Patrick Moraz - progressrock.cz

(Celým jménem Patrick Philippe Moraz)
(Narozen 24. června 1948, Villars-Ste-Croix, Morges, Švýcarsko)
Manželka: Marion Moraz

Patrick Moraz je progresivní rockový hráč na klávesové nástroje, nejznámější je jako člen skupin Yes a The Moody Blues.

Působil ale ve více kapelách - Yes (1974-1976), The Moody Blues, Mainhorse, Refugee a vydával i sólové desky.

Moraz nyní žije na Floridě se svou ženou Phyllis a tráví i nějaký čas ve svém rodném Švýcarsku. Má jednoho syna jménem David.

Svoji hudební kariéru začal v 60. letech jako jazzový hudebník, vystupoval se svým kvartetem a kvintetem, který koncertoval po celé Evropě a získal několik ocenění. V roce 1969 vytvořil krátkou žhavou progresivní rockovou skupinu Mainhorse a začal psát filmovou hudbu. V roce 1974 zformoval kapelu Refugee a nahrál s nimi jedno album předtím, než se připojil k Yes ještě téhož roku. Moraz s nimi zůstal až do roku 1976. Během té doby začal svoji sólovou kariéru svým prvním albem "The Story Of I" (1976). Moraz nastoupil do The Moody Blues v roce 1978 a odešel od nich v roce 1991. Od té doby pracoval na různých sólových projektech. Jeho sestra se jmenuje Patricia Moraz a je producentkou filmů. Patrick napsal a nahrál několik hudebních partitur pro některé z jejích filmů, jako je například Le Chemin perdu a Les Indiens sont enre loin.

Patrick Moraz se narodil oficiálně v Morges, Švýcarsko, ale ve skutečnosti se to stalo 24. června 1948 v letadle. Narodil se do kultivované, velmi hudební rodiny. Jeho otec pracoval pro polského klavíristu a skladatele Ignacy Jana Paderewského. V dětství studoval hru na klavír, housle a bicí, v pěti letech už dokonce zkomponoval své první skladby pro klavír. Naučil se základům jazzu a samozřejmě studoval i vážnou klasickou hudbu. Jeho rychlý hudební vývoj ale zastavila ve třinácti letech nehoda, když si při pádu na on-line bruslích zlomil čtyři prsty na pravé ruce.

Moraz jako chlapec a jeho vášeň pro bicí

Patrick si vzpomíná: "Bylo mi řečeno, že už nikdy nebudu moci hrát klasickou hudbu". Naštěstí, za vydatné pomoci terapie a mnoha hodin cvičení, se Patrickova ruka zahojila. Patrik to komentoval: "Cvičil jsem levou ruku jak blázen, až je ze mě stejně dobrý pravák jako levák. A zdali jsem se ještě někdy postavil na kolečkové brusle? Ale jistě, samozřejmě, že ano! Dokonce jsem si zlomil obě ruce na lyžích. To mi trochu opět zabrzdilo učení, ale začal jsem dělat jazzu a zkoušel jsem hrát i s mítními kapelami. Také jsem se s jedním knězem naučil hrát na píšťalové varhany."

Následným průběhem terapie a značného množství praxe hraní s jeho levou rukou, byl Moraz schopen zformovat svoji techniku, stát se obourukým hráčem. Zpočátku si Moraz přál být antropologem a naučil se mluvit řecky a latinsky. Místo toho se však rozhodl věnovat se hudbě a studoval v Lausanne na Lausanne Conservatory, kde studoval s Clarou Haskil, zatímco v Paříži s Nadiou Boulanger. V šestnácti letech se Moraz stal nejmladším hudebníkem, který získal cenu Best Soloist na jazzovém festivalu v Curychu (Zurich Jazz Festival). V roce 1964 strávil Moraz léto v Cadaques ve Španělsku jako instruktor potápění a strávil čas se Salvadorem Dalim v jeho rezidenci v Portlligatu, kde organizoval a vystupoval na několika setkáních pro jeho hosty.

V sedmnácti letech si Moraz jako jazzový sólista na hudebním festivalu vysloužil cenu za kolekci alb. Jednou z cen bylo několik lekcí se světoznámým francouzským houslistou Stephanem Grappellim. "Nejenže to byl nejskvělejší jazzový houslista vůbec, ale byl i fantastický klavírista a ukázal mi spoustu věcí. Naučil jsem se od něj všechno, co jsem potřeboval o jazzu a rocku znát." Patrick také trávil čas účinkováním v několika zemích Afriky. Patrick pokračoval v získávání cen na festivalech jako sólový umělec nebo ve svých jazzových skupinách během následujících pěti let. Jazz jej zcela pohlcoval, ale stejně jako většinu hudebníků i jej uchvátila elegantní jednoduchost Beatles. Toužil pak navštívit Anglii - domov všech těch úžasných rockových kapel. A jelikož se nebál vrhnout se do neznáma. V listopadu 1964 Moraz opustil Švýcarsko, koupil si v 17 letech lístek, zabalil kartáček na zuby a vydal za Velký kanál do Anglie, do místa, které vždy chtěl navštívit a hrát tam. Celou noc strávil ve vlaku a na lodi, a nějak se mu podařilo dostat se až do letoviska Bournemouth na jižním pobřeží.

Neznal anglický jazyk když dorazil do Bournemouthu, kde zůstal šest měsíců. Před jeho cestami mu jeho otec nabídl práci jako šéfkuchař ve Švýcarsku v jedné ze svých kuchyní, kterou vedl, s nadějí, že tuto dovednost využije k zaměstnání v Anglii. Moraz pak vařil ve škole za odměnu 2,88 liber št. (což je asi 100 GBP v roce 2019). Označil to za jedno z nejtěžších zaměstnání, jaké kdy absolvoval. "Anglicky jsem neuměl ani slovo a jedinou práci, kterou jsem získal, bylo místo kuchaře!" vypráví Patrick. V Bournemouthu zůstal půl roku, učil se jazyk a poznával mezitím Anglii. A pak narazil u Svazu hudebníků. Zároveň totiž hrál na klavír v místní hospodě a čajovně, aby získal více peněz. Bohužel byl vyloučen z Muzikantského svazu, protože nastoupil do zaměstnání jako barový pianista s nesprávným typem pracovního víza. Ředitel odboru si pak všiml, že hraje v restauraci, kvůli čemuž pak Moraz musel opustit zemi a zrušit návrhy na jammování v Bournemouth se skupinou Night People.

"Ze Svazu hudebníků mě vyhodili, protože jsem vzal práci, kde jsem měl hrát v baru. Neměl jsem správné vízum, abych mohl hrát jako klavírista v hospodě. Pak jsem začal v té restauraci hrát a sekterář Svazu hudebníků tam přišel osobně a vyrazil mě! Musel jsem na čas opustit Anglii. Pak jsem se vrátil a zažádal o členství ve Svazu, ale to mi zamítli. Chtěl jsem v Anglii zůstat, protože tam byly všechny skvělé skupiny. Pozvali mě zajamovat si se skupinou z Bournemouthu, která se jmenovala The Night People, ale díky Svazu bylo vyloučené, že bych s nimi mohl hrát. Ohledně muzikantů z ciziny to bylo extrémně přísné."

Pak byl zaměstnán prodejem encyklopedií v Ženevě. Patrick vyhrál ještě úžasnější cenu. V roce 1965 získalo Morazovo kvarteto ocenění na jazzovém festivalu v Curychu a výsledkem byla pozvánka i s jeho kvartetem jako předskokani na evropské turné amerického jazzového tenorsaxofonisty Johna Coltranea. V roce 1968 Patrick se rozhodl, že se stane na plný úvazek profesionálním hudebníkem. Rozšiřoval si své vzdělání s takovými osobnostmi jako Pierre Boulez, Stockhausen a Xenakis v rámci Geneva’s Studio de Musique Contemporaine, začal také skládat filmovou hudbu.

Mainhorse: Bryson Graham, Patrick Moraz, Peter Lockett e Jean Ristori

Moraz byl schopen vrátit se do Anglie v roce 1969, když se zůčastnil konkursu potenciálních hráčů pro novou progresivní rockovou kapelu Mainhorse. Moraz se mohl do Anglie vrátit až v roce 1969 právě na pořádaný konkurz do své progresivní rockové kapely Mainhorse.

Přáli si objevit bubeníka, který by hrál jako John Bonham, Buddy Rich, s vlastním stylem a bluesovějším, v konkurzu vyzkoušeli snad 250 bubeníků. Nakonec se Patrick Moraz rozhodl pro sestavu, v níž figurovali bubeník Bryson Graham, jeho přítel basista Jean Riston a kytarista a zpěvák Peter Cockett. Smlouvu podepsali u labelu Polydor Records a v roce 1970 nahráli svoji jedinou studiovou desku v De Lane Lea Studios v Kingsway, Londýn, které později koupil Ian Gillan z Deep Purple. Bezejmenná a skvělá deska "Mainhorse" vyšla v roce 1971 a lze ji charakterizovat - excelentní Patrick Moraz, výborná kytara Petera Locketta a agresivní bicí Brysona Graham, to dělá z tohoto alba skvost heavy prog rocku, který uspokojí všechny příznivce kapel jako Quatermass nebo Atomic Rooster. Album sice nebylo veleúspěšné, ale skupina si zajistila práci koncertováním v Německu a nahrávali také hudbu k filmům. Koncertovali pak i po celé západní Evropě a v Anglii. Patrick v té době začal pracovat jako skladatel filmové hudby pro film The Salamander (1971).

Někde v podvědomí už možná uvažoval o spolupráci s Yes. Ostatně s kapelou Yes se už setkal náhodně v květnu 1969, když hráli v Golden Rose v Montreaux ve Švýcarsku. Další setkání s nimi v Basileji na něj udělalo obrovský dojem. Silně na něj zapůsobila i jiná dynamická britská progresivní kapela The Nice pod vedením varhaníka Keitha Emersona. Dokonce si zajamoval i s Keithovou rytmickou sekcí, s bubeníkem Brianem "Blinky" Davidsonem a basistou Lee Jacksonem. Panu Emersonovi tyhle vpády do jeho teritoria ale nedělaly právě radost.

Když se skupina Mainhorses rozpadla počátkem roku 1972 Moraz a Ristori koncertovali v Japonsku a na Dálném východě s brazilskou Ballet Company po velkou většinu tohoto roku. Aby ještě více poznali Daleký východ, žili a pracovali také v Hong-Kongu, objevili se v čínské televizi pod názvem "The Patrick Moraz Quartet", ve kterém vystupovali také 2 další jihoameričtí bubeníci. V roce 1973 se Patrick vrátil do Švýcarska z turné po Japonsku a Hong Kongu, kde pracoval jako hudební ředitel brazilského baletu. Nahrál další filmovou hudbu pro filmy "The Invitation" (1973) a "The Middle Of The World" (1974). V létě, čtyři roky po prvním setkání s The Nice, mu zavolal jejich basista a zpěvák Lee Jackson a představil se: "Hallo, pamatuješ si na mě?" Ptal se Patricka, zdali by neměl zájem rozjet s ním novou skupinu, kde by se stal jejich klávesistou, když Keith Emerson od nich odešel. Moraz jednou jammoval s kapelou v roce 1969, když hráli ve Švýcarsku. Moraz nabídku přijal a bez prodlení nasedl do letadla směrem Anglie a tak se usídlil na jaře 1973 opět v Londýně. Tam společně s Leem a Blinkym založili slibní trio Refugee. Trio doplnil bývalý člen The Nice Brian Davison na bicí. Podepsali smlouvu s Charisma Records a vydali v roce 1974 desku "Refugee", kterou napsali a produkovali Moraz a Jackson. Hudbu složil Moraz a texty napsal Jackson. Bohužel se v podstatě jednalo i o rozlučkové album. Byl to skutečný klenot, solidní od začátku až do konce, namísto pevného agresivního post romantismu. Skupina vyvinula charakteristický klasický moderní zvuk hlavně tím, že zkoušela přinejmenším osm hodin každý den. Refugee se pak vydali na turné podporující vydání alba.

Po jeho příchodu z Ženevy pracoval na hudbě k filmu s Gerardem Depardie, když byl Moraz vyzván, zda by se nepřipojil k Yes po odchodu Ricka Wakemana v květnu 1974. A tak i přes slibně se vyvíjející kariéru, ke které měli Refugee našlápnuto, byl osud Refugee zpečetěn.

Tak se stalo, že po několika posledních vystoupeních se Refugee rozešli. Davidsona i Jacksona to ale natolik rozčarovalo, že se později úplně stáhli z hudební scény, neboť v podstatě totéž se jim stalo i předtím, když v roce 1970 odešel z The Nice varhaník Keith Emerson, aby založil skupinu Emerson, Lake & Palmer.

Do Británie se vrátil v červnu 1974 a rychle se dohodl na tříleté smlouvě s Yes. Po tu dobu mu ve skupině kvůli jeho osobitému účesu vesele přezdívali "švýcarský pudl". Kapela Yes začala pracovat na jejich sedmém albu "Relayer" (1974) ve Virginia Water, Surrey, a hledali potenciální náhradu za Ricka. Moraz viděl skupinu vystupovat během jejich turné po Švýcarsku v roce 1969. Po neúspěšném pokusu

s řeckým hudebníkem Vangelisem po hudebních záležitostech a kvůli jeho neochotě cestovat navrhl hudební reportér Chris Welch manažerovi skupiny Brianu Laneovi, aby zkusili požádat Moraze. Patrick, třebaže litoval odchodu od členů Refugee, nabídku přijal, protože si myslel, že je to příležitost, která prospěje jeho kariéře. I když jednou připustil, že "... cítil jsem, že nastal čas odejít". Zkoušky s Morazem začaly v prvním týdnu srpna 1974 s Vangelisovými klávesami, které byly ještě nainstalovány ve zkušebně. Po vyladění Moraz sledoval, jak kapela hraje střední části skladby "Sound Chaser" a pak řekl: "Je to naprosto neuvěřitelné. Prožít to - nejopravdovější zážitek, který jsem kdy viděl jako pozorovatel i jako posluchač". Pak byl požádán, aby k tomu dopsal otevírací part, a co pak nahrál, skončilo na albu. O Patrickových hudebních záměrech nebylo pochyb, když se s obrovským elánem vrhl do natáčení skladeb pro jejich album.

Po jeho úspěšném konkurzu se Moraz učil repertoár jejich sedmi alb pro následující Relayer turné, které začalo v listopadu 1974. Když turné skončilo v srpnu 1975, Yes si prodloužili pauzu, takže každý člen mohl nahrát své sólové album. Moraz vydal své první album jako sólový umělec s názvem "The Story Of I" (1976). Od spolupráce s brazilským baletem se začal zajímat o bicí nástroje a odcestoval do Kolumbie, Bolívie, Chile a Argentiny pro inspiraci. Po příjezdu do Brazílie tam shromáždil "velmi silnou jednotku 16 perkusionistů", kteří hrali na jeho albu. Byl také členem skupiny Vímana, spolu s Lulu Santosem, Ritchiem a Lobaoem, dokonce nahráli několik písní, ale zanechalo mezi nimi mnoho hněvu a neshod, hlavně u Lulu Santose, kde na jednom videu nazývá klávesistu jménem "Marick Pra Trás". Moraz pak pozval vynálezce syntezátoru Boba Mooga, aby přispěl zvuky na album. Moog nabídku přijal a pracoval s Morazem po několik týdnů. Během té doby si také zahrál na albu Steve Howea "Beginnings" (1975) a albu Chrise Squirea "Fish Out Of Water" (1975). Moraz odcestoval do Brazílie, aby zahrnul brazilské rytmy a hudebníky na album "The Story Of I", která tomu dodala světovou hudební příchť. Moraz se vrátil k Yes pro na jejich severo-americké turné v roce 1976, kde skupina odehrála několik velkých koncertů.

Patrick se pak zůčastnil turné s kapelou v letech 1974-1976 a poslední rok odehrál s Yes asi 75 koncertů. Během roku 1976 se Yes vydali na své vůbec největší americké turné, na němž figuroval i koncert na filadelfském Stadiónu J.F.K, kde je ve slunečním úpalu toho červnového odpoledne sledovalo odhadem 150 000 nadšených fanoušků. Ačkoliv Patrick do Yes dobře zapadl, s kapelou mu nebylo dopřáno více než jedno studiové album. Po turné Yes v roce 1976 odcestovali do Montreux, Švýcarsko, aby nahráli jejich další album "Going For The One" (1977). Nějaký materiál už byl zpracován v době jejich příchodu a obsahoval části ke skladbám "Going For The One", "Wonderous Stories" a "Parallels" od Moraze. Nicméně během prvních nahrávek bylo Morazovi řečeno, aby je opustila mohl se tak vrát Rick Wakeman do skupiny. Moraz pak hovořil o svém odchodu: "I když se v té době odchod neuskutečnil tak ostře, trpěl jsem nesmírně a extenzivně. Nikdy jsem nedostal žádnou náhradu za nic, nikdy jsem nedostal zaplaceno za žádnou z mých účastí na turné v roce 1976... Měl jsem nárok na 20% výtěžků z toho, co kapela dostala".

Moraz po této zkušenosti pokračoval ve své sólové kariéře a vydal druhé album "Out In The Sun" (1977), na kterém chtěl znít "úplně jinak a více svoboden”. Poté se na rok a půl přestěhoval do Brazílie a připravil materiál pro své třetí album "Patrick Moraz" (1978). Během té doby se připojil k brazilské rockové skupině Vimana s Lobao a Lulu Santos a Ritchie. Nahrál také klávesy v jedné z nejvíce ikonických písní brazilské hudby nazvané "Avohai" od Zé Ramalhoa.

V květnu 1978 Patrick navštívil konvent pořádaný společností Audio Engineering Society v Los Angeles, kde jej "Herbie Hancock naučil používat vokodér" a navíc souhlasil, že bude zastupovat Aphex Systems v Brazílii. Na cestě zpátky do Brazílie se Moraz zastavil v Miami, protože měl volný čas. V hotelu ale obdržel telefonní hovor s výzvou, aby se připojil k Moody Blues, když Mike Pinder kapelu opustil. Moraz pokračoval odezpíváním "Nights In White Satin" a "Tuesday Afternoon" po telefonu. A přijel konkurz do Londýna v červenci 1978. Před jeho příjezdem Moraz hrál na Montreux Jazz Festival s brazilskými hudebníky Airto Moreirou a Gilberto Gilem. Zkoušky s Moody Blues byly úspěšné a Moraz se stal jejich členem.

Moraz pak vyjel s Moody Blues na turné Octave World Tour na podporu jejich devátého alba "Octave" (1978), které začínalo v Německu v říjnu. Oficiálně se Patrick Moraz stal novým klávesistou jako plnohodnotný člen až v roce 1980. Z jejich dalšího alba "Long Distance Voyager" (1981) se stal největší hit kapely, když se stal v USA č. #1. Album se prodávalo dobře a přineslo hity "Steppin' in a Slide Zone", (č. #39 US) napsaný Lodgem a "Driftwood" (č. #59 USA) složené Haywardem. Hudební video produkované pro "Driftwood" představovalo Moraze, ačkoli Pinder byl tím, kdo hrál skutečně na nahrávce. Po něm následovaly další alba "The Present" (1983), "The Other Side of Life" (1986) a "Sur La Mer" (1988).

Během svého působení v Moody Blues dokončil Moraz i několik sólových projektů. Koncertoval se svoji skupinou z Brazílie, nahrával s Chickem Coreou. V roce 1984 začal pracovat v duu s Billem Brufordem pod hlavičkou Moraz-Bruford, se kterým nahrál dvě desky "Music For Piano And Drums" a "Flags" a absolvoval tři americká turné a v letech 1983 a 1985 i celosvětová. V květnu 1986 pracoval na některých doplňcích a nedokončených spasážích ke zvukové stopě filmů The Predator (1987) a Wild Orchid (1989). Tento projekt mu umožnil navštívit i natáčení film The Predator v Mexiku a setkat se s Arnoldem Schwarzeneggerem a Mickey Rourkem. Bohužel Moraz nemohl úplně dokončit hudbu pro The Predator, protože se blížilo turné s Moody Blues, a tak zůstalo na Alanu Silvestrim složit zbytek hudebního doprovodu. Patrick provozoval také Aquarious Studios v Ženevě společně s Ristorim. Patrick pak udělal hudbu k filmu The Stepfather (1987).

V roce 1991, v polovině přípravy jejich nového studiového alba "Keys Of The Kingdom" (1991) Moraz udělal rozhovor pro magazín Keyboard. Vyjádřil své neštěstí nad tím, že hudba kapely je příliš omezená a skupina stagnuje a nenabízí "žádnou hudební výzvu". O ostatních členech si myslel, že nebyli ochotni využívat jeho hudební skladby a přijali pouze jeho jedinou skladbu během 13 roků pobytu s nimi, a to ještě "napůl skladbu s bubeníkem". Patrick byl v té době také zaměstnán strávením velkého množství času plánováním hudebního koncertu na oslavu 700. výročí svého rodného Švýcarska místo zkoušení s Moodies. Výsledkem ještě před dokončením projektu a předtím, než Moody Blues vyjeli na turné k albu, byl propuštěn ze skupiny. Patrick se pak vydal se na sólovou dráhu.

V září 1991 pak Moraz žaloval skupinu o $500,000 dolarů, a to za nesprávné propuštění, když prohlásil, že se skupina rozhodla rozdělit jejich zisky čtyři místo toho pěti, a přál si doplatit honoráře, které mu dlužili při plném úvazku člena kapely po téměř 15 let. Přes předchozí kredity jako "oficiální člen kapely" byl označován jen jako "další klávesista" a z několika oficiálních fotek s ním byl oříznut nebo vyretušován. Moraz podnikl právní kroky proti skupině ve Spojených státech a soudní proces, který vyhrál, byl uveden dne 28. prosince 1992 na Court TV. Jako odškodné ale dostal jen $77,175 za ušlé tantiemy kvůli účetním průtahům namísto $400,000, které mu nabádli ještě před soudem.

Po propuštění z Moody Blues se Moraz zaměřil především na své sólové projekty. Jeho první ze tří klavírních alb "Windows Of Time" (1994), bylo zaznamenáno ve studiu na Full Sail University na Floridě. Celkem nahrál čtrnáct hodin materiálu, který byl zkrácen přesně na jednu hodinu. Moraz pak strávil další čtyři roky vývojem "stovek partitur hudby pro všechny nástroje, stejně jako orchestry a sbory", produkoval několik umělců, a věnoval se práci pro Conference on World Affairs, jejíž byl oficiálním delegátem. Přál si také turné k "Windows Of Time", ale neuskutečnilo se, protože si myslel, že styl hudby by trpěl v tradičním koncertním prostředí.

Koncem roku 1994 Moraz vyjel na klavírní turné po Spojených státech a Evropě s jeho projektem Coming Home, America Tour (CHAT), kdy jej bylo možno vidět hrát na soukromých nebo zpola soukromých místech za poplatek $800 na byt, rezervace probíhaly pro fanoušky plně přes internet. Jedno vystoupení odehrál pro pár i v jejich domově. Turné skončilo v listopadu 1995 s celkem 92 představeními. Jedno z nich bylo nahráno a vyšlo jako "PM in Princeton" (1995) na CD a videu. V roce 1997 Patrick začal práci na novém albu "A Way to Freedom", na němž uvedl instrumentaci pro symfonický orchestr, percussionisty a jazzovou sekcí. Projekt ale zůstal nedokončen. Od roku 1998 do roku 2000 Moraz pracoval téměř výhradně na svém druhém klavírním albu "Resonance" (2000), které podobně jako "Windows of Time" mělo délku přesně jednu hodinu. Zahrál si také na benefičním koncertu na žádost básníka José Ramos-Horta.

Do roku 2001 Moraz pokračoval na několika projektech, včetně zkoumání a přípravy filmových scénářů, jednoho pro případnou filmovou adaptaci "The Story of I". Vydal své třetí klavírní album ovlivněné klasikou "ESP" (2003), co je zkatka pro "Etudes, Sonatas and Preludes". V roce 2011 Moraz hostoval na albu od Panorama Syndicate s názvem "Skyline", kde hrál na klavír v titulní skladbě. V roce 2012 vydal kompilaci skladeb ze všech tří klavírních alb po názvem "PianissiMoraz" (2012).

V poslední době Patrick žije na Floridě, jezdí turné jako koncertní pianista a vydává neustále své sólové desky. V roce 2013 byl Patrick Moraz byl pozván k účasti na dubnovou "Cruise to the Edge 2014", kde vystupoval po boku takový kapel či osobností jako Yes, Steve Hackett, UK, Queensryche, Tangerine Dream, Renaissance, Strawbs, Tony Levin a mnoha dalších progresivních rockerů.

V roce 2015 Moraz a bubeník Greg Alban vytvořili projekt Moraz Alban a vydali studiové album "The M.A.P. Projekt" (2015), na němž se představil percussionista Lenny Castro, saxofonista Dave Van Such, basisté John Avila a Patrick Perrier, a kytarista z Counting Crows Matt Malley. Moraz a Alban se setkali už v roce 1983, kdy Alban hrál na bicí na Morazově albu "Time Code" (1984). Projekt byl zpočátku Albanovým sólovým úsilím, kdy Moraz přispíval k hudbě, ale stal se pak součástí mnoha dalších hudebníků s hudbou napsanou kolem bicích a kláves. V listopadu 2015 Patrick vydal limitovanou edici 19-CD box soubor s jeho 18 alby, včetně "Mainhorse" (1971), "The Story of I" (1976) a živého alba "Piano and Drums: Live In Maryland"(2012). V únoru 2017 se Moraz zúčastnil své druhé plavby "Cruise to the Edge".

V roce 2018 Patrick vydal nové album nazvané "Random Kingdom" pod hlavičkou Moraz & Friends. Album představilo Moraze při hře na klavír Steinway, synthezátor, jako zpěváka a perkusistu. Kapela byla složena ze tří členů Panorama Syndicate - Gonzague Ruffieux - bicí, Hartmann Neuron a Patrick Perrier - basa, Richard Pizzorno - syntezátor, s nimiž Moraz hostoval v roce 2011, stejně jako Philippe Aguet na kytaru, Johnny Visan na housle a Valentine jako sopránová zpěvačka.

Moraz se sešel s Yes v červenci 2018, když v rámci turné Yes k 50. výročí, odehrál s Yes dvě vystoupení 20. a 21. července ve Philadelphii. Na každém koncertu Moraz hrál klávesy během skladby "Soon". Moraz se také objevil v rámci Yes FanFest před 21. červencovým vystoupením, nejprve se 70-minutovou sólovou klavírní show a pak se objevil na jevišti s Yes a účastnil se rozhovoru s kapelou.

Spolupracovníci:
Jean Ristori - Bass, Engineer, Producer

Jean Ristori
(Narozen 1951, Lausanne, Vaud, Switzerland)
Bass, Engineer, Producer

Jean Ristori je švýcarský hudebník, hráč na basovou kytaru, zvukový režisér a producent. Byl členem a zakladatelem kapely Mainhorse, se kterou vydali pouze jediné studiové album, které i produkoval. Měl vždycky vášeň pro elektroniku a zvukovou techniku.

Své zkušenosti získal prostřednictvím setkání, které jej přivedlo k práci pro skupinu Yes. Stal se pomocníkem zvukového inženýra Eddyho Offorda, který byl zvukařem v Anglii a zvukovým inženýrem koncertů ve Spojených státech, kde před 130 000 lidmi koncertovali Yes.

Pak se stal zvukovým inženýrem v Aquarius, Aquarius Studios, Geneva, Švýcarsko, ve kterém v letech 1975 až 1998 realizoval své velké projekty. Studio společně postavil a provozoval s Patrickem Morazem. V něm nahrál i první soundtrack k filmu "Salamander".

Pracoval i ve studiích ART Studios a Axis Studios, obě v Ženevě. Jean Ristori hodně pracoval i na festivalu Jazz a Montreux, kde nahrál a zvučil mnoho umělců z celé planety. Od roku 1998 pracuje v Mtx Mastering Studio, St-Légier, Švýcarsko.

Studiové desky:
2018 Random Kingdom
2012 moraz live / abbey road (live)
2009 Change Of Space
2003 ESP
2000 Resonance
1995 PM In Princeton
1994 Windows Of Time
1987 Les musiques de la Premiere (EP)
1987 Human Interface
1985 Future Memories I & II (komp.)
1984 Future Memories II (live)
1984 Timecode
1980 Coexistence
1979 Future Memories Live On TV (live)
1978 Patrick Moraz
1977 Out In The Sun
1976 Story Of I

Moraz-Bruford:
2012 Music For Piano And Drums Live In Maryland
2009 In Tokyo
1985 Flags
1983 Music For Piano and Drums

Mainhorse:
2007 David Kubinec's Mainhorse Airline: The Geneva Tapes
1971 Mainhorse

Moraz Alban Project (MAP):
2015 M.A.P Project

Refugee:
2010 Refugee & Refugee Live In Concert
2007 Live in Concert - Newcastle City Hall 1974
1974 Refugee

Yes:
2005 The Word Is Live (live)
1980 Yesshows (live)
1974 Relayer

The Moody Blues:
1994 Time Traveller (BoxSet 5CD)
1991 Keys Of The Kingdom
1989 The Story Of The Moody Blues (komp.)
1988 Sur La Mer
1986 The Other Side Of Life
1983 The Present
1981 Long Distance Voyager

Filmová hudba (filmy):
1991 In the Eye of the Snake
1987 The Stepfather/Otčím
1980 Chemin perdu, Le
1974 Le Milieu du monde
1974 Ne tak zlý/ Pas si méchant que ça/Not As Bad As All That
1973 L'Invitation
1973 Les vilaines manieres
1971 Salamandr
1971 Supergirl - Das Mädchen von den Sternen
1969 Vive la mort

Skupina: Patrick Moraz - Steinway, Keyboards, Polymoog - Oberheim Polymonic Minimoogs, Vocals, Percussions Gonzague Ruffieux - Drums, Synclavier, Hartmann Neuron, Electronic Percussion & Samplers Johnny Visan - Guitars (05), Acoustic & Electric, Violin (02,04) & Vocals Vjing - ViewPoint Patrick Perrier - Bass (01,02,04,05,06), Acoustic & Electric Philippe Aguet - Guitars (02,04,06) Richard Pizzorno - Solo Synth (02,04,06) Valentine - Soprano Vocals (07) Hosté:	Random Kingdom Vyšlo 2018, Castle Life Studios Seznam skladeb: 01. Overture (5:09) 02. Random Kingdom, Part I (12:41) 03. L'Amour des Uns et l'Amour des Autres (6:29) 04. Random Kingdom, Part II (12:04) 05. Walking Spirits (12:17) 06. First Try (8:18) 07. Final (3:01) Total Time: (60:00)

Skupina: Patrick Moraz - All Keyboards and Instruments Hosté:	moraz live / abbey road Vyšlo 2012, TimeWave Music, IDVP018CD Seznam skladeb: 01. Spoken Introduction by John DeBella (0:40) 02. Overture/Electronica Classica (4:47) 03. Night Lights (4:20) 04. Scoops of Love (0:49) 05. Molecular Symphony - 1st Movement (3:23) 06. The Godmother Theme (5:46) 07. Age du Tertiaire (4:42) 08. Stresslessness (6:13) 09. Night in Kyoto (9:56) 10. Live Interview of Patrick Moraz by John DeBella (0:59) 11. Piano Soul o (2:57) 12. Late Night Run (Bonus track) (4:35) 13. The Space Between (Bonus track) (5:48) 14. Molecular Symphony - 4th Movement (Mysterioso/Allegro) (Bonus track) (5:04) Total Time: (59:59)

Skupina: Hosté: Alex Ligertwood - Vocals Bunny Brunnel - Bass Kazumi Wotonabe - Electric Guitars John Wackerman - Drums Alex Acuña - Percussion Don Adey - Lead Vocals Mike Tovar - Trhythm Guitar Jill Meschke - Keyboards, Vocals Roénnie Ciago - Drums Nicol Mecerova, Janis Liebhart, Naomi Starr, Wendy McKenzie - Vocals	Change Of Space Vyšlo 2009, TimeWave Music, IDVP020CD Seznam skladeb: 01. Peace In Africa (4:54) 02. Change Of Space (8:19) Sonique Prinz Suite 03. Sonique Prinz (Movt 1) (2:17) 04. Sonique Prinz (Movt 2) (2:39) 05. Sonique Prinz (Movt 3) (5:25) 06. One Day In June (7:29) 07. Cum Spiritu (4:53) 08. The Power Of Emotion (6:02) 09. Stellar Rivers & Streams Of Lucid Dreams (12:09) Movement 1 (Moderato) (0:00 to 3:16) Movement 2 (Allegro) (3:17 to 4:27) Movement 3 (Agitato Accelerondo) (4:28 to 6:35) Movement 4 (Adagio ) (6:36 to 12:09) 10. Alien Spaces (5:53) Total Time: (60:00) All Music composed and Performed: Patrick Moraz Lyrics: Don Adey and Alex Ligertwood

Skupina: Patrick Moraz - Grand Piano Hosté:	ESP Vyšlo 2003, Awaka Records, Switzerland) Seznam skladeb: 01. Prelude In C#min (3:42) 02. Prelude In C# (Little Diamond) (3:05) 03. Prelude In C# (3:14) 04. Sonata In C (1st Movement Allegro In C) (3:18) 05. Sonata In C (2nd Movement Andante In G) (5:11) 06. Sonata In C (3rd Movement Allegretto In C-F-C) (3:33) 07. Prelude In A Min (Andante Inspired By "Keep The Children Alive") (4:49) 08. Etude In Bb (2:23) 09. Etude In F# (Waterfalls) (2:48) 10. Etude-Fugue In A (Starts In F#) (2:45) 11. Etude In Bb (Dynamic Symmetry) (2:16) 12. Etude In F# (1:31) 13. Etude In F (Chords In 5ths) (2:28) 14. Prelude In G And Bb (3:54) 15. Prelude In Bm (5:57) 16. Grand Sonata In Dm (1st Movement Allegro) (8:57) Total Time: (60:00)

Skupina: Patrick Moraz - Piano Hosté:	Resonance Vyšlo 2000, Awaka Records, (US) Seznam skladeb: 01. Vortex Of Life (18:00) Movement 1 (2:00) Movement 2 (3:41) Movement 3 (3:56) Movement 4 (4:23) 02. Sundance (6:06) 03. Moondance (3:14) 04. Resonance (8:33) 05. Colloids Bounce Around (3:13) 06. Standing In The Light (6:16) 07. The Light (12:45) 08. Birds On A Wire (5:10) Total Time: (60:00)

Skupina: Patrick Moraz - Steinway D Hosté:	PM In Princeton Vyšlo 1995, VidEOS Multimedia, 3291-2 (US) Seznam skladeb: 01. Aural Contact I / Sacrifices (8:34) 02. Soul Eternal (13:40) 03. Aural Contact II / Initiation (5:28) 04. Lost Way (8:01) 05. Cachaça (7:05) 06. Isle Of View (6:01) 07. Oral Contact: Shout! (0:05) 08. Talisman (Caravan Theme 1936/63 Duke Ellington) (5:16) 09. Caprice Of The Gods (4:28) 10. Blue Monk (1952 Thelonious Monk) (9:26) 11. Intro / The Best Years Of Our Lives (5?03) Total Time: (73:16) Recorded live at Westminster Choir College, Princeton, New Jersey Produced: Paul Antonell and Danyil Goodwin Mastered: Paul Antonell Digitally Edited: Danyil Goodwin at the ClubHouse, Germantown, New York Notes from the Edge: Jeff Hunnicutt

Skupina: Patrick Moraz - Grand Piano Hosté:	¨ Windows Of Time Vyšlo 1994, i-Spirit, HTCD 3371 (US) Seznam skladeb: Archetypes 01. (Movt.1) Invocation (7:10) Aural Contact I Sacrifices 02. (Movt.2) Soul Eternal (5:20) 03. (Movt.3) Initiation (4:08) Aural Contact II Soulstice 04. (Movt.4) Lost Way (4:11) Rite Of Passage Kaaru (3:48 "Oral Contact": Shout! 0:05 05. Talisman (6:19 06. Gaia Tea "Reflections" (5:43) 07. Festival (5:53) 08. "Reflections" Too (1:53) 09. The Best Years Of Our Lives (3:49) Sanctuary a) Isle Of View (4:29) b) Liberation (5:58) c) Ascend (1:07) Total Time: (53:34) Co-producer: Patrick Moraz Artwork: Tibor Kovalik

Skupina: Hosté:	Les Musiques De La Premiere EP, vyšlo 1987, Carrere, COEX 55034 (France) Seznam skladeb: Side One: 01. L'Hymne De La Premiere (2:37) 02. Grandeur Nature (3:45) Side Two: 03. Midi-Premiere (2:27) 04. Soir-Premiere (2:08) Total Time: (00:34) Producer: Patrick Moraz

Skupina: Hosté:	Human Interface Vyšlo 1987, Cinema, Capitol Records, ST-12558 (Canada) Seznam skladeb: 01. Light Elements (6:38) 02. Beyond Binary (4:32) 03. Cin-A-Maah (5:45) 04. Stormtroops On Loops (1:14) 05. Modular Synphony (1st Movement) (3:06) 06. Go To Ophioplomel (4:06) 07. Kyushu (11:03) 08. Stressless (6:06) 09. Hyperwaves (6:05) Total Time: (00:34) Produced: Patrick Moraz

Skupina: Patrick Moraz - Electronic Keyboards & percussions Hosté:	Future Memories I & II Vyšlo , Carrere, 96.451 (France) Seznam skladeb: Future Memories I: 01. Black Sun (10:32) 02. Eastern Sundays (9:15) 02. Metamorphoses (17:14) Total Time: (37:00) Future Memories II: 04. Flippers (4:17) 05. Heroic Fantasy (6:53) 06. Satellite (6:39) 07. Pilot's Games (6:55) 08. Navigators (7:18) 09. Video Games (How Basic Can You Get) (4:08) 10. Chess (6:19) 11. After The Year After (2:31) Total Time: (45:39) 12. Patrick Moraz interview with Jon Kirkman (41:56)

Skupina: Patrick Moraz - Electronic Keyboards and Percussions, Arrangements Hosté:	Future Memories II Vyšlo 1984, Carrere 66.216 (France) CD 2006, TimeWave Music, IDVP009CD (UK), Remastered with 2 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Heroic Fantasy (6:54) 02. Video Games (How Basic Can You Get) (4:07) 03. Satellite (6:39) 04. Navigators (7:18) 05. Flippers (4:17) 06. Pilot's Games (6:54) 07. Chess (6:19) 08. After The Year After... (2:30) Total Time: (44:58) Bonus tracks on 2006 remaster: 09. A Moment In New York (3:48) 10. How Basic Can You Get (3:07) Recorded "Live" for TV at Aquarius Studios, Geneva, April 13th to April 16th 1982

Nahráli: Patrick Moraz - Chants, performer, programming Hosté: John McBurnie - Lead & Harmony Vocals Kitty Bruce - Lead Vocals (07) Lyn 'Cecil' Collins - Backing Vocals (01,05,07,09) Gregg Jackman - Chanting Vocals (03) John Avila - Bass, Lead Vocals (01,05,09) Gregory Alban - Drums (01,05,09) Bill Bruford - Simmons Drums (04) Barry Radman - Programming	Timecode Vyšlo 1984, Passport Records, PB 6039 (US) Seznam skladeb: 01. No Sleep Tonight (4:50) 02. I Want U (3:57) 03. Beyond The Pleasure (3:48) 04. Life In The Underworld (4:13) 05. Overload (3:27) 06. Black Brains Of Positronic Africa (5:00) 07. Elastic Freedom (In Search Of) (4:14) 08. Shakin' With The Passion (3:59) 09. You Are The Vision Of My Dream (4:55) Total Time: (38:23) Bonus tracks on 2006 remaster:10. No Sleep Tonight (Original Keyboard Backing Track) (5:06) 11. Black Brains Of Positronic Africa (Ballet Music) (Original Keyboard Backing Track) (5:07) Co-producer: Patrick Moraz, Barry Radman

Skupina: Patrick Moraz - Keyboards, Synth, Piano, Vocoder, Percussion, Electronic Drums, Arrangements "Syrinx" (Simion Stanciu) - Pan Flute, Arrangements Hosté: Richie Morales - Drums, Gong, Timpani John Woolloff - Guitar, Synthesizer, Mandolin Djalma Correa - Percussion Eric Albiez - Percussion	Coexistence Vyšlo 1980, Carrere, Carrere 67.499, 67499 (France) Seznam skladeb: 01. Mind Your Body (4:15) 02. Boonoonoonoos (4:10) 03. Soundrise (4:35) 04. Adagio For A Hostage (4:15) 05. Freedom To... (2:45) 06. Coexistence (4 Movements) Black Gold (3:45) Moments Of Love (4:45) Chain Reaction (6:15) Peace On The Hills (4:00) Total Time: (39:07) Bonus tracks on 2006 remaster: 10. Boonoonoonoos (Alternate Version) (4:18) 11. Jam On Chain-Reaction (4:14) Artwork: Aliocha

Skupina: Patrick Moraz - Keyboards, Percussion Hosté:	Future Memories Live On TV Vyšlo 1979, Carrere, 67.435 (France) Seznam skladeb: 01. Metamorphoses (18:50) 1st Mov't (6:21) 2nd Mov't (4:42) 3rd Mov't (7:27) 02. Eastern Sundays (8:48) Part I (4:58) Part II (3:50) 03. Black Silk (10:13) Part I (4:08) Part II (6:05) Total Time: (37:28)

Skupina: Patrick Moraz - Marimbas, Harpsichord, Steinway Grand Piano, Vibraphone, Hammond C3, Minimoog, Polymoog, Oberheim Ssynth, Computron, Yamaha CS80 Polyphonic, Micromoog, Sennheizer Vocoder, Mellotron, ARP Pro-soloist, Yamaha CP70 Electric Grand Piano, AKS EMS Fx, Noise Generator, Percussion, Vocals Hosté: Djalma Correia - Percussion (Dono Da Casa, Cabaça, Berimbau, Tumbas, Atabaques, Cuica, Apitos, Passarinhos, Reco-recos, Gongs, Timpanis, Bells) Joy Yates - Lead Vocals (05) Tommy Strebel - Snare Drum The Percussionists Of Rio De Janeiro: Wilson Carnegao, Paulo Roberto Correia, Nenem Da Cuica, Doutor Da Repique, Renaldo Martis Da Silva, Paulinho Do Pandeiro, Claudio Dos Santos, Jorge Garcia, Carlos Eduardo Goncalves, Gordinho, Claumir Jorge, Edson Santos Leite, Guiseppe Lima, Milton Manhoes, Armando Marcal & Geraldo Sabino) - Brazilian Percussion	Patrick Moraz Vyšlo 1978, Charism Records, CDS 4015 (UK) Seznam skladeb: 01. Jungles Of The World (5:56) Green Sun Tribal Call Communion 02. Temples Of Joy (6:07) Opening Of The Gates Overture The Feast (A Festa) 03. The Conflict (9:35) Chamada (Argument) Opposing Forces The Battlefield Dissolution Victory 04. Primitivisation (5:24) 05. Keep The Children Alive (3:27) 06. Intentions (3:56) 07. Realization (4:17) Total Time: (38:42) Arranger & Producer: Patrick Moraz Artwork: Cooke Key

Skupina: Patrick Moraz - Vocals, Polymoog, Oberheim Polyphonic, Minimoog, Vibrotronic Bubbletron, Taurus Bass Pedals, Voice Box, Steinway Grand Piano, Fender Rhodes, ARPS, Hammond C3, Vibraphone, Tambourine, AKS effects, Clavinet, ARP 2600 & Pro-Soloists, Micromoog Bass Sequencer, Digital Sequencers, Voices, Fx Hosté: John McBurnie - Lead & Harmony Vocals Francois Zmirou - Lead Vocals (07) Vivienne McAuliffe - Harmony Vocals Ray Gomez - Guitars, Electric Mandolin Wornell Jones - Electric Bass Jean Ristori - Gibson Electric Bass (06) Isla Eckinger - Double Bass (08-iv) Andy Newmark - Drums "Chacal" - Congas & Assorted Brasilian Percussion (06) Philippe Staehli - Timpani (08) The Percussionists of Rio de Janeiro - Brazilian percussions	Out In The Sun Vyšlo 1977, Charisma Records, 9103 119 (France) CD 1991, Virgin, VJCP-23031 (Japan) CD 2006, TimeWave Music, IDVP004CD (UK) Remastered with a bonus track Seznam skladeb: 01. Out In The Sun (4:27) 02. Rana Batucada (5:33) 03. Nervous Breakdown (3:23) 04. Silver Screen (4:32) 05. Tentacles (3:32) 06. Kabala (4:57) 07. Love-Hate-Sun-Rain-You (4:51) 08. Time For Change (9:06): i) Time To Fly ii) Big Bands Of Ancient Temples iii) Serenade iv) Back To Nature Bonus track on 2006 remaster: 09. Batucada XXX (5:09) Total Time: (40:21) Recorded on February–March 1977 at Phonogram Studios, Rio de Janeiro, Brazil, and Aquarius Studios, Geneva, Switzerland Arranger, Orchestrator, Conductor & Co-producer: Patrick Moraz Co-producer: Jean Ristori Assistant Engineer: Erroll Maibach Mastering: Ray Staff Tape op: Camille Broye Artwork: A.D. Design

Nahráli: Patrick Moraz - Vocals, Piano, Hammond C3, Synths, Mellotrons, Fender Rhodes, Clavinet, Cymbal, Harpsichord, Marimbaphone, Taurus Bass Pedals, Sequencers & Assorted Keyboard instruments, Gong, Alpine Horn & addit. percussions Hosté: John McBurnie - Lead Vocals Vivienne McAuliffe - Lead Vocals Veronique Mueller - French Vocals Children of Morat, Switzerland - Chorus Vocals Jeff Berlin - Electric Bass Ray Gomez - Lead & Rhythm Guitars Auguste de Anthony - Acoustic & Electric Guitars Jean Ristori - Cello, Double Bass Alphonse Mouzon - Drums (01-07) Andy Newmark - Drums (08-14) Jean-Luc Bourgeois - Gong, Tom-Tom Phillippe Staehli - Timpani, Percussions Rene Moraz - Tap Dance, Castagnets Percussionists of Rio De Janeiro (Brazilian percussions): Paulinho Braga, Hermes, Chico Batera, Gordinho, Claudio, Bezerra, Doutor, Nenem, Jorginho, Wilson, Geraldo Sabino, Risadinha, Jorge Garcia, Marcal, Luna, Elizeu) Gilson de Freitas - Percussionists' Leader	Story Of I Vyšlo 1976, Atlantic, SD 18175 (US) remastered 2006, TimeWave Music, IDVP003CD (UK) Seznam skladeb: 01. Impact (3:31) 02. Warmer Hands (3:31) 03. The Storm (0:52) 04. Cachaca (4:07) 05. Intermezzo (2:49) 06. Indoors (3:44) 07. Best Years of Our Lives (3:59) 08. Descent (1:43) 09. Incantation (Procession) (1:51) 10. Dancing Now (4:38) 11. Impressions (The Dream) (2:49) 12. Like a Child Is Disguise (4:05) 13. Rise and Fall (5:34) 14. Symphony in the Space (2:56) Bonus tracks on 2006 remaster: 15. Cachaça Variations (6:14) 16. Cachaça's Children's Voices (4:28) Total Time: (46:09) Remastered 2006: Jean Ristori and Patrick Moraz with 2 bonus tracks Arranger, Orchestrator, Conductor, Producer: Patrick Moraz Artwork: John Pasche

Skupina: Bill Bruford - Drums, Drums (Electric) Patrick Moraz - Keyboards, Piano Hosté:	Music For Piano And Drums Live In Maryland 2CD, vyšlo 2012, Voiceprint, IDVP021CD (UK) Seznam skladeb: CD 1 01. Blue Brains (Patrick Moraz) (5:20) 02. Hazy (Bill Bruford, Patrick Moraz) (8:44) 03. Eastern Sundays (Patrick Moraz) (9:18) 04. Cachaca (Patrick Moraz) (8:59) 05. Galatea (Patrick Moraz) (4:54) 06. The Drum Also Waltzes (Max Roach) (4:34) CD 2 07. Early Flags (Patrick Moraz) (6:32) 08. Childrens' Concerto (Patrick Moraz) (4:53) 09. Split Seconds (Early Version) (Bill Bruford, Patrick Moraz) (5:18) 10. Piano Solo (Live In Md.) (Patrick Moraz) (5:57) 11. Jungles Of The World / Temples Of Joy (Patrick Moraz) (13:19) 12. Encore: Over-Boogie (Patrick Moraz) (4:59) Total Time: (00:25) Recorded Live, in 1983, at the University of Maryland, College Park Produced: Patrick Moraz and Bill Bruford Mastered: Tim Wrench

Skupina: Bill Bruford - Drums, Drums (Electric) Patrick Moraz - Keyboards, Piano Hosté:	In Tokyo Vyšlo 1. září 2009, Winterfold, BBWF 011CD (UK) Seznam skladeb: 01. Blue Brains (Patrick Moraz) (5:50) 02. Hazy (Patrick Moraz) (9:51) 03. Eastern Sundays (Patrick Moraz) (7:31) 04. Cachaça (Patrick Moraz) (8:11) 05. Galatea (Patrick Moraz) (6:37) 06. The Drum also Waltzes (Patrick Moraz) (3:46) 07. Flags (Max Roach) (4:23) 08. Children's Concerto (Patrick Moraz) (4:59) 09. Jungles of the World (Patrick Moraz) (6:26) 10. Temples of Joy (Patrick Moraz) (4:51) Total Time: (62:25) Recorded at Laforet Museum, Akasaka, Tokyo on July 4 1985 Produced: Patrick Moraz and Bill Bruford Mastered: Tim Wrench

Skupina: Bill Bruford - Drums Patrick Moraz - Piano Hosté:	Flags Vyšlo 1985, EG, EG EGLP 63, 825 680-1 (UK) Seznam skladeb: 01. Temples Of Joy (4:51) 02. Split Seconds (4:37) 03. Karu (3:45) 04. Impromptu, Too! (3:30) 05. Flags (4:27) 06. Machines Programmed By Genes (5:13) 07. The Drum Also Waltzes (2:51) 08. Infra Dig (3:12) 09. A Way With Words (1:36) 10. Everything You've Heard Is True (6:09) Total Time: (00:34) Produced: Patrick Moraz and Bill Bruford for EG Records Ltd.

Skupina: Bill Bruford - Drums (01-11) Patrick Moraz - Piano (01-11) Hosté:	Music For Piano and Drums Vyšlo 1983, Editions EG, Polydor EGED33, 817 291-1 (UK) CD 2004, 27. září 2004, Winterfold, BBWF001CD Seznam skladeb: 01. Children's Concerto (4:54) 02. Living Space (3:53) 03. Any Suggestions (5:39) 04. Eastern Sundays (6:48) 05. Blue Brains (4:49) 06. Symmetry (3:42) 07. Galatea (5:22) 08. Hazy (6:25) Bonus Tracks: 09. Blue Brains (4:48) 10. Flags (4:22) 11. Hazy (10:38) Total Time: (00:00) Written: Bruford (02,03), Moraz (01,11) Producer: Patrick Moraz Recorded: Barry Radman at Gallery Studios, Laforet Museum Recorded [Assistant]: Trevor Smith Remastered: Nick Smith at Hatch Farm Studios Painting [Cover Painting]: Ralph Augsburger Design [Sleeve Design]: Geoff Halpin Design [Sleeve Design], Photography: Jon Barraclough

Skupina: David Kubinec - Lead Vocals Auguste De Antoni - Guitars Patrick Moraz - Keyboards Jean Ristori - Bass Bryson Graham - Drums Hosté:	David Kubinec's Mainhorse Airline: The Geneva Tapes Vyšlo 2007, ORK Records, ORK 3 (UK) Seznam skladeb: 01. Overture And Beginners (3:36) 02. Blunt Needles (6:28) 03. The Passing Years (3:28) 04. Make It The Way You Are (5:01) 05. Pale Sky (6:54) 06. What The Government Can Do For You (4:26) 07. The Daybreak Of Eternity (4:11) 08. Directions For Use (4:18) 09. A Very Small Child (4:29) 10. God Can Fix Anything (11:27) Total Time: (52:58) Producer, Arranged: David Kubinec's Mainhorse Airline Coordinator [Coordinated for ORK Records]: Mark Stratford, Nicholas John Remastered: Graham Bonnett Artwork, Design: Adam Yeldham, Raven Design
Originální nahrávky (tehdy jako Mainhorse Airline) z let 1969-1970 vlastněné Davidem Kubinecem, remasterované v roce 2007 Grahamem Bonnettem.
Skupina: Peter Lockett - Lead Guitar, Violin, Vocals Jean Ristori - Bass, Cello, Vocals Patrick Moraz - Piano, Electric Piano, Organ, Synth, Glockenspiel, Vocals, Synthesizer [Klaviosynthesiser] Bryson Graham - Drums, Percussion Hosté:	Mainhorse Vyšlo 1971, Polydor Records, 2383-049 (UK) 2006, Time Wave, IDVP001CD (UK) Seznam skladeb: 01. Introduction (5:09) 02. Passing Years (3:55) 03. Such a Beautiful Day (4:44) 04. Pale Sky (10:17) 05. Basia (5:32) 06. More Tea Vicar (3:33) 07. God (10:31) Total Time (43:41) Lyrics: Bryson Graham (01), Dave Kubinec (02,04), Peter Lockett (01,03,05,07) Music: Patrick Moraz (01-03, 05-07), Jean Ristori (04) Management [Personal Management]: Pulsar Promotions Producer, Arranged: Mainhorse Art Direction, Illustration: Grahame Berney, Keith Davis Photography: Wolf Huber Remastered 2006: Jean Ristori and Patrick Moraz

Skupina: Patrick Moraz - Keyboards Greg Alban - Drums Hosté: Matt Malley - Indian Slide Guitar Dave VanSuch - Tenor Saxophone Patrick Perrier - Bass John Avila - Bass Lenny Castro - Percussion	M.A.P Project Vyšlo 2015, Seznam skladeb: 01. Jungle Aliens (5:38) 02. Strictly Organic (5:20) 03. Canyon Afternoon (4:33) 04. Jazz In The Night (3:53) 05. The Drums Also Solo (4:32) 06. The Real Feel (5:50) 07. Alien Intelligence (5:07) 08. Mumbai Mantra (6:09) 09. Alien Species (5:40) Total Time: (46:42)