MULLMUZZLER
Dolů...
Jméno Nástroj Mateřská skupina
James LaBrie
Mike Keneally
Mike Mangini
Matt Guillory
Bryan Beller

zpěvák
kytarista
bicí
klávesy
baskytara

(Dream Theater)
(Franta Zappa, Steve Vai)
(Extreme, Steve Vai)
(Dali's Dilemma, Explorers Club)
(Beer For Dolphins)


James LaBrie viděl ohromující nástup obchodního a uměleckého
úspěchu své mateřské skupiny, Dream Theater, v 90. létech,
jako jakýsi panteon progresivního rocku minulého desetiletí.
Ale s hromadícím se tlakem konce tisíciletí, mnozí z hudebníků
a příležitostně i členové jeho skupiny začali více pracovat
na svých vedlejších sólových projektech.

One who silences an invidual's thought before it can be expressed in any manner.
Ten, kdo umlčí invidualní myšlenku před tím, než může být vyjádřena jakýmkoliv způsobem.



Nahoru
MullMuzzler (někdy označované jako MullMuzzler Jamese LaBrie) byl název pro progresivní rockový sólový projekt Jamese LaBrie, zpěváka Dream Theater, před tím, než začal nahrávat pod svým vlastním jménem v roce 2005. Skupina se skládala v prvopočátcích z Jamese LaBrie, Bryana Bellera, Matt Guillory, Mike Manginiho a Mike Keneallyho. Nahrávací společnost nedovolila, aby LaBrie použil své vlastní jméno, a tak se vytvořil název MullMuzzler.

Název kapely je vlastně odezvou na tento stav, neboť LaBrie slovo MullMuzzler definoval jako: ... omezit nebo umlčet myšlenky jednotlivce před tím, než mohou být vyjádřeny jakýmkoliv způsobem.

I s ohledem na kolegy ze skupiny, LaBrieova nahrávka je doopravdy sólovou příležitosti (navzdory žertům skupiny), snad odrážející, jak zvláštní místo si držíme pro oba, zpěvák a textař, snad odrážející, jak velké místo jeho slova zaujímají v našem srdci.

Když Dream Theater ukončili plně vytížené roční turné skupiny, James si zformuloval plán. "Když jsem si sedl s těmi chlápky a hovořil s nimi jednotlivě, řekl jsem jim všechno, skutečně jsem hledal společnou nit, vlastně rozvážnou záchytku, posun, u kterého jste cítili, že s ním chcete pohnout, to se zdálo skutečně povzbuzující. Takže takhle jednoduše jsem se pokoušel trefit do každé písně. Každá píseň musela mít drážku plnou emocí."

"Přál jsem si aby album bylo lehce stravitelné," pokračuje James, "ale mělo mít i nějakou jednotící podstatu, kousek tvořivé kvality, myslím, měl bych říci. Jsou tam progresivní elementy, ale také písně stojící na pomezí, které má solidní hard rock. Řekl bych, že to je hard rockové album s některými progresivními vlivy. Jsem na ně skutečně šťasten, jsem na ně doopravdy hrdý. Není to něco jako Dream Theater, ale já jsem nikdy nemínil, že i mělo být. Nemělo by a já si nemyslím, že by mohlo. Získal jsem velikou zkušenost při práci se všemi těmi hochy. Oni byli báječní lidé a Terry Brown zvláště, nemohu se nezmínit. On je jeden z nejohleduplnějších lidí, které jsem potkal ve svém životě."

Takže za pomoci ctihodného Terryho Browna, producenta skupiny RUSH v 70 letech, James tvořil, tvaroval, pak dolaďoval devět zcela odlišných, upřímných a často bombastických skladeb, všechny poskládané se spousty vynikajících nápadů. Čtyři skladby "Shores Of Avalon" (Pobřeží Avalonu), "Sacrifice" (Oběť), "Slow Burn" (Pomalé spalování) a "Guardian Angel" (Strážný anděl) nalezneme napsané Jamesem spolu se členy SHADOW GALLERY, na jejich sarkastickém eposu "Tyrannny" James vystupoval jako host. Matt Guillory z Dali's Dilema, který hraje rovněž na albu, spolupracoval na "His Voice" (Jeho hlas), "Statued" (Zkamenělý) a "Lace", zatímco Trent Gardner z Magellan a Explorers Club se vyžíval v "Beelzebubba" a "As A Man Thinks". Album pod názvem "Keep It To Yourself" vyšlo 24. srpna 1999 pod hlavičkou labelu Magna Carta Records.

20. 3. 2001
Podle oficiální stránky zpěváka DREAM THEATER James LaBrie, mají vokály a nástroje pro nové CD MULLMUZZLER již nahrané a mixování alba začalo 10. března 2001. Původně měl mixovat nové album Steven Wilson z Porcupine Tree, ale jiné plány mu to překazily, tak jej bude míchat Victor Florencia. Podle Jamese, "je neuvěřitelný zvukař a je velmi podobný v tom, že stejně jako Steven je mladý a inovativní při ozvučování hudby."

14. 4. 2001
Jim Brick z Absolut Audio udělal mastering MULLMUZZLER 2 v pondělí 16. dubna 2001. "Ani nelze vyslovit, jak jsem nadšený, že jsme konečně v této fázi s diskem. Zní to fantasticky, takže si dovedu predstavit, jak to bude znít masterované. V tuto chvíli to vypadá, že Magna Carta i já jsme připraveni 7. srpna 2001 desku vydat. Pokud vše půjde podle plánu, tak se to prostě stane, jak jsem již uvedl. Pokud tomu tak není a něco se změní, dám vám všem vědět."
Návrhy přebalu desky jsou také dokončeny a díky Dave McKeanovi vyšly úžasně. "Ten chlap je snad z jiné dimenze. Neuvěřitelná představivost. Velmi unikátně a inovativně zachytil můj koncept... noo, snad jen trošku děsivěji."

Pokud už netrpělivě očekáváte datum 7. června, kdy vyjde nové album DREAM THEATER "Octavarium", můžete si tento čas příjemně ukrátit poslechem nové sólovky zpěváka z divadla snů Jamese LaBrieho "Elements Of Persuasion". Sestava skupiny je téměř totožná s jeho minulým projektem MULLMUZZLER, což znamená jediné, že opět konají velmi kvalitní progress metalové hody. Slovo metalové bych tentokrát zvýraznil, neboť "Elements Of Persuasion" patří bezesporu k nejnadupanější sólovce Jamese LaBrieho. Na první poslech jsem měl dojem, že slyším progresivnější MEGADETH, ostatně i LaBrie se pouští do syrovějších poloh a místy Mustaina silně evokuje. Někdo by mohl namítat, že hlasové dispozice LaBrieho už nejsou to, co bývalo. Nerad bych se k tomu nějak vyjadřoval (čas ukáže), jedno však mohu říci s jistotou, pokud se LaBrieho sólová kariéra hudebně rekrutovala spíše z art rockových luhů a hájů, nyní vychází jednoznačně z hutného heavy metalu. Velkou porci na tomto faktu nese především nový kytarista Ital Marco Sfogli. Tento teprve 24-letý velmi talentovaný mladík vdechl do nahrávky silou tajfunu obrovskou vitalitu a jednoznačně se stal výrazným stigmatem desky "Elements of Persuasion". O tomto chlapíkovi ještě určitě uslyšíme, pro mě se jedná o kytarový objev roku. Kromě hutných a našlapaných riffů přibylo i množství samplů a elektroniky vůbec. Když jsou použity unisono s tvrdými kytarovými riffy, měl jsem místy dokonce pocit, že poslouchám progresivnější PAIN či THE KOVENANT. Vůbec nepřeháním, pusťte si třeba "Alone", "Freak" či "Undecided".

Nebyla by to sólovka Jamese LaBrieho, aby neobsahovala nějakou tu odlehčenější baladickou skladbu. V nich vynikne kříšťálově čistý zpěv, ale též jemné tóny kláves a piána Matta Guilloryho ("Lost", "Smashed"). Najdou se i skladby přibližující se tvorbě DREAM THEATER. Třeba taková "Slightly Out of Reach" jakoby vypadla z jejich alba "Falling Into Infinity". Navíc obsahuje skvélé Sfogliho kytarové sólíčko jak vyšité od Johna Petrucciho, Andyho Timmonse, Joea Satrianiho či Steva Vaie.

Určitě není od věci pochválit graficky dokonale zpracovanou obálku a booklet od zkušeného Thomase Ewerharda a bezchybný úderný zvuk nahrávky, o jejíž produkci se postaral LaBrie osobně. Počin "Elements of Persuasion" vás nepochybně dostane do kolen, bezchybné prog metalové dílo, znějící moderně a velmi záživně.

18. 4. 2008
Kytarista Marco Sfogli prozradil, že připravované druhé sólové album zpěváka Jamese LaBrieho (Dream Theater) bude tvrdší a přímočařejší, než minulý počin "Elements Of Persuasion". Sfogli bude mít na CD i autorský podíl (spolu s klávesistou Mattem Guillorym) a ve vztahu ke stylovému směřování hodnotí "Elements..." jako spojovací článek mezi LaBrieho projektem Mullmuzzler a novinkou.

V interview pro "Beyond The Dark Horizon" dne 12. června 2010 James LaBrie potvrdil, že jeho příští nové album nazvané "Static Impulse", se již mixuje a bude připraveno k vydání někdy v druhé polovině září 2010 a bude obsahovat 12 skladeb. James o něm prohlásil ještě: "Je velmi tvrdé a jsem z něj doopravdy nadšen." Matt Guillory o novém albu prohlásil: "Slyšel jsem nyní jeho konečnou master verzi. Sounds NUCLEAR!!! Nemůžu se dočkat, až je uslyším celé!!!" napsal dne 18. června 2010 v 9:35 na svém Facebooku.

6. 5. 2013
Zpěvák James LaBrie z DREAM THEATER finišuje s pracemi na svém novém sólovém albu, které vyjde ke konci roku 2013. Následovník alba z roku 2010 "Static Impulse" přinese i tvůrčí příspěvky od bývalého člena Soilwork kytaristy Petera Wicherse, stejně tak představí i dlouholetého partnera LaBrie, autora a klávesistu Matt Guillorye, Petera Wildoera ze švédských thrasherů Darkane na bicí a se screaming zpěvem, Marco Sfogli znovu na kytaru a Ray Riendeau (HALFORD) na basu. Ohlášená deska Jamese LaBrie pro letošní rok vyjde pod názvem "Impermanent Resonance" 29. července 2013 v Evropě a 6. srpna v Severní Americe. Album vychází pod hlavičkou InsideOut Music.

Nahoru
James LaBrie - Vocals, Songwriter
Mike Mangini - Drums, Percussion
Bryan Beller - Bass, Songwriter
Mike Keneally - Guitars, Keyboards, Vocals
Matt Guillory - Keyboards
Marco Sfogli - Guitars
Peter Wildoer - Drums, Percussion
Ray Riendeau - Bass
Mike Borkosky - Guitars, Bass

Členové James LaBrie
(Narozen 5. května 1963 v Ontariu, Kanada)
Vocals, Songwriter


Je ženatý, s manželkou Karen nyní žijí v Torontu v Kanadě. Má dvě děti dceru Chloe a syna Chance Abrahama. Jeho pěvecké vzory jsou Steve Perry, Freddie Mercury, Sting, Paul Rodgers a Nat King Cole.

Jamese LaBrie snad není třeba představovat, životopis je na stránkách kapely Dream Theater. Pro informaci zde uvádím jeho oficiální Website: www.jameslabrie.com.
Členové Mike Mangini
(Narozen 18. dubna 1963 v Newton, Massachusetts, USA)
Drums, Percussion


Je jeden nejplodnějších mladých bubeníků na dnešní rockové scéně. S hojností talentu, Mike může čerpat z mnoha hudebních stylů. Ačkoliv jeho hlavním polem je rock, experiementuje s mnoha jinými žánry a nemá žádné problemy s jakoukoliv osnovou. Rodák z Massachusetts hrál s různými skupinami, Speed Metal s Annihilator, Groove Metal s Extreme, můžeme jej vidět i se Steve Vaiem. Mike je volnomyšlenkář, který miluje dělat si legraci a v podstatě se chová jako klaun. Má rád zábavu a některé z jeho vyprávěných historek, třeba jak se oblékali jako francouzké služky je tak zábavná, že jsme se ještě dlouho smáli. Jeho cítění humoru je evidentní z jeho filmových a jiných oblíbenců:

Austin Powers, Stripes, Slap Shot, a The Dead Zone. Mangini je rovněž sportovním fanouškem. Miluje football, lední hokej a jízdu na on-line v městkých autobusech. Rovněž jej potěší hovořit o bubnování s přáteli a kamarády, a rád vaří a vynalézá vlastní recepty. Mike hraje na bicí a perkuse na obou albech MullMuzzler "Keep It To Yourself" a "MullMuzzler 2".

Jak již dnes víme, setkal se s Jamesem LaBrie opět. A co čert tomu nechtěl, Mike Mangini v roce 2010 nahradil v kapele DREAM THEATER Mike Portnoye, který se po 25 letech rozhodl opustit mateřskou kapelu a Mangini pak byl vybrán na základě konkursu. A dá se říci, že jej nahradil celkem výtečně.

Podrobnější životopis je na stránkách DREAM THEATER.
Členové Bryan Beller
(Narozen 6. května 1971, Charlottesville, VA)
Je americký basový kytarista a skladatel.


Ještě jako dítě si zamiloval hudbu Led Zeppelin, Pink Floyd a Metallica nebo také Yes. To byly jeho první velké vzory, takže od 13 či 14 máiluje metal a jeho první láskou byli Led Zeppelin. V roce 1992 vystudoval Magna Cum Laude na Berklee College Of Music. Po 13 letech strávených v Los Angeles se přestěhoval do Nashville, kde nyní žije se svoji manželkou Kirou Small.

Hrál na basu ve skupině Z Dweezila a Ahmeta Zappy až do roku 1996 (vydal s nimi dvě alba), také ve skupině zformované kytaristou Franka Zappy Mike Keneallym vydal desku pod názvem "Beer For Dolphins" a s jeho skupinou Mike Keneally Band absolvoval také několik turné. Nahrával studiové skladby se Steve Vaiem na "Where The Wild Things Are", koncertoval s formací MC5 s Wayne Kramerem, spolupracoval s autorkou a zpěvačkou Janet Robin (Lindsey Buckingham), pracoval jako konsultant v R&D Fender's line of Deluxe basess (za použití elektroniky), pracoval jako Artist Relations Director, Export Manager a Product Development Manager pro SWR Sound Corporation, uváděl semináře pro SWR Sound Corporation a Taylor Guitars po celé Americe, psal autorizované sloupky pro Bass Player Magazine (1999-2003), napsal 620 stránkový coming-of-age manuál, psával politické sloupky pro website noneforyoudear.com, napsal 40 pokračování webového journalu nazvaného "The Life Of Bryan", k tomu stihl nahrát dvě alba MullMuzzler s Jamesem LaBrie, jedno pak ještě v roce 2005, vyvíjel (a ještě vyvíjí) s Mike Lullem Custom basové kytary, D'Addario Prism struny, Taylor Guitars a SWR zesilovače... a "příležitostně se směje."

Beller jako skladatel spolupracoval na textech s Justinem Chancellor (Tool), Christianem McBride, Alex Webster (Cannibal Corpse) a Chrisem Wolstenholme (Muse).

Vydal také několik sólových alb, mj. "View" (podzim 2003) na vlastním labelu Onion Boy Records a "Thanks In Advance" (2008). Koncertoval také se svoji skupinou The Bryan Beller Band. Bellerovo první živé album "Wednesday Night Live" je dokumentem turné z roku 2010 z představení z Baked Potato v Los Angeles a vyšlo v roce 2011 na CD a DVD. V poslední době je aktvním členem skupin Dethklok s nimiž pracoval na představení "Adult Swim’s Metalocalypse" a skupiny The Aristocrats (spolu s Guthrie Govanem na kytaru a Marco Minnemannem u bicích), kterým nedávno vyšlo debutové album v roce 2011. V roce 2011 mu vyšlo druhé živé album, kde vystupuje svoji manželkou Kirou, pod názvem "Live at The White House". Počátkem roku 2012 vydal své první instruktážní DVD "Mastering Tone And Versatility" u Alfred Publishing.
Členové Mike Keneally
(Celým jménem Michael Joseph Keneally)
(narozen 20. prosince 1961, Long Island, New York, United States)
Guitars, Keyboards, Vocals


Mike je americký kytarista, klávesista, zpěvák a skladatel. Tento excentrický rockový virtuos hraje na kytaru a klávesy, zpívá, komponuje, produkuje a spoustu jiných věcí, všechny, které jsou fascinující na poslech a je téměř nemožné je popsat. V poslední době žije v San Diego, CA.

Kenally začal hrát hudbu ve věku 7 let, když dostal elektrické varhany k narozeninám. Dostal také kytaru při svých jedenáctých narozeninách, hraje také na basu a bubny. Mezi jeho rané dětské hudební vlivy patřily The Beatles a tematická hudba z kreslených a televizních pořadů, jako jsou "The Wallace and Ladmo Show" a "2001: A Space Odyssey".

Narodil se na Long Islandu v New Yorku. Ještě v raném věku se přestěhovali do San Diega v Kalifornii a od roku 1985 je součástí místní hudební scény, kde vytvořil místní kulturní skupinu Drop Control. Ačkoli je Keneally dobře známým hudebníkem, pravděpodobně je nejvíce známý jako člen bývalé kapely Franka Zappy a člen koncertní skupiny Zappa 1988 na kytaru i klávesy. Jeho vzestup na tuto pozici je legendární a je založen na Keneallyho ovládnutí obrovského a těžce hratelného repertoáru Franka Zappy.

Keneally zavolal Zappovi a řekl mu, že je "extrémně obeznámen s celým jeho materiálem a že by byl připraven pro něho hrát bez toho, aniž by mu dal krátký čas na přípravu", protože už "poslouchá Zappovu hudbu 16 let". V telefonu den před zkouškou mu Frank řekl, aby se naučil skladby "What's New In Baltimore?" a "Sinister Footwear" jako přípravu na další denní konkurz. Na cestě ke konkursu Keneally cvičil výše zmíněné skladby, stejně jako další "Little House I Used To Live In", a každou melodie Zappy, kterou si mohl představit, si vryl do paměti, když se jeho bratr Marty věnoval Řízení auta. Keneallyho účast na turné kapely Zappa byla krátkotrvající kvůli brzkému zrušení turné v roce 1988 a Zappovy smrtí v roce 1993. Keneally se pak začal spolupracovat s nejstarším Zappovým synem Dweezilem na jeho sólových albech a nahrávkách vydaných pod hlavičkou skupiny Z.

Keneally také vydal 11 alb sólov=ho úsilí od roku 1992 a hostoval nebo působil jako sideman na nejrůznějších projektech, a to především v rámci turné skupiny Steve Vaie. Hrál kytaru a na klávesy s Yo Miles!, Wadada Leo Smith, norské legendou Ulver a Henry Kaiser - Miles Davis tribute kapelou, stejně jako nahrál v roce 1985 alba "The Mistakes" s Henry Kaiser, s Prairie Prince a Andy Westem (dříve Dixie Dregs). Také produkoval alba pro několik kapel, včetně debutního alba Chris Oppermana "Oppy Music, Vol. I: Purple, Crayon".

V roce 1998 Vai požádal Vaie, zda by nemohl zaranžovat a nahrát album Vaiovy hudby na akustický klavír. Album bylo nahráno v roce 1999, ale nakonec vyšlo v roce 2004 jako "Vai: Piano Reductions, Vol.1". Podle komentáře na přebalu desky Vai vybral skladby, vyprodukoval a namixoval album, pak je vydal na svém vlastním labelu Light Without Heat. Od roku 2008 uspořádal Keneally více kytarových skladeb do jedné klavírní z 12 skladeb vybraných Stevem a začal pracovat na druhém počinu "Vai: Piano Reductions".

Dne 1.května 2007 vydal Keneallyův label Exowax jeho debutové album "hat". A "Boil That Dust Speck" jako deluxe, remasterovanou 2CD. Exowax získal celý katalog Keneallyho od společnosti Immune Records. Plánované vydání také obsahovalo "Half Alive In Hollywood" a "Sluggo!" i nahrávku The Mike Keneally and Beer For Dolphins z roku 1996 "Soap Scum Remover", která byla remixována a remasterována pro DVD, a The Mistakes, jeho boční projekt z roku 1995 s Henry Kaiser na kytaru a Synclavier, baskytaristou Andy Westem a Bubeníkem Prairie Prince spolu s živými nahrávkami The Mistakes, které byly uloženy k ledu, dokud Keneally nezískal znovu práva k původnímu albu.

Dne 28. listopadu 2006 Keneally oznámil, že navržen za národní hudební ředitel pro Paul Green School of Rock Music. Také koncertoval s Dethklok jako kytarista a doprovodný zpěvák

V kalifornském El Cajonu 20. července 2008 Mike odehrál koncert jako součást "nejzajímavějšího power tria roku", Keneally / Minnemann / Beller (KMB), které se skládalo z Mika, bubeníka Marca Minnemanna a dlouhodobě spolupracujícího baskytaristy Bryana Bellera. Kapela se uskutečnila v roce 2009 plnohodnotné turné a stala se doprovodnou kapelou turné Joea Satrianiho v roce 2013.


V srpnu 2009 vydal Keneally video pro novou sólovou skladbu "Hallmark" ze "Scambotu 1", první části plánované tříalbové série. Druhá část "Scambot 2/Inkling" vyšla v roce 2016. V červnu 2010 Keneally vstoupil do skupiny Skywalker Sound jako součást studiové kapely pro nový sólový projekt Joe Satrianiho, společně s pravidelným bubeníkem Satrianiho Jeffem Campitellim a baskytaristou Allenem Whitmanovouem ze surf / psychedelické skupiny The Mermen ze San Franciska. Stejná sestava byla naplánována na turné v říjnu a listopadu 2010 na podporu alba, nicméně Keneallyho nahradil anglický klávesista Jem Godfreyem (z kapely FROST*) pro dvě vystoupení na britské části turné.

V červenci 2012 vydal Keneally "Wing Beat Fantastic: Songs written by Mike Keneally & Andy Partridge", což je album, které se skládalo především z písní společně napsaných s Andy Partridgem z XTC během dvou studiových nahrávek v letech 2006 a 2008, jejíž kapely a práce je Keneally dlouholetým fanouškem. V srpnu 2014 se Keneally zúčastnil G4 Experience - týdenního kytarového tábora - spolu s kytaristy Satrianim, Paul Gilbertem a Andy Timmonsem.

Převážně samouk, v Mikrofon hrával "doprovodnou kytaru" a klávesy u Franka Zappy na jeho poslednín turné a objevil se ve skupině nahrávající Zappova alba, nahrával nebo účinkoval s XTC, Robertem Frippem, Stingem, Kevinem Gilbertem, Stevem Vaiem,The Loud Family, Henry Kaiser, Michael Manring, Screamin' Jay Hawkins, Andy Prieboy, The Persuasions and scads mezi jinými, a produkoval sólová alba počátkem 90 let.
Členové Matt Guillory
(celým jménem Matthew James Guillory)
(Narozen 28. června 1974 v San Francisco, California)


Narodil se v San Francisco, California, ale nyní žije v Silicon Valley v Kalifornii. Do světa hudby byl uveden záhy v raném věku. Ačkoliv se zaobíral mnoha styly, doopravdy tíhnul ke klasice a k soulu. Třebaže chtěl být ve skutečnosti kytaristou, vzal si místo toho klavírní lekce. Zatímco většina studentů hrála Mozarta pro své pianové recitály, Matt hrával Stevie Wondera. Když povyrostl, začal poslouchat rock a to jej navždy změnilo. Po zjištění, jak moc miloval hard rock a metal, ještě během studií v Jr. High a High School Matt začal hrát v místních kapelách Momentum, Rorschach Lies a Jigsaw.

V první polovině 90. let, když hrával v Jigsaw, upoutal Matt pozornost majitele a producenta Mike Varneyho ze Shrapnel Records a brzy začal dělat hrát jako studiový hráč pro Shrapnel Label. To také přivedlo Matta k seznámení s bratry Reyesovými, spoluzakladateli skupiny Dali's Dilemma a pomohl Jamesi LaBriemu nastartovat jeho sólovou kariéru. Matt také dostával nabídky od kapel jako Fates Warning, Yngwie Malmsteen, Ring Of Fire a Enchant, ale nakonec se rozhodl zaměřit své úsilí na psaní s Dali's Dilemma a Jamesem LaBrie. S Dali's Dilemma v roce 1999 vydal desku "Manifesto For Futurism" na níž se podílel jako autor a producent.
https://www.facebook.com/pages/Matt-Guillory/
Členové Marco Sfogli
(Narozen 4. dubna 1980, Naples, Italy)
Guitars


Je excelentní kytarista, skladatel, aranžér a studiový hráč z Itálie. Mezi hlavní aktivity patří hraní a koncertování s Jamesem LaBrie, zpěvákem prog-metalové skupiny Dream Theater. Take spolupracuje s Matt Guillorym na jeho první sólové nahrávce, jakož i na další desce Jamese LaBrie.

Jeho první pokus o hudbu přišel v roce 1984, kdy hrál se svými rodiči (oba hudebníci) ve Schwetzingenu v Německu během roku. V roce 1989, když obdržel svou první elektrickou kytaru Washburn jako dárek, začal hrát spolu se svými hrdiny (Michael Jackson, Van Halen, Evropa). V roce 1992 opustil kytaru, aby studoval hru na bicí: "Jako první bubeník a druhý kytarista mi pomohl hodně, pokud jde o tvořivost a rytmické znalosti."

V roce 1996 opustil bubny kvůli rostoucímu zájmu o kytaru, zejména po intenzivním poslechu alba "Images And Words" od Dream Theater. Dnes je z něj kytarista, skladatel a aranžér. Od té doby pracoval pro mnoho hudebníků. V roce 2005 odletěl do Kanady, kde zaznamenal třetí sólové vydání Jamese LaBrie s názvem "Elements Of Persuasion", které se stalo hitem s progresivními metalovými fanoušky. Již jako člen kapely James LaBrie vydal svoji první sólovou desku nazvanou "There's Hope", která vyšla dne 15.února 2008 prostřednictvím Lion Music. V roce 2009 spoluzaložil kapelu CREATION'S END, kterou tvořili Mike DiMeo (Vocals), Rudy Albert (Guitar/Keyboards), Marco Sfogli (Guitae), Joey Bones (Bass) a Dario Rodriguez (Drums). V roce 2010 vyšla jejich debutová deska "A New Beginning", v roce 2014 jejich druhá nahrávka "Metaphysical". V roce 2010 také pracoval na další nahrávce Jamese LaBrie "Static Impulse", opět jako kytarista, spoluautor a zvukař. V roce 2012 vydal své druhé sólové album s názvem "reMarcoble" pod labelem JTC Records. V roce 2013 nastoupil znovu do kapely Jamese LaBrieho na nahrávání alba "Impermanent Resonance". V březnu 2015 byl oznámen jako nový kytarista v italské progresivní kapele PFM. Také v roce 2015 oznámil novou kapelu ve spolupráci s dalšími členy jako Virgil Donati na bicích, Alex Argento na klávesnicích a Andrea Casali na basu a vokály.

Spolupracoval rovněž s mnoha hudebníky jako např. Jordan Rudess, Matt Guillory, John Macaluso, Randy Coven, NCCP, Alex Argento, Vivien Lalu, Adam Nitti, Rooky, Zeroesque, Elina Laivera, Milan Polák. Je také instruktorem v americké Rockstar Akademii.
Členové Peter Wildoer
(celým jménem Karl Peter Wildoer)
(Narozen 5. září 1974, Glumslöv, Sweden)
Drums, Percussion, Vocals


Peter již ve svých čtyře letech dostal ako svou první hračka bicí soupravu na Vánoce. O čtyři roky později již dostal svou první skutečnou bicí soupravu. Když mu bylo devět začal hrát na rekordéru (flétna) na "Musikskolan Kommunala" (obecní hudební škola), naučil se číst noty, ale rozhodl po roce začít brát lekce buben místo ní. V roce 1986 nastoupil do dechovky, která hrála big band jazz, muzikály a rock. Byl jejím členem osmi let. Ve stejném roce mu jeho babička dala novou sadu bubnů. Když bylo Peterovi 14 let, založil svoji první hard rockovou kapelu Dammer, později známou jako Zaninez. V roce 1989 se Christofer Malmström (Darkane) připojil k Zaninez. Rychle se stali nejlepšími přáteli, a od té doby, pokračovali v hraní spolu. Toto přátelství by později pomohlo vytvořit kapelu Darkane. V té době také Petra koupil svůj první dvojitý basový bubnový pedál.

Větší zájem o jazz a fúze nabíral zájem v počátku devadesátých let. V roce 1993 Peter slyšel Triloka Gurtu hrát s triem John McLaughlina a byl ohromen tím, jak míchají bicí a perkuse. Pan Gurtu je stále jedním z jeho největších vlivů. Později téhož roku přidal Peter ke své bicí soupravě i jiné typy bicích včetně conga, djembe a darbouka.

Peter nahrával a hraje s mnoha skupinami, zejména pak metalovými kapelami Agretator (GER), v r. 1998 spoluzaložil Darkane (Švédsko), Arch Enemy, Pestience. Objevil se také v kapelách Armageddon, Majestic, Silver Seraph, Time Requiem, Soilwork, Gardens of Obscurity, Dawn of Oblivion a mnoha dalších. K experimentálnímu metalovému triu Electrocution 250 se spolu s ním zapojil Todd Duane a Lalle Larson, se kterými vydal album "Cartoon Music From Hell".

V roce 2010 byl Peter Wildoer jedním z účastníků konkursu na uvolněné bubenické místo v kapele DREAM THEATER, jehož se účastnil i Mike Mangini, který se pak nahradil Mike Portnoye na základě konkursu. Kapela byla vyloženě ohromena jeho vystoupením a zvolila jej do jejich Top 3 bubeníků společně s Mikem Manginim a Marcem Minnemannem.
Členové Ray Riendeau
(Narozen ***, Davenport, Iowa, USA)
Bass


Je hudebník, který vyrostl v Iowě. Začal hrát na svůj nástroj ve svých 15 letech a brzy i v místních kapelách. V průběhu let se hrál s řadou pozoruhodných hudebníků, od Gary Hoeya až ke kapele Roba Halforda "Two" a "Halford" a Machines Of Loving Grace. Jako člen skupiny Halford, nahrál dvě studiová CD, jedno dvojité live CD, a cestoval po celém světě, nejpozoruhodnější vystoupení absolvoval před vyprodanou Madison Square Garden - NYC a na Co-headlining Brazil's Rock festivalu v Riu s Iron Maiden před 250.000 posluchači. Vydal dvě sólová alba, v roce 2010 vydal své zatím poslední solové album "Atmospheres". V současné době hraje ve skupině Halford.

Ray je také sólový umělec s 5 sólovými instrumentálními CDi, z nichž nejnovější je "ATMOSPHERES", na kterém se uvedla i celá řádka hostů jako Alex Machacek, Nat Janoff, Marco Sfogli, Jeff Kollman, Ron Jarzombek, Greg Koch, Derek Taylor, Lalle Larrsson, Alex Argento, Matt Guillory z těch známějších. Hrál také na mnoha clinic vystoupeních pro Fender Musical Instruments a naposledy ZON Guitars. Jeho nejnovějším projektem je STAR MONARCHY, do nejž se zapojilo mnoho špičkových umělců z hard rock / metalu a v současné době pracuje na novém albu.

Ray Riendeau je velmi vyhledávaným basistou, jehož univerzální styl a oddávání se nástroji mu přineslo mnoho světových turné a mnoho velkých projektů (např Halford). Ve studiu spolupracoval s kapelami a hudebníky jako Shinedown, Jason Mraz, 3 Doors Down nebo Kenny Wayne Shepherd. Jeho hudební zkušenosti a znalosti nástrojů jej plně zaměstnávají jako skladatele, vyučujícího, pořadatale clinic lekcí a koncertního a nahrávajícího umělce.

Členové Mike Borkosky
(Foto není k dispozici)

Navštěvoval a absolvoval hudební školu Fanshaw v Torontu v Kanadě. Hrál na kytaru nebo basovou kytaru s následujícími umělci: Lee Aaron, Alannah Myles, Melanie Doane a Nude 101.

Jak James říká, "Mike hrával s Andy Curranem, který jednou hrál se skupinou Coney Hatch. V současné době zpívá pro Coney Hatch již jeden rok po jejich třetí desce. Bylo mi 23 let. Nenahrál jsem nimi žádnou skladbu; pouze jsem s nimi jezdil na turné v Kanadě a jednou v Buffalo." Mike má ještě sólový projekt nazvaný "Bork", ve kterém zpívá a hraje na kytaru. Navíc, produkoval skladby pro Melanii, Alannah Myles, a samozřejmě i sobě samému.


Nahoru
Studiová alba:
2014 I Will Not Break (EP)
2013 Impermanent Resonance
2010 Static Impulse
2005 Elements Of Persuasion
2001 James LaBrie's MullMuzzler 2
1999 Keep It To Yourself
Ostatní nahrávky a kompilace:
2008 Mullmuzzler - Prime Cuts

Hrají na něm:
James LaBrie (Dream Theater) - sólový zpěv a vícehlasy
Matt Guillory (Dali'S Dilemma) - klávesy, doprovodný zpěv
Peter Wildoer (Darkane, Pestience) - bicí a screaming
Ray Riendeau (Halford) - basová kytara
Marco Sfogli - sólová kytara
A jako host:
Peter Wichers - kytara
Diskografie I Will Not Break
EP, vyšlo 6. ledna 2014 (Europ),
14. ledna 2014 (USA),
Inside Out Music

Přehled skladeb:
  01. I Will Not Break (3:52)
  02. Unraveling (3:31)
  03. Why (3:45)
  04. Coming Home (Alternate Mix) (4:23)
  05. Jekyll Or Hyde (Demo) (3:48)
  06. Just Watch Me (Demo) (4:17)
  07. I Tried (Jason Miller Re-mix) (5:13)
  08. Over The Edge (Mutrix Re-mix) (4:33)
   09. Euphoric (NeonGenesis Re-mix) (4:41)
Total Time: (38:03)
Zatímco titulní skladba je převzata z alba, písně 2 a 3 byly vyšly pouzejako bonusové skladby. Skladba 4 je alternativní mix verze a písně 5 a 6 jsou speciální demo verze, všechny dříve vydané pouze fyzicky jako bonusy pro "Static Impulse" album v roce 2010. Písně 7, 8 a 9 jsou speciální dub-step/electronické re-mixy "Static Impulse" písní, dříve nevydané (Song 7 byl k dispozici pouze v Japonsku). Remixovaných verzí se ujali DJ Jason Miller, Mutrix a NeonGenesis. Obálku pro EP byl opět navrhl Gustavo Sazes (abstrata.net -Arch Enemy, Kamelot, atd.).

Hrají na něm:
James LaBrie (Dream Theater) - sólový zpěv a vícehlasy
Matt Guillory (Dali'S Dilemma) - klávesy, doprovodný zpěv
Peter Wildoer (Darkane, Pestience) - bicí a screaming
Ray Riendeau (Halford) na basovou kytaru
Marco Sfogli - sólová kytara
A jako host:
Peter Wichers - guitars
Diskografie Impermanent Resonance
Vyšlo 29. července 2013 (Europ), 6. srpna 2010 (USA),
Inside Out Music

Přehled skladeb:
  01. Agony (4:23)
  02. Undertow (4:02)
  03. Slight Of Hand (5:21)
  04. Back On The Ground (4:05)
  05. I Got You (3:46)
  06. Holding On (4:53)
  07. Lost In The Fire (3:52)
  08. Letting Go (4:17)
  09. Destined To Burn (4:00)
  10. Say You're Still Mine (3:32)
  11. Amnesia (3:43)
  12. I Will Not Break (3:52)
Total Time: (50:44)
Na limitované edici se nacházejí ještě 2 extra skladby:
  13. Unravelling (3:30)
  14. Why (3:47)

Mixáž a mastering: Jens Borgen (Opeth, Katatonia, Soilwork, etc.) ve studiu Sweden’s Fascination Street, Švédsko (mimo jiné Kreator, Opeth, Paradise Lost, aj.).
Vypomáhal: Tony Lindgren
Přebal vytvořil Gustavo Sazes (abstrata.net (Arch Enemy, Firewind, Kamelot, aj.).
James LaBrie o singlu prohlásil:
"Jsem úplně nadšen z desky Impermanent Resonance a zde je první singl "Agony". Jsem si více než jistý, že budete chtít třást hlavou a vaše krev se rozproudí jako letecké palivo. Co se mne týče, je to jen teaser na dalších 11 skladeb, které vás dostanou na dynamickou a emocionální jízdu. Crankněte si tuto píseň a Raaaaaaaawk!"
O prvním singlu "Agony" Matt Guillory prohlásil:
"Stylisticky si myslím, že "Agony" je zajímavá směs melodického death metalu a popu - od riffů a blast beatů střídajících se v intru, kde se to opravdu otevírá melodicky ve sbor. Mám rád popově ovlivňenou souhru zpěvu a kláves, které se objevují v textech a ve sborech. Byla to opravdová zábavná spolupráce s Peterem Wichersem. To je asi tak všechno."



Hrají na něm:
James LaBrie (Dream Theater) - sólový zpěv a vícehlasy
Matt Guillory (Dali'S Dilemma) - klávesy, doprovodný zpěv
Marco Sfogli - sólová kytara
Peter Wildoer (Darkane, Pestience) - bicí a screams
Ray Riendeau (Halford) - basová kytara
Diskografie Static Impulse
Vyšlo 27. září 2010 (EUR), 28. září 2010 (USA), Inside Out Music

Přehled skladeb:
  01. One More Time [04:16]
  02. Jekyll Or Hyde [03:46]
  03. Mislead [04:18]
  04. Euphoric [05:09]
  05. Over The Edge [04:20]
  06. I Need You [04:11]
  07. Who You Think I Am [03:57]
  08. I Tried [03:58]
  09. Just Watch Me [04:18]
  10. This Is War [04:30]
  11. Superstar [03:22]
  12. Coming Home [04:29]
Total Time [50:44]

Arranged & Produced: James LaBrie & Matt Guillory
Engineered: Matt Guillory, Johan "The Ant" Ornborg, Ray Riendeau & Marco Sfogli
Pre-Production: Matt Guillory & Marco Sfogli
Vocal Editing By Alex Durand
Mixed: Jens Bogren & Marco Sfogli
Mastered: Jens Bogren (Opeth, Katatonia, Soilwork, etc.) ve studiu Fascination Street studios, Švédsko.
Přebal vytvořil Thomas Ewerhard (Avantasia, Threshold, Masterplan, etc.), který již pracoval na předchozím albu Jamese LaBrie "Elements Of Persuasion".
A co autoři o albu????
"Vydání tohoto nového alba "Static Impulse" bylo něco, nač se těšila celá kapela. Jedná se o moderní heavy-metal, jsou tam riffy, které vám vejdu rovnou do hlavy a hypnotizující melodie", říká James LaBrie.

Guillory dodává: "Rok a dva měsíce trvalo nahráváaní nového alba, než jsme jej konečne dokončili. Doopravdy jsem šťasten, že bude za chvíli venku. James na nahrávce zní fantasticky, stejně jako všichni ostatní. Bezpochyby je to náše nejtvrdší album a zároveň nejmelodičtější. Už sa těším, když si jej každý bude moci poslechnout..."

Prvním promo singlem se stal song "One More Time", lyricky pojednávající o ztrátě milovaného člověka a hudebně spojující prvky starých progresivních postupů s moderním melodickým death metalem. "Matt a já jsme chtěli udělat agresivní album, něco co by bylo opravdu tvrdé", podotkl k celému konceptu alba James LaBrie, který desku stylově zařadil jako Gothenburg Metal s několika vloženými progresivními částmi.

LaBriena ve studiu, vedle talentovaného klávesisty Matta Guilloryho, podpořili ještě další tři hudebníci. Bubeník Peter Wildoer z metalové kapely Darkane, jednotlivé skladby, kromě svých bicích, obohatil také o řádně vyřvaný doprovodný zpěv. Kytary se ujal Ital Marco Sfogli a basové linky natočil Ray Riendeau (Halford).

Album "Static Impulse" ve švédských studiích Fascination Street zmixoval a do finální podoby dotáhl renomovaný Jens Borgen, který se v minulosti podepsal pod alba takových kapel jako Opeth, Katatonia či Soilwork. Obálku navrhl Thomas Ewerhard (Avantasia, Threshold, Masterplan), který ztvárnil i předešlý LaBrienův sólový počin "Elements Of Persuasion" z roku 2005.

A jen tak pro zajímavost přináším hodnocení této desky z hudební stránky www.metalstorm.net:
Band profile: James LaBrie, Album: Static Impulse
Performance: 9, Songwriting: 8, Originality: 8, Production: 9
written: 05.10.2010 by Demonic Tutor
Schválně si tipněte, kolik je asi maximální hodnocení ????

RECENZE DESKY 1
http://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=5414, Rudi, Zveřejněno: 15.9.2010
     Najmä vo svetle aktuálnych udalostí v tábore DREAM THEATER sa bude tento sólový počin Jamesa LaBrieho počúvať s obzvlášť zvýšenou pozornosťou. A keď prekonáte prvotný šok, dostatočne strávite všetky tie prekvapujúce informácie a pochopíte súvislosti, nebudete mať o budúcnosť progmetalového kolosu absolútne žiadne obavy. Stačí pustiť Jamesa pri januárovom nahrávaní nového albumu „k maturitě“.

Novinka „Static Impulse“ ako celok bude skutočným prekvapením zrejme iba pre tých, ktorí až tak pozorne nesledujú vývoj LaBrieho sólovej kariéry. Tá od mullmuzzlerovských čias ušla naozaj pekný kus cesty. A hoci je „Static Impulse“ vo svojej podstate logickým pokračovaním skvelého moderného metalového kumštu s názvom „Elements Of Persuasion“, zrejme sa nájde len máloktorý poslucháč, ktorý by prvých 37 sekúnd úvodnej skladby „One More Time“ v šoku neriešil, ktoré CD od IN FLAMES, SCAR SYMMETRY alebo SOILWORK vložil do prehrávača omylom namiesto novej sólovky speváka DREAM THEATER. Práve v tej inkriminovanej 37. sekunde sa však ozve hlas metalového Orfea, opona padá - začína sa veľké predstavenie.

LaBrie a Guillory Mike Mangini bol za súpravou bicích nahradený ambicióznym guľometčíkom zo švédskej popravčej čaty DARKANE; práve vynikajúci Peter Wildoer je tým dôležitým ťahúňom celého diania na novinke „Static Impulse“. Jeho precízna dynamická hra, efektívne využívanie dvojkopáku a hlavne parádny vreskot sú jej podstatnými poznávacími znameniami. Dokonale zohraná skladateľská dvojica perfekcionistov LaBrie – Guillory tak nabrala jasný smer – švédsky melodický death metal. Miestami im to ide tak dobre, až človek zabudne, že nejakí SOILWORK tento rok vydali vcelku podarený nový album. O existencii húfne tlačených juniorských mediálnych hviezd SONIC SYNDICATE ani nehovorím.
Najsilnejšie momenty prichádzajú prekvapujúco vtedy, keď sa James najviac približuje tvorbe svojej domovskej kapely – refrén najlepšej skladby na albume, prekrásnej „Euphoric“, trhá srdce presne v štýle veľkých vecí ako „Innocence Faded“ alebo „Surrounded“. Citlivá „Just Watch Me“ je ako jej mladšia sestra a záverečná balada „Coming Home“ s pôsobivým textovým posolstvom prináša polohy dôverne známe z čias „Hollow Years“ a „Take Away My Pain“. Tri výrazné výnimky potvrdzujú pravidlo inštrumentálne dokonale vyšperkovaného melodického deathmetalového nárezu – zvlášť gitarové chuťovky výborného Marca Sfogliho sa oplatí sledovať čo najpozornejšie. Najmä vďaka neoddiskutovateľnému hráčskemu talentu a schopnosti všetkých zúčastnených vypĺňať priestor nenápadnými aranžérskymi nuansami zostáva album „Static Impulse“ aj po viacnásobnom počúvaní stále zaujímavý, pútavý a záživný aj napriek jasnej žánrovej schématičnosti a predvídateľnosti. Kým LaBrieho hlas, skladateľské a textárske schopnosti fantasticky dopĺňané Guilloryho zmyslom pre vkusnú popovú chytľavosť sú prvotnou kvalitou tejto dosky, práve mravčia práca celej zostavy a jej muzikantské majstrovstvo dávajú celému dielu tak dôležitý punc trvácnosti a nadčasovosti.

Odvaha, bezprostrednosť a snaha robiť hudbu, na akú mám práve chuť a ktorá mi vychádza priamo zo srdca – to je to, čo zdobí veľkých umelcov. James LaBrie aj v roku 2010 dokazuje, že patrí medzi nich.
RECENZE DESKY 2
http://www.abysszine.com/2010110025-james-labrie-static-impulse.html,
Zapsal: Štěpán Šimek, 19.11.10

     Pokud nějaký projekt člena DREAM THEATER z poslední doby může směle konkurovat domovské kapele, tak sólovka Jamese LaBrieho. Slovy chvály jsem nešetřil u minulého počinu "Elements of Persuasion" a opět jimi nebudu šetřit ani u druhého pokračování (ryze pod hlavičkou LaBrie) "Static Impulse". Prakticky za jediný kosmetický detail považuji název projektu usurpující si jen jméno zpěváka (chápu marketing je marketing), neboť ve skutečnosti se ani tak nejedná o čistokrevnou sólovku, ale o regulérní týmový projekt, neboť jak LaBrie rád v rozhovorech zdůrazňuje 50% materiálu vzešlo z partitury klávesisty Matta Guilloryho a v neposlední řadě nesmíme též zapomínat na významný podíl kytaristy Marca Sfogliho (mimochodem též disponuje sólovou nahrávkou), jenž vdechl desce specifický "jižanský" temperament. A ať jsem ve výčtu členů spravedlivý, výtečně zní též rytmika, o kterou se postaral jak bývalý Halfordův baskytarista Ray Riendeau, tak švédský bubeník par excellence Peter Wildoer, jenž prošel mnoha významnými spolky jako DARKANE, PESTILENCE či ARCH ENEMY, ovšem na "Static Impulse" si napřič některými kompozicemi střihl, světe div se, též deathový murmur. Všechna tato zpestření svědčí o jediném, James LaBrie se rozhodně nebojí experimentovat a lze říci, že v jeho projektu nyní můžeme očekávat prakticky úplně cokoliv.

Kouzlo CD "Static Impulse" spočívá především ve faktu, že James LaBrie a spol. se nesnaží nijak exhibovat, dokonce i Marco Sfogli se oproti minulosti překvapivě drží při zemi, a namísto opulentních riffů se soustředí na vyznění skladby jako celku. Výsledkem této sympatické politiky se stala přirozeně znějící nahrávka. Ta sice nepostrádá velkou dávku rockmetalového tradicionalismu, ovšem vyvažovaného progresivními nuancemi jako již zmiňovaným murmurem (překvapivě nepůsobící v opozici LaBrieho přirozeného zpěvu nijak rušivě ani kontraproduktivně) či moderně znějícími klávesami a různými samply.

A jak nakonec dopadl samotný frontman James LaBrie? Osobně se domnívám, že zvěsti o jeho hlasových indispozicích se jeví jako poněkud nadnesené. Sice se nepouští zas tak často do závratných výšek jako v devadesátých letech u DREAM THEATER (ale občas i na ně dosáhne), na druhou stranu rozhodně nemohu jeho, spíše civilní, poloze nic vyčítat. Spíše jsem uvítal, že se neuchyluje k syrovější thrashové poloze jako na posledních počinech své domovské formace.

Vypíchnout určitou stěžejní kompozici se jeví jako poněkud tvrdší oříšek, neboť nahrávka zní nesmírně konzistentně. Určitě hned otvírák "One More Time" se hlouběji vryje do paměti díky nápaditým vokálním linkám. Osobně jsem si oblíbil též další hitovku "Mislead" v níž dominují Sfogliho sekané riffy. Na žádném LaBrieho albu nemůže chybět ani emocionální dynamit (úmyslně neříkám balada) a "Euphoric" tento vzorec naplňuje vrchovatě.

I přes určité množství oněch tradicionalistických kompozic, nacházejících se v druhé půli kolekce, které celkové vyznění alba v zásadě neposouvají, lze s čistým svědomým "Static Impulse" označit za nadprůměrné dílo významně obohacující žánrový kolorit nahrávek roku 2010. Snad jen příště bych se nebál ještě více přitlačit na pilu v oněch (na poměry předchozí tvorby) nekonvenčních zpestřeních a teď nemám na mysli pouze vokální variabilitu, nýbrž též ještě masivnější zakomponování elektroniky do výsledných aranží.



Hrají na něm:
James LaBrie - Lead Vocals, Background Vocals
John Novello - Keyboards
Matt Guillory - Keyboards (Dali'S Dilemma)
Mike Keneally - Keyboards
Mike Portnoy - Drums
Mike Mangini - Drums (Extreme, Annihilator)
Terry Bozzio - Drums
Bryan Beller - Bass (Steve Vai)
John Myung - Bass
Billy Sheehan - Bass
Marco Sfogli - Lead Guitars
John Petrucci - Lead Guitars
Steve Morse - Lead Guitars
Diskografie Mullmuzzler - Prime Cuts
Best of/Compilation, 2008, Dark Division

Přehled skladeb:
  01. Afterlife [08:30]
  02. Red Barchetta (6:13)
  03. Shores of Avalon [04:15]
  04. Vertebrates (5:46)
  05. A Time And A Place [06:14]
  06. This Time This Way (5:08)
  07. His Voice [03:44]
  08. As A Man Thinks (8:11)
  09. A Simple Man [05:20]
 10. No Returning (4:14)
Total Time (57:35)
01. (extended version) Artist: MullMuzzler; Album: MullMuzzler 2 (Original Unused Mix).
James LaBrie: Vocals; Matt Guillory: Keyboards and Piano; Mike Mangini: Drums; Mike Keneally: Guitars; Bryan Beller: Bass; Mike Borkosky: Guitars; Trent Gardner: Keyboards
02. Album: Working Man (A Tribute to Rush).
James LaBrie: Vocals; Steve Morse: Lead Guitar; Richard Chycki: Rhythm Guitars; Sean Malone: Bass; Sean Reinert: Drums; James Murphy: Rhythm Guitar & Keyboards; David Townson: Rhythm Guitar
03. (radio mix) Artist: MullMuzzler; Album: Keep It To Yourself.
James LaBrie: Vocals; Matt Guillory: Keyboards and Piano; Mike Mangini: Drums; Mike Keneally: Guitars; Bryan Beller: Bass; Dave Townsend: Guitar
04. (FM Edit) Artist: Explorers Club; Album: Raising The Mammoth.
James LaBrie: Vocals; Terry Bozzio: Drums; John Myung: Bass; Kerry Livgren: Guitar; Marty Friedman: Guitar; Gary Wehrkamp: Guitar; Mark Robertson: Keyboards
05. Album: Encores, Legends & Paradox (A Tribute To ELP)
James LaBrie: Vocals; Trent Gardner: Keyboards; Doane Perry: Drums; Martin Barre: Lead and Rhythm Guitars; John Novello: Organ solo; Wayne Gardner: Bass
06. Album: Leonardo: The Absolute Man;
James LaBrie: Vocals; Trent Gardner: Keyboards & Trombone; Joe Franco: Drums & Orchestral Percussion; Luis Maldonado: Guitar & Bass; Lisa Bouchelle: Vocals
07. Artist: MullMuzzler; Album: Keep It To Yourself.
James LaBrie: Vocals; Matt Guillory: Keyboards and Piano; Mike Mangini: Drums; Mike Keneally: Guitars; Bryan Beller: Bass
08. Artist: MullMuzzler; Album: Keep It To Yourself.
James LaBrie: Vocals; Trent Gardner: Keyboards, Trombone and Spoken Words; Greg Critchley: Drums; Mark Shannon: Bass and Fretless Bass
09. Artist: MullMuzzler; Album: MullMuzzler 2.
James LaBrie: Vocals; Matt Guillory: Keyboards and Piano; Mike Mangini: Drums; Mike Keneally: Guitars; Bryan Beller: Bass; Mike Borkosky: Guitars; Trent Gardner: Keyboards
10. (Back Again - An Edit)
Artist: Explorers Club; Album: Age Of Impact.
James LaBrie: Vocals; Trent Gardner: Keyboards & Vocals; Terry Bozzio: Drums; John Petrucci: Guitar; Billy Sheehan: Bass; Wayne Gardner: Electric & Acoustic Guitars


Hrají na něm:
James LaBrie - Vocals
Matt Guillory - Keyboards, Additional Guitars (Dali'S Dilemma)
Mike Mangini - Drums (Extreme, Annihilator)
Bryan Beller - Bass (Steve Vai)
Marco Sfogli - Lead and Rhythm Guitars
Diskografie Elements Of Persuasion
Vyšlo 29. března 2005, InsideOut Music

Přehled skladeb:
  01. Crucify (6:03)
  02. Alone (5:36)
  03. Freak (5:38)
  04. Invisible (5:42)
  05. Lost (3:41)
  06. Undecided (5:30)
  07. Smashed (5:31)
  08. Pretender (5:36)
  09. Slightly Out Of Reach (5:51)
10. Oblivious (5:20)
  11. In Too Deep (6:56)
  12. Drained (5:14)
Total time: (66:38)

Na albu se podíleli:
Práci na albu se účastnil i speciální význačný host Kanaďan Kim Mitchell (Max Webster).
Produced: James LaBrie & Matt Guillory
Engineered & Mixed: Richard Chycki
Nahrávání řídil Jamesův přítel ze skupiny Winter Rose Richard Chycki, který pracoval i pro Aerosmith, Rush a Jeff Healey Band.
Dvojice LaBrie a Guillory začala skládat písně dohromady, pak ale pracovali a vyvíjeli nazávisle. Ten proces byl usnadněn zasíláním MP3 navzájem. Dvojice věděla, že chce vytvořit "velmi agresivní a těžká album" zaměřené na vokální melodie a texty. Texty projednávají řadu otázek od organizovaného náboženství až k diktátorskému útlaku. LaBrie vysvětluje zaměření "Elements Of Persuasion" na věci, které nás vedou v průběhu našeho života, a jak v každé fázi života některé věcí jsou mnohem důležitější než jiné.

LaBrie uvádí několik kapel, které jej inspirovaly hudebně jako Mudvayne, Meshuggah, Linkin Park a Sevendust, což okomentoval: "Tyto kapely oslovovaly každého z nás, a líbí se mi, jak jsme se přiblížili k jejich hudbě. Myslel jsem, že to bylo osvěžující, inteligentně to tak udělat a cítil jsem to tak. Přímé vlivy těchto skupin mohou být viděn v písních jako "Lost" s jazz-fusion vibrací nebo "Smashed" s inspirací u Bruce Hornsbyho klavírních melodií. Mezi nepřímé vlivy patří literatura, kterou LaBrie čte, sociální tematika, osobní postřehy a začlenění do vztahů".

RECENZE DESKY - SPARK 4/2005, strana 48, Peter Sládeček
     "Prvky přesvědčování" začínají pěkně zostra. Trashový vypalovák "Crucify" nenechá nikoho na pochybách, že James umí i jinou muziku než DREAM THEATER. Křupavé kytary a drsná rytmika jsou podkladem pro známou polohu LaBrieho hlasu, jenž se pro svůj jekot stává předmětem sporů fanoušků DT. Druhá skladba "Alone" se svým doomovým začátkem a pompézním refrénem napoví, že je tento svérázný Kanaďan doma v tvrdé muzice. Lze zde zachytit prvky velmi oblíbené v industriálu. Elektronické efekty, hklasové syntezátory, samplové breaky, do toho ostrá kytara Marca Sfogliho, apokalypticky dunivá basa Bryana Bellera. První část desky je charakteristická jednoduššími riffy a hodně dravým zvukem. Přesto ale nelze říct, že je to vyloženě trash nebo industriál. Skladby mají totiž hodně pasáží s elektodoplňky a právě tím se drží v blízkosti progresivní muziky. Bohužel se zde vyskytují i zvuky, jež jsme slyšeli na deskách DT, což trošku naruší dojem z jinak naprosto odlišného muzikantského přístupu. Tento vedlejší projekt není nepovedeným klonem, ale svébytným dílem, které musí metalisty zaujmout, i když nemají načančaný prog rádi. "Elements of Persuasion" je přímé a drsné album.

     Pro příznivce žánrové synkreze se zajímavé věci začínají dít při skladbě "Lost", která začíná jazzovým basovým groovem a v rychlejším tempu se provaluje mezi líbivým melodickým refrénem a zajímavou slokou, přecházejíc v jazzovou instrumentální pasáž s dominujícími klávesami Matta Guilloryho, až k trancovému vrcholu před posledním refrénem s chytlavým popěvkem. Rozhodně lahůdkový chillout před další dunivou black-trashovkou, "Undecided".

     Osobně mě velmi těší, že v této muzice figuruje poněkud vysoký vokál. Nápaditost riffů totiž dostává naprosto jiný rozměr, než kdyby se v duchu stylu temně i zpívalo. S touto drobnou odlišností totiž deska nabývá charakter v daném stylu už poměrně vzácný.

     Střídání klidných, místy až popových kousků a našlápnutých metalových "mlátiček" pokračuje dále. LaBrie se neuzavřel do jedné pózy a v otázkách pestrosti a dynamiky by mohl klidně poučovat i kolegy z domovské kapely.

     Album "Elements of Persuasion" si zasluhuje nejvyšší ocenění. Důvodů je hned několik. Přestože je v podstatě přímočaré a neobsahuje žádné eposy, není ani seminárkou na téma "Oblíbené kapely a jak je citovat". PANTERU, METALLIKU, RUSH a mnoho jiných sice uslyšíte jako zdroj inspirace, ale nejsou zde předmětem obdivu a napodobování. Navíc se kombinace metalu a technologie opět jednou povedla a ve strhujícím tempu alba máte možnost vydechnout a dát si chladnou sprchu digitálního světa. Myslím, že LaBrie úspěšně vytvořil kompromis mezi složitým progresivním šílenstvím a jednoduchou sdílnou muzikou s proměnlivou náladou. Nic veselého to ale není. Spíš vztek, deprese a spousta testosteronu.

Hodnocení:

RECENZE DESKY 2
http://www.abysszine.com, Štěpán Šimek, 06.05.2005
Pokud už netrpělivě očekáváte datum 7. června, kdy vyjde nové album DREAM THEATER "Octavarium", můžete si tento čas příjemně ukrátit poslechem nové sólovky zpěváka z divadla snů Jamese LaBrieho "Elements of Persuasion". Sestava skupiny je téměř totožná s jeho minulým projektem MULLMUZZLER, což znamená jediné, opět se konají velmi kvalitní progress metalové hody. Slovo metalové bych tentokrát zvýraznil, neboť "Elements of Persuasion" patří bezesporu k nejnadupanější sólovce Jamese LaBrieho. Na první poslech jsem měl dojem, že slyším progresivnější MEGADETH, ostatně i LaBrie se pouští do syrovějších poloh a místy Mustaina silně evokuje. Někdo by mohl namítat, že hlasové dispozice LaBrieho už nejsou to, co bývalo. Nerad bych se k tomu nějak vyjadřoval (čas ukáže), jedno však mohu říci s jistotou, pokud se LaBrieho sólová kariéra hudebně rekrutovala spíše z art rockových luhů a hájů, nyní vychází jednoznačně z hutného heavy metalu. Velkou porci na tomto faktu nese především nový kytarista Ital Marco Sfogli. Tento teprve 24-letý velmi talentovaný mladík vdechl do nahrávky silou tajfunu obrovskou vitalitu a jednoznačně se stal výrazným stigmatem desky "Elements of Persuasion". O tomto chlapíkovi ještě určitě uslyšíme, pro mě se jedná o kytarový objev roku (sakra Petrucci máš konkurenci :-). Kromě hutných a našlapaných riffů přibylo i množství samplů a elektroniky vůbec. když jsou použity unisono s tvrdými kytarovými riffy, měl jsem místy dokonce pocit, že poslouchám progresivnější PAIN či THE KOVENANT. Vůbec nepřeháním, pusťte si třeba "Alone", "Freak" či "Undecided".

Nebyla by to sólovka Jamese LaBrieho, aby neobsahovala nějakou tu odlehčenější baladickou skladbu. V nich vynikne kříšťálově čistý zpěv, ale též jemné tóny kláves a piána Matta Guilloryho ("Lost", "Smashed"). Najdou se i skladby přibližující se tvorbě DREAM THEATER. Třeba taková "Slightly Out of Reach" jakoby vypadla z jejich alba " Falling Into Infinity". Navíc obsahuje skvélé Sfogliho kytarové sólíčko jak vyšité od Johna Petrucciho, Andyho Timmonse, Joea Satrianiho či Steva Vaie.

Určitě není od věci pochválit graficky dokonale zpracovanou obálku a booklet od zkušeného Thomase Ewerharda a bezchybný úderný zvuk nahrávky, o jejíž produkci se postaral LaBrie osobně. Počin "Elements of Persuasion" mě dostal do kolen, bezchybné prog metalové dílo, znějící moderně a velmi záživně.


Hrají na něm:
James LaBrie - Lead & Background vocals
Matt Guillory - Keyboard, Piano, Sampling
Mike Mangini - Drums, Percussiondrums
Trent Gardner - Keyboard, Piano, Spoken Vocals
Michael Borkosky - Guitars
Bryan Beller - Bass
Diskografie James LaBrie's MullMuzzler 2
Vyšlo 11. září 2001, Magna Carta Records

Přehled skladeb:
  01. Afterlife [5:21] (Gardner)
  02. Venice Burning [6:26] (Cadden-James)
  03. Confronting The Devil [6:20] (Cadden-James)
  04. Falling [3:52] (Guillory)
  05. Stranger [6:32] (Guillory)
  06. A Simple Man [5:20] (Guillory)
  07. Save Me [4:11] (Guillory)
  08. Believe [5:00] (Guillory)
  09. Listening [4:14] (Guillory)
  10. Tell Me [5:14] (Guillory)
Total Time: (52:30)

Na albu se podíleli:
Producent: James LaBrie
Mastering: Jim Brick
Mixing: Victor Florencia
Engineering: Johnny Freeman
Drum Recordings: Tom Waltz
Design, Illustrace: Dave McKean
Photography: Darko
RECENZE DESKY
http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=85, Darkmoor, 14. 1. 2002
Taky máte v poslední době pocit, že progresivní rock, metal, nebo jak tomu chcete říkat, hraje vlastně jen hrstka lidí, kteří se mezi sebou porůznu druží, páří a vytváří tak neskutečné množství projektů? Ne? Tak dalším důkazem tvrzeného je i sólovka Jamese LaBrieho - MULLMUZZLER - s pořadovým číslem dvě. SAMÝ POJEM, tak se dají v kostce obsáhnout ostatní pachatelé. A to si ještě nutno připočíst skladatelskou výpomoc pánů Wehrkampa a Cadden-Jamese z progres-úderky SHADOW GALLERY ve dvou skladbách a pana „ukaž-mi-kapelu-ve-které-nehraju“ Gardnera v první věci "Afterlife". Máte konečně deja-vu?

Už první MULLMUZZLER se vyznačoval, ač i tehdy šlo o dost progresivní záležitost, minimem kytarových sól a když už na ně došlo, připomínaly spíše vylepšenou vyhrávku. Ale nevadilo to, a nevadí to ani na novince. Méně je někdy více. Pánové zapracovali na náladotvornosti celého dílka, takže písně jsou ještě o chloupek barevnější než v minulosti. Nejkrásnější se mi pak jeví trojka "Confronting The Devil" (ta Stínová galerie je tam trošku cítit, pravda), kde kytary malují zajímavé, exotikou načichlé motivy, aby přes nostalgický bridge vynikl James v nádherně klenutém refrénu. Trochu nám ztloustl, co mu vypadalo na hlavě nahrazuje vousem, ale zpívat nezapomněl ani trochu, perla! Závěrečný náklep v "Tell Me" byste asi také neočekávali, navíc klávesy vyhrávají v téměř diskoidním rejstříku - tady mrazí v zádech! Samozřejmostí jsou i věci s klavírem, balada (hodně povedená "Believe", náladou do DREAM THEATER) i krapítek rychlejší ("Falling" nebo "Listening"). Piano dostalo poměrně hodně prostoru a jeho využití je více než účelné. Pokud budeme pokračovat o instrumentaci, vyčnívají především bubny Mikea Manginiho (ex-EXTREME, ANNIHILATOR atd.). Jsou tvrdé, doslova husté, skvěle technicky vedené. Mike je naprostý univerzál, zahraje všechno a zahraje to skvěle!

Co chcete slyšet na závěr? Točím dvojku MULLMUZZLERa celý den, teď minimálně po desáté pouštím repeat a pořád nemám dost. Takže se mi to asi líbí, ne?


Hrají na něm:
James LaBrie - James LaBrie - Lead & Backing Vocals (Dream Theater)
Mike Keneally - Guitars (Frank Zappa, Steve Vai)
Matt Guillory - Keyboards, Piano (Dali's Dilemma, Explorers Club)
Mike Mangini - Drums (Extreme, Steve Vai)
Bryan Beller - Bass (Beer For Dolphins)
Hosté:
David Townson - Guitars
Greg Critchley - Drums, Percussion
Trent Gardner - Trombone, Keyboards, Programming, Spoken Word
Wayne Gardner - Horns
Michael Stewart - Trumpet, Alto Sax
Diskografie Keep It To Yourself
Vyšlo: 24. srpna 1999, Magna Carta Records

Seznam skladeb:
  01. His Voice (3:43)
  02. Statued (3:23)
  03. Shores of Avalon (7:51)
  04. Beelzebubba (5:20)
  05. Guardian Angel (7:27)
  06. Sacrifice (5:14)
  07. Lace (4:14)
  08. Slow Burn (6:20)
  09. As a Man Thinks (8:11)
Total time: (51:43)

Nahrávalo se v M.I.Studios v Los Angeles & Town Music Studios, Toronto
Produced: James LaBrie
Engineered & Mixed By Terry Brown

Nahoru






Peter Wildoer v roce 2013 ve studiu při nahrávání...

LaBrie a Guillory

Foto s Markem Sfoglim... Foto s Markem Sfoglim...


Zleva: Bryan Beller, Dave LaRue, Van Romaine, Joe Satriani, Steve Morse, Marco Minnemann, Mike Keneally

LaBrie a Guillory Ray Riendeau

Mike Mangini

Nahoru

James LaBrie's MullMuzzler 2
Nahoru 5. Stranger
[LaBrie / Guillory]


Intoxicate my life
Keep wanting more
Never away from me
Now I feel it's over
Still I can't let go
Feel the colds colder

I'm laying down
It washes over me
The only time I feel alive

The cravings never end
Please come again
Take what you want from me

Drifting there again
Here I lose my way
As it slowly invades me

I know I'll never feel the same way
No complicated moods today

I know I should leave you
But I can't resist you
If you touched them
Then they'd understand

If they gave you a try
Know the reasons why I
Love this Stranger
More than all of them

Now I'm with God again
Just you and me my friend
I know You'll never leave my side
My body simply slips away

They say I should leave you
But they've never met you
If you touched them
Then they'll understand

If they gave you a try
Know the reasons why I
Love a Stranger
More than I love them
5. Cizinec
[LaBrie / Guillory]


Opíjím svůj život
Drží mě to stále více
Nikdy se toho nezbavím
Teď se cítím povznesen
Ještě nemohu jít
Cítím chladno studenější

Klesám dolů
Přelévá se to přes mě
Pouze teď cítím že žiji

Žádostivost nikdy nekončí
Prosím přijď ještě jednou
Vzít si, co chceš ode mě

Unášen tam znovu
Tady ztrácím svoji cestu
Protože mě to zvolna přepadá

Vím, že nikdy neucítím totéž
Žádnou složitou náladovost dneska

Vím že bych tě měl opustit
Ale nemohu ti vzdorovat
Jestli jste se jich dotkli
Pak oni porozuměli

Pokud ti oni umožnili
Pochopit důvody proč já
Miluji tohoto cizince
Více než všichny ostatní

Teď jsem s Bohem znovu
Jenom ty a já můj příteli
Vím, že nikdy neopustíš moji stranu
Mé tělo jednoduše vyklouzne pryč

Vím že bych tě měl opustit
Ale nenechají mě nikdy setkat se s tebou
Jestli jste se jich dotkli
Pak oni porozuměli

Pokud ti oni umožnili
Pochopit důvody proč já
Miluji cizince
Více než všichny ostatní
Nahoru 10. Tell me
[LaBrie / Guillory]


Familiar story on my tv screen
Different faces, but its all the same thing
I know all the lines to every single scene
And if I stare too long I might even see me

[Pre Chorus 1]
Remote control
Say it isn't so
Get me out of here

[Chorus 1]
I don't want to know
How our story goes
Tell me how it ends

Cause I don't understand
Would you fill me in
tell me how it ends

Hearing all the words you never said
I'm entertaining fiction in my head
You've caged the bird the one that's meant to fly
You've gonna leave him there and watch him slowly die

[Pre Chorus 2]
I'm not the one
You want in your re-run
Get me out of here

[Chorus 2]
I don't want to know
How our story goes
Tell me how it ends

Cause I don't understand
Would you fill me in
tell me how it ends

[Bridge]
Teardrops
In the doorway
So close to me
But so far away
Thought I knew you
Thought I knew you

Gotta let go
I'm sorry

[2nd half of Bridge]
Lord, be the eyes for me
Cause I can't see
beyond today

[Final Pre Chosus]
Poisoned by the words she wrote

I'm searching for that
antidote to save me

To save me

[Final Chorus]
(Repeat 2x)
10. Řekni mi
[LaBrie / Guillory]


Rodinná historka na mé obrazovce
Různé tváře, ale stále všechno stejné
Znám všechny linie každé jednotlivé scény
A pokud se zahledím příliš dlouho, možná spatřím sebe

[Předrefrén 1]
Dálkové ovládání
Řekni, že to tak není
Dostaň mě odtud

[Refrén 1]
Nepřeji si vědět
Jak ten příběh pokračuje
Jen mi řekni, jak skončí

Přestože tomu nerozumím
Mohl bys mě tím ukojit
Jen mi řekni, jak skončí

Poslouchám všechna slova, která jsi nikdy neřekl
Bavím se těmi výmysly v mé hlavě
Uvěznil jsi ptáka, jediného který je schopen uletět
Ponechals jej tam a pozoroval, jak pomalu umírá

[Předrefrén 2]
Já nejsem jediný
Přeješ si vlastní reprízu
Dostaň mě odtud

[Refrén 2]
Nepřeji si vědět
Jak ten příběh pokračuje
Jen mi řekni, jak skončí

Přestože tomu nerozumím
Mohl bys mě tím ukojit
Jen mi řekni, jak skončí

[Přechod]
Slzy
Ve dveřích
Tak mě tu zavři
Ale dost daleko
S úmyslem, abych o tobě nevěděl
S úmyslem, abych o tobě nevěděl

tak ať si jde
Lituji toho

[2 část přechodu]
Bože, pohlédni na mě
Protože já nevidím
dále než dnes

[Závěrečný předrefrén]
Otravují mne slova, která napsala

Pátram po něčem
Po protijedu, který mě ochrání

Který mě ochrání

[Závěrečný refrén]
(Opakování 2x)

Nahoru
Jamesův oficiální Website: www.jameslabrie.com
Mullmuzzler Website: www.mullmuzzler.com
Mike Mangini Website: www.mikemangini.com
Bryan Bellerova Website - Bryan's website: www.lifeofbryan.com
Mike Borkosky website: www.worldofbork.com

ProgressRock Nahoru
Made by 
©  30.10.2003
Menu Poslední aktualizace: 1.4.2019
...a vzkaz autorovi !