapela Dream Theater během jejich turné "Six Degrees of Inner Turbulence". V roce 2002 se zrodilo jejich dosud nejoceňovanější album "Remedy Lane" a jejich místo jako jedné z nejznámějších kapel na progresivní rockové/metalové scéně bylo zajištěno.

Kristoffer hrál v Pain of Salvation až do roku 2005, nahrál akustické živé album "12:5" (2003) a okázalé "BE" (2004, studiová i živá verze, DVD pro živá vystoupení v kině), podobně jako na singlu "Ashes" (2000), s kapelou cestoval po celém světě a byl milován tisíci fanoušků.

Nahrál i několik demonahrávek a neoficiálních záznamů POS, "Hereafter" demo (1996), "The Painful Chronicles" (časopisové kompilační album), "Live in Barcelona" (CD fanklubu). Kristoffer hrál v Pain of Salvation až do roku 2005. Začátkem roku 2006 se však věci logisticky nevyvíjely příliš dobře, Kristoffer se v roce 2003 přestěhoval do Nizozemska, kde dodnes žije. V důsledku toho pak následně v roce 2006 byl požádán, aby kapelu opustil.

Následujících šest let Kristoffer pracoval jako studiový hráč, zaměřil se na nahrání svého prvního sólového alba, ale také zůstal aktivní na hudební scéně, když nahrával basové linky pro různé umělce, kteří je chtěli pro hraní naživo nebo ve studiu. Kromě studiových nahrávek byl Kristoffer hodně vyhledáván pro své basové dovednosti jako hudebník pro živá vystoupení a koncertování. Hral s kapelami a umělci jako Neal Morse (USA), Lana Lane (USA), Damian Wilson (UK), Mr. Fastfinger (FIN), Dark Suns (DE), Harmony (S), Omnia (NL), Bert Heerink (NL), Semantic Saturation (USA), For All We Know (NL) a mnoha dalšími.

Ačkoli všechna živá vystoupení a turné jsou pozoruhodné, mezi tři nejuznávanější turné řadí s kapelou Lana Lane, (2005), Neal Morsem (2009) a Damianem Wilsonem (2011), Epysode (BE) a Bertem Heerinkem (NL).

Jako studiový hudebník od roku 1995 stihl dodnes vystupovat na více než třiceti studiových nahrávkách s mnoha předními umělci a Kristoffer Gildenlöw je stále aktivním studiovým hráčem.

Existuje příliš mnoho hostování, aby byly uvedeny všechny. Jedním z dalších pozoruhodných vedlejších projektů byla krátkodobá, ale velmi populární kapela Dial. Dial založili koncem roku 2003 Liselotte Hegt, Rommert van der Meer a Kristoffer Gildenlöw. V létě 2006 skupina odjela do Rakouska nahrát své debutové album "Synchronized" společně s producentem Devonem Gravesem (z Deadsoul Tribe a Psychotic Waltz). Toto album vyšlo v květnu 2007 prostřednictvím Prog Rock Records (USA). Snad nejvíce oblíbená skladba od Dial je "Seven Degrees Below Zero", jejíž video se stalo jakýmsi kultovním statusem v roce 2010. Přátelství mezi Devonem a Kristofferem se později proměnilo ve vydání alba "Behind The Black Veil" (2010) a jejich kapely The Shadow Theory. Ačkoli album bylo dobře přijato, kapela se krátce po vydání rozpadla, protože Devon byl požádán, aby se znovu připojil k Psychotic Waltz. Toto byl přesto začátek Kristofferova psaní vlastní hudby a následně i jeho sólové kariéry.

V roce 2012 konečně vydal své debutové sólové album "Rust" prostřednictvím Glassville Records, které získalo mnoho kladných recenzí a pozvedlo jeho sólovou kariéru jako písničkáře. Nejprve vyšlo v roce 2012 jako limitovaná edice LP, poté znovu vydáno na CD v roce 2013 se dvěma písněmi navíc a poté znovu v roce 2020 jako rozšířená verze, která obsahuje tři bonusové skladby navíc. Na nahrávání se podílela široká škála hudebních a hostujících hudebníků jako Ruud Jolie (Within Temptation), Fredrik Hermansson (ex-Pain Of Salvation), Ola Heden (ex-Flower Kings).

Album bylo dobře přijato, ačkoli si mnozí mysleli, že Kristoffer se bude blížit progresivnímu metalu, kterým byl známý. Kristofferova vlastní hudba je však umírněnější, kořeněná zpěvem a skladatelsky s vlivy symfonického rocku a postprogu. A touto směsicí si jistě vytvořil vlastní zvuk.

Kristoffer Gildenlöw je také známý pro jeho humanitární úsilí, např. singl "Pass the Torch", který napsal, produkoval, namixoval pro Davida Sheldrick Wildlife Trust Fund, organizace v Keni, která zachraňuje a pečuje o osiřelá sloní mláďata. V říjnu 2015 Kristoffer podpořil multi-projekt s labelem Melodic Revolution Records.

V roce 2016, čtyři roky po svém debutovém albu "RUST", Kristoffer konečně přišel s novou hudbou. Oznámení vydání jeho druhého sólového alba "The Rain" z března 2016 vyvolalo mediální rozruch, když spatřilo světlo světa v podobě celostátního vystoupení s jedenáctičlennou kapelou. Na "The Rain" se představili Fredrik Hermansson (ex-Pain of Salvation), Lars Erik Asp (Gazpacho - bicí a perkuse), Paul Coenradie (Valentine - kytara), Anne Bakker (Blaze Bayley - housle a viola) a Maaike Peterse (Ayreon Theater Equation, Kingfisher Sky a Kovacs - cello). Na albu "The Rain" byly použity skutečné kostelní varhany ze 17. století, které byly nahrány přímo na místě. Dojemné koncepční album uchvátilo publikum v místě konání a mezi písněmi bylo slyšet, jak padá jehla.

Gildenlöw také v jednom rozhovoru pro magazín Headbangers uvedl: "Podobně jako na "RUST" jsem měl více témat o stárnutí a vyrovnáváním se s minulostí i budoucností, nové album ale nemá žádný k němu žádnou vazbu. Nové album je o bojích a životě člověka s demencí s Alzheimerovou chorobou. Každá píseň se bude zabývat různými vzpomínekami, emocemi a myšlenkami a to vytváří dobrou základní strukturu celého konceptu alba. Naštěstí nemám zkušenosti z první ruky od rodiny nebo přátel, kteří by trpěli demencí, ale četl jsem a viděl mnoho různých příběhů v průběhu let a nemám problém s empatií nebo uvedením sebe sama do situace jiných lidí. Jsem překvapen vcítěním se do ostatních lidí a tyto písně odrážejí, jak bych se asi cítil já sám, kdybych jednoho dne musel bojovat s demencí."

V roce 2017 byl Kristoffer požádán, aby se připojil k legendární prog kapele Kayak (NL), která se znovu sešla na turné. Kristoffer se objevil na třech albech Kayak - "Seventeen" (2018), "Live 2019" (2020) a "Out Of This World" (2021). S Kayak se také zúčastnil dvou evropských turné, včetně jejich rozlučkového turné v roce 2022.

V následujících letech Kristoffer pokračoval v tvorbě nové hudby a nakonec se mu podařilo vydat ne jedno, ale dvě nová alba. Obě měla vyjít v roce 2020, ale kvůli pandemii vyšlo pouze album "Homebound". Toto album vyšlo také v limitované edici DVD s hudebními videi ke každé písni. Místo aby po "Homebound" vydal druhé album ("Empty"), Kristoffer cítil potřebu nejprve ze sebe dostat něco jiného. A tak jeho album z roku 2021 "Let Me Be A Ghost" vyšlo jako první. Temný příběh, který se setkal s skvělými recenzemi a reakcemi po celém světě, a po zrušení pandemických omezení se o jeho vystoupení ptala řada koncertních sálů.

"Empty", album o světě, jeho obyvatelích, vládcích a jeho stvořiteli bylo vydáno 8. února 2024. Dne 29. května 2026 vydává nové album "Humanised", které se zabývá různými problémy lidského bytí... nebo stávání se člověkem...

Kristoffer se vždy snažil najít pro svou hudbu ten správný zvuk a atmosféru. Ačkoli mnoho nástrojů lze snadno hrát pomocí syntezátorů a perfektních samplů, Kristoffer strávil spoustu času hledáním správných zvuků a nahráváním co nejvíce s analogovými nástroji a zvukovými efekty.

Liselotte Hegt
(také známá jako Liselotte "Lilo" Hegt)
(narozena ***, Netherlands)
Vocals, Basses, Keyboards

Liselotte je holandská zpěvačka a hráčka na kytaru a baskytaru. Je manželkou Kristoffera Gildenlöwa, bývalého člena Pain Of Salvation a společně žijí v Nizozemí. Dříve působila v kapele Cirrha Niva (1995-2003) nebo eL&eN-Band (1997). Je také spoluzakladatelka a šéfredaktorka HeadBangers LifeStyle.

Liselotte pochází z Nizozemska a je vášnivou milovnicí hudby už od útlého věku, když to všechno začalo po poslechu debutového alba "The Kick Inside" od Kate Bush. Jako teenagerka vyrůstala v 80. letech s nástupem heavy metalu a mnoho let hrála na baskytaru v různých rockových a metalových kapelách, kde vystupovala živě a vydávala alba (Cirrha Niva, Dial, Ayreon, Epysode a Robby Valentine).

Od roku 1997 pracuje jako hudební novinářka pro nizozemský rockový a metalový časopis Aardschok Magazine. Je také moderátorkou (a producentkou) týdenní rockové a metalové rozhlasové show Arrow High Voltage! na nizozemské národní rozhlasové stanici Arrow Classic Rock (od února 2011 do září 2016).

Liselotte si dříve hostitelsky zahrála na deskách:
Epysode - As Liselotte "Lilo" Hegt
2011 "Obsessions" - Vocals
Ayreon
2008 "01011001" - Vocals

Rommert van der Meer
Electric and Acoustic Guitars

Rommert je holandský hudebník, skladatel a kytarista, který dříve působil v kapele Cirrha Niva v letech 1995-2003.

Diskografie:
2007 Synchronized

Sólové desky:
2026 Humanised
2024 Empty
2021 Let Me Be A Ghost
2020 Homebound
2016 The Rain
2012 Rust

Skupina:
Liselotte Hegt - Lead Vocals, Bass, Keyboards
Rommert van der Meer - Electric and Acoustic Guitars
Kristoffer Gildenlöw - Bass, Guitars, Lead Vocals, Keyboards, Double Bass, Cello, Mandolin, Drum Programming
Hosté:
Dirk Bruinenberg - Drums and Percussion
Devon Graves - Vocals, Electric Guitar
Eugenia Lackey - Choir
Joy de Jong - Sousaphone

Synchronized
Vyšlo 8. května 2007, Prog Rock Records, PRR118 (US)

Seznam skladeb:
01. Beautiful (5:00)
02. Sadness (4:34)
03. Jewel (4:30)
04. Candyland (3:40)
05. Green Knees (5:57)
06. Hello (3:56)
07. Points Of View (5:37)
08. Wish It Away (5:08)
09. Wounded (3:12)
10. Nature's Cruelty (2:17)
11. Childhood Dreams (8:06)
Total Time: (51:57)

Producer: Devon Graves
Recorded at Dead Soul Temple (Austria) in June/July 2006
Recorded at New Joke Studios July, 2006 - February, 2007
Mixed At Dead Soul Temple
Mastered At FineTune

Nahráli: Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Various Instruments Hosté: Leo Margarit - Drums Daniel Magdic - Guitar Solo (03) Thijmen van der Meer - Guitar Solo (07)	Humanised Vyšlo 29. května 2026, New Joke Music Seznam skladeb: 01. Rendering (3:56) 02. Nothing Lasts Forever (6:19) 03. Landfill (5:11) 04. The Almosts (6:23) 05. Intermezzo (2:18) 06. Nothing Stays The Same (5:27) 07. The Fields (4:59) 08. Before I Fall Asleep (6:42) 09. Binary (4:12) Total Time: (45:27) Cover: Kristoffer Gildenlöw

Nahráli: Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Various Instruments Hosté: Dirk Bruinenberg - Drums Jeroen Molenaar - Drums Joris Lindner - Drums, Hammond Organ Paul Coenradie - Guitar Solos Marcel Singor - Guitar Solo Patrick Drabe - Guitar Solo Ola Sjönneby - Brass Ben Mathot - Violin Maaike Peterse - Cello Anne Bakker - Violin, Viola Jan Willem Ketelaers - Backing Vocals Erna Auf der Haar - Backing Vocals	Empty Vyšlo 8. února 2024, New Joke Music Seznam skladeb: 01. Time to Turn the Page (3:35) 02. End of Their Road (4:37) 03. Harbinger of Sorrow (4:29) 04. He's Not Me (5:56) 05. Black & White (5:24) 06. Down We Go (7:33) 07. Turn It All Around (3:15) 08. Means to an End (4:04) 09. Beautiful Decay (4:02) 10. The Brittle Man (2:29) 11. Saturated (4:58) 12. Empty (9:53) Total Time: (60:15) Cover: Kristoffer Gildenlöw

Nahráli: Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Various Instruments Hosté: Joris Lindner - Drums (02,04,05,08,10,11), Hammond organ (02) Marcel Singor - Guitar Solo (05) Dirk Bruinenberg - Drums (12) Ronja Gildenlöw - Vocals (02) Erna auf der Haar - Vocals (08)	Let Me Be A Ghost Vyšlo 3. září 2021, New Joke Music Seznam skladeb: 01. Let Me Be A Ghost - Pt. I (3:39) 02. The Wind (4:46) 03. Blame It All On Me (4:57) 04. Falling Floating Sinking (5:02) 05. Fleeting Thought (4:27) 06. Fade Away (5:31) 07. Don't (2:55) 08. Lean On Me (5:09) 09. Let Me Be A Ghost - Pt. II (3:43) 10. Still Enough (5:16) 11. Where I Ought To Be (5:13) 12. Let Me Be A Ghost - Pt. III (3:31) 13. Look At Me Now (4:02) Total Time: (58:11)

Nahráli: Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Various Instruments Hosté: Dirk Bruinenberg (7 Miles to Pittsburgh, Patrick Rondat) - Drums Jeroen Molenaar - Drums Fredrik Hermansson (Pain of Salvation) - Piano Erna auf der Haar - Backing Vocals Maaike Peterse (Kingfisher Sky, Ayreon) - Cello Ola Sjönnerby - Brass Jan Willem Ketelaers (Knight Area) - Backing Vocals Marcel Singor (Kayak) - Guitars Paul Coenradie (Valentine) - Guitars	Homebound Vyšlo 18. dubna 2020, Blacklake Seznam skladeb: 01. Eternal (1:48) 02. Holy Ground (4:49) 03. Like Father Like Son (4:14) 04. Infected (4:19) 05. Snow (4:58) 06. Never Changed (4:07) /* 07. Our Home (3:58) 08. I Cried Today (4:32) 09. Chelsea Hotel #2 (Leonard Cohen cover) (3:39) 10. You Need Not Stay (Away) (2:50) Total Time: (39:14) /* Bonus track exclusively on Vinyl and Digital versions

Skupina: Kristoffer Gildenlöw - Vocals, Guitars, Piano, Keyboards, Bass, Double Bass, Glockenspiel Hosté: Fredrik Hermansson - Piano, Electric Piano Paul Coenradie - Electric Guitar Theo Teunissen - Church Organ Cees Pouw - Accordion Lars Erik Asp - Drums & Percussion Maaike Peterse - Cello Norman Ebicilio - Vocals (12) Anne Bakker - Violin, Viola, Vocals	The Rain Vyšlo 16. dubna 2016, Melodic Revolution Records, MRRCD22127 (US) Seznam skladeb: 01. After The Rain, Pt. II (3:32) 02. Holding On, Pt. I (5:54) 03. Seeking The Sun, Pt. I (3:22) 04. Seeking The Sun, Pt. II (1:53) 05. Worthy (2:45) 06. Holding On, Pt. II (2:31) 07. See It All (4:51) 08. Peripheral Memory (3:57) 09. Breathe In, Breathe Out (2:33) 10. In The Evening (5:38) 11. It Was Me (4:11) 12. Drizzle (5:13) 13. She (4:54) 14. All For You (1:15) 15. The Funeral, Pt. I (1:10) 16. The Funeral, Pt. II (1:54) Total Time: (55:33)

Nahráli: Kristoffer Gildenlöw - Bass Hosté: Ruud Jolie (Within Temptation, For All We Know) - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin Fredrik Hermansson (Pain of Salvation) - Piano, Electric Piano, Fender Rhodes Ola Heden (The Flower Kings, Neal Morse T2 Band) - Piano, Organ Jeroen Molenaar (Do, Desray, session) - Drums & Percussion Paul Coenradie (Robby Valentine) - Guitars Maartje Broekman - Cello Ben Mathot (Ayreon, Neal Morse T2 Band) - Violin Erna auf der Haar - Vocals Wudstick (Ayreon, For All We Know) - Vocals Jessica Koomen (Neal Morse Band) - Choir Luka Aubri (IlianA, Omnia) - Sliderodoo, Vocals Bettina Vlot - Choir Nadine van den Brink - Choir Otto de Koning - Vocals Luc Mansvelt - Vocals Eline Mansvelt - Vocals Isabel Lengers - Vocals	Rust vyšlo 24. května 2012, digital album, self-released, (Europe) +1 bonus track 2012, Blacklake, KG001 (Europe) deluxe numbered edition on white vinyl CD 2013, GlassVille Records, VR012 (Europe) +2 bonus tracks CD 24. května 2013, digital album, +2 bonus tracks CD 2020, New Joke Music, NJP192946 (Netherlands) +6 bonus tracks 16. října 2020, digital album, +6 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Believe (4:36) 02. Desire (4:16) 03. Follow Me Down (4:32) 04. Overwinter (4:36) 05. Längtan (2:22) 06. Heroes (5:12) 07. Save My Soul (5:21) 08. Rust (7:37) 09. The Story Ends (5:54) 10. Take Me Home (bonus track) (3:57) Total Time: (48:23) 2013 reissue on GlassVille Records: 01. Callout (bonus track) (6:22) 02. Believe (4:30) 03. Desire (4:15) 04. Follow Me Down (4:31) 05. Overwinter (4:36) 06. Längtan (2:19) 07. Heroes (5:12) 08. Save My Soul (4:57) 09. Rust (7:31) 10. The Story Ends (5:57) 11. Living Soil (bonus track) (4:20) Total Time: (54:30) 2020 reissue on New Joke Music: 1-11. [same tracks listing as the 2013 reissue] 12. Take Me Home (bonus track) (3:55) 13. Desire (demo version) (4:09) 14. Follow Me Down (demo version) (4:34) 15. Heroes (demo version) (5:11) Total Time: (72:19)