    | |
|
|
Gary se narodil v Belfastu v Severním Irsku, jeho celé jméno bylo Robert William Gary Moore. Vůbec první kytara, s níž
se seznámil v jeho osmi letech, byl akustický nástroj značky Framus. Ve čtrnácti pokračoval ve výuce hry jako pravák,
ovšem na levoruký instrument. V té době už měl i svůj první zesilovač a pilně poslouchal své tehdejší idoly jako byli
The Beatles, The Shadows, Elvis Presley, ale také Eric Clapton, Jimi Hendrix, Albert King nebo John Mayall. V rodném
městě se necítil dobře, a proto v 16 letech odešel do Dublinu.
Rok 1973 byl ve znamení první Moorovy sólové desky "Grinding Stone", když si založil
vlastní Gary Moore Band, se kterým vydal právě debutové album.Když kytarista Eric Bell odešel z kapely Thin Lizzy, zaujal v roce 1974 jeho místo a nahrál s touto kapelou album "Night Life". Ve skupině ale nezůstal dlouho, díky svému nezřízenému životu a závislosti na alkoholu. V roce 1975 se rozhodl radikálně změnit svůj způsob života a jako dokonalý hráč nastoupil Moore do tehdy jazzrockové formace Colloseum II, kterou založil bubeník Jon Hiseman, na baskytaru v ní hrál Neil Murray a na klávesy Don Airey. Skupina vyznávala styl jazz-rock a Gary Moore s nimi ve druhé polovině 70. let a Moore s nimi exceloval na albech "Strange New Flesh", "Electric Savage" a "Wardance" (1977). 
V roce 1978 se znovu osamostatnil a nahrál album "Back On The Streets", na kterém se jako
zpěvák spolupodílel zpěvák a basista Phil Lynott ze skupiny Thin Lizzy. V roku 1979 se dostal poprvé i do hitparád s titulní
a dodnes nezapomenutelnou baladou "Parisienne Walkways" právě z alba "Back On The Streets", s níž irský hudebník poprvé prorazil
do rozhlasových žebříčků. "Parisienne Walkways" byl debutový sólový singl Mooreho vydaný v roce 1979. Na základě jazz-bluesové
instrumentálky s názvem "Biscayne Blues", kterou Moore poprvé hrál s Aireyem v polovině 70. let, když byli oba v Colosseum II,
kytarista jej nahrál pro své druhé sólové album "Back On The Streets". Píseň dosáhla v hitparádách č. 8, i když skutečnost, že
Lynott nazpíval sólový vokál, Mooreovi trochu zastínila její úspěch. "Bylo to divné," řekl Aireymu Moore. "Lizzy píseň
"Waiting For An Alibi" byla v žebříčku č. 9 a "Parisienne Walkways" na č. 8. Ale právě jsem opustil Thin Lizzy a chtěl jsem se
tohoto zvuku úplně zbavit".Po vydání svého prvního sólového alba se Gary Moore vrátil do hard rockové skupiny Thin Lizzy, s níž spolupracoval na nové desce "Black Rose", se kterým měla kapela na svém kontě další velký úspěch. Následovalo turné po Spojených státech, na kterém se ukázalo, že drogové úlety, sexuální eskapády a divoké večírky, které koncertní šňůru skupiny provázely, známému kytaristovi nevyhovují. Navzdory toleranci pro prášky a drogy, když byl mladší, nebyl Moore nikdy závislý na drogách. Skutečnost, že Lynott i Mooreův kolega kytarista Scott Gorham jeli těžce v heroinu, mu jenom život znesnadnili. Nebo jak to nyní říká Downey: "U Garyho muselo být každý večer vše na místě. A byly i nějaké večery, Pro Krista, člověče, kdy jsem ani nevěděl, jak Phil vstal a hrál, když byl mimo." Gary Moore byl silně rozladěn poměry ve skupině, alkoholové a drogové excesy už dále nehodlal snášet. Navzdory tomu, že hudební žánr kapely perfektně ladil s keltsko-irskými melodiemi, které Gary Moore ze své kytary dokázal vyloudit, začaly se mezi muzikanty stále častěji objevovat neshody. Napjatá atmosféra vyvrcholila tím, že se irský hudební talent schválně nedostavil na tři naplánované koncerty během turné po USA. Od manažera skupiny proto dostal hodinovou výpověď. 
I poté, co opustil Lizzy, což ostatně udělal třikrát během pěti let, stále přitahoval publikum bez ohledu na to, kam směřoval hudebně,
a nakonec zkusil téměř vše. Jediné místo, ve kterém se vždy cítil jako doma, říkají přátelé, bylo pódium. Když došlo v roce 1979 ke
třetímu a poslednímu odchodu v polovině toho, co bylo považováno za poslední šanci Thin Lizzy konečně prolomit Ameriku, bylo těžké
se nedivit, zda už tak skvěle temperamentní Moore opravdu chtěl vůbec nějaký úspěch vůbec. "Samozřejmě, že ano," řekl později.
"Ale ne za každou cenu."Pokud se Thin Lizzy a mnoho jejich fanoušků cítili zaskočeni Mooreovým rozhodnutím, jiní uvítali šanci vidět, co by mohl udělat bez omezeními toho, co bylo tehdy stále formálně rockovou kapelou. Dokonce i sám Moore si nebyl tak jistý. Klávesový hráč Don Airey, který hrál s Moorem na všech jeho největších hitech v 80. letech, naznačoval, že opustit Thin Lizzy bylo rozhodnutí, ze kterého se kytarista nikdy nezptavil. "Cítil se následně strašně z toho, co udělal," řekl Airey. "Ale cítil, že neměl na výběr. Myslím, že si myslel, že Phil je už vyřízený člověk. A nakonec měl pravdu. Neměl však ponětí, co dělat dál. Bylo to podobně přelomové jako s písni "Parisienne Walkways". Měl hit, ale nevěděl, co s tím dělat." Po turné v USA se rozešel pro neshody s poměry v kapele, ale místo toho, aby Moore udělal to, co by udělal kterýkoli jiný umělec, a navázal na "Parisienne Walkways" dalším hitem v podobném stylu, Moore se odebral do LA, kde se podepsal smlouvu s Jet Records, 
a téměř se stal novým kytaristou Ozzyho Osbourna. V roce 1979 oba dva hudebníci málem skončili v jedné kapele. Toho léta byl
Osbourne vyhozen z Black Sabbath a Moore nedávno opustil Thin Lizzy. Spojili se v Los Angeles a Ozzy o tom veřejně promluvil
v říjnu 1979, když řekl pro Sounds: "Už nějakou dobu se ss oťukávám s Garym Moorem a píšeme písničky." Možná by to byla
skvělá kombinace. Moore byl určitě druh kytaristy, kterého Ozzy hledal, když se snažil oživit svou kariéru - hráč s vlastním
charakteristickým stylem, navíc vzdáleným od stylu Tonyho Iommiho. Ale po krátké době strávené spolu se ale rozešli svými
samostatnými cestami.Nakonec si Moore vytvořil svůj vlastní heavy metalový outfit G-Force se svým tehdejším bubeníkem Markem Nauseefem. Výsledkem bylo jedno stejnojmenné album "G-Force", představující hvězdné power-trio skládající se z Moorea a jeho spoluspiklenců, bubeníka Marka Nauseefa a basisty Tonyho Newtona, které však nebylo příliš komerně úspěšné. G-Force pak následně koncertovali například jako host na turné tehdy již slavné skupiny Van Halen. "Gary miloval koncertovat po Americe, zamiloval si celou Ameriku," dodával Airey. "Myslím, že to bylo místo, kde viděl svoji budoucnost." Vše sice začalo nadějně, ale po údajně pouze průměrném úspěchu svého alba se G-Force rozpadli. 
Gary Moore ovšem se svojí příznačnou vůlí a vervou kráčel dál. Po krátké spolupráci s Greg Lake Band se znovu vydal na sólovou dráhu.
Po návratu do Londýna na začátku roku 1982, s novým sólovým smluvním závazkem u Virginem, byl Moore stále odhodlaný opustit dědictví
Thin Lizzy a vytvořit si novou kariéru pro sebe jako životaschopného zastánce post-NWOBHM hudební krajiny, která tehdy dominovala
rockovému trhu. V roce 1982 nahrál album "Corridors Of Power" opět pod hlavičkou Gary Moore Band
s hostujícím bubeníkem Deep Purple Ianem Paicem. Jak se Moore vyjádřil, "snažil se napsat velkou AOR baladu". Částečně uspěl se
skladbou "Always Gonna Love You", hlavním singlem z nové desky, což bylo i první album Moorea, na kterém byl uveden jako sólový
zpěvák."V Americe v té době kapely jako Journey a REO Speedwagon docela řádily a myslím, že tohle byla moje verze," připustil Moore. "Jemná píseň s velkými akordy." Nebyl to přímo hit, ačkoli album, ze kterého vyšlo, se vkradlo do britských Top 30, které tak určily šablonu pro mírně úspěšnou Mooreovu, i když nejasně podmanivou produkci v polovině 80. let. Není divu, že Moore se nikdy nezdál být s ničím spokojen, kdykoliv jste jej potkali v těch letech. "Mohl připadat někdy trochu výstřední, řekněme to takto," řekl Brian Downey se smíchem. "Mohl být trochu nesnadno čitelný. V prvních dnech v Dublinu se nemohl dočkat, až se dostane ven a dá si pár drinků se známými. Moore se v průběhu let změnil. Měl trochu úspěchu na koncertech, alba v žebříčcích a trochu jej to změnilo. Když získal sebevědomí, dostal se daleko, což mi připadalo zvláštní." V té době Moore exceloval na koncertech, mj. i v proslulém německém Rockpalast se svým novým bandem, kdy na bicí hraje Ian Paice, na klávesy Don Airey a na baskytaru Neil Murray. To je velmi silná sestava a Gary Moore pak bez potíží sklízí úspěch i na obřím koncertě Masters Of Rock, kde hrají například i Van Halen, Ozzy Osbourne nebo AC/DC. V této době natočil několik live alb jako "Live At The Marquee" a "Live In Japan". V roce 1983 vyšlo nejprve v Japonsku album "Dirty Fingers" (v Evropě až v roce 1984), ke konci roku 1983 následovalo album "Victims Of The Future". 
Původní kytarista Thin Lizzy Eric Bell, kterého Moore nahradil v roce 1974, než odešel znovu o šest měsíců později, se poprvé setkal se
svoji šestistrunkou, když mu bylo 11 let. "Byl baculatý a lidé mu říkali Fat Gary," vzpomíná Bell na Moorea. "Ale pro Krista,
ten na kytaru skutečně uměl hrát". Koncem 80. let žil Bell v Londýně a oživil své přátelství s Moorem. Vzpomíná si na několik důvodů,
které nazývá "Garyho temnou stranou". Především to byly strašlivé jizvy, které mu pozměnily obličej. "Bezpochyby s tím mělo mnoho
společného". Jednou mi Moore řekl: "Hudebníci se nemohou prát." Ale naučil se vypořádat se s těmito situacemi poté, co mu
to udělalo s tváří".Bell si vzpoměl na příběh o přítelkyni, kterou měl Gary v polovině 70. let. "Chodila oblečená v úboru školačky, jako opravdová kočička. Gary mi řekl, že jednou v noci vyšli v North London z kvartýru v Dingwalls a on a jeho přítelkyně posedávali u baru s drinkem. Dva kluci byli asi deset metrů od nich a začali si povídat o Garyho přítelkyni. Co by jí chtěli udělat. Gary jim tedy něco řekl. A jeden z chlapů jen rozbil sklenku o bar a strčil jimu do obličeje. Přesně takhle. Změnilo jej to. A při jeho hraní pak vyšlo hodně toho vzteku a hněvu. A vyšlo to i jinými způsoby. Musí být těžké se z něčeho takovým vyrovnat." V 80. letech se Moore otáčel na fota ve snaze skrýt své jizvy, nebo byl fotografován na přebaly z dálky. Jeho videa byla natáčena zprava, aby ukryla zjizvenou stranu jeho obličeje. Nebyla to ovšem jen jeho tvář, která byla zjizvená. "Kdyby zahrál špatný koncert, úplně by jej to zničilo," vyprávěl Bell. "Viděl jsem jej hrát jeden večer v Liberty Hall v Dublinu a byl úžasný. Když jsem jej však šel navštívit v šatně, seděl v rohu s velkou lahví vína Mateus Rosé, kterou do sebe obracel. Posadil jsem se vedle něj a řekl: "Kurevsky skvělý koncert, Gary. Podíval se na mě se slovy: Co? Kurevské sračky! V mém zasraném životě jsem nikdy nehrál tak špatně! Viděl jsem i tuhle jeho stránku docela často." Zdálo se, že to byla temná atmosféra, která kytaristu doháněla, zvláště když se ocitl ve větším davu. 
Gary Moore se pouštěl nejednou do takových ožehavých témat, jako když zareagoval svoji skladbou "Murder In The Skies" z alba "Victim
Of The Future" na neomluvitelný lapsus tehdejších sovětských ozbrojených sil, které 1. září 1983 nechaly sestřelit jihokorejské dopravní
letadlo, v němž pak zahynulo všech 269 cestujících.Poté, co strávil roky pokusem o únik ze stínu vlivu Thin Lizzy, došlo k opětovnému shledání s Philem Lynottem. V roce 1985 naposledy spolupracoval s Philem Lynottem na protiválečné skladbě "Out In The Fields", která se nachází na melodickém albu s irskými hudebními motivy "Run For Cover" (1985). Z dlouhé řady povedených písní a skvostných instrumentálek pak stojí určitě za zvláštní pozornost právě skladba "Out In The Fields" produkovaná a natočená opět ve spolupráci s Philem Lynottem, které zívali oba dva a přineslo to Mooreovi největší hit jeho kariéry. V podstatě to byl další megahit, navíc textově aktuální, podnícen tehdy 
nekonečnou válkou mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku. Avšak i tento triumf byl ale tragicky zbarven. Lynottova vlastní
kariéra zasáhla úplného dna, částečně díky jeho stále se zhoršujícímu se stavu závislosti na heroinu.Lynott měl ve své garáži studio, kde nahrával dema pro "Out In The Fields". Moore se tam s nim pokusil pracovat i na dalších věcech, ale připadalo mu to hodně frustrující. "Nemohl jsi jej dostat z postele před dvuhou odpoledne," prohlísil o Philovi. "Pak sestoupil se sklenkou whisky a ubalenou marjánkou, v obou rukách. Společně jsme udělali několik TV pořadů, ale nebyl už v dobré kondici. Zatímco byl se mnou, docela hodně popíjel. Neměl to vůbec pod kontrolou a bylo to opravdu smutné". Moore se pokoušel, co bylo v jeho silách, aby vytáhl svého starého přítele z jeho strmého pádu, ale Lynott byla mimo jakoukoliv pomoc. "Nemyslete si, že jsem s ním o tom nemluvil, protože jsem to dělal," řekl kytarista. "Napil bych se s ním a řekl mu, jak moc jej mám rád a jak si doopravdu přeji, aby zastavil všechny tyhle věci. A Phil byl rád. Jo, udělám to, ale nebudu to dělat přes noc, víš? Pak se hned příští den vrátil ke svým starým praktikám." Lynott zemřel v lednu 1986 na mnohočetné selhání orgánů způsobené jeho těžkým zneužíváním drog v kombinaci s alkoholem. Na Moorea to mělo hluboký dopad. "Změnilo to můj způsob myšlení," řekl. "Podivným způsobem mě to podnítilo, abych konečně udělal své vlastní věci." 
První album Moorea vydané po Lynottově smrti bylo "Front Frontier" z roku 1987, jeho první
pokus o odklon od hudební identity, se kterou se prezentoval v 80. letech, představující směs keltského folku zdrsněnou elektrickým
blues a rockem. Album představovalo hold jeho mrtvému příteli Johnnymu Boyovi. Ironií osudu byl fakt, že právě titulní hitovku "Over
The Hill And Far Away" měl zpívat původně Phil Lynott. "Napsal jsem to hned poté, co Phil zemřel," vysvětlil Gary. "V té době
jsem se právě vrátil do Irska, takže vyšlo s velmi reflektující keltskou irskou příchutí. Je to spousta vzpomínek na první dny s Philem
a se Skid Row. Pro mne mnohem více opravdovější v mnoha ohledech." Gary Moore byl tragickým skonem svého kolegy a přítele zdrcen.
Vždyť po úspěchu písně "Out In The Fields" právě s Philem Lynottem plánoval další spolupráci.Jestli tomu tak nebylo již na konci 70. let, tak v další dekádě se Gary Moore bezpochyby zařazuje mezi světovou kytarovou elitu. Jeho sólová alba jsou nabitá energií, řadě písní vévodí nosné melodické nápady, v instrumentaci se projevuje vliv keltské a irské hudby jako ve skladbě "Over The Hill And Far Away" z alba "Wild Frontier" (1987) a to vše dodává původním skladbám punc neotřelosti a originality. Kapela jako taková pokaždé šlape bezchybně a Garyho technicky dokonalá až strhující a přitom nosná melodická a emocionální kytara často dává zapomenout na tehdejší heavymetalové "kopírováky", kterých se vyskytlo během 80. let minulého století nespočetně. 
Ale "Wild Frontier" se ukázalo jako falešný příslib. S jeho dalším albem "After The War" se Moore
v roce 1989 vrátil ke zkoumání kolem procházejících trendů. Až po deseti letech, co Moore a Ozzy přerušili společný projekt, nakonec
hráli společně. Na albu Moore "After The War" Moore a Ozzy nazpívali duet ve skladbě "Led Clones", což byla těžkopádná satira kapel,
která se odkazují svou metalovou stopou k Led Zeppelin. "Ta píseň byla skvělá zábava," řekl Ozzy později. "A byla to čest
nahrávat s Garym." Celé album i tak bylo nedůstojnou napodobeninou big-haired rocku. Tímto albem jakoby vrcholilo další vývojové
a tvůrčí Mooreovo údobí, které bylo naplněno duchem hard and heavy a zanechalo za sebou slušnou řádku hudebních klenotů. Koncem roku
1989 byl však Moore stejně mdlý ke své vlastní hudbě. Měl dost peněz, aby už nikdy nemusel pracovat. To, co mu scházelo, bylo to,
čemu říkal "hudební sebeúcta". Ta se však dostavila až s jeho dalším albem.Začátkem 90. let se Moore totiž vrátil k hudbě, která jej formovala už v době dospívání,a to k blues-rockovemu hudebnímu základu. Jako po správně načasované výhybce na scénu se vrátil nový Gary Moore v tajemném hávu, aby se přiblížil k hudebním kořenům a širokému publiku vrátil v té nejexcelentnější podobě bílé a vlastně i černé blues. Fantasticky vyškolen všemi možnými fúzemi hardrocku, jazzu a heavy metalu měl najednou čas a prostor, aby si pohrál s novými skladbami a především pak s tóny svých kytar jako skutečný mistr. Gary se do bluesové muziky pustil s vervou sobě vlastní, ale zároveň s velkým technickým nadhledem, se zaujetím a citem pro věc. Nový repertoár poskládal z dobře napsaného původního materiálu, k němuž často připojil i klasické bluesové standardy. Vše bylo ovšem dobře zaranžované a vzájemně spolu korespondující, takže produkce na albech i na koncertech působila vždy kompaktně a zároveň nenásilně efektně. 
V roce 1990 vydal Gary vysoce hodnocené bluesové album "Still Got The Blues". Jednoho večera na
podzim roku 1989 měl Eric Bell telefonát od Moorea. "Nemluvil jsem s ním asi rok," vzpomíná Bell. Řekl mi tehdy: "Víš, hrál
jsem některá svá alba včera večer, od G-Force až po některé z mých vlastních věcí později, a to byla největší snůška zkurvených sraček,
jakou jsem kdy slyšel! Už takhle nechci hrát. Šíří se, šíří se, šíří shora dolů po krku co nejrychleji. Je to spousta zasraných kravin!"
Bell pak dodal: "Asi o šest měsíců později se procházím po Shepherd's Bush Mall a byl tam billboard s plakátem v životní velikosti Garyho
v obleku, který hlásal: 'Still Got The Blues - nové album právě nyní'. A právě jsem se zastavil a koukl se na něj. Nemohl jsem tomu uvěřit.
Pomyslel jsem si: 'Do prdele, on je skutečně pryč a dokázal to!'"Mooreův starý kolega z Thin Lizzy Brian Downey hrál na čtyřech skladbách na "Still Got The Blues". Řekl tehdy: "Věděl jsem, že to bude jeho mistrovské dílo a že má v rukávu pár dobrých písní. Ale když jsem vešel dovnitř a on mi přehrál to, co už udělal, byl jsem naprosto šokován. Byli skvělí! Opravdu dobré, autentické bluesové písně. To mě trochu znervóznilo. Neočekával jsem něco s tak vysokým standardem". Downey však naznačil, že alba kytaristy z poloviny 80. let byla ta, kterými kytarista následoval trendy. "Blues byla vždycky jeho první láska, už od doby, kdy jsme byli dětmi," řekl. "Měl skvělý bluesový repertoár. Uměl si jej pochytit z rádií." Don Airey, který hrál na albu i v koncertní skupině, prohlásil, že Moore konečně po letech hledání našel sám sebe. "Pomyslel jsem si... Bože, konečně našel, co chce dělat. Myslím, že zjistil, že rock jej spíše omezuje, docela imaginární, která se odehrávala v 80. letech. Receptura a dlouhé vlasy, které se snažil dodržovat. Ale když jsme udělali "Still Got The Blues", všechno, co udělal, bylo pouze hraní. Hrál a hrál a hrál. Bylo to 47 cívek pásku, některé se nedostaly na album, s tou nejúžasnější hrou na kytaru. Všechno bylo naživo a my jsme prostě hráli různé vzorky, a nikdy se nezdálo, že by hrál stejnou věc dvakrát". "Still Got The Blues" vyšlo v březnu 1990 a objevily se na něm příspěvky od Alberta Kinga, Alberta Collins a George Harrisona. Stejně jako triumfální umělecké znovuobjevení to byl rozhodující úspěch, když Moore získal první desku do Top 15 od poloviny 80. let a byl to jeho nejúspěšnější albový úspěch v USA. 
V roce 1992 se objevilo další takto laděné album "After Hours" a s ním přišel i výborný záznam
z živých koncertů v podobě alba "Blues Alive".Vystoupení Garyho Moora byla pokaždé výjimečným zážitkem. Na pódiu stála kapela sestavená jako vždy ze skvělých muzikantů, obohacena navíc o dechovou sekci a všemu tomu vévodila brilantní expresivní Moorova kytara a v neposlední řadě i Garyho procítěný a přitom profesionálně pojatý a interpretovaný zpěv. Gary už dávno přišel na to, že svůj vlastní repertoár si asi nejlépe zazpívá sám, a tak se brzy zařadil mezi zpívající kytaristy, jako třeba Rory Gallagher, Eric Clapton, Johnny Winter, Alvin Lee, a především pak dlouhá fronta černých bluesmanů, Jimiho Hendrixe nevyjímaje. Když má přijít na řadu jemná tklivá píseň, Gary Moore ji dokáže až neuvěřitelně procítit, bez zbytečného patosu, ale s velkou dávkou potřebného citu pro tu určitou věc. Na druhé straně, když se má do něčeho opřít, nenechá nikoho na pochybách, že v sobě má energii a sílu za celou kapelu. A to jak po hráčské, tak i po pěvecké stránce. Na jeho bluesových albech a pak i na koncertech hostují uznávaní černí bluesoví hudebníci, jako třeba B.B.King, Albert Collins, Albert King. Gary Moore si tak vlastně plní svá dávná přání, když ještě jako kluk jejich nahrávky poslouchal, nechávajíc se jimi inspirovat a motivovat pro své následné vykročení do hudebního světa. Byl to obrovský a pro hudební povědomí veřejnosti významný přínos, když Gary Moore, tehdy již celosvětově proslulý a uznávaný hudebník, zažehl nejen ve svém publiku znovu široký zájem o bluesovou hudbu. Jakoby převzal pomyslnou štafetu od starších kolegů Gallaghera, Claptona, Petera Greena, Jeffa Becka, Jimmyho Page a mnohých dalších, kteří v šedesátých a sedmdesátých letech pro generace svých příznivců znovu objevili Muddyho Waterse a celou plejádu amerických bluesmanů. 
Skoro o čtvrtstoletí později se na nových nahrávkách i vystoupeních Garyho Moora objevují opět bluesové legendy a mladé publikum je
přijímá otevřeně a nadšeně. Byli jí totiž představeni se současným zvukem, se vší expresí, přesvědčivostí a potřebným leskem a především
někým, komu oni sami věřili. Gary sám produkuje a především interpretuje bluesovou tématiku s takovým švihem a bravurou, že budí respekt
i u do té doby mnohdy ortodoxně zaměřeného hardrockového a heavymetalového publika.Po zaslouženě dosažených úspěších si mohl dovolit oslovit dva bývalé členy jedné ze zásadních britských skupin The Cream. Po těchto bluesových albech se spojil s muzikanty z někdejšího tria Cream bubeníkem Gingerem Bakerem a zpívajícím baskytaristou Jackem Brucem. Vznikla tak skupina B.B.M. (podle počátečních písmen jejich příjmení) a vydali v roce 1994 nové album "Around The Next Dream". 
Je zde hezká řádka čerstvě napsaných a velmi dobře znějících původních skladeb a pro koncerty je oprášeno i něco z původního repertoáru
The Cream. Na vystoupeních pak hlavně Moore svojí kytarou téhle muzice dodával potřebnou svěžest a jiskru.V roce 1995 vychází další jeho sólové, velmi příjemné album, s názvem "Blues For Greeny", kterým vzdal úctu tehdy těžce nemocnému Peterovi Greenovi, zakladateli a frontmanovi skupiny Fleetwood Mac. Vkusně pojaté, s úctou k originálu a bezvadně provedené prezentuje Gary Moore skladby, jež řadu let předtím napsal a nahrál jeden z jeho bluesových idolů - Peter Green. Zde opět přichází ke slovu onen proslulý Gibson Les Paul 1959, který Moore získal právě od Greena. Gary Moore se s Peterem Greenem seznámil už jako mladík a oba dva si vzájemně si padli do noty. Moore Greena obdivoval a Green zase rychle v Mooreovi rozpoznal výjimečný mladý talent, jenž si zaslouží podporu. Proto také přemluvil svého managera, aby zařídil kapele, ve které tenkrát Gary hrál (Skid Row), nahrávací smlouvu. Když se v roce 1970 Peter Green rozhodl odejít od tehdy už slavných Fleetwood Mac, sám oslovil Garyho Moora a svého Les Paula mu nabídl výměnou za jeho Gibson SG. Gary dostal nabídku, kterou nešlo odmítnout a získal tak do své výzbroje, jak sám prohlašoval, přímo jedinečný klenot. A od té doby tento nádherný nástroj používal až do roku 2006. Blížil se začátek nového milénia a Gary Moore, jakoby možná právě na magický zlom tisíciletí chtěl zareagovat, nečekaně vybočil ze své rockbluesové cesty, zapojil do svých nových nahrávek i moderní elektroniku a na svět přišla dvě alba "Dark In The Paradise" (1997) a "A Different Beat" (1999). Své příznivce asi překvapil, některé puristy možná i trochu pozlobil, ale i tohoto hudebního směru se zhostil velmi dobře a dokázal, že nejen jazzrocková vlna sedmdesátých let byla tou jedinou fussion, kam by výjimečně zdatný kytarista a skladatel mohl ve svých experimentech zabrousit. Najdeme zde téměř industriální rytmy, ale i řadu pěkných melodií, výborně zazpívaných a výtečně zahraných, při nichž posluchač může ulétnout do mysteriózna. 
 První desetiletí nového milénia Gary Moore zahájil návratem k bluesovým kořenům albem s výstižným pojmenováním "Back To The Blues" (2001). Další rok trochu přitvrdil, když vydal album "Scars" (2002), které nahrál i koncertně předváděl pouze v triu pod jménem 
Scars. Gary Moore se rozhodl založit kapelu s bývalým baskytaristou Skunkem Anansiem Cass Lewisem a bubeníkem Primal Scream Darrinem Mooneym.
Jejich studiové album "Scars" vyšlo 2. září 2002 na Sanctuary Records a zahrnuje skladby připomínající zvuk a náladu umělců jako Jimi Hendrix
a jeho The Experience nebo Stevie Ray Vaughan, ale moderním způsobem. Ke spolupráci tentokrát přizval hudebníky téměř o generaci mladší, nahrávky
i koncerty se nesly v duchu současných heavy-rockových trendů, ovšem korunované brilantní expresivní a především však nezaměnitelnou Moorovou
kytarou.Krátce po vydání alba "Back to the Blues" se kytarista Gary Moore představil s dvoudiskovým výběrem "Best Of The Blues". Ačkoliv má Moore možnost sáhnout do bohaté historie táhnoucí se od počátku 70. let, nejedná se pouze o průřez celou dosavadní tvorbou, většinu použitého materiálu tvoří totiž nahrávky z 90. let. První CD mapuje studiovou tvorbu, na druhém jsou zaznamenány živé písně. Disk koncertních nahrávek je souborem čtrnácti písní, z nichž druhou polovinu tvoří převážně vlastní tvorba Garyho Moorea ze "Still Got The Blues". V první části kytarista zhudebňuje klasické skladby blues a jazzu od 30. let ("Stormy Monday"), přes léta 50. a 60. ("The Thrill Is Gone", kde Mooreovi vypomáhá samotný B.B.King, či "Cold Cold Feeling" s kytarou Alberta Collinse), v podstatě až po současnost. Deska "Best Of The Blues" je solidním výběrem Mooreovy bluesrockové etapy, který, ač není zcela vyčerpávající, potvrzuje životaschopnost poctivého blues i na dnešní, rychle se rozvíjející hudební scéně. 
 Po tvrdším albu "Scars" se Gary Moore opět, jakoby definitivně, vrací k blues a přicházejí alba "Power Of The Blues" (2004), přinášející kolekci nahrávek čistokrevného bílého bluesrocku v dnes už typickém stylu Garyho Moora, "Old New Ballads Blues" (2006) a "Close As You Get" (2007). Zejména posledně jmenovaná nahrávka se dotýká až historického bluesového archaismu. V té době Gary Moore omezil vlastní koncertování, věnoval se například odborným zvukovým dozorům nad různými hudebními kompilacemi, měl dokonce vlastní 
rozhlasové pořady s bluesovou tématikou na londýnské stanici Planet Rock. Možná i tato činnost jej motivovala právě k natočení alba
"Close As You Get", kde se jinak až ortodoxně elektrický kytarista objevuje v roli akusticky hrajícího bluesmana. Je téměř symbolické,
že na tomto albu hrál na foukací harmoniku kamarád a spoluhráč Roryho Gallaghera Mark Feltham.Něco z téhle nálady se pak dostává i na zatím poslední studiové album Garyho Moora, jenž nese název "Bad For You Baby" (2008). Ovšem opět se tu projevil onen Garyho záviděníhodný naturel, a tak zde nechybí, kromě procítěných balad i hutné bluesrockové riffy a hlavně, opět pořádně našlápnutá a mistrovsky zahraná kytara. Jenže přichází 6. únor 2011 a svět se dovídá, že Gary Moore náhle a nečekaně zemřel. Jak se to mohlo stát? "To přece není možné, není to novinářská kachna?", rádi bychom se byli bývali utěšovali a naivně sami sobě lhali. "Vždyť mu bylo teprve padesát osm, to mohl hrát ještě klidně dvacet let. Podívejte se na B.B. Kinga..." Bohužel, lidský život je hodnota těkavá, nejistá a smrt si nevybírá. Další z těch skutečně velkých a neopakovatelných odešel kamsi do nekonečna. A bude obrovsky chybět v těch řadách rockových muzikantů, kteří stále ještě drží hudební laťku vysoko a nenechávají se strhnout do komerčního víru laciností, zbytečností a pusté ordinérní prázdnoty, jež se na nás valí z masmédií každým dnem jako zničující tsunami.
"Stále tomu nevěřím," řekl portálu BBC Eric Bell, kterého Moore nahradil ve skupině Thin Lizzy. Do ní ji přizval zpěvák Phil Lynott. Pro všechny známé slavného muzikanta je to velký šok. "Znal jsem jej od roku 1967, ještě když byl v Platform Three, a od té doby mi byl skvělým přítelem," uvedl Brian Downey, bubeník Thin Lizzy. "Bylo mi potěšením hrát s ním, i mimo naši kapelu v roce 2006. Pořád nemůžu uvěřit, že již není mezi námi." Dónal Gallagher, bratr legendárního Roryho Gallaghera, řekl krátce po smrti Garyho Moora: "Byl to excelentní hudebník a skvělý člověk, bůh ochraňuj Tvou duši Gary, budeš nám chybět". 
Na otázku, jak si Mooreho pamatuje, Ozzy odpověděl: "Gary byl neuvěřitelný kytarista - jeden z nejlepších, jaké jsem kdy slyšel.
Byl to také příjemný muž." Ozzy připustil, že Mooreova smrt přišla jako blesk z modrého nebe. "Byl jsem zaskočen, když Gary
zemřel," řekl. "Po celá ta léta nebyl na to zdaleka tak špatně jako já, pokud vím. Pokud jde o mě, Gary nebyl tvrdý bijec.
Takže jeho smrt opravdu otřásla moji zasranou schránkou."Obec hudebníků a hlavně příznivců Garyho hudby však byla zaskočena, vždyť on byl přece v takové formě, jeho nedávné koncerty, mj. v Čechách i na Slovensku o tom jasně svědčily, jeho poslední nahrávky o tom bez diskuze hovoří. Jenže smrt si nevybírá a mnohdy tu nejkrutější daň zaplatí ten, kdo byl „vinen“ pouze tím, že celý život zasvětil své práci. Na rockbluesové scéně pak byl Gary Moore možná jeden z těch nejpracovitějších. Jeho čtyřicetiletá hudební kariéra by vydala na celou knihu, zkusme tedy nyní zásadní faktické a významové informace vtěsnat do poněkud menšího prostoru. Podle trojice vídeňských klasiků Haydn, Mozart, Beethoven by šlo vzdáleně vyjmenovat i trojici irských bluesrockových hrdinů: Rory Gallagher, Phil Lynott, Gary Moore. Bohužel všichni tři už tu nejsou. Gary Moore byl všestranně aktivní hudebník, kromě svých vlastních projektů spolupracoval i s mnohými dalšími umělci. Ve studiu i na koncertech vždy soustředěný, precizní a excelentní. Zdaleka ne každý umělec se může honosit známkou takovéto kontinuální výjimečnosti. Za těch čtyřicet let udělal hodně prospěšné práce, jeho kytarový tón byl vždy jedinečný, ať už ve vypjatých polohách, v introvertních náladách nebo expresivních vodopádech a myriádách. Bylo téměř jedno, zda zrovna používá zesilovač Marshall, Soldano či nějaký další, skoro jako by nezáleželo na tom, jestli hraje na kytaru Gibson Les Paul anebo Fender Telecaster. Jeho hra byla pokaždé precizní, nepostrádala hloubku duše, byla vkusná, vybroušená a přitom vždy měla obdivuhodnou energii. Gary Moore vytvořil vlastní styl a uznávajíc a ctíc klasiku, během své kariéry on sám se klasikem stal. Část posluchačů i kritiky sice zapochybovala o absolutní čistotě Mooreova "nalezeného bluesmanství", kytarista nicméně velkou část fanoušků přesvědčil a podpořila jej i řada autentických amerických bluesmanů, ať to byli Albert Collins a Albert King coby hosté zmíněného alba, B.B. King na následující desce After Hours nebo jeden z dnes nejvýznamnějších bluesových muzikantů Otis Taylor, který Moorea pozval jako hosta na několik svých posledních desek. Gary Moore se proslavil hity jako třeba "Parisienne Walkways", "Out In The Fields" či "Empty Rooms". V průběhu jeho tvorby vznikaly desky inspirované různými vlivy od blues, rock přes keltské melodie. Rád experimentuje a tak na jednom z projektů spojil síly s ex-Skunk Anansie basistou Cassem Lewisem a bubeníkem Darrinem Mooneym z Primal Scream. |
 
Rodáka z Belfastu vidělo publikum v České republice poprvé v červenci 2010, kdy vystoupil na festivalu Benátská noc v Malé Skále
na Jablonecku. Bluesman otevřel svůj osmdesátiminutový koncert skladbou Over the Hills and Far Away z roku 1986. Setlist vystoupení
byl poskládán velice příjemně, rytmické songy střídaly baladické melodie s melancholickou atmosférou, při nichž se mnozí návštěvníci
láskyplně objímali, pomaličku se kývali v rytmu tónů, anebo jen leželi ve vlhké trávě a zasněně sledovali noční oblohu. Skladba "Where
Are You Now", jíž hudebník srdečně procítil a refrénem rozezpíval většinu přítomných, se k nostalgickým pocitům přímo nabízela.Pod Moorovými precizními vibraty se zachvěla země, skladbou Military Man zpěvák jen potvrdil svou vytrvalost a píli při přípravě muziky. "Když se vydáváte na velké turné, je nutné cvičit mnoho hodin denně, abyste měli pořád měkké prsty," svěřil se na tiskové konferenci. "Hra na kytaru je mým největším koníčkem, není to pro mě žádná nepříjemná povinnost." "Pro mě je důležité být na pódiu před publikem. Přípravu repertoáru nevidím tak důležitou jako to finále, když člověk výsledek předvádí před lidmi," citovala agentura ČTK Moorea před koncertem, na němž ho doprovodila tříčlenná kapela. "Moore svým koncertem překvapil spoustu svých fanoušků, protože se vrátil do 80. let, kdy velmi účelně spojoval hardrockovou muziku s vlivy keltské hudby´a irským folklorem. Své vystoupení postavil především na velkých hitech," řekl ke koncertu hudební publicista Ilja Kučera mladší. |
|
|
|
Skupina: Gary Moore - Vocals, Guitars, Harmonica Vic Martin - Keyboards Pete Rees - Bass Sam Kelly - Drums Hosté: Otis and daughter Cassie Taylor |
Bad For You BabyVyšlo 22. září 2008, Eagle Records, EAGCD379, GAS 0000379 (Europe) Seznam skladeb: 01. Bad For You Baby (Moore) (2:55) 02. Down the Line (Moore) (2:55) 03. Umbrella Man (Moore) (3:36) 04. Holding On (Moore) (3:45) 05. Walkin' Thru the Park (McKinley Morganfield) (2:58) 06. I Love You More Than You'll Ever Know (Al Kooper) (10:34) 07. Mojo Boogie (J. B. Lenoir) (3:34) 08. Someday Baby (Morganfield) (3:35) 09. Did You Ever Feel Lonely? (Moore) (6:10) 10. Preacher Man Blues" Moore (5:53) 11. Trouble Ain't Far Behind (Moore) (9:34) Japanese Bonus Track 12. Picture On The Wall (Lightnin' Hopkins) Total Time (55:29) Recorded at Studio Sarm West, Sphere Studios, London Producer: Gary Moore |
|
Skupina: Gary Moore - Vocals, Guitars, Dobro (11) Vic Martin - Keyboards Brian Downey - Drums Pete Rees - Bass Hosté: Mark Feltham - Harmonica (04,09) |
Close As You Get Vyšlo 21. května 2007, Eagle Records, EAGCD346, GAS 0000346 EAG (Europe) Seznam skladeb: 01. If The Devil Made Whisky (2:47) 02. Trouble At Home (5:00) 03. Thirty Days (3:16) 04. Hard Times (3:04) 05. Have You Heard (5:49) 06. Eyesight To The Blind (2:34) 07. Evenin' (5:48) 08. Nowhere Fast (3:39) 09. Checkin' Up On My Baby (5:24) 10. I Had A Dream (7:17) 11. Sundown (7:07) Total Time (51:48) Recorded and mixed at Sarm Hookend, except (10) 10 recorded at Sphere Studios: Franco Cameli 10 Assisted: Joshua Blair Produced: Gary Moore and Ian Taylor Engineered and Mixed: Ian Taylor Assisted: Jonathan Tayler-Webb |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Don Airey - Keyboards Jonathan Noyce - Bass Darrin Mooney - Drums Hosté: |
Old New Ballads Blues Vyšlo 2. května 2006, Eagle Records, EAGCD314, GAS 0000314 EAG (Europe) Seznam skladeb: 01. Done Somebody Wrong (3:07) 02. You Know My Love (7:17) 03. Midnight Blues (2006) (5:45) 04. Ain't Nobody (4:51) 05. Gonna Rain Today (4:40)39 06. All Your Love (2006) (4:29) 07. Flesh & Blood (4:52) 08. Cut It Out (5:35) 09. No Reason To Cry (9:01) 10. I'll Play The Blues For You (6:03) Total Time (55:32) Producer: Gary Moore |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Bob Daisley - Bass Darrin Mooney - Drums Jim Watson - Keyboards Hosté: |
Power Of The Blues Vyšlo 22. červen 2004, Sanctuary Records, SANCD267 (Europe) Seznam skladeb: 01. Power Of The Blues (Moore, Daisley, Mooney) (2:30) 02. There's A Hole (Moore) (5:38) 03. Tell Me Woman (Moore) (2:53) 04. I Can't Quit You Baby (Dixon, Otis Rush cover) (5:48) 05. That's Why I Play the Blues (Moore) (4:05) 06. Evil (Dixon (Howlin' Wolf cover) (2:42) 07. Getaway Blues (Moore, Daisley, Mooney) (3:42) 08. Memory Pain (Mayfield (Percy Mayfield cover) (4:52) 09. Can't Find My Baby (Moore) (3:34) 10. Torn Inside (Moore) (5:37) Total Time (00:00) Producer: Chris Tsangarides, Gary Moore |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Cass Lewis - Bass Guitar, Backing Vocals Darrin Mooney - Drums Hosté: |
Scars Vyšlo 26. srpna 2002, Sanctuary Records, SANCD 120 (Europe) Seznam skladeb: 01. When The Sun Goes Down (4:19) 02. Rectify (4:21) 03. Wasn't Born In Chicago (4:34) 04. Stand Up (4:10) 05. Just Can't Let You Go (7:40) 06. My Baby (She's So Good To Me) (3:26) 07. World Of Confusion (4:21) 08. Ball And Chain (12:52) 09. World Keep Turnin' Round (4:14) 10. Who Knows (What Tomorrow May Bring)? (9:48) Total Time (59:50) Recorded on 2002 at Sarm West Studios and Music Bank's Waterloo Sunset Studios, London; Sarm Hook End, Reading, Berkshire Parkgate Studios, Battle, East Sussex Producer, Mixing: Chris Tsangarides, Gary Moore Engineering: Chris Tsangarides Assistant Engineers: Tim Hole, Dan Turner, Drew Roberts, Matt Crawford Mastering: Ian Cooper at Metropolis Mastering, London |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals, Bass Arrangement Vic Martin - Keyboards Pete Rees - Bass Darrin Mooney - Drums Martin Drover - Trumpet Frank Mead - Tenor Saxophone Nick Payn - Baritone Saxophone Nick Pentelow - Tenor Saxophone Hosté: |
Back To The Blues Vyšlo 2001, Sanctuary Records, SANCD072 (UK) Seznam skladeb: 01. Enough Of The Blues (4:47) 02. You Upset Me Baby (3:14) 03. Cold Black Night( 4:18) 04. Stormy Monday (6:54) 05. Ain't Got You (2:53) 06. Picture Of The Moon (7:14) 07. Looking Back (2:20) 08. The Prophet (6:19) 09. How Many Lies (6:10) 10. Drowning In Tears (9:20) Total Time (53:25) Producer: Gary Moore, Chris Tsangarides |
|
Skupina: Gary Moore - Vocals, Guitars, Bass, Keyboards Gary Husband - Drums Roger King - Keyboards, Programming Phil Nicholls - Programming Hosté: |
A Different Beat Vyšlo 27. září 1999, Raw Power/Castle Music, RAW CD 142 (UK) Seznam skladeb: 01. Go On Home (4:21) 02. Lost In Your Love (5:59) 03. Worry No More (5:07) 04. Fire (2:50) 05. Surrender (9:38) 06. House Full Of Blues (4:49) 07. Bring My Baby Back (4:50) 08. Can't Help Myself (5:52) 09. Fatboy (3:27) 10. We Want Love (5:43) 11. Can't Help Myself (E-Z Rollers Remix) (12:18) Total Time (64:54) Producer: Gary Moore, Ian Taylor |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Magnus Fiennes - Keyboards, Programming Gary Husband - Drums Dee Lewis - Backing Vocals Guy Pratt - Bass Phil Nicholas - Keyboards, Programming Hosté: |
Dark Days In Paradise Vyšlo 2. června 1997, Virgin,CDV 2826 (Netherlands) Seznam skladeb: 01. One Good Reason (Moore) (3:02) 02. Cold Wind Blows (Moore) (5:26) 03. I Have Found My Love In You (Moore) (4:53) 04. One Fine Day (Moore) (4:58) 05. Like Angels (Moore) (7:32) 06. What Are We Here For? (Moore) (5:44) 07. Always There For You (Moore) (4:33) 08. Afraid of Tomorrow (Moore) (6:42) 09. Where Did We Go Wrong? (Moore) (6:36) 10. Business as Usual (Dark Days In Paradise (3:27) following 1:00 of silence) (Moore) (18:02) 2003 Virgin Re-Release 10. Business As Usual (Moore) (13:36) 11. Dark Days In Paradise (Moore) (3:33) 12. Burning In Our Hearts (Moore) (6:03) 13. There Must Be a Way (Moore) (4:05) Total Time (67:28) Producer: Chris Tsangarides, Andy Bradfield and Gary Moore |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Tommy Eyre - Keyboards Andy Pyle - Bass Nick Payn - Baritone Saxophone Nick Pentelow - Tenor Saxophone Graham Walker - Drums Hosté: |
Blues For Greeny Vyšlo 31. května 1995, Virgin, CDV 2784 (UK) Seznam skladeb: 01. If You Be My Baby (6:39) 02. Long Grey Mare(2:06) 03. Merry Go Round (4:15) 04. I Loved Another Woman (3:07) 05. Need Your Love So Bad (7:55) 06. The Same Way (2:36) 07. The Supernatural (3:01) 08. Driftin' (8:30) 09. Showbiz Blues (4:08) 10. Love That Burns (6:29) 11. Looking For Somebody (7:12) Total Time (55:47) Producer: Gary Moore, Ian Taylor |
|
Album bylo nahráno pomocí stejného nástroje Les Paul Standard z roku 1959, který použil k nahrávání
původních skladeb Green, kterou poté, co opustil Fleetwood Mac, prodal právě Mooreovi. | |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Graham Walker, Anton Fig - Drums Will Lee, Bob Daisley, Andy Pyle, Johnny B. Gaydon - Bass Tommy Eyre - Keyboards Martin Drover - Trumpet Frank Mead, Nick Pentelow, Nick Payn - Saxophone Andrew Love, Wayne Jackson - The Memphis Horns Carol Kenyon, Linda Taylor - Vocals Richard Morgan - Oboe Hosté: B.B. King (04) Albert Collins (09,16) |
After Hours Vyšlo 10. března 1992, Virgin, CDV 2684, 262 558 (Europe) Seznam skladeb: 01. Cold Day In Hell (4:27) 02. Don't You Lie To Me (I Get Evil) (2:30) 03. Story Of The Blues (6:41) 04. Since I Met You Baby (2:52) 05. Separate Ways (4:54) 06. Only Fool In Town (3:52) 07. Key To Love (1:59) 08. Jumpin' At Shadows (4:21) 09. The Blues Is Alright (5:45) 10. The Hurt Inside (5:53) 11. Nothing's The Same (5:04) Total Time (48:16) 2002 remastered CD bonus tracks 12. All Time Low (Extended version) (Moore) (8:40) 13. Woke Up This Morning (B.B. King, Jules Taub) (3:52) 14. Movin' On Down The Road (Moore) (3:35) 15. Don't Start Me Talkin' (Sonny Boy Williamson) (3:04) 16. Once In A Blue Mood (Instrumental) (Moore, Will Lee, Anton Fig, Tommy Eyre) (7:34) Producer: Gary Moore, Ian Taylor |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals, Horn Arrangements, String arrangements Don Airey - Keyboards Stuart Brooks - Trumpet Albert Collins - Guitar Bob Daisley - Bass Guitar Raul d'Oliveira - Trumpet Brian Downey - Drums Martin Drover - Trumpet George Harrison - Guitar, Vocals Albert King - Guitar Nicky Hopkins - Keyboards Frank Mead - Saxophone Nick Payn - Saxophone Nick Pentelow - Saxophone Andy Pyle - Bass Guitar Graham Walker - Drums Mick Weaver - Piano Gavyn Wright - Strings Hosté: |
Still Got The Blues Vyšlo 26. března 1990, Virgin, CDV 2612, 260 558 (Europe) Seznam skladeb: 01. Moving On (2:40)39 02. Oh Pretty Woman (4:26)25 03. Walking By Myself (2:56)55 04. Still Got The Blues (6:11)10 05. Texas Strut (4:52)51 06. Too Tired (2:51)50 07. King Of The Blues (4:37)36 08. As The Years Go Passing By (7:45)44 09. Midnight Blues (4:59)58 10. That Kind Of Woman (4:30)29 11. All Your Love (3:42)41 12. Stop Messin' Around (3:53)52 Total Time (53:10)52 56 Producer: Gary Moore, Ian Taylor Lyrics, Music: Gary Moore Producer, Engineer, Mixing Engineer: Ian Taylor Assistant Engineer: Haydn Bendall, Greg Muden, Marcus Draws, Stuart Day, Noel Haris, Steve Fitzmaurice Design: Bill Smith Studio Photography: Darren Hughes, Gered Mankowitz |
|
Skupina: Gary Moore - Guitars, Lead Vocals Neil Carter - Keyboards, Backing Vocals Bob Daisley - Bass Cozy Powell - Drums Hosté: Don Airey - Keyboards (06,07,08) Laurence Cottle - Bass (06) Steve Piggott - Sequencer Bass (09) Charlie Morgan - Drums (02) Simon Phillips - Drums (03,10) Brian Downey - Drums (12) Chris Thompson - Backing Vocals (02,05,09), Violin (05) Ozzy Osbourne - Co-lead Vocals (05), Backing Vocals (03) Andrew Eldritch - Backing Vocals (02,03,10) Sam Brown, Miriam Stockley - Backing Vocals (09) |
After The War Vyšlo 25. ledna 1989, Virgin, 7 91066-2, 2-91066 (US) Seznam skladeb: 01. Dunluce (Part 1) (1:18) 02. After The War (4:17) 03. Speak For Yourself (3:43) 04. Livin' On Dreams (4:13) 05. Led Clones (6:07) 06. The Messiah Will Come Come Again (7:32) 07. Running From The Storm (4:45) 08. This Thing Called Love (3:22) 09. Ready For Love (5:38) 10. Blood Of Emeralds (8:17) 11. Dunluce (Part 2) (3:50) Total Time (53:01) 2002 remastered CD bonus tracks 12. Emerald (Thin Lizzy cover) (Scott Gorham, Brian Downey, Brian Robertson, Phil Lynott)(4:06) 13. Over The Hills and Far Away (live) (10:16) 14. Military Man (live) (Lynott) (6:26) 15. Wild Frontier (live) (5:01) Producer: Peter Collins Engineer, Mixing: Ian Taylor Mixing: Duane Barron Design: Bill Smith Studio Photography: John Claridge, Arthur Meyerson |
|
Skupina: Gary Moore - Lead Vocals, Lead-, Rhythm- & Acoustic Guitar, Backing Vocals Neil Carter - Keyboards, Backing Vocals Bob Daisley - Bass Roland Kerridge - Drum Programming Hosté: |
Wild Frontier Vyšlo 9. března 1987, 10 Records, 208 183-630 (Europe) 10 Records, DIXG 56 (UK) Seznam skladeb: 01. Over The Hills And Far Away (5:19) 02. Wild Frontier (4:15) 03. Take A Little Time (4:04) 04. The Loner (5:52) 05. Friday On My Mind (4:12) 06. Strangers In The Darkness (4:37) 07. Thunder Rising (5:40) 08. Johnny Boy (3:11) Total Time (37:20) Producer: Peter Collins, Pete Smith, James "Jimbo" Barton, Gary Moore Producer: Peter Collins (01,02,04,09,10,12) Producer: Pete Smith (03,06) Producer: James "Jimbo" Barton (05,07,08,13), engineer (01,02), mixing (03,06) Engineer: Chris Porter (02,04) Producer: Mike Stone (11) Producer: Nigel Walker (14) Photography: John Swannell, Karena Perronet-Miller Cover Design: Bill Smith Studio |
|
Skupina: Gary Moore - Guitar, Lead Vocals (01,04,06,08,10), Backing Vocals Glenn Hughes - Bass Guitar (01,02,06,07,09), Lead Vocals (02,05,07,09) Phil Lynott - Bass Guitar (03,05,11-13), Lead Vocals (03,11), Co-lead Vocals (06,12), Backing Vocals (07) Neil Carter - Keyboards (05,07,08,10-13), Backing Vocals (01,04,07,08,10-13) Don Airey - Keyboards (03,06) Gary Ferguson - Drums (01,08,09) Charlie Morgan - Drums and Electronic Drums (02,03,06) Paul Thompson - Drums (05,07,11-13) James "Jimbo" Barton - Sampled Drums (04) Andy Richards - Keyboards (01-06,08,10) Bob Daisley - Bass Guitar (08) Hosté: |
Run For Cover Vyšlo 2. září 1985, 10 Records, DIX CD 16 (UK) Seznam skladeb: 01. Run For Cover (4:14) 02. Reach For The Sky (4:46) 03. Military Man (5:40) 04. Empty Rooms (4:17) 05. Out Of My System (4:02) O6. Out In The Fields (4:18) 07. Nothing To Lose (4:42) 08. Once In A Lifetime (4:19) 09. All Messed Up (4:52) 10. Listen To Your Heartbeat (4:32) Total Time (41:40) Recorded on 1985 at Marcus Music Studio, London, Eel Pie Studios, Sarm East Studios Westside Studios and Air Studios, London, UK Producer: Gary Moore (03,11-13) Producer: Andy Johns (01,02,09) Producer: Peter Collins (04,06) Producer: Beau Hill (05,07) Producer: Mike Stone (08,10) Mixing: Mike Stone (01,02,07,09) Engineer: Stephen BenBen (03,05,07) Engineer and Mixing Assistant: James "Jimbo" Barton (04,06) Assistant Engineer: Stuart Breed (01,02,07,09,10) Assistant Engineer: Mark Saunders (08,10) Engineer and Mixing: Tony Platt (11-13) |
|
Nahráli: Gary Moore - Guitar, Vocals Neil Carter - Keyboards, Vocals Neil Murray - Bass Guitar (01,03,07,08) Mo Foster - Bass Guitar (04,06) Bob Daisley - Bass Guitar (02,05) Ian Paice - Drums (01,03,04,08) Bobby "Prime Time" Chouinard - Drums (02,05,06,07) Noddy Holder - Additional Backing Vocals (03) Hosté: |
Victims Of The Future Vyšlo prosinec 1983, 10 Records, DIX 2 (UK) Seznam skladeb: UK release 01. Victims Of The Future (Moore, Neil Carter, Ian Paice, Neil Murray) (6:13) 02. Teenage Idol (Moore) (4:07) 03. Shapes Of Things (The Yardbirds cover) (Paul Samwell-Smith, Keith Relf, Jim McCarty) (4:14) 04. Empty Rooms (Moore, Neil Carter) (6:36) 05. Murder In The Skies (Moore, Carter) (7:17) 06. All I Want (Moore) (4:17) 07. Hold On To Love (Moore) (4:27) 08. Law Of The Jungle (Moore) (6:15) US release 01. Victims Of The Future (Moore, Carter, Paice, Murray) (6:13) 02. Teenage Idol (Moore) (4:07) 03. Devil In Her Heart (Moore) (3:29) 04. Empty Rooms (Moore) (6:36) 05. All I Want (Cassette only) (Moore) (4:17) 06. Shapes Of Things (Samwell-Smith, Relf, McCarty) (4:14) 07. Murder In The Skies (Moore) (5:49) 08. Hold On To Love (Moore) (4:27) 09. Law Of The Jungle (Moore) (6:15) CD release 01. Victims Of The Future (Moore, Carter, Paice, Murray) (6:13) 02. Teenage Idol (Moore) (4:07) 03. Shapes Of Things (Samwell-Smith, Relf, McCarty) (4:14) 04. Empty Rooms (Moore) (6:36) 05. Murder In The Skies (Moore, Carter) (7:17) 06. All I Want (Moore) (4:17) 07. Hold On To Love (Moore) (4:27) 08. Law Of The Jungle (Moore) (6:15) 2002 remastered CD edition bonus tracks 09. Devil In Her Heart (Moore) (3:29) 10. Blinder (instrumental) (Craig Gruber) (2:46) 11. Empty Rooms (1984 remix) (Moore, Carter) (4:21) Total Time (69:22) Recorded on October-November 1983 at The Townhouse Studios, London, UK Producer, Engineering: Jeff Glixman Assistant Engineer: Steve Trevell Basic Tracks Recording Engineer: Nigel Mills Basic Tracks Recording Assistant Engineer: Dave Meegen Mastering: Ian Cooper |
|
Nahráli: Gary Moore - Guitar, Co-lead Vocals (10), Backing Vocals Charlie Huhn - Lead Vocals Don Airey - Organ, Keyboards Jimmy Bain - Bass Tommy Aldridge - Drums Hosté: |
Dirty Fingers Vyšlo 21. července 1983, Jet Records, 25AP 2644 (Japan) 1984, Jet Records, JETLP 241 (UK) Seznam skladeb: 01. Hiroshima (4:28) 02. Dirty Fingers (1:09) 03. Bad News (5:09) 04. Don't Let Me Be Misunderstood (3:36) 05. Run To Your Mama (4:45) 06. Nuclear Attack (5:10) 07. Kidnapped (3:50) 08. Really Gonna Rock (3:48) 09. Lonely Nights (3:56) 10. Rest In Peace (6:06) Total Time (41:35) Recorded on 1981 Producer, Engineer: Chris Tsangarides |
|
"Dirty Fingers" je druhé sólové studiové album iriského kytaristy Garyho Moorea, které vyšlo v roce 1983 nejdříve
v Japonsku, až v roce 1984 pak ve Velké Británii. | |
|
Nahráli: Gary Moore - Lead and Rhythm Guitars, Lead and Backing Vocals Tommy Eyre - Keyboards (all exc. 05) Neil Murray - Bass Guitar (all exc. 05) Ian Paice - Drums, Percussion (all exc. 06) Hosté: John Sloman - Backing Vocals Jack Bruce - Co-lead Vocals (06) Bobby Chouinard - Drums (06) Mo Foster - Bass Guitar (05) Don Airey - Keyboards (05) |
Corridors Of Power Vyšlo září 1982, Virgin, V2245 (UK) Seznam skladeb: 01. Dont Take Me For A Loser (4:15) 02. Always Gonna Love You (3:55) 03. Wishing Well (4:05) 04. Gonna Break My Heart Again (3:17) 05. Falling In Love With You (4:51) 06. End Of The World (6:53) 07. Rockin' Every Night (2:47) 08. Cold Hearted (5:11) 09. I Can't Wait Until Tomorrow (7:48) Total Time (43:10) 2002 remastered CD bonus tracks 10. Falling In Love With You (Remix) (4:10) 11. Falling In Love With You (Remix instrumental) (4:24) 12. Love Can Make A Fool Of You (4:06) Recorded on March - May 1982 at Townhouse Studios and Air Studios, London, UK Producer: Jeff Glixman Engineer, Mixing: Steve Prestage Engineer: Nigel Walker Mastering: Ian Cooper |
|
"Corridors Of Power" je druhé sólové studiové album iriského kytaristy Garyho Moorea z roku 1982. Album obsahuje cover písně
Free "Wishing Well". Skladba "End Of The World" představuje Jacka Bruceho z Cream, který sdílí hlavní vokály s Moorem. Moore
se později připojil k Bruceovi na projektu Bruce-Baker-Moore v roce 1993. Prvních 25 000 vinylových kopií "Corridors Of Power"
vyšlo s bonusovým EP představujícím tři živé skladby nahrané v Marquee v Londýně 25. srpna 1982. | |
|
Nahráli: Gary Moore - Guitars, Lead Vocals, Bass (01), Guitar Synthesizer, Mandolin and Accordion (08) Phil Lynott - Bass (02,03,08-12), Double Bass (08), Acoustic Guitar (03), Lead Vocals (02,08,10), Backing Vocals (01,03) Brian Downey - Drums, Percussion (02,03,08-12) Simon Phillips - Drums, Percussion (01,04-07) Don Airey - Keyboards, Organ, Piano (01,04-07) John Mole - Bass Guitar (04-07) Hosté: |
Back On The Streets Vyšlo 30. září 1978, MCA Records, MCF 2853 (UK) Seznam skladeb: 01. Back On The Streets (Gary Moore, Donna Campbell) (4:19) 02. Don't Believe A Word (Phil Lynott) (3:34) 03. Fanatical Fascists (Lynott) (2:44) 04. Flight Of The Snow Moose (instrumental) (Moore, Campbell) (6:59) 05. Hurricane (instrumental) (Moore, Campbell) (4:50) 06. Song For Donna (Moore, Campbell (5:22) 07. What Would You Rather Bee or A Wasp (instrumental) (Moore, Campbell) (4:48) 08. Parisienne Walkways (Lynott, Moore) (3:08) Total Time (35:44) 1989 Grand Slam Records CD reissue 01. Back On The Streets (4:18) 02. Song For Donna (5:22) 03. What Would You Rather Bee Or A Wasp (4:48) 04. Fanatical Fascists (2:44) 05. Spanish Guitar (Lynott, Moore) (3:48) 06. Don't Believe A Word (3:34) 07. Flight Of The Snow Moose (6:59) 08. Hurricane (4:50) 09. Parisienne Walkways (3:08) Total Time: (39:31) 2013 Universal Music Group Remastered CD edition bonus tracks 09. Track Nine (Moore) (5:05) 10. Spanish Guitar (vocals - Phil Lynott) (3:55) 11. Spanish Guitar (vocals - Gary Moore) (3:56) 12. Spanish Guitar (instrumental) (3:48) Total Time: (52:22) Recorded on Spring 1978 at Morgan Studios, London Producer: Gary Moore Producer, Engineer: Chris Tsangarides Assistant Engineers: Andrew Warwick, Mark Freguard, Mike Dutton, Mike Hedges, Perry Morgan, Simon Wakefield |
|
Jedná se o první sólové albu Garyho Moorea, které přineslo první jeho hit v UK Top 10 se skladbou "Parisienne
Walkways". Basista a zpěvák Thin Lizzy Phil Lynott a bubeník Brian Downey se objevují ve čtyřech písních, včetně
skladby "Never Believe A Word", která se původně objevila na albu Thin Lizzy "Johnny Fox" z roku 1976. Na přebalu
alba je Moore zobrazen jak opouští notoricky známé vězení Wormwood Scrubs ve Vnitřní londýnské čtvrti Hammersmith
a Fulham na fotografii Chalkie Daviese. | |
|
The Gary Moore Band: Gary Moore - Lead Guitar, Vocals John Curtis - Bass Guitar Pearse Kelly - Drums, Percussion Hosté: Frank Boylan - Bass Guitar Philip Donnelly - Rhythm Guitar Jan Schelhaas - Keyboards |
Grinding Stone Vyšlo květen 1973, CBS, S 65527 (UK) Seznam skladeb: 01. Grinding Stone (instrumental) (9:42) 02. Time To Heal (6:22) 03. Sail Across The Mountain (6:59) 04. The Energy Dance (instrumental) (2:29) 05. Spirit (17:16) 06. Boogie My Way Back Home (5:38) Total Time: (48:26) Producer, Engineer: Martin Birch |
 Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Vic Martin - Keyboards Peter Rees - Bass Steve Dixon - Drums Hosté: |
Live From London Vyšlo 31. ledna 2020, Mascot Label Group/Provogue Records, PRD 7605 1 (USA/Europe) Seznam skladeb: 01. Oh, Pretty Woman (4:36) 02. Bad For You Baby (3:06) 03. Down the Line (3:11) 04. Since I Met You Baby (4:26) 05. Have You Heard (9:59) 06. All Your Love (5:28) 07. Mojo Boogie (4:56) 08. I Love You More Than You'll Ever Know (11:57) 09. Too Tired / Gary's Blues 1 (6:01) 10. Still Got the Blues (7:08) 11. Walking By Myself (4:03) 12. The Blues is Alright (5:08) 13. Parisienne Walkways (8:54) Total Time (78:53) Recorded at London’s The O2 Islington Academy on December 2nd, 2009 Mixed and Mastered Ben Findlay at SMED Studio, Somerset Photography: Sam Scott-Hunter Artwork: Roy Koch |
|
…Ano, některá vystoupení jsou tak významná, že se stanou rockovým folklórem. Když Gary Moore vstoupil na scénu
londýnské Islingtonské akademie 2. prosince 2009, jednalo se skutečně o unikátní vystoupení, jež přestavilo jedno
z největších jmen blues-rocku, přímo v intimním klubovém prostředí… Nikdo té noci netušil, že velký irský bluesman
je blízko konce svých dnů… Gary Moore zemřel o čtrnáct měsíců později, ve věku pouhých 58 let. "Live From London"
přináší právě toto vystoupení a bezesporu patří mezi Mooreovy nejlepší. | |
 Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Vic Martin - Keyboards Peter Rees - Bass Brian Downey - Drums Hosté: |
Live At Bush Hall 2007 Vyšlo 22. září 2014, Eagle Records, ER203672 (US) Seznam skladeb: 01. If The Devil Made Whiskey (3:20) 02. Thirty Days (3:43) 03. Trouble At Home (5:51) 04. Hard Times (3:28) 05. Eyesight To The Blind (2:57) 06. I Had A Dream (7:55) 07. Too Tired (5:13) 08. Gary's Blues 1 (4:31) 09. Don't Believe A Word (8:32) 10. Still Got The Blues (6:46) 11. Walking By Myself (4:49) 12. The Blues Is Alright (9:08) 13. Sundown (6:58) Total Time (73:11) Recorded live at Bush Hall, London, May 17th, 2007 Engineer, Mixed: Gary Moore, Dave Wooster Photography: Sam Scott-Hunter |
 Skupina: Gary Moore - Guitars, Vocals Dave Bronze - Bass Darin Money - Drums Hosté: Billy Cox - Bass, Vocals Mitch Mitchel - Drums |
Blues For Jimi Vyšlo 24. září 2012, Eagle Records, ER203672 (US) Seznam skladeb: 01. Purple Haze (4:15) 02. Manic Depression (3:48) 03. Foxey Lady (6:14) 04. The Wind Cries Mary (4:19) 05. I Don't Live Today (5:58) 06. My Angel (0:53) 07. Angel (5:16) 08. Fire (5:38) 09. Red House (11:30) 10. Stone Free (5:45) 11. Hey Joe (9:36) 12. Voodoo Child (Slight Return) (10:11) Total Time (73:21) Recorded on October 25, 2007, The Hippodrome Theatre at Leicester Square, London Produced: Jane L. Hensrix, John McDermott, Colin Newman Mixing: Julie Gardner Mastered: Mazen Murad at Metropolis Studios, London Photography: Chris Christoforou |
 Skupina: Gary Moore - Lead Vocals, Lead and Rhythm Guitar Neil Carter - Keyboards, Backing Vocals, Rhythm Guitar Jonathan Noyce - Bass Guitar Darrin Mooney - Drums Hosté: |
Live At Montreux 2010 Vyšlo 19. září 2011, Eagle Records, Montreux Sounds, EAGCD434, GAS 0000434 EAG (Europe) Seznam skladeb: 01. Over The Hills And Far Away (Moore) (7:09) 02. Military Man (Lynott) (6:01) 03. Days of Heroes (Moore) (3:59) 04. Where Are You Now? (Moore) (6:45) 05. So Far Away / Empty Rooms (Moore/Carter) (11:49) 06. Oh Wild One (Moore) (6:40) 07. Blood of Emeralds (Moore) (8:24) 08. Out in the Fields (Moore/Lynott) (7:43) 09. Walking by Myself (Rogers) (5:07) 10. Johnny Boy (Moore) (3:13) 11. Parisienne Walkways (Moore/Lynott) (10:42) Total Time (79:32) Recorded at the Montreux Jazz Festival on 6 July 2010 Producer: Claude Nobs - Montreux Sounds/Terry Shand and Geoff Kempin - Eagle Rock |
 Skupina: Gary Moore - Vocals, Guitars Darrin Mooney - Drums Cass Lewis - Bass, Backing Vocals Hosté: |
Live At Monsters Of Rock Vyšlo 2003, Sanctuary Records, SANCD215 Seznam skladeb: 01. Shapes Of Things (5:00) 02. Wishing Well (4:33) 03. Rectify (5:09) 04. Guitar Intro (2:16) 05. Stand Up (6:08) 06. Just Can't Let You Go (9:22) 07. Walking By Myself (4:52) 08. Don't Believe A Word (7:15) 09. Out In The Fields (8:50) 10. Parisienne Walkways (9:22) Total Time (00:00) Recorded Live at Glasgow SECC, May 22nd, 2003 on the Monsters Of Rock Tour Producer: Chris Tsangarides, Gary Moore Engineer: Chris Tsangarides, Will Shapland Mixed: Chris Tsangarides, Gary Moore Mastered: Ian Cooper at Metropolis Mastering Design: E-Xentric Thinking |
 Skupina: Hosté: |
Blood Of Emeralds - The Very Best Of Part 2 Vyšlo 1999, Virgin, 7243 8 47733 2 8, CDMOORE 2 (Sweden) Seznam skladeb: 01. Thunder Rising (5:43) 02. Blood Of Emeralds (8:18) 03. Reach For The Sky (4:37) 04. Listen To Your Heartbeat (4:30) 05. Don't Take Me For A Loser (4:15) 06. Take A Little Time (4:05) 07. Shapes Of Things (4:14) 08. The Messiah Will Come Again (7:30) 09. Murder In The Skies (5:48) 10. Victims Of The Future (6:13) 11. All Messed Up (4:52) 12. Hold On To Love (4:25) 13. Gonna Break My Heart Again (3:19) 14. Johnny Boy (3:14) 15. Sunset (Live) (4:32) Limited Bonus Disc 16. Friday On My Mind (6:13) 17. Ready For Love (6:17) 18. Empty Rooms (7:32) 19. The Loner (7:14) 20. Wild Frontier (4:45) 21. Parsienne Walkways (5:47) 22. Back On The Streets (4:46) 23. Rockin' Every Night (2:56) 24. Murder In The Skies (5:22) 25. Run For Cover (4:25) 26. Falling In Love With You (4:20) Total Time (00:00) |
 Skupina: Hosté: |
Out In The Fields - The Very Best Of Part 1 Vyšlo 1998, Virgin, CDVX2871, 7243 8 46750 2 8 (UK/Europe) Seznam skladeb: 01. Gary Moore And Phil Lynott - Out In The Fields (4:17) 02. Gary Moore - Over The Hills And Far Away (5:21) 03. Gary Moore - Run For Cover (4:11) 04. Gary Moore - And Phil Lynott - Parisienne Walkways - Edit (Live) (3:27) 05. Gary Moore - Empty Rooms (4:15) 06. Gary Moore - The Loner (5:54) 07. Gary Moore - And Phil Lynott - Military Man (5:37) 08. Gary Moore - After The War (4:05) 09. Gary Moore - Cold Day In Hell (4:24) 10. Gary Moore - Wild Frontier (4:14) 11. Gary Moore - And Phil Lynott - Still In Love With You (5:55) 12. Gary Moore - Wishing Well (4:03) 13. Gary Moore - Friday On My Mind (4:15) 14. Gary Moore - Still Got The Blues (4:09) 15. Gary Moore - Ready For Love (4:26) Total Time (75:35) Limited Edition Bonus Disc 16. Gary Moore - Stop Messin' Around (Live) (4:08) 17. Gary Moore - Out In The Fields (Live) (5:31) 18. Gary Moore - Reach For The Sky (Live) (5:10) 19. Gary Moore - The Loner (Live) (12:28) 20. Gary Moore - All Messed Up (Live) (6:16) 21. Gary Moore - Thunder Rising (Live) (5:46) 22. Gary Moore - Over The Hills And Far Away (Live) (6:58) 23. Gary Moore - Military Man (Live) (6:24) 24. Gary Moore - Devil In Her Heart (3:24) 25. Gary Moore - Emerald (4:04) 26. Gary Moore - Livin' On Dreams (Remix) (4:03) Total Time (59:37) |
 Skupina: Hosté: |
Ballads & Blues 1982-1994 Vyšlo 1994, Virgin, 7243 8 40054 2 9, CDV 2768 (Europe) Seznam skladeb: 01. Always Gonna Love You (3:54) 02. Still Got The Blues (4:10) 03. Empty Rooms (4:15) 04. Parisienne Walkways (6:47) 05. One Day (4:00) 06. Separate Ways (4:54) 07. Story Of The Blues (6:39) 08. Crying In The Shadows (5:00) 09. With Love (Remember) (7:05) 10. Midnight Blues (4:58) 11. Falling In Love With You (4:05) 12. Jumpin' At Shadows (4:21) 13. Blues For Narada (7:40) 14. Johnny Boy (3:11) Total Time (00:00) |
 Skupina: Hosté: |
Blues Alive Vyšlo 1993, Virgin, V2716, 0777 7 87798 1 0, 213 362 (UK/Europe) Seznam skladeb: 01. Cold Day In Hell (5:35) 02. Walking By Myself (5:00) 03. Story Of The Blues (7:32) 04. Oh Pretty Woman (4:25) 05. Separate Ways (5:48) 06. Too Tired (4:34) 07. Still Got The Blues (6:44) 08. Since I Met You Baby (3:02) 09. The Sky Is Crying (8:50) 10. Further On Up The Road (5:34) 11. King Of The Blues (6:13) 12. Parisienne Walkways (7:03) 13. Jumpin' At Shadows (5:51) Total Time (69:22) |
 Nahráli: Gary Moore - Lead Vocals, Lead Guitar, backing vocals (02) Neil Carter - Keyboards, rhythm guitar, backing vocals, lead vocals (02) Craig Gruber - Bass, backing vocals Phil Lynott - Bass and lead vocals (11) Ian Paice - Drums and percussion (04-08,10) Bobby Chouinard - Drums (01-03,09) Paul Thompson - Drums (11) Jimmy Nail - Backing Vocals (10) Hosté: |
We Want Moore Vyšlo 1984, 10 Records, 302 469-370 (Europe) Seznam skladeb: 01. Murder In The Skies (5:32) 02. Shapes Of Things (8:16) 03. Victims Of The Future (8:20) 04. Cold Hearted (10:34) 05. End Of The World (4:29) 06. Back On The Streets (5:26) 07. So Far Away (2:00) 08. Empty Rooms (8:23) 09. Don't Take Me For A Loser (5:42) 10. Rockin' And Rollin' (5:46) Total Time (66:02) Recorded on February and June 1984 Producer: Gary Moore Producer, Mixing: Tony Platt at Battery Studios, London, July and August 1984 Mixing Assistant: John Hallett Mastering: Aaron Chakraverty |
| "We Want Moore!" is a live album by Irish guitarist Gary Moore, released in 1984. | |
 Nahráli: Gary Moore - Guitars, Lead Vocals (02,03,07), Backing Vocals John Sloman - Lead Vocals (01,03,04,06), Backing Vocals, Keyboards Don Airey - Keyboards Neil Murray - Bass Ian Paice - Drums, Percussion Hosté: |
Rockin' Every Night - Live In Japan Vyšlo 21. května 1983, Virgin, VIL-6039 (Japan) 1986 (Europe) Seznam skladeb: 01. Rockin' Every Night (3:18) 02. Wishing Well (4:47) 03. I Can't Wait Until Tomorrow (12:10) 04. Nuclear Attack (5:58) 05. White Knuckles (3:48) 06. Rockin' And Rollin' (4:04) 07. Back On The Streets (5:10) 08. Sunset (Instrumental) (4:36) Total Time: (78:24) Recorded Gary Moore at Shinjuku Kousei Nenkin Hall, Tokyo, 24-25 January 1983, during the Corridors of Power tour Producer: Gary Moore and Nigel Walker |
 Nahráli: Gary Moore - Guitars, Backing Vocals Tommy Aldridge - Drums, Percussion Kenny Driscoll - Lead Vocals Don Airey - Keyboards Andy Pyle - Bass Hosté: |
Live At The Marquee Vyšlo 21. září 1983, Jet Records, 25AP 2677 (Japan) Seznam skladeb: 01. Back On The Streets (5:28) 02. Run To Your Mama (5:30) 03. Dancin' (5:33) 04. She's Got You (7:03) 05. Parisienne Walkways (7:50) 06. You (4:28) 07. Nuclear Attack (5:09) 08. Dallas Warhead (9:56) Total Time: (78:24) Recorded on 5-6 November 1980 at The Marquee Club, London, England Producer: Chris Tsangarides |
|
G-Force: Willie Dee - Lead and Backing Vocals, Bass, Keyboards, Korg Bass Synthesizer Gary Moore - Guitars, Lead and Backing Vocals, Keyboards and String Srrangements (04,08) Tony Newton - Bass Guitar, String Arrangements (06) Mark Nauseef - Drums, Percussion, Percussion Syntesiszer Hosté: Joachim Kuhn - Additional Keyboards Tom Scott - Saxophone (08), String Arrangements (04,06) Thee Ox - Marimba |
G-Force (G-Force) Vyšlo 30. května 1980, Jet Records, JET LP 229 (UK) Seznam skladeb: 01. You (Gary Moore Willie Dee & Moore) (4:11) 02. White Knuckles / Rockin' and Rollin (Moore/Moore, Mark Nauseef; Instrumental/Dee)(5:10) /† 03. She's Got You (Moore, Nauseef, Dee & Moore) (4:53) 04. I Look At You (Moore, Dee) (6:02) 05. Because Of Your Love (Tony Newton, Dee, Duane Hitchings Dee) (4:00) 06. You Kissed Me Sweetly (Moore, Newton, Dee/Dee) (4:16) 07. Hot Gossip (Moore/Moore) (3:34) 08. The Woman's In Love (Moore/Moore & Dee) (3:53) 09. Dancin' (Moore, Nauseef, Newton, Dee/Dee) (4:30) Total Time: (40:34) /† — Separated into two tracks on some issues of the album Recorded on December 1979 - January 1980 at Cherokee Studios, Hollywood and Record Plant, Los Angeles, California Producer: Gary Moore, Mark Nauseef, Willie Dee, Tony Newton Engineers: Mack, Mark Sackett, Tom La Tondre Remixing: Dennis Mackay (01-03,05,07,09) Photography: Moshe Brakha |
|
Skupina: Ginger Baker - Drums, Percussion Jack Bruce - Bass, Vocals, Cello Gary Moore - Guitar, Vocals Hosté: Tommy Eyre - Keyboards Arran Ahmun - Drums (03) Morris Murphy – Trumpet (06) |
Around The Next Dream Vyšlo 1994, Virgin, CDV 2745, 7243 8 39728 2 1 (UK/Europe) Seznam skladeb: 01. Waiting In The Wings (3:42) 02. City Of Gold (3:57) 03. Where In The World (5:23) 04. Can't Fool The Blues (5:15) 05. High Cost Of Loving (5:14) 06. Glory Days (4:23) 07. Why Does Love (Have To Go Wrong?) (8:47) 08. Naked Flame (6:06) 09. I Wonder Why (Are You So Mean To Me) (5:00) 10. Wrong Side Of Town (4:00) Total Time (51:47) 2002 remastered CD bonus tracks 11. Danger Zone (Moore) (6:00) 12.World Keeps on Turning (Peter Green) (7:53) 13. Sitting on Top of the World (Live) (Walter Vinson, Lonnie Chatmon) (6:22) 14. I Wonder Why (Are You So Mean to Me?) (Live) (King) (5:08) Producer: BBM Producer, Engineer: Ian Taylor |
|
|
 Dospívající Gary Moore s The Barons na konci 60. let 1965/66 - The Barons - Alan Moffett (drums), Bill Downey (guitar), Gary Moore, Brian Cruthers (bass), Pete Mc Clelland (vocals)  První profesionální skupina Gary Moorea Skid Row - Gary Moore, Brush Shiels, Noel Bridgeman - 1970   Gary Moore a Colosseum II | |
 Gary Moore Band Ian Paice, Neil Murray, John Sloman, Gary Moore |
 |
  Peter Green a Gary Moore, 1. ledna 1996  Gary Moore a Greg Lake - listopad 1981   Gary Moore Band 1984 - Ian Paice, Gary Moore, Neil Carter a Craig Gruber   
    | |
|
|
|
Oficiální stránky: www.gary-moore.com https://pisnicky-akordy.cz/diskografie/gary-moore https://classicrock.net/gary-moore/1/ https://www.popular.sk/gary-moore-irish-blues-subsided http://neilcarter.org/musicians https://www.popular.sk/gary-moore-doznelo-irske-blues |
 |
|
mbrezny@centrum.cz© ...a vzkaz autorovi!© |
Poslední aktualizace: 3.7.2020