 
 
 
|
|
John Mitchell je muž s hodně bohatou hudební minulostí a historii - od hudebníka a zpěváka, skladatele až po producenta.
Takže není snad žádným překvapením, že jej můžeme objevit jako duchovního otce nového projektu s názvem Lonely Robot, když
od roku 2015 vydává desky a koncertuje právě se svým sólovým projektem Lonely Robot, jehož debutové album "Please Come Home"
vyšlo 23. února 2015.Eponymní nadcházející album ale přináší poprvé něco úplně jiného charakteru, na tomto albu miloval každou minutu, kterou vytvořil. Sám to komentuje: "Můžu upřímně říct, že to byla největší zábava, jakou jsem kdy měl ve studiu. Nic nesnižuje hodnotu toho, co jsem dělal dříve, s tím, že se můžu probudit ráno s nápadem písně v mé hlavě, sepsat ji a ještě do večera nahrát." Mitchell už dlouho přemýšlel o zahájení takovéhoto projektu, ale když objevil přestávku ve svých plánech vzhledem k plánům na další album jeho současné mateřské skupiny It Bites, nakonec využil příležitosti. "Lidé mě pobízeli k tomu albu dosti dlouho, ale odkládal jsem je tolikrát někam pořád dozadu, až Thomas Waber z InsideOut mě dotlačil k tomu, abych to realizoval. U Lonely Robot jsem měl čistý štít, a to je velmi vzrušující, protože nikdo neočekává nic konkrétního. Připomíná mi to hodně některé věco okolo alba kapely Kino [2005, "Picture"], které jsme udělali a nikdo nevěděl, co z toho vznikne. Hudebně je album "Lonely Robot" velmi proggy, ale spíše atmosférou než technickými dovednostmi. Připomíná mi to místy Kino a Frost*, ale je rozdílné od obou." K dispozici je celkem 11 skladeb s univerzálním Johnem Mitchellem obstarávajícím hodně instrumentální výkon a vokály. Ale stejně tak si přivedl i některé zajímavé hudební talenty na hostování. "Craig Blundell nahrál veškeré bicí. Zmapovali jsme všechny jeho party v předstihu, ale i tak přinesl hodně své osobnosti do skladeb." Zpěvák Marillion Steve 'H' Hogarth se uvedl ve dvou písních, ale ne v jeho obvyklé roli. "Ano, udělal doprovodné vokály. Ale jeho hlavní přínosem byla hra na klavír, kterou odvedl s delikátním cítěním." 
"Po celou dobu jsem požadoval po hostech, aby udělat něco jiného, než je o nich známo. Například zpěvačka Kim Seviour z
Touchstone zpívá v jedné skladbě s názvem "Oubliette", kde jsem ji dostal do spodního konce jejího vokálního rejstříku, ke kterému
se obvykle nedostane k využití." Mitchell říká: "Znám Kim již přes 12 let. Hrál jsem jí na jejích 18. narozeninách a stali
jsme se přáteli od té doby. Vždycky jsme diskutovali o nějaké společné práci. Myslel jsem, že by bylo skvělé dostat ji na mé albu. V
Touchstone má více operní přístup ve stylu svého zpěvu."Na albu se objevili i další dva uznávaní zpěváci, z nichž prvním je zpěvačka Heather Findlay. "Nazpívali jsme spolu duet s názvem "Why Do We Stay", který byl vlastně první napsanou skladbou pro album. Heather je obvykle známá svým lidovým stylem zpěvu, ale pro tuto píseň jsem jí dal radu, aby k písni přistoupila jako Kate Bush - sípavě a emotivně." Možná je na albu překvapením účast zpěváka Petera Coxe z Go West. "Když si vzpomenete na Petera, okamžitě myslíte na pop osmdesátých let, že ano? Ale cítil jsem, že jeho rozechvělý baryton by vyhovoval dokonale mé skladbě "The Boy In The Radio". 
A ještě jednou pop 80. let. John se zeptal také Nika Kershawa, zda by nepřispěl kytarovým sólem ve skladbě "Humans Being",
neboť jsem dlouho fanouškem jeho stylu. John ovšem nemohl odolat požádat svého dobrého přítele a klávesistu Jem Godfreye z Frost,
zda by rovněž neřidal své jedinečné hudební zacházení u dvou skladeb, včetně titulové "Lonely Robot". Nick Beggs nahral všechny
basové party a jeho příspěvek na Chapman Stick je i na několika dalších písních.Je tu ještě jeden významný přispěvatel alba, je to hlas vypravěče, který poskytl proslulý anglický herec Lee Ingleby. "Je to jeden z nejlepších britských herců současnosti. Hrál ve filmech Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, Master and Commander, stejně jako je znám z hlavní role v nedávném televizním seriálu BBC "Our Zoo". Požádal jsem jej, zda by poskytl určité motivy na klíčových místech v albu a pomohl propojit vše společně s hlavním tématem alba. "Koncept alba je o tom, jak některé starověké civilizace, například, Mayové, Egypťané a Číňané - měly k dispozici technologie nad rámec toho, co by příslušelo jejich době. A já mluvím o tisíciletí až do 1000AD. Je to, jako kdyby byli transplantováni někteří lidé na planetu z jiného světa a času." John Mitchell uspořádal zahájovací party k představení projektu Lonely Robot a desky "Please Come Home" v pondělí 23. února v Lexington v Londýně. Byla to hvězdná událost, které se zúčastnil např. Steven Wilson, stejně jako mnoho hudebníků, kteří hostovali na albu, jako Heather Findlay a člen Marillion Steve Hogarth. I když se událost konala jen jako větší meet-and-greet, John Mitchell zahrál krátký akustický set v doprovodu Liam Holmese na klavír a připojili se i dva z hostujících zpěváků, kteří se objevili na albu.  Zde je John a Heather v duetu při "Why Do We Stay", jednom z vrcholů alba.  Kim Seviour z Touchstone byla druhým hostem na jevišti s písni "Oublette". Lonely Robot, projekt producenta, kytaristy, zpěváka a textaře John Mitchell (It Bites, Frost*, Arena), oznámil ústy svého tvůrce a zakladatele, že jeho očekávané druhé studiové album "The Big Dream" vyjde dne 28. dubna 2017. Po celkem dobře přijatém debutu v roce 2015 "Please Come Home" má album "The Big Dream" jedno hlavní téma, ve kterém uvidíme Astronauta, ústřední postavu v dobrodružství Lonely Robot, rozvíjející se po dlouhém období stagnace. John Mitchell vysvětluje: "Astronaut se probudí z kryogenním spánku, ale zjistí, že již není ve vesmíru, ale je v nějaké lesní oblasti obklopen skupinou divných lidí se zvířecími hlavami! Je to trochu nereálné, trochu jako "Sen noci svatojánské" do určité míry. Tohle je něco jako solipsistický opar, pro nedostatek lepšího popis!" Solipsismus je ve filosofii krajní forma subjektivismu, založená na myšlence, že existuje pouze moje vědomí a nic jiného. Ve vývojové psychologii Jeana Piageta znamená solipsismus vývojové stadium, kdy dítě ještě nedokáže jasně rozlišit mezi sebou a vnějším světem. Pokud jde o koncept celého projektu Lonely Robot, Mitchell dodává: "Vždy jsem předpokládal příběh astronauta na cestě, který se bude vyvíjet v průběhu tří alb. A vždycky jsem věděl, kde jsem chtěl pokročit s druhým albem - astronaut se přesunne z vesmíru do podivného a neznámého prostředí. Nyní ještě nemám ideu, co se bude dít za třetí nahrávce - ale raději o tom začnu hned přemýšlet!" A pokračuje: "Klíčem inspirací pro Lonely Robot pochází z mé lásky k sci-fi filmům a atmosférickým soundtrackům, které je často doprovázejí, např. jako kompozice Alana Silvestriho pro Kontakt a práce Clinta Mansella na Moon." Album bude k dispozici jako speciální digipak CD (včetně 3 bonusových skladeb), boxsetu 2LP+CD a jako digitální nahrávka. Lonely Robot bude předveden i naživo na pódiu s Craig Blundellem na bicí, Stevem Vantsisem (Fish) na basu a Liamem Holmesem na klávesy. Kytary a zpěvu se pochopitelně zhostí sám John Mitchell. John Mitchell ohlásil na 26. května 2019 vydání třetího alba svého sólového projektu Lonely Robot. Jedná se o závěrečnou část "trilogie astronauta”. Deska dostala název "Under Stars" a vyjde pod hlavičkou Inside Out Music. Na albu se objeví 11 skladeb a v digitální verzi další tři skladby. Tentokrát se hudebník zabývá tematem současného člověka, který využívá současné technologie bez ohledu na výsledky. Na desce mu opět vypomáhají Craig Blundell (Steven Wilson, Pendragon) na bicí a Steve Vantsis (Fish) na baskytaru. 
Projekt Lonely Robot, jehož producentem, kytaristou a zpěvákem/skladatelem je John Mitchell (Kino, Frost*, Arena, It Bites),
se chystá vydat své čtvrté album "Feelings Are Good" 17. července 2020, jako nový závěr dodatečný závěr "Astronautské
trilogie". John novou nahrávku okomentoval: "Feelings Are Good" je trochu odklonem od prvních tří alb Lonely Robot nebo
"Astronaut Trilogy", jak se všeobecně stala známou. Pokud jde o "Feelings Are Good", chtěl jsem prozkoumat více osobních témat
a písničky se hodně týkají individuálních zážitků a příběhů, které podle mého života byly základními kameny, dobrými i špatnými.
Dlouze i krátce, jsme zpátky na planetě Zemi a já musím brousit osobní lyrickou sekeru!""Feelings Are Good" bude k dispozici jako limitovaná edice CD Digipak, Gatefold 2LP+CD nebo jako digitální album v 16 i 24bitové verzi, všechny včetně 2 bonusových skladeb. Přebalu se znovu ujal Paul Tippett / Vitamin P (Black Star Riders, Frost *) a John říká o obálce: „Předloha má být trochu znepokojující. Zavřené oči a podlepené ústa mají představovat, jak lidé jsou velmi chráněni svými emocemi a jakým lepším způsobem, jak je vyzařovat, než okny do duše a úsměvu?" 
Projekt Lonely Robot pod vedením zpěváka, kytaristy a producenta Johna Mitchella s potěšením oznámil 15. června 2022
vydání svého pátého studiového alba "A Model Life" 26. srpna 2022. John k tomu uvedl: "Udělat "A Model Life"
bylo do značné míry záchranným lanem a skutečně probuzením na konci posledních let, které jsou pro nás obzvláště náročné.
Jeho vytvoření mi umožnilo uvědomit si, že život je v konečném důsledku nestálý a jediná pravá věc, která mi dává zaměření
a základ, je a vždy byla hudba. Může to tak být dlouho".Album "A Model Life", které překypuje frustrací ze stavu věcí a zároveň nemilosrdně tahá za struny srdce, je jednoznačně nejupřímnější a nejzranitelnější nahrávka Lonely Robot k dnešnímu dni. Od otvíráku "Recalibrating", který přemítá o důsledcích rozpadlého vztahu, a "Digital God Machine", sardonické pocty válečníkům na klávesových deskách po celém světě, až po patos pro "chlapy, co nepláčou" v Rain Kings a absurdně dojemnou "Duty Of Care" s tématem adopce. Pečlivě, tyto nové písně poskytují bodový, ale hluboce emocionální soundtrack do neklidného a nejistého světa. Album bude k dispozici jako Limited CD Digipak, Gatefold 2LP/CD a jako Digital Album, s předobjednávkami od 24. června 2022. |
|
|
Členové:John Mitchell - Guitars, Vocals (Kino, It Bites, Arena) Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Craig Blundell - Drums |
John Mitchell(celým jménem Jonathan Christian Mitchell) (Narozen 21. června 1973) Je kytarista, zpěvák a skladatel britské kapely It Bites. Hraje ale na kytaru i v dalších progresivních rockových kapelách, včetně Arena, The Urbane, Kino, Frost* a s Johnem Wettonem. Ještě dříve se ukázal ve skupinách jako Lurch, Montserrat, Fake Smile nebo Gash. V roce 2008 Mitchell se připojil ke kapele A, kde hrál na basu namísto původního baskytaristy Daniela P. Cartera na podporu Wildhearts při jejich prosincovém turné po Velké Británii, stejně jako deseti zastívkovém turné v roce 2009. V roce 2012 Mitchell cestoval s Martinem Barre v jeho kapele "New Day", kde mimo jiné nazpíval vokály v mnoha písních od Jethro Tull. Je také hudebním producentem a zvukařem v Outhouse Studios, nahrávacím studiu v Readingu ve Velké Británii, kde natočil a produkoval hudbu pro řadu populárních britských rockových kapel včetně Enter Shikari, You Me At Six, Lower Than Atlantis, Architects, Ivyrise, Anavae, The Blackout, Kids In Glass Houses, Funeral for a Friend, My Passion, Exit Ten, Touchstone a You And What Army. |
Nick Beggs(Narozen 15. prosince 1961, Winslow, hrabství Buckinghamshire, Anglie) Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Nick Beggs se narodil rodičům Herbertu a Joan Beggsovým. Ještě když byl dítě, se rodina přestěhovala do městečka Leighton Buzzard nedaleko Londýna, kde Nick Beggs žije dosud. Již od mládí ho fascinovala hudba, především pak artrockové kapely v čele s Yes. Již v deseti letech založil svoji první kapelu Johnny and The Martians, kde hrál na bicí a jeho dva přátelé na trubku a akustickou kytaru. Zásadnější ovšem bylo navštěvování střední školy Linsdale Secondary School, kde se setkává se Stevem Askewem, Stuartem Nealem a Jazem Strodem. S nimi zakládá v roce 1979 kapelu Art Nouveau. V té době už působil na umělecké škole Barnfield College v Lutonu, odkud ale záhy po smrti matky odchází a živí se jako popelář v Leighton Buzzard. Kapela přesvědčuje Beggse, že pokud chtějí uspět, musí se věnovat spíše krátkým, tří až čtyřminutovým písničkám a Beggs ustupuje od svého pobláznění art rockem. Mezitím obrážejí všechny hospody a kluby ve městě a jeho širokém okolí a snaží se za každou cenu prorazit. V roce 1980 natočili svou první desku "Fear Machine", již se sice dostalo určité publicity v rádiovém programu legendárního Johna Peela, ale prodalo se jí jen několik set kusů a k nahrávací smlouvě s velkým vydavatelstvím to nevedlo. K úspěchu jim citelně chyběl frontman, a proto v roce 1981 vyhlásili konkurz na místo hlavního zpěváka. Ten posléze obsadil sólový performer a herec Limahl (přesmyčka z jeho pravého příjmení Hamill) a kapela se na Beggsův návrh přejmenovává na Kajagoogoo. Kajagoogoo Inspirací k tomuto názvu údajně byly první zvuky, které vydává batole - Gaga Goo Goo, a s trochou úpravy z toho vychází konečně Kajagoogoo. Nick Beggs na tento název údajně přišel ještě v době, když pracoval jako popelář. V roce 1982 se kapela dostala na prestižní pódium londýnského Embassy Clubu. Tady si jich všimli nejen zástupci nahrávací společnosti EMI, ale i klávesista kapely Duran Duran Nick Rhodes. Kapela tak díky jednomu koncertu získala jak nahrávací smlouvu, tak producenta svého prvního alba "White Feathers", které vyšlo v roce 1983 a produkce se po boku Nicka Rhodese ujal Colin Thurston, který produkoval i předchozí desky Duran Duran. Deska se dostala na pátou pozici v britském prodejním žebříčku a v americkém pak na 35. pozici. Singl, který desce nejvíce pomohl k tomuto úspěchu, byl "Too Shy", který se v několika zemích dostal do 
Top 5. Z desky vzešly i další hity "Ooh To Be Aah" a "Hang On Now", které se oba dostaly do Top 20 ve Velké Británii. Paradoxem
je, že Kajagoogoo měli hit na vrcholu hitparády dříve než jejich mentoři z Duran Duran. Během následujícího turné, které kapela
absolvovala po Evropě, se z nich staly megahvězdy mezi kapelami nové vlny, jako byli již zmínění Duran Duran nebo The Police,
Spandau Ballet a další. S tím, jak přišel úspěch, ale narostlo i napětí v kapele, což v polovině roku 1983 vyústilo ve vyhození
zpěváka Limahla z kapely. Jeho roli frontmana převzal Nick Beggs a teď již jen čtyřčlenná sestava se pustila do práce na novém
albu.Prvním singlem ohlašujícím nové album byl "Big Apple", který se dostal v Británii do Top 10. Následoval "The Lion’s Mouth", který zaznamenal podstatně menší úspěch a skončil pouze v Top 30. Samotné album "Islands" vyšlo v květnu 1985. Jeho produkce se ujali samotní členové společně s Colinem Thurstonem. Album se nakonec dostalo na 35. místo v britském prodejním žebříčku a ve Spojených státech se sotva dostalo do Top 200. Pro potřeby amerického trhu se kapela navíc přejmenovala na Kaja a pozvolnou ztrátu fanoušků se snažili vyrovnat nekonečným koncertováním. Zřejmě znechucen vývojem v kapele a ústupem ze slávy odešel na počátku roku 1985 z kapely bubeník Jaz Strode. V reakci na jeho odchod se kapela rozhodla přejmenovat definitivně na Kaja (své v tom sehrálo i přesvědčení, že se tím zbaví své "bubblegum“ nálepky). V roce 1985 vydávají album "Crazy People’s Right To Speak", jež se dostává pouze na 65. místo v britské hitparádě a prakticky tak předpovídá brzký zánik kapely. Ve studiu se spolu s kapelou objevuje několik zajímavých lidí - na bicí hraje Dave Mattacks (Fairport Convention, Jethro Tull, Chris Rea), perkusista Luis Jardim (McCartney, Rolling Stones, Asia, Elton John, Jeff Beck ad.) nebo kytarista Michael Thompson. V roce 1986 se ale kroky kapely na dlouhých osmnáct let rozchází. Reunion V roce 2004 přichází krátký reunion kapely. Původní pětice muzikantů spojila své síly pro program hudební stanice VH1 Bands Reunited. Přes nabídky na další hraní se kapela dohromady ve skutečnosti nedala, neboť mezi nimi stále vládly neshody. V roce 2007 se ovšem trojice, která v roce 1986 s kapelou končila - tedy Beggs, Askew a Neale, rozhodla s Kajagoogoo pokračovat a začali koncertovat. V polovině roku vyšel singl "Rocket Boy", který byl o rok později následován novým albem "Gone to the Moon". To už byla kapela znovu v pěti členech, neboť se připojili i Limahl a Jaz Strode. Společně začali objíždět pódia a ještě téhož roku vydávají EP "Death Defying Headlines". V roce 2009 pokračovali v turné po Evropě a vydali album "Best Of", jehož součástí je i několik dalších nových skladeb. V současnosti kapela, resp. společnost EMI, vydává další album "Best Of", jehož součástí budou i remixy skladeb. A také stále koncertují. Další projekty Po rozpadu Kajagoogoo v roce 1986 se Nick Beggs snažil psát s různými dalšími autory nové skladby, vše si ale sedlo až s projektem Ellis, Beggs & Howard, který vznikl v březnu 1987. Vedle Beggse byli členy klávesista Simon Ellis a zpěvák Austin Howard. V Británii kritikou nepříliš dobře přijatý projekt se nakrátko uchytil v dalších evropských zemích, zejména díky hitu "Big Bubbles, No Troubles". V Británii se skladba dostala pouze do Top 50 a kritika neměla tento projekt ráda hlavně kvůli Beggsovi a jeho předchozímu působení v Kajagoogoo. V roce 1987 předskakují Ronniemu Woodovi, Bo Diddleymu, T’Pau nebo Roachford. V roce 1988 vydává kapela album "Homelands", které ale nenásledovalo úspěch singlu a nezabodovalo. Přesto díky singlu kapela pobrala alespoň v kontinentální Evropě několik cen. A prakticky celý rok 1988 projezdili na turné. V roce 1989 se však projekt rozpadá. Po několika letech potom Beggs dává k dispozici nahrávku "The Lost Years Vol. 1", kterou stačili natočit těsně před svým rozpadem. Za zmínku stojí, že se na zmíněném albu podíleli i kytaristé Robert Fripp a Warren Cuccurullo. Na začátku roku 2010 dal Nick k dispozici pokračování "The Lost Years Vol. 2" (na obal desky byl použit portrét kapely od Ronnieho Wooda).  V době působení v Ioně se ale Nick věnoval i dalším projektům - několikrát byl na turné s Cliffem Richardem a natočil několik alb (Steve Howe nebo Gary Numan). V roce 1989 začal studovat na Guitar Institute and Bass Tech v Londýně, kde o tři roky později začal i učit hru na baskytaru a Chapman Stick. V polovině devadesátých let vystřídal několik zajímavých zaměstnání - ať už jako vyhledávač talentů pro Phonogram Records, nebo jako hudební ředitel německých Alphaville. Také natočil několik desek s jinými umělci (Tina Turner, Belinda Carlisle, Warren Cuccurullo, Howard Jones) a vyjel na turné s Warrenem Cuccurulloem, Vinniem Colaiutou nebo Howardem Jonesem. Na počátku tisíciletí se konečně dostal k natočení sólového alba, pro které psal materiál již od poloviny osmdesátých let. Na rok se také stal členem tria Johna Paula Jonese (díky doporučení Roberta Frippa) a natočil s ním jedno album. V té době také začal psát pro prestižní hudební časopis Bass Player pravidelné sloupky, stal se stálým členem kapely Kim Wilde a hrál na koncertech s ABC, Toyah, Midgem Ureem, Howardem Jonesem nebo zpěvačkou Nena. V roce 2009 dostal lano do kapely bývalého kytaristy Genesis Steve Hacketta a od té doby s ním intenzivně koncertuje. V roce 2010 s ním také natočil desku "Out of the Mouth’s Tunnel". V poslední době také koncertoval s kapelou doprovázející Steve Wilsona z Porcupine Tree. |
Craig Blundell(narozen 1. ledna 1970, Sydney, Australia, žije v Surrey, UK) Drums Je bubeník na volné noze, producent, zvukový designér, spisovatel a pedagog a skutečný velvyslanec britského bubnování. Craig hraje na bicí více než 30 let. Celých více než 30 let se Craig věnoval hodinu co hodinu upěvňováním svých dovedností a vybudoval si postupně svůj profil a pověst v průběhu let jako skutečný vyslanec britského bubnování na mezinárodní scéně, vždy kráčel svoji vlastní jedinečnou cestou, aby se stal jedním z nejlepších clinic bubebíků a pedagogů v moderním bubnování. Je vysoce ceněn po celém světě pro svá živá vystoupení, výuku, nahrávání a představení v rámci drum clinic. Je V-Drums Roland International Ambassador a Clinician pro Premier a Paiste. Má velmi úspěšný pedagogický ateliér, kde vyučuje některé nové talenty měsíc co měsíc. Je pravidelným přispěvatelem do časopisů a má svůj pravidelnný velmi populární sloupek v magazínu Drummer, který má mnoho čtenářů kvůli jeho jedinečné perspektivě a pozitivní přinos. Zastává roli mezinárodního clinic hráče pro značku Roland. Nahrává a vystupuje s legendárním junglistem Congo Natty, objevuje se na mezinárodněch akcích firem Mapex a Paiste a k vidění může být i na R & B festivalech s uskupením King King. Vyučoval na mnoha bubenických seminářích vedle některých z nejlepších jmen v oboru a stává se široce považováným vynikajícím pedagogem s jedinečným rozhledem. Produkuje a píše svůj vlastní hudební materiál pro různé vnitrostátní rozhlasové pořady, reklamy a společností pod názvem Dr. oKtopUs, pravidelně pořádá wowing představení pro diváky jako neuvěřitelný DJ Dr. oKtopUs.  V současné době hraje živě s Davidem Crossem z King Crimson a neo progressivisty FROST*. www.craigblundell.net www.droktopus.net |
|
|
|
Studiové desky: 2022 A Model Life 2020 Feelings Are Good 2017 Under Stars 2017 The Big Dream 2015 Please Come Home |
Ostatní nahrávky: |
|
Skupina: John Mitchell - Guitars, Vocals, Bass, Keyboards Nick Beggs - Bass Craig Blundell - Drums Hosté: Steve Vantsis - Bass Liam Holmes - Keyboards Kim Seviour - Vocal (14) |
A Model LifeVyšlo 26. srpna 2022, InsideOut Music, IOM647 (Europe) Seznam skladeb: 01. Recalibrating (5:00) 02. Digital God Machine (6:04) 03. Species In Transition (6:15) 04. Starlit Stardust (5:48) 05. The Island Of Misfit Toys (4:14) 06. A Model Life (5:23) 07. Mandalay (1:50) 08. Rain Kings (6:33) 09. Duty Of Care (6:22) 10. In Memoriam (5:51) Total Time: (53:20) Producer: John Mitchell Art Direction, Design [Packaging]: Graeme Bell Artwork: Paul Tippett/Vitamin |
|
Skupina: John Mitchell - Guitars, Vocals, Bass, Keyboards Nick Beggs - Bass Craig Blundell - Drums Hosté: Steve Vantsis - Bass Liam Holmes - Keyboards Kim Seviour - Vocal (14) |
Feelings Are Good Vyšlo 17. července 2020, InsideOut Music, IOMLP555 (Europe) Seznam skladeb: 01. Feelings Are Good (1:16) 02. Into The Lo-Fi (4:16) 03. Spiders (5:04) 04. Crystalline (5:16) 05. Life Is A Sine Wave (6:33) 06. Armour For My Heart (5:17) 07. Suburbia (5:03) 08. The Silent Life (5:04) 09. Keeping People As Pets (5:20) 10. Army Of One (6:23) 11. Grief Is The Price Of Love (1:25) 12. The Silent Life (Orchestral Version) (5:04) 13. Crystalline (Orchestral Version) (5:18) Total Time: (61:19) Written, Recorded, Producer [Produced], Mixed, Mastered: John Mitchell Artwork: Paul Tippett/Vitamin P (Black Star Riders, Frost*) Photography: Eleanor Craig |
 Skupina: John Mitchell - Guitars, Vocals, Bass, Keyboards Nick Beggs - Bass Craig Blundell - Drums Hosté: Steve Vantsis - Bass Liam Holmes - Keyboards Kim Seviour - Vocal (14) |
Under Stars Vyšlo 26. května 2017, InsideOut Music, IOMLTDCD 528 (USA, Europe) Seznam skladeb: 01. Terminal Earth (1:55) 02. Ancient Ascendant (5:47) 03. Icarus (5:20) 04. Under Stars (5:16) 05. Authorship Of Our Lives (5:39) 06. The Signal (3:19) 07. The Only Time I Don’t Belong Is Now (5:15) 08. When Gravity Fails (5:03) 09. How Bright Is The Sun? (6:03) 10. Inside This Machine (3:28) 11. An Ending (2:39) CD/digital bonus tracks 12. How Bright Is The Sun? (Cosmic Mix)*(5:58) 13. Under Stars (Cosmic Mix)* CD / digital bonus track (5:15) 14. Lonely Robot – Chapter One – Airlock* CD / digital bonus track (6:59) Total Time: (67:56) Written, Recorded, Producer [Produced], Mixed, Mastered: John Mitchell Artwork [Album Artwork Designed]: Paul Tippett Photography [Lonely Robot Portraits]: Tom Barnes |
 Skupina: John Mitchell - Guitars, Vocals, Bass, Keyboards Nick Beggs - Bass Craig Blundell - Drums Hosté: Steve Vantsis - Bass Liam Holmes - Keyboards Kim Seviour - Vocal (14) Lee Ingleby - Narrator [Narration] |
The Big Dream Vyšlo 28. dubna 2017, InsideOut Music, IOMSECD 476 (USA, Europe) Seznam skladeb: 01. Prologue (Deep Sleep) (2:12) 02. Awakenings (5:10) 03. Sigma (5:06) 04. In Floral Green (5:08) 05. Everglow (4:58) 06. False Lights (5:33) 07. Symbolic (5:06) 08. The Divine Art Of Being (5:38) 09. The Big Dream (8:02) 10. Hello World Goodbye (3:52) 11. Epilogue (Sea Beams) (2:48) Bonus Tracks: 12. In Floral Green (Acoustic Version) (5:16) 13. The Divine Art Of Being (Acoustic Version) (5:39) 14. Why Do We Stay? (feat. Kim Seviour) (5:15) Total Time: (73:43) Written, Recorded, Producer [Produced], Mixed, Mastered: John Mitchell Design, Art Direction: Paul Tippett |
 Skupina: John Mitchell - Guitars and Vocals Nick Beggs - Bass Craig Blundell - Drums Hosté: Peter Cox - Vocals (Go West) Steve Hogarth (Marillion) - Piano, Vocals Nik Kershaw - Vocals Heather Findlay - Vocals Jem Godfrey (Frost*) Lee Ingleby (Master & Commander, Harry Potter) Rebecca Neew-Menear Kim Seviour - Vocals (Touchstone) Kim Seviour - Vocals |
Please Come Home Vyšlo 23. února 2015, InsideOut Music, IOMSECD 415 (Europe) Seznam skladeb: 01. Airlock (3:55) 02. God Vs Man (5:40) 03. The Boy In The Radio (4:49) 04. Why Do We Stay? (5:10) 05. Lonely Robot (8:07) 06. A Godless Sea (5:26) 07. Oubliette (5:19) 08. Construct/Obstruct (5:46) 09. Are We Copies? (6:17) 10. Humans Being (5:36) 11. The Red Balloon (2:01) Total Time: (74:20) Producer: John Mitchell |
|
|
 John Mitchell, Heather Findlay, Steve Hogarth   John Mitchell, Kim Seviour  Kim Seviour  Heather Findlay  |
|
|
Oficiální stránky:https://johnmitchellhq.com/lonely-robot/ Další zdroje: http://www.insideoutmusic.com/ http://www.itbites.com/ http://www.planetfrost.com/ http://www.arenaband.co.uk/ http://www.outhousestudios.co.uk/ |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |
Poslední aktualizace: 16.6.2023