      |
|
Co dodat k historii skupiny? Dnes je tato kapela již tak málo známá a přitom při svém zrodu byla tak ambiciózní, když u jejího zrodu stály dvě veličiny progresivní kytary... 
GENESIS a YES, jsou jsou dvě nejpřednější skupiny klasického progresivního rocku, v jejich řadách stáli i
jedni ze dvou nejlepších kytaristů tohoto žánru, a to Steve Hackett a Steve Howe. Představa těchto dvou
hudebníků hrát spolu byla snem pro všechny fanoušky progresivního rocku a osmdesátá léta přes všechny své
nedostatky, pokud jde o hudební vkus, byly ideálním místem pro takové příležitosti. Výsledkem bylo vytvoření
skupiny GTR. Ale prakticky vždycky pokud vznikne nějaká superskupina, bez ohledu na záměry svých členů, tak
má ze zkušeností jen krátký život a bohužel se to vyplnilo rovněž i v případě GTR.A právě iniciátory tohoto projektu byli dva mistři ve hře na své nástroje. Oba dva byli rozčarovaní z naprosté převahy kláves v progresivním rocku a tak chtěli vytvořit kapelu, která by byla zaměřena na čistý kytarový zvuk. Proto se dva málo vytížení špičkoví kytaristé, Steve Howe a Steve Hackett rozhodli utvořit skupinu, která by navzdory okolní dominaci kláves a elektroniky prosazovala hru na kytaru. I jméno skupiny GTR bylo z tohoto důvodu vybráno podle studiové zkratky pro kytaru. Steve Howe platí v odborných kruzích za jednu z největších postav v popupární hudbě, kde aktivně hraje již od poloviny šedesátých let, a svoji pověst virtuózního kytaristy si vysloužil dlouholetým působením u art-rockových YES, ze kterých začátkem 80. let přešel do nově utvořené superskupiny ASIA. Tuto úspěšnou čtveřici opustil v roce 1984 po neustálých třenicích se zpívajícím baskytaristou Johnem Wettonem. Hostoval také například jako sólista v Teenage Opera. Podobně jako on se na volné noze ocitnul i Steve Hackett, který si svůj věhlas vydobyl především jako člen kapely GENESIS, ze které odešel v polovině roku 1977 a začal se věnovat s=olovým projektům. K oběma špičkovým kytaristům se přidala poměrně neznámá trojice, zpěvák Max Bacon, který s britským hardrockovým souborem BRONZ na sebe upozornil albem "Taken By Storm", které bylo současně debutem skupiny. Těmi dalšími dvěma byli Phil Spalding a Jonathan Mover. Phil Spalding, baskytarista tehdejšího souboru Mika Oldfielda (ex-Bernie Torme, Toyah, Mike Oldfield a Original Mirrors), měl právě za sebou pětiměsíční turné s tímto multiinstrumentalistou. Se svou oblíbenou značkou kytar Fender by u GTR rád uplanil vliv svého velkého vzoru - hru Johna Paula Jonese, baskytaristy Led Zeppelin. Jonathan Mover, americký bubeník, "věčný" přívrženec Franka Zappy, byl zrovna na turné po Evropě s britskou skupinou MARILLION. Lákavá vyhlídka na založení vlastní rockové skupiny a osobní konflikty se sólovým zpěvákem MARILLION Fishem, jej však přiměly k odchodu. 
GTR znamená v angličtině zkratku pro kytaru a právě tak si začala říkat anglická rocková skupina. Příběh GTR
začal koncem roku 1984, kdy se oba dva, Steve Hackett i Steve Howe zaobírali myšlenkou vytvoření skupiny po
neformální schůzce s Brianem Lane (bývalý manažer YES). A to v době, kdy oba hudebníci měli hudební pauzu.
O vánocích 1984 se Bacon setkal s Hackettem, Howem a dalšími dvěma kolegy v jedné londýnské restauraci, kde
se také zrodil nápad založit právě GTR. Steve Howe opustil svou předchozí skupinu, giganty AOR rocku ASIA,
především kvůli jeho nepřetržitým třenicím s basistou a zpěvákem Johnem Wettonem, když jedním z hlavních
předmětů jejich svárů byl hudební směr, kterým se kapela ubírala, více zaměřenější na klávesový AOR sound.
Přesto Howe zůstal v dobrém vztahu s Geoffem Downesem, a to až tak, že Downes odskočil produkovat album
nové kapely a přispěl i jednou skladbou "Hunter". Od doby, kdy Howe odešel od YES (dnes je již opět platným
členem) a začal spolupracovat s Geoffem Downesem, (v roce 1973), spadá také první kontakt s tímto budoucím
producentem GTR. Steve Hackett v té době právě vydal celkem ne nejlépe přijímané album "Till We Have Faces"
a snažil se uzavřít novou nahrávací smlouvu. Pověsti o novém kytarovém kombu začaly obíhat v polovině roku
1985 k velkému vzrušení fanoušků obou hudebníků a přinášely také určitou míru skepse. Koneckonců, ani jeden
ze dvou hlavních protagonistů neměl myšlenky na "skupinové" vůdcovstí. Tím, že Howe a Hackett vytvořili
společně vlastní skupinu, vzniklo kytarové duo, které je odborníky označováno za nejzajímavější hudební
kooperaci od doby spolupráce Jimmyho Page a Jeffa Becka u Yarbirds.Steve Hackett, spojován s nejtvořivějším obdobím u skupiny GENESIS, o projektu GTR uvedl: "Chceme kytaru uchovat v nových podobách jakožto nejvyužívanější nástroj v populární hudbě i do 90. let". Za povšimnutí stojí jejich pokus vytvořit skupinu s kytarami a syntetickým zvukem, ale bez použití běžných klávesových syntezátorů, které nahradili kytarami se speciálními snímači využívajícími kmitání strun k vytvoření MIDI signálu. To sice fungovalo ve studiu, ale na koncerty si museli vzít klávesistu. Výběr hudebníků by se mohl jevit poněkud jako překvapení, když vezmeme v úvahu rodokmen obou kytaristů, kteří se podílejí na albu. Zpěvák, Max Bacon, relativně neznámémý, jehož předchozí hudební pozice byla v hard rock/heavy metalovém žánru s malým nebo skoro žádným úspěchem. Pověsti říkají, že on měl malou víru v úspěch s GTR a držel si i svou práci jako mlékař, když nahrával, kam pravidelně docházel! Bubeník Jonathan Mover měl nálepku hráče progresivního rocku, protože hrál s Marillion, ačkoli nebyl nic víc než průměrným bubeníkem. Basista Phil Spalding se jeví jako jediný člen s odlišným rodokmenem, když hrál s různými hudebníky, včetně Mike Oldfieldem, ačkoliv má pro fanoušky progresivního rocku strašlivou stránku svého hudebního životopisu, neboť se objevil jako basista u Right Said Fred! Očekávání fanoušků dostalo svůj první předkrm v březnu 1986 s vydáním debutového singlu "When The Heart Rules The Mind", který jistě překvapil jak fanoušky a kritiky se svoji chytlavou melodii a nakažlivým textem a dosáhl čísla #11 v USA hitparádě. Jako jediný bodoval v žebříčcích v první dvacítce jak ve Velké Británii i v USA. Pětice GTR podepsala poněkud překvapivě smlouvu s Aristou, což byl 
label známý pro relativně měkčí počiny, a v květnu 1986 debutovala s prvním bezejmenným albem
GTR, které vyšlo po devítiměsíčním studiovém úsilí. Produkce alba se
ujal Geoffrey Downes (ASIA, kdo jiný také že?), který albu poskytl výhodu z hlediska čistého a moderního
zvuku. Ale ani při nahrávání desky se neobešlo bez problémů. Phil Spalding a Jonathan Mover dokončili
všechny své tracky během několika dní, takže měli dost volného času, zatímco se další starali o kytary
a zpěv. Mover se rozhodl vzít si dovolenou v Evropě s přítelkyní. Když se ale vrátil, zjistil že Geoff
(Downes) upravoval trochu jeho nahrávky bicích a písně tak, aby nahrávky byly více "přístupné". Významně
všechny velké bicí party vyplnil a některé domixoval podivnými přívěšky. Takže Mover neotesaně na plno
řekl Geoffovi a Steve Howeovi, že na to kašle, "sere" na to a na místě se rozhodl skončit a odešel z
Townhouse Studios. Byl to pak Steve Hackett, který pro něj vyšel a přesvědčil jej, aby zůstal a prostě
se s tím smířil. Jeho radou bylo dívat se na GTR jako odrazový můstek kariéry a využít ji jak jen to
půjde. Mover byl naštvaný a uražen, ale měl štěstí, že se tak o něj Steve postaral.Album brzy získalo zlatou desku a souběžně s ním byla vydána i řada singlů. Nejprve byl vydán singl "When The Heart Rules The Mind / Reach Out (Never Say No)", který dosáhl čísla #11 v USA hitparádě. Druhý singl z alba byl "The Hunter/Sketches In The Sun", který dosáhl místa #12 s B-stranou včetně "Hunter (Special GTR Mix) / Hackett To Bits". První singl "When the Heart Rules the Mind" zůstal v hitparádě po dobu 16 týdnů. Třetí singl "Here I Wait / Here I Wait (live)" se ale v žebříčku propadl. Bezpochyby šlo o celkem velký úspěch, ale album se nesetkalo s příznivým hodnocením skalních fanoušků Genesis a Yes. Někteří tvrdí, že jde jen podprůměrný materiál a jiní kritizují ostrý hlas Max Bacona. Fanoušci GTR ale album považují za klasiku a jednu z nejlepších nahrávek vůbec. Je to album pro náročné rockové fanoušky, stejně tak, jako pro příležitostné posluchače. O kvalitách této skupiny se mohli přesvědčit i naši posluchači. Z jejího vystoupení v Itálii byl uveden i záznam v české televizi. Steve Hackett měl své vlastní pocity k albu smíšené... "Myslím, že je to spíše jako obchodní produkt než jako deska... Určitě to není nejlepší deska, kterou jsem kdy udělal, a to uvádím diplomaticky...". Album bylo úspěšné, když dosáhlo podle prodejů označení za zlatou, a skupina se pustila do povinného turné na podporu desky, která se konalo v USA/Kanadě a Evropě od července do září 1986, a to i s pomoci klávesisty Matta Clifforda. Další propagace alba zahrnovala vydání videa s názvem "The Making of GTR", a zdálo se, že superskupině bylo souzeno jít nad rámec pouze jednoho alba! Živá nahrávka "King Biscuit Flower Hour" z téhož turné byla vydána na CD roce 1997/78. Objevil se velký počet bootlegů existujích z tohoto jediného turné GTR, tím nejpozoruhodnějším záznamem bylo japonské vydání 2LP "Roundabout 86", které obsahovalo i dva akustické sety Steve Howe a Steve Hacketta. Ačkoli prodeje desky byly povzbudivé, musíme hudebně přece jen přiznat, že album bylo poněkud zklamáním pro ty, progresivní rockové fanoušky, kteří doufali v něco mnohem víc klasického, možná s odkazem na hudbu Hacketta a Howe, kterou produkovali v sedmdesátých létech. Koneckonců, album bylo odrazem osmdesátých let a přibližuje se spíše k ASII, i když hudba GTR byla poněkud složitějšího charakteru. Koncerty se setkávaly s protichůdnými názory ačkoli obecně si diváci užívali výkony, které ve skutečnosti měly tři části s akustickou sestavou Howe a Hacketta a až pak se připojil zbytek skupiny do hlavní nabídky. Bylo to obvyklé pro Hacketta i Howe udělat akustické úpravy na GTR koncertech, aby vyzdvihují pestrou kariéru obou kytaristů. Typický setlist na turné vypadal takto...
"Cítil jsem se v půli projektu, který bude opravdu tvrdým oříškem až do konce. Hodně potřeb muselo být naplněno, a bylo tam snad příliš mnoho náčelníků a málo indiánů...". Turné GTR skončilo dne 29. září 1986 druhým představením na prestižním Hammersmith Odeon v Londýně. Hned po skončení turné byly zahájeny práce na druhém albu. Dlouhověkost GTR jako superskupiny ale vzala brzy za své, když se Steve Hackett začal dohadovat s ostatními členy kapely během turné a koncem roku 1986 GTR opustil. Zdá se, že příliš mnoho let jako sólový umělec mu vytvořilo určitou ochrannöu známku kytaristy, který zdánlivě nemohl zapadnout k ostatním členům kapely sdílejícími nyní stejné výsluní, stejně jako slovo ve všech záležitostech. Mezi fanoušky se spekulovalo o špatném vztahu mezi Howem a Hackettem. Steve Howe, na druhé straně, ale měl stále zájem na pokračování stejným hudebním směrem, kterým GTR šli. 
Steve Hackett někdy později přiznal: "Uvažoval jem i o Brianu Mayovi (Queen) původně v duchu návaznosti
nastoupené cesty, ale hodně nenuceně, jestli by měl zájem o přistoupení k GTR nebo něco podobného. V té
době jsem viděl GTR stále více jako projekt, než kapelu. Přicházela v úvahu myšlenka dostat řady kytaristů
všechny dohromady. Brian byl zpočátku velmi nadšený něco dělat společně, ale byl stále těžko vázán u Queen,
kteří v době byli velmi aktivní včetně Freddie Mercuryho. Navíc měl občasné projekty, ve kterých působil
v té době sólově. Ke konci dne jsme dodělali tři skladby. Ta, na níž jsme pracovali společně, byla "Slot
Machine". Pracoval jsem nějakou chvíli a řekl: "Nechceš mi půjčit tu pásku a já na ni budu pracovat nějakou
dobu a přidám k tomu všechny mé nápady". Takže jsme měli jednu skladbu, kterou jsme vyplodili a zmixovali
ji dohromady. Pak tam byla skladba nazvaná "Cassandra", na níž jsem dělal já, a Brian přišel a dodělal na
ní sólo toho dne. Poslední skladba se jmenovala "Don't Fall In Love With Me" a u ní se mu líbila myšlenka
v textu, proto ji chtěl nahrát jako baladu. Tahle skladba ale nebyla nikdy dokončena. Nakonec byl název
pozměněn na "Don't Fall Away From Me" a objevila se na albu "The Unofficial Biography", což bylo kompilační
společné album Virgin Records."Brian Lane nakonec doporučil kapele zaměřit se na kytaristu a skladatele Roberta Berryho. Tento kalifornský hudebník žijící v Anglii, se snažil vytvořit skupinu s Carl Palmerem, a byl "vybídnut" Howem a Lanem, aby se připojil k GTR. Před vstupem do studia byla ale ještě jedna oběť. Když se Hackett rozhodl, že se již neobjeví v Devonu pro psaní a demo nahrávání další desky, Mover pochopil, že jeho budoucnost u GTR je bez jeho podporovatele sečtena. Takže z důvodu toho, že byl naštvaný z obou pro jejich hloupost a i nadále byl loajální s Hackettem, proto Mover neměl dále v úmyslu pokračovat bez něj. A tak odešel z kapely a jeho místo zaujal Nigel Glockler, bubeník známý hlavně z práce s heavy metalovou kapelou SAXON. 
Jisté bylo jen to, že label Arista se zajímal pouze o to, aby skupina vstoupila do studia k nahrání nového
alba s Downesem, který se znovu chystal převzít producentské povinnosti. Nicméně Howe si byl také vědom toho,
že skupina nemůže dále pokračovat se stejným názvem a zvažovali několik možností nového názvu, jedním z nich
byl i "Steve Howe and Friends", ale ten nebyl zrovna vhod. Po nějaké době se zdálo, že nová skupina by se
mohla jmenovat "Nero And The Trend", což bylo později zkráceno na NEROTREND.
Nicméně potíže vyvstaly v důsledku vnitřních sporů v rámci skupiny. Během natáčení nového alba však došlo
ke konfliktu mezi Berrym, který chtěl zpívat ve vlastních zkomponovaných skladbách a dosavadním vokalistou
Baconem a doufal, že půjde o kytarově orientované album. Nicméně i tento záměr alba (opět!) byl zředěn,
když album po vypadnutí ze studia bylo více podobající se AOR-stylu.Druhé album nikdy oficiálně nevyšlo, i když kopie nahraných skladeb, byly již dávno v oběhu mezi sběrateli a koůují mezi imi dodnes. Kromě toho CD bylo vydáno u neznámé japonské nahrávací společnosti "Elements Of Crime" prostě nazvané "Nerotrend", které uvádělo skladby, která byly skupinou autorizovány. Oficiálně ale nebyly žádné zprávy či zvěsti o tom, že by originály byly v rukou Steve Howea a nebylo žádné jejich vydání v dohlednu. Nicméně většina skladeb se objevila na různých albech, které se týkaly členů Nerotrend (GTR) v pozdějších letech.  Některé skladby mohou být slyšet i na oficiálních nahrívkách, a jsou následující: Steve Howe použil dvě skladby nahrané na svých sólových albech. Instrumentální verze "Running The Human Race" se objevila na jeho sólové albu "Turbulence", zatímco "Birthright" a "Red And White" se obě nalezly na albu "This World's Big Enough". Skladba "Birthright", která je připsána Max Baconovi, se také objevila na albu uskupení Anderson, Bruford, Wakeman, Howe. Max Baconovo sólové album "The Higher You Climb" (1995, Now And Then, NTHEN23), uvedlo demo nahrávky "Hungry Warrior" a "No One Else To Blame" nebo koncertní "I Know What I Like" a "Roundabout", jenž kapela GTR nahrála na turné v roce 1986. Robert Berry zaznamenal čtyři skladby, které napsal a nahrál s Nerotrend, jsou to "No One Else To Blame" (na Pilgrimage To A Point), "Eyes" (na In These Eyes), "Young Blood" (na Takin' It Back) a "You Can't Do That" (na Back To Back).  Co dělají dva zakládající pilíře této uměle vytvořené skupiny dnes? Steve Hackett se již několik let opět věnuje sólové dráze a na bývalou kapelu nevzpomíná v dobrém. Druhý Steve se vrátil ke své původní kapele Yes a sklízí s ní zaslouené úspěchy. A na závěr ještě přehled zastávek jejich turné z roku 1986:
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Max Bacon (Vocals)
Steve Hackett (Guitars)
Jonathan Mover (Drums)
Steve Howe (Guitars)
Phil Spalding (Bass, Vocals)
Robert Berry (Guitars, Vocals)
Nigel Glockler (Drums) |
  Vocals Max Bacon je britský rockový zpěvák. V první polovině 80. let byl vedoucím méně známých kapel jako Moby Dick, Nightwing, Phenomena nebo Bronz. Je známý především jako sólový vokalista superskupiny GTR z 80. let 20. století. Nebyl však schopne naplno rozjet svoji solidní sólovou kariéru, postavené na neosobním výrazu hlasu a průměrné písňové dovednosti. Jeho dvě sólová alba se skládají ze sbírek demo nahrávek a nevydaných relací. Velmi záhy v jeho kariéře podepsal nahrávací smlouvu, která je vydala na milost jeho gramofonové společnosti, kdo se s ním často zacházelo jako se zaměstnancem, vhodným pro jakoukoliv práci po ruce. Stále neznámý naskočil mezi členy kapely Nightwing a zpíval na jejich třetím "Stand Up And Be Counted" (1983) a čtvrtém albu "My Kingdom Come" (1984). K progresivnímu metalu směřující Nightwing a jeho vlastní zdatná technika jej charakterizovaly za art rockového zpěváka. Po krátkém záskou u Bronz, se Bacon stal členem superkapely GTR. Jejich debut z roku 1986 by byl jejich jediným albem, ale krátká životnost skupiny dala Baconovi šanci na turné po světě, vystupování v arénách a vychutnání si vysokého profilu, který by nikdy nepoznal. Také mu to přineslo jeho jedinou hitovou skladbu "When the Heart Rules the Mind." Od druhé poloviny 80. let Bacon spolupracoval s různými muzikanty jako např. Mike Oldfield nebo Steve Howe. Nahrál dvě alba s Mike Oldfieldem - "Islands" (1987) a "Earth Moving" (1989). Bacon zpíval na albu Mike Oldfielda "Islands" (1987), které v americké verzi uvedlo menší hit "Magic Touch" a koprodukoval je Geoff Downes. Objevil se také na projektu Phenomena 2. Bacon objevil jako soutěžící na ITV talentové soutěži "New Faces" pořádané Marti Cainem s hostujícími porotci Chris Tarrantem a Nina Myskow. Bacon se dostal do finále v roce 1988, kde předvedl skladbu "The Hunter", ale nevyhrál. Mezitím se snažil dát dohromady kapelu s Geoffem Downesem, Scottem Gorhamem z Thin Lizzy, Mike Sturgisem 21 Guns a ex-členem GTR Philem Spaldingem. Třebaže skupina nahrávala několik studiových zkoušek, žádné album se neuskutečnilo. Některé z těchto skladeb se objevily na prvním sólovém albu Bacona "The Higher You Climb", vydaném v roce 1995 v limitovaném vydání, spolu s některými ukázkami z nevydaného druhého alba GTR. Druhou "From the Banks of the River Irwell" (2002) pak nahrál o mnoho let později v roce 2002. Druhé album představilo materiál složený podle Downese dříve u skupiny Asia pod vedením kytaristy Johna Payne. Od konce 90. let Bacon odešel do svého rodného Cheshire (Anglie), kde vystupoval s místními hudebníky. Bacon pak opustil hudební průmysl a pořídil si hospodu s názvem Koruna v Knaresborough, North Yorkshire, Anglie. Max nyní vlastní a provozuje hospodu The Wheatsheaf v malém městečku Egremont v západním hrabství Cumbria. Přesto se Bacon vrátil k jeho bývalé kapele Bronz a zahrál si s nimi na Hard Rock Hell festivalu ve Walesu v listopadu 2011. | |
 (Narozen 12. února 1950 v Londýně, Anglie, Velká Británie) Je to britský zpěvák-skladatel a kytarista, který získal důležitost jako člen britské progresivně rockové skupiny Genesis, do které přišel v roce 1970 a odešel v roce 1977 věnovat se sólové kariéře. Hackett společně s Genesis vydal šest studiových, tři živá alba a sedm singlů. S Genesis, Steve hrající na kytaru, produkoval některé z nejpamátnějších okamžiků, od citlivosti jeho akustického zvuku na "Horizons" na "Blood On The Rooftops" k dramatickému sólu rockové kytary na "Firth of Fifth" a "Fountain of Salmacis". Jakmile se pustil do sólové kariéry, rozvinul svůj výjimečný rozsah, tlačí hudební hranice do zajímavých oblastí, vynalézá nové zvuky a také techniky, jako jsou 'tapping'. Jeho sólová kariéra šla od úspěchu k úspěchu a do poloviny osmdesátých let nejen díky známému hitu 
Cell 151, ale i díky Steve Hackett a Steve Howe super skupině GTR, velmi úspěšné v Americe. Po GTR Steve pracoval s řadou dalších
renomovaných hudebníků, jako jsou Paul Carrick, Bonny Tyler, John Wetton a Brian May, který připsal Steve jako časný vliv. Steve
pokračoval v produkci hitového alba Genesis Revisited. Šel ještě dál zpátky do jeho kořenů "Blues With a Feeling", když bude nadále
napadat jeho vlastní 'horizons' s úžasně eklektickým mixem zvuků, žánrů a smyslu pro exotiku, která vzrušuje mnoho jeho následovníků
dodnes. | |
 (Narozen 4. května 1963, Peabody, Massachusetts, USA) Byl členem nebo hrál s: Marillion (1983-1983), GTR (1985-1987), Fuel (1997-1998), Alice Cooper Byl vychováván v malém městě zvaném Peabody, ležícím na sever od Bostonu. Hrát začal až celkem pozdě ve třinácti letech. Dopracoval se postupně ke své první soupravě a neustále se vracel se při cvičení vracel ke svým oblíbeným archívům a bubeníkům. Ovlivnil jej hodně anglický progresivní rock a američtí umělci jako Frank Zappa, Todd Rundgren a The Tubes. Jeho příští sestava bicích se postupně měnila doplněna o další činely a druhý kopací buben. Nepřál si hrát lokálně nebo jamovat pouze s přáteli, ale stále více se učil a zdokonaloval sám. To jej vedlo k tomu, že si skládal různě laděné bicí. Soustřeďoval se hlavně na bubínky, glock a vibes, což mu přišlo velmi vhod, když přijel nabízet své služby jako jeden z mnoha neznámých hráčů z New England, "The Incredible Two Man Band" (=Neuvěřitelná dvoučlená skupina), známá pod zkratkou ITMB. Není třeba připomínat, že nová souprava nyní už zahrnovala tympány, říjen, syndrums a gong... Po krátké zastávce na Berklee College of Music, se rozhodl učit mimo školu a nakonec pobíral soukromé lekce u Garyho Chaffee. Po šesti měsících práce u Garyho se objevilo hodně všemožného hudebního materiálu, nahraného během několika místních setkání, a byl ochoten se přestěhovat do Londýna. Londýn se ukázal být tím pravým místem, kde navázal různé setkání a kontakty (Mike Corby/Toyah/Marillion). Mimo jiné stál u zrodu kapely Marillion !!!!! Mover se připojil k neo-progresivní rockové kapelé Marillion v září 1983 a okamžitě s nimi odletěl do Německa odehrát koncert, aniž by s nimi udělal nějaké zkoušky (je zaznamenan na živé verzi písně "For All Cucumber Lovers"). Pak zamířil rovnou do Rockfield Studios ve Walesu, kde pomáhal nahrávat demo materiál pro jejich druhé studiové album Fugazi. Byl již čtvrtým bubeníkem od začátku roku, ale do měsíce měsíce kapelu opustil kvůli nepřátelství vůči němu ze strany zpěváka Fishe. Mover se spolupodílel na skladbě "Punch a Judy". 
Jeho kontakty jej pak konečně přivedly k někomu, kdo stál za pozornost, a to k Steve Howeovi (YES) a Steve Hackettovi (GENESIS). Tohle setkání
vedlo ke zformování skupiny GTR.Později se vrátil zpět do Států v roce 1988. Tam jej především proslavila spolupráce s Joem Satrianim a Stevem Vai. Později hrál také s hudebníky jako Alice Cooper, Corey Glover z Living Colour a Joem Taffolou, Everlast, The Tubes, Mick Jagger, Steve Howe, Peter Frampton, Oleander, Celine Dion, Elton John, Stuart Hamm, They Might Be Giants, Frank Gambale, Mike Oldfield, Steve Hackett, Beastie Boys, Joe Satriani, Derek Sherinian, Joe Lynn Turner, Dave Koz, Jan Hammer, Jimmy Barnes, Alan Friedman, Bernardo Lanzetti (z PFM - Premiata Forneria Marconi) a mnoha jinými. V letech 1995-2012 Mover vlastnil a provozoval jedno z newyorských nejlepších state-of-the-art nahrávacích studií s názvem Skyline Recording Studios NYC, které hostilo různé špičkové umělcé, myzi jinými Steely Dan, Billy Joel, Patti Smith, Avril Lavigne, Shakira, Dudu Fisher, Jake Shimabukuro, Flo Rida, Gov't Mule, David Byrne, Jessica Simpson, Fuel, Natasha Bedingfield, Mariah Carey, Kazumi Watanabe, Wu-Tang Clan, Madonna, The B-52, David Bowie a jiní. Web stránka: http://www.jonathanmover.com/ | |
 (Narozen 8. dubna 1947, Holloway, sev. Londýn, Anglie, Velká Británie) Steve Howe si svoji pověst virtuózního kytaristy vysloužil dlouholetým působením u art-rockových Yes, ze kterých začátkem 80. let přešel do nově utvořené superskupiny Asia. Tuto úspěšnou čtveřici opustil v roce 1984 po neustálých třenicích se zpívajícím baskytaristou Johnem Wettonem. | |
 (rodným jménem Philip Trevor Spalding) (Narozen 19. listopadu 1957, London, United Kingdom zemřel 5. února 2023) Phil byl britský baskytarista. Spalding je nejznámější jako studiový basista a hráč na basové kytary Fender Precision. Objevil se na albech Mika Oldfielda "Crises", "Islands" a "Earth Moving" a byl členem Oldfieldovy živé kapely. Byl také členem GTR, kytarové superskupiny postavené kolem Steva Hacketta a Steva Howea, jejichž jediné stejnojmenné album vyšlo v roce 1986. Hrál a objevoval se i s dalšími výkonnými umělci jako Mick Jagger, Seal, Orchestral Maneuvers in the Dark, Elton John a Randy Crawford. V raném věku byl úspěšným dětským modelem a objevil se v televizní reklamě na Smiths lupínky. Spalding byl operátorem počítačů pro high street banky před tím, než se připojil k rockovému umělci Bernie Tormemu v roce 1976. Později se přidal k The Original Mirrors před zahájením spolupráce s Toyah v prosinci 1980. S kapelou Toyah pak byl od prosince 1980 až do roku 1983, kdy s touto kapelou nahrál několik alb, skládal pro ně, včetně písně "Dawn Chorus", a účastnil se s nimi i několika turné. Po hudebním rozchodu s Toyah se stal členem superskupiny GTR, kde byl autorem skladby "Reach Out (Never Say No)", také hrál s multiinstrumentalistou Mikem Oldfieldem na albech "Crises", "Islands" a "Earth Moving". Později spolupracoval s dalšími hudebníky, včetně Robbieho Williamse, Micka Jaggera nebo Kylie Minogue, Michel Polnareffa, Suggse, Rogerem Taylorem, Randy Crawford, Marcella Detroit, Geri Halliwell, Mel C, Rogere Chapmanem, Ray Charlesem, Judie Tzuke, Sealem a mnoha a mnoha dalšími. 
Jako někdo, kdo byl dříve postižen hepatitidou C, se 28. července 2008 objevil na BBC Oxford, aby podpořil testování
vakcíny proti této nemoci. Spalding založil ve Swindonu skupinu na podporu pacientů s názvem Hep C Positive a spolupracoval
s charitativní organizací Liver4Life na zvýšení povědomí o hepatitidě C.Spalding také nahrál všechny basové skladby na studiovém albu The Lion King. V roce 1996 byl basistou skupiny Orchestral Manoeuvres In The Dark, se kterou vydal album "Universal". V únoru 2012 se připojil ke kapele Simona Townshenda na turné po Velké Británii "Secret Weapon" konané na podporu alba "Looking Out, Looking In". Spalding hrál na baskytaru s The Who na jejich propagačních akustických koncertech v Pryzm v Kingstonu v Londýně dne 12. února 2020. Spalding byl také svobodný zednář a byl členem Westminster City School Lodge č. 4305. Poslední dobou by Phil zaneprázdněný PSO (PHIL SPALDING ORCHESTRA), se kterým se v posledních letech rozhodl oživit to, co hrál s Oldfieldem, a také začal psát paměti o svém působení s Mikem Oldfieldem.
Steve Hackett, Toyah, Geoff Downes a Fish vzdali hold baskytaristovi Philu Spaldingovi. "Je mi smutno, když slyším o smrti Phila Spaldinga," zamyslel se Steve Hackett na Twitteru. "Byl to milý chlapík a skvělý baskytarista v GTR. Byl také ve škole s mým bratrem Johnem." "Je smutné slyšet o úmrtí Phila Spaldinga," dodal hráč na klávesy Yes Geoff Downes. "Velmi talentovaný baskytarista a všestranný skvělý člověk, se kterým jsem měl to potěšení pracovat na albech GTR a několika dalších projektech." "Moje nejhlubší soustrast rodině a blízkým Phila Spaldinga," řekla Toyah Wilcox. "Byl jedním z nejlepších baskytaristů a umělců všech dob. Je to smutná smutná doba." "Phil běhal a hrál si se spoustou démonů a celou cestu s nimi bojoval," napsal Fish. "Prošel si některými zlými a těžkými časy, ale stal se krásným, starostlivým a přemýšlivým člověkem, který zaplatil vysokou cenu za svůj dřívější život jak v přátelství, tak v dlouhodobém zdraví. Nikdy jsem nemohl odpustit jeho usměvavou tvář a nikdy mi neudělal nic špatného. S mnoha byl dobrým přítelem a také jedním z nejlepších baskytaristů, které jsem kdy poznal. Skutečný charakter, malý kouzelník a úžasný chlap." | |
 Robert Berry patří k jedním nejlepších amerických hudebníků, pochází z oblasti San Franciského zálivu. Zpívá, hraje na kytaru, klávesy i bicí. Vystudoval San Jose State University s tutulem bakalář umění se zaměřením na hudbu. Jeho rodiče byli hudebníci a také vlastnil populární hudební obchod v San Jose, CA. Ve své první kapele hrál již ve věku 12 let. Později v polovině 70. let založil kapelu s názvem HUSH a nahrál s nimi tři desky, než se rozpadla v roce 1985. V tomto období také založil vlastní kapelu Robert Berry Band a v roce 1985 také vydal své první sólové album "Back to Back". Na jaře v roce 1986 byl pozván Carlem Palmerem, aby se připojil k supergroup GTR po odchodu Steve Hacketta. Jelikož měsíce strávené s tímto outfitem nevedly k žádnému albu, nakonec byl Berry pozván, aby se připojil k Palmerovi a Keith Emersonovi pro nové ELP album, aby nahradil Grega Lake v ELP. Stejně jako u jiných nahrávek, na nichž není Greg Lake, použili jiný název kapely pro tuto příležitost, a to "3". A tak v roce 1988 vyšlo album pouze v této alternativní verzi ELP jako "To The Power of Three". S Emersonem a Palmerem dělal i velké severoamerické turné. Příštích několik let byl nečinný pokud jde o vydávání materiálu, ale v roce 1993 vydal svoji druhou sólovou desku "Pilgrimage To A Point", následovanou "In These Eyes" v roce 1995 a "Takin' It Back" v roce 1996. Další sólové album se opozdilo, neboť byl měl plné ruce práce s novou kapelou, projektem Alliance spolu s Gary Pihlem, Alanem Fitzgeraldem a Davidem Lauserem. Robert je také od roku 1996 také členem The Greg Kihn Band. O několik let později se Berry připojil ke kapele Ambrosia a byl jejich koncertním bubeníkem téměř 2 roky. Současně také dokončoval materiál pro své páté sólové album. V roce 2001 byla tato nahrávka, inspirované literární dílem autora Roberta Jordana, vydána jako jako soundtrack "The Wheel Of Time". 
V roce 2004 nastal u něj čas přestoupit do nových hudebních sfér po téměř dvou desetiletích, kdy se pohyboval v hudbě na pomezí AOR a
progresivního rocku. V těch letech ale také působil jako jako producent a produkoval hudbu pro umělce s různým zaměřením. Jedním z žánrů,
o který se začal nejvíce zajímat, se stal ska. V roce 2004 pak sestavil novou kapelu Schleptones, kde ska, je inspirativní stylistický
výraz jako polka a více či méně úzce souvisí s žánrem punk, to jsou jeho hlavní ingredience - a akordeon pak hlavním nástrojem. Jejich
první CD bylo vydáno v roce 2007.S obě projekty kapel, Aliance byla stále velmi aktivní, se Berrymu ještě podařilo najít čas starat se po svoji sólovou kariéru. Kompilace "Best Of" vyšla v roce 2006, zatímco rok 2007 byl vymezen pro jeho kapelu Alliance, rok 2008 viděl nové studiové úsilí obou kapel a Berry jako sólový umělec vadal album "The Dividing Line", svoji šestou desku, za kterou si vysloužil dvě nominace na Grammy, stejně pozvedl nový zájem o jeho umělecké aktivity. Vydal i vlastní sólovou desku "Prime Cuts." Mezi hosty, kteří se na něm uvedli jsou Steve Howe (YES), Jordan Rudess (Dream Theater) a Simon Phillips (TOTO). Od roku 2010 Robert Berry je členem kapely December People, v níž hraje s kytaristou Boston Gary Philem. Web: http://www.robertberry.com/ | |
 (Narozen 24.ledna 1953, Hove, East Sussex) Je anglický bubeník z heavy metalové kapely Saxon. Jeho první profesionální hudební představovala britská kapela Krakatoa, po které se věnoval studiové práci. Ke kapele Toyah WILLCOX se přidal na konci roku 1980. V roce 1981 si bubeník Saxon Pete Gill potranil jednu ruku a Glockler, dávný přítel manažera Saxon (který hrál na basu v Krakatoa) jej nahradil. Ten kapelu opustil na jaře roku 1987, kdy se připojil k superskupině GTR. Do Saxon se ale vrátil na konci roku 1988. V letech 1992 až 1996 vypomáhal s bicími i kapele ASIA a nahrál i několik desek s Paul Di'Anno. V roce 1998 po natržení svalů v oblasti krku a ramen mu lékaři nedoporučovali hrát na bicí a byl nahrazen německým bubeníkem Fritzem Randow, ale on pokračoval s kapelou dále skládaním materiálu na následujících albech. V roce 2001 nahrál sólové album s kytaristou Saxon Doug Scarrattem "Mad Men And English Dogs". Poté, co Jörg Michael opustil Saxon, aby se vrátit ke Stratovarius, Glockler byl přivítán zpátky do náruče Saxon v roce 2005. |
|
|
|
1987 / 1997 Nerotrend 1986 / **** GTR 1985 / **** Debut Album Sessions |
**** / **** GTR live (DVD) 1986 / **** Roundabout **** / **** Brief Encounter 1986 / 1997 Genesis Of Hunter 1986 / 1997 Live King Biscuit King Biscuit 1986 / **** The Making Of GTR (DVD) |
|
OFICIÁLNÍ NAHRÁVKY: • When The Heart Rules The Mind/Reach Out (Never Say No) Arista Records 7" single GTR1 (Also issued as an extremely limited edition with fold out "Family Tree" style sleeve) • When The Heart Rules The Mind/Reach Out (Never Say No)/Sketches In The Sun/Hackett To Bits Arista 12" single GTR121 • When The Heart Rules The Mind/Reach Out (Never Say No) Arista 7" Picture Disc GTRSD1 • GTR Arista LP 207 716 • GTR Arista CD ARCD 8400. • When The Heart Rules The Mind (Promotional Video). • The Making Of GTR (Official Video) • The Hunter (Promotional video) • Munich Alabamahalle September 22 1986 (UK cable TV live broadcast and interview) • American Bandstand (performance of both When The Heart... and The Hunter) • "First Run" UK Cable TV broadcast with both Steves as guest VJ's | |
 Nahrávali: Steve Howe - Guitar Robert Berry - Guitar, Vocals Max Bacon - Vocals Phil Spalding - Bass Nigel Glockler - Drums |
Nerotrend1987/1997, Elements Of Crime Skladby: 01. Young Hearts (5:46) 02. These Eyes (4:07) 03. Loneliness (3:53) 04. Young Blood (4:26) 05. You Can't Do That (4:07) 06. Endless Nights (4:17) 07. Young Hearts (4:36) 08. Hungry Warrior (4:12) 09. Away (also called No One Else to Blame) (4:59) 10. Sharp on Attack (instrumental) (3:26) 11. Listen to the People (3:52) 12. Running the Human Race (4:43) 13. This World's Big Enough (3:47) Celkem: (56:11) Robert Berry zpívá hlavní vokál na prvních 6 skladbách, zatímco Max Bacon zpívá hlavní vokál na dalších 6 skladbách, kromě Sharp On Attack, což je instrumentálka. |
|
Třebaže nikdy oficiálně nevydané, jedná se o druhé album skupiny GTR, nebo také Nerotrend, jak ji později
nazývali, dlouho kolovala neoficiálně mezi sběrateli. Japonský label Elements Of Crime je vydal po názvem
Nerotrend na CD. | |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion |
GTR Vyšlo 1986, Arista LP 207 716 Arista CD ARCD 8400 Skladby: 01. When The Heart Rules The Mind (5:29) 02. The Hunter (4:58) 03. Here I Wait (4:57) 04. Sketches In The Sun (2:33) 05. Jekyll and Hyde (4:44) 06. You Can Still Get Through (4:58) 07. Reach Out (Never Say No) (4:06) 08. Toe The Line (4:30) 09. Hackett To Bits (2:10) 10. Imagining (5:53) Celkem: (44:11) Recorded at Townhouse Studios, London Performed and arranged: Hackett/ Howe/ Bacon/ Spalding/ Mover Produced: Geoffrey Downes Engineered: Alan Douglas |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion |
Debut Album Sessions Vyšlo 1985, Arista Skladby: 01. Welcome To Steve's Place Baby (3:08) 02. Don't Throw Away Your Time (Version 1) (4:44) 03. Don't Throw Away Your Time (Version 2) (4:39) 04. Wasteland (1:56) 05. Sketches In The Sun (1:52) 06. Hackett To Pieces (1:17) 07. Blood On The Rooftoops (0:57) 08. Masquerade Demo (2:21) 09. Sharp On Attack (3:34) 10. Hungry Warrior (4:18) 11. No One Else To Blame (5:09) 12. Suddenly You're There (4:35) 13. Love We Share (4:29) 14. Running The Human Race (4:43) 15. Talkin' Bout You (3:57) 16. Young Hearts (4:03) 17. Make A Stand (4:38) Total Time: (60:20) |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion |
GTR live Vyšlo ****, Japonsko, Arista Skladby: 01. Jekyll And Hyde 02. Here I Wait 03. The Hunter 04. When The Heart Rules The Mind 05. Prizefighters 06. Imagining 07. Hackett To Bits (edit) 08. Roundabout 09. You Can Still Get Through 10. Reach Out (Never Say No) Celkem: (xx:xx) Performed and arranged by Hackett/Howe/Bacon/Spalding/Mover Díky neustávající nostalgii a díky japonskému úsilí se objevila tato nahrávka. DVD zachycuje další éru v kariéře Steve Howea. Tentokrát je to jeho krátkodobý flirt s AOR super skupinou GTR. Toto představení bylo původně natočeno a vysíláno v Německu a je převzato z vysílání televizního koncertu v Alabamahalle v Mnichově ze dne 22.září 1986. |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion Přebal je z vydání z roku 2001 |
Roundabout Vyšlo 1986, 1986/1997, Japonsko, Arista Skladby: 01. Jekyll and Hyde (5:47) 02. Here I Wait (5:55) 03. Prizefighters(5:16) 04. Imagining (7:12) 05. Hackett To Bits (2:21) 06. Spectral Mornings (3:56) 07. I Know What I Like (6:23) 08. Sketches In The Sun (2:44) 09. Pennants (4:30) 10. Roundabout (8:38) 11. The Hunter (6:44) 12. You Can Still Get Through (6:54) 13. Reach Out (Never Say No) (5:53) 14. When The Heart Rules The Mind (6:03) Celkem: (78:25) Performed and arranged by Hackett/ Howe/ Bacon/ Spalding/ Mover První nejoriginálnější superskupina! Zformovali ji Steve Hackett z Genesis a Steve Howe z Yes. Přímo vražedná verze skladby YES "Roundabout!" nahraná živě 19. července 1986 ve Wiltern Theater v Los Angeles, CA. |
  Nahrávali: Steve Hackett - Lead Guitars, Acoustic Guitar and Backing Vocals Steve Howe - Lead Guitars, Steel Guitar, Acoustic Guitar and Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion Phil Spalding - Bass Guitar Special Guest: Matt Clifford - Keyboards |
Brief Encounter Vyšlo */*, Arista Skladby: Steve Hackett Acoustic Set 101. Cucoon Cocoon / Black Light (3:35) 102. Time Lapse at Milton Keys (2:53) 103. Untitled (2:42) 104. Andante in C (1:37) 105. Horizons (2:50) Steve Howe Acoustic Set 106. Surface Tension (3:13) 107. Mood For A Day (3:48) 108. Ram (2:32) 109. Second Initial (2:52) 110. Unknown (1:40) 111. Country Mix (2:03) 112. Clap (4:20) Hackett and Howe Duet Piece 113. From A Place Where Time Runs Slow (4:14) GTR Set 114. Jeckyll & Hyde (5:39) 115. Here I Wait (5:39) 116. Prizefighters (5:42) 117. Imagining (7:48) 118. Hackett To Bits (2:28) 201. Spectral Mornings / After The Ordeal (4:05) 202. In That Quiet Earth (1:56) 203. I Know What I Like (4:14) 204. Toe The Line (5:08) 205. Sketches In The Sun (2:56) 206. Pennants (5:11) 207. Roundabout (8:55) 208. The Hunter (5:55) 209. Band Introductions (0:56) 210. Reach Out (5:57) 211. You Can Still Get Through (7:27) 212. When The Heart Rules The Mind (7:10) 213. Jeckyll & Hyde (Repeat) (6:25) Celkem: (146:50) Recorded June 28, 1986, Tower Theatre, Upper Darby, PA |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion |
Genesis Of Hunter Vyšlo 1986/1997, Arista Skladby: 01. Jekyll and Hyde (5:47) 02. Here I Wait (5:55) 03. Prizefighters (5:16) 04. Imagining (7:12) 05. Hackett To Bits (2:21) 06. Spectral Mornings (3:56) 07. I Know What I Like (6:23) 08. Sketches In The Sun (2:44) 09. Pennants (4:30) 10. Roundabout (8:38) 11. The Hunter (6:44) 12. You Can Still Get Through (6:54) 13. Reach Out (Never Say No) (5:53) 14. When The Heart Rules The Mind (6:03) Celkem: (78:25) Recorded at Townhouse Studios, London Performed and arranged: Hackett /Howe /Bacon /Spalding /Mover Produced: Geoffrey Downes Engineered: Alan Douglas |
 Nahrávali: Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Max Bacon - Lead Vocals Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals Jonathan Mover - Drums and Percussion Matt Clifford - Keyboards |
Live King Biscuit King Biscuit Vyšlo 1986/28.1.1997 King Biscuit Entertainment, 88021 Seznam skladeb: 01. Jekyll and Hyde (5:47) 02. Here I Wait (5:55) 03. Prizefighters (5:16) 04. Imagining (7:12) 05. Hackett To Bits (2:21) 06. Spectral Mornings (3:56) 07. I Know What I Like (6:23) 08. Sketches In The Sun (2:44) 09. Pennants (4:30) 10. Roundabout (8:38) 11. The Hunter (6:44) 12. You Can Still Get Through (6:54) 13. Reach Out (Never Say No) (5:53) 14. When The Heart Rules The Mind (6:03) Celkem: (78:25) Recorded at Townhouse Studios, London Performed and arranged: Hackett/ Howe/ Bacon/ Spalding/ Mover. Produced: Geoffrey Downes Engineered: Alan Douglas |
Nahrávali:Steve Hackett - Guitar, Synthesizers, Backing Vocals Steve Howe - Guitar, Bass Guitar, Synthesizers, Backing Vocals. Max Bacon - Lead Vocals. Phil Spalding - Bass Guitar, Backing Vocals. Jonathan Mover - Drums and Percussion. |
The Making Of GTR DVD, vyšlo 1986, RCA Skladby: 01. Sketches In The Sun 02. Hackett To Bits 03. When The Heart Rules The Mind Celkem: (30:00) Interviewees: Steve Howe, Steve Hackett, Brian Lane, Geoff Downes, Jonathon Mover, Phil Spalding, Max Bacon Filmed entirely at Town House Studios, London Performed and arranged: Hackett/Howe/Bacon/Spalding/Mover Executive Producer: Abbey Konowitch Producer: Paul Flattery Director Jim Yukic |
|
|
 
     
    |
|
|
|
Historie skupiny: www.twronline.net/issues/twr34/twr34_gtrhistory.htm www.twronline.net/issues/twr71/twr71_gtr.htm www.twronline.net/issues/twr62/twr62_jm_interview.htm http://musicmp3spb.org/artist/gtr.html |
|
|
|
 |
|
mbrezny@centrum.cz© ...a vzkaz autorovi!© |
Poslední aktualizace: 1.4.2019