![]() |
OMEGA je nejúspěšnější maďarská rocková kapela v historii a je jednou z mála kapel, které
byly ve své době známé i mimo svou mateřskou zemi. Skupina Omega měla výrazný úspěch i mimo
Maďarsko. V 60. a 70. letech byla populární v celém východním socialistickém bloku, v
Československu, Polsku, tehdejší Jugoslávii či NDR. Kromě států střední a východní Evropy
se Omega jako výjimka ve východním bloku prosadila i za tehdejší železnou oponou, včetně
Velké Británie, Švýcarska a bývalého Západního Německa. Důkazem je cena, kterou kapela
získala v roce 1970 na hudebním festivalu ve španělském letovisku Palma de Mallorca. Měli
svou vlastní kulturou - nadpozemskou, teatrální, někdy absurdní, často brilantní, a dařilo
se jim to po většinu 60 let. Není to špatné na kapelu, která se musela naučit rock'n'roll
za železnou oponou.Alba v obývacích pokojích, plakáty na stěnách ložnic, jejich písně dunějící z pochybných tranzistorových rádií a nahrané přes státem schválené desky. A přesto z nějakého důvodu zůstali na Západě do značné míry neviditelní. Což je zvláštní, protože Omega nebyla nějaká menší místní rocková kapela, která se snažila dohnat Beatles... byli to maďarští Beatles. Nebo Pink Floyd. Nebo Hawkwind. Záleží na tom, jaké album si vyberete. Společně s Locomotiv GT patřila v 70. letech 20. století k nejlepším interpretům progresívní rockové hudby a její sláva daleko překročila hranice tehdejšího tzv. východního bloku. Jejich hudba je kombinací východoevropského progu s trochou symfonického a psychedelického progu. Výsledkem je temný orchestrální zvuk v kombinaci s prodlouženou improvizací. Ne náhodou byla proto Omega neoficiálně označována přívlastky jako "Pink Floyd Východu" nebo "Východní Rolling Stones". Legenda praví, že s vydáváním alb v jiných zemích bylo nutné překonat jazykovou bariéru. Jejich diskografie ve skutečnosti začíná na začátku 60. let a dodnes se táhne v modernějším registru. Několik alb bylo vydáno v maďarštině i angličtině. Nejznámější písní je "Gyöngyhajú lány", v českém prostředí známá v podání Aleše Brichty pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech". U zrodu kapely Omega stáli dva hudebníci - zpěvák a kytarista János Kóbor a László Benkõ. János Kóbor svoji první hudební skupinu založil se spolužáky z gymnázia Józsefa Attily, kde se setkal mimo jiné s pozdějším spoluhráčem z Omega, bubeníkem Józsefem Lauxem. Nástroje ve skupině byly vybrány losem, Kóbor dostal rytmickou kytaru, István Varsányi hrál na baskytaru a József Laux na bicí (byl jediným, komu nástroj nebyl přidělen losem). Později se Laux připojil k Benkó Dixieland Bandu a Kóbor s Varsányim založili kapelu Ciklon, mimo jiné s hlavním kytaristou Andrásem Kovacsicsem. Jejich repertoár sestával z instrumentálních západních hitů. Protože se jim nepodařilo najít stálé angažmá, v roce 1962 si spolu s Kovacsicem a Varsányim vybrali kapelu Próféta a rozhodli se k ní postupně přidávat. Kapela Próféta hrála v sobotu ve Várklubu na náměstí Hesse Andráse. Hráli v sestavě Laci Benkõ na klavír a zpěv, Gyõzõ Bánkúti na bicí, Péter Láng na saxofon, Tamás Künstler z Próféta na bicí a Feri Tornóczky na sólovou kytaru, kterou chtěli doplnit basou, protože ta chyběla v rytmické sekci.
Jejich spojovací plán se jim tak podařil a v září 1962 v Budapešti vznikla Omega, kterou založili hráč na klávesové nástroje László Benkõ a zpěvák a kytarista János Kóbor spojením dvou skupin Ciklon (János Kóbor, András Kovacsics, István Varsányi) a Próféta jako nástupce kapely Próféta. Jsou zde ale nejasnosti, neboť se mnozí domnívají, že kapela s názvem Próféta ani neexistovala a přezdívka ve skutečnosti skrývala bubeníka Tamáse Künsztlera. Feri Tornóczky měl jiné nápady a raději se držel jazzové linie, ale kvůli změně hudebního stylu neměl ani pístista Gyõzõ Bánkúti v kapele dlouhý život, a tak brzy odešel také.
Nová sestava byla následující: László Benkõ klavír, zpěv, András Kovacsics sólová
kytara, János Kóbor rytmická kytara, Péter Láng saxofon, István Varsányi basa a Tamás
Künstler bicí.Než se v září 1962 ustálilo pojmenování Omega, říkali si chvíli Prophet, ale název se ale neujal. Uvažovali také o tom, že by vystupovali jako Tajfun, ale skupina s takovým jménem již existovala. Ve hře byl i Orkán. Jednou se kluci kvůli názvu dokonce ošklivě poškorpili a nakonec došlo na hlasování. "Proběhl brainstorming, ale nepamatuju si, že bychom došli k nějakému výsledku", tvrdí bývalý bubeník Zoltán Kiss. Nakonec rozhodl školník, který sledoval jejich zkoušku na koncert a udělal jim reklamu, že na fasádě školy propagoval koncert dne 23. září 1962 hudebního tělesa Omega. Podle vzpomínek Lászlóa Enkõa, klávesisty kapely, který zemřel v roce 2020, byl kmotrem kapely školník, který, znechucen anonymitou nové formace, napsal před jejich prvním školním koncertem datum koncertu na zeď budovy s názvem Omega. Členové kapely byli tím samozřejmě nejvíce překvapeni, protože si tak předtím nejmenovali. A bylo rozhodnuto. Péter Láng, tehdejší saxofonista Omegy, je jediný, kdo si název kapely nárokuje jako svůj: podle něj dal kapele jméno on a poprvé jako Omega vystoupili na silvestrovském večírku. Nadšené publikum studentů Univerzity umění přivítalo na pódiu na prvním Kolibuli na podzim roku 1962 tyto členy dosud téměř neznámé kapely. Historie skupiny se datuje od začátku šedesátých let, kdy se 23. září 1962 uskutečnil její první koncert v klubu v Polytechnickém institutu na TU v Budapešti. Prvními členy kapely byli Benkõ László "Laci" (zpěv, klavír, flauta), Kóbor János "Mecky" (zpěv, rytmická kytara), Kovacsics András "Öcsi" (sólová kytara), Künsztler Tamás "Próféta" (bicí), Varsányi István "Gergely" (basová kytara) a Pétér Lang (saxofon), spolu se zpěvačkou jménem Zsuzsa Koncz, a v této sestavě se okamžitě prosadili na špici maďarské rockové scény. V 50. a 60. letech minulého století měl každý mladík, který dělal hudbu, zaručený úspěch u dívek. Přitom nezáleželo, zdali byl krasavec, či ne. To, že hrál na hudební nástroj nebo zpíval, bylo mnohem důležitější. Stejně tak ještě neproslavení členové Omegy balili holky na písničky. "Tehdy se konalo mnoho domácích večírků, téměř každý týden pod záštitou rokenrolu. A být hudebníkem bylo velkým hitem u opačného pohlaví," vzpomíná zakládající člen László Somorjai. Kromě toho, že hráli pro ženské publikum a přitom si hojně užívali jejich přízně, mívali kšefty v barech, klubech a na školních plesech. Skládali první písně a vydělali si muzikou nějaké peníze. Neměli tenkrát na rozdávání, protože ještě nebyli natolik slavní, aby se to projevilo v jejich peněženkách a na bankovních účtech. "V dolní části západního nádraží byla místnost, kde jsme pravidelně hrávali o sobotách a nedělích. Pokud se dobře pamatuju, byl zde basista, který celou tuto záležitost osobně vyřizoval prostřednictvím svých konexí. Bylo to období skvělé atmosféry," vzpomíná Somorjai. Odmítali hrát v kostele, Omega nikdy neprovozovala duchovní ani historickou hudbu. V dobách jejich největší slávy se jim naskytla příležitost hrát v kostele, což jim bylo proti srsti a styděli se za to vzít peníze. "Církev tu není od toho, aby bubeník tloukl do bubnu na místě oltáře jako zvěř. Lidé se tam chodí modlit, na křtiny a na pohřby. Omega to nepotřebovala, ani to nepotřebuje teď, ale teď už je pozdě," přemítal kytarista György Molnár.
Třebaže měli pěkně nastartovanou kariéru, aféra s kostelem jim dost pochroumala pověst.
Oni ale nemohli za to, že byli rockeři a nechtěli pánbíčkařit. Vždyť byli tenkrát mladí
a plní života a jejich osud byl předem jasný. Byl to život naplněný hudbou a jejich
poslání bylo rozdávat radost a lásku.Omega zpočátku zněla anglicky, jako Beatles, ale užívali si i podobné nadšení mládežnických davů, zejména ženského pohlaví. Během počátku 60. let hráli coververze skladeb od Rolling Stones, Herman's Hermits a Beatles. Samozřejmě se k tomu museli dopracovat, když hráli onen typický, nádherný rock 60. let, a od samého začátku ji vedla dvojice, co to pak spolu táhla až do konce, klávesista László Benkö a zpěvák (a tehdy prozatím ještě i kytarista) János Kóbor. Zpočátku hráli cover verze anglických a amerických rockových skladeb. Za několik měsíců se zúčastnili soutěže "Ki Mit Tud?" (Kdo co ví?), kde se sstkali s vycházející pěveckou hvězdičkou Koncz Zsuzsa, kterou přijali mezi sebe. V roce 1963 sa zúčastnili v Národní sportovní hale v Budapešti (Nemzeti Sportcsarnok) prvního beat festivalu, kde kromě nich vystupovali i Illés, Metro, Zalatnay Sarolta, Scampolo a Benkó Dixieland Band, jejich pozdější největší konkurent. Sestava skupiny se hlavně zpočátku často měnila. V roce 1964 se k nim přidal bubeník Jozsef Laux, Kóborův spolužák z gymnázia. Ostatní hráči se ve skupině střídali, než se v ní roku 1967 trvale etablovali další budoucí stálí členové, kytarista György Molnár a baskytarista Tamás Mihály a Somló Tamás, který se kvůli Omega naučil hrát na saxofón. Přibyl i druhý klávesák, enfant terrible maďarské rockové hudby Gábor Presser. Páteř skupiny lze považovat za definitivně zformovanou s příchodem baskytaristy Tamase Mihaje ve skupině Omega, spolu s ním se ke skupině přidal i klávesista a skladatel Gabor Presser. Jako autorka textů v jejich rodném maďarském jazyce byla vybrána studentka Anna Adamis. Jejich tvůrčí tandem s Gaborem je ne nadarmo považován za nejúspěšnější v historii maďarské rockové hudby. Klasickou podobu získala skupina právě po příchodu dalšího legendárního člena - Györgyho Molnára, který nastoupil na uvolněné místo sólového kytaristy. Singly vydávala skupina od roku 1966, zpočátku anglické, když prvním singlem vydaným Omegou byla coververze slavného singlu "Paint It Black" od Rolling Stones, kde vokální part patří Janoši Koborovi. Gábor Presser v roce 1968 napsal pro skupinu první původní skladby. V roce 1968 je John Martin, manažer skupiny Spencer Davis Group, pozval na turné po Velké Británii. Se slavnými kapelami Spencer Davis Group a Traffic odehrála Omega společný koncert. Vystoupení Omega v Londýně odstartovalo s třeskem a v zákulisí jim poblahopřáli například George Harrison a Eric Clapton. Pro mladé vycházející hvězdy to byla velká čest. V Anglii pro maďarskou značku Decca nahráli album "Omega: Red Star From Hungary".
Hned po návratu z Anglie OMEGA vydala v roce 1968 na maďarské značce Hungaroton své první
maďarské album "Trombitás Frédi és a Rettenetes Emberek"
(Trumpetista Freddy a hrozní lidé) s hitem "Trombitás Frédi", jehož ještě do konce téhož roku
prodala plných sto tisíc výlisků a stalo se jejich prvním zlatým albem. Toto album bylo ještě
ovlivněno hudbou Beatles, ale skupina pak začala hrát více progresívně, v tzv. space-rock stylu.
Tento charakteristický kytarový zvuk, který ještě tři roky předtím přiváděl k orgasmu dívky v Anglii i Americe, tam už byl mezitím překonán: sami Beatles měli hotový "Revolver" i "Seržanta", rojili se jiní, co je víceméně napodobovali. Proto i první velká deska (pro našince neuchopitelného názvu), kterou v roce 1968 Omega vydala, byla jiná. Z dnešního pohledu mnohé na ní zní poněkud popově, někdy až jako z kabaretu (jako ten titulní "Trumpetista Frédi"), plusem naopak je občasný odstín psychedelie a objevují se tu už i náznaky dovedného skloubení rocku s maďarským folkem, jak to bylo pro ty nejlepší momenty z příští tvorby skupiny charakteristické. Kapela posléze zpečetila svůj úspěch dvěma následujícími deskami,
Skutečnou bombou byla ale druhá deska zvaná "10000 lépés"
(10.000 kroků), co vyšla rok poté, a nejen proto, že právě na ní je ten největší hit. Už úvodní
píseň o petrolejové lampě navodí atmosféru, jako když si člověk pustí Bílé dvojalbum. Pak tedy
zaperlí svými vlasy ta dívka, co ji miluje celá Evropa, a už to jede dál - každá píseň úplně
jiná, každá výborná. A i když má třeba jednoduchou dvanáctkovou strukturu, neslýchaným zpěvem
"až k zalknutí" se opět od všech podobných odlišuje. Bezelstné balady typu "Chlebu bláznů" pak
vezmou posluchače za srdce folklórní jednoduchostí.Jejich píseň "Gyöngyhajú lány" (The Girl With The Pearl's Hair/Dívka s perlovými vlasy) z roku 1969 se stala jejich prvním mezinárodním hitem a později ji Scorpions v polovině 90. let přepracovali na "Bílá holubice".
Třetí řadové album "Éjszakai országút" (Na dálnici v noci)
z roku 1970 vysoce cení všichni kromě autora tohoto článku, a to z toho důvodu, že on je zatížen
staromilstvím a když poslouchá Maďary, tak chce, aby zněli jako Maďaři a nikoli jak nějaká
napodobenina Deep Purple. Je to prostě takový krotký heavy metal, zvuk ztěžkl, máničky se
zaradovaly. Podobnost s Beatles už ale opravdu skončila a nejen tím se toto období uzavřelo:
následoval odchod Gábora Pressera (vzal s sebou i bubeníka a textařku), aby si založil vlastní,
taktéž věhlasné Locomotiv GT, první superskupinu v Maďarsku (její členové přišli z Omegy, Metra
a Hungarie, podnět k tomu dali prý čtenáři jednoho časopisu, když si v anketě takové supersložení
odhlasovali). Omega v Presserovi přišla nejen o druhého hlavního zpěváka, ale zejména o výraznou
autorskou osobnost. Firma Omega byla už nicméně zavedenou značkou a tento vlak už vykolejit nešlo.
V roce 1971 po třetím albu skupiny odešel Presser s Lauxem, aby založili další úspěšnou maďarskou progresivní rockovou kapelu Locomotiv GT. Tamás Somló, který hrál na saxofon v Omega v letech 1964 až 1968, se v roce 1973 stal basistou Locomotiv GT. Textařka Anna Adamis následovala svého manžela Lauxe do jeho nové kapely. Rozchod se později odrazil v písni Omegy "Hütlen Barátok" (Nevěrní přátelé) z roku 1971. Presser byl hlubokou ztrátou, protože v té době byl autorem většiny skladeb Omegy na třech albech Omega a v podstatě on začal pro skupinu skládat původní písně. Tady by bylo možné panikařit, ale kluci to zvládli. Zpěvák Janos Kobor napsal texty k písním "Unfaithful Friends / Sad Story" a hudbu napsali György Molnar a Tamas Mihaly. Presser nebyl nahrazen a László Benkö, původní klávesista kapely (který se mezitím naučil hrát na trubku a flétnu), se vrátil na svou původní pozici a za bicí usedl Ferenc Debreczeni ze skupiny Neoton Família. Konečně se ustálila se dlouhodobější sestava Omegy. Výsledná sestava Kóbor (zpěv), Benkõ (klávesy/zpěv), Molnár (kytara), Mihály (basa/zpěv) a Debreczeni (bicí) zůstala od roku 1970 nezměněna více než 40 let, dokud Mihály v roce 2014 neodešel z koncertování. Texty už napsal básník Peter Shuyi. Během působení s Presserem měl zvuk kapely poněkud psychedelický a rozmazaný charakter, ale Benköovy klasicky ovlivněné klávesy a Molnárova kytara se pod Benköovým vedením dostaly mnohem většího zaměření. Beatles už byli po rozpadu a Presserův odchod vedl ne snad přímo k rozpadu Omega, ale k zásadní změně určitě. Presserovy jazzově a folkově orientované klávesy a skládání písní dominovaly zvuku Omega. Po jeho odchodu se kapela přesunula k progresivnímu rocku a space rocku, přičemž hlavním zaměřením byly Benkõovy klasicky orientované klávesy a Molnárova těžká kytara. Někam se tak vytratila jistá hravost, místy starosvětskost, pestrost kousků někdy až hospodských, skupina se jakoby semknula kolem již teď jediného zpěváka, charismatického Jánose Kóbora. Tato inkarnace Omegy vydala od roku 1972 dalších deset alb až do delší přestávky v roce 1987. Většina těchto alb byla vydána v maďarské i anglické verzi. Zejména v 70. letech byla některá alba kapely v Maďarsku omezena nebo zakázána kvůli názoru komunistického režimu, že hard rocková hudba je podvratná. Mohli však koncertovat ve východním Německu a pro své fanoušky v této zemi nahráli několik písní v němčině. Během tohoto období byli také známí svými texty zaměřenými na sci-fi. Po svém třináctém albu "Babylon" v roce 1987 si Omega dala pauzu, aby se členové mohli soustředit na vedlejší projekty. Ale nepředbíhejme. Přehlédneme-li dnes bohatou diskografii skupiny, utrvrdíme se, že je v ní poněkud zmatek, co se postupem času, jak se množily výběry, živé nahrávky a různé předělávky, stále prohluboval. Tím spíše, že už od začátku vydávala skupina i cizojazyčné verze svých hitů - "Red Star From Hungary" byla a dodnes je v západní Evropě nejúspěšnější adept z Východu. Jakkoli to ale byl velký úspěch, vždycky je stejně lepší poslechnout si originál, neboť k té exotické hudbě patří i exotická řeč, nehledě na to, že později natočené anglické (či dokonce obzvláště odstrašující německé) verze starších skladeb postrádaly už v novém aranžmá zhusta původní jiskru.
Čtvrté album "200 Years After The Last War" (200 let po
poslední válce), jež má v názvu číslovku 200, bylo z jakéhosi důvodu kvůli problémům s cenzurou
zakázáno a vyšlo až v roce 1998, ale snad je tehdy nahradili nějakým živákem či co, zkrátka zmatek
byl už v tomto roce 1972. Tím spíš, že brzy tehdy vyšla naopak zase anglická verze s jiným pořadím
skladeb… Kapela však přidala některé písně z tohoto zakázaného alba na desku "Elö Omega", nahranou
s velmi základním vybavením během koncertního turné. Jedna věc je jistá: jemné kytary, krásné
klávesy včetně mellotronu, melodie až jazzrockové.Jejich epickou skladbu najdete zde ve formě "Szvit" (v angličtině na druhém albu Bellaphonu "200 Years After The Last War"). Proplétá se řadou vět s mnoha dynamikami, počínaje snovou vokální a klávesovou sekcí popisující probuzení z dlouhého spánku. Velmi poeticky pokračuje popisem pracovního dne a v polovině se rozvíjí do bluesové/rockové extravagance, která vrcholí velmi jemným závěrem. Tohle je prog! Skupina se stala častým hostem ve východním Německu a dokonce nahrála i několik písní v němčině. V roce 1973 pro ně producent Peter Hauke zařídil tříletou smlouvu se západoněmeckým labelem Bacillus. Aby rozšířila své potenciální publikum, začala Omega vydávat alba ve dvou samostatných verzích: anglické a maďarské.
Páté album "Omega 5" z roku 1973 se jakoby vrací více k hard
rocku a tím se od něj autor této vzpomínky odvrací. Album ukázalo jasný pokles inspirace, kreativity
a nápadů, ne-li provedení, které je stále na úrovni. Omega je zde chycena v síti méně než průměrných
hard rockových vzorů a nemůže se z nich dostat... "En elmegyek" je téměř nejlepší skladba na albu,
pěkná pomalá balada, ale zbytek skladeb naprosto trpí. Je to monotónní a nudný hard rock v duchu
významných britských (Deep Purple, Uriah Heep) nebo německých interpretů (Jane, Frumpy), s písněmi
podobnými si navzájem nebo i předchozím albům. Není zde žádný pokrok ani dostatek energie.Druhé anglické album "Omega II" bylo nahráno na podzim roku 1973 ve studiu Dietera Dierkse a "bylo vydáno v dubnu 1974 ve Spolkové republice Německo, Švýcarsku, Nizozemsku a Finsku. Chválily ho tak slavné hudební časopisy jako Bravo, Musik Express, Popfoto a Musicmarkt. Současně s vydáním alba kapela koncertovala ve Spolkové republice Německo a také produkovala třetí LP pro Bellaphon," čteme v článku v Képes Ifjúság z 22. května 1974. Třetí anglicky psané album "Omega III" vyšlo v listopadu 1974 u západoněmecké nahrávací společnosti Bellaphon. Album "bylo vydáno ve dvanácti zemích, devět našich nahrávek na něm lze slyšet v angličtině, z nichž několik je již známých v Maďarsku. Zbytek je na novém albu Omega, které vyjde v prvním čtvrtletí příštího roku", představil László Benkõ album "Nem tudom a neved" v rubrikách Ifjúsági Magazin, které vyšlo v červenci 1975.
V roce 1975 vyšla deska "Omega 6: Nem Tudom A Neved" a jedná
se o jedno z nejlepších alb od Omega v originálním rozkládacím obalu. Jedná se o silný progresivní
kytarový tandem ve stylu Vertigo v duchu starých tradic, který obsahuje více harmonických vokálů
a bujnou, klikatou kytarovou a klávesovou partu z pozdějšího vydání kapely. Poprvé se tu míchá
někdejší ryze maďarská originalita s progresí. Vznikl tu krásný, typický omegovský zvuk, sestávající
z průrazného hlasu Kóbora, prostorově širokých Benköových kláves a jakoby harrisonovské, úsporné
Molnárovy kytary.Z písní na anglické "Omega III" byly v Maďarsku na albu "Nem tudom a neved" poprvé vydány skladby "Stormy Fire" (píseň "Tűsvihar" z roku 1969 v novém aranžmá), "Go On The Spree" (s jiným textem z "Egyszemélyes orság") a "Live As Long As (Addig élj)", ale několik písní na šestém maďarském albu Omegy má ještě "dobrodružnější" historii. Například titulní píseň byla dokončena již v roce 1973. Její anglickou verzi s názvem "Help To Find Me" lze slyšet na straně B LP desky Bellaphon "200 Years After The Last War". Na albu jsou převážně elektronicky nabité prog skladby, některé melodie mají rozmazané kytary s působivou kytarovou hrou s několika skvělými sóly. Titulní skladba obsahuje chytlavý riff s rychlým shuffle rytmem a senzační (nepopiratelně wakemanovsky) mini-moog hru od talentovaného Lászla Benka. Úžasná skladba pro začátek alba. Druhá strana začíná vynikajícím klávesovým riffem, těžkými kytarami a chytlavou bluesovou progresí v "A Buvesz" (Kouzelník), a také s parádní kytarovou hrou Györgyho Molnára. "Az Egben Lebegok" (Síň těch, co vlají na obloze) je symfo-prog skladba s akustickou kytarou a smyčcovým syntezátorem. "Mozgo Vilag" (Pohybující se svět) je fantastická skladba a další prog mistrovské dílo z alba. Aranžmá je perfektní, se skvělými progresemi a mistrovskou symfonickou hrou na klávesy. Poslední skladba "Huszadik Szazadi Varoslako" (Měšťan dvacátého století), je jedna z nejoblíbenějších skladeb z alba a obsahuje ohromující klávesy, vkusně zpívaný zpěv, rytmickou sekci Ference Debreceniho (bicí/perkuse) a Tamase Mihálye (basa), která se téměř telepaticky snoubí dohromady a po celou dobu tato skladba vykazuje vynikající dynamiku. I když se nejedná o nijak zvlášť komplexní prog, Omega je kapela, která by měla potěšit fanoušky Uriah Heep, Birthcontrol, Jane a dalších.
V roce 1977 skupina vydává svoje sedmé album "Omega 7: Idõrabló",
to s těmi hodinami, jehož úvodní skladba, co se později dočká i symfonického ztvárnění, zaevokuje
českému posluchači svým echem olympické Prázdniny na Zemi (které ale vznikly až o tři roky později).
Ano, i Maďaři pozorně poslouchali Pink Floyd. Jako první ve východním bloku tak přišli s hudbou
zvanou "space rock". A lze konstatovat, že podobně jako jejich čeští následovníci v tom byli ze
začátku poněkud naivní, rádoby efektní, prvoplánoví.Počínaje v angličtině vydaným albem "Time Robber" (1976) a jeho maďarským protějškem "Omega 7: Idõrabló", vydaným o rok později, se kapela přesunula k progresivnímu rocku s dlouhými instrumentálními mezihrami, strhujícími varhanními sóly a různými elektronickými "vesmírnými zvuky".
Mnohem zajímavější je totiž už následující osmička "Omega 8: Csillagok útján"
z roku 1978 a jeho anglická protiváha "Skyrover". Se svým osmým maďarským albem Omega dosáhla vrcholu
svých space/progresivních úspěchů. Foto na přebalu, kde členové kapely mají na sobě třpytivé oděvy ve
stylu ABBA nebo Bee Gees není vůbec vypovídající, zaměřtě se pouze na hudbu. Produkce je velmi dobrá
a pravděpodobně poprvé věděli, jak natočit silné album bez často špatných heavy rockových výplní. Úvodní
tóny skladby "Nytany" s Beethovenovou Osudovou naznačují více symfonických vlivů než na dřívějších albech.
Benkovy klávesy jsou vynikající a poskytují bohatou zvukovou paletu a space/psychedelický pocit, zatímco
Molnar ukazuje, že ví, jak přidat chutné a efektivní koření kytarových sól.Album je velmi kvalitní, bohaté na nápady a téměř každá skladba se liší od ostatních, ale dohromady tvoří skvělé a ucelené dílo. V baladách kytara pláče jak má, v rusky rustikální Leně exceluje Benkö na tahací harmoniku. Pokud je potřeba vyzdvednout lepší momenty, zmiňme krásně zahranou "Lena" s ruskými zimními tématy a krásnými balalajkovými smyčci. "Legy eros" je další krásná a melodická progresivní balada s nádherným kytarovým sólem připomínajícím vlivy Davida Gilmoura. V podobném duchu pokračuje další floydovská space balada "Bibor holgy" s vynikajícími bicími a plačící kytarou. "Csillagok utjan" neboli "Omega 8" patří mezi jedno z nejlepších alb Omega v každém ohledu a i když je těžké je ihned prohlásit za mistrovské dílo, vřele je doporučováno lidem, kterým nevadí poslouchat a objevovat neanglický progresivní rock 70. let!
A ještě lepší je deváté album s výjimečně srozumitelným názvem "Gammapolisz"
(anglicky "Gammapolis") z roku 1979. Od prvních drážek chytne ve stejnojmenné skladbě posluchače na svoji
oběžnou dráhu tklivými, hřejivými tóny v širokém klávesovém oceánu, nad nímž vane echem znásobený Kóborův
zpěv. Opět pecka za peckou, pomalá, rychlá, houpavá, každá nápaditá. Kapela se již zcela propracovala k
tomu zvuku, při němž dnes lidé na stadionech kývají nad hlavami rozsvícenými zapalovači a je jim družně.
Třetí období je obecně považováno za v dějinách kapely nejšťastnější - tehdy bylo spojení progrese s
líbivostí nejefektnější. Až donedávna, dokud ještě koncertovala, hojně z něj kapela čerpala.Album přináší velmi, velmi syntezátorový pomalý epický space rock v duchu vesmírně prozkoumávající střední období Eloy, stylově velmi blízký jejich vlastnímu "Csillagok útján". V Maďarsku je to naprosto klasické album, titulní skladby, které tvoří kostru alba, jsou některé známé hity, stejně jako "Nyári éjek asszonya" (Paní letních nocí), která není hudebně tak brilantní, ale je to dobře postavená popová píseň. "Az arcnélküli ember" (Faceless Man) má inteligentní text, ale hudebně ji něco schází, skládá se pouze z veršů recitovaných za velmi jednoduché doprovodné improvizace (vyprávění zajišťuje celostátně známý herec Péter Haumann). "Ezüst esõ" (Stříbrný déšť) patří k nejlepším klávesovým kouskům od Benkõa vůbec a zároveň je to rockově solidní koncertní páteř, geniální kousek a důvod, proč by si toto album měla poslechnout většina nemaďarských fanoušků. Obsahuje náladovou a temnou instrumentální část s mluveným slovem a minimalistickými texty (Hajnal a város felett - Úsvit nad městem) a zdařilý pokus o hard rock (Õrültek órája - Hodina šílenců). Rok 1980 byl ve znamení usmíření bývalých přátel-nepřátel a kolegů, vystupovali na jednom pódiu (tři skupiny): Omega, LGT, Beatrice. Vyvrcholením bylo závěrečné vystoupení s představením společného hitu a hymny rockových kapel Gyongyhaiju Lany. Ale 70. léta se chýlila ke konci a nejen v Maďarsku klepala už na dveře hudba, která je dnes po právu považována za špatný krok zpět...
![]() Jistě, nikdy Omega nesklouzla do bezduchého dusání, pro ta léta charakteristického. Přesto bylo desáté album "Omega X: Az Arc" (The Face) z roku 1981, anglická verze o rok dříve dostala název "Working", pro některé šokem: tatam zůstala éterická atmosféra kosmického období, vše se jakoby zjednodušilo, zrytmizovalo, z hrůzou člověk si náhle uvědomil, že to zní jak něco od populárních krasavců Europe. A taková infantilní byla i jedenáctka "Omega XI" (1982), potom i dvanáctka "Omega 12: A föld árnyékos oldalán" (1986) a třináctka "Omega XIII: Babylon" (1987). V 80. letech zblbnul leckdo a mělo to povětšinou jeden společný důvod: nástup počítačů. I tito muzikanti se zaměřili na zvukové efekty. Výsledkem je pop, místy inteligentní, někdy ne. Mimochodem, klávesista László Benkö se v takové atmosféře cítil jak ryba ve vodě a pro obzvláště oddané fanoušky vytvořil tehdy v tomto stylu několik sólových alb. Celý problém muziky 80. let je v tom, že tehdy zněla velice nově a moderně - tak jak je dnes směšně zastaralá a naivní, asi jako tehdejší "výpočetní technika", příšerné účesy a kýčovité oděvy. Jedno je nicméně jisté: múzy už Omegu nelíbaly. Tento hudební materiál, i odhlédneme-li od dobových aranžmá, již není hoden slova „geniální“ - jsou to prostě takové veselé, jistě profesionálně udělané písničky, jaké mohl ale udělat leckdo. Je to přitom paradoxní, protože skupina byla technicky velmi progresivní - Kóbor: "Já byl architekt, ostatní inženýři. Měli jsme funkční svůj první syntezátor ještě dřív, než Robert Moog vyrobil svůj minimoog. Dokonce jsme sestrojili první osobní počítač, než ho vynalezl Steve Jobs". Ano, byly tu stále nějaké výjimky, to když se hudebníci vědomě vrátili zpět k sobě samým, k rodné maďarské nížině a jejím rozevlátým nápěvům, novými technickými možnostmi obohaceni, ne zotročeni. Alba kapely z 80. let však začala vykazovat zjevné známky tvůrčí stagnace. Není proto divu, že krátce po 13. albu a koncertu k 25. výročí se skupina rozpadla. Zdálo se, že s odchodem Kádárova gulášového socialismu nemá už co víc říci ani ona. Nejoblíbenějším místem je pro Omegu budapešťský Kisstadion, kde se koná každoročně koncert legend maďarského rocku. Omega je v Maďarsku modlou, například v roce 1994 navštívilo její koncert na Népstadionu 70 000 diváků. Na začátku 90. let se zájem o Omegu znovu zvýšil. Všechna jejich alba a dokonce i dříve nevydané nahrávky byly vydány na CD. V roce 1994 se kapela znovu sešla na velkém koncertě v budapešťském Népstadionu, kde hostovali bývalí členové Omegy Gábor Presser a Tamás Somló, a také Rudolf Schenker a Klaus Meine z metalové kapely Scorpions. Koncert byl navzdory prudkému dešti nesmírně úspěšný a později byl vydán na dvou CD pod názvy "Népstadion 1994 Omegakoncert No.2: Szárazblokk" a "Népstadion 1994 Omegakoncert No.1: Vizesblokk".
Po 7 letech dlouhého mlčení inspirováni nadšeným přijetím hudebníci v roce 1995 vydali nové,
v pořadí již čtrnácté album "Trans And Dance" a jeho zkrácenou
anglickou verzi "Transcendent" (1996). Na nahrávce, která znamenala návrat Omegy k hardrockovým
kořenům, se podíleli Gábor Presser a kytarista Tamás Szekeres. Jakkoli se ale zjevně muzikanti
snažili vrátit se k rockovým kořenům, jejich hudební impotenci nepomohla ani dlouhá přestávka -
bohužel. Obzvláště nedoporučitelná je anglická verze alba, kterou navíc zpívá kdosi jiný než Kóbor
- už tak bizarní diskografie skupiny dostala tímto další rozměr.
A mělo být ještě hůř: o tři roky později v roce 1998 vychází patnáctka
"Omega XV: Egy életre szól", o níž panuje vzácná názorová shoda,
že je to nejhorší album Omegy - za něco stojí jen titulní skladba a pak už jen monotónní nic. Ve
stejném roce byli ovšem členové kapely oceněni Maďarskou národní cenou. Dne 4. září 1999 uspořádala
Omega další velký koncert v Népstadionu, který byl vydán na dvojitém CD s názvem "Omega Koncert
Népstadion 1999".To, co Omega na tomto albu udělala, bylo v podstatě plýtvání časem a plastikou. "Egy Életre Szól" (Příběh života) nepřináší originální hudbu, není ani komerční, nenabízí žádné hity vhodné pro rádia (blíže k tomu pouze "Isten tudja"), album není nijak zvlášť kreativní ani průlomové, není progresivní, ani experimentální. Je pouze patetické, nudné, nesoustředěné a líné. Ani moderní technologie a počítačové programování neudělaly nic pro to, aby toto album dalo smysl. Dlouho opotřebovaná hardrocková klišé a kýčovité balady jsou prostě velmi špatné. Skupina zůstala aktivní i v 21. století, občas koncertovala a nahrávala, a to jak v tradičním formátu, tak společně s orchestrem pod značkou "Omega Rapsody". Do České republiky se vrátila slavná maďarská rocková kapela Omega, když se představila se 9. června 2005 v pražské Lucerně spolu s Blue Effectem. "Tento rok je pro nás zkušební. Za hranicemi zjišťujeme, jaká je odezva na naše koncerty," řekl v rozhovoru zpěvák Janos Kobor. Lídr kapely Omega čelil záplavě českých fanoušků, jak bude vypadat pražský koncert. Zavzpomínal i na začátky kapely, nelehký úděl rockera v totalitním světě či někdejší koncerty v Československu.
A tak se zase čekalo až do roku 2006 na šestnáctku "Omega 16: Égi jel",
která vzhledem k předchozí hrůze byla o píď lepší, takový naleštěný rock, ale k čemu to, když starého psa
už novým kouskům nenaučíš a ty staré kousky věčně převlékat do nových blyštivých nápadů také nejde. Toto
album se podobá jejich předchozímu drsnějšímu materiálu z posledních 10 let. Ve skutečnosti je ale nelze
srovnávat nedávnou Omega s progrockovou kapelou ze 70. let. Od samého začátku tohoto alba hraje Omega
trochu uhlazený rock s ohnivou hrou na kytaru a bujným zvukem varhan Hamond z velmi výrazných vintage
kláves. Zejména v dynamické první skladbě si můžeme vychutnat vířící sólo Hammond. V některých skladbách
hraje Omega jemněji nebo snověji, často zdobeno nádhernými a citlivými sóly elektrické kytary a okázalým
syntezátorovým sólem v jedné písni.Bonusové DVD obsahuje studiové záběry a tři živé skladby s velmi profesionální a nadšenou hrou Omega, kterou oslavují tisíce fanoušků, od mladých až po velmi staré. Nejdůležitějšími veteránskými členy jsou zpěvák přes 60 let (s dlouhými kudrnatými vlasy a upnutými koženými kalhotami) a skvělý kytarista, který nás často hýčká svými propulzivními riffy a často ohnivými sóly. V této souvislosti je třeba zmínit jejich nahraný koncert na dvojalbu s názvem "Live At The Kisstadion". Sestava kolem zakládajícího člena Jánose "Meckyho" Kóbora prošla během existence kapely mnoha změnami. "Je to jako ve fotbalovém týmu, kterému vždy prospěje, když je doplněn nějakými mladšími hráči," upřesnil k současnému složení kapely János Kóbor. Mezi takové nové posily patří kytarista Tamas Szekeres nebo charismatická baskytaristka Katy Zee. Omega začne své turné v roce 2009 ve Varšavě, kdy vystoupí 14. března 2009 v Kongresovém sále. Turné navazuje na EurOmega Tour z roku 2006, kdy Maďaři vyprodali haly na Slovensku, v Rumunsku, ale i v Berlíně či Basileji.
![]() Číslování alb tehdy nicméně skončilo, protože už vlastně definitivně skončil i dosavadní způsob tvorby - roku 2010 vychází "Omega Rhapsody", v roce 2012 "Szimfónia & Rapszódia" a v roce 2013 "Oratórium", staré písně v nových, symfonických úpravách. Na obalech už nejsou ani skupinové portréty, ani fantaskní abstrakce, ale jen János Kóbor - je to symptomatické. Zpěvák se stal v podstatě sólistou, jemuž za zády zbylí členové kapely jen sekundují (nebo tam zrovna třeba ani nejsou), doplněni (či nahrazeni) nejen mladšími dubléry, ale celým symfonickým orchestrem včetně sboristů. Občas se přidali i hvězdní hosté, včetně německých Scorpions. Na jevišti bylo zkrátka vždycky plno lidí a všem dominoval zlatovlasý bůh Kóbor. V interview z téhož roku na ironickou otázku německého novináře, zná-li Kelly Family, odpověděl: "Ach - jednou jsem je slyšel. Především jsem ale poslouchal Franze Liszta." A dodal, že se jeho rodiče postarali o to, aby znal klasickou hudbu. Tady tedy spojil klasiku s Omegou a tím jí dal statut božstva.
Legendární skupina Omega slavila 50. výročí vzniku koncertním turné v Maďarsku i v zahraničí. Členové
skupiny na tiskové konferenci v Budapešti oznámili, že jeden z koncertů by se měl konat 1. prosince
2012 také ve Velkém sále pražské Lucerny. Jako předkapelu a speciálního hosta jsme uvítali domácího
jazzmana Pavla J. Rybu a The Fish Men. Koncerty měly slavnostní charakter. V úvodním půl hodinovém
bloku zahrál symfonický orchestr Martina Luthera Univerzity z Halle a Wittenbergu zpracování největších
hitů Omega. Následně vystoupil zpěvák János Kóbor a bubeník Ferenc Debreceni s mladými muzikanty v
projektu Omega Rhapsody. V závěru hodinového bloku zahrála Omega v klasickém složení své nejznámější
skladby. Skupina nevynechala ani obvyklé laserové efekty, kterými se proslavila už v 70. letech.Udělat takovou megashow byl chytrý tah. Nový kabát dostaly mnohé staré kousky, velkopódiová podívaná, opakovaně předváděná na mnoha místech, se stala pastvou nejen pro uši. Skupina vybředla z krize a vstala z mrtvých. Nebylo až ani tak podstatné, že s takovým směřováním nesouhlasil druhý nebožtík, basák Tamás Mihály, a skupinu v roce 2014 opustil, byť tam formálně zůstal být jakýmsi tichým společníkem. Vadil mu nejen ten veliký cirkus, ale třeba i plánovaný koncert skupiny v Orbánově rodné obci Felcsút (Kóbor: "Nevěřím, že je Orbán pravičák. No jo, trochu asi jo…"). Trvale jej nahradila sličná baskytaristka Katy Zee, která jej alternovala už od roku 2010. Legendární kapela Omega se v roce 2014 představila ve Zlíně v České republice. Koncert ve sportovní hale Euronics, který měl původně proběhnout už v dubnu, se odehrál až v pátek 7. listopadu 2014. Den předtím kapela měla vystoupení i v Praze v Kongresovém sále, kde odehrála dvouhodinové vystoupení plné největších hitů jako "Babylon", "Ballada" a "Fegyverkovács Fiáról" nebo "Metamorfózis II".
Ve Zlíně kromě maďarských rockerů na něm vystoupil Symfonický orchestr Martinna Luthera Univezity
z Halle a Wittenbergu. Při koncertu vzpomněl zpěvák a frontman Omegy János Kóbor také na Vítězslava
Chromka, uherskohradišťského dlouholetého organizátora koncertů, který v tomto roce tragicky zemřel.
V programu zazněl průřez celou historií kapely včetně megahitu "Gyöngyhajú lány". Některé skladby
přitom mohli diváci nejen slyšet, ale také vidět k nim projekci dobových videozáznamů.Legendární maďarská kapela Omega, která v roce 2017 oslavila 55 let od svého vzniku, dne 2. září 2017 vystoupila ve velkém sále pražské Lucerny. Koncert zahájil pražský Balage Band v čele s multiinstrumentalistou a skladatelem Otou Balagem a zpěvačkou Terezou. Z Berlína přijela i kapela Crystal Palace. Na tiskové konferenci, v Malostranské Besedě, informoval János Kóbor o tom, že s nimi na jevišti vystoupí ještě jeden speciální host, ale kapela jeho jméno zatím tajila a chystala si tak pro své fanoušky překvapení. Spekululovalo se, že si s nimi společně zahraje Petr Janda, frontman kapely Olympic, která stejně jako Omega oslaví letos 55 let od svého vzniku. "V době vzniku Omegy mě byl jeden rok, ale později jsem měl několik jejich desek. S kolegy muzikanty jsme jim záviděli, že mohou na rozdíl od kapel z komunistického Československa hrát v západní Evropě. Těšíme se s Balage Bandem na zářijový koncert a věřím, že Lucerna bude vyprodaná," řekl Ota Balage.
Pro české publikum si Omega připravuje překvapení, o kterém János Kóbor prozradil: "Naše
první idea byla zahrát si s Blue Effectem, s kterým jsme se v průběhu let stále potkávali na
různých koncertech, ale bohužel Radim Hladík zemřel, a proto jsme museli změnit naše plány.
Rozhodli jsme se, že speciální věci připravíme s Olympicem, který stejně jako my bude letos
slavit padesát pět let od založení".Fanoušci se v Praze mohli těšit na známé a osvědčené hity Omegy, které mapovaly průřez celou jejich 55-letou tvorbou, ale zahrají i několik nových skladeb z plánovaného. V průběhu let natočila Omega téměř 40 alb, a to jak studiových nebo koncertních, které jsou nahrány v maďarštině, němčině nebo angličtině. Aby byl výčet diskografie skupiny Omega úplný, nutno zmínit ještě poslední album "Omega 55: Volt Egyszer Egy Vadkelet" z roku 2017, pramálo
zajímavé, poskládané z cizojazyčných coververzí, kde nechybí ani "Jasná zpráva" zpívaná Petrem
Jandou. To ale opravdu jen pro úplnost…Maďarská rocková legenda Omega vyrazila v roce 2019 na turné pod názvem "TŰZVIHAR", neboli "STORMY FIRE", v překladu "ohnivý vítr", a bude mít také dvě zastávky v České republice. Na koncertním turné měl původně Omegu doprovodit český Blue Effect, k čemuž z důvodu úmrtí Radima Hladíka nedošlo. Omega se proto rozhodla přizvat české klasiky Olympic, kteří též oslaví padesát sedm let od svého vzniku. Obě kapely slibují novou verzi písně "Jasná zpráva" ve stylu Omegy. Předkapelou bude další česká legenda Citron. Dvojitý koncert odehrají tyto party 18. října 2019 v Třinci a 19. řijna 2019 v pardubické aréně v Pardubicích.
V České republice se Omega představila například v roce 2018 v Brně, předtím v roce 2015 zahrála na
Karlovarském mezinárodním filmovém festivalu s obrovským úspěchem. V pražské Lucerně vystoupila, před
pěti lety, v rámci svého turné k 50 letům vzniku a v programu s názvem Rhapsody jí doprovodil symfonický
orchestr z německého Halle. Jak mimořádný zážitek bylo 50. výročí kapely a jejich koncert se symfonickým
orchestrem je vidět na jeho záznamu, který je ke zhlédnutí na YouTube.Svůj poslední koncert Omega odehrála 8. listopadu 2019 v Budapešti, kde jí předskokana dělala skupina Nazareth. Skupina měla letos vydat nové album s názvem "Testamentum", plánované koncertní turné zrušila kvůli koronakrizi. Omega byla nejúspěšnější rockovou skupinou bývalého východního bloku a v roce 1978 získala v západním Německu zlatou desku za 250 tisíc prodaných nosičů alba Skyrover. Kapela ještě v roce 2020 připravila nové album "Testament", každopádně "jedou dál" a nezahálí, neustále skládají a vystupují na koncertech po celé Evropě. Zajímavostí je, že frontman kapely János Kóbor po nepříjemném a nebezpečném zážitku už nelétá letadlem, a proto, i když je o jejich koncerty za oceánem velký zájem a v USA vyšlo několik alb, musí jejich fanoušci z Ameriky přiletět na evropský kontinent. Leč čas a osud je nevyzpytatelný a skupina to měla určeno už dopředu.
Jen o několik dní později přišla další smutná zpráva.
"Tímto vás informujeme, že János Kóbor, zakladatel kapely Omega a nositel ceny Liszt Ferenc, zemřel po krátké nemoci. Miliony fanoušků ho milovaly doma i v zahraničí. Zanechává po sobě nezaplnitelnou prázdnotu. Neexistují slova, ticho zůstává. Mecky zůstane v našich srdcích navždy", zveřejnila kapela na svých stránkách. řekl jednou János Kóbor. A nám nezbývá, než mu dát plně za pravdu. Bohužel se zdá se, že už je dráha legendárního uskupení u konce. Loni v listopadu 2021 zemřel zakladatel kapely László Benkõ a během pouhého roku přišla kapela ještě o další dva členy. Kóbor je nyní čtvrtý. Ačkoli ještě nedávno plánovali návrat na pódia, teď už k němu bohužel nedojde. Skupina tak definitivně smrtí Jánose Kóbora 6. prosince 2021 ukončila svoji historii. Zbývající členové Elefánt György Molnár a Ciki Ferenc Debreczeni poté zorganizovali závěrečný třídenní festival Omega, čímž uzavřeli 60-leté dědictví. Zpočátku se totiž všichni shodli, že se smrtí obou legend přestala existovat i kapela. Naproti tomu bubeník Ciki Ferenc Debreczeni založil s mladými hudebníky kapelu Omega Testamentum, se kterou od té doby vystupují. Vlastně byli předskokany Scorpions, kteří v létě 2024 přijeli do Maďarska. Jediným, kdo v koncertní sestavě opravdu trvale působil vedle Kóbora až do konce, byl právě první nebožtík, klávesista László Benkõ. Na rozdíl od sportovně založeného frontmana, vypracovaného věčným plachtěním po Balatonu, patřičně na stará kolena ztloustnul, ale nejen že si zachoval hippisácké korálky a náramky, ale i náležitou výstřednost: barvil si kupříkladu nehty na černo a bílo, snad aby mu ladily s klaviaturou. Jeho celoživotním vzorem byl Keith Emerson. Kóbor a Benkö spolu byli od úplného začátku až do úplného konce. A to je také důvod, proč už asi skupina - jakkoli v posledních letech torzovitá - opravdu skončila: i na jejích internetových stránkách tiše už jen hoří svíčky… Jedno je dnes jasné: jakkoli to tehdy vypadalo, že cesta kupředu vede skrz hard rock, ve zlatém fondu skupiny nezůstala nakonec trojka, ale jednička a dvojka - nikoli tedy kopírování západních vzorů, ale vlastní písně s puncem maďarského folklóru. ![]() Zvuk Omega se během pěti desetiletí zjevně změnil. Od raných popových písní ovlivněných Beatles urazili světelné roky k něčemu jako raná fuzz box kytara Status Quo, která se setkává s klasickým rockem Moody Blues (nebo někdy s nějakou slovanskou verzí schlageru), a pak v 70. letech k prog rockovému zvuku, který později v témže desetiletí ustoupil tvrdšímu rockovému wailu (a dokonce i discu). V 80. letech si vytvořili space-rockový styl, který je dodnes jejich charakteristickým zvukem. I v nejbombastičtějších dobách zůstali ukotveni v něčem nezaměnitelně maďarském - melancholickém, teatrálním, hluboce zakořeněném v kultuře, která je zrodila. Nejznámější písní kapely je hit "Gyöngyhajú lány", v českém prostředí je tato píseň známá v podání zpěváka Aleše Brichty, pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech". Song se objevil v mnoha jazykových verzích, z nichž nejznámější je maďarská, německá a česká. Melodie se objevila i v evropských hudebních žebříčcích, a to díky německé hardrockové skupině Scorpions, která ji natočila pod názvem "White Dove" (Bílá holubice), dodnes někteří fanoušci Scorpions netuší, že píseň je původem z Maďarska. |
![]() |
|
Poslední sestava: Zakladající sestava: |
Bývalí členové: Mária Wittek - Vocals (1964-1967) László Harmat - Saxophone (1963-1964) Péter Láng - Saxophone (1962-1963,1964) Ferenc Tornóczky - Guitars (1962) Gyõzõ Bánkúti - Trumpet (1962) Ferenc Tornóczky - Guitars (1962) Zoltán Kiss - Drums (1962) |
| 1962 |
1962-1963 |
1963-1964 |
|
János Kóbor - Vocals Lászó Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Künsztler - Drums, Percussion Ferenc Tornóczky - Guitars Péter Láng - Saxophone István Varsányi - Bass Gyõzõ Bánkúti - Trombone |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Künsztler - Drums, Percussion István Varsányi - Bass András Kovacsics - Guitars Péter Láng - saxophone |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Künsztler - Drums, Percussion István Varsányi - Bass András Kovacsics - Guitars László Harmat - Saxophone |
| 1964-1967 |
1967 |
1967 |
|
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals István Varsányi - Bass András Kovacsics - Guitars Mária Wittek - Vocals József Laux - Drums, Percussion Tamás Somló - Saxophone, Vocals |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals István Varsányi - Bass András Kovacsics - Guitars Mária Wittek - Vocals József Laux - Drums, Percussion Tamás Somló - Saxophone, Vocals Gábor Presser - Keyboards, Vocals |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals András Kovacsics - Guitars József Laux - Drums, Percussion Tamás Somló - Saxophone, Vocals Gábor Presser - Keyboards, Vocals Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals |
| 1967-1968 |
1968-1971 |
1971-1987 |
|
László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals János Kóbor - Vocals József Laux - Drums, Percussion Tamás Somló - Saxophone, Vocals Gábor Presser - Keyboards, Vocals Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals György Molnár - Guitars |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals József Laux - Drums, Percussion Gábor Presser - Keyboards, Vocals Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals György Molnár - Guitars |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczeni - Drums, Percussion |
| 1987-1994 |
1994-2014/2017 |
2014/2017-2021 |
| Disbanded |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczeni - Drums, Percussion Katy Zee - Bass (od 2011, host, live) |
János Kóbor - Vocals László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczeni - Drums, Percussion Katy Zee - Bass (host, live) |
(znám jako "Mecky") (narozen 17. května 1943, Budapest, Hungary, zemřel 6. prosince 2021, Budapest, Hungary) Lead Vocals János Kóbor (v maďarštině Kóbor János [kóbor jánoš] byl maďarský hudebník a zpěvák, známý především jako člen rockové skupiny Omega. Měl také svoji přezdívku "Mecky". Byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl syna Daniela (* 1976), z druhého dceru Lenu (* 2007). János Kóbor získal akademický titul v oboru architektury na Technické univerzitě v Budapešti, ale v tomto oboru nikdy nepracoval. Dříve se věnoval atletice, ale kvůli zranění se tohoto sportu vzdal. Jeho koníčkem je plachtění, kterému se obvykle věnoval v Balatonalize, ale ne závodně, protože podle svých slov nerad jezdil po stanovené trase. Během svého života získal tři ocenění - Cena Franze Liszta (1987), Kossuthovou cenu (2013) a titul Rytíř Maďarského záslužného řádu. První hudební skupinu založil se spolužáky z gymnázia Józsefa Attily, kde se sešel mimo jiné s pozdějším spoluhráčem z Omegy, bubeníkem Józsefem Lauxem. Nástroje byly vybrány losem, Kóbor dostal rytmickou kytaru, István Varsányi hrál na baskytaru a József Laux na bicí (byl jediným, komu nástroj nebyl přidělen losem). Později se Laux připojil k Benkó Dixieland Bandu a Kóbor s Varsányim založili kapelu Ciklon, mimo jiné s hlavním kytaristou Andrásem Kovacsicsem. Jejich repertoár sestával z instrumentálních westernových čísel. Protože se jim nepodařilo najít stálé angažmá, v roce 1962 si spolu s Kovacsicem a Varsányim vybrali kapelu Próféta a rozhodli se k ní postupně přidávat. Jejich plán se jim podařil a na podzim 1962 vznikla Omega jako nástupce kapely Próféta. V roce 1964 se k nim přidal i jejich bývalý spolužák Laux. Jeho další hudební dráha byla od roku 1962 spojena téměř výhradně se skupinou Omega. V prvních letech pokračovali v přehrávání západních hitů. V té době po boku Kóbora zpíval také László Benkõ, několikrát se k nim přidala Zsuzsa Koncz a později Tamás Somló a Mária Wittek. Ve druhé polovině 60. let však Kóbor zpíval většinu Omega vlastních hitů a v písních nahraných od roku 1971 byl jediným sólovým zpěvákem. Na albech 6-13 a 16 jsou všechny doprovodné vokály slyšet v jeho hlase (s výjimkou ženských vokálů v některých písních na albech 7-9). Zpívá také na anglických albech, s výjimkou alba "Omega Red Star From Hungary" z roku 1968, které nemohl nahrát do Anglie, neboť se nepodařilo vyřídit Kóborovo vycestování do Anglie, kde se album natáčelo (na albu je však přesto uveden). Druhou výjimkou bylo album "Transcendent" z roku 1996, na kterém zpíval pouze vokály po boku Nizozemce Edwina Balogha. S hraním na kytaru přestal v roce 1970 poté, co ho od toho odradil Gábor Presser. Kromě zpěvu byl spoluautorem některých písní skupiny, pracoval pro ni i jako producent. Při psaní písní v 70. letech 20. století bylo jeho hlavním úkolem upravovat melodii a texty a v těchto písních je jeho jméno uvedeno mezi skladatelem a textařem. Některé texty napsal i samostatně: "Hűtlen bánok", "Régvárt kedvesem", "Hello, Elefánt!" (nenahráno), "Adddig élj", "Ne layeny / Nikdy se nestyď". Dlouho existovalo jen několik písní, ke kterým napsal hudbu ("Félbetszátt koncert", "Levél - Posta restante"), ale v roce 2006 na album "Égi" se objevily převážně jeho skladby: čtyři sólové (včetně titulní písně), dvě s Tamásem Mihályem a jednu s Tamásem Szekeresem. Jeho pěvecká kariéra je zcela spjata s Omega, nenatočil sólové album a nepodílel se na jiných produkcích, s výjimkou koncertů Scorpions v Budapešti a Košicích v roce 2009. Podílel se však na tvorbě řady desek ve studiu Omega jako producent, hudební režisér a zvukař. Kóbor se těšil po celý život dobrému zdraví a nikdy vážně neonemocněl. To ho vedlo k přesvědčení, že má silnou imunitu a nenechal se proti nemoci covid-19 očkovat. Na začátku listopadu 2021 Kóbor onemocněl a na naléhání své manželky Zsóky přijel do nemocnice, kde byl hospitalizován. Kábor slepě důvěřoval vlastní imunitě a nenechal se proti koronaviru očkovat. Od jeho hospitalizace 9. listopadu 2021 se jeho stav kolísavě zhoršoval a zase zlepšoval, nakonec ale zpěvák přezdívaný Mecky svůj boj prohrál.
| |
(narozen 12. září 1949, Budapest, Hungary) Guitars György Molnár je maďarský rockový kytarista. Byl zakládajícím členem skupiny Decca, později Olymia. Nejznámější je jako člen kapely Omega (1967-1987, 1994-2021). Je držitelem ceny Elefánta Kossutha a ceny Ference Liszta. V roce 1989 vydal své jediné sólové album s názvem "Megszakadt kapcsolat". Jeho první kapelou byla Decca, kde hrál mimo jiné s Charliem Horváthem. V roce 1967 si jej členové Omega všimli na koncertě u Balatonu a po odchodu jejich kytaristy Andráse Kovacsicse pozvali Molnára Györgyho na jeho místo. Kovacsics se následně připojil ke skupině Decca, která krátce poté změnila název na Olympia, což znamenalo, že si oba hudebníci vyměnili místa. Členem je od 2. září 1967 a prvním singlem, který s nimi nahrál, byl "Azt tödda az anyukám / Rózsafák". Ve skupině hrál až do jejího konce. Právě v Omega získal známou přezdívku "Elefánt/Slon", kterou si vysloužil tím, že hrál na svou energickou kytaru a způsobil, že se jí stal obětí drahý dovezený mikrofon ("Slon v porcelánce"). Jeho první skladbou byla píseň "Tűsvihar" v roce 1969, ale jako skladatel skutečně rozkvetl po odchodu Gábora Pressera v roce 1971. Napsal písně jako "Szomorú történet", "200 szállás az último horoban az szállás", "Tórékeny Adaigé bédület", "Omegaljvélet", "Aďaljauto". A vzhledem ke kolektivnímu autorství na albech 7-13 není s jistotou známo, které další skladby jsou jeho. Jeho hra na kytaru se vyznačuje spíše propracovaností a jedinečnou atmosférou sól než virtuózní hrou. Tuto příležitost měl příležitost ukázat především v písních Omega ze 70. let (hard rock, space rock). V letech 1994 až 2007 a znovu od roku 2012 hrál stálý přispěvatel Tamás Szekeres více na studiových nahrávkách a na koncertech převzal mnoho předchozích sól, ale některé písně si bez jedinečného stylu "Elefánta" nelze představit. A kytarový souboj mezi nimi v písni "Õrültek óraja" byl jedním z vrcholů koncertů. V roce 2009 po dlouhé době opět hrál jako sólový kytarista na varšavském koncertě, tato sestava vydržela až do let 2012-2013. V dubnu 2009 hostoval s Jánosem Kóborem na koncertech Scorpions v Budapešti a Košicích a v roce 2014 také vystoupili v bloku Scorpions na společném koncertu obou kapel na Náměstí hrdinů. Neúčastnil se symfonických inscenací založených na písních Omegy (Omega Symphony & Rhapsody, Omega Oratorio), ale připojil se k turné Omega Beatmise, které začalo v roce 2015. Od té doby opět hrál s Omegou, ačkoli se svou kapelou neúčastnil některých zahraničních koncertů (většinou těch v Německu). Své první sólové album s názvem "Megszakadt kapcsolat" vydal v roce 1989. Na tomto albu nejen hrál na kytaru a složil všechny písně, ale většinu z nich také sám nazpíval a k některým z nich napsal texty. V roce 2013 zhudebnil báseň Judit Polgárové "Zikcakk shakk", jejímž cílem je popularizovat šachy u dětí. V roce 2015 vydal další sólové album s názvem "Omega Red Fighter". V roce 2016 založil novou kapelu s názvem Omega Elefánt Band, ale ta vydržela jen několik koncertů. V září 2019, u příležitosti svých 70. narozenin, vydal nové dvoupísňové EP. Skladby, které připomínají alba Omega ze 70. let, obsahují příspěvky některých jeho drahých přátel. | |
(narozen 24. března 1948, Gyöngyös, Heves, Hungary) Drums, Percussion Ferenc Debreczeni je maďarský hudebník a hráč na bicí a perkuze. Je nejznámější jako bubeník maďarské rockové skupiny OMEGA (1971-1987, 1994-2021). Působil také v kapelách dr.Rock, Devils, Dr. Rock, Neoton a Tamas. Narodil se v městě Gyöngyös v Maďarsku. Osm let studoval na konzervatoři hru na klarinet, pak studoval na vysoké škole Kandó Kálmán College. Na bicí začal hrát pod vlivem svého staršího bratra Csaby, který se také stal známým hudebníkem a hrál v kapele Bergendy, později hostoval i na některých koncertech Omegy. Jeho první kapelou byla Devils, později Neoton, se kterou se stal známějším v Maďarsku. První album kapely, v níž v té době hráli také Balázs Feco a Lajos Som, bylo nahráno s ním. V roce 1970 byli předskokanem na turné Omegy. A právě díky tomuto společnému vystoupení byl Debrecen po odchodu Józsefa Lauxe z Omega v roce 1971 pozván, aby jej nahradil. Před diváky poprvé debutoval se skupinou Omega na koncertě v Praze, tehdejší Československo. Prvními studiovými nahrávkami nové formace byly singly "Hűtlen barátok / Szomorú történet" a "Régvárt kedvesem / 200 évvel az utolsó háború után". Ačkoli byla Omega po změně členů téměř odepsána, rychle se dokázala prosadit na koncertech a v roce 1973 se prosadila i na mezinárodním trhu a mezi lety 1976 a 1979 dosáhla doma i v zahraničí takových úspěchů, jakých se předtím ani potom žádnému maďarskému interpretovi nepodařilo dosáhnout. Po personálních změnách v kapele už byla Omega pomaly odepsaná, ale za pomocí koncertů se vypracovali na jednu z hlavních pozic na maďarské rockové scéně. V letech 1976 až 1979 prorazili i na zahraniční trhy,(Polsko, západní Německo, Anglie, východní Německo, Československo) a dosáhli takových úspěchů jakých doposud nedosáhl žádný maďarský interpret ani před nimi, a ani po nich. Od roku 1994 hraje také v kapele Tamása Szekeresa, který hraje i v Omega, a od roku 2003 bubnuje také ve skupine Dr. Rock založené lekáři. Po úmrtí zpěváka Jánose Kóbora v roce 2021 Omega ukončila činnost. Ferenc Debreczeni založil v roce 2022 novou kapelu s názvem Omega Testamentum, aby uctil památku Omegy. Kapela poprvé vystoupila na pódiu v srpnu 2022 na vzpomínkovém koncertu konaném v Őriszentpéteru. | |
(narozen 12. června 1943, Szombathely, Hungary, zemřel 18. listopadu 2020, Budapest, Hungary) Keyboards, Synthesizers, Flute, Trumpet, Vocals László Benkõ byl maďarský hudebník známý především jako rockový klávesista. V letech 1960-1962 byl členem skupiny Universitas, nejznámější je však jako dlouholetý člen skupiny Omega (1962-1987, 1994-2020), kterou v roce 1962 spoluzaložil. Až do své smrti byl spolu s Jánosem Kóborem jediným členem skupiny, který v ní hrál po celou dobu její existence. V letech 1960-1962 byl členem skupiny Universitas. Členem Benkó Dixieland Band byl v roce 1961. V roce 1962 byl spoluzakladatelem skupiny Omega. Až do své smrti byl spolu s Jánosem Kóborem jediným členem skupiny, který v ní hrál po celou dobu její existence. Během počátku 60. let hráli coververze skladeb od Rolling Stones, Beatles a Herman's Hermits a nakonec začali skládat vlastní psychedelické popové písně. Během tohoto období Benkõ přešel na flétnu a trubku (měl jazzové vzdělání) a do roku 1971 vydala kapela dvě LP desky a řadu singlů. V té době dva hráči včetně klávesisty Gábora Pressera odešli a založili další renomovanou maďarskou kapelu Locomotiv GT. Benkõ se v kapele znovu ujal pozice klávesisty a právě tehdy se jeho klávesová genialita projevila. Kapela získala progresivnější zvuk, vzdáleně srovnatelný s ranými King Crimson, The Strawbs a The Moody Blues. V roce 1973 se kapela dostala do popředí německého hudebního producenta Petera Hawkeho a podepsala smlouvu na tři nahrávací desky u Bellaphon Records a nahrála tři anglická alba. Během těchto nahrávacích sezení v Kolíně nad Rýnem, FDR, měli přístup k lepšímu vybavení a nahrávacím technikám, než jaké byly v té době k dispozici ve východním bloku, a optimistická balada s názvem "Help To Find Me" ("Nem tudom a neved" v maďarštině s mírně odlišným lyrickým významem) se stala jejich charakteristickým dílem, které dokonce vyvolalo poznámku amerického kritika: "Pro každého, kdo se chce stát syntezátorem". Ať už to bylo zamýšleno jakkoli, takové příspěvky od Benkõ charakterizovaly hudbu Omega v průběhu 70. let na albech jako syntezátorové "Hall Of Floaters In The Sky", zasněné "Time Robber" a vesmírné "Gammapolis". "Gammapolis" byla pravděpodobně Benkõvou nejlepší hodinou s Omega, kde méně bombastickým způsobem než jeho západní protějšky, jako byli Rick Wakeman nebo Keith Emerson, plně využil masivní klávesový aparát k vytvoření vesmírných vrstvení, které nastolily různé nálady pro toto kvazikoncepční album o utopii za nebesy. Na začátku 80. let, v souladu s dobou, se hudba skupiny OMEGA ubírala techno-popovým nádechem a jejich jedenácté studiové album bylo plné Benkõvých rytmických syntezátorových úprav, které stanovily vzorec pro sólový projekt, jenž se rozšířil na studiová alba vydaná v letech 1982 až 2012.
Lászloó vydával teké sólová alba - "Lexikon" (1982), "Lexikon L-Z" (1984), "Ikarosz" (1990),
"Omega-mix" (1991), "Impressio" (1994), "Hogyan tovább?" (2004) a "Másik világ" (2012). Jeho
sólová tvorba byla za hranicemi východní Evropy prakticky neznámá. Jedná se o kuriózní
nabídku elektronické hudby založené na klávesách, kterou lze místy přirovnat k materiálu
Tangerine Dream z poloviny 70. let, jako jsou "Rubycon" nebo "Ricochet", i když více s
odlehčenějším a bláznivějším nádechem, mnohem více ve stylu Kraftwerk, bez vokálů, nebo
dokonce s některými skladbami ze 70. let Vangelise.Zatímco si Omega v letech 1982 až 1986 dala pauzu od nahrávání (hrála pouze živá vystoupení), Benkõ nahrál dvě vysoce experimentální elektronická koncepční alba "Lexikon I" a "Lexicon II", která čerpala hudební inspirace z mnoha zdrojů. Racionalizované "Lexikon A-Z" na jedno CD, vydané v roce 1989, se soustředilo na abecední téma vycházející z Řecké knihy slov (nebo Řeckého slovníku) a obsahovalo 23 minimalistických skladeb, které využívaly překvapivou škálu kláves, bicích počítačů a sekvenčních efektů, čímž dosahovaly působivého a rozmanitého konečného produktu. Desetiletá nahrávací pauza mezi lety 1987 a 1995, během níž Omega hrála opět pouze živá vystoupení, přinesla tři další svérázné nahrávky László Benkõ. Legenda o Ikarovi, řecké mytologické postavě, která spadla na Zemi při pokusu o útěk z ostrova Kréta, se stala základem pro album z roku 1990 s jednoduchým názvem "Ikarosz" a je zdaleka nejorchestrálnějším z jeho sólových repertoárů. Stále se držel účelnějšího kratšího kompozičního formátu a zakončil ho rozšířený dvoudílný soubor "Aphrodite gyemekei" (Afroditiny děti), který zahrnoval i živé zpěváky a byl živě uveden v Budapešti v prosinci 1990 s kytaristou, saxofonistou a smyčcovým kvartetem. V následujícím roce Benkõ spolupracoval s frontmanem skupiny Omega Jánosem Kóborem (jako zvukařem a kytaristou) a využil své virtuozity ve hře na klávesy k vytvoření zářivé pocty hudbě skupiny Omega na albu s názvem "Omegamix". Výsledkem byla dvoudílná suita, která spojila 30 skladeb skupiny Omega ze všech období kapely, od psychedelických 60. let až po 80. léta ovlivněná technem, opět s využitím široké škály kláves a počítačového umění. Písně nebyly řazeny v žádném konkrétním chronologickém pořadí a odrážely vznešené nadšení, melancholii a romantiku hudby skupiny Omega za posledních 20 let. Další sólový počin se objevil v roce 1994, který se shodoval s návratem skupiny Omega s masivním živým koncertem na budapešťském Nepstadionu a remasterováním velké části jejich starších skladeb na CD. Jak název díla napovídá, "Impressio" byla nesourodá sbírka hudebních nápadů, které opět navazovaly na kratší kompoziční struktury a hojně využívaly nejmodernější produkty KORG a další všudypřítomné počítačové efekty.
Mezi další počiny Lászlóa Benkõ mimo sféru superskupiny Omega patřila filmová
tvorba, členství v autorských radách a účast jako katalyzátor dalších hudebních počinů
a v září 2008 se zúčastnil klávesové extravagance v budapešťské sportovní aréně s názvem
"Billentyüsók Éjszakája" (Noc klávesistů). Sólové počiny Lászlóa Benkõ byly
zastíněny pokračujícím úspěchem skupiny OMEGA a vzhledem k tomu, že jeho nahrávky byly
vydány pouze v jeho rodném Maďarsku, neznamená to, že jeho inovativní hudba nepatří do
stejné kasty jako hudba jiných plodnějších progresivních elektronických umělců. Veškerá
jeho díla jsou k dispozici na www.rockdiszkont.hu pro ty, kteří chtějí objevit tajemnou
fantazii tohoto často přehlíženého maďarského klávesového mistra.
"Jsme v šoku, že po dlouhé nemoci zemřel László Benkõ, zakladatel kapely Omega. Milióny fanoušků a obdivovatelů truchlí nad rozhodující postavou maďarské rockové hudby doma i v zahraničí. Slova jsou marná, ticho je bolestivé, jsme šokováni, když vzpomínáme na jeho celoživotní dílo, hudbu a jeho láskyplný úsměv. László s námi zůstane navždy," stojí na facebookovém profilu kapely, která skon svého lídra oznámila. | |
(narozen 1. června 1944, Hungary, zemřel 4. června 1987, Hungary) Drums, Percussion Tamás Künsztler byl maďarský hudebník a hráč na bicí a perkuze, který je znám jako spoluzakladatel maďarské rockové kapely Omega (1962-1964), kde hrál na bicí a další perkusní nástroje. Jeho příspěvky sehrály významnou roli v rozvoji kapely a jejím úspěchu na hudební scéně. Působil v počátečním období, kdy kapela přecházela od coververzí západních rockových písní k hraní vlastního materiálu. Členem kapely byl jen krátce, v roce 1964 jej nahradil József Laux, ale bez něj by Omega nikdy nevznikla. Künsztlerův vliv je stále cítit ve skladbách, které se staly populárními během formativních let Omegy. Spolupracoval také s Tamás Künsztler Productions, mediální produkční společností, a podílel se na tvorbě rakouské hard rockové kapele EAZY.
Bohužel se o něm ví velmi málo, nezůstaly žádné zvukové nahrávky z jeho hry, jen pár fotografií z minulosti nám jej zachovává v paměti. | |
(rodným jménem Szöllõssy Katalin) (také známa jako Szöllõssy Kati) (narozena ***, Hungary) Bass Katy Zee je maďarská baskytaristka známá svou prací s rockovou kapelou Omega v letech 2011-2021 a maďarskou kapelou Hiperkarma. Je profesionální hudebnicí, často vnímána jako basistka na maďarské rockové scéně. Podílí se na TheTaxBand a dalších projektech. Katy se hudbě věnovala snad odjakživa. Vzpomíná si na malý barevný jednooktávový xylofon, což byla její nejoblíbenější hračka, když mj byly asi 2-3 roky. A pak falešné piano, na které její dědeček vždycky tak krásně hrál. Začala na něj hrát oběma rukama na první pokus. Nebyla ještě ani ve školním věku, ale podle její rodiny už bylo rozeznatelné, co chce hrát. Někdy na základní škole si půjčila akustickou kytaru a celé léto se jí věnovala. Jakmile se na ni naučila hrát harmonii, hned na ni skládala nějaké velmi umělecké nesmysly a celé dny s ní dělala radost sousedům. Později kvůli podobným nesmyslům dokonce založili kapelu. Začala se učit hrát na akustickou kytaru a pak na elektrickou sólovou kytaru. Když se poprvé přestěhovala do Anglie, pravidelně chodila do hospod, které navštěvovali převážně místní hudebníci, a často se na provizorních pódiích formovaly improvizované kapely, aby si zahrály píseň nebo improvizaci. Vždycky tam bylo spousta nástrojů. A čím dál častěji se dostávala k baskytaře, až se mezi nimi rozvinul celoživotní milostný vztah. Hrávali jako předskokani Omegy, poprvé na jejich turné v roce 2006. Hodně s nimi hráli a dobrý vztah zůstal i poté. V roce 2011 ji Tamás Mihály požádal, aby zahrála na několika písních na jeho sólovém albu "Last Minute", které získalo ocenění zlaté desky. Když vyšlo LP "Omega Rapsódia", byla požádána, aby hrála na křtu alba. Rok 2012 byl jubilejním rokem Omegy, jejich 50. výročím. Pro tuto příležitost připravili rozsáhlou koncertní sérii, kde koncert začínal symfonickými transkripcemi a Katy hrála part "Rhapsody" a pak v závěrečném nostalgickém bloku hrál Tamás Mihály na basu v největších evergreenech. V posledních letech opět žije v Anglii, někdy i v Maďarsku. Je členkou anglické kapely The Tax, se kterou koncertuje a pracuje ve studiu. Nedávno byli pozváni do Ameriky, ale vystupují i v v Budapešti. Je jedinou Maďarkou v kapele, ostatní jsou Angličané a jejich bubeník je Ital. George, jejich zpěvák, také hostoval v letní koncertní sérii "Omega Oratorium". Zpíval duet s Jánosem Kóborem v několika písních. Často bývá zvána k práci do jiných studií nebo na koncerty. Pracoval s Davem Allenem, který produkoval mimo jiné Depeche Mode a Cure, s Andym Wrightem, který produkoval a pracoval jako zvukař Pavarottiho, Annie Lennox, Davida Bowieho, Simply Red, Jona Bon Joviho a mnoha dalších hvězd, nebo například s Johnem Gallenem (Queen, Uriah Heep, Motorhead), který se také podílel jako externí producent na albu "Omega Rhapsody". V současné době žije v Londýně, kde je členkou kapely Junkstar (bass). Dříve působila také v projektu Omega Rhapsody, v Supersonic (2007-2008), Átmeneti Kabát (2006-2009), Biorobot (2009-2010), Balkan Fanatik (2010), Gerendás Péter Zenekara (2010). | |
(narozen 24. září 1947, Budapest, Hungary, zemřel 21. listopadu 2020, Budapest, Hungary) Bass, Vocals Tamás Mihály je držitel Kossuthovy ceny a Ceny Liszta Ference, baskytarista a skladatel, přezdívaný Misi, v legendární maďarské skupině Omega působil v letech 1967-1987 a 1994-2017, je synem skladatele Andráse Mihályho. Svůj hlavní nástroj baskytaru střídal s violoncellem i syntezátorem. Pocházel z hudební rodiny, jeho otec, András Mihály, byl významnou osobností maďarské klasické hudby a ředitelem Maďarské státní opery. Sám studoval klasickou hudbu na violoncellovém oddělení hudební konzervatoře. Tam se setkal s Gáborem Presserem. Mihály začínal ve skupinách Scampolo, Non-Stop a Futurama a poté se v roce 1967 připojil k Omega, kde nahradil Istvána Varsányiho. Na jednu ze zkoušek pozval Pressera, který pro ně zpočátku skládal písně jako externí skladatel a o rok později se stal jejich řádným členem. Byli prvními vyškolenými hudebníky v kapele a významně přispěli k tomu, že se Omega stala jednou z předních maďarských beatových kapel. Jeho první skladbou v kapele byla "Spanish Guitar Legend", kterou sám nazpíval. Navíc je většina písní na prvním albu Omegy, anglicky psaném albu Omega Red Star z Maďarska, slyšet také v jeho hlase, protože zpěvák János Kóbor nemohl kvůli nahrávání cestovat do Anglie. Na koncertech zpíval v duetu s Gáborem Presserem původní skladbu Ten Steps, nahranou s Gáborem Presserem.
Po Presserově odchodu napsal většinu písní Omegy (spolu s György Molnárem), včetně děl
jako "Szvit" nebo "Nem tudom a neved". Na albech 7-13 napsala všechny písně celá kapela, ale
na albech 14-15 napsal většinu skladeb opět on. Na produkci 16. alba se podílel méně (kvůli
práci na muzikálu 56 kapek krve), ale i pro toto album napsal písně.Nahrál také několik sólových desek a byl rovněž autorem muzikálu k 50. výročí protikomunistického povstání z roku 1956, který měl pod názvem 56 kapek krvi premiéru v roce 2006. Vydával také sólové desky. V roce 1983 vydal sólové album s názvem "Synthesizer-Magic", na kterém zpracoval díla Ference Liszta a Richarda Wagnera. V roce 2006 byl autorem muzikálu "56 Csepp Vér" (56 kapek), který byl zkomponován k výročí protikomunistického povstání z roku 1956. Poslední desku "Last Minute" vydal v roce 2011 a objevil se na ní i Gábor Presser. V roce 2007 získal cenu Artisjus. V roce 2008 vystupoval jako příležitostný leader skupiny Omega Tribute Band na Dni maďarské písně, kde hostovali József Kalapács, Ildikó Keresztes a Roy. V roce 2011 vydal další sólové album se spolupracovníky, jako jsou Charlie Horváth, Tamás Somló, Gábor Presser, Feró Nagy a József Mezõdi. Naposledy hrál s Omega v roce 2014, ačkoli jeho odchod potvrdil János Kóbor až v dubnu 2017. Tamás Mihály však v rozhovoru uvedl, že by se nebránil obnovení společné práce, pokud by byly splněny určité podmínky. Shledání klasické pětice bylo dokonce plánováno na rok 2021. S Omegou vystoupil naposledy v roce 2014 na budapešťském Náměstí hrdinů, kde kapela hrála společně s německou skupinou Scorpions. Mihály poslední roky s kapelou nevystupoval, protože nesouhlasil s určitými kroky, které považoval za politické, když odmítl hrát na stadionu v rodné obci premiéra Viktora Orbána v obci Felcsút či jednoduše proti jeho přesvědčení např. koncerty v kostele s projektem Oratorium. Označil to za politickou akci. Na místě basové kytaristky se pak objevovala Kati Szöllössy, ale Mihály byl až do smrti považovaný za člena nejslavnější maďarské rockové skupiny. On sám před časem nevyloučil další spolupráci s ostatními členy kapely, ale k tomu už nedošlo.
Tamás Mihály také získal řadu ocenění jako člen kapely Omega - Liszt Ferenc Award (1987), Pro Urbe Budapestért Award (2011), Kossuth Award (2013) nebo jako hudebník - Malý kříž Řádu za zásluhy Maďarské republiky (1995) a Čestný občan Budapešti II. obvodu (2021) (posmrtně). | |
(znám také jako "Blöró") (narozen 8. března 1943, Budapest, Hungary, zemřel 6. srpna 2016, Budapest, Hungary) Drums, Percussion József Laux byl maďarský bubeník známý svou významnou rolí v maďarské rockové hudbě jako zakládající člen skupiny Omega (1963-1971) a spoluzakladatel skupiny Locomotiv GT. Hrál klíčovou roli při formování raného zvuku obou kapel, které se staly dvěma nejvlivnějšími skupinami v historii maďarské populární hudby. Jeho kariéra zahrnovala také skládání instrumentálních skladeb, jako například skladbu pro bicí "Kérgeskezű favágók" pro Omegu, a později se pustil do zakládání vlastních skupin a labelů. Jeho první manželkou byla Anna Adamis, měli spolu syna Ádáma. Jeho druhou manželkou byla Magdi Falb, se kterou se také rozvedl, a měli spolu syna Benceho. Laux se narodil v Budapešti v Maďarsku. Narodil se jako syn Józsefa Lauxe a Geraldine Luzsénszky, jeho rodiče se vzali 3. srpna 1940 ve farním kostele Szent Imre herceg út v Budapešti. Jako rodák z maďarského hlavního města měl maďarské občanství a v raných létech žil v Budapešti. József Laux začal hrát na bicí v raném věku, učil se především jazzovými technikami. V roce 1960, ve věku 17 let, se připojil k Benkó Dixieland Band, přednímu maďarskému souboru založenému v roce 1957, který se specializoval na tradiční dixieland jazz a swing. Patřil mezi mnoho hudebníků, kteří prošli kapelou během jejích prvních šesti let (1957-1963), a přispěli k její rané sestavě a vystoupením v jazzovém stylu. Toto formativní období jej ponořilo do jazzových rytmů založených na souborech a tradičních stylů, než v 60. letech přešel k rockovému bubnování.
József Laux se ve věku 19 let v roce 1962 připojil k maďarské rockové kapele Omega jako
bubeník a perkusista. Stal se klíčovým členem během formativního období kapely a přispěl
k jejímu rozvoji jako jedné z průkopnických maďarských rockových kapel v 60. letech. Jeho
působení zahrnovalo přechod skupiny od vlivů beatové hudby k psychedeličtějším a
progresivnějším prvkům. Laux se podílel na raných nahrávkách Omega. Během této éry vydala
Omega tři LP desky, které si vybudovaly reputaci na maďarské hudební scéně.V roce 1971 Laux opustil Omegu po boku klávesisty a zpěváka Gábora Pressera, aby založili Locomotiv GT jako superskupinu složenou z prominentních maďarských hudebníků nespokojených se svými předchozími projekty. Původní sestavu tvořili klávesista a zpěvák Gábor Presser a samotný Laux, oba dříve členové skupiny Omega, spolu s basistou a zpěvákem Károlym Frenreiszem z Metro a kytaristou a zpěvákem Tamásem Bartou z Hungária. Laux se během svého působení podílel na nahrávání prvních pěti studiových alb kapely. Mezi ně patřilo debutové album "Locomotiv GT" (1971), následované "Ringasd el magad" (1972), "Bummm!" (1973), "Mindig magasabbra" (1975) a dvojalbum "Locomotiv GT V." (1976). V této éře se také objevily texty převážně od Anny Adamisové, jejíž dílo definovalo mnoho písní kapely po celou dobu Lauxova působení ve skupině, kde působil jako bubeník až do roku 1976. Laux opustil Locomotiv GT v roce 1976 po vydání alba "Locomotiv GT V", zároveň se rozvedl s textařkou Annou Adamisovou a a emigroval do Spojených států do Los Angeles. Jeho odchod uzavřel počáteční fázi superskupiny, po které kapela prošla významnými změnami v sestavě. Ve Spojených státech založil kapelu The JLX Band jako svůj hlavní hudební počin. Skupina, v níž byli američtí hudebníci jako Scott Shelly, Mark Massey, Jim Reeves, Andrew Everson a Billy, nahrávala v letech 1983-1984 skladby v Hollywoodu ve studiích Sunset Sound Recorders Inc. a Cherokee Studios, kde Laux působil jako bubeník i zvukař po boku
Stephena Sheltona. Výsledkem nahrávek byl singl z roku 1986 s písněmi "It's My Fate"
a "Riding The Wind With An Empty Heart". Spolupracoval také s Average White Band, Bryanem
Adamsem, Bozem Scaggsem, Dionne Warwickovou, Tanyou Tucker a Frankem Zappou. Založil také
knižní a nahrávací společnost JLX Publishing.Maďarsko poprvé navštívil v roce 1985 a poté se natrvalo vrátil zpět do Maďarska na začátku 90. let. V pozdějších letech Laux pokračoval ve hře na bicí v různých projektech, založil Laux Trio či Laux Trio a Laux & Cream Cheese, založil nahrávací společnost, kde se i nadále věnoval hudební produkci. Věnoval se také swingové tvorbě, zejména přispěl k albu "Hymn To Swing" z roku 2005 s americkým klarinetistou Joem Muranyim v rámci Lauxovy Swingpolice. Tyto aktivity prodloužily jeho kariéru performera a nahrávajícího hudebníka až do 21. století. V roce 2008 obdržel jako interpret a jako výkonný ředitel nakladatelství JLX Publishing Rytířský kříž Řádu za zásluhy Maďarské republiky. Jeho kapela se jmenovala Laux Trio & Friends, členy tria byli Péter Román (basa), Pál Vincze (klavír), József Laux (bicí) a stálý host tria Tibor Laux (zpěv/kytara). V týdnech předcházejících jeho smrti byl hospitalizován na kardiologické klinice v Balatonfüred, kde se jeho stav výrazně zhoršil. Navzdory vážné nemoci se krátce před svou smrtí zúčastnil pohřbu svého blízkého přítele a spoluhráče z kapely Tamáse Somló, což jej viditelně zasáhlo. Bývalí členové Omegy, včetně Kóbora Jánose a Benkõa Lászlóa, jej o několik dní dříve navštívili v nemocnici a poznamenali, že ačkoli je ve velmi špatném stavu, jejich pohled na ně na okamžik oživil jeho náladu a vyvolal v něm pocit, jako by se ocitl v 60. letech.
Jeho smrt oznámili jménem rodiny dva synové Ádám Laux a Thomas Laux. Byl pohřben v Óbudai temetõ v Budapešti 17. srpna 2016. József Laux zanechal po sobě odkaz jednoho z nejlegendárnějších maďarských bubeníků, jehož dílo pomohlo definovat rockovou scénu země během jejích formativních desetiletí. | |
(znám také jako Pici, Gabor Presser) (narozen 27. května 1948, Budapest, Hungary) Keyboards, Vocals Gábor Presser je maďarský hudebník, skladatel a zpěvák, držitel Kossuthovy ceny. Byl členem kapel Locomotiv GT a Omega (1967-1971) a je významnou osobností maďarského popu a rocku. Gábor se narodil v Budapešti a jeho rodiči jsou Géza Presser a Elvira Uhrman. Otec pracoval jako obchodník s drůbeží ve Velké tržnici na Klauzálově náměstí. Po škole mu pomáhal syn Gábor. Presser začal hrát na klavír už ve čtyřech letech. Klavírista Imre Antal však rozpoznal jeho talent a předpověděl mu, že se z něj stane velký umělec. Základní školu dokončil v Kertészově ulici a následně zahájil studium na Hudební střední škole. Mezitím hrál na klavír v pouliční taneční škole v Kapásově ulici za hodinovou sazbu 14 forintů. Skládáním se začal zabývat jako teenager. Presserovu píseň poprvé uvedla malá divadelní společnost s názvem Verebes. Bylo jim 17 let a chtěli mít vlastní divadlo. Píseň, napsaná na korintskou báseň, se příliš neproslavila, ale autor se časem proslavil. Rodina bydlela v Dobově ulici 46/B v prvním patře a nad jejich domem bydlel skladatel a klavírista Rezsõ Seress. Presser byl již teenager a často si vyměňoval Seressovy desky a noty. Seress poslouchal každý den od 14 do 18 hodin různé úpravy skladby "Gloomy Sunday", které se vysílaly do okolních domů. Presser se k těmto vzpomínkám později odrazil ve své písni "Plafon", k níž napsal text Lajos Parti Nagy. Presser se během střední školy zajímal pouze o klasickou hudbu, ale jeho spolužák Tamás Mihály jej bral na koncerty kapely Scampolo, kde občas hrával. O pár let později Presser zahrál některé ze svých písní na klavír kapely Omega v klubu Eötvös, když za ním stála zvědavá kapela, která pak přijala brýlatého chlapíka, který uměl psát písně. Od roku 1967 začal Presser psát vlastní písně pro Omega (do té doby hráli pouze covery zahraničních hitů). V létě se stal jedním z jejich hudebníků na postu klávesisty. Kapela vyzkoušela unikátní aranžmá: žádný sólový kytarista, ale dva klávesisté. Aranžmá se příliš nepovedlo a Pressera nahradil kytarista György Molnár. Během této doby hrál se Scampol a začal psát písně pro Lászlóa Komára. V roce 1968, těsně před britským turné kapely, byl znovu povolán do kapely. Po několika singlech se stal hlavním skladatelem prvních tří alb Omega a některá z nich sám nazpíval. Poté, co Presser v roce 1971 kapelu opustil, znovu hrál živě se svými spoluhráči na turné Omega-LGT-Beatrice v roce 1980, na koncertu k 25. výročí v roce 1987 a později v letech 1994 a 1999. Podílel se také na albu Omega s názvem "Trans And Dance" jako skladatel dvou písní a jako hostující klávesista. ![]() Presser chtěl více než jen hrát hudbu Omega a kapelu opustil, aby s baskytaristou Károlym Frenreiszem, kytaristou Tamásem Bártou a bubeníkem Józsefem Lauxem založil Locomotiv GT. Byla to první maďarská tzv. "superskupina". Všichni zakládající členové, kromě Pressera, skupinu opustili do roku 1977. Konečnou sestavu tvořili Presser, Tamás Somló, János Karácsony a János Solti. Fiktivní biografie kapely je popsána v několika publikacích, editovaných tehdy platnou cenzurou a autocenzurou. Tři nejnapínavější kapitoly knihy z roku 1985 s názvem "És ilény a Boksz?" nikdy nebyly vydány. Byly právě o kubánském, rumunském a sovětském turné... Presser napsal nebo se podílel na tvorbě většiny písní LGT. Poslední album LGT vyšlo v roce 1984. Kromě toho se Presser zapojil i do divadelní tvorby. Jeho první muzikál se objevil ve Vígszínházu (Divadlo komedie v Budapešti) v Budapešti, adaptace románu Tibora Déryho s názvem "Imaginární zpráva z amerického popového festivalu" (An Imaginary Report From An American Pop Festival). Presser napsal hudbu k několika divadelním hrám v Divadle komedie v Budapešti. Od roku 1978 je hudebním ředitelem divadla a pořádá zde vlastní večerní představení.
Jeho debutové sólové album vyšlo v roce 1982 s názvem "Electromantic", což byla původně hudba
k baletní skladbě s názvem "The Rehearsal", napsané pro elektrické nástroje. Část hudby byla
použita jako titulní píseň pro zpravodajský program BBC. "La Baletta No. 2" byla použita jako
titulní skladba pro Budapešťské regionální zprávy.Od 70. let 20. století Presser psal hudbu a spolupracoval s mnoha maďarskými umělci, jako jsou Sarolta Zalatnay, Ferenc Demjén, András Kern, Gyula Vikidal, Zorán, Kati Kovács, Klári Katona, Kentaur, Andrea Malek, Attila Kaszás, János Kulka, András Kern, Sándor Révész, Linda Király, Mariann Falusi, Ibolya Oláh a Magdi Rúzsa. Presser zahájil novou divadelní produkci, jejímž výsledkem byla v roce 1988 hra "A padlás" (Na půdě). V roce 1995 měl Presser v Budapešťském divadle komedie 9 koncertů s plným sálem, poté přestal hrát až do roku 2001, kdy podnikl 50 zastávkové koncertní turné, které bylo nahráno na CD/DVD. První opravdové Presserovo album vyšlo v roce 1994 s názvem "Csak dalok" ("Jen melodie"), po kterém v roce 1996 následovalo "Kis történetek" ("Malé příběhy"). Po roce 1998 Presser vydává každé dva roky nové kompilační album. I přesto, že se Locomotiv GT v 80. letech rozpadli, v roce 1992 uspořádali rozlučkový koncert. Záznam tohoto koncertu byl vydán jako album. Později, v letech 1997 a 2002, vydali další dvě alba s novým materiálem. V roce 1999 měli koncert zdarma, v roce 2002 zorganizovali festival LGT a vystoupili jako předskokani na festivalu Sziget. V roce 2013 také uspořádali sérii koncertů. V roce 2009 Presser sám uspořádal koncert oslavující jeho 40-letou kariéru s mnoha hudebními hosty. Část materiálu z tohoto koncertu je k dispozici na CD. V následujících dvou letech Presser pracoval na 74-minutovém albu, které vyšlo v roce 2011 a které obsahuje zhudebněnou poezii Lajose Partiho Nagyho. V roce 2013 byla píseň Kanyeho Westa "New Slaves" nominována na cenu Grammy, která obsahovala asi minutový sampl písně "Gyöngyhajú lány" od Omegy z roku 1969 (hudbu napsal Presser). Přestože sample schválila oficiální nahrávací společnost Hungaroton Records, píseň byla nahrána bez souhlasu autora ke změně. V květnu 2016 podal skladatel Gábor Presser žalobu, v níž požadoval náhradu škody ve výši 2,5 milionu dolarů za porušení autorských práv při použití samplu. West a Presser poté dosáhli mimosoudní a nezveřejněné dohody. V lednu 2015 vyšlo klavírní "komorní" album Gábora Pressera s názvem "Szerenád szállát", které je autorským "otiskem" 11 písní. Výběr obsahuje i novou píseň "Amítá eltársztált", která byla napsána pro Kernův film "Gondolj rám". Když album vyšlo, dostalo se na vrchol hitparád iTunes.
V roce 2018 realizoval svůj výroční koncert. Hlavní zkouška v sobotu, poté 1507. koncert v neděli
a 1508. (plný sál) koncert v pondělí v Aréně, 7. a 8. října 2018. Na pódiu bylo přes 70 umělců a
podezřelé je i datum koncertu, protože to bylo 7. října, takže padlo číslo 70. Ani narozeninový
koncert přitom nechtěl.Gábor Presser začal pracovat na románu "Zločinec" podle knihy Pétera Esterházyho a malíře Miklóse Szütse, v prosinci 2015. Audiohra o jednom člověku byla na YouTube zveřejněna v dubnu 2020. Gábor Presser hraje na všechny nástroje, které jsou na nahrávce slyšet. V roce 2020 vyšla Presserova kniha: "Presser Gábor emlékei, jegyzetei, meglátásai, tévedései" (Vzpomínky, poznámky, postřehy, chyby Gábora Pressera), založené na skutečných událostech, které se staly nebo nestaly, z doslechů, vizí, dokumentů a pseudodokumentů - s fotografiemi, texty písní, filmovými povídkami a skrytými poznámkami pod čarou. A v roce 2021 vyšel druhý díl. V roce 2020, během pandemie, Gábor Presser a jeho hudební přátelé nahráli online koncert svých divadelních písní pod názvem Raktárszínház. V roce 2021 byl z materiálů z alba Voltama Ibojky natočen divadelní koncert Ibolyi Oláha s názvem "Nõi posta". V březnu 2022 uspořádal tři vyprodané koncerty pod názvem "Dalok régõl és kenzõl" v budapešťském Kongresovém centru, kterým předcházela vernisáž v Révkomáromu. V dubnu 2022 uspořádá Dusán 77 koncert v Müpě na počest svého spoluautora. V březnu 2023, u příležitosti 50. výročí svého členství v komediálním divadle a hry "Képzelt report égyek américain popfestivaloz" uspořádal dva vyprodané koncerty pod názvem Víg-Presser-50 na Szent István körút. Arénové koncerty zopakoval na podzim 2023: 1+1 koncert navíc (+1 generální zkouška). Ale pak už to nešlo zastavit: Dusán a Gábor pracují na nové hře a muzikálová rodinná road movie "Pinocchio" měla premiéru 9. prosince 2023 ve Vígszínház. | |
(narozen 17. listopadu 1947, Budapest, Hungary, zemřel 19. července 2016, Budapest, Hungary) Saxophone, Vocals Tamás Somló byl maďarský hudebník, zpěvák, skladatel a umělec. Je známý především jako člen maďarských rockových kapel Omega (1964-1968) a Locomotiv GT a složením několika jejich úspěšných písní. Kromě zpěvu hrál na basovou kytaru, klarinet a saxofon. Předtím byl krátce i členem kapely Atlasz. Tamás vydal několik sólových alb. Je autorem úspěšných písní, z nichž nejznámější jsou "Álomarcú lány", "Ülök a járdán", "Valamit mindig valamiért", "Boogie a zongorán", "Primadonna", "Nagyon kell, hogy szeress" nebo "Annyi mindent nem szerettem még. Somló nastoupil do Omegy v roce 1964, po odchodu v roce 1968 se stal cirkusovým klaunem. Následně hrál v kapelách Kex a Non Stop. V roce 1973 nahradil Károlyho Frenreisze, který opustil Locomotiv GT, a byl členem kapely až do jejího rozpuštění. Poté šest let pracoval v Dánsku, poté se na pozvání Ference Demjéna vrátil domů a podílel se na několika produkcích, například na koncertě Rapülõk. Jeho první sólové album vyšlo v roce 1992, v roce 1996 zpíval ve filmu „Lékárna“ a jedna z jeho písní zazněla ve filmu „Hyppolit lokaj“.
| |
(narozen 29. porosince 1941, Hungary) Lead Guitars András Kovacsics je maďarský hudebník a kytarista. Byl jsem zakládajícím členem tří kapel a také byl lídrem kapel Omega (1962-1967) a později Universal (1972-1986). Po odchodu z Omega působil také v kapelách Olympia (1967-1969), Syconor (1969-1972) a Universal (1972-1986). Celkem 5 let strávených v Omega je pro něj obzvláště důležitých, protože se shodují s jeho vysokoškolským studiem. V roce 1967 absolvoval Elektrotechnickou fakultu Budapešťské technické univerzity, obor nízkonapěťové vysílání. Diplomovou práci jsem mohl obhájit, právě díky hudbě, až v roce 1969 a stal se certifikovaným elektrotechnikem. V té době už věděl, že si vybere hudbu a také si uvědomoval, že nejdynamičtěji se bude rozvíjet profese elektrotechniky, s čímž nemohl držet krok. Obě kariéry vyžadovaly plnou pozornost a celého člověka a když se ohlédne zpět, může říci, že této volby nelitoval, protože s těmito znalostmi, které získal, vždy získával vhled do věcí a událostí. S Charliem se András setkal v létě 1967, když hráli s Omegou v Balatonszemes a oni hráli v Express Tábor v Balatonföldváru. Několikrát je navštívil, spřátelili se, i když jejich kapelu nikdy neslyšel hrát. Shodou okolností se po létě, když založili novou kapelu Decca, stal jejich hlavním kytaristou. Až v posledních letech jsem se z knihy o Charliem dozvěděl, že přede mnou hráli s Gyurím Molnárem a ve skutečnosti: vyměnili jsme si místa.
Maďarská kapela Decca byla krátce trvající, ale významná soul-rocková kapela v éře maďarského beatu, která vznikla na začátku roku 1967. Kapelu založili Charlie Horváth (zpěv, trubka), György Molnár "Elefánt" (kytara, později Omega), István Bálint (bicí) a Zoltán Fábry (baskytara). Hráli primárně soul a rock s Charlieho charakteristickým hlasem. Podle legendy si zvolili jméno Decca pro případ, že by si jich všimla slavná anglická nahrávací společnost (Decca Records). Tohle byla z jeho čtyř kapel ta nejnadšenější. Charlie a Zoli, kteří studovali umělecké obory, byli motorem kapely a strhli ostatní s sebou. Zpívali výhradně anglicky, měli i pár orchestrálních písní, bohužel z té doby nejsou žádné nahrávky. Několik členů kapely se stalo určujícími osobnostmi pozdější maďarské rockové hudby (např. Charlie pokračoval v Olympia a Generál, zatímco György Molnár se proslavil v Omega). V roce 1968 odjel Bálint Pista hrát do zahraničí a novým bubeníkem se stal Pici: András Szentgyörgyi. Museli si také změnit jméno, protože je o to požádala nahrávací společnost Decca. Naivně je oslovili s cílem, aby je případně podpořili, ale místo toho přišla docela drsná reakce, že si už nebudou moci dovolit používat jejich jméno, protože si svá práva vymáhají u soudu. Prostřednictvím časopisu Ifjúsági vyhlásili soutěž o změnu názvu a výsledkem byl název OLYMPIA. Jejich sídlem byl Mládežnický klub Kõbánya, kde byl Hobo se svými speciálními tanečními pohyby jedním z jejich nejnadšenějších návštěvníků. Kromě toho hráli i na tanečních večírcích, ale pořádaly se i "koncerty taneční hudby", např. 2. března 1968 na Univerzitní scéně. Kapela se rozpadla později v roce 1982.
V roce 1969 jej oslovil Rudi Hámor a jeho přátelé a pozvali jej do již existující kapely
Syconor, kam nastoupil po výměně kytaristy. V té době stále rostla poptávka po vlastních
písních kapely. V roce 1970, když jsme hráli v letní sezóně ve Vigadó v Balatonszemes,
zrodila se hudba k Andrásiho prvním dvěma vlastním písním s texty Sándora Halmágyiho.
V roce 1972 se kapela začala rozpadat. V Siófoku se tři z nich rozhodli, že na podzim založí novou kapelu s novým názvem, András přešel na baskytaru a hledali nového bubeníka a kytaristu. Čas jim dal za pravdu, protože spolu hráli v kapele pojmenované Universal dalších 15 let. V létě 1972 ještě hráli se Syconor na výletní lodi Beloiannisz v Siófoku, když už všichni tři zkoušeli repertoár UNIVERSAL v jejich ubytování. Gábor hrál na klavír, András střídal nástroje a hrál na baskytaru, Feri zpíval a hrál na kytaru a saxofon. Zkoušky začaly s bubeníkem Andrásem Kissem a později s Jánosem Menyhártem. Hrát v rytmické sekci mu přinášelo zvláštní potěšení, protože to je základ hudby, tady se všechno rozhoduje od začátku, samozřejmě s ohledem na to, že "bez melodie není hudba". Na kytaru jsme pozvali Ádáma Végváriho z kapely Volán, protože nejen dobře hrál na kytaru, ale také dobře zpíval. Zkoušky probíhaly v zazimované loděnici v Rómaifürdõ. Písně, které nacvičovali, byly skutečně nadějné. Asi po měsíci se kapela dala dohromady a v tomto nezměněném složení jsme spolu hráli 9 let z celkových 16. Kromě anglického repertoáru měli spoustu vlastních skladeb, hudbu psali Ádám a András, texty Sándor Halmágyi a László Jámbor. Nahrávky pořizovali výhradně v maďarském rozhlase, průběžně každý rok, obvykle dvě písně najednou. Měli štěstí, že byli zváni jako kapela na mnoho módních přehlídek, protože každého zpěváka, který vystupoval, doprovázeli přesně a spolehlivě a uměli číst noty. Jejich pianista měl "absolutní sluch", což byl výjimečný dar, na který byli hrdí a který jim velmi pomohl v práci. Na jedné takové přehlídce jsme se setkali s Kati Kovács a z toho se zrodilo společné rozhodnutí a společná produkce, se kterou za účasti Tibora Koncze, procestovali nejen zemi, ale snad celý svět až do roku 1986. Nebylo v zemi místa, kde by nevystupovali. ![]() Během turné po tehdejším Sovětském svazu vystoupili asi na padesáti koncertech a někdy v jeden den odehráli tři koncerty na stejném místě. Poslední zastávkou každého turné byl moskevský Palác KMST, samozřejmě zdarma za pozvání na společnou večeři. Zahraniční turné se konalo s novým kytaristou Lacim Lukácsem, který se ke kapele připojil v roce 1978 a do jejich hudby vnesl nový kytarový tón, který se později stal určujícím jak ve vlastních skladbách, tak i v aranžmá písní externích autorů. Pravidelně se s vlastními písněmi účastnili rozhlasových akcí "Made in Hungary" a "Tessék választás" a pohybovali se tak v krevním řečišti domácí hudby. Album "Volt-e más bolond" vyšlo v roce 1980 s deseti nahrávkami. Písně byly vybrány z existujících rozhlasových nahrávek z minulých let a prodalo se ho 78 tisíc kusů, čímž bohužel nedosáhlo tehdejší hranice 100 tisíc zlatých desek. Tamás Király kapelu opustil v roce 1982, poté se jejich bubeníci měnili každý rok, nebyl k tomu žádný důvod, prostě se to stalo. Laci Lukács opustil kapelu začátkem roku 1985. Posledním kytaristou byl Miklós Várkonyi z kapely "Y". Kapela se rozešla v roce 1986. Kapitány Gábor a Marió hrají hudbu dodnes, ale téměř výhradně v zahraničí: pár měsíců v zahraničí, pár měsíců doma. Byli tři, kteří v kapelách Syconor a Universal dohromady hráli společně celkem 18 let. Poté András začal jsem úplně nový život a stal se podnikatelem. Jeho firma "Kerek Bt" existuje od roku 1991, zpočátku měla několik profilů, teď má partnera. Jejich hlavní činností je osobní autobusová doprava v Maďarsku i v zahraničí. | |
(narozen 6. května 1943, Budapest, Hungary) Bass István Varsányi je maďarský hudebník a hráč na basovou kytaru. Nejznámější je jako bývalý člen kapely Omega, v níž působil v jejích začátcích v letech 1962-1967. Byl u zrodu kapely společně s Jánosem Kóborem a Andrásem Kovacsicsem, tehdy ještě členy kapely Próféta. Zajímavostí je, že v té době nebyly v Maďarsku baskytary běžně k dostání, a tak si svůj první nástroj - elektrický kontrabas - vyrobil sám podle rozměrů klasického kontrabasu. István se narodil 6. května 1943 v Budapešti, v 11. obvodu, na ulici Tas vezér, u Feneketlen-tó. Tam chodil do nedaleké základní školy, kde skončil ve stejné třídě jako József Laux, ne náhodou, protože také bydlel ve stejné ulici, pár domů od nich. Od první základní školy chodili do stejné třídy a pak na gymnázium Józsefa Attily na ulici Villányi, dnes známé jako gymnázium Buda Ciszterci Szent Imre. Každopádně se s Lauxem opět ocitl ve stejné třídě a díky podobným zájmům se rychle spřátelili. Během gymnázia chodil do stejné třídy i János Kóbor. Jejich touha po hudbě začala ve druhém ročníku gymnázia a jejich zájem o tento druh zábavy se časem jen zvyšoval. V té době chtěl každý mladý člověk o víkendu jít na nějaké hudební místo. Chodili proto v sobotu, někdy na Stavební průmyslovou školu na ulici Szabó Ilonka na straně Hradu, do "Kis-Öreg" - všichni to tak znali - a někdy do klubu Béka na nábřeží Széchenyi. Na začátku 60. let ještě Beatles neexistovali, takže tehdejší kapely a interpreti, Bill Haley, Chuck Berry, Little Richard, Elvis Presley, Fats Domino, Louis Prima a další, hráli jejich písničky a všichni na ně tančili. Nebo jen poslouchali, užívali si hudbu a podupávali si nohama do rytmu. Tehdy neexistovaly ani džíny. Od chlapců se očekávalo, že budou nosit obleky a kravaty, a od dívek sukně. A na střední škole se také zrodil nápad: co kdybychom taky hráli hudbu? V maďarském rozhlase se západní písničky daly zaslechnout jen zřídka. Slyšeli je spíše z vysílání Rádia Svobodná Evropa nebo BBC. Byla tu i jiná možnost. Když někdo nějakým způsobem získal desky od svého amerického strýce, půjčili si je na pár dní a nahráli na kazetu. Tak se dostávali k hudbě té doby. Už tehdy existovaly písničky, které nevyžadovaly zpěv. Chtěli hrát i tyhle písně, už jen proto, že nikdo z nich neuměl zpívat. Snažili se napodobit instrumentální skladby, ale i ty vyžadovaly nástroje v době, kdy téměř žádné nástroje nebyly k dispozici. Bylo to velmi obtížné, protože nikdo z nich předtím na žádný nástroj nehrál. Nevím proč, ale nakonec se ukázalo, že János Kóbor a Mecky nějak sehnali kytaru a Laux paličky. István přemítal... A co já? Baskytaru? Ale baskytaru ještě ani neviděli. Nakonec se shodli, že když už existuje elektrická kytara, proč by neměla být i elektrická baskytara?
István změřil rozměry skutečné baskytary, délku strun, rozměry hmatníku. Pak baskytaru vyrobil ze
dřeva. Aby ji udělal elektrickou, potřeboval snímač, ale ani to nebyla překážka, snímač si vyrobil
pomocí magnetu a cívky z telefonního sluchátka. Vypadalo to jako zeštíhlená deska se strunami, ale
znělo to opravdu dobře. Tehdy chodil na Váliho ulici na střední školu, která měla i hudební školu.
Zapsal se, ale neodvážil se prozradit, že nechce studovat klasickou hudbu a bude cvičit jen doma
na "koštěti". Protože kdyby řekl, že chce hrát taneční hudbu, pravděpodobně by nebyl přijat. Hlásil
se na basu.To už bylo ve třetí třídě, někdy ve školním roce 1959-1960. Když ještě dobře hrál na smyčec, co bylo potřeba. Po půl roce si uvědomil, že to nemá smysl, raději by si měl postavit zesilovač a ozvučnici na elektrickou basu. Kromě tří hudbymilovných středoškoláků byl v kapele, která se formovala, i pianista Koszán, alias Pál Fraknói. Byl možná o rok nebo dva starší, ale uměl alespoň hrát na klavír a byl hudebně vzdělaný. Často si vybíral písně, hlavně z repertoáru Johnny and the Hurricanes, Duane Eddy, Shadows a Ventures. Přehrával je na magnetofon, zapisoval si akordový postup a zbytek nechal na nich. Všichni věděli, co mají dělat. Čas plynul a nastal čas promoce. Otec se jej pak zeptal, jestli by se neměl trochu víc soustředit na maturitu. Koneckonců to záviselo na tom, jestli jej přijmou na univerzitu. Pravděpodobně mu vyhrožoval, že když dostane byť jen jednu trojku na maturitě, vyhodí jej i s basou. Nebral to vážně, ale jedno je jisté, basu na čas předal Józsimu Lauxovi, který bydlel o tři domy dál, ve stejné ulici. Laux Istvána na podzim 1961 seznámil s Lacim Benkõem a pak začal proces jejich spojení s Meckym. Od té doby, do šesti měsíců, byl Kovacsics definitivně s nimi. Takže do podzimu roku 1962 teoreticky mohli s novou formací dokončit dalších šest měsíců.
Isrván a ostatní mezitím úspěšně odmaturovali, ovšem kapela už byla na střední škole. V podstatě
byli ze střední tři: József Blöró Laux na bicí, János Mecky Kóbor na rytmickou kytaru a István
na basu, kterému ostatní v kapele říkali Gergely. Měli jsme také spolužáka Laciho Deseõa,
který měl piston. Hned na začátku se k nim přidali András Öcsi Kovacsics a Pál Koszán Fraknói.
Kdo je dal dohromady, se nepodařilo zjistit, ale jisté je, že se skupina rozrostla o sólového
kytaristu a klavíristu. Navíc to byli oni, kdo měli ve skupině hudební vzdělání. Öcsi se
v té době učil hrát na kytaru více než tři roky a Koszán se mohl spolehnout i na své klavírní
dovednosti. Brzy jsme přidali dalšího člena, saxofonistu B-tenor, Jánose Cupiho Farkase.Během několika měsíců se náš repertoár rozšířil na třicet nebo čtyřicet písní. Tehdy hráli pouze instrumentální skladby, a to hlavně skladby Shadows, Duane Eddyho a Ventures. Jelikož hodně hráli Johnny And The Hurricanes, chtěli podobný název. Proto se kapela pojmenovala Ciklon. Ve starším rozhovoru se Zoltánem Kissem se objevila i jména Orkán a Tájfun. Na jejich prvním veřejném vystoupení byl Öcsi Kovacsics s nimi. Jejich repertoár se rozrůstal, zvuková technika, zesilovače a reproduktory fungovaly. V letech 1961-1962 se pomalu rozjížděla představení, firemní akce na konci roku, školní plesy, promoční večírky. Mezi nezapomenutelné příklady patří ples Knižního klubu na náměstí Liszta Ference nebo ples Műegyetem Építész na ulici Bercsényi a soukromá akce americké ambasády. V té době už měli Illés a Zoránovi své stálé místo s pravidelnými týdenními vystoupeními. Ciklon chybělo tohle stálé místo, mládežnický klub. S kapelou také zpívala Zsuzsa Koncz. V show Ki Mit Tud?, která začala v roce 1962, se Zsuzsa Koncz a Ági Gergely proslavili jako "Két Gézengúz". Péter Láng se nějakým způsobem seznámil se Zsuzsou a vzal ji na jednu ze zkoušek, aby si ji poslechl. Říkali si, že by bylo dobré přivést do kapely novou tvář, alespoň rozšířit repertoár o zpěvačku. Pro začátek jsme s ní vyzkoušeli pár písní, které jsme úspěšně zahráli. Na pozici basisty v kapele působil až do roku 1967, kdy jej na pozici baskytaristy nahradil Tamás Mihály. |
![]() |
|
Studiové desky (maďarsky): 2020 Testamentum 2017 55 - Volt Egyszer Egy Vadkelet 2013 Oratórium 2012 Szimfónia & Rapszódia 2010 Omega Rhapsody 2006 Omega 16: Égi jel 1998 Omega XV: Egy életre szól 1995 Transcendent 1996 TransÆndDænce 1987 Omega XIII: Babylon 1986 Omega 12: A föld árnyékos oldalán 1982 Omega XI 1981 Omega X: Az Arc 1979 Omega IX: Gammapolisz 1978 Omega 8: Csillagok útján 1977 Omega 7: Idõrabló 1975 Omega 6: Nem Tudom A Neved 1974 200 Years After The Last War 1973 Omega 5 1970 Éjszakai országút 1969 10000 lépés 1968 Trombitás Frédi és a rettenetes emberek |
Ostatní nahrávky: Anglicky: 1995 Transcendent 1981 Working 1979 Gammapolis 1978 Sky Rover 1976 Time Robber 1975 The Hall Floaters In The Sky 1974 Omega III 1973 Omega 1972 Élõ Omega 1968 Omega Red Star From Hungary Německy: 1973 Das Deutsche Album (vydáno v NDR) Koncertní alba: 2004 Napot hoztam, csillagot 1999 Népstadion 1999 (2CD) 1995 Az Omega összes koncertfelvétele 2. (3CD, obsahuje živé nahrávky z 80. a 90. let) 1995 Az Omega összes koncertfelvétele 1. (3CD, obsahuje živé nahrávky ze 60. a 70. let, vč. Kisstadion 79) 1994 Népstadion 1994 Omegakoncert No.2: Szárazblokk 1994 Népstadion 1994 Omegakoncert No.1: Vizesblokk 1983 Jubileumi Koncert 1981 Kisstadion 80 (5 skladeb, společně s Locomotiv GT a Beatrice) 1979 Live At The Kisstadion 79 (2LP, angl.verze) 1979 Élõ Omega Kisstadion 79 (2LP) |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals Laszlo Benkõ - Keyboards György Molnár - Guitars Tamás Szekeres - Guitars Tamás Mihály - Bass Katy Zee - Bass Ferenc Debreczeni - Drums Hosté: Zsolt Vámos - Guitars Gábor Molnár - ?? Nyiregyhazi Cantemus Kórus (Cantemus Choral Institute) - Vocals (choir) András Turcsány - Choirmaster |
Vyšlo 26. listopadu 2020, GrundRecords, GR174 Seznam skladeb: CD tracks: 01. A Sotetseg Kapuja (Nyitany) (2:18) 02. A Fold Arnyekos Oldalan (4:23) 03. A Langolo Huszadik Szazad (3:32) 04. Varazslatos, Feher Ko (6:18) 05. Mennyben Az Angyal (3:53) 06. Huszadik Szazadi Varoslako (6:12) 07. Jojj, Szabadito! (3:41) 08. Alom XXI. Szazad (4:26) 09. A Hollo (3:40) 10. A Demon (Lilith) (6:03) 11. Ideje a Pontot Kitenni (3:12) 12. Hangyanep (Szornyu Porszemek) (4:27) 13. Gloria Et Honor Deo (3:44) 14. A Latogato (0:59) 15. Legy Hu Magadhoz! (3:52) 16. Alomszinhaz (2:24) 17. Halotti Beszed (1:38) 18. Utolso Itelet (0:56) Total Time: (65:38) 2LP tracks: Side A 01. A Sötétség Kapuja (Nyitány) (2:18) 02. A Föld Árnyékos Oldalán (4:23) 03. Varázslatos, Fehér Kõ (6:17) 04. A Holló (3:40) 05. Hangyanép (Szörnyű Porszemek) (4:31) Side B 06. Huszadik Századi Városlakó (6:12) 07. Égi Jel (4:17)* 08. Búcsúztató (5:12)* 09. Elfújta A Szél (5:11)* Side C 10. Jöjj, Szabadító! (3:42) 11. A Lángoló Huszadik Század (3:31) 12. Mennyben Az Angyal (3:53) 13. A Démon (6:03) 13. Ideje A Pontot Kitenni (3:14) Side D 15. Álom XXI. Század (4:26) 16. Gloria Et Honor Deo (3:42) 17. A Látogató (0:58) 18. Légy Hű Magadhoz! (3:47) 10. Álomszínház (2:30) 20. Halotti Beszéd (1:38) 21. Utolsó Ítélet (0:57) Total Time: (80:22) * - not on CD Music and lyrics: Omega, Péter Sülyi and András Trunkos Recorded between 2016 and 2020 at Omega Stúdió under the direction of János Kóbor Arranger, Music Director and Sound Engineer: János Kóbor Produced: János Kóbor and András Trunkos Graphic Design: Gergely Szabadi and Bence Száraz |
![]() Skupina: Hosté: Edwin Balogh - Vocals (02,12,14) Ildikó Keresztes - Vocals (14) Dieter "Maschine" Birr - Guitar & Vocals (03) Uwe Hassbecker - Guitars (03) George Hill - Vocals & Guitars (06,09) Petr Janda - Vocals & Guitars (11) Zsolt Gömöry - Keyboards (02,07,12,14), Symphonics (04,05,07,08,10-13) Józef Skrzek - Keyboards (08) Miklós Küronya - Bass (02,09,12,14), Keyboards (09) 100 Folk Celsius (bonus CD): József Orbán - Vocals Attila Mikes - Vocals, Fiddle Péter Légrády - Guitars, Banjo Imre Littvay - Vocals, Bass Miklós Kocsándi - Vocals, Drums |
Released to Omega 55th anniversary; Title translates as "Once Upon A Time In The East" Vyšlo 2017, Hunnia Records & Film Production, HRCD 1730 (Hungary) CD2 2017, Hunnia Records & Film Production, HRCD 1738 (Hungary) Bonus CD: "Once Upon a Time in Western" Seznam skladeb: 01. Also Sprach Zarathustra (1:36) 02. Tower of Babel (3:38) 03. Der Grosse Magnet (The Great Magnet) (5:21) 04. Ötvenhatos Lány (The Girl in '56) (2017-es album Verzió) (4:42) 05. Immigrant (3:50) 06. Good Morning America (3:47) 07. Never Feel Shame (4:31) 08. Dziwny Jest Ten Swiat (Strange Is the World) (4:40) 09. Don't Think About the Fire (3:32) 10. Radio Luxembourg (4:48) 11. Jasná Zpráva (Clear Direction) (4:10) 12. Tomorrow (3:54) Dedicated to The Scorpions: 13. Still Loving You (5:08) 14. White Dove (Gyöngyhajú Lány) (4:38) Total Time: (58:15) Bonus CD from 2017 SE - Omega & 100 Folk Celsius: Once Upon A Time In Western 01. Once Upon a Time in Western (3:20) 02. Ismertem egy lányt (Once I Knew a Girl) (3:14) 03. Szeretnék visszamenni hozzád (I Wanna Be Back to You) (3:13) 04. Ha én szél lehetnék (If Were Like the Wind) (2:54) 05. Olyan szépen mosolygott (She Smiled So Sweet) (2:46) 06. Naplemente (Sun Is Setting) (3:56) 07. Kiabálj, énekelj! (Shout and Sing) (3:04) Dedicated to Fonográf: 08. Régi csibészek (Old Buddies) (1:00) 09. Once Upon a Time in the East (1:23) Total Time: (24:50) Recorded at Supersize Studio in 2017 Mix and Mastering at Omega Studio |
![]() Skupina: János Kóbor - Lead and Backing Vocals László Benkõ - Keyboards Ferenc Debreceni - Drums and Percussion Zsolt Gömöry - Keyboards Tamás Szekeres - Guitars Kati Szöllössy - Bass Hosté: Orchestra Nyíregyházi Cantemus Kórus - Choir |
Vyšlo 2013, MEGA Multimedia, MCDA 13003 (Hungary) Seznam skladeb: 01. Les Preludes - Nyitány (F. Liszt) (0:46) 02. Hajnal a város felett (5:46) 03. Egy életre szól (4:35) 04. Boldog angyalok (5:19) 05. A legenda (4:57) 06. Az éjszakai országúton (3:34) 07. Ne legyen (5:30) 08. Ballada a fegyverkovács fiáról (4:04) 09. Álmod õrzi egy kép (3:15) 10. Én elmegyek (5:27) 11. Megszentelt világ (5:32) 12. Szállj le hozzánk angyal (Ördögi cirkusz) (4:27) 13. Koncert a Mennyben (4:15) 14. Egy új nap a Teremtésben (4:26) 15. Az égben lebegõk csarnoka (2:40) 16. Les Preludes - Finálé (F. Liszt) (0:58) Total Time: (66:01) Produced: János Kóbor and András Trunkos |
![]() Skupina: János Kóbor - Lead and Backing Vocals László Benkõ - Keyboards Ferenc Debreceni - Drums and Percusion Hosté: Zsolt Gömöry - Keyboards Tamás Szekeres - Guitars Miklós Küronya - Bass Danubia Szimfonikus Zenekar - Orchestra |
Vyšlo 2012, Mega, MCDA 12002 Seznam skladeb: CD 1 - Omega Szimfónia 01. Szimfónia (0:28) 02. Nyitány (2:35) 03. Nyári éjek asszonya (4:42) 04. Kemény játék (4:32) 05. Fekete pillangó (6:11) 06. Nem tudom a neved (3:40) 07. Start (2:58) 08. Gammapolisz (2:23) 09. Égi vándor (2:29) 10. Csukány (2:05) Bonus track: 11. Szimfónia (Live) (30:26) a. Szimfónia b. Nyitány c. Nyári éjek asszonya d. Kemény játék e. Fekete pillangó f. Nem tudom a neved g. Start h. Gammapolisz i. Égi vándor j. Csukány Total Time: (62:29) CD 2 - Omega Rapszódia 01. Rapszódia (0:26) 02. Nyitány (1:05) 03. Égi harangok (5:47) 04. Az arc (4:10) 05. Babylon (3:43) 06. Éjféli koncert (5:54) 07. Meghívás (4:14) 08. Minden könnycseppért kár (6:16) 09. Levél - poste restante (3:53) 10. Napot hoztam, csillagot (Idõrabló) (3:15) 11. Hallgatag szív (3:52) 12. Égi jel (4:13) 13. Kötéltánc (3:30) 14. Hajnali óceán (4:26) 15. Mozgó világ (4:12) 16. Metamorfózis (2:58) 17. A kereszt-út vége (2:49) 18. Finálé (3:43) Total Time: (68:26) |
![]() Skupina: János Kóbor ("Mecky") - Vocals Ferenc Debreczeni ("Ciky") - Drums Miklós Küronya ("Miki") - Bass Zsolt Gõmõry ("Zsolti") - Keyboards Tamás Szekeres ("Tamas") - Guitars Hosté: Edwin Balogh - Backing Vocals Tamara Benchik - Backing Vocals Bea Tisza - Backing Vocals Recorded with a symphony orchestra |
Vyšlo 2010, Edel Content, 0205971CTT (Germany) 2LP 2014, Edel Content, 0209804CTT Seznam skladeb: 01. Rhapsody (Rapszódia) (0:24) 02. Overture (Nyitány) (1:04) 03. Silent Garden (Égi harangok) (5:47) 04. Arc (Can't Stop Thinking of You) (4:10) 05. Tower of Babel (Babylon) (3:42) 06. Éjféli koncert (Late Night Show) (5:53) 07. Meghívás (Invitation) (4:13) 08. Break the Chain (Minden könnycseppért kár) (6:16) 09. Tomorrow (Levél poste restante) (3:53) 10. Napot hoztam, csillagot* (House of Cards) (3:15) 11. Child in Your Arms (Hallgatag szív) (3:51) 12. Égi jel (Heaven's Sign) (4:13) 13. Kötéltánc (The Beggar's Dance) (3:28) 14. Hajnali óceán (Morning Lights) (4:26) 15. Mozgó világ (Moving World) (4:12) 16. Metamorfózis (Metamorphosis) (2:57) 17. Return to the Garden (A kereszt-út vége) (2:49) 18. Final (Finálé) (4:01) Total Time: (68:43) All songs composed: Omega Arranged: László Benkõ, Zsolt Gõmõry and János Kóbor Producer: András Trunkos Mastering: Dick Beetham Cover Art: Hérics Nándor |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion László Benkõ - Keyboards Tamás Mihály - Bass Hosté: Zsolt Gömöry - Organ Tamás Szekeres - Guitars Miklós Küronya - Bass |
Vyšlo 4. září 2006, Zebra, 984181 CD/DVD 2006, Zebra, 984181-7 CD 2023, GrundRecords, GO25, reissue, remastered Vinyl 2023, GrundRecords, GR212, remastered Seznam skladeb: 01. Meghívás (Fénybõl született lány) (4:17) 02. Versenyzõ (3:45) 03. Égi jel (4:17) 04. Ördögi cirkusz (4:37) 05. Álmod õrzi egy kép (3:25) 06. Elkisér egy gondolat (4:53) 07. Álmok koldusa (3:48) 08. Hajnali fény (4:41) 09. Végül ez a tangó (4:24) 10. Aki álomra vár (4:35) 11. Szentek a vidámparkban (4:14) 12. Koncert a mennyben (4:00) 13. Egy új nap a teremtésben (4:02) Total Time: (54:58) Engineering: Miklós Küronya |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars, Synthesizers Ferenc Debreczen - Drums, Percussion László Benkõ - Keyboards Tamás Mihály - Bass, Synthesizers Hosté: Almási Enikõ - Vocals (backing) Bertalan Zempléni - Piano, Synthesizers Szilveszter Jenei - Vocals (backing) József Margit - Vocals (backing) Csilla Szabó - Vocals (backing) Gergely Szentmártoni - Vocals (backing) Miklós Küronya - Bass |
Vyšlo říjen 1998, MI-5 Records, OME 001 Tape, říjen 1998, MI-5 Records, OME.001, cassette CD 2004, Mega, MCDA 87627, reissue, remastered Seznam skladeb: 01. Fénymadár (5:36) 02. Örült emberek (5:01) 03. Ez egy életre szól (4:40) 04. Megszentelt világ (6:18) 05. Ártatlan gyújtogatók (3:54) 06. Ezredforduló (3:32) 07. Boldog angyalok (5:17) 08. Énhozzám a rock and roll szól (4:50) 09. Isten tudja (4:59) 10. Miért beszélsz (3:40) 11. Legenda (5:31) Total Time: (53:18) Engineering: Ottó Tivadar, Miklós Küronya Design: Barcsik Géza Photography: Sziko |
![]() Skupina: János Kóbor (R.I.P. 2021) - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion László Benkõ (R.I.P. 2020) - Keyboards Tamás Mihály (R.I.P. 2020) - Bass Hosté: Gábor Presser - Keyboards Tamás Szekeres - Guitars Bea Tisza - Vocals (backing) Edwin Balogh - Vocals |
Vyšlo 1996, Hungaroton, HICD 085-54002 Seznam skladeb: 01. Ouverture (1:56) 02. Silent Garden (5:28) 03. Castles Of Reality (7:04) 04. Break The Chain (6:47) 05. Tower Of Babel (4:03) 06. The Ocean (4:47) 07. Tomorrow (3:54) 08. Sight by Sight (5:02) 09. Returning To The Garden (5:50) Total Time: (44:51) Remixováno, Remasterováno a vydáno v roce 1996 jako "Transcendent" Producer: Edwin Balogh, Tamás Mihály Mastering: Cyriel van Kappel |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion László Benkõ - Keyboards Tamás Mihály - Bass Hosté: Bernadett Tunyogi - Vocals (backing) Orsolya Tunyogi - Vocals (backing) Zsolt Hastó - Vocals (backing) Péter Szolnoki - Vocals (backing) |
Vyšlo 1995, Mega, HCD 37772 CD 2004, Hungaroton, HCD 37772, reissue, remastered CD 17. října 2024, GrundRecords, GO20, reissue, remastered CD 25. října 2024, GrundRecords, GR243, vinyl Seznam skladeb: 01. Nyitány (1:55) 02. Égi harangok (5:42) 03. Az álmodozó (7:04) 04. Minden könnycseppért kár (6:48) 05. Levél - Poste restante (4:03) 06. Yeshiva éneke (3:24) 07. Csillaglány (3:41) 08. Bíbor hajnal (4:51) 09. A rock-and-roll nem hagy el (4:19) 10. Égi szerelem (5:02) 11. Miss World (4:58) 12. A kereszt-út vége (5:46) Total Time: (57:33) Engineering: Miklós Küronya Engineering: Ottó Tivadar |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: Ferenc Muck - Saxophone |
Vyšlo 1987, Favorit, SLPM 37097 CD 1994, Hungaroton, HCD 37097 CD 2004, Hungaroton, HCD 37097, reissue, remastered 2CD 19. července 2024, GrundRecords, GOBOX02, reissue, remastered Seznam skladeb: Side A 01. Babylon (4:03) 02. Hajnali óceán (7:01) 03. Harangok (4:25) 04. Gonosz város (4:19) Side B 05. Holdvirág (6:03) 06. Júdás (4:11) 07. Segíts nekem! (4:57) 08. Utolsó ítélet (6:10) Total Time: (41:09) Recorded at Omega Stúdió in 1987 Engineering: János Kóbor Producer: András Trunkos, Tamás Mihály |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Mihály - Bass Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Hosté: |
Vyšlo 1986, Favorit, SLPM 17865 CD 1994, Hungaroton, HCD 17865 CD 2004, Hungaroton HCD 17865, reissue CD 2005, Euro Music, 131274, reissue CD 26. června 2023, GrundRecords, GO17, reissue, remastered Seznam skladeb: Side A 01. A Föld árnyékos oldalán (3:25) 02. Hallgatag szív (3:36) 03. Vigyázz ránk! (3:29) 04. Fekete pillangó (4:07) 05. Holdfény negyed (4:17) Side B 06. A pénz (3:41) 07. Az utolsó zöld levél (3:43) 08. Computer-álom (4:29) 09. Arnyékember (4:01) 10. Fekete doboz (A Challanger emlékére) (5:30) Total Time: (40:18) Engineering: Sándor Kálmán Design: György Pálfi Photography: György Hegedûs |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
Vyšlo November 1982 Pepita SLPX 17747 CD 1994, Mega, HCD 17747, reissue, remastered CD 2004, Hungaroton, HCD 17747, reissue, remastered CD 2. prosince 2022, GrundRecords, GO15 Seznam skladeb: Side A 01. Ajánlott útvonal (3:26) 02. Alvajáró (4:14) 03. Kenyér és információ (3:37) 04. Három csendes nap (4:24) 05. Téli vadászat (3:17) Side B 06. Kötéltánc (3:24) 07. Az utolsó óra (4:49) 08. Szemközt a rózsaszínnel (4:28) 09. Elengedett kézzel (2:32) 10. A hatalom színháza (5:56) Total Time: (40:07) Recorded at the Omega Studio Gyémánt László Covert painting |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
Vyšlo 1981, Pepita, SLPX 17690 CD 1993, Hungaroton, HCD 17690 CD 2004, Hungaroton, HCD 17690, reissue, remastered CD 2. prosince 2022, GrundRecords, GO14 Seznam skladeb: Side A 01. Életfogytig rock and roll () 02. Kemény játék () 03. Az arc () 04. A nagy folyó () 05. Nasca () 06. A Fényképésznél () Side B 07. A holló () 08. A fehér holló () 09. Az üzenet () 10. Tizenhat évesen () 11. A mixer () 12. A látogató () Total Time: (00:00) Design: Nyári István |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion, Vibraphone Tamás Mihály - Bass, Guitars (acoustic) Hosté: |
Vyšlo 1979, Pepita, SLPX 17579 (Hungary) CD 1993, Hungaroton, HCD17579 CD 11. listopadu 2022, GrundRecords, GO12 Seznam skladeb: Side A: 01. Start (2:25) 02. Gammapolis 1 (4:03) 03. Nyári éjek asszonya (Lady of the Summer Night) (4:32) 04. Őrültek órája (Rush Hour) (4:39) 05. A száműzött (Return of the Outcast) (4:25) Side B 06. Hajnal a város felett (Dawn in the City) (7:10) 07. Arcnélküli ember (The Man Without a Face) (2:02) 08. Ezüst esõ (Silver Rain) (5:16) 09. Gammapolis 2 (7:21) Total Time: (41:53) Engineering: Freddy Schreier, Bernd Jost |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: Várszegi Éva - Vocals Szánti Judit - Vocals Szigeti Edit - Vocals |
Vyšlo červenec 1978, Pepita, SLPX 17570 (Hungary) CD 1993, Hungaroton, HCD17570 CD 11. listopadu 2022, GrundRecords, GO11 Seznam skladeb: Side A 01.Nyitány (instrumental) (2:40) 02.Égi vándor (3:55) 03.Léna (5:00) 04.Légy erõs! (5:48) Side B 05.Metamorfózis I. (3:46) 06.Bíbor hölgy (4:44) 7.Csillagok útján (4:54) 08.Metamorfózis II. (2:45) 09.Finálé (instrumental) (2:46) Total Time: (36:18) Producer: Dobó Ferenc Photography: Bara István |
|
Ačkoli se v podstatě jedná o stejné album jako "Skyrover" (které bylo nahráno v německém
studiu Europasound Studios s anglickým vokálem a poprvé vydáno společností Bacillus),
tato maďarská vokální verze byla nahrána, remixována, remasterována v maďarském studiu
MHV Recording, proto se jedná o zcela odlišnou verzi, bylo vydáno v roce 2002 jako
"Csillagok útján - Skyrover" | |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
Vyšlo květen 1977, Pepita, SLPX 17523 (Hungary) CD 21. října 2022, GrundRecords, GO09 CD 2002, remixed,remastered, titled as "Idörabló - Time Robber" Seznam skladeb: Side A: 01. Idõrabló (12:00) 02. A névtelen utazó (5:22) Side B 03. A könyvelõ álma (3:38) 04. Nélküled (7:04) 05. Éjféli koncert (5:48) Total Time: (33:52) Producer: Attila Apró Engineering: János Réti Photography: Inkey Tibor Photography: Karoly Szelenyi |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
(titled "Omega 6: I don't know Your Name") CD 2001, remixed, remastered, titled as "Tüzvihar - Stormy Fire" LP, vyšlo říjen 1975, Pepita, SLPX 17483 (Hungary) CD 1993, Hungaroton, HCD 17483 (Hungary) + bonus track CD 2001, Mega MCDA 87615 (Hungary) remastered, new cover art +6 bonus tracks; Retitled "Tűzvihar / Stormy Fire" Seznam skladeb: Side A 01. Nem Tudom A Neved (7:32) 02. Addig Élj! (3:26) 03. Egyszemélyes Ország (2:30) Side B 04. A Bűvész (4:46) 05. Az égben lebegõk csarnoka (2:45) 06. Mozgó világ (4:50) 07. Huszadik századi városlakó (6:13) Total Time: (32:02) Bonus track on 1993 & 2001 reissues: 08. Tüzvihar (3:53) Extra bonus tracks on 2001 remaster: 09. Everytime She Steps In (3:44) 10. Just A Bloom (4:31) 11. Go On The Spree (2:32) 12. Live As Long As (3:18) 13. Stormy Fire (3:56) Recorded on 21 October 1974 - 15 November 1974 Producer: Körmendi Vilmos Engineering: Sárosi Tamás Artwork, Photography: Sándor Sajnovits |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: Simon Mihály - Vocals (03) |
Vyšlo březen 1974, Bacillus Records, BLPS 19175 Q (Germany) CD 1991, Bacillus Records, 288.09.029 (Germany) Seznam skladeb: Side A 01. Suite (Szvit) (19:23) Side B 02. Help To Find Me (Nem tudom a neved) (7:41) 03. 200 Years After The Last War (200 évvel az utolsó háború után) (5:11) 04. You Don't Know (A jövendômondó) (3:25) Total Time: (35:40) Producer: Peter Hauke Engineering: Dieter Dierks Cover [Concept]: Helmut Wenske Artwork: Harry O. Morris Jr. |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: Hungarian State Orchestra - Orchestra ("Szvit") |
Vyšlo listopad 1973, Pepito, SLPX 17457 (Hungary) CD 1999, Mega, MCDA 87614 (Hungary) remixed, remastered titled as "Szvit" new cover art and different order of songs Seznam skladeb: Side A 01. A hazug lány (3:09) 02. A madár (3:38) 03. Én elmegyek (4:23) 04. A jövendõmondó (3:28) 05. Járt itt egy boldog ember (3:41) 06. Búcsúztató (4:59) Side B - Szvit (19:23) 07. Ébredés (5:39) 08. A malomban (3:48) 09. Hazafelé (5:28) 10. A hetedik napon (2:09) 11. Délutáni szerelem (1:21) 12. Van aki nyugtalan (2:18) Total Time: (44:01) Producer: András Székely, Omega Együttes Engineering: Csintalan László Recorded: Aubeck Ferenc, Kóbor János Lacquer Cut: Ernõffy Olivér Design: Kolma Imre Photography: Csák Miklós |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Gábor Presser - Keyboards József Laux - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass Hosté: Csuka Mónika - Vocals Dionisio Arzamendia - Harp |
(Hungarian language recording; Title translates as "On The Country Road At Night") Vyšlo prosinec 1970, Qualiton, LPX 17414 (Hungary) CD 1992, Hungaroton, HCD 37586 (Hungary) CD 2003, Hungaroton, HCD 17414 (Hungary) remastered +3 bonus tracks Seznam skladeb: Side A 01. Oh, jöjj! (4:03) 02. Ahol a boldogságot osztották! (4:17) 03. Maradj velem (4:24) 04. Oh, Barbarella (3:09) 05. H., az elektromos fűrész (instrumental) (4:19) 06. Az éjszakai országúton (3:47) Total Time: (25:05) Side B 07. Utcán, a téren (2:52) 08. Van egy szó (3:22) 09. Utazás a szürke folyón (5:42) 10. Olyan szépen mosolygott (2:58) 11. Egy kis pihenõ (instrumental) (1:09) 12. Vészkijárat (5:11) Total Time: (25:37) Bonus tracks on 2003 reissue: 13. Ballada a fegyverkovács fiáról (4:27) 14. Sötét a város (4:37) 15. Ûlök a hóban (5:00) Total Time: (45:13) Producer: István Juhász Engineering: Lukács János Graphic Design, Artwork: Szász Endre Lacquer Cut: GA (Cutting engineer) |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars József Laux - Drums, Percussion Gábor Presser - Keyboards Tamás Mihály - Bass Hosté: |
(Hungarian language recording; Title translates as "10.000 Paces") LP, vyšlo 10. října 1969, Qualiton, SLPX 17400 (Hungary) mono version LP, 1969, Qualiton, SLPX 17400 (Hungary) Stereo version CD 1992, Hungaroton, HCD 37585 (Hungary) CD 2003, Hungaroton, HCD 17400 (Hungary) remastered +5 bonus tracks Seznam skladeb: Side A: 01. Petróleum lámpa (3:21)14 02. Gyöngyhajú lány (5:49) 03. Tűzvihar (3:12)09 04. Udvari bolond kenyere (3:31)32 05. Kérgeskezû favágok (instrumental) (8:12)15 Side B 06. Tékozló fiúk (4:39)34 07. Tízezer lépés (6:16)13 08. 1958-as boogie-woogie klubban (2:23)14 09. Spanyolgitár legenda (3:28)24 10. Félbeszakadt koncert (4:00) Total Time: (44:51) Bonus tracks on 2003 reissue: 11. Halott virágok (1:56) 12. Nem tilthatom meg (4:15) 13. Volt egy bohóc (4:09) 14. Régi csibészek (2:35) 15. Naplemente (4:05) Directed: Juhász István Engineering: Lukács János Graphics: Mester Miklós Photography: Zaránd Gyula |
![]() Skupina: György Molnár - Lead Guitar Tamás Mihály - Bass, Cello, Vocals (07) János Kóbor - Rhytm Guitar, Vocals (02,03,05-07,09,10) József Laux - Drums László Benkõ - Keyboards, Trumpet, Vocals (08) Gábor Presser - Keyboards, Vocals (01,03,05) Hosté: Mária Wittek - Vocals (11) |
LP, vyšlo prosinec 1968, Qualiton, LPX 17390 (Hungary) mono version LP 1968, Qualiton, SLPX 17390 (Hungary) stereo version CD 1992, Hungaroton, HCD 37584 (Hungary) CD 2003, Hungaroton, HCD 17390 (Hungary) +7 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Trombitás Frédi (2:32) 02. A napba néztem (3:36) 03. Egy lány nem ment haza (3:19) 04. Kállai kettos (1:46) 05. Holnap (5:23) 06. Rettenetes emberek (5:09) 07. Ha én szél lehetnék (2:59) 08. Vasárnap (2:07) 09. Szeretnék visszamenni hozzád (1:53) 10. Halott virágok (2:23) 11. Kiskarácsony - Nagykarácsony (3:54) Total Time: (35:01) Bonus tracks on 2003 reissue: 12. Nem szeretlek (3:08) 13. Nem új a nap alatt semmi (3:04) 14. Nem vagy szép (2:15) 15. Megbántottál (2:39) 16. Azt mondta az anyukám (2:32) 17. Rózsafák (2:39) 18. Ismertem egy lányt (2:53) Total Time: (00:00) Engineering: János Lukács Design: Zoltán Kálmánchey Artwork: Zoltán Kálmánchey with Zoltán Szalay (photo) Photography: Szalay Zoltán Photography: Kotnyek Antal |
|
Nahrávka v maďarštině; Název se překládá jako "Trumpetista Freddy a hrozní lidé",
resp. anglicky "Trumpeter Freddy and the Terrible People". | |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
Vyšlo březen 1976, Bacillus Records, BLPS 19233 (Hungary) Seznam skladeb: Side A: 01. House Of Cards (12:43) Part I - Time Robber Part II 02. Invitation (5:42) Side B: 03. Don't Keep Me Waitin' (7:20) 04. An Accountant's Dream (3:40) 05. Late Night Show (6:30) Total Time: (35:55) Recorded at Europasound Studios, Germany Producer: Peter Hauke, Christian Kolonovits Engineering: Fred Schreier, Hartmut Pfannmüller Design: Walter Seyffer |
![]() Skupina: Janos Kóbor - Lead Vocals Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Organ, Grand Piano, Synthesizer [Moog, Elka Rapsody], Clavinet [Hohner-Klavinett], Electric Piano [Fender Piano], Backing Vocals Ferenc Debreceni - Drums, Percussion, Tubular Bells, Backing Vocals György Molnár - Guitars, Acoustic Guitar, Twelve-String Guitar Hosté: Christian Kolonovits - Orchestrated [Orchestrations] |
Vyšlo 1975, Bacillus Records, BLPS 19220 /Bellaphon, BLPS 19220 (Germany) Seznam skladeb: 01. Movin' World (Kóbor, Mihály) (6:33) 02. One Man Land (Kóbor, Mihály) (5:52) 03. Magician (Molnar, Kóbor) (6:03) 04. The Hall Of Floaters In The Sky (Molnár, Kóbor) (3:25) 05. Never Feel Shame (Kóbor, Benkö) (8:15) 06. 20th Century Town Dweller (Kóbor, Benkö) (6:46) Total Time: (53:34) Recorded and mixed at Chipping Norton Studios, England Special effects at Europasound-Studios, Germany Producer: Peter Hauke Engineer: Barry Hammond Engineer [Europasound]: Fred Schreier Mixed at Chipping Norton Recording Studios Lacquer Cut: Christa Brüggemann Design [Cover Design]: Helmut Wenske Illustration [Paintings]: Klaus Holitzka |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Tamás Mihály - Bass Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Hosté: |
LP, vyšlo říjen 1974, Bacillus Records, BLPS 19191 Q (Germany) CD 1991, Bacillus Records, 288.09.025 (Germany) Seznam skladeb: Side A 01. Stormy Fire (3:58) 02. Spanish Guitar (3:30) 03. Go On The Spree (2:33) 04. Remembering (3:25) 05. Everytime She Steps In (3:45) Side B 06. Live As Long As (3:19) 07. Just A Bloom (4:51) 08. I Go Away (3:31) 09. Fancy Jeep (3:49) Total Time: (32:41) Recorded at Dierks Studios, Germany, in August 1974 Producer: Peter Hauke Engineering: Dieter Dierks Cover Art: Helmut Wenske |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals György Molnár - Guitars Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Tamás Mihály - Bass László Benkõ - Keyboards, Flute, Trumpet, Vocals Hosté: |
Vyšlo červenec 1972, Pepita,S LPX 17447 (Hungary) LP 1973, Supraphon, 1 13 1336 Seznam skladeb: Side A 01. Hûtlen barátok (5:35) 02. Blues (instrumental) (3:51) 03. Egy nehéz év után (5:56) 04. Törékeny lendület (4:21) 05. Omegautó (4:28) Side B 06. Régvárt kedvesem (5:25) 07. Emlék (Csenddé vált szerelem) (3:45) 08. Eltakart világ (Egy perc nyugalom) (5:26) 09. Varázslatos, fehér kõ (9:00) Total Time: (47:47) Recorded on January 17 - March 10, 1972 Vydáno místo zakázaného 4. alba, studiové nahrávky s přimíchaným potleskem Producer: Zoltán Hézser Engineering: Attila Fülöp |
|
Když se plánovalo vydání této nahrávky, některé její části byly cenzurovány. Kapela se proto
rozhodla desku změnit na falešnou živou nahrávku. Dokonce i potlesk a tleskání jsou dodány
postprodukcí ve studiu. Desku nahráli s vlastním levným vybavením. Necenzurovaná nahrávka
z roku 1972 "200 évvel az utolsó háború után" byla konečně vydána v roce 1998. | |
![]() Skupina: János Kóbor - Vocals, Percussion György Molnár - Guitars Tamás Mihály - Bass, Acoustic Guitar, Piano, Backing Vocals László Benkõ - Keyboards, Moog, Mellotron, Flute, Trumpet, Vocals Ferenc Debreczen - Drums, Percussion Hosté: |
Vyšlo květen 1973, Bacillus Records, BLPS 19147 (Germany) CD 1991, Bacillus Records, 288.09.026 (Germany) Seznam skladeb: Side A 01. Everytime She Steps In (4:23) 02. After a Hard Year (5:39) 03. Delicate Sweep (4:05) 04. Parting Song (5:10) Side B 05. The Bird (4:17) 06. The Lying Girl (2:50) 07. White Magic Stone (8:05) Total Time: (34:29) Recorded in April 1973 at Dierks Studio Stommeln Producer: Peter Hauke Engineering: Dieter Dierks Cover art: Helmut Wenske |
|
Toto LP obsahuje anglické verze písní z maďarských alb "200 Évvel az utolsó háború után"
(01-03,07) a "Omega 5" (04-06). | |
![]() Skupina: György Molnár - Lead Guitar János Kóbor - Rhytm Guitar, Vocals Gábor Presser - Organ, Flute, Vocals László Benkõ - Piano, Trumpet, Flute, Zither Tamás Mihály - Bass, Vocals József Laux - Drums Hosté: |
Vyšlo 1968, Decca, LK 4974 (UK) Mono version LP 1968, Decca, SKL 4974 (UK) Stereo version CD 2007, Universal Music Kft., 475943-5 (Hungary) CD 2007, Decca, 475 943-5 (Europe) remastered Seznam skladeb: 01. Kely Fel (Wake Up) (3:23) 02. Azt Mondta Af Anyukam (Mamma Said) (2:52) 03. Ha Szel Lennek (If I Were The Wind) (2:47) 04. Rozsa Fak (Red Rose) (2:37) 05. Holnap (Tomorrow) (5:01) 06. Nem Tilthatom Meg (There's Nothing I Can Do) (5:28) 07. Ismertem Egy La'Nyt (Once I Knew A Girl) (2:51) 08. Bohoc (The Clown) (4:10) 09. Kallai Kettas (Hungarian Folk Song) (2:07) 10. Trombitas Charlie (Trumpeter Charlie) (2:22) 11. Halott Viragok (Dead Are The Flowers) (3:06) Total Time (36:44) |
![]() Skupina: Kóbor János - Lead Vocals György Molnár - Guitars Mihály Tamás - Bass Debreceni Ferenc - Drums László Benkõ - Keyboards Hosté: József Törös - Guitar Egon Póka - Guitar János Szénich - Guitar |
2LP, vyšlo 1979, Bacillus Records, BAC 2066 /Bellaphon, BAC 2066 (Germany) Seznam skladeb: 01. Vostok (4:00) 02. Gammapolis I (8:00) 03. Help To Find Me (8:30) 04. Russian Winter (11:30) +05+06 05. Start () 06. Time Robber () 07. Late Night Show (6:23) 08. Silver Rain (5:42) 09. High On The Starway (11:52) 10. Rush Hour (6:15) 11. Metamorphosis II (7:50) +12 12. Final () 13. Metamorphosis I (5:05) Total Time: (75:07) Written, Producer: Omega Mastered: Christa Brüggemann/SST Design [Cover]: István Nyári |
![]() Skupina: Kóbor János - Lead Vocals György Molnár - Guitars Mihály Tamás - Bass Debreceni Ferenc - Drums László Benkõ - Keyboards Hosté: József Törös - Guitars Egon Póka - Guitars János Szénich - Guitars |
2LP, vyšlo 1979, Pepita – SLPX 17619-20 (Hungary) Seznam skladeb: Side A (20:35) 01. Sze-Vosztok () 02. Gammapolis 1 () 03. Nem Tudom A Neved () Side B (17:56) 04. Léna () 05. Start () 06. Idõrabló () 07. Éjféli Koncert () Side C (17:39) 08. Ezüst Esõ () 09. Csillagok Útján () Side D (19:20) 10. Õrültek Órája () 11. Metamorfózis II. () 12. Finale () 13. Metamorfózis I. () Total Time: (00:00) Engineer: Dobó Ferenc Lacquer Cut: Mocsáry Gábor Graphics: Nyári István |
![]() |
![]() Gergely, Öcsi, Mecky v Próféta 1962 ![]() Kulturní centrum, koncert kapely Omega, János Kóbor, László Benk, Tamás Mihály, József Laux ![]() Eötvös klub (Hordó), Omega: László Benkõ, András Kovacsics, Tamás Mihály, József Laux. Záznam vznikl při natáčení filmu Is This the War? ![]() ![]() Omega na začátku 70. let ![]() ![]() ![]() Omega 1972 - Mihály Tamás, Molnár György, Debreczeni Ferenc, Benkõ László, Kóbor János ![]() The classic lineup of Omega in 1976 (L-R): Ferenc Debreczeni, János Kóbor, László Benkõ, Tamás Mihály, György Molnár) ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Omega 2010 (L-R: Debreceni, Kóbor, Molnár, Mihály, Benkõ) ![]() ![]() ![]() ![]() Laux Józsi, Varsányi István, Kovacsics Öcsi ![]() |
![]() |
Oficiální stránky:https://www.fdb.cz/osobnost/212306-omega https://grokipedia.com/page/Omega_(band) https://hardrock.hu/omega-elo-omega-1972-2022-jubileumi-box-set-kiadas/ http://www.kovacsics.hu/ https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/rock-omega-v-hodine-smrti.A211116_174412_p_kultura_wag |
|
|
|
...a vzkaz autorovi!© |