Silhouette - progressrock.cz

Silhouette je progresivní rocková kapela (nebo někdy neo-progresivní) z Utrechtu, Nizozemí. Kapela vydala čtyři CD a její hudba je ovlivněna kapelami jako Genesis, Pink Floyd, Marillion, ale také novější druhem hudby. Jejich hudba je příjemná a hlavně velmi melodická. K tomu všemu se musejí ještě přidat i solidní hudební aranžmá, navíc ve skupině zpívají hned tři muzikanti, konkrétně Jos Uffing, Brain de Graeve a Erik Laan.

V podstatě se začali formovat již v roce 2001. Zakládajícími členy byli bubeník Jos Uffing (zpěv a bicí) a kytarista Brian de Graeve (zpěv a kytara). V roce 2001 se Jos věnoval bicím a hrál v country kapele, kde se dostal přes svého přítele. Byla to podle něj dobrá kapela, ale nijak zvlášť se mu nezamlouvala hudba. Naučil se hrát na bicí, ale to bylo to jediné, co mu to přineslo. V té době uviděl na internetu rok starý inzerát o kapele, která potřebovala zpěváka a bubeníka. To bylo perfektní, protože Jos také zpíval. Zatelefonoval chlápkovi jménem Brian de Graeve, ale bohužel

cover kapela, kterou měl se už dávno rozpadla a on zůstal pouze s klávesistou. A tak hledali basistu, bubeníka a zpěváka. Během jejich rozhovoru ale zjistili, že mají mnoho společného a rozhodli se zůstat v kontaktu. Každý druhý týden se setkávali a vyměňovali si navzájem složené písně, poslouchali hudbu a hráli na kytary.

Po několika letech začali uvažovat: Nebylo by skvělé hrát naše vlastní písničky v kapele? Mezitím se v roce 2004 odstěhoval do Maastrichtu i klávesista. Přesto se v roce 2004 rozhodli do toho vkročit, a poté, co Brian absolvoval mnoho setkání a cest, měli prvotní line-up a basista Gerrit-Jan Bloemink, klávesista Toine van Riesewijk a kytarista Henny van Veenendaal se připojili ke skupině. Brian potkal Gerrit-Jan Bloeminka jednou při místním vysílání v Nieuwegeinu, kde Gerrit-Jan (Bloemink) měl symfonický program. Znovu se s ním setkal později v roce 2003, když mu Gerrit-Jan nadšeně řekl, že začal basové lekce. Tak se jej zeptal, zda by hrál v jeho nové kapele, a on souhlasil.

Používali tehdy školu, kde Jos pracoval jako dočasnou zkušebnu. Byl to dobrý pocit, že konečně mohli hrát vlastní písničky s kompletní kapelou. Nicméně, sestava rozpadla velmi brzy. Klávesista Henny žil docela daleko od zkušebny a měl mnoho jiných věcí na práci. Zůstal ale poblíž kapely, byl také vynikající grafik a - jak se později ukázalo - využili tuto jeho schopnost tím, že jim vytvořil přebaly jejich alb. U Toineho se objevily vážné zdravotní problémy a nevyhnutelně byl nucen opustit ve stejném roce kapelu.

Jejich hlavním úkolem bylo najít nového klávesistu. Opět zvěřejnili inzerát na podzim roku 2004. Gerrit-Jan, Brian a Jos se snažili hodně, aby vytvořili pevný základ pro Erika Laana, nového člena kapely, který se nakonec připojil na začátku roku 2005. Kromě jeho hraní na klávesy, Erik také přispěl skupině skládáním písní a vynikajícím hlasem. Konečně si zvolili i název a tak se v roce 2005 se narodil Silhouette. Za zformováním kapely stála čtveřice přátel s vášní pro progresivní rockovou hudbu, kteří chtěli skládat písně, které vyprávějí příběh a mají duši.

Brzy bylo jasné, že v kapele se vytvořila i životodárná chemie a ačkoli Silhouette začali s pouhými skromnými ambicemi, uvědomili si, že jejich myšlenky si zaslouží vydání alba. Rozhodli se k tomu, aniž by měli nějaké zkušenosti s nahráváním, řízením, mícháním a produkcí. Udělali to jen tak pro zábavu s minimálním rozpočtem a bez jakýchkoliv zkušeností. Silhouette nahráli své debutové album "A Maze", které vyšlo v roce 2007 ve vlastní režii. První album trpělo trochu na nepodařenou produkci, přesto byli příjemně překvapeni úspěchem tohoto debutového alba, které se dobře prodávalo po celém světě a získalo i dobré recenze, a Silhouette brzy začali psát a nahrávat další album.

Na základě autobiografického příběhu Briana Silhouette mohli vydat v roce 2009 své druhé album "Moods" již prostřednictvím švédského labelu Progress Records, kde s nimi spolupracoval Hansi Cross, jinak také člen kapely Cross. Ten, když uslyšel jen slyšel

jednu demo skladbu, se rozhodl dát souhlas na vydání, aniž by si musel poslechnout ostatní písně. S deskou "Moods" udělali obrovský krok vpřed. Aby si mohli vyhrát hodně s řádnou produkci, Erik zkontaktoval Gerbena Klazinga, kterého hodně obdivoval pro jeho velkou práci s kapelou Knight Area jako producent, skladatel a hráč na klávesy. Zeptal se jej, jestli by byl ochoten mixovat a produkovat jejich další album. On souhlasil a fungovalo to velmi dobře, a to nejen kvůli míchání a masteringu, ale také proto, že jim dal velmi cenné rady a tipy, jak udělat nahrávku a spoustu dalších věcí. Ostatně i label Progress Records jim doporučil Joop Klazing, bratr Gerbera Klazinga. Toto album se prodávalo ještě lépe než první a získalo velmi pozitivní recenze z celého světa. Během nahrávacího procesu desky Brian oslovil kytaristu Aldo Ademou (Seven Day Hunt, Tumble Town a Egdon Heath), neboť byl velkým fanouškem kapely Egdon Heath a vždycky toužil spolupracovat s Aldou. Tak jej jednoduše oslovil, jestli by byl ochoten přidat kytarové sólo ve skladbě "Another Bed Time Story". On souhlasil a vyšlo to fantasticky. Aldo měl i další zajímavé představy o mixování a řekl jim, že by je mohl posunout na další úroveň. Byl velmi šikovný s midi a samply atp. Takže v několika případech dodal orchestrální aranžmá a kytarová sóla. Takže na jejich další desce se opět objevil v titulní skladbě a v "Breathe". Takže z mixážisty se stal v budoucnu i koproducentem kapely. Dokonce mu nabídli členství v kapele, ale vzhledem ke vzdálenosti jeho pobytu od Utrechtu, neboť Aldo žije v Friesland, to bylo nerealizovatelné.

V roce 2012 Silhouette vydali své třetí album "Across The Rubicon", které znamenalo další krok v rostoucích příznivých ohlasů, které kapela obdržela z celého světa. Dvě skladby "Anybody" a titulní song "Across The Rubicon" již posluchači mohli slyšet naživo již před pěti lety. Brian doslova napsal stovky skladeb, které pouze čekají než budou aranžovány a

nahrané. S tématem na tuto desku přišli Erik a Jos a všichni s tím souhlasili. Podobně u předchozí desky "Moods" všichni souhlasili s tématem, které přinesl Brian. Deska se nahrávala o trochu déle, protože Erik jsem stavěl dům se studiem, které pojmenoval "The Brewery". To bylo dokončeno na jaře roku 2011, takže pak mohlo již nahrávání poměrně rychle pokračovat. Nově vydané album získalo několik nadšených reakcí ze strany recenzentů. Za tři měsíce doby prodeje dosáhlo na pozici #1 v žebříčku Progwereld na dva měsíce a pozici #1 v nejvýznamnější UK Prog rock webové stránce prodejců. Album co-produkoval Aldo Adema, mastering provedl Han Uil. Aldo opět hrál úžasná kytarová sóla na albu (např. skladba "Breathe"). Skladbu "Breathe" napsal Erik Laan a je o sebevraždě jeho přítele z mládí, který měl duševní nemoc, na níž neexistuje žádný lék. V jednom momentě se rozhodl ukončit svůj život a píseň je Erikových pocitech, když stál vedle jeho rakve, o okamžiku, kdy se mu chtělo brečet nahlas, že by se měl nadechnout znovu, bojovat se svými obavami a stát se oznovu radujícím se a příjemným klukem, kterého Erik znal léta před objevením jeho nemoci. Jeho dramatická volba měla obrovský dopad na Erika a skládání této písně mu pomohlo se s tím vypořádat. V písni "When Snow's Falling Down" dokonce využili dětské hlasy svých vlastních dětí, kdyžna stejný nápad přišli ve stejnou chvíli Erik i Brian. Erikv syn Bart je talentovaný kytarista a už odehrál několik koncertů s kapelami na vysoké škole, která je velmi aktivní v oblasti kultury a hudby, stejně jako se Silhouette. Také Geoffrey, Brianův syn, se už předsatvil na koncertu s kapelou. Jako host se na desce objevila i Brianova přítelkyně MaryO, když nahrála flétnové i pěvecké party ve skladbě "Grendel".

Na prvních dvou albech kapely dělal obaly desek Henny van Veenendaal, bývalý člen kapely z jejich počátků. Pro album "Across The Rubicon" se jim podařilo získat mezinárodního umělce Ed Unitsky, který pracoval pro kapely jako The Flower Kings, Unitopia a Tangent. Erik se přátelil s Ed Unitskym na Facebooku již delší dobu, než zjistil, že takový velký umělec. Jednoho dne poslal další krásný obrázek pro nové album Starcastle a Erik si uvědomil, že by jej potřebovali. Poslal mu zprávu se skladbou "Anybody", což byla první dokončená píseň. On nadšeně souhlasil a udělal předlohu pro album. Ed Unitsky pak dostal i všechny texty s informacemi o významu písní a Ed byl schopen vizualizovat je pak i do celého bookletu desky.

Do té doby se Silhouette také podařilo vybudovat si pověst na jevišti a sdíleli pódium s kapelami jako Landmarq, Saga, Credo, Focus, Knight Area, Martigan a další. Silouette koncertovali v Německu, Belgii, Velké Británii a samozřejmě také v Nizozemsku.

V roce 2013 ale Jos opustil kapelu z osobních důvodů. Ačkoli se zdálo, že skupině by mohl scházet jeho velký hlas, skladatelský talent a humor, jeho místo rychle vyplnil Rob van Nieuwenhuijzen, který se ukázal jako talent, když hrál se svoji progmetalovou kapelou Incidense. Rob bude současně členem obou kapel. Ve stejném roce požádali Silhouette kytarový zázrak Daniela van der Weijde, aby se připojil ke skupině poté, co byl spatřen na Marillion víkendu v Port Zélande v březnu 2013, hraje verzi "Splintering Heart" jako jejich hostující hudebník. Dne 25. října 2013 v De Pul, Uden, Silhouette odehráli společný koncert s kapelami Landmarq a The Aurora Project. Pro Silhouette byl významný tím, že během svého 17 min vystoupení představila nový line-up s novým kytaristou Daniel van der Weijden. V půlce show pak bubeník a zpěvák Jos Uffing dostal příležitost rozloučit se svými fanoušky, když se po bezmála deseti letech rozhodl opustit kapelu. Dříve než se rozloučil, odezpíval vokály v jeho vlastní skladbě "Empty Places". Pak se symbolicky rozloučil, předáním paliček svému nástupci a poděkoval všem lidem, kteří jej podporovali v průběhu let. Pak řekl publiku, že ukončení kariéry v kapele mu zanechalo "prázdné místo v jeho srdci".

V letech 2013 a 2014 Silhouette nahráli svůj nejambicióznější projekt do té doby, další koncepční album s názvem "Beyond the Seventh Wave". Je to album o touze po svobodě nevinného muže odsouzeného na doživotí k nuceným pracem, inspirovaný příběhy a knihou jako je Papillion. Na albu hraje několik hudebníků jako hosté, včetně klávesisty Tona Scherpenzeela (Kayak, Camel), violoncellisty Rubena van Kruistuma (Adeia), houslistky Laura ten Voorde (Adeia), klarinetistky Tamary van Koetsveld (Dutch Royal Airforce Orchestra) a flétnistky Mary O, která se představila jako hostující zpěvačka a flétnistka již na "Across The Rubicon".

Během nahrávání alba se ale baskytarista Gerrit-Jan (GJ) Bloemink rozhodl opustit Silhouette, protože měl pocit, že nebyl schopen kombinovat práci s kapelou a svůj soukromý život, už svým způsobem cítil, že není přínosem pro skupinu v této fázi. Rozchod proběhl za vzájemného porozumění a respektu, když se Gerrit-Jan rozhodl po více než 10 krásných letech s mnoha dosaženými vrcholy skončit jako baskytarista v nizozemské prog kapele Silhouette. Nahradil jej Jurjen Bergsma, známý ze svého působení v Utrechtu jako baskytarista s dlouholetými zkušenostmi v různých rockových kapelách, který se okamžitě zapojilm, aby zaplnit uvolněné místo basisty na zbývajících skladbách pro "Beyond The Seventh Wave".

Album Silhouette "Beyond The Seventh Wave" získalo iOpages Prog Award 2014 za nejlepší progresivní CD, která byla vydána v Belgii a Nizozemsku v tomto roce. Baskytarista Gerrit-Jan Bloemink, který odešel z kapely, byl také přítomen během této vystoupení 18. dubna 2015 v 't Ukien v Kampen při oceňování tohoto alba, na kterém naposledy vystoupil s kapelou. Kapela při tomto koncertě hrála včetně hostů v tomto složení: Gerrit-Jan Bloemink (bass on Second Time Down), Jurjen Bergsma (bass and backing vocal), Daniel van der Weijde (electric guitar), Brian de Graeve (acoustic guitar, lead and backing vocals), Bart Laan (electric guitars), Erik Laan (keyboards, bass pedals, lead and backing vocals), Sophie Zaaijer (violin), Tamara van Koetsveld (clarinet) a Rob van Nieuwenhuijzen (drums) - viz foto níže.

Rok 2015 kapela strávila převážně koncertováním v Nizozemí, Německu Skotsku a Velké Británii. Koncetování zakončili 24. října 2015, když hráli na ProgFrog Festival v Nieuwerkerk a/d Ijssel, Nizozemí. Na rok 2016 již mají naplánovány další koncerty. V lednu 2016 kapela oznámila, že již pracuje na svém pátém studiovém albu.

V roce 2018 kapely připravila a vydala nové album "The World Is Flat", které je k dispozici na objednávku. Album "The World Is Flat" není koncepčním albem jako předchozí nahrávky, lyricky a hudebně ale rozpoznáte introspektivní náladu po celém albu. Album je především vyjádřením se k povrchnosti všude kolem nás. O vlivu internetových trolů, podvádění bankéři, lhaní politiků a nepochopitelném násilí, které vede k vyděšeným lidem, kteří nevědí, komu věřit. O věcech, které patří k tomu základnímu, si již ve veřejném životě jenom můžeme zdát. Někdy cítíme sílu postavit se proti těmto moderním démonům. Ale někdy to neuděláme, už to nemůžeme vzít zpět a vzdáváme se touze ukázat záda k povrchmnímu světu. Začali jsme hledat existenční hloubku v našem soukromém životě za ochranou spuštěných žaluzií v našich domovech. Nakonec ale zjistíme, že je to všechno o okamžicích života tady a teď. Ale také zjišťujeme, že i ty nejkrásnější okamžiky a vzpomínky nemají smysl, dokud je nemůžete sdílet se svými blízkými. Album tak nese podtitul "The world is flat... and other alternative facts", česky "Svět je fádní ... a není jiné alternativy".

Dvě z nových skladeb již zahráli před živým publikem během své DVD nahrávky, když uzavírali úspěšné turné "Beyond The Seventh Wave Tour", které zavedlo kapelu do Německa a do ostrovních Anglie a Skotska.

Členové:

Brian de Graeve - Guitars, Vocals
Erik Laan - Keyboard, Vocals, Bass Pedals
Rob van Nieuwenhuijzen - Drums, Percussion
Daniël van der Weijde - Guitars
Jurjen Bergsma - Bass
Bývalí členové:
Gerrit-Jan (GJ) Bloemink - Bass (do 2014)
Jos Uffing - Drums, Vocals, Acoustic Guitars (do 2013)
Koncertní hosté:
MaryO - Flute, Backing Vocals
Bart Laan - Guitars (syn Erika Laana)
Tamara van Koetsveld - Clarinet
Sophie Zaaijer - Violin

Brian de Graeve Guitars, Vocals Brian pracoval jako manažer v IT sektoru, v oddělení tvorby software. Vždycky chtěl skládat hudbu jako Marillion. Jak Steve Rothery (pro melodickou kytarové sólo) tak Steve Hogarth (brilantní hlas) byli pro něj inspirací a vzorem. Také rád poslouchá Tona Scherpenzeela za způsob, jakým skládá melodické rockové písně. Byl to splněný sen, když mu jako host mohl udělat doprovodné vokály na jeho sólovém albu "Lions Dream" 2013... Na poslední desce Silhouette to vrátil, když přispěl klávesovým sólem. Někdy kolem roku 1989 se rozhodl, že chce skládat svoji vlastní hudbu. V roce 2001 konečně našel spřízněnou duši v osobě bývalého bubeníka Jose Uffinga. Okamžitě si padli do oka a chtěli vytvářet stejný druh hudby... progresivní melodický rock, melodické písně se sborovými refrény. V roce 2004 začali aktivně vyhledávat spoluhráče, aby založit kapelu, neboť nechtěli zůstat pouze studiovým projektem. Takže Gert Jan-Bloemink, Henny van Veenendaal a Toine Riesewijck doplnili sestavu - a to byl začátek Silhouette. Nejoblíbenější píseň od Silhouette: Devil’s island Oblíbené desky: Marillion - Script For a Jester's Tear, Marilion - Seasons End, Arena - The Visitor
Erik Laan Keyboard, Vocals, Bass Pedals Hraje na klávesy Korg Kronos 88. Vekou výhodou je u něj požití samplů, aby zněly jako mellotron, CP80 elektrické piano a Moog synth. Přesto v jeho vlastním studiu "the Brewery" má opravdový analog Moog Voyager. Když mu bylo 12 let, koupil si jedno z prvních alb, kterým bylo "War of the Worlds" od Jeffa Waynea. Zamiloval si kombinaci atmosférických analogových kláves se skutečnými akustickými orchestrálními zvuky. Také objevil kouzlo koncepčních alb. Ve Velké Británii objevil dvě brilantní studiová alba, které pak nemohl přestat poslouchat - Genesis, Pink Floyd, ale samozřejmě měl i jiné zdroje inspirace. Když uslyšel desku Marillion "Script for a Jesters Tear" v roce 1983 v rádiu (bylo mu 16), utekl ze třídy a spěchal do nejbližšího hudebního obchodu - nemohl se dočkat, až si ji koupí a začne poslouchat. Později poslouchal hodně Dream Theater, Porcupine Tree, z poslední doby Anathema, Big Big Train, je velký fanoušek Ayreon. Byl velmi ambiciózní a aktivní hudebník od svých teenagerských let, měl v plánu studovat hru na klavír na konzervatoři a hrál v úspěšné cover kapele Foo Nam. Byl ale nějak frustrovaný z lidí kolem sebe. V mládí studoval klasickou hru na klavír po mnoho let a líbilo se mu hrát hodně Chopina, Bacha, Debussyho a Schumanna. Také mu pak ale trvalo roky, než se zotavil z vlivu jeho učitele klavíru, který mu vštěpoval, že by neměl hrát Bacha příliš romanticky. Když se jej vedoucí lekcí o pár let později zeptal "Čím chceš být za deset let?", přapadala v úvahu pouze jediná věc- být na pódiu s vlastní prog rockovou kapelou. Pak začal hledat na internetu možnosti a nemohl uvěřit, že v blízkosti, kde bydlel, v Utrechtu, pár kluků právě začínalo s kapelou inspirovanou stejnými skvělými prog rockovými kapelam, které také miloval. Kontaktoval Briana a vycítil, že mají to správné spojení Začali bez jakýchkoliv ambicí nebo iluzí, ale chemie byla tak silná, že jen tak z ruky začali psát hudbu jako fanatici a stali se blízkými přáteli. Od té doby je Silhouette hlavním projektem v jeho životě. Hudba není sice jeho jediným zrojem příjmu, což ale také znamená, že hohou skládat hudbu, jakou si přejí, bez ohledu na nějaké kompromisy. Nejoblíbenější píseň od Silhouette: "Breathe", protože je to příběh o jeho velmi drahém přítel, který se rozhodl vzít si svůj život a píseň mu pomohla sžít se s jeho rozhodnutím a ujistit se, že si jej bude pamatovat navždy. Oblíbené desky: Pink Floyd - The Wall, Genesis - Seconds Out, Big Big Train - Underfal Yard
Rob van Nieuwenhuijzen Drums, Percussion Žije se svoji přítelkyní Jetske v krásném městě Vianen a mají dva syny Hanse a Teuna. Na bicí hraje už od svých 14 let. Hudebníkem se stal díky svému bratrovi Andrému, který poslouchal hodně skvělých kapel, když byl mladý, jako Queen, Def Leppard a Kiss. Viděl je hrát před vyprodanými stadiony s křičícími diváky a Fireworks jej dostali na pódium. Na začátku roku 2013 jej Brian kontaktoval, jestli by neměl zájem hrát na bicí se Silhouette na miniturné, které plánovali a Jos Uffing nebyl schopen se jej účastnit. Tak řekl, že se mu líbí představa, že by jim s tím vypomohl. Zkoušel s klukama při přípravě na turné a cítil se s nimi při hraní opravdu jako doma. V říjnu se Jos rozhodl opustit kapelu z osobních důvodů a oni mu hned nabídli místo k vyplnění velké mezery, kterou Jos za sebou zanechal. Dohodli se, že s nimi bude hrát tak dlouho, jak budou potřebovat a nahraje s nimi rovněž nové album, aniž by to brzdilo práci s jeho další kapelou Incidense. Nejoblíbenější píseň od Silhouette: "Lost Paradise" Oblíbené desky: Dream Theater - Scenes from A Memory, Pink Floyd - The Wall, The Who - Tommy
Daniël van der Weijde Guitars Vystudoval na učitele základní školy a má velmi krásnou přítelkyni. Jeho hlavním nástrojem je kytara Music Man John Petrucci JP-6. Od svých 13 let hraje na kytaru. Většinu času hrál na elektrickou, ale také občas hrál na různé akustické kytary. Když byl mladý, můj otec vždycky přehrával hodně hudby v autě i doma. Vyrůstal tak s hudbou z U2, Simple Minds, Björk, Marillion, Within Temptation, Ayreon a dalšími. Když uviděl živé DVD těchto kapel hrát hudbu pro tolik lidí, už se také viděl na jevišti, že jednoho dne bude hrát svoji vlastní hudbu! V březnu 2013 na Marillion konvence měl možnost zahrát si s Marillion, protože vyhrál možnost tohoto záskoku v soutěži kapely pro kytaristy. Po jeho vystoupení přišel Erik do baru s otázkou, zda by neměl zájem hrát v nizozemské prog rockové kapele Silhouette. Nakonec se jednorázové věci stála dlouhodobá, hraje živě ve velkých koncertních sálech, také s nimi natočil své první CD a stal se členem nové velmi hřejivé a laskavé hudební rodiny. Nejoblíbenější píseň od Silhouette: orchestrálka "Escape" na "Beyond the Seventh Wave" Oblíbené desky: Ayreon - 01011001, Dream Theater – Score live CD (20th anniversary world tour), U2 - Achtung Baby
Jurjen Bergsma Bass Používá Yamaha RBX6JM2 (John Myung signature bass), Yamaha RBX A2 a Yamaha RBX375. Už v 8 letech hrál na několik nástrojů. Začínal s akordeonem, po dvou letech chtěl pokračovat s klasickými nástroji a vybral si lesní roh. Bohužel nebyl pro něj k dispozici žádný (na vypůjčení od orchestru) v té chvíli, takže si vzal roční lekce na klávesy a rok lekcí na křídlovku. Po té době byl k dispozici lesní roh a mohl konečně začít hrát v orchestru. Tam strávil asi šest let, než se rozhodl, že to není úplně pro něj. V té době, to mu bylo 14 let, narazil na basovou kytaru. Od prvního okamžiku jej uchvátila. Začal hrát nějaké melodie, učil se jako samouk, hrál covery oblíbených hudebníků a připojil se ke kapele. Od té doby nikdy nepřestal hrát a pořád jej to baví. V jeho mladistvých létech jeho otec poslouchal spoustu hudby doma každý den. Vyrůstal tak s Pink Floyd, Vangelisem, Ekseption, Alan Parsons Project, ELO, Mike Oldfield a dálšími. Kapela, která jej nejvíce oslovila byli Pink Floyd. Během dospívání se prošel mezi několika různými styly, držel se jej symfonický rock jako konstantní faktor. Pak uslyšel Dream Theater a propadl progresivnímu rock / metalu. Po získání své první basové kytary jen posílil tuto zálibu k hudbě. V červenci 2014 jej Erik kontaktoval, protože hledali nového baskytaristu, který by nahradil GJ. Objevil Jurgenův inzerát, který umístil na internet v lednu 2014. Po několika vzájemných telefonátech se ale Erik a Brian rozhodli pro konkurz v srpnu. O několik dní později však Erik zavolal znovu, aby se jej znovu zeptal, zdali by nepřišel příští den nahrát píseň, na níž pracovali pro vydání dalšího alba (Beyond the Seventh Wave). To bylo překvapení, ale další den odjel do studia nahrát písničku a bylo to úžasné! Pak jej Erik pozval znovu na další týden nahrát další skladbu pro nové album. Několik dní po nahrání druhé skladby se konal konkurz a setkal se se všemi dalšími členy. A stalo se, že si padli do oka, a to jak hudebně, i osobně. Nejoblíbenější píseň od Silhouette: na albu "Beyond The Seventh Wave" je to mistrovský kousek "Lost Paradise" Oblíbené desky: Dream Theater - Score live, Haken - The Mountain, Pink Floyd - The Wall
Gerrit-Jan (GJ) Bloemink Bass (do 2014) Je zakládající a dlouholetý člen kapely Silhouette, kterou opustil v roce 2014 během nahrávání jejich zatím posledního alba. Od roku 2005 pracuje jako Information Manager a vedoucí na úřadu Dutch Healthcare Authority v Utrechtu, Nizozemí.
Jos Uffing Drums, Vocals, Acoustic Guitars (do 2013) Je spoluzakladatel kapely Silhouette. Je učitelem na VMBO škole. V roce 2001 se zaměřil na bicí a hrál v country kapele, kde se dostal přes svého přítele. Byla to podle něj dobrá kapela, ale nijak zvlášť se mu nezamlouvala hudba. Naučil se hrát na bicí, ale to bylo to jediné, co mu to přineslo. V té době uviděl na internetu inzerát o kapele, která potřebovala zpěváka a bubeníka. To bylo perfektní, protože Jos také zpíval. Zatelefonoval chlápkovi jménem Brian de Graeve, ale bohužel už skupinu, kterou měl, už dávno rozpustil. Během jejich rozhovoru ale zjistili, že mají mnoho společného a rozhodli se zůstat v kontaktu. Každý druhý týden se setkáavali a vyměňovali si navzájem složené písně, poslouchali hudbu a hráli na kytary. Po několika letech začali uvažovat: Nebylo by skvělé hrát naše vlastní písničky v kapele? Takže v roce 2004 se rozhodli do toho vkročit, a poté, co Brian absolvoval mnoho setkání a cest, měli prvotní line-up a basista Gerrit-Jan Bloemink, klávesista Toine van Riesewijk a kytarista Henny van Veenendaal se připojili ke skupině. Používali tehdy školu, kde Jos pracoval jako dočasnou zkušebnu. Byl to dobrý pocit, že konečně mohli hrát vlastní písničky s kompletní kapelou. Nicméně, sestava rozpadla velmi brzy. Henny žil docela daleko od zkušebny a měl mnoho jiných věcí na práci. Zůstal v blízkosti kapely, byl také vynikající grafik a - jak se později ukázalo on - využili tuto jeho schopnost tím, že později vytvořil přebaly jejich alb. U Toineho se objevily zdravotní problémy a nevyhnutelně byl nucen opustit ve stejném roce kapelu. Jejich hlavním úkolem bylo najít nového klávesistu. Opět zvěřejnili inzerát na podzim roku 2004. Gerrit-Jan, Brian a Jos se snažili hodně, aby vytvořili pevný základ pro Erika Laana, nového člena kapely, který se nakonec připojil na začátku roku 2005. Kromě jeho hraní na klávesy, Erik také přispěl skupině skládáním písní a vynikajícím hlasem. Konečně si zvolili i název a tak se v roce 2005 se narodil Silhouette.
MaryO Flute, Backing Vocals	Bart Laan Guitars (syn Erika Laana)
Tamara van Koetsveld Clarinet	Sophie Zaaijer Violin

Studiová alba:
2017 The World Is Flat
2014 Beyond The Seventh Wave
2012 Across The Rubicon
2009 Moods
2007 A Maze

DVD:
2017 Staging The Seventh Wave

Singly:
2014 When Snow's Falling Down

Skupina: Brian de Graeve - Lead & Backing Vocals, 12-string Guitar Daniel van der Weijde - Electric & Acoustic Guitars Erik Laan - Keyboards, Bass Pedals, Lead & Backing Vocals Jurjen Bergsma - Bass, Acoustic Guitar, Backing Vocals Rob van Nieuwenhuijzen - Drums, Percussion Hosté: Joke Laan Morsch - Soprano Vocals MarYo - Backing Vocals Petruschka Schaafsma - Oboe Chantal van den Dungen - Flute Ger Otten - French Horn Sophie Zaaijer - Violin	The World Is Flat Vyšlo 23. září 2017, Progress Records, PRCD066 (Netherlands) Seznam skladeb: 01. March Of Peace (5:36) 02. The Flow (8:47) 03. Six Feet Underground (9:35) 04. Symphony For A Perfect Moment (17:55) i. A Perfect Moment ii. Keep The Memory Alive iii. Lost Diaries iv. Lucid Dreams v. The Promise 05. Sakura (2:49) 06. Turn It Off (5:29) Total Time: (50:11) Production: Erik Laan Mixing and mastering: Bart Laan Artwork and graphic design: Antonio Seijas

Skupina: Erik Laan - Keyboards, Vocals Rob van Nieuwenhuijzen - Drums Gerrit-Jan Bloemink - Bass Jurjen Bergsma - Bass Brian de Graeve - Guitars, Vocals Daniel van der Weijde - Guitars Hosté: Erik Laan - Additonal Bass Ton Scherpenzeel - Keyboards (Kayak, Camel) Ruben van Kruistum - Cello (Adeia, Chris) Laura ten Voorde - Violin (Adeia) Marjolein DeciBel - Flute Tamara van Koetsveld (Dutch Royal Airforce Orchestra) - Clarinet	Beyond The Seventh Wave Vyšlo 24. listopadu 2014, FREIA Music, THOR 19CD Seznam skladeb: 01. Prologue (2:32) 02. Betrayed (Instrumental) (1:42) 03. Web Of Lies (12:51) Part I - The Vow (8:20) Part II - The Plot (4:31) 04. In Solitary (6:16) 05. Escape (Instrumental) (5:14) 06. Lost Paradise (10:19) 07. Betrayed Again (instrumental) (1:25) 08. Devil's Island (8:55) 09. Beyond The Seventh Wave (7:39) 10. Wings To Fly (5:09) Total Time: (61:38)62:02 Producer: Aldo Adema, Erik Laan Concept: Erik Laan Mastered: Han Uil Mixed: Aldo Adema Artwork: Antonio Seijas
"Beyond the Seventh Wave" je koncepční více než 60 minutové album s tématem hladu po svobodě, což je společné téma pro hodné lidi. Je založeno a inspirováno knihami a filmy o pobytu lidí nevinně odsouzených, např. jako "Escape From Alcatraz", "Fugitive" ad "The Next Three Days". Ale ze všeho nejvíc byla inspirace nalezena románem "Papillon", ve kterém byl Francouz odsouzen k doživotním nuceným prácím za trestný čin, který nespáchal. Utekl několikrát, ale bylo mu souzeno žít své dny na "Ďáblově ostrově". Unikne nakonec?
Skupina: Brian de Graeve - Guitars, Vocals (01,04,06,08) Jos Uffing - Drums, Vocals (03,05,07), Backing Vocals Erik Laan - Keyboards, Vocals (02) Gerrit-Jan Bloemink - Bass Hosté: MaryO - Flute, Backing Vocals	Across The Rubicon Vyšlo 30. června 2012, Progress Records, PRCD 049 Seznam skladeb: 01. Across The Rubicon (2:18) 02. Breathe (11:31) 03. Empty Places (4:05) 04. When Snow's Falling Down (7:09) 05. Anybody (11:21) 06. Grendel Memories (5:41) 07. Nothing (4:22) 08. Don't Stop This Movie (11:55) Total Time (58:22) Recorded and produced between July 2011 and March 2012 at The Brewery in Vleuten (The Netherlands) Music composed, arranged and performed: Silhouette and Aldo Adema Production: Erik Laan Mixing: Aldo Adema Mastering: Han Uil Photography: Arthur Haggenburg, Barry Groeneveld, Chris Postuma, Mark Kennedy, Ron Kraaijkamp Artwork and Layout: Ed Unitsky
"Across The Rubicon" je silně melodický počin s velkolepými klávesovými plochami. Příznivci kapel jako Marillion nebo IQ budou určitě potěšeni touto hudbou a zároveň její nakažlivou atmosférou. Dvojminutová orchestrální předehra "Across The Rubicon" příjemně zahřeje jemným zpěvem a také akustickou kytarou. Po ní následuje dlouhá kompozice "Breathe", kterou charakterizuje hlavně skvělá práce klávesisty Erika Laana. Jeho vklad je pro tuto nahrávku absolutně určující a talent pro skládaní symfonických ploch se mu rozhodně popřít nedá. Pěkně odezpívané linky postupně odkrývají i různé registry kláves jako např. varhany nebo hammondky. Nebesky znějící "Empty Places" obsahuje hlavně silné melodické linky. Hudba je zpočátku jemná jenom s doprovodem akustické kytary a kláves, ale odpichne se později k rytmické části s krásnou myšlenkou. Hned na to navazuje další pecka "When Snow's Falling Down" s lahodně znějícími vokály a výpravnými klávesovými plochami. Instrumentální vložka je zpracovaná skvostně a své velmi vkusné sólo si tu odehraje také kytara. Klávesová bomba s názvem "Anybody" je další majestátní kousek této desky. Varhany, hammond či mellotron jsou tak invenčně zpracované, že to až zamrazí. "Grendel Memories" je jen další kamínek v této melodické mozaice nápadů. Řezavé hammondky vytvářejí dokonalý profil melodické lince a hustnoucí atmosféře. Jemnější skladba "Nothing" povznáší nejen svou melodií, ale také mellotronem a akustickou kytarou. Přidaní rytmiky je opět vydařeným tahem a klávesy přebírají znovu hlavní slovo. Nejdelší kompozice "Don't Stop This Movie" začíná kromě jiného i flétnou. Samozřejmě dojde i na změny motivů nebo rytmů, které však mají stále melodický charakter. Hradby kláves a kytarových sól zde nejsou samoúčelné a ukončují desku v hutném epickém duchu.
Skupina: Brian de Graeve - Guitars, Vocals Erik Laan - Keyboards, Vocals Jos Uffing - Drums, Vocals Gerrit-Jan Bloemink - Bass Hosté:	Moods Vyšlo 2009, Freia Music/Progress Records, PRCD 036 Seznam skladeb: 01. Concert Hangover (8:48) 02. Don't Threaten My Peace Of Mind (6:06) 03. Searching For Her (6:41) 04. Second Time Down (4:23) 05. Don't Mess With Me (5:45) 06. Feeling God (5:15) 07. Unreal Meeting (10:48) 08. Cinema Backseat (5:16) 09. Far Away (6:04) 10.Moods (5:43) 11.Another Bed Time Story (7:32) 12.The Answers (5:57) Total Time: (78:18) Produced: Silhouette Mixing and Mastering: Gerben Klazinga

Skupina: Brian de Graeve - Guitars, Vocals Gerrit-Jan Bloemink - Bass Jos Uffing - Drums, Percussion, Acoustic Guitar, Vocals Erik Laan - Synthesizer, Keyboards, Vocals Hosté:	A Maze Vyšlo 2007, Self-Released Seznam skladeb: 01. Ocean Of Life (Jos Uffing) (4:38) 02. The Lie (Erik Laan) (5:29) 03. Special Days (Jos Uffing) (4:38) 04. Where Are You Now (Brian de Graeve) (4:54) 05. The World Is Gonna Get You (Brian de Graeve) (7:57) 06. Betray Me (Brian de Graeve) (5:55) 07. Reunion (Jos Uffing) (3:31) 08. Seize The Night (Brian de Graeve) (9:21) 09. Long Distance (Erik Laan) (7:15) Total Time: (53:34) Recorded & produced between August 2005 and May 2006 at the Avenue Soundstudio Utrecht Drums recorded at the Wellant-College in Montfoort Engineer, Mixed, Producer, Mastered: Erik Laan Artwork [Band Logo]: Brian de Graeve Artwork, Layout: Henny van Veenendaal Photography: Ernst Bos

Skupina:
Brian de Graeve - 12-string Acoustic Guitar, Lead & Backing Vocals
Daniël Van Der Weijde - Electric & Acoustic Guitars
Jurjen Bergsma - Bass
Erik Laan - Keyboards, Bass, Bass Pedals, Lead & Backing Vocals, co-producer
Rob van Nieuwenhuijzen - Drums, Percussion
Hosté:

Staging The Seventh Wave
DVD, vyšlo 24. února 2017, Progress Records, PRCD065

Seznam skladeb:
01. Prologue (2:31)
02. Betrayed (1:46)
03. Web Of Lies Part I The Vow (8:31)
04. Web Of Lies Part II The Plot (4:24)
05. In Solitary (6:17)
06. Escape (5:37)
07. Lost Paradise (10:10)
08. Betrayed Again (1:20)
09. Devils Island (9:12)
10. Beyond The Seventh Wave (7:31)
11. Wings To Fly (5:54)
12. Grendel Memories (5:25)
13. When Snow's Falling Down (10:28)
14. Unreal Meeting (10:42)

DVD Bonus Material - Utrecht (Silhouette XL)
15. Lost Paradise (9:54)
16. Betrayed Again (1:20)
17. Devils Island (8:50)
Total Time: (19:05)

Toto DVD bylo natočeno v Parktheater Alphen, kde Silhouette hráli úspěšné album "Beyond The Seventh Wave" v celém rozsahu. Toto album obsahuje DVD včetně speciálního bonusového materiálu a zvukové nahrávky z vystoupení na CD.

Skupina: Brian de Graeve - Guitars, Vocals Daniël Van Der Weijde - Guitars Gerrit-Jan Bloemink - Bass Jos Uffing - Drums Rob van Nieuwenhuijzen - Drums Erik Laan - Keyboards Hosté:	When Snow's Falling Down Vyšlo 2014, Rogue.nl/1401 Seznam skladeb: 01. When Snow's Falling Down (Single Edit) (4:13) 02. When Snow's Falling Down (CD Version) (7:10) 03. When Snow's Falling Down (Theatrical Acoustic Version) (4:12) 04. When Snow's Falling Down (Dance Edit) (3:30) Total Time: (19:05)
Na divadelní akustické verzi můžete slyšet pouze piano, akustické kytary a jasný hlas Briana De Graeve. Je to nejlepší kousek k posezení u krbu během vánočního večera spolu se svoji přítelkyní a sklenkou dobrého vína. CD verze je nejtěžší verze pro prog fandy. Taneční verze byla zaznamenaná pomocí slavného holandského DJ Mick Seyena.

Jos Uffing, Gerrit-Jan Bloemink, Erik Laan, Brian de Graeve

Gerrit-Jan Bloemink, Erik Laan, Brian de Graeve, Jos Uffing, Aldo Adema (host)

Line up Silhouette / February 8, 2013, Lakei, Helmond (NL)
Bart Laan (host), Jos Uffing, Brian de Graeve, Gerrit-Jan Bloemink, Erik Laan

Oficiální stránky:
http://www.silhouetteband.nl/

https://silhouettenl.bandcamp.com/

Poslední aktualizace: 17.11.2018