 | ||
 |
 |
 |
|
Bylo to v září 2009, kdy Williamu Beckersovi napadla myšlenka na hudební projekt. Prostřednictvím
"autora románu pro mládež" a společného přítele Luca Descampse byl představen producentovi Franku
Van Bogaertovi. William se pak rozhodl nahrát své první hudební nápady v Frankově ACE Studio. Hudební
nápady sice zpočátku byly nevalné, ale název projektu bylm již definitivně určen... FISH ON FRIDAY.
Znělo to dobře a nikdo nic nenamítal. Počáteční studiové nahrávky však byly poměrně zklamáním a bylo
jasné, že projekt potřebuje rozhodnější styl i zvuk. Na jednom studiovém sezení se pak Frank postavil
i na druhou stranu mixážního pultu, kromě produkce hudby začal vlastně také skládat a naživo hrát ve
studiu spolu s Williamem. A tehdy nastalo to kouzlo, když si dva klávesoví hráči sedli navzájem. Jsou
vzájemně inspirující, oba sdílejí zálibu k progresivního rocku, a donutili se navzájem skádat písně
věrni svým PROG vlivům a zároveň jim dodávali o něco více popmusic stylu.Za pouhých pár měsíců duo napsalo deset nádherných písní, vycházející z jejich progresivních kořenů, ale také výborně přístupné lidem, kteří nejsou obeznámeni s progresivním rockem. Frank dokonce prohlásil: "Myslím, že se snažíme být "ženám přátelský prog rockový 'nový impuls,... pokud někdy něco takového existovalo." 
Bylo ale jasné, že taková hudba musí být provedena velkou kapelou, jako to Frank požaduje u svých
pravidelných studiových kapel. Se zpěvem nebyl žádný problém,neboť William a Frank napsali tyto písně
jako nějaký druh moderního projektu jako Alan Parsons Project... Takže se rozhodli vyzkoušet nějaké
sólové zpěváky ještě před začátkem nahrávání. Frank měl představu, že mohl oslovit zpěváka úspěšné
kapely nové vlny '1000 Ohm'. Ale po několika audiencích s různými zpěváky, William došel vždy k závěru,
že nejlepší jsou Frankovy pilotní vokály. A tak přesvědčil Franka, aby nazpíval všechny vokály.
Jediným problém bylo, že "... Frank neměl pocit, že by se měl stát znovu zpěvákem. Nakonec se tak
rozhodl je šťasten, že tak učinil. Nahrávání alba ve studiu nakonec podpořili kalifornský kytarista
Marty Townsend a bubeník Marcus Weymaere.Debutové album "Shoot the Moon" vyšlo v roce 2010 a stalo se okamžitým hitem u progresivních fanoušků pro svoji melodickou a písničkově orientovanou skladbu. Melodický progresivní přístup alba brzy přinesl srovnání srovnání s kapelou Alan Parsons Project. Díky těmto povzbudivým reakcím na album "Shoot the Moon" kapela Fish On Friday odehrála několik živých koncertů v Belgii a projekt se začíná cítit trochu více jako kapela. 
 S druhým albem "Airborne" FOF oslovili ještě širší publikum a album se dostalo více do rádií hlavního proudu, stejně jako na specializované stanice progresivního rocku. Je to i díky tomu, že top baskytarista Nick Beggs (Kajagoogoo, Steven Wilson, Steve Hackett) z Velké ritánie se zapojil. Objevil se v titulní skladbě "Welcome". Nick zjistil, že FOF jsou jeho hudební vkus a tak se Nick Beggs rozhodl být součástí kapely pro příští třetí album. Vydavatelství Esoteric Anténa s potěšením oznamilo v roce 2014 vydání třetího alba "Godspeed", které vyšlo 27. října 2014. Toto album přineslo takové skvělé skladby jako "Callin’ Planet Home", "Just a Nightmare", "Ghost Song", "Sanctuary" a titulovou epickou desetinutovou skladbu "Godspeed". Na albu se také představil další speciální host Theo Travis, virtuózní saxofonista a flétnista, kterého přivedl Nick a je znám rovněž ze spolupráce se Steven Wilsonem, Soft Machine Legacy, Robertem Frippem, kapelou Gong, apod. 
 Vydavatelství Esoteric Antenna oznámilo, že 26. května 2017 uvolnila nové album kapely nazvané "Quiet Life". Album kapelou je následovníkem kritiky uznávaného předchůdce "Godspeed" z roku 2014. Na albu se opět uvedli basový virtuóz Nick Beggs, kalifornský kytarista Marty Townsend, belgický klavírista-zpěvák a producent Frank Van Bogaert, klávesista William Beckers a bubeník Marcus Weymaere. Pro nahrávání "Quiet Life" skupina přitáhla pozornost legendárního producenta Alana Parsonse, který je pozval, aby s ním spolupracovali ve studiích Abbey Road. Výsledkem je, že Alan produkoval píseň "Key Of Silence" na tomto albu, kde také hostuje jako zpěvák. Dalšími hvězdnými hosty jsou Theo Travis (Soft Machine Legacy a Steven Wilson), John Mitchell (Arena, Kino, Lonely Robot) a Lula Beggsová (dcera Nicka Beggsa). Lula, která byla ve Velké Británii zvolena za nejlepší nezávislou ženskou zpěvačku roku 2016, září ve dvou krásných duetech s Frankem, ve skladbách "Quiet Life" a "Sweet Love". Ryby v pátek mají svou vlastní výraznou hudební identitu, ale neznámé, kteří mají ocenění pro umělce, jako jsou The Alan Parsons Project, Blackfield, Genesis a spol. "Quiet Life" je album s deseti krásně napsanými progresivními skladbami nejvyšší kvality a je nejlepším albem kapely. V očekávání nového alba v létě vyšlo album "best of" s jednou dříve nevydanou skladbou. Kolekce "An Initiation (2010-2017)", jak název napovídá, má představit kapelu pro ty, kdo ji neznají. 
Vydavatelství Esoteric Antenna s potěšením oznámila vydání "Black Rain",
skvělého nového alba od FISH ON FRIDAY. "Black Rain" je jejich páté a patrně nejsilnějším album. Na každé z
jedenácti skladeb alba je bezchybná produkce a písně a aranžmá jsou nápadité a tvořivě napsané. Kapela, ve
které působí Nick Beggs, Frank Van Bogaert, Marty Townsend a Marcus Weymaere, zně pevněji a svižněji než kdy
předtím. "Black Rain" lze snad považovat za koncepční album o rychle se měnícím světě, pro některé snad až
příliš rychle, ve kterém žijeme... Naše měnící se prostředí, uprchlíci utíkající před válkou a globální
politické šílenství. Ačkoli má album určitě své temné stránky, je zde také prostor pro slunce a štěstí.
Jako odezvu na pozitivní reakce na vokální příspěvky Luly Beggs na předchozím albu "Quiet Life", zde získala Lula větší hostující roli, která se objevila ve čtyřech z jedenácti skladeb alba. Album je připraveno v krásném šestipanelovém digipacku s 16-stránkovou brožurou navrženou Michalem Karczem, která skutečně doplňuje hudbu tak, aby se z každé stránky "Black Rain" stalo skutečné umělecké dílo a album pro naši dobu. 
Belgičtí progrockeři Fish On Friday, ve kterých hraje i Nick Beggs na baskytaru, oznámili, že 27. října 2023
vydají své zbrusu nové album "8mm" prostřednictvím Cherry Red. Již šestá
studiová nahrávka je prvním albem kapely od "Black Rain" z roku 2020 a opět se na něm představuje čtveřice
vedená zpěvákem, klávesistou a kytaristou Frankem Van Bogaertem po boku Beggse, bubeníka Marcuse Waymaereho
a kytaristy Martyho Townsenda. Kapela zveřejnila video ke skladbám "Overture To Flame" a "Flame", které
původně nahrála britská glam/art rocková skupina Metro ze 70. let a vystupovala na jejich stejnojmenném
debutovém albu z roku 1977."Je to úplně poprvé, co FoF nahráli cover," uvedla kapela. "Původně to vydali Metro v roce 1977. Zůstali jsme co nejvíce věrni originálu a zároveň jsme mu dali náš vlastní nádech. "Overture To Flame" napsali Duncan Browne a Sean Lyons, "Flame" napsal Peter Godwin." |
|
|
Členové:
William Beckers - Keyboards and Percussion
Frank van Bogaert - Keyboards, Vocals, Additional Guitars
Marty Townsend - Guitars, Mandolin
Marcus Weymare - Drums, Percussion
Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing VocalsHostující hudebníci:
Bert Embrechts - Bass Guitar
Hans Van Der Leede - Guitars
Robin Aerts - Bass Guitar
Dany Caen - Backing Vocals
Chantal Kashala - Backing Vocals
Lula Beggs - Backing Vocals |
William Beckers(Narozen 1960) Keyboards and Percussion Díky neustálému dohledu svých rodičů začal hrát na klavír již ve velmi mladém věku. Nicméně, jejich úsilí se ukázalo marné, když William propadl více vášnivému lesku bubnů. Po několika letech přesvědčil své rodiče o "cool" image pianisty a tak se někdy v polovině 80. let radostně zrodila jeho hudební kariéra a jeho nově nalezená identita jako bubeník. William byl členem různých místních kapel a jako každý mladý hudebník, hledal podněty, inspiraci a leckdy nekonečné vzor rehearsels odměněn několika místních koncertů. V 90. letech sestavil doma své první profesionální studio a začal opět hrát na klavír. Ten pak zapojil do projektů s novými podobně smýšlejícími přáteli jako byli Robin Aerts, s nímž spolupracoval na několika projektech Dukes of Confusion (vedoucí až k dokončení dvou alb) a začal cestovat s románopiscem Lucem Descamps, kterého doprovázel při jeho vyprávění příběhů klavírem. Mezitím William objevil vášeň pro skládání a touha po nahrání sólového CD uzrávala stále více někde v jeho hlavě. Tato touha byla čím dál zřetelnější, takže se u Williama během let studio zapnilo opravdovou sbírkou reprodukované hudby v různých formách; od jednoduchých akordů až k plně rozvinutým písním. Až konečně přišel ten okamžik, kdy se dva hudební mozky Williama a Frank Van Bogaerta spojily v projektu Fish On Friday a přivedly jej k životu. | ||
Frank van Bogaert(Narozen 1962) Keyboards, Vocals, Additional Guitars Frank Van Bogaert začal svoji hudební kariéru ve věku 18 let, když založil belgickou kapelu New Wave s názvem 1000 Ohm. V roce 1981 pak 1000 Ohm zaznamenali velký mezinárodní hit se skladbou "A.G.N.E.S.", dodnes se ještě vysílá jako New Wave evergreen. Kapela měla více úspěchů, třeba jako žebříčkový hit roku 1985 "The Claim". V roce 1987 dal ale Frank kapele vale, aby se mohl soustředit na to, aby zahájil velmi úspěšnou kariéru jako producent / skladatel / zvukař. Strávil tolik času ve studiu s jeho bývalou kapelou, že se studio stalo Frankovým "přírozeným působištěm", jak o tom hovoří. Na konci 80. let a počátkem 90. let se Frank také stal žádaným skladatelem rozhlasových komerčních melodií a hudby pro televizní seriály. V té době si také pořídil v Antverpách ACE Studio. Jeho řídicí a producentské schopnosti rychle katapultovaly ACE Studio z nevelkého studia k jednomu z nejprestižnějších a nejvyužívanějších studií v zemi. I dnes, v těchto těžkých ekonomických časech, si ACE stále stojí na velmi silné pozici jako jedno z mála špičkových studií je v zemi stále ještě vlevo. Od poloviny 90. let Frank začal také vydávat uvolňovat elektronickou a filmovou hudbu pod svým vlastním jménem. Celkem takto vydal až 7 alb a jedno "best of" velmi kvalitní instrumentální hudby. Tato hudba byla několikrát oceněna, album "Geographic" z roku 19999 vyniklo, když získalo všechny tři ocenění German Schwingungen (WDR) v roce 2000 za nejlepší album, nejlepšího umělce a nejlepší píseň. Mezitím Frank nikdy nepřrušil svoji kariéru jako producent. Seznam umělců, s nimiž spolupracoval by byl velmi dlouhý, četl by se skoro jako slovník "Who Is Who" v belgickém hudebním světě. V posledním desetiletí se Frank specializuje na produkci rockové hudby s preferencí na progresivní rock, což je hudební styl, se kterým vyrůstal a němuž má velkou náklonnost. A to je také důvod, proč se ocitl v projektu Fish On Friday jako klávesista a zpěvák. Pro ty, kteří s nostalgickými pocity vzpomínají na na teplý vokální sound 1000 Ohm, je tak Frank zpátky a mnohem lepší při poslechu Fish On Friday. | ||
Marty Townsend(Narozen v Bakersfield, Kalifornie) Guitars, Mandolin Vystudoval univerzitu a získal titul BA v hudbě na San Diego State University. Od konce 1960 získal rozsáhlé zkušenosti v různých aspektech hudebního byznysu: vystupování, nahrávání, psaní, aranžování, produkce i výuka. Má zkušenosti ve většině populárních stylů hudby, včetně rocku, blues, jazz, R & B, country a bluegrass. Koncertoval a/nebo nahrával s takovými americkými umělci jako Buck Owens 'Buckaroos, Marty Haggard (Merle’s Son), Lee Greenwood, Tony Joe White, Steve Perry (Journey), Sonny Charles, The Checkmates a mnoha dalšími. Také hodně koncertoval jako vedoucí Pressure Point (semifinalisté populárního amerického televizního pořadu Star Search v roce 1986). Od konce 80. let žije a pracuje v Belgii. Od roku 1990 do roku 1996 byl hudebním režisérem, producentem a kytaristou populární belgické nahrávací společnosti Blue Blot. Také vystupoval a/nebo nahrával s takovými evropskými umělci jako Salvatore Adamo, Helmut Lotti, Mauranne, William Dunker, Tony O'Malley, Perry Rose, Ben Crabbem, Wim Opbrouck, Els Dottermans, Axl Peleman, Barbara Dex, Mama Jasje, Boogie Boy a mnoha dalšími. Od roku 2008 se stal hudebním ředitelem pro každoroční RTL vysílání "Televie". | ||
Marcus Weymare(Narozen v Charleroi, Belgie) Drums, Percussion Vystudoval Royal Conservatory of Music v Bruselu v oboru Jazz. Marcus je renomovaný a ceněný hudebník na evropské hudební scéně již od 90. let. Procestoval Belgii, Francii a Kanadu s řadou známých kapel, jako je Cowboys And Aliens, Stella (The Prestidigitatour s více než 50 koncerty), Gorki, Beverly Jo Scott, Barbara Dex, William Dunker, Admiral Freebee, Guy Swinnen a dalšími. Marcus je také hodně žádaný studiový hudebník pro uplatnění v různých stylech, které ovládá a jeho přesná hra jej předurčuje k jeho hudebním výletům jako nikoho dalšího. Někdo by mohl říci, že kdysi spolkl metronom. Marcuse můžete slyšet na CD od Beverly Jo Scott (Divine Rebel - Cut and Run), Barbary Dex (Blue Eyed Girl), Dereka (In the Red River) a Stelly (AB Rose). Můžete jej také vidět v akci na živé koncertní nahrávce na DVD od AB Rose (Stella) a Cut And Run (Beverly Jo Scott). Kromě toho, že tvrdě pracuje a je schopen podat i více než slušný výkon na basu, se Marcus stará o svého devítiletého syna a má rád dobré jídlo stejně jako jeho přípravu. | ||
Nick Beggs(celým jménem Nicholas Leighton Beggs) (Narozen 15. prosince 1961, Winslow, hrabství Buckinghamshire, Anglie) Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Nick Beggs se narodil rodičům Herbertu a Joan Beggsovým. Ještě když byl dítě, se rodina přestěhovala do městečka Leighton Buzzard nedaleko Londýna, kde Nick Beggs žije dosud. Jeho mladší sestra se jmenuje Jacqueline. Dětství a dospívání měl opravdu těžké, neboť matka mu zemřela na rakovinu, když mu bylo 17 v listopadu 1979. Otec odešel ještě předtím, když mu bylo 10 let. Musel se starat i o svoji sestru. Proto začal pracovat jako popelář hned po ukončení školní docházky. V té době již cítil, že se chtěl stát profesionálním hudebník s trvale uddržitelnou kariérou, takže se musel přizpůsobit pravidlům té doby. Od raného mládí jej fascinovala hudba, především pak artrockové kapely v čele s Yes. Již v deseti letech založil svoji první kapelu Johnny and The Martians, kde hrál na bicí a jeho dva přátelé na trubku a akustickou kytaru. Zásadnější ovšem bylo navštěvování střední školy Linsdale Secondary School, kde se setkává se Stevem Askewem, Stuartem Nealem a Jazem Strodem. S nimi zakládá v roce 1979 kapelu Art Nouveau. V té době už působil na umělecké škole Barnfield College v Lutonu, odkud ale záhy po smrti matky odchází a živí se jako popelář v Leighton Buzzard. apela přesvědčuje Beggse, že pokud chtějí uspět, musí se věnovat spíše krátkým, tří až čtyřminutovým písničkám a Beggs ustupuje od svého pobláznění art rockem. Mezitím obrážejí všechny hospody a kluby ve městě a jeho širokém okolí a snaží se za každou cenu prorazit. V roce 1980 natočili svou první desku "Fear Machine", již se sice dostalo určité publicity v rádiovém programu legendárního Johna Peela, ale prodalo se jí jen několik set kusů a k nahrávací smlouvě s velkým vydavatelstvím to nevedlo. K úspěchu jim citelně chyběl frontman, a proto v roce 1981 vyhlásili konkurz na místo hlavního zpěváka. Ten posléze obsadil sólový performer a herec Limahl (Chris Hamill, přesmyčka vznikla z jeho pravého příjmení Hamill) a kapela se na Beggsův návrh přejmenovává na Kajagoogoo. Ještě před příchodem Limahla chtěli znít jako kříženec mezi Devo a Talking Heads. Kajagoogoo Inspirací k tomuto názvu údajně byly první zvuky, které vydává batole - Gaga Goo Goo, a s trochou úpravy z toho vychází konečně Kajagoogoo. Nick Beggs na tento název údajně přišel ještě v době, když pracoval jako popelář. V roce 1982 se kapela dostala na prestižní pódium londýnského Embassy Clubu. Tady si jich všimli nejen zástupci nahrávací společnosti EMI, ale i klávesista kapely Duran Duran Nick Rhodes. Kapela tak díky jednomu koncertu získala jak nahrávací smlouvu, tak producenta svého prvního alba "White Feathers", které vyšlo v roce 1983 a produkce se po boku Nicka Rhodese ujal Colin Thurston, který produkoval i předchozí desky Duran Duran. Deska se dostala na pátou pozici v britském prodejním žebříčku a v americkém pak na 35. pozici. Singl, který desce nejvíce pomohl k tomuto úspěchu, byl "Too Shy", který se v několika zemích dostal do 
Top 5. Z desky vzešly i další hity "Ooh To Be Aah" a "Hang On Now", které se oba dostaly do Top 20 ve Velké Británii. Paradoxem
je, že Kajagoogoo měli hit na vrcholu hitparády dříve než jejich mentoři z Duran Duran. Během následujícího turné, které kapela
absolvovala po Evropě, se z nich staly megahvězdy mezi kapelami nové vlny, jako byli již zmínění Duran Duran nebo The Police,
Spandau Ballet a další. S tím, jak přišel úspěch, ale narostlo i napětí v kapele, což v polovině roku 1983 vyústilo ve vyhození
zpěváka Limahla z kapely. Jeho roli frontmana převzal Nick Beggs a teď již jen čtyřčlenná sestava se pustila do práce na novém
albu.Prvním singlem ohlašujícím nové album byl "Big Apple", který se dostal v Británii do Top 10. Následoval "The Lion’s Mouth", který zaznamenal podstatně menší úspěch a skončil pouze v Top 30. Samotné album "Islands" vyšlo v květnu 1985. Jeho produkce se ujali samotní členové společně s Colinem Thurstonem. Album se nakonec dostalo na 35. místo v britském prodejním žebříčku a ve Spojených státech se sotva dostalo do Top 200. Pro potřeby amerického trhu se kapela navíc přejmenovala na Kaja a pozvolnou ztrátu fanoušků se snažili vyrovnat nekonečným koncertováním. Zřejmě znechucen vývojem v kapele a ústupem ze slávy odešel na počátku roku 1985 z kapely bubeník Jaz Strode. V reakci na jeho odchod se kapela rozhodla přejmenovat definitivně na Kaja (své v tom sehrálo i přesvědčení, že se tím zbaví své „bubblegum“ nálepky). V roce 1985 vydávají album "Crazy People’s Right To Speak", jež se dostává pouze na 65. místo v britské hitparádě a prakticky tak předpovídá brzký zánik kapely. Ve studiu se spolu s kapelou objevuje několik zajímavých lidí - na bicí hraje Dave Mattacks (Fairport Convention, Jethro Tull, Chris Rea), perkusista Luis Jardim (McCartney, Rolling Stones, Asia, Elton John, Jeff Beck ad.) nebo kytarista Michael Thompson. V roce 1986 se ale kroky kapely na dlouhých osmnáct let rozchází. Reunion V roce 2004 přichází krátký reunion kapely. Původní pětice muzikantů spojila své síly pro program hudební stanice VH1 Bands Reunited. Přes nabídky na další hraní se kapela dohromady ve skutečnosti nedala, neboť mezi nimi stále vládly neshody. V roce 2007 se ovšem trojice, která v roce 1986 s kapelou končila - tedy Beggs, Askew a Neale, rozhodla s Kajagoogoo pokračovat a začali koncertovat. V polovině roku vyšel singl "Rocket Boy", který byl o rok později následován novým albem "Gone to the Moon". To už byla kapela znovu v pěti členech, neboť se připojili i Limahl a Jaz Strode. Společně začali objíždět pódia a ještě téhož roku vydávají EP "Death Defying Headlines". V roce 2009 pokračovali v turné po Evropě a vydali album "Best Of", jehož součástí je i několik dalších nových skladeb. V současnosti kapela, resp. společnost EMI, vydává další album "Best Of", jehož součástí budou i remixy skladeb. A také stále koncertují. Další projekty Po rozpadu Kajagoogoo v roce 1986 se Nick Beggs snažil psát s různými dalšími autory nové skladby, vše si ale sedlo až s projektem Ellis, Beggs & Howard, který vznikl v březnu 1987. Vedle Beggse byli členy klávesista Simon Ellis a zpěvák Austin Howard. V Británii kritikou nepříliš dobře přijatý projekt se nakrátko uchytil v dalších evropských zemích, zejména díky hitu "Big Bubbles, No Troubles". V Británii se skladba dostala pouze do Top 50 a kritika neměla tento projekt ráda hlavně kvůli Beggsovi a jeho předchozímu působení v Kajagoogoo. V roce 1987 předskakují Ronniemu Woodovi, Bo Diddleymu, T’Pau nebo Roachford. V roce 1988 vydává kapela album "Homelands", které ale nenásledovalo úspěch singlu a nezabodovalo. Přesto díky singlu kapela pobrala alespoň v kontinentální Evropě několik cen. A prakticky celý rok 1988 projezdili na turné. V roce 1989 se však projekt rozpadá. Po několika letech potom Beggs dává k dispozici nahrávku "The Lost Years Vol. 1", kterou stačili natočit těsně před svým rozpadem. Za zmínku stojí, že se na zmíněném albu podíleli i kytaristé Robert Fripp a Warren Cuccurullo. Na začátku roku 2010 dal Nick k dispozici pokračování "The Lost Years Vol. 2" (na obal desky byl použit portrét kapely od Ronnieho Wooda).  V době působení v Ioně se ale Nick věnoval i dalším projektům - několikrát byl na turné s Cliffem Richardem a natočil několik alb, např. se Stevem Howe nebo Gary Numanem. V roce 1989 začal studovat na Guitar Institute and Bass Tech v Londýně, kde o tři roky později začal i učit hru na baskytaru a Chapman Stick. V polovině devadesátých let vystřídal několik zajímavých zaměstnání - ať už jako vyhledávač talentů pro Phonogram Records, nebo jako hudební ředitel německých Alphaville. Také natočil mnoho desek s jinými umělci jako Belinda Carlisle, John Paul Jones, Howard Jones, Gary Numan, Maddy Prior, Cliff Richard, Midge Ure, Seal a Tina Turner, vyjel na turné s Warrenem Cuccurulloem, Vinniem Colaiutou nebo Howardem Jonesem. Na počátku tisíciletí se konečně dostal k natočení sólového alba, pro které psal materiál již od poloviny osmdesátých let. Na rok se také stal členem tria Johna Paula Jonese (díky doporučení Roberta Frippa) a natočil s ním jedno album. V té době také začal psát pro prestižní hudební časopis Bass Player pravidelné sloupky, stal se stálým členem kapely Kim Wilde a hrál na koncertech s ABC, Toyah, Midgem Ureem, Howardem Jonesem nebo Nenou. V progresivním rocku si zahrál se Steve Hackettem, Steve Howem a Rickem Wakemanem na mnoha turné a nahrávkách. V roce 2009 dostal lano do kapely bývalého kytaristy Genesis Steve Hacketta a od té doby s ním intenzivně koncertuje. V roce 2010 s ním také natočil desku "Out Of The Mouth’s Tunnel". V poslední době také koncertoval s kapelou doprovázející Steve Wilsona z Porcupine Tree. Primárně je členem kapely a autorem u progresivních kapel Iona, Lifesigns a Fish On Friday (Belgie). Připojil se také k nahrávání desky sólového projektu Johna Mitchella s názvem Lonely Robot, kterému vyšla deska "Please Come Home" v únoru 2015. Nickova dcera Lula se narodila 29 květnu 1991 a jeho první manželství s Eleni Gagoushi skončilo v roce 1994. Měl další dceru Willow Beggs v roce 2002 se svoji přítelkyně Ann Staniford, kterou si vzal v roce 2003. Nyní je také nevlastním otcem dětí Ann - Olivia, Jake a Callum Keenan. Nick v současné době žije v Leighton Buzzard, Bedfordshire. | ||
|
Bert Embrechts Bass Guitar  |
Hans Van Der Leede Guitars on "Shoot The Moon" a součát koncertní sestavy  |
Robin Aerts Bass Guitar on "Shoot The Moon"  |
|
Dany Caen Backing Vocals  |
Chantal Kashala Backing Vocals  |
Lula Beggs Backing Vocals  |
|
|
|
Studiové desky: 2023 8mm 2020 Black Rain 2017 Quiet Life 2014 Godspeed 2012 Airborne 2010 Shoot The Moon |
Ostatní nahrávky: 2019 An Initiation (2010-2017) 2013 Angels Never Die (SP) |
|
Skupina: Frank van Bogaert - Keyboards, Vocals, Additional Guitars Marcus Weymare - Drums, Percussion Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Marty Townsend - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin Hosté: |
8mmVyšlo 27. října 2023, Cherry Red Records/Esoteric Antenna Seznam skladeb: 01. 8mm () 02. Collateral Damage () 03. Overture to Flame () 04. Flame () 05. Jump This Wall () 06. Don’t Lose Your Spirit () 07. Funerals () 08. Silently Raging () 09. Instillers () 10. A New Home () 11. Life is Like the Weather () Total Time: (00:00) Produced and arranged: Frank van Bogaert Executive producer: William Beckers Artwork: Michal Karcz |
|
| |
|
Skupina: Frank van Bogaert - Keyboards, Vocals, Additional Guitars William Beckers - Keyboards, Percussion Marcus Weymare - Drums, Percussion Marty Townsend - Acoustic & Electric Guitars, Mandolin Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Hosté: Lula Beggs - Vocals |
Black Rain Vyšlo 17. dubna 2020, Cherry Red Records/Esoteric Antenna, EANTCD1084 Seznam skladeb: 01. Life In Towns (5:45) 02. Murderous Highland Highway (8:13) 03. Black Rain (4:53) 04. Mad At The World (4:57) 05. Letting Go Of You (6:48) 06. Angel Of Mercy (4:48) 07. We’ve Come Undone (5:08) 08. Morphine (3:08) 09. We Choose To Be Happy (3:25) 10. Trapped In Heaven (4:04) 11. Diamonds (4:22) Total Time: (55:31) Produced and arranged: Frank van Bogaert Executive producer: William Beckers Artwork: Michal Karcz |
|
| |
|
Skupina: William Beckers - Keyboards and Percussion Frank van Bogaert - Keyboards, Vocals, Additional Guitars Marty Townsend - Guitars, Mandolin Marcus Weymare - Drums, Percussion Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Hosté: Theo Travis - Saxophone, Flute John Mitchell - Guitars, Vocals Lula Beggs - Vocals (02,04) Alana Parsons - Vocals (09) |
Quiet Life Vyšlo 26. května 2017, Esoteric Recordings Seznam skladeb: 01. Unreal (8:27) 02. Sweet Love (4:42) 03. Beautiful (7:43) 04. Quiet Life (6:08) 05. Snowed In (3:52) 06. Get Up (5:54) 07. MH17 (4:46) 08. You’ve Hurt Me (4:15) 09. In The Key Of Silence (5:35)/* 10. Time Out (4:01) Total Time: (55:23) Produced and arranged: Frank van Bogaert /* Produced: Alan Parsons Executive producer: William Beckers |
|
| |
|
Skupina: William Beckers - Keyboards and Percussion Frank van Bogaert - Keyboards, Vocals, Additional Guitars Marty Townsend - Guitars, Mandolin Marcus Weymare - Drums, Percussion Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals Hosté: Theo Travis - Saxophone, Flute |
Godspeed Vyšlo 27. října 2014, Esoteric Recordings EANTCD 1035 Seznam skladeb: 01. Godspeed (10:15) 02. Just A Nightmare (5:35) 03. She Colours The Rainbow (3:42) 04. Callin' Planet Home (5:23) 05. Ghost Song (6:36) 06. Radio (4:42) 07. Sanctuary (8:17) 08. Stay (6:50) 09. Don't Love Me To Death (4:28) 10. Tick Tock (4:03) 11. My Dog (1:19) Total Time: (61:10) Inner Sleeve Artwork: Michal Karcz |
|
| |
|
Skupina: William Beckers - Keyboards, Drums Marty Townsend - Guitars Frank Van Bogaert - Vocals, Keyboards, Additional Guitars Marcus Weymaere - Drums Bert Embrechts - Bass Dany Caen - Backing Vocals Chantal Kashala - Backing Vocals Hosté: Nick Beggs - Bass (01) |
Airborne Vyšlo říjen 2012, ACE, Benelux 2013 Seznam skladeb: 01. Welcome (5:27) 02. She's Going Crazy (3:37) 03. This Cruel World (5:41) 04. Maybe This The Blues (4:01) 05. Airborne (5:12) 06. I'm An Island (4:07) 07. Back To Your Moon (5:55) 08. Angels Never Die (4:12) 09. Not A Sad Song (5:05) 10. Blood On Your Hands (5:27) 11. Alien City (3:53) 12. Here We Stand (5:20) Total Time: (57:36) Composer, Arranger and Wizzard as well: Frank Van Bogaert Composer and co-producer : William Beckers Producer: Frank Van Bogaert |
|
| |
|
Skupina: Frank Van Bogaert - Keyboards and Vocals William Beckers - Keyboards Hosté: Marty Townsend - Guitars Marcus Weymaere - Drums Robin Aerts - Basss Bert Embrechts - Bass Hans Van Der Leede - Guitars Dany Caen - Backing Vocals Chantal Kashala - Backing Vocals Karlijne Hens - Backing Vocals Mieke Aerts - Backing Vocals |
Shoot The Moon Vyšlo 2010, ACE 1004 Seznam skladeb: 01. 9.1 Surround (6:12) 02. Listen (3:12) 03. Don't Go Knocking Me Of My Feet (3:27) 04. Shoot The Moon (5:09) 05. Move South (3:27) 06. Fish On Friday (4:01) 07. Star (5:00) 08. Smile (4:12) 09. Surviving November (4:20) 10. Flowersong (3:51) 11. All Falls Into Place (4:50) Total Time: (47:48) |
|
| |
 Skupina: Frank Van Bogaert - Vocals, Piano, Hammond, Keyboards, additional Guitars William Beckers - Keyboards, Percussion Marty Townsend - Electric and Acoustic Guitars Nick Beggs - Bass Guitar, Chapman Stick, Backing Vocals Marcus Weymaere - Drums, Percussion Hosté: Lula Beggs - Vocals (07,10) Alan Parsons - Backing Vocals (09) Dany Caen - Backing Vocals (01-03,05,06,11,14) Nina Babet - Backing Vocals (06,08,12) Chantal Kashala - Backing Vocals (01,02,08,11,12,14) Theo Travis - Flutes (11) Henri Ylen - Saxophone (09) John Mitchell - Guitars (09) Bert Embrechts - Bass (03,14) Robin Aerts - Bass (02) |
An Initiation (2010-2017) Vyšlo 12. července 2019, Esoteric Antenna/Cherry Red Records Seznam skladeb: 01. Welcome (5:26) 02. Shoot The Moon (5:10) 03. Angels Never Die (4:14) 04. She Colours The Rainbow (3:38) 05. Airborne (5:15) 06. Godspeed (10:16) 07. Sweet Love (4:40) 08. Sanctuary (8:08) 09. In The Key Of Silence (5:36) 10. Quiet Life (6:08) 11. Callin' Planet Home (5:19) 12. Get Up (5:54) 13. All Falls Into Place (4:50) 14. Wings (3:45) (Previously Unreleased) Total Time: (78:34) |
|
| |
 Skupina: William Beckers / keyboard, drums Marty Townsend - Guitars Frank Van Bogaert - Vocal, Keyboards, Additional Guitars Marcus Weymaere - Drums Bert Embrechts - Bass |
Angels Never Die SP, vyšlo 29. dubna 2013, Wild Cherry Consult Seznam skladeb: 01. Angels Never Die (4:01) Total Time: (4:01) |
|
| |
|
|
 Frank van Bogaert, Marty Townsend, William Beckers, Marcus Weymare, Nick Beggs    |
|
|
Oficiální stránky:http://www.fishonfriday.be/ https://www.facebook.com/pages/FISH-on-FRIDAY/123794560992566 Další zdroje: http://www.frankvanbogaert.com/ http://www.marcusmusic.co.uk/drums.html |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |
Poslední aktualizace: 25.8.2023