      |
|
|
Argent byla anglická rocková skupina založená v roce 1969 klávesistou Rodem Argentem.
Po rozpadu skupiny The Zombies založil v roce 1969 její klasicky vzdělaný klávesista Rod Argent svou vlastní rockovou kapelu,
která by lépe odrážela jeho umělecké ambice směrem k náročnějšímu rocku. Kapela pod jeho jménem v různých variacích odrážela
progresivní rock a zejména v první polovině 70. let zajímavým způsobem vstupovala do rockové koncepce různými hledačskými
postupy a přitáhla k sobě pozornost náročného publika, které hledalo něco jiného a odlišného.Do tohoto progresívního projektu s jeho jménem ARGENT přizval svého bratrance a zpívajícího baskytaristu Jima Rodforda, dříve s Mike Cotton Sound a The Bluetones, a zpívajícího kytaristu a příležitostného pianistu Russe Ballarda a bubeníka Roberta Henrita, oba dva členové The Roulettes a Unit 4 + 2. Jima Rodforda znal ještě z působení v Zombies, který v té působil v nejlepší kapele ze St. Albans Bluetones. Chtěli, aby se k nim připojilů, on zpočátku odmítl, ale od prvního dne jim hodně vypomáhal. Zapůjčil jim nejmodernější vybavení The Bluestones na jejich první zkoušku, uspořádal zkušební prostor a dokonce ukázal Hughovi první kopanec a snare buben, na který se jejich původní bubeník naučil hrát. Argent měli tři singly v britské Top 40 "Hold Your Head Up", který dosáhl čísla #5 a strávil 12 týdnů v žebříčku, "Tragedy" (#34) a "God Gave Rock And Roll To You" (#18). Dvě jejich alba bodovala ve Velké Británii, "All Together Now", se dotáhla na číslo #13 v roce 1972, "In Deep" pak strávilo jeden týden u napozici #49 v roce 1973. Jejich největší hit "God Gave Rock'n' Roll To You" později ještě více proslavila skupina Kiss. Hudebně se Argent vyvíjela ve třech odlišných fázích: náladový art-pop jejich alb 1970/1971 "Argent" a "Ring Of Hands", těžší rock jejich nahrávky z let 1972/1973 "All Together Now" a "In Deep", a pak snová nadpozemská atmosféra jejich alb "Nexus", "Circus" a "Counterpoints" z let 1974/1975. V průběhu doby se skupina uvedla přijetím bohatých zvuků, epických forem písní a podlouhlých hudebních pasáží. 
Argent vznikli už koncem roku 1968 rozpuštěním beatových legend The Zombies, kde se představili klávesista Rod Argent a
basista Chris White. V této kapele oba dva skládali písně samostatně, ale pak po většinu působení v Argent pracovali jako
skladatelský a produkční tým. Argent s Ballardem byli i schopnými autory vlastního hudebního materiálu a jejich písně se
vyznačovaly začleňováním jazzových, klasických a artrockových prvků.Počáteční formace Argent zahrnovala koncertního hudebníka Mac MacLeoda (Hurdy Gurdy), který s kapelou sestříhal tři dema "Telescope", "To Julia (For When She Smiles)" a "Girl Help Me". Rozhodli se pojmenovat skupinu Argent, protože to byl právě Rodův nápad založit kapelu. V roce 1969 se čtyřčlenná sestava Argentu spojila s bývalými členy Roulettes/Unit 4+2 Russem Ballardem (kytara, zpěv) a Bobem Henritem (bicí). White se rozhodl pro roli v zákulisí, takže Rod Argent přivedl svého bratrance Jima Rodforda jako hráče na basu (ex-The Bluetones, The Mike Cotton Sound a kapela Lonnie Donegana). 
Argent vydali své první bezejmenné debutové album "Argent" v lednu 1970 u CBS (UK). Bylo
zaznamenáno předchozí podzim v londýnské Sound Techniques. Rod a White byli spoluautory sedmi z deseti skladeb, včetně "Dance
In The Smoke", "Be Free", "Freefall" a "Stepping Stone". Ballard přispěl třemi písněmi "Schoolgirl", "Lonely Hard Road" a "Liar".
Tu poslední z nich si během následujícího půl desetiletí vybrali k proslavení za oceánem Three Dog Night (USA č. #7), Capability
Brown a The Meters. I další materiál na desce měl dost kvality na to, aby se dalo mluvit o výborném debutu. Červený neonový obal
navrhl Tony Lane, který také vytvořil obal pro "Red Clay" od Freddieho Hubbarda. Hlavní hudební charakteristiky Argentu byly
vzdušný citlivý zpěv, temné a strašidelné klávesy připomínající zvuk Zombies. "Argent" byla vydána v zahraničí dceřinou společností
CBS Epic, domovem kapely pro jejich dalších pět alb.
Ke konci roku 1970 se Argent vrátili k Sound Techniques a položili skladby pro své druhé album. Výsledná deska nazvaná
"Ring Of Hands" se objevila v únoru 1971. Toto album obsahuje šest skladeb dvojice Argent/White,
včetně "Lothiorien", "Pleasure" a "Sleep Won’t Help Me". Ballard přispěl skladbami "Where Are We Going Wrong", "Cast Your Spell
Uranus" a "Chained". Poslední z nich byla zaznamenána následující rok kapelou Three Dog Night, jejich druhý cover od Ballarda za
tolik let. Úvodní skladba "Celebration" byla vydána jako singl s písní "Kingdom", která není na albu.V roce 1971 Rod a White také produkovali a přispěli třemi písněmi "She Loves The Way They Love Her", "Smokey Day" a "Her Song" na album "One Year", debutové sólové album bývalého spoluhráče Zombie Colina Blunstone. Podporovala jej celá kapela ve třech skladbách "She Loves The Way They Love Her", "Caroline Goodbye" a "Mary Won't You Warm My Bed". Rod Argent také hrál na dvou skladbách na albu "Pigmy" folk-rockera Keith Christmase. 
Třetí Argent album "All Together Now" vyšlo v červenci 1972. Nahrávalo se v předchozím roce
ve známých Abbey Road Studios. První strana je ohraničena hymnami dua Argent/White "Hold Your Head Up" a "I Am The Dance Of
Ages". Druhá strana alba je vybavena naléhavým Hammondovým rockem "Be My Lover, Be My Friend" a čtyřdílnou 13-minutovou suitou
"Pure Love". Ballard přispěl funk-rockovou "Tragedy" a retro-boogie "He’s A Dynamo". Na tomto a následujícím albu skupina přijala
drsnější varhanně rockový zvuk srovnatelný s kapelou Uriah Heep. Skladba "Hold Your Head Up" byla vydána jako singl (v UK #5, v
US #5) s Ballardovým ne-albovým opusem "Closer to Heaven".Téhož roku Rod a White produkovali Blunstoneovo sophomorfní sólové úsilí "Ennismore". Obsahuje jeden autorský příspěvek této dvojice "Andorra" a první nahrávku Ballardovy skladby "I Don’t Believe In Miracles". Kompletní skupina opět patřila mezi zpěvákovou hudební podporu ve studiu. Jinde Rod Argent hrál ve dvou skladbách na třetím albu "You Are The Music... We’re Just The Band" hard-rockových Trapeze. Mezitím Ballard napsal a produkoval první dva singly popového aktu Bell Records Hello. 
V březnu 1973 kapela se kapela pustila do svého čtvrtého alba "In Deep". Sada osmi skladeb
je rovnoměrně rozdělena mezi příspěvky z tábora Argent/White a Ballarda. První z nich přispěl "Candles On The River", chraplavým
kouskem "Be Glad" a stupňujícím se nadpozemském "Losing Hold". Ballardovu "God Gave Rock And Roll To You" (UK #18) později uvedli
Kiss, kteří z textu odstranili verš o Cliffu Richardovi.Také v roce 1973 si Ballard a Henrit odskočili hrát na debutových albech Leo Sayera "Silverbird" a Rogera Dalteryho. Současně Rodford a Henrit hráli ve skladbách "Ragged Rain Life" a "Journey" na druhém albu pod vlastním názvem zpěváka a skladatele Duncana Browna. Mezitím každý člen Argent vypomáhal v různých postech na albu "Lane Changer", debutovém sólovém albu Michaela Fennellyho. 
Páté album Argent "Nexus" se objevilo v březnu 1974. Rod a White složili prostorovou
"Music From The Spheres", melodramatickou "Keeper Of The Flame" a úvodní sekvenci instrumentálek "The Coming Of Kohoutek",
"Once Around The Sun" a "Infinite Wanderer". Ballard přispěl baladou "Love" a převážnou části druhé strany, včetně funky
"Thunder And Lightning" a bojovnější "Man For All Reasons". Hudebně se kapela na této nahrávce vydala směrem k symfonickému
/ space rocku.Současně v té době White produkoval Blundstoneovo třetí sólové album "Journey". Otevírá se bojovou skladbou dua Argent/White "Wonderful". Rod si zahrál na klávesy ve skladbě "Beware". Po pěti studiových albech vydali Argent i živé dvojalbum "Encore: Live In Concert". Kolekce 78 minut shrnuje představení v londýnském Theatre Royal, Drury Lane z 24. února 1974, z St. Albans’ City Hall dne 9. března 1974 a z Top Rank ve Swansea. Obsahuje podloužené ztvárnění nedávných "Music From The Spheres" a "The Coming of Kohoutek". Dřívější oblíbené "I Am The Dance Of Ages" a "Hold Your Head Up" byly prodlouženy na devět a jedenáct minut. Ballardova dvoudílná skladba "It’s Only Money" byla uvedena v obráceném pořadí, i když jako taková není uvedena. Objevila se tam také populární "I Don’t Believe In Miracles" a připomínka Zombies "Time Of The Season". V té době se ale kapela zmítala v krizi, neboť Ballard nabyl přesvědčení, že má na to rotzejt vlastní sólovou kariéru. Ještě před vydáním tohoto živého alba opustil Ballard kapelu Argent a v září 1974 vydal své debutové sólové album. Jeho místo v kapele doplnili kytarista a zpěvák John Verity a kytarista a multiinstrumentalista John Grimaldi. Verity právě vydal album se svou po 0sobě pojmenovanou kapelou, která vystupovala jako předskokan na jaře 1974 pro Argent. Grimaldi pocházel z jednorázového počinu Motiffe od Deroy Records z roku 1972.  S Ballardovým odchodem ovšem skupina ztratila na údernosti, prezentované v kratších písních, a zaměřila se víc na artrockové pasáže s improvizovanými sóly. Z počátku byl Rod Argent z nového zaměření kapely tak nadšen, že v roce 1975 dokonce odmítl nabídku od Yes, ze kterých poprvé odešel Rick Wakeman. 
Noví pětičlenní Argent měl premiéru na albu "Circus", které bylo vydáno v březnu 1975. Rod
Argent složil šest ze sedmi písní alba, včetně všech vedlejších: tematicky nazvaných "Circus", "Clown" a "Highwire", poslední
z těch, kteří trvají téměř devět minut. Jeho arzenál k tomuto vydání tvoří elektrický klavír Fender Rhodes, akustické piano,
Mellotron, Moogův syntezátor a Hammondovy varhany. Jim Rodford ve svém prvním ze dvou skladatelských příspěvků pro kapelu složil
dlouhé "Trapeze". Verity zachází s vokály vzdušným, někdy malátným tónem, který připomíná Blunstoneho. Rod a White koprodukovali
toto vydání, přestože na materiálu nespolupracovali. Zvukově album sleduje mlhavou atmosféru plnou bouřlivých instrumentálních
pasáží, které evokují éru jazz-rocku.
Sedmé a zároveň i poslední studiové album Argent "Counterpoints" vyšlo v říjnu 1975 pod hlavičkou
RCA Victor (UK) a United Artists (USA). V pokračování předchozího vydání složil Rod spojenou úvodní čísla "On My Feet Again" a "I
Can't Remember, But Yes". Napsal také všechny druhé strany, včetně "Be Strong" a "Road Back Home". Album také obsahuje Rodfordovu
sedmiminutovou "Time" a dva Grimaldiho napsané příspěvky pro kapelu "Waiting For The Yellow One" a "It’s Fallen Off". Henrit během
těchto nahrávek onemocněl a na jeho místo zastoupil na vybraných skladbách Phil Collins. Rod a White produkovali " Counterpoint"
ve spojení s Tonym Viscontim.Argent dospěli ke svému konci v roce 1976, rozhodnutí nebylo nikdy plně vysvětleno, údajně to bylo kvůli Grimaldiho selhávajícímu zdraví. Kytarista následně zemřel v roce 1983 ve věku 28 let. Rod Argent pokračoval v sólové kariéře. Henrit si otevřel obchod s bicími nástroji v londýnském West Endu a hrál v kapele Phoenix a Rodford se připojil ke Kinks. Rod Argent hrál na debutovém albu "Easy Street" z roku 1976 a zapůjčil vlnící se varhany harmonické rockové skladbě "Feels Like Heaven" a křehké piano v baladě "Part Of Me". Hodně také vystupoval vedle Ballarda a Verityho na Blunstoneově nahrávce "Planes" z roku 1976. V roce 1977 hrál Rod na "Silver Lady" z hvězdného projektu Passport Records Intergalactic Touring Band. V letech 1977-1978 hrál také na albech Garyho Boyle "The Dancer", Chrise Rea "Whatever Happened To Benny Santini?", The Who "Who Are You" a s Andrew Lloyd Webberem na "Argentine Melody", pro BBC v roce 1978 ve forbalovém World Cup tématu, kde se zábavně ale nepřesvědčivě maskoval jako Rodriguez Argentina. O osm let později byl u toho znovu, napsal téma ITV Aztec Gold a vystupoval jako Silsoe. Rod si otevřel také obchod s klávesami ve West Endu v Londýně. V roce 1978 vydal Argent své debutové sólové album "Moving Home" na MCA. Během 80. let vytvořil společné album s jazz-rockovou hráčkou na saxofon Barbarou Thompsonovou "Ghosts" (1982) a navázal produkční partnerství s koncertním bubeníkem Peterem Van Hookeem (Van Morrison, Mike + The Mechanics). Jejich největší úspěchy přišly s německo-indickou art-popovou zpěvačkou Tanitou Tikaram, pro kterou na konci 80. a na počátku 90. let vyprodukovali sérii hitů. Rodford, Henrit a Verity krátce pokračovali společně pod názvem Phoenix, se kterou v letech 1976 až 1979 vydali dvě alba, než se vydali každý svoji cestou. Rodford odešel před druhým z nich do The Kinks, kde se k němu později připojil i Henrit. Verity se vynořil v sestavě Charlieho z počátku 80. let. V roce 1995 uvedli archiváři Windsong International "In Concert", skládající se ze sedmi skladeb z představení Argent v londýnském Paris Theatre ze 14. prosince 1972, a čtyř skladeb ze tří vystoupení z let 1973/1974 v The Old Grey Whistle Test. V roce 2000, kdy se začala uznávat klíčové role Zombies v 60. letech v rozvoji pop-rocku, Rod se sešel se svým starým přítelem Colinem Blunstoneem, což přineslo jejich improvizované rozhodnutí odehrát společně šest koncertů po 13 letech, a zahájilo vynikající novou práci s intenzivním turné po celém světě a množstvím čerstvého materiálu. Argent a Blunstone vydali v roce 2002 "Out Of The Shadows" pos svými jmény, ale od té doby nahrávali jako Zombies, v nové sestavě, která nyní zahrnuje Rodforda na basu, jeho syna Steva na bicí a Toma Toomeyho na kytaru. Původní sestava Argent se znovu sešla na High Voltage Festival ve Victoria Park v Londýně dne 25. července 2010. V prosinci 2010 podnikli krátké pěti zastávkové koncertní turné s koncerty ve Frome, Southamptonu, Wolverhamptonu, Leamington Spa a Londýně. |
|
Argent se také sešli na turné s pěti koncerty od ledna do února 2012, předtím, než provedli poslední koncert v divadle Waterside v Aylesbury v rámci benefičního koncertu, dne 2. června 2013 na podporu Zombies, kterého se také účastnili členové Marillion Steve Hogarth a Steve Rothery. |
|
|
|
Zakládající členové: Rod Argent - Keyboards, Backing and Lead Vocals (1969-1976, 2010, 2012, 2013) Jim Rodford - Bass Guitar, Backing Vocals (1969-1976, 2010, 2012, 2013; died 2018) Russ Ballard - Guitars, Lead Vocals (1969-1974, 2010, 2012, 2013) Bob Henrit - Drums, Percussion (1969-1976, 2010, 2012, 2013) |
Ostatní členové: John Verity - Guitars, Lead Vocals (1974-1976) John Grimaldi - Guitars (1974-1976; died 1983) |
 (celým jménem Rodney Terence Argent) (Narozen 14. června 1945, St. Albans, Hertfordshire, England, UK) Keyboards, Backing and Lead Vocals Rod Argent je britský hudebník, klávesista a zpěvák, skladatel a hudební producent. V jeho více než 50 leté hudební kariéře se Argent dostal do popředí v polovině 60. let jako zakladatel a klávesista anglické rockové kapely The Zombies v roce 1961. V roce 1968 po jejím rozpadu založil novou skupinu s názvem Argent, podle svého příjmení. Argent byl jedním z hlavních skladatelů hudby Zombies a významně lyricky přispěl k písním skupiny. Jako klávesista kapely používal různé nástroje, včetně Mellotronu, cembala a varhan. Argent a jeho manželka Cathy se seznámili na večírku v roce 1967 a vzali se v roce 1972. Mají dvě děti, Elesu a Marka. Kromě své práce se skupinami Zombies a Argent, Argent dělal hudbu pro TV seriál, byl studiovým hudebníkem, produkoval alba od jiných umělců a má za sebou sólovou kariéru, která zahrnovala tři studiová alba "Moving Home", "Red House" a "Classically Speaking". Argent byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame jako člen skupiny Zombies v Brooklynu v březnu 2019. Rod se narodil v St Albans, Hertfordshire, v dělnické rodině. Jeho otec, Les Argent, byl letecký inženýr, který obráběl díly v letecké továrně De Havilland, byl také leadrem dvou poloprofesionálních tanečních kapel, Les Argent Quartet a Les Argent and his Rhythm Kings. Ačkoli jeho otec Roda hudbu neučil, byl v ní vychováván, když jej v rodinném domě slyšel hrát na vzpřímený klavír. Docházel pak tři nebo čtyři roky na klavírní lekce. Argentova matka byla jedním z osmi dětí a Argent vyrůstal s "významnou sítí bratranců, strýců a tet" žijících ve městě. Jako dítě zpíval jako sborista v St Albans Cathedral Choir, se kterým se objevovali ve vysílání na Rádio 3. Prvním hráčem na klavír, kterého si oblíbil, byl v jeho 16 letech Bill Evans, když hrál s Milesem Davisem. Při docházce na St Albans School se seznámil s Paulem Atkinsonem a Hugh Grundym. Argent, Atkinson a Grundy společně poprvé hráli na jamu o Velikonocích 1961 v St. Albans. Argent chtěl založit kapelu a zpočátku požádal svého bratrance Jima Rodforda, aby se připojil jako basový kytarista. Rodford v té době hrál v místní kapele Bluetones, takže odmítl. Colin Blunstone a Paul Arnold se připojili k nové kapele počátkem roku 1961, zatímco všech pět členů bylo ještě ve škole. Arnold nedlouho poté odešel a byl nahrazen Chrisem Whiteem. Poté, co skupina vyhrála místní soutěž, měli příležitost nahrát demo jako svoji výhru. Argentova píseň "She's Not There" jim poskytla nahrávací smlouvu s Deccou. 
Po připojení jako hráč na klavír a klávesy v Zombies byl Argent spolu s Whiteem jedním ze dvou hlavních skladatelů skupiny
a napsal hity "She's Not There", "Tell Her No" a "Time Of The Season" kromě jiných. Argent byl původně zpěvákem skupiny,
s Blunstonem na kytaru. Když se projevil Argentův talent na klávesové nástroje, stal se klávesistou skupiny na plný úvazek
a přiznal roli sólového zpěváka skupiny Blunstonemu. Skupina pokračovala v nahrávání přes 60. léta, ale rozpadla se v
prosinci 1967, údajně kvůli neshodám ve vedení.Poté, co se skupina rozpadla, založila Argent skupinu Argent, která měla v roce 1972 hitové album s názvem "All Together Now", které obsahovalo singl "Hold Your Head Up". Jeho sólo na Hammond B3 v této skladbě uvádí Rick Wakeman jako největší varhanní sólo vůbec. Kapela také nahrála původní verzi rockové hymny "God Gave Rock and Roll To You", kterou napsal zpěvák Russ Ballard a kterou později přijali i další umělci včetně kapel Petra a Kiss. Argentovo první album obsahovalo píseň "Liar" také složenou Ballardem, která se stala hitem Three Dog Night. V roce 1976 se skupina rozpadla. V roce 1978 vydal Argent své debutové sólové album "Moving Home" s mnoha hostujícími známými hudebníky, včetně Garyho Moora, bubeníka Genesis Phila Collinse a basového kytaristy Weather Report Alphonse Johnsona. V roce 1980 napsal muzikál s názvem "Masquerade", který měl premiéru v Londýně v roce 1982. V roce 1988 vydal další sólové album "Red House". Argent pokračoval v hraní na klávesy s řadou hudebníků, včetně klavíru v titulní skladbě alba The Who "Who Are You" a na albu "Variations" s Garym Moorem, Julianem Lloydem Webberem a Andrewem Lloydem Webberem. V 80. letech začal psát pro televizi. V roce 1986 zkomponoval tematickou hudbu k reportáži ITV o mistrovství světa ve fotbale 1986 "Aztec Gold", která vyšla jako singl pod pseudonymem "Silsoe". V roce 1986 také složil tematickou hudbu pro ITV The Two of Us a pro 1987 LWT sérii Bust. O dva roky později skladbu dvpjice Argent/Van Hooke "Goal Crazy" využívala společnost ITV The Match v letech 1988 až 1992. Argent také složil tematickou hudbu k sitcomu ITV (LWT) "The Piglet Files", který se vysílal v letech 1990 až 1992. V roce 1987 založil Argent produkční společnost s bývalým bubeníkem Van Morrisona Peterem Van Hookeem, která produkovala řadu umělců. V roce 1995 produkoval Argent debutové album Soraya "On Nights Like This" a druhé album "Wall Of Smiles". Mezi další alba, která obchodní partneři vyprodukovali, patří od zpěvačky Tanity Tikaram "Ancient Heart" (1988), od Nanci Griffith "Late Night Grande Hotel" (1991), Joshua Kadisona "Painted Desert Serenade" (1993) a Julese Sheara "Healing Bones" (1994). Rod Argent je znám rovněž svými pracemi ve filmech "The Long Kiss Goodnight" (1996), "Austin Powers: Špion, který mě vojel" (1999) a "Všechny prachy světa" (2017). V roce 1999 nahrál Argent sólové klavírní album "Rod Argent Classically Speaking", na kterém nahrál Chopinovy etudy a hudbu Ravela, Bacha a Griega a také tři vlastní skladby. V roce 2006 se Argent připojil k Hamishovi Stuartovi, Richardu Marxovi, Billymu Squierovi, Edgarovi Winterovi a Sheile E. na turné s Ringo Starr & His All-Starr Band.  V roce 2004 nahráli Argent a Colin Blunstone nové album "As Far As I Can See..." ve stylu The Zombies. Následující album a DVD "Colin Blunstone & Rod Argent Of The Zombies Live at the Bloomsbury Theatre" obdržely příznivé recenze, stejně jako jejich turné po USA v roce 2007. Argent pokračoval v turné s Colinem Blunstoneem už jako The Zombies a v dubnu 2009 původní přeživší členové kapely odehráli čtyři reunionové koncerty s albem "Odessey And Oracle". To vedlo k opětovnému shledání kapely. V rozhovoru z roku 2015 s novinářem PopMatters JC Maçekem III o posledním albu Zombies "Still Got That Hunger" řekl Argent: "Still Got That Hunger" je první album, které skutečně zachytilo část rezonujícího cítění skupiny. Jsme teď tak těsní jako skupina společně. A celý proces se stal tak organickým, že jsme stoprocentní spokojeni se jménem Zombies a znovuobjevením a hraním všech starých věcí a zároveň klestěním nové cesty vpřed, což je pro nás také velmi, velmi důležité". V roce 2012 se Argent podílel na odhalení Blue Plaque v The Blacksmith's Arms, hospodě v St Albans, kde se Zombies setkali na své první zkoušce. |
 (celým jménem James Walter Rodford) (Narozen 7. července 1941, St Albans, Hertfordshire, England, zemřel 20. ledna 2018) Bass Guitar, Backing Vocals Jim byl anglický hudebník, který hrál na baskytaru několika britských rockových kapelách. Byl zakládajícím členem skupiny Argent, kterou vedl jeho bratranec Rod Argent, vystupoval s nimi od jejich založení v roce 1969, dokud se nerozešli v roce 1976. Od roku 1978 byl basistou skupiny Kinks až do jejich rozpadu v roce 1997. 
Rodford se seznámil se svoji ženou Jean v Pioneer Clubu v St Albans v počátcích své hudební kariéry. Mají spolu dva syny, Steva, bubeníka, Russella, kytaristu a dceru Paulu. Jeho syn Steve je v současné době bubeníkem skupiny Zombies. Na přelomu 50. a 60. let byl členem skupiny Bluetones, největší kapely v St Albans v té době. Ačkoli se v této fázi nestal členem kapely, Rodford pomohl svému mladšímu bratranci Rodu Argentovi vytvořit Zombies v roce 1964. Rodford se později připojil k Mike Cotton Sound jako basista. Spolu s Rodem Argentem byl Rodford jedním ze zakládajících členů Argent. Když po letech Rod Argent opustil kapelu, zbývající tři členové Rodford, Bob Henrit a John Verity vytvořili krátkodobě působící kapelu Phoenix. Nakonec se Rodford připojil ke kapele The Kinks jako basový kytarista v roce 1978. Strávil 18 let v kapele a podílel se na každé nahrávce vydané v letech 1979 až 1993 a hrál s nimi až do jejich konečného rozpadu v roce 1997. 
V letech 1999-2001 se Rodford objevil v kapele, kterou vytvořil bývalý kytarista skupiny Animals Hilton Valentine,
skupina Animals II, v níž vystupoval také bývalý bubeník skupiny Animals John Steel a klávesista Dave Rowberry.
Rodford pokračoval s touto kapelou, která po odchodu Valentineho změnila svůj pracovní název na The Animals and
Friends, dokud se při reunionu Zombiee nepřipojil k Argentovi a Colinovi Blunstoneovi.Rodford nikdy nehrál se Zombies během jejich původní inkarnace, přestože s nimi byl úzce spojen. Začal s nimi však hrát v reinkarnaci kapely v roce 1968 a znovu v prvních letech 21. století, se svým synem Stevem za bicí. V roce 2008 se připojil k Rodford Kast Off Kinks, po odchodu do důchodu Johna Daltona, kterého následoval do Kinks po Andy Pyleovi. V roce 2009 hrál Jim Rodford pravidelně v The Rodford Files spolu se svými syny Stevem Rodfordem (Blunstone, Argent) na bicí a Russem Rodfordem na kytaru, plus Derik Timms (mOOn Dogs) na kytaru, lap steel, slide kytaru a zpěv. V roce 2010 se původní sestava Argent zreformovala a znovu začala hrát. Uspořádali krátké turné včetně koncertů ve Frome, Southamptonu, Wolverhamptonu, Leamington Spa a Londýně. Pro své hudební zanícení byl v roce 2017 odměněn doktorátem hudby, který mu udělila University of Hertfordshire.
Hudebníkovu smrt potvrdil Rodfordův bratranec a spoluhráč Rod Argent. "S hlubokým smutkem jsem se dnes ráno dozvěděl, že můj drahý bratranec a celoživotní přítel Jim Rodford dnes ráno (20. ledna) zemřel po pádu na schodech," napsal na facebookové stránce The Zombies. |
 (celým jménem Russell Glyn Ballard) (narozen 31. října 1945, Waltham Cross, Hertfordshire, England) Guitars, Lead Vocals Russ Ballard je anglický zpěvák, skladatel a hudebník. Ballard se původně proslavil jako zpěvák a kytarista skupiny Argent, více známým se stal koncem 70. let jako skladatel a producent. Jeho skladby "New York Groove", "You Can Do Magic", "Since You Been Gone", "I Surrender", "Liar", "Winning", "I Know There's Something Going On", "Can't Shake Loose", "So You Win Again" a "God Gave Rock And Roll To You" se staly hity v provedení jiných umělců během 70. a 80. let. On sám také zaznamenal několik menších hitů pod svým vlastním jménem na počátku a v polovině 80. let. Narodil se ve Waltham Cross v Hertfordshire v Anglii. Jeho otec byl bubeník a leader své vlastní taneční kapely. Jeho matka byla tanečnicí a bratr hrál na klávesy. Jeho nejranější vzpomínka na poslech hudby byl pravděpodobně Beethoven, nebo komická hudba jako "Spike Jones" a jeho "Wacky Wackateers". S jeho láskou k hudbě rodiče trvali na tom, aby se učil na klavír. Začal lekce ve věku osmi až dvanácti let. Raději hrál fotbal, než aby cvičil na klavírní stupnicí. O letních prázdninách měl ale nehodu. Zasáhl jej do oka kámen z katapultu. Od okamžiku, kdy byl zasažen už věděl, že nevidí na pravé oko. Byl převezen do oční nemocnice Moorfields v Londýně, kde jsem měl dvanáct dní zakryté obě oči. Lékaři se velmi snažili zachránit mu zrak jeho oka deseti operacemi během tří let, ale nebylo to úspěšné. V té době začal "rock and rollový" boom a zdálo se, že každý druhý chlapec na ulici kupuje kytaru. Ještě když byl v nemocnici, matka mu slíbila, že mu po jejím opuštění koupí kytaru. Nezapoměl na to a trápil tím svého otce. Až jednoho sobotního večera přišel domů z práce a řekl: "Tak pojď, jdeme si pro kytaru". Naskočili do jeho nákladního vozu a šli do místního obchodu s hudbou, kde si vybral nejdražší na zdi, byla to ocelová strunová akustika. Koupil mu také výukový manuál Berta Weedona "Play in a Day". Následující týdny cvičil, dokud mu nekrvácely prsty. Asi mu to šlo dobře, protože si pamatuje, že když šel do nemocnice, matka mu řekla: "Když vyjdeš, koupím ti elektrickou kytaru", což udělala. Byl to Hofner Club 60, přioupila mu také zesilovač Truvoice TV10 wattů. Spolu s kamarády ze školy založil skupinu, říkali si Rick Nicholl and the Rebels. Skupina se skládala ze dvou kytar, bicích a basové kytary framus, kterou jeho máma koupila také pro přítele. Nekonečně pak poslouchal nahrávky Elvise, Rickyho Nelsona a Gene Vincenta a kopíroval jejich kytarová sóla. 
V té době měla velký vliv skupina Dick Teague Skiffle Group. Byli to místní chlapci a jejich šestnáctiletý zpěvák,
který měl skvělý hlas, byl také velmi charismatický. Jmenoval se Harry Webb a později se z něj měl stát Cliff Richard.
Hlavním kytaristou skupiny byl Brian Parker, který hrál první elektrickou kytaru, kterou Russ slyšel naživo. Pomyslel
si, že je to opravdu vzrušující. Brian a Russ později stali blízkými přáteli.Rick Nicholl and the Rebels se zúčastnili každé místní talentové soutěže. Při jedné soutěži měla konkurenční skupina opravdu dobrého bubeníka, jmenoval se Bob Henrit. Podařilo se jim jej zlanařit, aby se připojil k jejich skupině. Ostatní Rebelové se ale začali více zajímat o dívky, takže si museli najít nového zpěváka, kterým měl být Buster Meikle. Předtím zpíval v jejich oblíbené místní kapele The Parker Royal Five. Byla to skupina, kterou vytvořil Brian Parker, když se Harry Webb stal Cliffem Richardem. S Busterem, Bobem, Russovým bratrem Royem a jejich přítelem Berniem Bensonem na basu byli připraveni nažhavit East Hertfordshire. Cvičili každý volný večer. Russ se naučil sóla Scottyho Morea (Elvisův kytarista) a Cliffa Gallopa (sólista Gene Vincenta). Ale vzorem byl James Burton, který hrál skvělá sóla Rickyho Nelsona jako "My Babe", "It Late" a "Hello Mary Lou". Stali se velmi populární v jejich oblasti a dokonce i v Londýně, kde hráli v klubu v East Endu. Právě tam je spatřila Helen Shapiro, která byla v té době jedničkou s písní nazvanou "Walking Back To Happiness". Řekla o nich svému producentovi, jmenoval se Norrie Paramor a náhodou byl také producent Cliffa Richarda a Shadows. Kontaktoval je a pozval nejprve do svého domu, poté na Abbey Road, abychom provedli zvukovou zkoušku. Dal jim dvě písničky, které se měli naučit, jednu americkou píseň s názvem "Yo Yo Boy" a druhou píseň s názvem "The Sweetest Lies I Ever Heard". Byla to píseň napsaná Ianem Samwellem, který také napsal Cliffův první hit "Move It". Nahrávali ve studiu 2, slavné místnosti ve studiu Abbey Road Studio. Písně vyšly dobře, ale všichni si mysleli, že jsou trochu slabé jako deska. Norrie řekl, že jakmile najdou tu správnou skladbu, EMI ji vydá. Nikdy ji ale nenašli. Ballard byl od počátku kytarista a připojil se k Buster Meikle & The Day Breakers v roce 1961 společně se svým starším bratrem Royem a jejich přítelem a bubeníkem Bobem Henritem. V té době Russ napsal svoji první melodii, byla instrumentální ve stylu The Shadows. Bob opustil Day Breakers poté, co dostal nabídku, aby se připojil k doprovodné skupině superstar Adama Faitha. O několik měsíců později bylo Russovi nabídnuto vystoupování jako kytarista a pianista s Adamem. Když nastal beatový boom, stala se ze skupiny Adama Faitha The Roulettes. 
Na jaře 1964 jsme vystupovali v Hammersmith Commodore Theatre. Hollies byli na výstavě společně s Tony Rivers and the
Casterways, kteří doprovázeli mladou zpěvačku Sandru Goodrichovou. Vyhrála soutěž talentů a její cenou bylo objevit se
v této show. Russ ji sledoval ze strany jeviště a pomyslel si, že má skvělý hlas, a když odcházela, řekl jí to. Řekl
jí: "pojď do šatny, představím ti skupinu". Když otevřeli dveře šatny, byli tam jediní. Uchopil kytaru a ona
zpívala "Everybody Loves A Lover" (píseň, kterou zpívala na jevišti). Najednou vešel Adam s Evou Taylor, jejich
manažerkou. Stáli tam a přemýšleli, kdo je ta hubená dívka. Řekl jim: Poslouchejte tu dívku, je úžasná".
Znovu zazpívala píseň. Eve řekla: "Je dobrá?". Russ odpověděl: "Dobrá?, je fantastická!!". Eve podepsala se
Sandrou smlouvu, která si změnila jméno na Sandy Shaw a brzy se stala ženskou hvězdou 60. let.Udělali spoustu studiové práce pro další umělce. Jedna skupina, se kterou jsme s Bobem spolupracovali v roce 1965, zahrnovala jejich přátele Briana Parkera a Bustera Meikleho a říkali si "Unit 4". Protože neměli bubeníka ani kytaristu, byli přijati. Brian napsal melodii a jejich zpěvák Tommy Moeller napsal slova. Jmenovalo se to "Concrete And Clay". Nahráli to společně, kromě zvonu, který Russ přehrál, ale potom se Bob rozhodl použít kravský zvon. Stal se z ní hit číslo #1 ve Velké Británii. Eddie Rambeau ji nahrál ve Státech jako cover verzi a obě se tam dostaly mezi dvacet nejlepších. Skupina si poté změnila název přidaním "plus dvě" a od té doby byli známí jako "Unit 4 + 2". Hrali hodně kabaretních vystoupení jako Adam Faith and the Roulettes, ale kabaret se jim moc nelíbil, byl to spíše showbyznys než hudba, ačkoli tam zase byly peníze. Rozhodli opustit Adama a vydat se na turné jenom jako The Roulettes. Zůstali spolu ještě asi rok, ale z nějakého důvodu The Roulettes skončili. Chlapci z Unit 4 jim řekli: "Proč nejdete s námi na turné?". Takže se k nim s Bobem připojili na šest měsíců. S Tomem se spřátelil a začali spolu skládat. Napsali několik písní, které produkoval Manfred Mann, ale byly to „b“ strany. Jednoho dne mu telefonoval přítel, aby se zeptal, jestli nechce být součástí nové kapely, kterou založil, jmenoval se Rod Argent. Byl předtím leaderem a hlavním skladatelem The Zombies. Řekl mu, že by chtěl být součástí skupiny, protože vždy obdivoval jeho muzikantství a psaní písní. A tak se stal zpěvákem a kytaristou skupiny Argent spolu s Henritem, který se stal bubeníkem, a napsal svůj hit "God Gave Rock And Roll To You", které později zahrnuly do repertoáru i kapely Petra a KISS. Ballard je nejznámější jako zpěvák hitu Argent "Hold Your Head Up". V roce 1972 vystoupil Ballard na albu "Ennismore" od Colina Blunstonea, které produkoval Chris White. Ballard také napsal hit "I Never Believe In Miracles", který se objevil na tomto albu. V roce 1973 se začal Russ cítit velmi divně, byl to začátek jeho deprese. Navíc Russ cítil, že Argent začíná být naživo příliš "jazzový". Navíc jeho žena Janet mu řekla, že je těhotná. Výsledkem bylo, že v roce 1974 Russ opustil Argent a věnoval se sólové a skladatelské kariéře. Tehdy mu Adam Faith stále občas telefonoval a během jednoho hovoru řekl, že má mladého zpěváka jménem Leo Sayer. Nahráli pak Leovo album v domě Rogera Daltreyho. Bob Henrit byl rekrutován na bicí. Russ napsal takové hity jako "Liar" pro Three Dog Night (původně ale nahrané Argent), hit britské hitparády od Hot Chocolate z roku 1977 "So You Win Again" a hit kapely Rainbow z roku 1979 "Since You Been Gone". Američtí rockeři Head East také zaznamenali píseň v roce 1978 pro své eponymní album a předtím byla zahrnuta na Ballardovo sólové album "Winning" (1976). Ballard také napsal hit Rainbow č. #3 (UK) z roku 1981 "I Surrender". Ballard také napsal a hrál na prvních dvou sólových albech Rogera Daltreyho "Daltrey" (1973) a "Ride A Rock Horse" (1975). Daltrey nahrál i několik dalších originálů Russe Ballarda pro svůj soundtrack "McVicar" a jeho alba "Under A Raging Moon" a "Can't Wait To See The Movie". Ballard podnikl turné s Rogerem Daltreyem v roce 1985, kde hrál na kytaru a zpíval jednu ze svých písní. 
V roce 1974 vytvořil své první sólové album pro CBS. Byla to sbírka jednoduchých písní a velmi odlišná od čehokoli,
co nahrával s Argent. Nazval je jednoduše "Russ Ballard". V roce 1975 se mu narodil syn Christian. Rozhodl se pokračovat
v psaní každý den. V roce 1975 dokončil své druhé album pro CBS, které se jmenovalo "Winning" a z deseti skladeb bylo
pět převzato jinými umělci. Santana měla velký hit hit č. #17 z roku 1981 s písní "Winning", který se objevil na jejich
albu s názvem "Zebop!". Britská popová skupina Hello nahrála Ballardovu skladbu "New York Groove" v roce 1975 a dosáhla
čísla #7 v Německu a č. #9 ve Velké Británii. "New York Groove" také o tři roky později nahrál Ace Frehley, který změnil
melodii na americký hit. Roger Daltrey zpíval "Just A Dream Away", The Bay City Rollers nahráli "Are You Cuckoo?".
Největším hitem však byla "Since You Been Gone", která do americké horké stovky vstoupila třemi samostatnými umělci
- Rainbow, Head East a Cherie a Merrie Currie.Při propagaci alba "Winning" cestoval v říjnu a listopadu 1976 po Evropě a USA, kde spolupracoval s John Stanley Media Management Company a čtyřčlennou kapelou a vystupoval na velkých divadelních místech v Evropě a středních klubech, jako je The Bottom Line v New York a Whisky Go Go v Los Angeles. V roce 1978 v USA nahrál další album s názvem "At The Third Stroke". Mnoho písní obsahovalo „hlubší“ texty, ačkoli pár z nich bylo i "tanečních". V roce 1978 napsal také další hit pro Rainbow. Byl to "I surrender", který dosáhl čísla #1 v Billboard Top 10 rockových skladeb a číslo #3 v UK Top 10. Nejlepší věcí, která se v roce 1978 stala, bylo ovšem narození jeho dcery Karis. 
V roce 1980 byl požádán, aby napsal písně pro skupinu America. Ballard napsal a produkoval skladby "Jody" a druhá
"You Can Do Magic" pro jejich album "View From The Ground" (1982). Jako první singl byl vybrán "You Can Do Magic",
který se stal velkým hitem, číslo #1 na dospělém a kontroverzním žebříčku. Singl se vyšplhal na #8. místo v Billboard
Hot 100 v říjnu 1982 a pomohl vzkřísit kariéru kapely. Následující rok Amerika přivedla Ballarda k produkci jejich
následného alba "Your Move". Jedna z jejích skladeb "The Border", kterou společně napsali Delay Bunnell a Ballard,
se dostala na #33. místo v žebříčku Billboard Hot 100.V roce 1982 Ballard napsal sólový hit zpěvačky ABBA Anni-Frid Lyngstad "I Know There's Something Going On", který produkoval Phil Collins a také hrál na bicí. Skladba se dostala na x13. místo v žebříčku Billboard Hot 100. Také napsal "Can't Shake Loose" pro její kolegyni bývalou členku ABBA Agnethu Fältskog, která ve stejných seznamech vrcholila na #29. místě. Po návratu do tvrdší rockové vlny Ballard napsal "I Did It For Love", která se stala posledním hitem Billboard Hot 100 pro hard rockery Night Ranger a objevila se na jejich albu "Man In Motion" z roku 1988. V roce 1991 se píseň, kterou napsal společně s Johnem Waiteem a Jonathanem Cainem, "So This Is Eden", objevila na albu Bad English "Backlash". Ballard také napsal a produkoval pro Elkie Brooks a v roce 2005 působil jako vyhledávač talentů a objevil britskou rockovou zpěvačku Lauren Harris, dceru Steva Harrise, basisty Iron Maiden. Russ strávil mnoho let psaním písní na turné, o hledání života, hledání odpovědí, hodně autobiografických. Výsledkem bylo jeho album "Book Of Love", které vydal v roce 2006. 
Poté, co nebyl 4 roky na cestách, protože se svou kapelou absolvoval jen dva koncerty v Německu, využil šanci zahrát
si na začátku roku 2007 celé turné po Německu. V roce 2009 a znovu v roce 2013 měl se svou kapelou dvě velmi zvláštní
vystoupení v Lisabonu. V roce 2014 se poprvé hrálo "earthquaking" v Japonsku. Kromě živých vystoupení s vlastní kapelou
The Russ Ballard Band, trávil hodně času ve studiu nahráváním vlastních písní a spoluprací se skvělými hudebníky jako
Skindred a nádherná Sada Vidoo, když s Christianem psali písně společně s ní a produkovali album "The Actress". V roce
2013 začal Russ pracovat na nové sólové desce. Výsledkem bylo jeho desáté album nazvané "It's Good To Be Here".Jako sólový umělec se Ballard jednou dostal na hitparádu US Billboard Hot 100, když se píseň "On The Rebound" v roce 1980 dostala na #58 pozici. Anglická rocková skupina Uriah Heep v roce 1982 na svém albu "Abominog" uvedla cover "On The Rebound". V roce 1980 vydal sólové album na Epic s názvem "Barnet Dogs". Dosáhlo to jen na #187 místo na Billboard 200. Další pozoruhodný sólový hit "Voices" z jeho druhého alba s vlastním názvem (1984) byl uveden v epizodě seriálu Miami Vice "Calderone's Return: Part 2 - Calderone's Demise", která byla vysílána 26. října 1984. Píseň byla krátkou hitem na rockových rozhlasových stanicích, vrcholící u č. #15 v žebříčku Hot Mainstream Rock Tracks. "Voices" se však zastavily pod Billboard Hot 100 a vyvrcholily u čísla #110. Další píseň ze stejného alba "In The Night" byla uvedena v epizodě "Calderone's Return: Part 1 - The Hit List". "The Fire Still Burns", titulní skladba jeho alba z roku 1985, se shodovala s umístěním "Voices" z předchozího roku a dosáhla vrcholu č. #15 v žebříčku Hot Mainstream Rock Tracks. |
Bob Henrit(celým jménem Robert John "Bob" Henrit) (Narozen 2. května 1944, Broxbourne, Hertfordshire, England) Drums, Percussion Rob Henrit je anglický hudebník a hráč na bicí, který byl členem několika hudebních skupin, včetně Buster Meikle & The Daybreakers, Unit 4+2, The Roulettes, Argent a Kinks, GB Blues Company. Bob se narodil v Broxbourne v Hertfordshire. Když mu bylo asi 10 nebo 11, přišel jednou k příteli domů. Měl něco schované za zády a řekl: "Máme skufflovou skupinu ty budeš hráčem na valchu." Poté vylovil spoza svých zad valchu a Bob se stal hráčem místní skupiny teenagerů a začinali se skifflem. Byl to styl hudby inspirovaný Lonnie Doneganem. Všichni, které znáte, včetně Beatles a Stones, začínali ve skifflové skupině. Snažil se později chodit na lekce pro rock and rollové bubnování, ale nikdo to nedokázal. Nebyl nikdo, kdo by to učil. V polovině 50. let to bylo velmi odsuzováno. Dalo se pouze učit, jak být bubeníkem taneční kapely. Začali vraždit spoustu nic netušících písní a nakonec se zlepšovali. Začali také poslouchat rock and roll písně. Bobovi netrvalo dlouho, než se začal proslavovat, protože se mu dařilo profesionálně ještě ve školních letech. Jeho první skupina byla Buster Meikle & the Day Breakers, kde kde poprvé hrál s spolu s Russem Ballardem na kytaru a Royem Ballardem, Russovým starším bratrem, na klavír. Poté se těšil z počátečních úspěchů jako člen The Roulettes (1962-1967), první správné profesionální kapely, kteří kromě své vlastní nahrávací kariéry doprovázeli populárního hudebního zpěváka "bad boye" Adama Faitha na turné i ve studiu. Po zániku The Roulettes Henrit krátce (1968) spolupracoval s Unit 4 + 2, pop/rockovým outfitem se silným folkovým vlivem, což přineslo jeho studiové bubnování na jejich největším hitu "Concrete And Clay" z roku 1965.  Na konci roku 1968 se Henrit spojil s Russem Ballardem, Jimem Rodfordem a Rodem Argentem, aby vytvořili Argent, a zůstal s nimi, dokud skupina neskončila v roce 1976. S Argent si zahrál i pro 500 000 diváků ve Finsku na The Festival of the Rising Sun. Během tohoto období také příležitostně hrál pro další umělce, včetně Colina Blunstonea "One Year" (1971), "Ennismore" (1972) a "Ennismore/Journey" (2008), Duncana Browna "Duncan Browne" (1973) a Leo Sayera "Silverbird + Just a Boy" (2009). Po krátkém kouzlu s Rodfordem a Johnem Veritym ve Phoenix zahrnovala jeho post-argent kariéra spolupráci s řadou umělců, včetně jazz-rockové kapely Charlie, po jejich zahajování turné The Kinks v roce 1978, a Iana Matthewse "Spot Of Interference" (1980), "Shook" (1983), "Spot Of Interference/Shook" (2005). 
Jako studiový bubeník pracoval se zpěvákem The Who Rogerem Daltreyem a byl přítomen na sólových albech Dave Daviese
"Glamour" (1981) a "Chosen People" (1983). Spolupracoval také s Buddy Milesem a jeho The Buddy Miles Express. Pravidelně
také spolupracoval s GB Blues Band, který kromě Rodforda zahrnoval bývalé členy Mike Cotton Sound nebo Ianem Matthewsem.
V rozhovoru z roku 1972 označil Keith Moon Henrita jako jednoho ze svých oblíbených bubeníků.V roce 1984 nastoupil do skupiny The Kinks, kde nahradil jejich dlouholetého bubeníka Micka Avoryho po jeho odchodu. Henrit zůstal s kapelou tucet let až do svého oficiálního odchodu do důchodu v roce 1996 a jejich zdánlivě konečného zániku v roce 1997. Byl také přítomen na nahrávce soundtracku Ray Daviese "Return To Waterloo". Během své kariéry spolupracoal s řadou hudebníků, mezi které patří Redbone, Santana, Mahavishnu, Kiss, Weather Report, Return to Forever, Steppenwolf, Jeff Beck, Beach Boys, The Beatles, Rolling Stones, QuickSilver Messenger Service, The Who, Bob Dylan, Neil Young, Booker T a The MGs, Chicago, Frank Zappa, Queen. Henrit v současné době koncertuje s reunionovanými Argent a příležitostně zastupuje Micka Avoryho v Kast Off Kinks. Henrit vydal svou autobiografii "Banging On" v listopadu 2013. V roce 2018 se Bob objevil dononce na albu "Plays Well With Others" bubeníka Phila Collinse. |
 (Narozen 3. července 1949, Bradford, West Yorkshire, England) Guitars, Lead Vocals John Verity je anglický hudebník a kytarista, který dříve působil v kapele Argent v letech 1974 až 1976. Působil ale i v řadě dalších kapel jako Charlie, John Verity Band, Phoenix nebo The Crowd. 
John Verity se narodil a vystudoval v Bradfordu v Yorkshiru a svou hudební kariéru zahájil svou hudební kariéru počátkem 60.
let počátkem 60. let hraním na kytaru v různých místních skupinách po celém svém rodném městě Bradford v Yorkshire i mimo něj,
dokud mu nebylo nabídnuto hraní na plný úvazek s profesionální kapelou Richard Kent Style. Brzy koncertoval, někdy dvakrát za
večer, 7 nocí týdně po celé Velké Británii a Evropě, kapela jej zatížila tak, jak to dokáže jen tvrdě pracující kapela. "Moje
první kapela se skutečnou rytmickou sekcí (Al Powell na bicí a Harvey Rose na basu), která mi zněla stejně dobře jako americké
desky, které jsme se snažili napodobit. Kapela byla šestičlenná s žsťovou sekcí a brzy kromě materiálu R & B v repertoáru
bylo i několik Chicago Blues skladeb, do kterých jsem se zakousl - úžasné!"V roce 1969 John žil a pracoval v USA a z Kent Style se stali Tunnel. Dělal prestižní sloty podpory s mnoha významnými jmény, včetně Jimi Hendrixe (5. července 1970 - 2 dny po 21. narozeninách JV), Mountain, Canned Heat, Savoy Brown a Janis Joplin. Tunnel se velmi brzy proměnili v úplně první John Verity Band, zformovaný v Miami později téhož roku. Po svém návratu do Anglie v roce 1971 John John uzavřel smlouvu s producentem Stevem Rowlandem na nahrávání svého prvního sólového alba s vůbec první sestavou John Verity Band pro label Dunhill/Probe Records s názvem "John Verity Band", které vyšlo na jaře roku 1972. Během turné propagujícího album si Johna všiml Rod Argent, který po odchodu Russe Ballarda hledal pro svoji kapelu nového zpěváka. John se nakonec připojil k Argent koncem roku 1973 a následovalo období intenzivního nahrávání a koncertování, 
dokud se kapela nerozhodla skončit s koncertováním koncem roku 1976. Argent se už nikdy nevrátili zpátky na turné a rozhodli
se rozpustit. V té době John začal pracovat s různými novými projekty jako hudebník a producent nahrávek.Když se Argent rozešli, nejdříve spolu s Bobem Henritem a Jimem Rodfordem založil Phoenix, který se brzy upsal CBS. Původní sestava nahrála první album a procestovala Evropu, než najala Raye Minhinneta, aby se včas podělil o své povinnosti hrát na kytaru u druhého alba, které bylo naplánováno u Rocket Records. Během této doby Jim Rodford odešel, aby se připojil ke Kinks, a sestava zůstala pouze tříčlenná pro nahrávání "In Full View" pro Charisma Records. John produkoval alba Phoenix a koprodukoval i album kapely Charlie "Good Morning America" a také první album Saxon během této doby. Poté se rozhodl rozdělit svůj čas mezi studiové hraní a produkci záznamu, zatímco Bob Henrit se spojil s Jimem Rodfordem v znovu se spojujícím The Kinks. Několik příštích let strávil v nahrávacích studiích po celém světě, kde produkoval, hrál na kytaru nebo dělal doprovodné vokály s různými akty, včetně Motorhead, Tank, Ringo Starr, Russ Ballard, Colin Blunstone, John Parr, BowWowWow, The Searchers a mnoha dalšími, a to až do konce roku 1981, kdy PRT Records MD Matt Haywood požádal Johna o nahrání comebackového alba. Na začátku 80. let spolupracoval Verity také s Brianem Connollym, bývalým zpěvákem skupiny Sweet, aby se pokusil zahájit jeho kariéru sólového umělce. V roce 1982 vyšel na Carrere Records singl "Hypnotized“, který produkoval Verity a jehož autorem byl Joe Lynn Turner. Verity byl součástí doprovodné Connollyho kapely Encore, když na začátku roku 1983 podporovali Pat Benatar. Sestava této skupiny byla vytvořena z členů vlastní skupiny Verity, která vydala několik alb, včetně "Interrupted Journey". 
Když nyní John žil ve svém rodném Yorkshiru, vybudoval si vlastní 38-stopé studio dosažené synchronizací 24 a 16 páskových
mašin, nejmodernějšími v té době, a začal se věnovat produkci záznamu na plný úvazek. Nabídka Matta Haywooda znamenala, že
se John mohl znovu dostat na turné, aby propagoval album, a turné vždy vypadalo, že přináší nové nápady ... „Interrupted
Journey", která vyšla pod názvem Verity v roce 1982, byla vysoce ceněna v UK, USA a Evropa a úspěšně obnovil výkonnou kariéru
Johna, když se znovu vydal na cestu. John byl během tohoto období osloven mnoha známými jmény pro nahrávání a předvádění
projektů - Mike Rutherford z Genesis napsal tři písně pro zařazení do další sady nahrávek JV a Keith Emerson i Greg Lake
použili Johna na své současné nahrávací projekty.Další dvě alba "Truth Of The Matter" (1985) a "Rock Solid" (1989) byla také dobře přijata a John brzy dostal nabídky, aby se připojil k různým známým kapelám, včetně MSG, Ted Nugent a Asia, které odmítl a místo toho se rozhodl vyjet na turné a nahrát album s nově reformovanými Zombies. Tento projekt trval nejlepší část roku a byl většinou nahráván v Mountain Studios ve Montreux ve Švýcarsku a byl dokončen v Londýně. Po krátké pauze byl John brzy opět na turné, tentokrát s Diesel Band od Diesela Coghlana (Status Quo) ve Velké Británii a Evropě, než provedl reformu své vlastní kapely pro podobná místa a nahrávání ve Velké Británii. V roce 1992 se John rozhodl přemístit z rodného Yorkshiru na venkovský Bedfordshire a blíže k přátelům z doby Argent. Od přesunu na jih koncerty John Verity Band pokračovaly a různé sestavy byly vybírány z užšího seznamu skvělých hudebníků. Na koncertu "Fender Stratocaster 40th Anniversary" v Manchesteru v roce 1994 hostoval JV spolu s mnoha minulými i současnými rockovými legendami, včetně Sonny Curtise, Frankie Millera a Rory Gallaghera. Během tohoto období John také udělal vokální nahrávky pro 3 epizody seriálu Granada TV "Full Stretch" (1991) a další hostujování se "Strat Pack" pro oslavy Dnu Austrálie (1995) na Hipodromu v londýnském West Endu. V roce 2000 se uskutečnil velký koncertní projekt, který zahrnoval 32-denní turné po Velké Británii a zahajovacím show na turné Jools Holland Sex Jazz a Rock'n'Roll na tak významných místech jako Manchester Opera House, Birmingham Symphony Hall a London Albert Hall. Poté se to vrátil k jeho pravidelné rutině, festivaly po celé Velké Británii a kontinentální Evropě, nahrávání a psaní. 
Verity vždy říkal, že živá práce byla jeho první láskou a platí to stejně i dnes. Poté, co v létě 2009 odehráli Cambridge Rock
Festival, se kapela znovu vydala do studia a výsledné nahrávky byly vydány v dubnu 2010 pod jeho jménem jako "Rise Like The Phoenix".
V plánu bylo, aby se Phoenix vrátili na pódia, ale věci se úplně nepovedly, takže předěal některé skladby a přidal 3 nové originály.
S koncertováním kapela vydržela až do poloviny roku 2011, kdy se John vrátil do studia. Tentokrát bylo cílem nahrát některé skladby
z Johnova oblíbeného bluesového materiálu, z nichž některé sahají až k nejranějším kapelám, ve kterých hrál. Na hostování byli
pozváni Bob Henrit, Steve Rodford, Mark Griffiths, Andy Childs a Keith Weir, aby pracovali na skladbách v různých časech během
několika rušných měsíců, aby album bylo dokončeno včas před jeho vydáním v prosinci 2011. "It's A Mean Old Scene" (2012) je
Johnova zatím nejsilnější nahrávka a nové koncertní termíny byl známy už začátke roku 2012 a skupina znovu vyrazila na cesty,
když první zastávkou byl GB Rock & Blues Festival, pro který byli představeni v řadách John Verity Band hudebníci Steve
Rodford na bicí a basista Mark Griffiths.Rok 2012 byl pro Johna významným rokem v mnoha ohledech, především náhodným setkáním s kytarovým guru Trevem Wilkinsonem, během kterého John zapůsobil na Treva svými nápady na kytarový design, což vedlo k vývoji a vydání modelové kytary JV Signature. Dostala plný název "Fret King Black Label Corona JV Signature". V roce 2014 byla kapela opět na cestách, kde se věnovala propagaci nového alba "Tone Hound On The Last Train To Corona" (2014). V roce 2015 kapela nahrála studiové album "Back Door Santa" a album "Live At Bosky" naživo, což byla příležitost pro Johna, Boba Henrita a Boba Skeata, aby společně pracovali ve studiu, kde právě poskládali živé skladby jako za starých časů. Bianca Kinane přidala několik úžasných vokálů a Tom Wilson se ujal klávesových povinnosti v této zábavné sestavě. V květnu 2016 následovala další nahrávka "My Religion". Kromě koncertování po Velké Británii John veškerý volný čas věnoval studiu a psaní/nahrávání dalšího alba "Blue To My Soul", které vyšlo v roce 2017. V průběhu let 2018 a 2019 měl John v britských albových hitparádách neustále dvě alba "Blue To My Soul" a EP "Where's The Love?", přičemž turné John Verity Band je propagovalo téměř nonstop. Rok 2020 přinesl zbrusu nové album k oslavě 50. výročí založení první inkarnace John Verity Band. Album "Passion" vyšlo v únoru 2020, a jak jinak, kapela se opět vydala turné k jeho propagaci. |
John Grimaldi(narozen 25. května 1955, St Albans, Hertfordshire, England, zemřel 15. listopadu 1983) Guitars John Grimaldi byl brotský hudebník, skladatel a umělec. Je znám jako člen kapely Motiffe (1972), Flux (1972-1974), Argent (1974-1975/1976), Captain Sussex (1975–1976), Cheap Flights (1976-1980), Casual Athletes (1980–1982). Grimaldi byl vzděláván na St. Albans Boys School, kde rozvíjel svůj talent pro elektrický jazz, psaní písní a umění. Jeho kariéra se zaměřila na žánr jazz, ačkoli hrál i jiné žánry. Grimaldi založil řadu kapel a psal a hrál až do své smrti na roztroušenou sklerózu v roce 1983. Grimaldi se začal zajímat o hudbu poté, když v raném věku nastoupil do školního orchestru. Při účinkování ve školním orchestru, objevil svůj talent se strunnými nástroji a jeho schopnost psát hudbu. John a Mark Pasterfield založili v roce 1970 školní kapelu Motiffe. Jelikož měl Pasterfield bicí soupravu, stal se bubeníkem, Dave Shackley hrál na basu, Ian Wilson, Quentin Bryar a Steve Bellingham hráli na klávesy. Bellingham odešel v roce 1971 a Mick Avery se poté připojil na klávesy. Na začátku roku 1972 dosáhli svého živého vrcholu s podporou slotu pro Roy Wooda a ELO Jeffa Lynne, krátce poté, co byli nahráni živě ve St Albans School Deroyem. Bylo vyrobeno 100 kopií alba, z nichž některé byly ještě v roce 2013. Brzy poté, kdy došlo v roce 1972 u Motiffe ke konfliktu ohledně toho, co a kolik by toho měla skupina hrát. K vyřešení roztržky založili John Grimaldi a Dave Shackley novou kapelu Flux, jejímž cílem bylo stát se profesionály. K doiplnění kapely se přidali Neil Chapman na bicí a Phil Hawkins (klávesy). Flux nahrávali, ačkoli nic nebylo vydáno. Flux také vystupovali živě a začali přitahovat určitou pozornost. Kapela St. Albans Babe Ruth a jejich vedení si vzali Flux pod svá křídla. Na konci roku 1972 Flux získali na popularitě a začal se o ně zajímat hudební průmysl. Chapman odešel, aby byl nahrazen Charlie Chandlerem z Hemel Hempstead na bicí. Dave Punshon (klávesista) opustil Babe Ruth, aby se připojil k Flux, nicméně souhlasil s pokračováním živých vystoupení s Babe Ruth, dokud nebyla nalezena náhrada. Připojil se Richard Blanchard, hráč na flétnu, saxofon a zpěvák z Pinneru. Kapela v této sestavě hrála pravidelně a široce, včetně 100 club a Marquee. 
Flux nahráli demo pro EMI harvest na Manchester Square a téměř podepsali smlouvu, ale nestalo se tak. Zájem však byl
od další společnosti. V té době Punshon odešel žít s Divine Light Movement a byl nahrazen profesionální hudebnicí
Zoë Kronberger (klávesy). Chandler odešel předělávat starožitný nábytek a byl nahrazen profesionálním hudebníkem Nickem
Monasem (bicí). Blanchard, který byl také profesionálním fotografem, se zaměřil na zvyšující se požadavky své fotografické
práce a věnovat se dalším hudebním příležitostem. Na jeho místo nastoupil profesionál Jon Gifford (flétna, saxofon).Kronberger a Monas nakonec odešli v polovině roku 1974. Krátce nato John dělal konkurs u Argent a odešel k nim, což mělo za následek redukci Flux koncem roku 1974. Dave Shackley má snad ještě někde uloženou špatnou nahrávku jejich posledního koncertu v St. Albans. Vinylové LP živého vystoupení Flux na radnici v St Albans v roce 1973 vyšlo na Seelie Court Records v roce 2020. Sestava byla Grimaldi (kytara), Dave Punshon (klávesy), Richard Blanshard (saxofon, flétna a zpěv), Dave Shackley (basa) a Charlie Chandler (bicí). V roce 1974 Russ Ballard opustil Argent, Grimaldi a John Verity se ke skupině připojili, aby jej nahradili. Jejich vstup do kapely byl částečně způsoben tím, že byli ze stejného města a školy jako Rod Argent, zakladatel kapely. John se podílel na albech "Circus" a "Counterpoints" a věnoval se přebalům přispíval i hudbě. Hrál také v Roundhouse v roce 1975, jehož video stále vlastní John Verity. Když se skupina v roce 1975 vrátilaz turné, John odešel zformovat The John Grimaldi Band, z nichž se stal Captain Sussex, zaměřený více na jazz-rock, a poté po čtyřech letech v Cheap Flights, opět jazz-rockoví. 
Peter Arneson odešel v roce 1977, aby se věnoval dalším projektům, stejně jako Pete Ernest. To vedlo k tomu, že John
pozval svého spolužáka a bývalého člena Motiffe, Marka Pasterfielda, aby se připojil ke skupině. Přineslo to komický
prvek k představení a stabilizační účinek na Johna. Hudba skupiny se mírně vzdálila od jazzu a více k rocku, i když
stále s nádechem "Grimaldi". Kapela vystupovala úspěšněji v oblastech Londýna a Hertfordshire, stejně jako se stěhovala
do West Country. Dan Brown a Cliff Venner dále ponechali mezeru, kterou zaplnili různí hudebníci, dokud se nepřipojili
Carmello Luigeri a Brett Salmon a Dave Taylor z anglických Rogue, což skupině poskytlo větší stabilitu. Právě tato
sestava přistála na 8 zastávkové turné po Nizozemsku v říjnu až listopadu 1978. Koncert 28. října v Gigantu v
Apeldoornu byl zaznamenán rozhlasovou stanicí Hilversum 3, ale tato nahrávka chybí.John experimentoval se všemi druhy hudby, nástroji a žánry. Vytvořil Adrian Stamford, alter ego, pod kterým psal pro čistě experimentální zvuky, které by nezapadaly do jeho dalších projektů. Řada z nich vyšla v katalogu Cheap Flights, například jeho použití přístroje H&H echo k přehrávání jeho kytarových sól naživo na pódiu, jak je slyšet ve skladbách "Snakes In The Ice" a "The Cause". Casual Athletes (1980-1982) byli posledním projektem, do kterého se John zapojil. Ačkoli živě nevystupovali, John napsal řadu písní speciálně pro CA a v nahrávacím studiu v Hertfordshire byla vyrobena demo nahrávka, kterou financoval Pete Waterman. John mohl během těchto sezení experimentovat s bicí automatem, protože vhodný bubeník nebyl k dispozici.
|
|
|
|
Studiové desky: 1975 Counterpoints 1975 Circus 1974 Nexus 1973 In Deep 1972 All Together Now 1971 Ring Of Hands 1970 Argent Živé nahrávky: 2010 High Voltage Festival 1997 The Complete BBC Sessions (live) 1975 In Concert 1974 Encore: Live In Concert (live) |
Rod Argent: 1988 Red House 1978 Moving Home Ostatní nahrávky: 2009 Argent: Original Album Classics 2008 Greatest: The Singles Collection 1991 Music From The Spheres 1978 Hold Your Head Up 1976 The Best Of Argent - An Anthology |
|
Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Bob Henrit - Drums Jim Rodford - Bass John Grimaldi - Lead Guitar, Lap Steel Guitar, Cello, Violin, Mandolin John Verity - Rhythm Guitar, Bass, Vocals Hosté: Phil Collins - Drums, Percussion |
CounterpointsVyšlo říjen 1975, RCA Victor, RS 1020 (UK) Seznam skladeb: Side One: 01. On My Feet Again (3:08) 02. I Can't Remember, But Yes (instrumental) (3:11) 03. Time (7:20) 04. Waiting For The Yellow One (2:48) 05. It's Fallen Off (2:44) Side Two: 06. Be Strong (4:14) 07. Rock & Roll Show (4:04) 08. Butterfly (3:02) 09. Road Back Home (7:41) Total Time: (38:12) Producer: Chris White, Rod Argent, Tony Visconti Mastered: John Dent Cover: John Grimaldi |
|
Skupina: Rod Argent - Organ, Piano, Electric Piano, Mellotron, Vocals, Synthesizer John Grimaldi - Lead Guitar, Cello, Mandolin, Violin John Verity - Rhythm Guitar, Bass, Vocals Bob Henrit - Drums, Percussion Jim Rodford - Bass, Vocals Hosté: |
Circus Vyšlo 1975, Epic, EPC 80691, S EPC 80691 (UK) Seznam skladeb: 01. Circus (3:45) 02. Highwire (9:05) 03. Clown (5:50) 04. Trapeze (8:48) 05. Shine On Sunshine (4:02) 06. The Ring (1:20) 07. The Jester (3:35) Total Time: (36:25) Producer, Written: Rod Argent Producer: Chris White Engineer: Mark Anthony Williams Illustration: Martin Springett |
|
Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals (05) Russ Ballard - Lead Vocals, Guitars Bob Henrit - Drums Jim Rodford - Bass Hosté: |
Nexus Vyšlo 1974, Epic, EPC 65924 (UK) Seznam skladeb: 01. The Comming Of Kohoutek (3:01) 02. Once Around The Sun (2:48) 03. Infinite Wanderer (3:43) 04. Love (3:51) 05. Music For The Spheres (8:10) 06. Thunder And Lightning (5:05) 07. Keeper Of The Flame (6:02) 08. Man For All Reasons (4:44) 09. Gonna Meet My Maker (4:35) Total Time: (41:59) Producer, Written: Chris White, Rod Argent Written: Russ Ballard Engineer: Peter Bown, Mark Vigars Art Direction: Roslav Szaybo Design Concept: Michael Farrell Photography: John Brown |
|
Skupina: Rod Argent - Organ, Electric Piano, Vocals, Mellotron, Piano, Written Russ Ballard - Electric Guitar, Acoustic Guitar, Lead Vocals, Written Jim Rodford - Bass, Vocals Bob Henrit - Drums, Percussion Hosté: |
In Deep Vyšlo 1973, Epic, EPC 65475, S EPC 65475 (UK) CD 1999, Collectables COL-CD-6088 +Bonus track Seznam skladeb: 01. God Gave Rock And Roll To You (6:41) 02. It's Only Money (Part 1) (4:02) 03. It's Only Money (Part 2) (5:08) 04. Losing Hold (5:32) 05. Be Glad (8:38) 06. Christmas For The Free (4:13) 07. Candles On The River (7:00) 08. Rosie (3:43) Total Time: (44:57) CD re-issue 1999 Bonus track: 09. Hold Your Head Up () Producer, Written: Chris White, Rod Argent Lacquer Cut: George Peckham, Porky |
|
Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Russ Ballard - Lead Vocals, Guitars Bob Henrit - Drums Jim Rodford - Bass Hosté: |
All Together Now Vyšlo 1972, Epic, EPC 64962, S EPC 64962 (UK) Seznam skladeb: Side 1: 01. Hold Your Head Up (6:20) 02. Keep On Rollin' (4:34) 03. Tragedy (4:50) 04. I Am The Dance Of Ages (3:46) Side 2: 05. Be My Lover, Be My Friend (5:22) 06. He's A Dynamo (3:50) 07. Pure Love (13:00) i. Fantasia ii. Prelude iii. Pure Love iv. Finale Total Time: (41:42) Producer: Chris White, Rod Argent Engineer: Peter Bown Design Concept, Design: Ian Latimer Photography: Fin Costello Photography, Design Concept, Liner Notes: Richard Dunkley |
|
Skupina: Rod Argent - Electric Piano, Organ, Piano, Producer, Vocals Russ Ballard - Guitar, Vocals, Piano Jim Rodford - Bass, Guitar, Vocals Bob Henrit - Drums Hosté: |
Ring Of Hands Vyšlo 1970, Epic, 64190, E 30128 (UK) Seznam skladeb: 01. Celebration (2:52) 02. Sweet Mary (4:04) 03. Cast Your Spell Uranus (4:36) 04. Lothlorien (7:50) 05. Chained (5:18) 06. Rejoice (3:43) 07. Pleasure (4:50) 08. Sleep Won't Help Me (5:08) 09. Where Are We Going Wrong (4:11) Total Time: (43:32) Producer: Chris White Engineer: Jerry Boys Design: John Hays |
|
Skupina: Russ Ballard - Guitars, Vocals, Lead Vocals, Piano, Written Rod Argent - Organ, Piano, Electric Piano, Vocals, Written Bob Henrit - Drums, Percussion Jim Rodford - Bass, Vocals, Lead Vocals Hosté: |
Argent Vyšlo 1969, CBS, S 63781 (UK) Seznam skladeb: 01. Like honey (3:15) 02. Liar (3:14) 03. Be free (3:52) 04. Schoolgirl (3:22) 05. Dance in the smoke (6:19) 06. Lonely hard road (4:24) 07. The feeling's inside (3:51) 08. Freefall (3:21) 09. Stepping stone (4:40) 10. Bring you joy (4:11) Total Time (40:29) Producer, Written: Rod Argent, Chris White Engineer: Jerry Boys Artwork: Tony Lane, James R. Wilkinson Sleeve Notes: Rod Argent |
 Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Russ Ballard - Guitars, Vocals Jim Rodford - Bass Bob Henrit - Drums Hosté: |
High Voltage Festival 2CD, vyšlo 20. srpna 2010, Concert Live, CLCD284 Seznam skladeb: CD 1: 01. The Coming Of Kohoutek/It's Only Money (Parts1 & 2) (9:26) 02. Keep On Rolling (6:36) 03. Rejoice (4:03) 04. Liar (4:41) 05. She's Not There (4:54) 06. I Don't Believe In Miracles (4:18) CD 2: 07. Since You've Been Gone/Hold Your Head Up (13:22) 08. God Gave Rock & Roll To You (8:05) Total Time: (55:25) Recorded Live 25th July 2010 "Since You've Been Gone" and "Hold Your Head Up" jsou dvě samostatné skladby |
|
Živá nahrávka limitované edice převzatá z vynikajícího setu Argent na scéně Prog Rock během festivalu
High Voltage Festival 2010 v londýnském parku Victoria. Poprvé od roku 1975 se původní sestava Argentu
reformovala, aby mohla hrát na přeplněném davu na červencovém festivalu High Voltage. V neděli 25. července
se kapela v čele s Rodem Argentem vydala na pódium předvést hity z jejich rozsáhlého katalogu trvajícího
fenomenální čtyři desetiletí. | |
 Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Russ Ballard - Guitars, Vocals Jim Rodford - Bass Bob Henrit - Drums Hosté: |
The Complete BBC Sessions Vyšlo 87. října 1997, BBC Worldwide, SFRSCD039 Seznam skladeb: 01. Rejoice (3:44) 02. Where Are We Going Wrong? (2:29) 03. Cast Your Spell Uranus (4:36) 04. Tragedy (4:45) 05. Keep On Rolling (5:30) 06. Hold Your Head Up (6:16) 07. Liar (3:14) 08. Rejoice (3:44) 09. Keep On Rolling (5:30) 10. Tragedy (4:45) 11. It's Only Money Part 1 (4:07) 12. It's Only Money Part 2 (4:19) 13. God Gave Rock 'N' Roll To You (6:45) Total Time: (59:44) Tracks 01-02 In Session 27.8.1970, Produed: Russell Ballard Tracks 03 In Session 31.5.1971, Produced: Malcolm Brown Tracks 04-06 In Session 23.2.1972, Produced: Jeff Griffin Tracks 07-10 In Session 4.4.1972, Produced: Pete Ritzema Tracks 11-13 In Session 7.3.1973, Produced: Pete Ritzema/Tony Wilson Engineered: Bill Aitken, Margaret Garrard |
 Skupina: Rod Argent - Vocals, Organ Russ Ballard - Vocals, Piano, Guitars Jim Rodford - Bass Bob Henrit - Drums Hosté: |
In Concert Vyšlo 1995, Windsong International, WINCD 067 (UK) Seznam skladeb: 01. Be My Lover, Be My Friend (6:47) 02. Sweet Mary (5:48) 03. Tragedy (5:36) 04. Dance Of Ages (8:53) 05. The Fakir (13:47) 06. Hold Your Head Up (7:04) 07. He's A Dynamo (7:03) 08. God Gave Rock 'n' Roll To You (6:09) 09. It's Only Money (4:50) 10. Gonna Meet My Maker (4:30) 11. Music from the Spheres (9:00) Total Time: (79:27) Tracks 01-07: Recorded in concert at the Pairs Theatre, London Dec. 14, 1972 Tracks 08-11: Recorded for the Old Grey Whistle Test (8-9 March 3, 1973, 10 Feb. 24, 1974, 11 April 3, 1974) |
 Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Jim Rodford - Bass Guitar, Vocals Bob Henrit - Drums, Percussion Russ Ballard - Guitar, Vocals Hosté: |
Encore: Live In Concert Vyšlo 1974, Epic, EPC 88083 (UK) Seznam skladeb: Side 1: 01. The Coming Of Kohoutek (10:17) 02. It's Only Money (Part One) (3:47) 03. It's Only Money (Part Two) (5:00) Side 2: 04. God Gave Rock'N'Roll To You (6:38) 05. Thunder And Lightning (6:05) 06. Music From The Spheres (8:59) Side 3: 07. I Don't Believe In Miracles (3:20) 08. Dance Of Ages (9:12) 09. Keep On Rolling (5:20) Side 4: 10. Hold Your Head Up (10:38) 11. Time Of The Season (6:08) Total Time: (75:24) Producer: Chris White, Rod Argent Engineer: Phil McDonald, Brian Pickering, Mark Vigars, Peter Bown, Don Broughton Lacquer Cut: Sam Feldman Art Direction: Beresford Casey Artwork: House Of Wizzard Design: David Myers |
 Skupina: Rod Argent - Keyboards, Vocals Clem Clempson - Guitar Dave Bronze - Bass Mo Foster - Bass Peter Van Hooke - Drums, Percussion, Producer Phil Todd - Soprano Saxophone Hosté: |
Red House Vyšlo 1988, MMC, 064 7 90525 1 (Europe) 1988, MMC, EMI Records, CD MMC 1012, CDP7905252 (UK) Seznam skladeb: 01. Teenage Years (6:19) 02. Salvation Song (6:19) 03. A 4th Gymnopedie (2:13) 04. Helpless (4:54) 05. Sweet Russian (5:23) 06. In Memory (2:06) 07. Baby Don't You Cry (4:11) 08. First Touch (3:39) 09. Suite T (5:59) 10. Spirits (2:37) Total Time: (78:24) Producer: Rod Argent, Peter Van Hooke Engineer: Neil Richmond, Paul Libson, Richard Whaley, Simon Smart Mixed, Recorded: Norman Goodman Photography: Christian Vogt |
 Skupina: Rod Argent - Piano, Electric Piano, Lead Vocals, Backing Vocals Gary Moore - Acoustic Guitar Alphonso Johnson - Bass Clive Chaman - Bass Phil Collins - Drums Morris Pert - Percussion Jack Lancaster - Tenor Saxophone, Flute Hosté: |
Moving Home Vyšlo 1978, MCA Records, MCF 2854, 0C 062-61 741, MAPS 9071 (UK) Seznam skladeb: 01. Home (4:18) 02. Silence (3:41) 03. I'm In The Mood (4:24) 04. Summer (4:05) 05. No.1 (6:30) 06. Tenderness (6:09) 07. Pastorious Mentioned (4:34) 08. Well, Well, Well! (5:14) 09. Smiling (4:52) 10. Recollection (4:32) Total Time: (48:19) Producer: Robin Lumley Engineer: Stephen W. Tayler Tape Op: Colin Green, Michael Donegani, Reno Ruocco, Simon Cornish, Simon Hilliard Mastered: Ray Staff Design: Cream Photography: Chris Hopper |
|
|
   ZOMBIES - Hugh Grundy, Colin Blunstone, Paul Atkinson, Chris White, Rod Argent   The Zombies, late 1965, From bottom left: Hugh Grundy, Rod Argent, Paul Atkinson, Colin Blunstone, Chris White          |
|
|
Oficiální stránky:https://jazzrocksoul.com/artists/argent/ http://www.johnverity.com/about-jv https://historygreatest.com/argent-band |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |
Poslední aktualizace: 16.7.2021