|
Budka Suflera (anglicky "prompter's box", česky "nápovědní budka") je jedna z nejlepších, nejstarších a nejoblíbenějších
polských rockových kapel, je zárovrň nejdéle nepřetržitě vystupující polská rocková kapela v polském hudebním průmyslu.
V 70. letech bylo mnoho rockových kapel, ale přežily jen dvě - SBB a Budka Suflera. Stylově ji lze zařadit jako symfonic
hard-rock popovou kapelu. Pochází z Lublinu, lubelskie, Polsko a je aktivní více než 45 let, když její historie začínala
rokem 1969. Kapela začínala s progresivním rockovým zvukem a po letech se změnila ve více rock/soft rock. Experimentovali
s blues-rockem a dokonce jej kombinovali s progresivní hudbou, novou romantikou a popem a jejich četné průzkumy přispěly
k vytvoření velkých hitů, které zná téměř každý. Mezi lety 1975 a 1987 skupina vydala osm alb, jako např. "Cień Wielki
Góra" (1975), "Cisza" (1993), "Nic nie boli tak jak życie" (1997), které zahrnovaly hity jako "Jest taki samotny dom",
"Twoje radio" nebo "Takie tango", a různé shortplayery na Polton, Pronit a Polskie Nagrania Muza. Na začátku v kvartetu nebyl žádný hráč na klávesové nástroje, i když mezi jeho zakladatele patřil Romuald Lipko. Pozdější leader a skladatel většiny největších hitů skupiny hrál na baskytaru, zatímco Krzysztof Cugowski - zpěvák, který se měl stát symbolem kapely - stál u mikrofonu. Skupina vystupovala mnohokrát na KFPP v Opole, včetně 13. KFPP (1975) s "Cieniem wielkiej góry", na 15. KFPP (1977) s "Komentarzem do pewnej legendy" nebo na 37. KFPP (2000) s "Bal wszystkich świętych". 01. Rané roky (1969-1974) I když první studiové album Budka Suflera vyšlo až v roce 1974, první etapa v historii, dnes nazývaná "pravěká", začala na podzim roku 1969 v Lublinu. Kapela začala sérií jam sessions mezi zpěvákem Krzysztofem Cugowskim, kytaristou Krzysztofem Brozim, baskytaristou Januszem Pędziszem a bubeníkem Jacekem Grünem. V té době byli všichni její členové středoškoláci. Rodné jméno kapely, extravagantní "Prompter's Box", což je výraz pro "nápovědní budku", vzniklo na podzim roku 1969 při zkouškách a bylo převzato namátkou z anglicko-polského slovníku a před prvním koncertem skupiny bylo vyleštěno na později mnohem známější "Budka Suflera". Byli fascinovaní hudbou Mayalla, Led Zeppelin, Free a Ten Years After, rozhodli založit rockovou kapelu. Přehrávali tehdy cover verze hudebníků jako jsou John Mayall, Bill Withers, Jimi Hendrix a Led Zeppelin, v té době realizovali několik rozhlasových nahrávek a koncertů. V lednu 1970 skupina zahájila spolupráci s lublinským studentským klubem "Arcus", čímž byly ukončeny předchozí problémy s hledáním stálého místa pro zkoušky kapely. V té době byl pátým členem skupiny student prvního ročníku matematiky na UMCS (Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej) - klávesista Witold Odorowicz. Kapela šokovala (a svedla!) lublinské publikum svým ostrým, bluesrockovým zvukem, který neměl nic společného s bigbítem, který ve městě vládl. Později se od blues rocku přeorientovala na hard rock a symfonický rock a začala vytvářet vlastní repertoár v polštině. V létě kapela pobývala na studentském táboře v Giżycku, kde začala připravovat vlastní skladby s tím, že se chtěla odpoutat od hraní coververzí zahraničních kapel. Už na jaře roku 1970 se o takové pokusy pokusili při natáčení v komorním studiu polského rozhlasu Lublin. Vzniklo pět skladeb, z toho tři instrumentální. Texty ke dvěma písním napsali Kazimierz Łojan a začínající studentský básník Aleksander Migo. V té době vystupovala v sestavě Krzysztof Cugowski (zpěv), Krzysztof Brozi (kytara), Witold Odorowicz (klávesy), Jacek Grün (perkuse) a Janusz Pedzisz (baskytara). Z prvních nahrávek natočených v této sestavě se dochovala pouze jedna píseň "George Maxwell's Blues" (hudba W. Odorowicz, text A. Migo), později vydaná v roce 1993 na kompilačním albu "Underground" (1994). Další fázi historie lze nazvat jako "předklasické" období, je poznamenána právě událostí, která se odehrála na konci roku 1970. Po několika amatérských nahrávkách přestává kapela existovat, když byla první Cugowskiho Budka Suflera rozpuštěna. V roce 1970 se totiž tato raná forma kapely rozpadla a Cugowski se rozhodl spojit síly se skupinou Stowarzyszenie Cnót Wszelakich (anglicky Association of All Kinds of Virtues) působící v Milejówě, kterou vedl jeho spolužák, klávesista a skladatel, Romuald Lipko. Kromě nich v kapele vystupovali na kytaru Andrzej Ziółkowski a bubeník Tomaszem Zeliszewski. Tato skupina změnila svůj název na Budka Suflera. Zkoušky kapely probíhaly ve Společenském centru závodu na zpracování ovoce v Milejówě. V repertoáru skupiny tehdy dominovaly písně z repertoáru Johna Mayalla, Led Zeppelin a Free. V této sestavě muzikanti vystupovali až do jara 1971, kdy Cugowski zahájil studia na National School of Music v Lublinu. Skupina čekala na zpěvákův návrat, zatímco pracovala v Lublinském divadle Teatrze im. Osterwy, kde hrála hudbu Seweryna Krajewského ve hře založené na komedii Aleksandera Fredra "Gwałtu, co się dzieje!". V té době se k Budka Suflera připojil kytarista Leszek Wijakowski (ex-Minstrels). Skupina odehrála přes 200 představení, protože hra byla k vidění po mnoho měsíců. Úspěch show jim umožnil pokračovat bez frontmana. Během tohoto období došlo k několika změnám na postu bubeníka, kdy ve skupině pobyli Waldemar Ziółkowski a Kazimierz Grymuza. Nakonec se stálým bubeníkem kapely stal Zbigniew Zieliński. Na podzim roku 1972 se do skupiny vrátil Krzysztof Cugowski a Budka Suflera se přestěhovala do Lublinského komunitního centra. Následující tři roky Budka brousila svůj původní materiál, vznikly tak skici mnoha skladeb ze "Cienia wielkiej góry". 02. První úspěchy (1970-1974) V roce 1974 kapela oficiálně debutovala, kdy po několika členských změnách nakonec v březnu 1974 udělala první velkou nahrávku "Sen o dolinie", což byl cover soulového hitu Billa Witherse "Ain't No Sunshine" a začínala slavnými slovy: "V životě mi to zase nevyšlo...", které zpíval smutným hlasem Cugowski. Stále se však nenašel žádný hit, který by kapele umožnil dostat se do povědomí v celorepublikovém měřítku. Producentem nahrávky byl Jerzy Janiszewski. Přes zpočátku skeptický přístup hudebníků vznikla v únoru 1974. Nahrávka zahrnovala i sbor a sekci smyčcových nástrojů. Píseň s názvem "Sen o dolinie" se zcela novým, existenciálním textem Adama Sikorskiho, se dostala na vrchol rozhlasových hitparád. Píseň získala hodně vysílání v rádiích, ukázalo se, že to byl zlomový bod v kariéře kapely, což vyústilo v nabídku od Polskie Nagrania, gramofonové společnosti, stejně jako četné návrhy koncertů. Kapela začala vystupovat po celé zemi a natočila několik desítek nahrávek pro Radio Lublin. Výsledkem relace bylo více než 20 verzí této písně, z nichž byla vybrána ta, ve které nakonec kvůli chybě bubeníka přestanou hrát všechny nástroje a jen zpěvák pokračuje ve zpěvu. Tato verze byla zahrnuta na kompilačním albu "Underground" (1994). Důležité je, že v té době byl kolébkou a sídlem Budkových muzikantů Lublin (a jeho okolí). Kromě toho zůstali Sufleři tomuto městu věrní až do konce své kariéry. V Lublinu nejen žili, nahrávali a zkoušeli, ale vedli zde i svůj rodinný, společenský a kulturní život. A samozřejmě noční život. Až o pár měsíců později měla kapela další hit, když na podzim roku 1974 kapela nahrála píseň s názvem "Cień wielkiej góry" - tentokrát zcela originální skladbu, kterou pro kapelu složili Lipka a Cugowski. Skladba byla inspirovaná smrtí polských horolezců Zbigniewa Stepka a Andrzeje Grzązeka v Himalájích v roce 1973 na ledovci Batal, pohřbení ledovou lavinou. Píseň se okamžitě stala hitem a od té doby se objevila na mnoha kompilacích a živých albech. V listopadu 1974 nahráli skladbu "Lubię ten stary obraz" a počátkem roku 1975 "Memu miastu na do widzenia". Byla to poslední píseň za účasti Zbigniewa Zielińského, který kapelu opustil. To odstartovalo další etapu historie, když v březnu 1975 Zielińského vystřídal Tomasz Zeliszewski, dříve bubeník tarnovské skupiny Vabanque. Tak vykrystalizovala klasická sestava kapely (Cugowski, Lipko, Ziółkowski, Zeliszewski), která o dva měsíce později natočila debutové album "Cień Wielki Góra". Od té chvíle se dá mluvit o "klasickém" období Budka Suflera. První a zřejmě i nejlepší studiové album s názvem "Cień wielkiej góry" podle své první skladby vyšla v roce 1975. Všechny písně na albu napsali ve spolupráci Cugowski a Lipko. Album přineslo i několik příspěvků od Czesława Niemena, který hrál na svůj Moog syntezátor, v té době v Polsku vzácném, psychedelické instrumentální části v majestátním rckovém aranžmá s názvem "Szalony koń". Zbývající části nahrál Marek Stefankiewicz, protože Niemen byl požádán inženýrem před koncem relace, aby opustil studio. Tato šestidílná skladba trvala přes 19 minut a zabírala celou stranu B studiové desky. Rozhlasové hity "Sen o dolinie" a "Memu miastu na do widzenia" se na album nedostaly. První z nich byl odmítnut nahrávací společností, protože to byl cover zahraničního umělce a nahrávací společnost by za ni musela zaplatit tantiémy. Scházela i skladba "Memu miastu na do widzenia", protože tuto píseň celou napsal Lipka a muzikanti se již dříve dohodli, že debutové album bude obsahovat pouze skladby napsané dvojici Cugowski a Lipko. Naopak se realizoval nápad na poslední chvíli zařazením písně "Jest taki samotny dom". Nutno podotknout, že k hostování na albu byla přizvána byla i ženská vokální skupina Alibabki. Součástí byla i sekce smyčcových nástrojů. Skupina představila několik návrhů přebalů alba, ale všechny byly odmítnuty hlavním umělcem Polskie Nagrania. Nakonec se Romuald Lipko rozhodl, že obal bude zcela bílý, uprostřed zůstane pouze název a název kapely. Na zadní straně jsou fotografie hudebníků, které pořídil lublinský fotograf Leo Sarnecki. Premiéra alba byla úspěšná. Píseň "Cień wielkiej góry" obsadila první místo a samotná kapela získala v roce 1974 v žebříčku Scout Radio titul "Polská kapela roku - 1974". Již po pár dnech prodeje byly všechny zásoby vyprodány. Po velkém úspěchu debutového alba, se Budka Suflera ocitá v jednom kole. Úspěch prvního alba skupiny vedl skupinu k turné ve východním Německu, o rok později úspěšně vystoupila i na festivalu v Drážďanech. V NDR také vznikly německé texty k několika hitům Budka Suflera, které napsali Bernd Maywald, Kurt Demmler a Kirsten Steinckert. Jeden koncert střídá druhý, ohromnou popularitu získává kapela na turné v tehdejší NDR (východní Německo). Se svým progresívním rockem sklízejí velký ohlas mezi posluchači Rádia NDR a nahrávají m.j. i v německém jazyce (v době koncertování v západní Evropě). V NDR bylo zaznamenáno několik německých verzí největších hitů kapely. Od labelu Amiga existovaly plány na vydání alba v Německu, ale všechny pokusy vydat album v Německu selhaly kvůli logistickým potížím ve fázi nahrávání, protože Krzysztof Cugowski se v domluveném termínu na nahrávání nedostavil, a když nahrávací společnost navrhla druhý pokus, ale kapela se vrátila z intenzivního vyčerpávajícího turné, které skončilo těsně předtím, a zpěvák hned nemohl zúčastnit natáčení. Tato epizoda ovlivnila Cugowskiho následný odchod z kapely. 03. Cugowskieho odchod (1976-1978) Počátkem roku 1976 vychází druhé album Budka Suflera pod názvem "Przechodniem byłem między wami", ale úspěch svého předchůdce se neopakoval. Styl alba je zasazen do symfonického rocku. Ačkoli skupina původně plánovala zahrnout písně, které již dříve debutovaly v rádiu, nakonec bylo rozhodnuto použít pouze premiérový materiál. Proto je na albu pouze šest skladeb. Skupina za to vyhrála své první zlaté album. Texty Adama Sikorského sehrály velkou roli v úspěchu prvních dvou alb. Na desce "Przechodniem bylem miedzy wami" se ke kapele přidává Szczodorowski. I přes tak úspěšný začátek skupině rychle docházel dech. Již po pár letech začala mezi hudebníky nedorozumění, která na konci roku 1977 vyústila ve zpěvákův odchod. V roce 1977 se nedorozumění mezi zpěvákem a ostatními hudebníky vystupňovalo, když požadoval, aby bylo před název kapely uvedeno jeho jméno. Pod hlavičkou Krzysztof Cugowski & Budka Suflera kapela vystoupila mimo jiné během 15. KFPP v Opole, provedení písně "Komentarz do pewnej legendy". Krátce nato Romuald Lipko Cugowskiho vyhodil z Budka Suflera, který zahájil sólovou kariéru. Od 1. ledna 1978 kapela tak neměli zpěváka. Po Cugowskiho odchodu přešel Lipko na klávesové nástroje, na baskytaru jej nahradil Andrzej Ziółkowski a novým kytaristou se stal Jan Borysewicz, pozdější leader Lady Pank. Na postu zpěváka jej v roce 1977 nahradil Stanisław Wenglorz, bývalý zpěvák skupiny Skaldowie. Objevil se ale pouze v několika skladbách, z nichž vydala pouze čtyři - "Rozmowa", "Kula nocnego światła", "Ślady na piasku" a "Życiowy numer". Ve stejném roce skupina rezignovala na spolupráci s Wenglorzem s tím, že nebyl schopen obstát jako rockový zpěvák. Navíc se Wenglorz dostal do konfliktu s Janem Borysewiczem, což byl další důvod projeho odchod z kapely. Nakonec se stal frontmanem skupiny Romuald Czystaw, který předtím působil v kapele Zbigniewa Hołdyse Dzikie Dziecko. Czystaw sice nedosahoval pěveckých kvalit Cugowského, přinesl však do kapely nový svěží vzduch a pohodovou atmosféru. 04. S frontmanem Czystawem (1978-1982) První písně, které nahráli Budka Suflera s Romuladem Czystawem, byly coververze rockových klasik, včetně "Baker Street" od Gerryho Raffertyho, "Give A Little Bit" od Supertramp, "The Way It Is" od Chicken Shack a "I Want You (She's So Heavy)" od Beatles. Později pod nátlakem kapela začala realizovat nápad Stanisława Cejrowského - albový triptych věnovaný olympiádě v Moskvě. Album Budka Suflera s názvem "Na brzegu światła" bylo poprvé v Lipkově profesionální kariéře, kdy složil hudbu k již napsaným textům. Kapela nezařadila toto album do své diskografie, protože bylo nahráno pro zvláštní příležitost. Další dvě alba nahráli Skaldowie "Droga ludzi" a Breakout "Żagiel ziemi". Materiál měl být také prezentován živě, ale nakonec projekt skončil pouze nahráváním alb. První natáčení dalšího alba "Ona przyszła prosto z chmur" začalo v listopadu 1978, ale konečnou podobu dostalo až v březnu 1980. Jedním z důvodů těchto odkladů byla spolupráce Budky Suflery s Annou Jantar, která se objevila v Lublinu spolu s Andrzejem Mogielnickim na začátku roku 1979. Plány natočit společné album bohužel přerušila zpěvaččina tragická smrt, ale úspěch nahrávek s ní vedl k dalším návrhům dalších umělců. Kapela se tak dohodla na spolupráci s Izabelou Trojanowskou. Dalším problémem byl nedostatek textaře - Adam Sikorski se necítil nějak pohodlně při psaní textů na zakázku a pro hotové skladby, proto oznámil, že "Archipelag" i "Motyw z Jasnorzewskiej" budou jeho posledními texty pro Budka Suflera. O albu "Ona przyszła prosto z chmur" Jerzy Janiszewski vzpomínal, že když vyšlo, jeden z hudebníků se jej zeptal: "My jsme nahráli něco takového?" Navíc dvě písně z alba, titulní skladba a "Archipelag" byly omylem vylisovány na demoverzích. V témže roce složil Jan Borysewicz píseň "Nie wierz nigdy kobiecie", ke které Mogielnicki napsal text. Lipkovi se skladba velmi povedla, ale svým stylem připomínala spíše Dire Straits, což nezapadalo do konceptu alba. Uvažoval o jejím zařazení na další album kapely spolu s novou verzí "Memu miastu na do widzenia" (píseň zatím nebyla zařazena na žádné "studiové" album), jednou nebo dvěma dalšími písněmi od Borysewicze, jednou skladbou od Czystawa ("Nie taki znów wolny") a několik písní, které napsal sám. Píseň "Nie wierz nigdy kobiecie" byla vydána jako singl. Stala se jedním z největších hitů v historii Budka Suflera. V 80. letech pak začíná Budka Suflera mimo jiné spolupracovat i s populárními polskými zpěvačkami. Kromě tragicky zemřelé Anny Jantar to byly ještě vokalistky Izabela Trojanowska a Urszula Kasprzakova. Od 80. let se Budka Suflera zaměřila na melodický pop rock a vynikla v rockových baladách, z nichž nejúspěšnější byla právě "Jolka, Jolka pamiętasz", která se ocitla v čele hitparády Lista przebojów Programu Trzeciego. Poté, co byla kapela oceněna dvěma zlatými alby od Polskie Nagrania (za alba " Przechodniem byłem między wami" a "Ona przyszła prosto z chmur", se skupina v lednu 1981 vydala na turné po Polsku, během kterého došlo k hádce s Trojanowskou a spolupráce s ní byla přerušena. Na konci února odjeli Budka Suflera na další turné do tehdejšího Sovětského svazu. Odehrálo se v březnu a dubnu a během něj Jan Borysewicz oznámil svůj odchod z kapely, protože ostatní muzikanti jeho písně při vydávání alb ignorovali. Poslední vystoupení kytaristy s Budka Suflera se uskutečnilo v červnu 1981. Poté, co Jan Borysewicz opustil kapelu, aby založil založil vlastní kapelu Lady Pank (1981-1991, 1994-), přichází i další změny v sestavě kapely. Zhruba ve stejné době z finančních důvodů rezignoval i Andrzej Ziółkowski a brzy poté v roce 1981 emigroval do Rakouska a poté do Spojených států. V prosinci 1982 Romuald Czystaw opustil kapelu kvůli problémům s hlasem. Do roku 1984 vystupoval jako host na vystoupeních skupiny, kde hrál několik písní, včetně "Za ostatni grosz". Protože vydavatelství Tonpress, s nímž kapela již dříve podepsala smlouvu, tlačilo na vydání nového alba a skladbě, kterou kapela vytvořila na zkouškách před koncertem v Leningradu, chyběl text, Lipko navrhl, aby jej napsal Marek Dutkiewicz. Neuvažovalo se o Andrzeji Mogielnickim, který podle Janiszewského přesvědčil Borysewicze, aby odešel. Dutkiewicz své dílo nazval "Za ostatni grosz", čímž poskytl nápad na název a obal nového alba. Album se stalo jedním z nejúspěšnějších v historii kapely. Novým basistou se stal Mieczysław Jurecki, kterého navrhl Zdzisław Janiak, který s kapelou hrál již dříve, ale po Borysewiczově odchodu se stal jediným hlavním kytaristou. Na albu také hostoval baskytarista Krzysztof Ściskański, zahrál si v písni "Tyle z tego masz". Při hledání druhého kytaristy, který by podporoval Janiaka, zejména v jeho studiové práci, najali Budka Suflera Andrzeje Sidło. První videoklip v kariéře kapely byl natočen k písni "Za ostatni grosz", která měla být zařazena do TV hitparády. Album "Za ostatni grosz" vyšlo na jaře 1982 a neobsahovalo žádné Borysewiczovy skladby, které byly zařazeny až v roce 1996 formou bonusů v rámci reedice TA Music. V červnu 1982 začala spolupráce Budka Suflera se zpěvačkou Urszulou. Lipko pro kapelu původně složil tři písně "Fatamorgana '82", "Bogowie i demony" a "Luz blues w domu same dziury", na kterých se podílel Jan Borysewicz, i když už nebyl členem kapely, protože čas vyhrazený pro nahrávání byl limitovaný a Borysewicz byl ve studiu efektivnější než Janiak. 05. Čas čekání, čas odhalování (1982-1987) Další písně nahrané na podzim roku 1982 v Poznani byly "Czas ołowiu" a dvě nové písně od Urszuly, včetně "Luz, blues, w niebie same dziury", kterou Trojanowska dříve odmítla. Na rok 1983 byla plánována tři alba - jedno studiové album s Felicjanem Andrzejczakem jako zpěvákem, jedna kompilace s názvem "1974-1984" (kvůli nadcházejícímu 10. výročí kapely) a debutové album zpěvačky Urszuly. Hudebníci ale došli k závěru, že většina skladeb, které měly být na kompilaci (výjimkou byly pouze "Za ostatni grosz" a "Memu miastu na do widzenia" s Czystawem), byla nahrána v nevhodných technických podmínkách. Z tohoto důvodu pozvali Krzysztofa Cugowskiho, aby se podílel na produkci alba, aby nahrál nové verze starých písní. V písních "Sen o dolinie" a "Z dalekich wypraw" (součást suity "Szalony koń") hrál jako hostující saxofonista Henryk Majewski a doprovodné vokály v "Cieniu wielkiej góry" a "Jest taki samotny dom" provedla Urszula. V roce 1983 Cugowski nahrál singl "Sen o dolinie/Jest taki samotny dom", propagující nadcházející kompilační album. Píseň ze strany A tohoto singlu od Polskie Nagrania (uvedená jako Krzysztof Cugowski & Budka Suflera) se dostala na 14. místo v seznamu Przebojów Programu Trzeciego. Přítomnost Cugowského a následně i jeho návrat do kapely byly jedním z důvodů, proč studiové album s Andrzejczakem nikdy nevyšlo. Jedna z písní nahraných pro toto zrušené album, "Czas czekania, czas olśnienia", s novým textem Tomasze Zeliszewského (autory dvou původních verzí byli Adam Sikorski a Marek Dutkiewicz) byla zařazena v roce 1984 na album stejného názvu krátce poté. Felicjan Andrzejczak se rozhodl kapelu opustit, což přispělo k dokončení rozhovorů o Cugowskiho návratu. Ještě předtím nahrává vokalista Felicjan Andrzejczak s Budkou slavnou baladu "Jolka, Jolka pamiętasz...". K Budka Suflera se připojil i nový kytarista Krzysztof Mandziara (v době nepřítomnosti Cugowskiho s Budka Suflera spolupracovali v kapele Cross). Materiál na album "Czas czekania, czas olśnienia" byl nově přehrán s texty Tomasze Zeliszewskiego. Vzniklo tak rockové album s hitem "Cały mój zgiełk". Budka Suflera se v té době podílela na projektu Katarzyny Gärtner "Żeglując w dobry czas", kde Andrzejczak nazpíval titulní skladbu, Urszula píseň "Polkę idolkę" a Budka Suflera "Publikatory” i "Wypożyczalnię myśli". Na projektu se dále podíleli Stanisław Wenglorz, Grzegorz Markowski, Dżem a mnoho dalších umělců. V roce 1985 nahráli Budka Suflera další hit "Giganci tańczą", ale celé album se stejným názvem ""Giganci tańczą" vyšlo až o rok později, komerčního úspěchu se však nedočkalo. Na pozadí všeobecné recese tehdejšího hudebního průmyslu a kvůli špatnému prodeji desek hledali muzikanti práci mimo kapelu. Během této doby Lipko nahrál hudbu pro švédský film polského režiséra "Pay off". V samotné kapele došlo k dalším změnám. Novým kytaristou se stal Stanisław Zybowski, který dříve hrál v kapele Crash (Urszulin pozdější manžel). Budka Suflera začali nahrávat nové album bez stálého basisty. Baskytarové party zčásti provedl Płecha, který z kapely právě odešel, a zčásti Lipko, když toho dosáhl převážně imitací basy pomocí syntezátoru. Tak vzniklo dvojalbum "Ratujmy co się da!!" obsahující patnáct písní, včetně materiálu natočeného pro film a Zybowskiho skladeb. Album přineslo několik hitů a kromě titulní písně to byly "To nie tak miało być", "Czas wielkiej wody" nebo "Nieśmiertelnie piękna twarz". V 80. letech sice nahrává Budka Suflera tři alba, vzhledem k tehdejší situaci v Polsku však nevidí svou budoucnost v zemi příliš růžově a vyráží do světa. Skupina nadšenců se rozhodla přivézt kapelu do USA a při startu pro ni uspořádat koncert na Broadwayi v Beacon Theatre. Tehdy šestičlenná polská rocková skupina debutovala v únoru 1988 v sobotu v New Yorku v divadle Beacon. Není překvapením, že velká část světa přijala anglo-americkou hudbu jako kulturního vládce, skupina zněla odnárodněně, i když její členové zpívali polsky, skupina obchodovala s jakýmsi šedým rockovým internacionalismem. Publikum, většinou polské, se mezinárodně chovalo plně jako rockové publikum - došlo k pár rvačkám, potřebnému reptání, že skupina nehraje své staré hity, a polovičatému spěchu na pódiu, blokovaném jedním velkým vyhazovačem. Budka Suflera, která údajně měla svůj rozkvět v době vrcholu hnutí Solidarity, hrála nadupaný rock z poloviny 70. let založený na britském a americkém bluesrockovém stylu. Ke zděšení publika skupina zpívala téměř každou druhou píseň v angličtině. Hlavní mužský zpěvák Krzysztof Cugowski, který vypadá trochu jako Meatloaf, občas upustil "All right!", aby získal autentický pocit domova. Zhruba první třetinu pořadu moc hlav hudba moc nerozpohybovala. Když se ale hlavní zpěvačka skupiny Urszula vyloupla z křídel, oblečená v černé krajce a vypadala jako maloměstská verze Madonny, dav reagoval jásotem. Zpívala s opravdu velkou intenzitou, jako by bylo o čem zpívat. Poprvé se skupina nechovala jako rozmoklá, i když dobromyslná, profesionálové plnící svou povinnost, a diváci si toho všimli. Při této příležitosti vyšlo také občasné EP "American Tour" obsahující již dříve nahranou skladbu "Lifeline", dvě písně z poslední desky s anglickými texty a tematickou hudbu z filmu "Pay off". V diskografii kapely se tak nenápadně vytvořila raritní bílá vrána (album momentálně není v prodeji). Koncert vedený Michałem Urbaniakem a jeho snoubenkou v divadle Beacon zaznamenal pozitivní ohlas v New York Times. Koncerty později na turné nebyly tak úspěšné, ale staly se příležitostí k navázání důležitých kontaktů. Muzikanti se později vrátili na téměř rok do USA. Po celé "americké" období hrál Jurecki znovu na baskytaru a poté Janusz Biegaj (zpočátku technik kapely). Mezitím ale rezignoval Stanisław Zybowski a novým kytaristou se stal Arkadiusz Smyk. Na konci 80. let koncertují hlavně v klubech v USA a v Kanadě. Po turné v USA v roce 1987 skupina přerušila činnost. V roce 1992 se objevují ve složení Lipko, Zeliszewski, Cugowski, Jurecki, Marko Raduli. Poměrně úspěšně se prosazují ve Spojených státech, kde střídavě působí až do roku 1992. 06. Návrat kapely a reunion (1993-2003) Budka Suflera díky cestám do Ameriky přežila tržní krizi konce 80. let a politické změny umožnily realisticky uvažovat o jejich návratu. Zeliszewski se oficiálně stal manažerem kapely a začal hledat label. V Lublinu byla nalezena malá společnost řízená Krzysztofem Świątkowskim. Tomek Zeliszewski a Anna Adamczyk produkovali desky v USA a New Abra se postarala o distribuci v Polsku. Nejprve byla vydána kompilace "Greatest Hits". Skvělé prodejní výsledky všechny přesvědčily, že návrat by byl správný. V roce 1992 natočila hit "Twoje radio" se zákeřným textem, který dokonce donutil rádia, aby píseň hrály. Bylo vydáno EP s názvem "4 Pieces To Go", obsahující píseň "Twoje radio", dvě jazykové verze "Kolędy rozterek" a anglickou verzi "Ragtime - La Mancha Taxi Driver". V Polsku byl poprvé použit digipak box. Na pódia se Budka Suflera vrátila až v roce 1993 a ve 2. polovině 90. let prožívají celkem úspěšný comeback. S příchodem nového režimu po svém návratu do svobodného Polska skupina našla vítr do plachet a sklízí opět obrovské komerční i umělecké úspěchy. Ať už se jedná o koncertní šňůru, spojenou s oslavami 20 let jejího působení na hudební scéně, či o vydávání dalších skvěle se prodávajících alb. Nové album "Cisza" je mnohými považováno za jeden z největších počinů Budka Suflera za celou jejich kariéru. Nový kytarista kapely Marek Raduli si zahrál ve třech skladbách "Młode lwy", "Geniusz blues" a "Czas wielkiej wody". Píseň "Twoje radio" byla zařazena na album "Cisza", které obsahuje také píseň "Cisza jak ta", ukazující mocnou sílu hlasu Krzysztofa Cugowského. Poslední skladba je remake verze z alba "Ratujmy co się da!!". Smyk byl požádán, aby opustil kapelu kvůli vážným problémům s alkoholem. Jurecki se do sestavy vrátil potřetí. Budka Suflera cestovala po zemi a propagovala album. Vyhrála také soutěž "Muzyczna Jedynka". Deska "Cisza" dosáhla zlatého statusu s více než 220 000 prodanými výlisky. Kompilační album "The Greatest Hits" se prodávalo stejně dobře. U příležitosti 20. výročí kapely bylo uspořádáno velké koncertní turné, na němž s Budka Suflera vystoupili Urszula se Zybowskim, Andrzejczak, Iza Trojanowska, Jan Borysewicz, Janusz Panasewicz a Zdzisław Janiak. Koncert z Opery Leśnej živě přenášela TVP2 a fragmenty vystoupení vyšly na albu "Budka w Opera, Live From Sopot '94". Všechny texty pro další album "Noc" z roku 1995 napsal Tomasz Zeliszewski, hudbu složil Lipko (většinu) a Cugowski, o aranže se postarali všichni. Vzniklo bluesrockové album, které bylo propagováno rádiem Trójka a koncertním turné "Giganci rocka" spolu s kapelou Perfect. Pořádnou petardu však Budka Suflera rozjeli v roce 1997, kdy vyšlo album "Nic nie boli, tak jak życie". Největším hitem alba byla skladba "Takie tango" (hudba R.Lipko, text A.Mogielnicki), který byl několik měsíců na prvním místě v žebříčku "30 tun" a triumfoval i v žebříčku "Trójki". Album "Nic nie boli, tak jak życie" s mega hitem "Takie tango" si v dobách bujícího pirátství koupilo více než milion fanoušků a dodnes nikdo nedokáže spočítat, kolik jeho nelegálních kopií bylo distribuováno. Díky úvodní písni se celé Polsko dozvědělo, že "tango vyžaduje dvě harmonická těla a ochotná srdce". Píseň "Takie tango" se pro muzikanty stalo požehnáním i prokletím - jednak se vrátili na vrchol oblíbenosti, ale také si získali hejna "piknikových" fanoušků, kteří se o starší a ambicióznější skupiny o jejich práci nijak zvlášť nezajímali. Budka Suflera předvedli "Takie tango" dvakrát na XLI KFPP v Opole v roce 2004, během kterého oslavil své 30. výročí. Andrzej Mogielnicki, autor textu "Taki tango", se podělil se čtenáři "Angora" o příběh jeho vzniku: "Trochu předválečná atmosféra, ale spíše zaměřená na posluchačky. Než byla večeře hotová, dopsal jsem text. Jsem si vědom, že to s týmem budu mít těžké. Přečetl jsem to celé Ulce, poslal jsem to faxem do Lublinu a řekl: "Pozor, teď to začne". Za čtyři hodiny je hovor. Romek volá: "Poslouchej, Mogieli, co je to za text? Jaký inkoust? Které Buenos Aires? Jaké tango?" Takže vysvětluji, že je to velký svět, že potřebujeme být "širocí" a že hudba mě inspirovala. A on řekl: "Dobře, ale zkus něco jiného". Nakonec byla píseň nahrána beze změny". Finanční úspěch alba umožnil vznik odvážných nových projektů, jako je album nahrané v TV studiu Łęg v Krakově s názvem "Akustycznie" s orchestrem Jaceka Delekty. Album propagovali písní "Martwe morze". Album dosáhlo vysokých prodejních výsledků, prodalo se jej přes 80 000 kopií, čímž vytvořili nový rekord v prodeji "koncertních" desek v Polsku. Materiál vyšel také celý na DVD a ve fragmentech byl mnohokrát odvysílán v Polské televizi. V roce 1999 kapela oslavila 25 let své existence a hudebníci objeli celé Polsko na skvělém koncertním turné, při kterém odehráli tříhodinové koncerty za účasti tři sólistů Budka Suflera - Cugowski, Romuald Czystaw a Felicjan Andrzejczak. Na koncertní turné odkazovala hitovka "V Bieg". Turné mělo začít polským koncertem v Carnegie Hall, ale kvůli Cugowskiho nemoci bylo o několik měsíců odloženo. Pořad nakonec sledovalo přibližně 2,8 tisíc diváků. Koncert byl zaznamenán a vydán na albu pod názvem "Live at Carnegie Hall". Skupina také vydala kompilaci "Greatest Hits II" a antologii 10 CD, která mimo jiné obsahovala písně z německých nahrávek a dalších dosud nepublikovaný hudební materiál. O rok později Lipko složil klon skladby "Takie tango" v podobě písně "Bal wszystkich świętych", která se objevila na dalším albu. V roce 2000 totiž kapela vydala album "Bal wszystkich świętych" a titulní singl se stal celonárodním hitem a přispěl k prodeji alba ve výši 300 000 kusů. Za album skupina získala certifikát dvojitého platinového alba. Starý rocker Cugowski se chtě nechtě stal zpěvákem spojeným s festivaly. Snad i proto se v roce 2001 rozhodl natočit sólové album "Integralnie".
V roce 2002 skupina vydala album s názvem "Mokre oczy", který nezopakoval úspěch svého předchůdce, přestože se ho prodalo 35 000 kusů kopií, což mu vyneslo zlatý status. Zdrojem konfliktu v kapele bylo vydání sólového alba Krzysztofa Cugowskiho s názvem "Integralnie". Původně měla být vydavatelem New Abra, ale těsně před premiérou však šéf této společnosti Krzysztof Świątkowski stáhl a veškeré náklady a materiál zůstaly na Cugowském. Zpěvák se začal pokoušet odpojit kapelu od labelu, ale po přemluvě svých přátel se rozhodl, že věci budou i nadále stejné, ale už nebude New Abra kontaktovat. Krátce nato Świątkowski nejprve pověřil Romualda Lipku, aby napsal hudbu pro popové album tenoristy Marka Torzewského, a poté se rozhodl, že Lipkova tvorba nesplnila jeho očekávání. V důsledku toho Budka Suflera opustili lublinský label za přítomnosti kamer a uzavřel smlouvu s Pomaton EMI. Smlouva předpokládala natočení jednoho alba a svobodu hudebníků tvořit. Muzikanti se dali do práce, nejprve vydali rockový singl "Kiedy rozum śpi" a v květnu zahráli popovou píseň "Solo" na koncertě "Premier" během 39. KFPP v Opole, kde získali cenu publika. Album "Mokre oczy" vydané labelem Pomaton však nemělo komerční úspěch, prodalo se jej stejně jako alba "Noc". Turné bylo také neúspěšné, kapela byla totiž podvedena producentem a v polovině turné přestala koncertovat. Bohužel došlo také ke konfliktům mezi hudebníky. Jureckimu a Radulimu se nelíbilo, že New Abra opustili, zatímco ostatní jim vadili, že se do toho nepustili. V lednu 2003 se Cugowski, Lipko a Zeliszewski rozhodli v červenci neprodloužit smlouvu s kytaristy. V březnu v pořadu Hołdys Guru Limited Raduli řekl, že z kapely odchází společně s Jureckým - oproti původním ujednáním, že se tato informace měla dostat k fanouškům na festivalu v Opole. Budka Suflera díky tomu urychlila sestavení nové sestavy, díky které se v červenci 2004 ke kapele připojili kytarista Łukasz Pilch, baskytarista Mirosław Stępień, klávesista Piotr Kominek a perkusionistka Ania Patynek. Změny v sestavě souvisely s novým fonografickým projektem připravovaným k 30. výročí, a to dvojalbem "Jest". Budka Suflera se s pomocí Piotra Metze pokusili zorganizovat nahrávací session ve Spojených státech za účasti významných ¨ hostů, zpočátku se o vystoupení pokoušel sám Ozzy Osbourne, ale termíny a cena tento nápad zablokovaly. Hrát měl i Eddie Van Halen a Eagles. Nakonec Budka podpořili Marcus Miller na baskytaru, Steve Lukather na kytaru, Sheila E. na bicí a producentem dvou písní byl Greg Phillinganes. Texty napsal Jonathan Carroll. Měsíc před premiérou vydavatelství Dobré léto od projektu odstoupilo, a tak musela kapela upustit od vydání dvojalba. Nakonec z toho bylo jen jednoduché album s názvem "Jest". 07. Nová sestava a ukončení činnosti (2003-2014) V květnu 2004 odehráli Budka Suflera recitál na 41. KFPP v Opole, během kterého hudebníci obdrželi od pořadatelů cenu Grand Prix za celoživotní dílo a na pódiu s nimi hostovali Urszula, Natalia Kukulska, Felicjan Andrzejczak, Piotr Cugowski a Gary Brooker z Procol Harum a Garou. Kvůli neúspěchu s novým materiálem začali muzikanti hledat vydavatele pro velký lexikon obsahující staré hity skupiny. Tímto způsobem vycházel koncem roku 2005 spolu s deníkem "Nowy Dzień" každý týden další z 20 dílů lexikonu; balíček obsahoval booklet s fotkami a historií kapely, Zeliszewského anekdoty a rozhovory se slavnými lidmi a CD s hudbou Budka Suflera. Prvního vydání, které obsahovalo materiál určený pro album "Jest", se během hodiny prodalo 600 000 kopií za propagační cenu 1 PLN. I další díly si rychle našly kupce, když přesáhly 100 000 kusů. Při vydávání lexikonu Agora uzavřela "Nowy Dzień" a bylo rozhodnuto prodat alba Budka Suflera samostatně. Úspěch posílil morálku kapely, ale také způsobil konflikt mezi bývalými kytaristy Budka Suflera (Raduli a Jurecki) s kapelou. Případ se dostal až k soudu. V červnu 2006 se zúčastnili soutěže "Premier" na 43. KFPP v Opole s písní "Zgubiłem cię". V září téhož roku vystoupili s recitálem třetího dne Sopotského festivalu 2006, kde obdrželi sošku Zlatého slavíka za své kariérní úspěchy. Dne 31. prosince 2008 vydali singl "Zostań jeszcze". Později, 9. srpna 2009 v Lesní opeře odehráli koncert k 35. výročí vzniku kapely a kromě Krzysztofa Cugowského vystoupili i pozvaní hosté Romuald Czystaw, Felicjan Andrzejczak, Izabela Trojanowska, Urszula a Irena Santor. Dne 29. srpna odehráli výroční koncert v Nałęczówě, na kterém vystoupili Izabela Trojanowska, Romuald Czystaw a Felicjan Andrzejczak. Dne 30. října 2009 vydali album s názvem "Zawsze czegoś brak", na kterou se dostalo dali 14 písní. Jeho nahrávání se zúčastnila sestava Krzysztof Cugowski (zpěv), Romuald Lipko (klávesy), Tomasz Zeliszewski (bicí), Piotr Kominek (klávesy), Anna Patynek (perkuse), Łukasz Pilch (kytara) a Mirosław Stępień (baskytara). Dne 4. prosince 2009 bylo oznámeno, že album dosáhlo statusu zlaté desky, když náklad přesáhl 20 000 prodaných výlisků. Dne 9. června 2010 zemřel v Lublinu Andrzej Bronisz, zvukař, který s Budkou Suflerou spolupracoval od začátku kapely. Dne 12. září odehráli hudebníci koncert v Kutně u příležitosti Święta Róży.
Dne 21. ledna 2014 hudebníci na své facebookové stránce oznámili, že kapela Budka Suflera ke konci roku končí svou činnost. Největší koncert na rozloučenou, pořádaný pod heslem "Memu miastu na do widzenia", se hrál 18. září 2014 v Lublinu a poslední velké koncerty byly odehrány v prosinci v Toruni a Krakově. Dne 31. prosince 2014 naposledy vystoupili na pódiu během silvestrovské show ve Varšavě. Byla to také poslední možnost si poslechnout Budka Suflera naživo. Poté odešli hudebníci do zaslouženého důchodu. Romuald Lipko řekl pro "Super Express", proč došlo k rozkolu v Budka Suflera: "V posledních letech existence kapely se začaly objevovat trhliny v plánování naší kariéry. Cítil jsem, že Krzysztofovy myšlenky byly jinde. Chtěl si naplánovat vlastní sólovou kariéru a ukončit činnost Budka Suflera". Znamenalo to i konec jedné éry v historii polské pop music. Ale vzdát se života na silnici se ukázalo jako chyba. V roce 2016 kapelu tvořili Krzysztof Cugowski (zpěv), Romuald Lipko (klávesy), Tomasz Zeliszewski (bicí), Łukasz Pilch (elektrická kytara), Mirosław Stępień (basa), Małgorzata Orczyk (zpěv) a Tatiana Rupik (zpěv). V roce 2018 skupina odhalila svou hvězdu na Opole Avenue of Polish Song Stars. Akce se zúčastnili Romuald Lipko, Krzysztof Cugowski a Tomasz Zeliszewski. Během ceremoniálu zazpíval Akademický sbor Technické univerzity v Opole největší hity Budka Suflera. 08. Do nové aktivity!!! (2019-dosud) Nyní, po téměř 5 letech od poslední skvělé živé show, jsou Budka Suflera zpět. V roce 2019 Budka Suflera obnovila svou činnost. Po letech požádali muzikanti v čele s Lipkem Cugowskiho, aby se vrátil. Krzysztof Cugowski se bohužel nepřipojil ke svým přátelům, pro jeho kolegy to ovšem nebyla překážka, kteří reaktivovali skupinu s trochu jinou sestavou. Rozhodli se naverbovat nového zpěváka. Pro členy skupiny se nejednalo o osobu neznámou, naopak. Před lety byli bubeník a basista Budka Suflera - Tomasz Zeliszewski a Mieczysław Jurecki potěšeni jeho talentem. "Když jsem ho slyšel zpívat s kapelou na chodbě, byl jsem přesvědčen, že je to Krzysiek. Vešli jsme s Mietkem do místnosti a viděli jsme, že tam stojí vysoký chlap, ale nebyl to Krzysiek. Dokud jsem ho neviděl, byl jsem přesvědčen, že je to Cug - řekl Zeliszewski "Super Express". Uplynulo pár let a my jsme si řekli, že pojďme na pódium, protože nejsme dobří v tom, že nehrajeme. Tohoto zpěváka jsme si pamatovali už před lety. Zavolali jsme mu a navrhli, abychom si spolu zahráli". Tímto způsobem se ke kapele připojil Robert Żarczyński, dlouholetý fanoušek kapely a zpěvák dříve spojený se skupinou hrající... (jak jinak) písně Budka Suflera, Budka Band. Místo charakteristického Cugowského hlasu bude nyní při koncertech znít vokál Roberta Żarczyńského. Nabídka na vstup do týmu byla předložena i Marku Radulimu, který ji ale odmítl. Návrat na pódia ohlásili muzikanti podzimním turné s názvem "45 lat. Powrót do korzeni". Doprovodila je Iza Trojanowska, Urszula a Felicjan Andrzejczak, který byl před mnoha lety zpěvákem kapely. Byl to on, kdo nazpíval kultovní píseň "Jolko, Jolko vzpomeň". Bývalý zpěvák kapely Krzysztof Cugowski se pevně distancoval od myšlenky reaktivace a pokračoval ve své sólové kariéře. V rozhovoru pro "Super Express" pak řekl: "Kapela má ochrannou známku i jméno chráněné v patentovém úřadu. (...) Kapela zanikla před čtyřmi a půl lety a tak to je". Romuald Lipko komentoval Cugowskiho prohlášení tvrzením, že ukončení činnosti skupiny, ke kterému došlo v roce 2014, si bývalý zpěvák sám vynutil. Dne 2. srpna 2019 hudebníci představili svou první skladbu v nové sestavě - "Gdyby jutra nie było", kterou napsali Romuald Lipko a Marek Dutkiewicz, postprodukce materiálu proběhla v newyorském studiu za pomoci Roberta Dudzica. Na podzim 2019 vyrazili na ohlášené turné, na kterém hostovali Felicjan Andrzejczak, Urszula a Izabela Trojanowska. Během turné zahráli písně z různých období své existence - těsně před jeho začátkem oznámili i natáčení nových skladeb. Budka Suflera oznámila rovněž své nejnovější album s osvěženou sestavou. Videoklip "Wontpliwości" je jednou z upoutávek na toto hudební dílo. Fanoušci kapely uslyší jako vokalistu Jaceka Kawalce, který se ke skupině nedávno připojil.
Kvůli smrti lídra kapela zrušila nadcházející koncerty. Dne 9. dubna 2020 kapela představila svůj další singl "W kinie tak jest", ke kterému hudbu ještě před svou smrtí složil Lipko a text napsal Tomasz Zeliszewski. Piotr Sztajdel se stal novým hráčem na klávesové nástroje Budka Suflera. Dne 20. května hudebníci oznámili svůj první singl s Felicjanem Andrzejczakem po 38 letech s názvem "Niebo co dzień". Dne 30. srpna 2020 Tomasz Zeliszewski a Mieczysław Jurecki zaslali otevřený dopis lidem odpovědným za organizaci | koncertu "Cisza jak ta" věnovaného Romualdu Lipkovi, v němž žádali, aby mohli během této akce vystoupit, protože tento umělec byl spojován se skupinou mnoho let a napsal pro ni nejvíce hitů. Po intervenci uměleckého ředitele festivalu Marka Sierockiho nabídl Jureckimu a Zeliszewskému, aby je doprovodili v písni "Jolka, Jolka pamiętasz". Vzhledem k tomu, že nemohli vystoupit pod hlavičkou Budka Suflera, tento návrh odmítli a během festivalu nevystoupili, což bylo široce komentováno v celostátních médiích. Dne 10. listopadu 2020 vydali další singl s vokály Felicjana Andrzejczaka "10 lat samotności". Píseň předznamenala stejnojmenné studiové album "10 lat samotności", které vyšlo 20. listopadu 2020 na streamovacích službách a na CD, 21. ledna 2021 pak i na analogovém albu, navíc obohacené o píseň "Romek" věnovanou Lipkovi. Dne 21. srpna 2021 zahráli Budka Suflera v Ogrodzie Saskim v Lublinu u příležitosti otevření Muszli Koncertowej im. Romualda Lipki. Během koncertu si Irena Michalska poprvé zazpívala s kapelou jako host. Kapela pak pokračovala i dále ve spolupráci s touto zpěvačkou. Další koncert s Irenou Michalskou, již členkou skupiny, se odehrál 30. ledna 2022 u příležitosti 30. finále Wielkiej Orkiestry Świątecznej Pomocy v Sali Maneżowej Akademii Rycerskiej v Lehnici. Během představení se na pódiu objevil i herec a zpěvák Jacek Kawalec jako vokalista, ale jeho výkon byl v médiích kritizován. Kapela s rozšířenou sestavou, včetně Jaceka Kawalce jako zpěváka, začala produkovat další album. Robert Żarczyński rovněž zůstal ve skupině. V dubnu skupina vydala singl s názvem "O tobie myślę w zimną noc" v podání Jaceka Kawalce a Ireny Michalské. Dne 19. září 2022 vyšla další píseň s názvem "Wontpliwy", ve které všechny vokální party převzal Jacek Kawalec. Tyto písně oznamovaly vydání nového alba "Skaza". Dne 18. listopadu 2022 pak bylo vydáno na streamovacích službách. Dalším singlem propagujícím album byla titulní skladba. Až 10. února 2023 album vyšlo na CD a kazetových formátech a 20. března na vinylu. Po odchodu Krzysztofa Cugowského z kapely při ukončení činnosti kapely v roce 2014 a smrti Romualda Lipka v roce 2020 se novým lídrem "Suflers" stal Zeliszewski, kterého podporuje dlouholetý baskytarista Mietek "Mechanik" Jurecki. Budka Suflera v nové sestavě s Jacekem Kawalcem jako novým vokalistou plánoval po vydání nového alba novoroční koncerty. Jedním z nich mělo být (stejně jako loni) charitativní vystoupení během nadcházejícího 31. finále Velkého orchestru vánoční charity. Všechny plány však musí být odsunuty na vedlejší kolej, protože Tomasz Zeliszewski má vážné zdravotní problémy a 11. ledna 2023 jej čekala vážná operace v nemocnici v Lublinu. Hudba Budka Suflera procházela během čtyřiceti let neustálým stylovým vývojem (a někdy i revolucemi!). Propagátoři citlivě reagovali na trendy světového rocku, přizpůsobovali je po svém - tedy kreativním způsobem, zdaleka ne jen kopírováním západních vzorů. Na svém debutovém albu "Cień Wielki Góra" (1975) představila Budka Suflera extrémně energickou, riffovou hudbu na pomezí hard rocku a progresivního rocku. Na albu Przechodnie jest przechodnie przechodnie się przed wami (1976) byl tento styl obohacen o prvky fusion a rozsáhlé, symfonické aranže. Koncertovali v Polsku i v zahraničí, včetně: bývalých NDR a Československo, Západní Německo, SSSR, dále Nizozemsko, Francie, Maďarsko a v polských centrech v USA, Kanadě a Austrálii. Objevili se ve filmu s názvem " Przepraszam czy tu biją?" (1976, režie Marek Piwowski) nebo "Alabama" (1984, režie Ryszard Rydzewski) nebo "Pay Off" (1987). Jsou hrdiny záznamu v TV verzi Lexikonu polské populární hudby (3. epizoda v režii Ryszarda Wolańského). |
Současní členové: Tomasz Zeliszewski - Drums (1974-2014, 2019-dosud) Mieczysław Jurecki - Bass, Guitars (1979-1982, 1987-2003, 2019-dosud) Piotr Bogutyn - Guitars (2019-dosud) Dariusz Bafeltowski - Guitars (2019-dosud) Robert Żarczyński - Vocals (2019-dosud) Irena Michalska - Vocals (2022-dosud) Jacek Kawalec - Vocals (2022-dosud) Piotr "Gadak" Sztajdel - Keyboards (2020-dosud) Koncertní hosté: Marta Świątek-Stanienda - Background Vocals (od 2022) Ewa Szlachcic - Background Vocals (od 2022) Beata Bednarz - Vocals (2003-2004) Patrycja Gola - Vocals (2003-2004) Ewa Brachun - Vocals (1995-2003) Ola Chludek - Vocals (1995-2003) Katarzyna Pysiak - Vocals (1995-2003) Andrzej Szczodrowski - Saxophone, Keyboards (1976-1980) Marek Stefankiewicz - Keyboards (1975-1976) |
Bývalí členové: Romuald Lipko - Guitars, Bass, Keyboards (1970-2014,2019-2020) Krzysztof Cugowski - Vocals (1969-1978, 1984-2014) Piotr Kominek - Keyboards (2003-2015) Łukasz Pilch - Guitars (2004-2014) Mirosław Stępień - Bass Guitar (2003-2014) Anna Patynek - Percussion (2003-2013) Marek Raduli - Guitars (1987-2003) Janusz Biegaj - Bass (1987-1992) Arkadiusz Smyk - Guitars (1987-1992) Piotr Płecha - Bass (1984-1992) Stanisław Zybowski - Guitars (1987-1992) Krzysztof Mandziara - Guitars (1984-1985) Andrzej Sidło - Guitars (1979-1985) Zdzisław Janiak - Guitars (1979-1983) Felicjan Andrzejczak - Vocals (1979-1982) Jan Borysewicz - Guitars (1976-1982) Romuald Czystaw - Vocals (1976-1982) Stanisław Wenglorz - Vocals, Guitars (1978-1982) Izabela Trojanowska - Vocals (1979-1982) Urszula - Vocals (1979-1982) Andrzej Ziółkowski - Guitars, Bass (1974-1981) Zbigniew Zieliński - Drums (1969-1974) Krzysztof Brozi - Guitars (1969, R.I.P. 1996) |
1969-1970 |
1974-1975 |
1975-1976 |
Krzysztof Cugowski - Vocals Krzysztof Brozi - Guitars Janusz Pędzisz - Bass Witold Odorowicz - Organ Jacek Grün - Drums |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Bass Andrzej Ziółkowski - Guitars, Bass Zbigniew Zieliński - Drums |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Bass, Keyboards Andrzej Ziółkowski - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
1976-1978 |
1978-1980 |
1981-1983 |
Krzysztof Cugowski - Vocals (do 1.1.1978) Romuald Lipko - Bass, Keyboards Andrzej Ziółkowski - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Stanisław Wenglorz - Vocals (I.pol.1978) Romuald Czystaw - Vocals (II.pol.1978) Jan Borysewicz - Guitars (od 1978) |
Romuald Lipko - Bass, Keyboards Romuald Czystaw - Vocals Andrzej Ziółkowski - Guitars Jan Borysewicz - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Zdzisław Janiak - Guitars |
Romuald Czystaw - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Felicjan Andrzejczak - Vocals (1982-1983) Andrzej Ziółkowski - Guitars Jan Borysewicz - Guitars (do 1981) Zdzisław Janiak - Guitars (do 1982) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Mieczysław Jurecki - Bass Andrzej Sidło - Guitars (od 1982) |
1983-1984 |
1985-1986 |
1987-1988 |
Romuald Czystaw - Vocals (do 1984) Krzysztof Cugowski - Vocals (od 1983) Romuald Lipko - Keyboards Andrzej Sidło - Guitars (do 1984) Mieczysław Jurecki - Bass (do 1984) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Krzysztof Mandziara - Guitars Piotr Płecha - Bass |
Krzysztof Cugowski - Vocals (od 1983) Romuald Lipko - Keyboards Krzysztof Mandziara - Guitars Stanisław Zybowski - Guitars Piotr Płecha - Bass Mieczysław Jurecki - Bass (od 1986) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Krzysztof Mandziara - Guitars Stanisław Zybowski - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass (do 1987) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
1989-1993 |
1994-1995 |
1996-2003 |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Mieczysław Jurecki - Bass (od 1992) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Marek Raduli - Guitars (od 1992) Arkadiusz Smyk - Guitars (do 1992) |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Mieczysław Jurecki - Bass Marek Raduli - Guitars (od 1992) Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Mieczysław Jurecki - Bass Marek Raduli - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
2003-2014 |
2015-2018 |
2019-2020 |
Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Piotr Kominek - Keyboards Mirosław Stępień - Bass Łukasz Pilch - Guitars Anna Patynek - Percussion Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
disbanded |
Romuald Lipko - Keyboards Robert Żarczyński - Vocals Mieczysław Jurecki - Bass Dariusz Bafeltowski - Guitars Piotr Bogutyn - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
2020-2021 |
2022-dosud |
|
Robert Żarczyński - Vocals Piotr "Gadak" Sztajdel - Keyboards Mieczysław Jurecki - Bass Dariusz Bafeltowski - Guitars Piotr Bogutyn - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
Robert Żarczyński - Vocals Irena Michalska - Vocals Jacek Kawalec - Vocals Piotr "Gadak" Sztajdel - Keyboards Mieczysław Jurecki - Bass Dariusz Bafeltowski - Guitars Piotr Bogutyn - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion |
|
Tomasz Zeliszewski (Narozen 26. května 1955, Tarnowie, Poland) Drums Tomasz Zeliszewski je polský hudebník a hráč na bicí. Je nejznámější jako bubeník, skladatel a manažer kapely Budka Suflera, se kteroum je spojován od roku 1974 až do současnosti. Po přerušení činnosti Budka Suflera založil v roce 2014 novou kapeli Wieko. Narodil se v Tarnowie a od roku 1974 se podílel se nahrávání všech alb Budka Suflera. Kromě toho je exkluzivním autorem textů dvou z nich "Czas czekania, czas olśnienia" a "Noc" a více než třiceti dalších písní kapely. Tomasz Zeliszewski je jedním z nejznámějších a nejtalentovanějších polských bubeníků. Když se začátkem lroku 2014 objevila informace, že Budka Suflera ukončuje svoji činnost, mnoho lidí nevěřilo, že po téměř čtyřiceti letech na scéně je konec! Tomasz Zeliszewski, bubeník a mluvčí kapely, tehdy tvrdil, že to neznamená, že už členy kapely na pódiu nikdy neuvidíme. A na polské hudební scéně se poté objevila úplně nová kapela Wieko, kterou tvoří mnoho známých osobností ze světa hudby. Kromě Zeliszewského v ní působí mimo jiné bývalý De Mono saxofonista Robert Chojnacki, baskytarista Mieczysław Jurecki (známý také z Budka Suflera) a kytarista Ryszard Sygitowicz (Perfect). |
Mieczysław Jurecki celým jménem Mieczysław Jerzy[a] Jurecki) (znám také jako "Mechanik") (Narozen 3. října 1956, Wrocław, Poland) Bass, Guitars Mieczysław Jurecki je multitalentovaný multiinstrumentalista, skladatel a aranžér, který hraje především na basovou kytaru, ale i na kytaru, je jedním z nejuznávanějších basistů v Polsku, je členem kapely Budka Suflera, se kterou působil v letech 1982-1983, 1986-1987, 1992-2002 a od 2019 do současnosti. Nahrál přes dvě stě alb a zúčastnil se bezpočtu nahrávání pro Polský rozhlas. Mieczysław se narodil a vyrůstal v polské Wroclawi v hudební rodině. Jeho otec zpíval v kostelním sboru a jeho sourozenci také, takže u nich v domě nebylo pochyb o tom, jestli musí hrát hudbu nebo ne, prostě to všichni dělali. Celá rodina zpívala, nejvíce to bylo slyšet o Vánocích, kdy celá rodina zpívala koledy. Tehdy jej samozřejmě dětstvím provázela hudba Red Guitars, i když jej samotného více fascinovali Beatles. Rodiče si jeho talentu všimli a přihlásili jej do Kulturního centra mládeže na hodiny hry na akordeon, což jej ale nebavilo, táhlo jej to ke kytaře. Pak přišel na to, jak se zbavit akordeonu ve prospěch kytary. Harmonika byla prostě mnohem dražší než kytara, takže vyhrál finanční argument. Ve Vratislavi stála kytara 615 PLN. Když mu ji táta koupil a chodil s ní zabalenou v kartonové krabici, to mu záviděl celý dvůr. Poté velmi krátkou dobu docházel na lekce hry na kytaru u kluka v Komunitním centru, který učil hru podle knihy Janusze Powroźniaka s názvem "Jak Hania na gitarze grać się nauczyła". Toto studium tajně před rodiči vzdal a místo těchto dost nesmyslných lekcí chodil za kamarádem, se kterým hráli různé písničky. Pak na základní škole začal vystupovat na školních akademiích. Otec mu postavil stojan na krční harmoniku, takže mohl zpívat a hrát na foukací harmoniku a kytaru zároveň, vystupoval tak jako One Man Band. Později spolu se staršími kamarády založili první kapelu. Sestava zahrnovala kytaru, akordeon a bicí. Za první vydělané peníze na svatbě si koupili čtyři 5W reproduktory, přišroubovali je k překližkové desce a zkonstruovali tak vlastní pseudoreproduktorový sloup. Za své peníze si pak koupil středoškolskou uniformu. Hrál se svou učitelkou ručních prací na své první silvestrovské párty. Začínal tehdy s jednoduššími věcmi, pak hrál i těžší věci až po vítězství na festivalu Jazz nad Odrą. Během základní a střední školy hrál na stovkách svateb. V prvním ročníku na střední hrál na bicí i se staršími studenty v rockové kapele, protože v tom byl nejlepší. Jeho hra na kytaru ještě nebyla oceněna. Pak se ukázalo, že umí hrát na jakýkoli nástroj. Snad má dodnes někde v garáži saxofon, na který kdysi nahrál tři alba. Vystudoval 9. Liceum Ogólnokształcące im. Juliusza Słowackiego ve Vratislavi v roce 1975. Už během studia a po vyučování vystupoval s Wojciechem Popkiewiczem v Autorskim Studio Piosenki "Teraz" a nahrával jako session hudebník v PR a TV Orchestra ve Wrocławi. Navíc jako člen skupiny vedené Włodzimierzem Plaskotou nahrál několik desítek písní pro Kabaret Elita a krátkou dobu spolupracoval s hudební skupinou studentského divadla Kalambur (zpěvákem skupiny byl Mirosław Bielawski). V té době fungoval na Hlavním nádraží ve Vratislavi Klub Kolejarza, kde vystupovali a hráli písničky, které vybrali mladí lidé, kteří tam přišli. V té době byly populární Lokomotiv GT, Slade, Deep Purple a další anglické a maďarské kapely, takže hráli tuto hudbu, což způsobilo, že do klubu přicházely fanouškovské davy. Jednoho dne se však v "Kolejarz" objevil Alek Mrożek z kapely Nurt, legenda polské kytary v Dolním Slezsku. Alek se jej zeptal, jestli by s ním nechtěl hrát v kapele, což on chtěl. Nurt se tak stali jeho první profesionální rockovou kapelou. Tehdy si poprvé zahrál v zahraničí, teda v tehdejší NDR. Pak pod vlivem starších kamarádů trochu změnil své hudební fascinace. Když vyšlo album "Head Hunters" Herbieho Hancocka, byl jedním z mála muzikantů z Vratislavi, kteří uměli zahrát na baskytaru to, co tam bylo nahráno. A pak spoluhráči Ryszarda Gwalberta Miśka, slavného saxofonisty, moc chtěli, aby s nimi hrál v jazzové kapele. Tehdy poprvé odehrál koncert na festivalu Jazz nad Odrą. O rok později na stejném festivalu získal mnoho ocenění s kapelou MSA 1111. Dostal tam i individuální ocenění za hru na baskytaru. Pak jej pozvali do rockové kapely Romuald i Roman, která už měla časy slávy za sebou, ale pořád hráli spoustu koncertů po celém Polsku. Když byl manažer a klavírista kapely konečně zaměstnán v kapele Haliny Frąckowiak, po pár měsících se tam dostal i Mietek. Písně Haliny byly velmi oblíbené a ona byla čerstvě po spolupráci s tehdejší legendární SBB a měla výborný repertoár, který obsahoval nové písně. Po roce spolupráce se však jejich kapelník, saxofonista, rozhodl začít hudební dobrodružství s Krzysiekem Cugowskim, který už nezpíval s Budka Suflera, a tak si najednou zahrál s Krzysiekem Cugowskim v projektu Spisek. V následujících letech spolupracoval také s takovými interprety jako byly Kvarteto A. Mazura (spolupráce s Irenou Santoor a Marií Koterbskou, rozhlasové nahrávky), Art Flash (spolupráce s Małgorzatou Gruszczyńskou-Wojnarowicz a K. Cugowskim, rozhlasové nahrávky), Gain, Alex Band, Test (1991, polská hard-rocková kapela), Freak Weber, Perfect (1989-1991, polský rockový soubor), Banda i Wanda (polský rockový soubor), Ewa Bem, Zbigniew Lewandowski, Wojciech Gąssowski, Stachursky, Marek Torzewski, Zdzisława Sośnicka, Jan Kaczmarek, Tercet Egzotyczny, Urszula, Martyna Jakubowicz a mnoha dalšími. V roce 1981 jej Romuald Lipko pozval do Budka Suflera, kde hrál s přestávkami v letech 1982-1983, 1986-1987, 1992-2002 a od roku 2019 v ní působí až do současnosti. Patnáct let dojížděl za Budka Suflera z Vratislavi, až se nakonec do Lublinu přestěhoval. Podílel se na nahrávání sedmi alb Budka Suflera "Cisza", "Noc", "Nic nie boli, tak jak życie", "Bal wszystkich świętych", "Mokre oczy", "10 lat samotności" a nejnovější "Skaza". Složil také hudbu ke dvěma písním kapely, "Po tej stronie nadziei" a "Wino, śpiew i łzy". Proslavil se nejen jako tvůrce mnoha charakteristických basových linek v hitech Budka Suflera (oblíbený je ten z Time of Lead), ale také jako spoluaranžér, kytarista (sólový i rytmický) a showman při živých vystoupeních. Mezitím natočil sólová alba pod hlavičkou Mechanik "Duży Mechanik" (1988), "Szuja" (1989), "Angrest" (1994) a podílel se na nesčetných projektech jako session hudebník. S kapelou Półbuty, kterou založil (mj. Marek Raduli, Tomasz Zeliszewski), nahrál album "To twoje życie i twoje marzenia" (2001), které obsahuje jeho skladby. Koncem roku 1998 natočil sólové album "12 sprawiedliwych", na kterém se podíleli přední polští kytaristé Jan Borysewicz, Dariusz Kozakiewicz, Jacek Królik, Jacek Krzaklewski, Krzysztof Misiak, Aleksander Mrożek, Marek Popów, Marek Raduli a Grzegorz Skawiński. Toto album bylo oceněno časopisem "Gitara i bas" titulem "Nahrávka roku" a Jurecki titulem nejlepšího polského baskytaristy. V roce 2003 založil kapelu Veto (se zpěvačkou Olgą Pokorską), později působící pod názvem Logo, kteří nahráli album "Za twój czuły szept" v roceu 2005. Spolu s Krzysztofem Wałeckim a Pawełem Szafraniecem založil formaci Vintage (album "N° 1" z roku 2007). Je také baskytaristou v rock and rollové kapele Riders, kde také vystupuje mj. Ola Łysiak nebo Grzegorz Kuks. Spolupracuje s Wojtkem Pilichowskim a Krzysztofem Ściskańskim a spoluzakládal kapelu Giganci Gitary s Jacekem Królikem a Ryszardem Sygitowiczem. Jurecki byl také původcem soutěže "Solo Życie", která vyhledává mladé a talentované instrumentalisty. Akce se koná každoročně v Lublinu od roku 2005. V roce 2022 mu byl udělen Złotym Krzyżem Zasługi (Zlatý kříž za zásluhy). Mieczysław Jurecki je již léta jednou z nejbarevnějších a nejaktivnějších postav polské hudební scény. Podílel se jako sideman na nespočtu rockových, jazzových, jazzrockových a poprockových nahrávek. Také nahrál pět sólových alb. Nejnovější album s názvem "Hotline" vyšlo nedávno. Je zakladatelem lublinské soutěže "Solo Życie" na podporu mladých instrumentalistů. |
Piotr Bogutyn (Narozen 8. srpna 1986, Poland) Guitars Piotr Bogutyn je polský studiový hudebník a hráč na kytaru, aranžér, skladatel a hudební producent. Je znám jako kytarista kapely Budka Suflera, se kterou spolupracoval za dob Romualda Lipka v roce 2019. Spolupracoval s umělci jako Romuald Lipko, Natalia Kukulska, Marcin Różycki, Tomasz Korpanty, Kayah, Kuba Badach, Artur Gadowski z kapely IRA, Marek Stefankiewicz, Justyna Steczkowska, Siona Neale, Mieczysław Jurecki, Ania Karwanc, Ewa Szlachbel a Klára Jędrzejewska. Narodil se v Krasnystaw a vyrůstal v městečku Radzyń Podlaski. V roce 2005 absolvoval základní a střední hudební školu Ogólnokształcącą Szkołę Muzyczną im. Karola Lipińskiego v Lublinu. Poté studoval na Fakultě jazzu a populární hudby na Uniwersytecie Marii Curie-Skłodowskiej. Od roku 2008 je spojen s Lubelską Federacją Bardów, díky které se seznámil se zpěvákem Marcinem Różyckim. V roce 2012 začal spolupracovat s jazzovým hudebníkem Tomaszem Momotem. Od roku 2014 hraje jako session kytarista v kapele Marty "Martity" Butryn, zpěvačky z Lublinu, která byla v týmu Tomson and Baron v 8. ročníku The Voice of Poland (2017). V roce 2016 začal spolupracovat s Teatrem Stary v Lublinu. Po přestěhování do Varšavy navázal v roce 2018 spolupráci s Bardotka Trio, křesťanskou hudební skupinou Heaven Up (od počátků kapely v roce 2014), Izabelou Trojanowskou a Anií Karwan. Dne 28. června 2019 se jako kytarista připojil k Budka Suflera, debutoval při nahrávání kytarového partu v premiérové písni "Gdyby jutra nie było" i "W kinie tak jest". Na podzim odehrál koncertní turné Budka Suflera s hostující účastí Izabely Trojanowské, Urszuly a Felicjana Andrzejczaka. V roce 2020 hrál na albu "10 lat samotności" a v roce 2023 na albu "Skaza". Jeho způsob hraní na kytaru a zvuk ho opravdu odlišuje a dělá z něj předního instrumentalistu polského hudebního trhu. Jako session kytarista se zúčastnil bezpočtu koncertů, nahrávek a hudebních projektů po celém Polsku i v zahraničí. |
Dariusz Bafeltowski (znám také jako Daro) (Narozen 7. dubna 1973, Częstochowa, Poland) Guitars Dariusz Bafeltowski pocházející z Częstochowej je polský hudebník, hrající na na klasické, elektrické a akustické kytary i na mandolínu, ukulele, strunné etnické nástroje jako SAZ, oud, Cumbus, Laud. V roce 1994 jako člen kapely Makle Kfuckle, který vydal alba "Makle Kfuckle" (1997), "La Bomba" (1999), "B.OOO.M" (2005) a "Rykoshet" (2010). V současné době působí jako kytarista kapely Budka Suflera. Je vítězem ceny Fryderyk 2017 za koprodukci alba "Prosta piosenka" od Martyny Jakubowicz. S kapelou Budka Suflera je spojen od roku 2019 až dodnes. Podílel se na nahrávání dvou alb "10 lat samotności" (2020) a "Skaza" (2023). Nahrával také album "The Earth" (1997) s kapelou Mordor a album "Udawanki" (2002) s kapelou Cudawianki. Spolupracoval také s hudebníky jako jsou Justyna Steczkowska, Piotr Kaczkowski, Janusz Yanin Iwański, Janusz Radek, Mateusz a Marcin Pospieszalski, Klub Karimski, Andrzej Piaseczny a Seweryn Krajewski nebo Martyna Jakubowicz. Je také znám svoji spoluprácí s divadlem Mickiewicza v Čenstochové nebo krakowską Piwnicą św.Norberta. |
Robert Żarczyński (Narozen 27. července 1966, Wschowie, Poland) Vocals Robert Żarczyński je polský hudebník, rockový a popový zpěvák, kytarista a učitel. V současné době je zpěvákem kapely Budka Suflera. Jeho debutem bylo provedení premiérové písně "Gdyby jutra nie było" v roce 2019, ve stejném roce se zúčastnil podzimního turné Budka Souflera po největších polských koncertních sálech. Jeho vokály lze slyšet i na posledním albu kapely s názvem "Skaza" (2023). Vyrůstal ve Slawě, městě v Lubušském vojvodství. Absolvoval pět let pedagogického studia na Wyższej Szkole Pedagogicznej im. Tadeusza Kotarbińskiego v Zielona Góra, se získáním magisterského titulu s právem vyučovat historii. Jako teenager se stal velkým fanouškem Budka Suflera. Je znám z působení v kapelách Kolorowe Gitary (2015-2019), Budka Band (2017-2019) a Budka Suflera (od roku 2019). Je učitelem dějepisu na základní škole - Szkole Podstawowej v Ciosańcu v Lubuskiem kraji. V roce 2015 byl jedním ze zakladatelů a zpěvákem cover bandu Kolorowe Gitary, vystupoval s hity kapel Trzy Korony a Czerwone Gitary. V roce 2017 se připojil ke skupině Budka Band, ve které jako vokalista vystupoval s písněmi Budka Suflera a také nahrál vlastní píseň "Wiara", ke které vznikl i videoklip. Společně se skupinou Budka Band vystoupil na 2. Sufler Rock Festival 2016 v Piekary Śląskie. Tam kapela převzala hlavní cenu od poroty, v níž byli mimo jiné Tomasz Zeliszewski a Mieczysław Jurecki a také dlouholetý fanoušek Budka Suflera a spolupořadatel festivalu, místní radní Łukasz Ściebiorowski, ale také ředitel místního kulturního centra "Andaluzja" Piotr Zalewski. V roce 2017 vystoupil na festivalu Solo Życia pořádaném Polskie Radio Lublin. V roce 2019 se stal zpěvákem Budka Suflera. |
Irena Michalska (narozena 24. června 2003, Nowy Sącz, Torun, Poland) Vocals Irena Michalska je polská hudebnice a zpěvačka pocházející z Toruni. V současné době působí od roku 2021 jako zpěvačka kapely Budka Suflera. Její vokály jsou slyšet na posledním albu "Skaza" vydaném v roce 2022. Zpívá tam pět písní včetně dvou duetů. Na Międzynarodowy Festiwal Piosenki Rozrywkowej "YOUR Song" v březnu 2021 získala ocenění "Nagroda Osobowość Festiwalu". Irenčin jevištní kmotr v Budka Suflera je Miecio Jurecki. Viděl ji na jednom z festivalů a tato mladá umělkyně byla s kapelou na koncertním pódiu i v nahrávacím studiu. V současné době je studentkou umělecké fakulty. Předmětem, který společně studují, je polský hudební trh. Tohle se neučí na žádné univerzitě. |
Jacek Kawalec (Narozen 29. září 1961, Warsaw, Mazowieckie, Poland) Vocals Jacek Kawalec je polský polský divadelní, filmový a dabingový herec, televizní moderátor a zpěvák pocházející z Varšavy. Jako herec je znám z filmů "Na dobre i na zle" (1999), "Crimen" (1990) a "Okruchy wojny" (1986), v TV sérii "Rzeka klamstwa" (1989). Poskytuje také polský dabing pro mnoho hraných i animovaných filmů. Vystudoval pět tříd hudební školy. Během středoškolských let zpíval ve skautském sboru, který působil v Teatrze Wielkim ve Varšavě. Během tohoto období se objevil v opeře "Borys Godunow" a hrál epizodní role ve dvou představeních činoherního divadla ve Varšavě (včetně "Nocy listopadowej"). V roce 1984 promoval na katedře herectví na Wydziału Aktorskiego Państwowej Wyższej Szkoły Filmowej, Telewizyjnej i Teatralnej im. Leona Schillera v Lodži. Spolupracuje s varšavskými divadly Polskim, Komedia, Syrena, Ochota a Wola. V roce 1985 debutoval ve filmu epizodickou rolí v seriálu "Żuraw i czapla". V letech 1992-1998 moderoval pořad TVP1 "Randka w ciemno". V roce 1995 vydal studiové album s názvem "Be My Love, Shakespeare", pro kterou nahrál své interpretace sonetů Williama Shakespeara. K propagaci alba připravil show s názvem "Miłość to nie igraszka czasu", za kterou byl nominován na cenu "Złota Róża" na Světovém festivalu TV programů "Róże Montreux". Hrál v sériích Polsat, Michał Batyckiego v "I kto tu rządzi?" (2006) a "Radosnego" v "Halo Hans!" (2007). V letech 2006-2009 a 2011-2016 hrál roli polského učitele Tomasze Witebského v TVP1 seriálu "Ranczo". Účastnil se zábavných pořadů jako jsou "Taniec z gwiazdami" (2006), "Jak oni śpiewają" (2008) a "Twoja twarz brzmi znajomo" (2014). Od roku 2016 koncertuje s recitálem "Niezapomniany Joe Cocker". V kapele Budka Suflera je od ledna roku 2022. Svoji debutovou píseň "O tobie myślę w zimną noc" nazpíval společně s Ireną Michalską, nedlouho poté vyšel i singl s jeho vokály s názvem "Wontpliwoście". Zúčastnil se také nahrávání posledního alba Budky Suflera s názvem "Skaza". V roce 2022 byl také jedním z hostitelů ranního zábavního a zpravodajského magazínu "Poranny rogal" na Zoom TV. |
Piotr "Gadak" Sztajdel (Narozen Dne 9. února 1968, Lublin, Poland) Keyboards Piotr Sztajdel je polský klávesista, pianista a skladatel, i skladatel filmové hudby. Je znám jako člen kapel Czarno-Czarni a Budka Suflera, je rovněž pravidelný spolupracovník rockové kapely Big Cyc z Łodzi. Je absolventem hudební střední Szkoły muzycznej im. Tadeusza Szeligowskiego v Lublinu v klavírní třídě prof. Marta Szermińska-Mazur. Diplom získal v roce 1989. V letech 1990-1991 studoval hru na klavír na Akademii Muzycznej im. Ignacego Paderewskiego v Poznani na katedře profesora Jana Jańského a poté v letech 1991-1994 na Akademii Muzycznej im Fryderyka Chopina ve Varšavě na fakulte profesorky Regina Smendzianka. V roce 1994 přerušil studium a věnoval se populární hudbě, zahájil jevištní a koncertní činnost. Hudební debut si odbyl jako klávesista v lublinské kapele Klaudiusz v roce 1983. V roce 1985 s kapelou vyhrál festival "Miejska scena amatora" v Lublinu, kde cenou bylo nahrávání ve studiu polského rozhlasu Lublin. Spolupracoval s Anną Marią Jopek, Markiem Raduli, Mieczysławem Jureckim a kapelami Doktor Granat a Bielizna. V roce 1996 začal koncertovat v hlavní sestavě kapely Marka Raduly. Jako host spolupracoval s kapelami Teksasy, Formacja Nieżywych Schabuff, Wanda i Banda, Aletheia a Łukaszem Jemiołą. Jako aranžér, skladatel a hudební producent neustále spolupracuje se Studiem Hendrix v Radiu Lublin. V letech 1995-1996 moderoval hudební pořady na RadioJazz.fm Mariusze Adamiaka ve Varšavě v klubu Akwarium. Od roku 1997 působí jako člen kapely Czarno-Czarni. V roce 1998 začal spolupracovat s kapelou Big Cyc. Pro kapelu Czarno-Czarni napsal písně "Wesoły demon", "Las wokół nas", "Pierwszy wiersz", "Francuska miłość" a "Płonący melonik". V roce 1998 složil dvě písně (včetně titulní) a nahrál v nich všechny instrumentální party pro film "Kochaj i rób co chcesz" s režisérem Robertem Glińskim. Od roku 1999 byl členem kapelyDoktor Granat, s níž v roce 2001 nahrál album "Świadkowie Rocka". Od roku 2003 pracuje v centru "Grodzka Gate - NN Theatre" v Lublinu jako audio-video editor a editor. Je autorem mnoha fotografií dokumentujících uměleckou a vzdělávací činnost Centra. Udělal tisíce hodin úprav zvuku a videa pro Pracowni Historii Mówionej v centru. V nahrávacím studiu v Lublinu v roce 2007 zrekonstruoval nahrávky z 80. let kapely Rokosz pro album "Oceany". V letech 2010-2015 se jako klavírista, aranžér a šéf doprovodné kapely podílel na organizaci vokální soutěže pro studenty lublinských škol "Diamenty Lublina". V akademickém roce 2013-2014 vedl kurzy dějin hudební literatury a workshopy o zvukové editaci se studenty humanitních věd v oboru Teksty Kultury i Animacja Sieci na Katolicki Uniwersytet Lubelski Jana Pawła II v Lublinu. V roce 2017 spoluzaložil vokální a instrumentální skupinu Melomeni, provozující široký repertoár od vlasteneckých písní, přes operní a operetní árie, až po velké hity slavných muzikálů a estrád. V roce 2018 nahrál a zaranžoval album arménského zpěváka Ashot Martirosyan "Moja Armenia". Se všemi kapelami odehrál celkem přibližně 3000 koncertů, včetně účasti na Przystanek Woodstock, Festiwalu Muzyków Rockowych v Jarocinie, Krajowym Festiwalu Polskiej Piosenki v Opole, Sopot Festivalu nebo Festiwalu TOPtrendy. Mimo Polsko vystupoval s kapelami v USA, Anglii, Skotsku, Irsku, Německu, Rakousku, Belgii, Nizozemsku a Švédsku. Spolupracuje s charitativní kampaní Ewy Dados z Radia Lublin "Pomóż Dzieciom Przetrwać Zimę", v níž je spoluautorem, dělá aranžmá, účastnil se společného vystoupení a nahrávání písně "Nie bój się". S kapelou Big Cyc již léta koncertně podporuje Wielką Orkiestrę Świątecznej Pomocy. Od počátku roku 2020 spolupracoval, poté se stal členem kapely Budka Suflera. Jako člen se již podílel na nahrávání dvou alb "10 lat samotności" (2020) a a "Skaza" (2023). |
Romuald Lipko (Narozen 3. dubna 1950, Lublin, Poland, zemřel 6. února 2020, Poland) Guitars, Bass, Keyboards Romuald Lipko se narodil v polském Lublinu. Byl spoluzakladatel, skladatel, basový kytarista a klávesista kapely Budka Suflera. Byl jediným členem kapely nepřetržitě 40 let od samého začátku až do konce její činnosti v roce 2014 a od aktivace její činnosti v roce 2019 až do jeho úmrtí. V prvních třech letech hrál na basovou kytaru, v pozdější době hlavně na klávesové nástroje. Složil hudbu pro všechna alba Budka Suflera. Patřil mezi nejznámější a nejzajímavější osobnosti polského hudebního trhu. Zemřel 6. února 2020. Lipko byl v počátcích kariéry vyloučen z hudební střední školy za účast v TV pořadu o pravém rock'n'rollu. Na poačátku 70. let spolu se svými přáteli vytvořil Budka Suflera, jednu z nejpopulárnějších kapel v historii polské pop music. V Budka Suflera začínal Lipko jako baskytarista, od 80. let hrál na klávesy. Byl autorem nebo spoluautorem všech největších hitů kapely. Budka Suflera, jehož vedoucími byli po léta Romuald Lipko a Krzysztof Cugowski, zahájila svou kariéru v roce 1974. Později se přes kapelu objevilo mnoho zpěváků. Skupina pozastavila a pozastavila svou činnost, bojovala s následnými nepřízní osudu a rozmarů svých jednotlivých členů. Byl to však Romuald Lipko, kdo byl v každém z těchto období stálým a trvalým jádrem Budka Suflera, bez koho - kdo ví, jaká by byla kariéra kapely a zda by přežila tolik desetiletí. V roce 2014 kapela oznámila, že ukončuje svoji činnost. 40 let po svém debutu byli členové kapely oceněni Rytířskými kříži Řádu Polonia Restituta za mimořádný přínos polské kultuře a v roce 2015 obdržel Romuald Lipko také stříbrnou medaili za zásluhy o kulturu "Gloria Artis". V roce 2015 založil Romuald Lipko Band, se kterým uvedl nejslavnější skladby klasické polské populární hudby. V polovině roku 2019 se Budka Suflera vrátila na scénu v nové sestavě. Kapela oznámila nové album a koncertní turné: 45 let "Powrót do korzeni" i "Za Ostatni Grosz 2020". Lídr Budka Suflera Romuald Lipko trpí rakovinou. Členové kapely tuto smutnou zprávu zveřejnili v červenci 2019 na Facebooku. Ukázalo se, že hudebník dostal před pár týdny předběžnou diagnózu. Poté byl převezen do jedné z varšavských nemocnic. Tento typ rakoviny je však tak obtížně léčitelný, že hvězda musí hledat pomoc mimo Polsko. Už několik dní proto pobývá na odborné klinice v německém Magdeburgu. Hudebníkovi nejbližší přátelé se nedávno vrátili z Německa, kde Romeka navštívili. Tvrdí, že je jiskřička naděje, že Lipko nemoc zvítězí. Co mu však může pomoci nejvíce, je podpora a slova povzbuzení. Ještě v lednu 2020 byla představena hymna ke stému výročí narození Jana Pavla II., "Nie zastąpi Ciebie nikt", kterou složil Romuald Lipka.
Odešel jeden z nejvýznamnějších skladatelů tohoto žánru u nás. Spolupracoval mimo jiné s: s: Anna Jantar, Maryla Rodowicz, Irena Santorová, Urszula, Izabela Trojanowska, Zbigniew Hołdys, Jarosław Kukulski a Zdzisława Sośnicka. Mezi jeho největší hity patří "Takie tango", "Jolka, Jolka pamiętasz", "Nic nie może wiecznie trwać", "Dmuchawce, latawce" nebo "Wszystko, czego dziś chcę". |
Krzysztof Cugowski (Narozen 30. května 1950, Lublin, Poland) Vocals Krzysztof Cugowski je vynikající polský hudebník a zpěvák. Je nejznámější jako zpěvák kapely Budka Suflera. S kapelou byl spojován od jejího založení v roce 1969 až do roku 1977 a znovu od roku 1983 do roku 2014. Podílel se na nahrávání 12 alb Budka Soufler. Jeho silný hlas z něj dělá jednu z nejznámějších postav polské hudební scény. V současné době pokračuje ve své vokální kariéře se svou vlastní kapelou. Narodil se v Lublinu a k tomuto městu má trvalý vztah. Vystudoval Státní hudební školu a pak začal studium práv. V roce 1969 s Krzysztofem Brozi a Januszem Pędziszem založili kapelu Budka Suflera. V roce 1970 se ke kapele připojili Romuald Lipko a Andrzej ZióŁkowski. V roce 1974 nahrála Budka Suflera píseň "Sen o dolinie", se kterou se dostala do hlavních vysílání i do povědomí posluchačů. Po vydání dvou nahrávek, které se zaměřily na velký úspěch, v roce 1976 Krzysztof Cugowski opustil Budka Suflera. V této době spolupracoval s Piotrem Figlem a kapelami Spisek a Cross. V roce 1984 se vrátil do Budka Suflera. Ve druhé polovině 80. let vykonal s kapelu turné po USA. Začátekem 90. let nahrála Budka Suflera album "Cisza". album se dovalo tak velkým úspěchem, že umožnilo muzikantům návrat do země. byla také představou největšího komerčního úspěchu kapely, tedy alba "Nic nie boli, tak jak życie", vydáno v roce 1997. Prodej alba překročil rekordní milion výlisků. Tento úspěch se podepsal pro kapelu v roce 1999 vystoupením ve slavném koncertním sále Carnegie Hall v New Yorku. V pozdějších letech své aktivity nahrávali hudebníci Budka Suflera i se zahraničními hvězdami. Na albu "Jest" kapelu podpořili basista Marcus Miller, kytarista Steve Lukather a bubenice Sheila E. Krzysztof Cugowski má také některé sólové nahrávky a album "Integralnie" (2001) s covery velkých polských a světových rockových hitů. Spolupracoval také s Rayem Wilsonem, bývalým zpěvákem Genesis. Píseň „ne o nÁs“ nahráli společně. Zpěvák také vystoupil s Garym Brookerem a Garou. Budka Suflera ukončili svoji činnost v roce 2014, rozloučili se s fanoušky velkým mezinárodním koncertním turné. V prosinci téhož roku Krzysztof Cugowski získal ocenění prezidenta republiky "Krzyż Kawalerski Orderu Odrodzenia Polski" za vynikající služby polské kultuře a za úspěchy v umělecké práci. Po konci kapely vokalista ani na chvíli nezpomalil. Ještě v roce 2014 vytvořil společně s Piotrem a Wojciechem Cugowskimi kapelu Bracia/Cugowski, která natočila album "Zaklęty Krąg". V květnu 2017 společné turné projektu Cugowscy končilo velkým závěrečným koncertem, z něhož v listopadu vyšlo DVD se záznamem koncertu ze dne 14. května 2018 v Lublinu, které neslo název "Ostatni Raz". V roce 2015 odehrál dva společné koncerty v rámci projektu "Dwa Żywioży" s operní pěvkyní Aleksandrou Kurzak. Na podzim 2015 vydal dalŠÍ sólovou desku "Przebudzenie" s hudbou Sefana G¹sieñca. V rámci projektu "Koncerty Muzyki Filmowej" koncertoval také s plejádou polských hudebních hvězd. Spolupracuje rovněž s Filharmoni¹ Dolnośl¹sk¹. V roce 2017 začal vystupovat s Band of Champions ve složení Jacek Królik (kytara), Robert Kubiszyn (baskytara), Tomasz Kałwak (klávesy) a Cezary Konrad (bicí). Do konce roku 2020 kapela doprovázela zpěváka na pódiu více než 100krát. V roce 2020 s nimi nahrál 2CD s názvem " 50/70 Moje najważniejsze" - první CD obsahovalo sólové písně a písně dříve nahrané s Budka Suflera, druhé CD záznam koncertu, který se konal ve studiu polského Radio Lublin v roce 2018. V mezičase začaly práce na založení nové kapely, která bude legendárního vokalistu podporovat v jeho další sólové kariéře. Součásti skupiny se stali vynikající hudebníci, známí na rockové a jazzové scéně. V roce 2018 se vydal na koncertní turné k 50. výročí své jevištní kariéry a s Piotrem Cugowskim nahrál píseň "Pani ze snów", která vznikla pro sérii TVP1 Dear Freedom. V roce 2019 vystoupil s recitálem v Opole, kde zpíval mimo jiné s Edytou Górniak a Ryszardem Rynkowskim. V roce 2022 byl porotcem v jednom z vydání pořadu "Twoja Twarz Brzmi Znajomo" na Polsatu. Dne 7. března 2022 bývalý zpěvák Budka Suflera Krzysztof Cugowski přiznal, že má zdravotní problémy, které mu velmi ztěžují vystupování na pódiu. Krzysztof Cugowski musel kvůli zdravotním problémům odstoupit z 2. epizody pořadu "Twoja Twarz Brzmi Znajomo". Hudebník trpěl COVID-19 a v rozhovoru s Małgorzatou Domagalik v pořadu „Let Gadają" řekl, jaký je nyní jeho stav. Bývalý zpěvák Budka Suflera přiznal, že má problémy s pamětí, tzv. "Covidova mlha", které mu znesnadňují vystupování na pódiu. Po pěti desetiletích na pódiu umělec stále plánuje budoucí podniky. Nejbližšími plány jsou vytvořit hudební životopis, natačení nového autorského alba a projekt spojující rock a symfonickou hudbu. |
Piotr Kominek (Narozen 4. července 1966, ***) Keyboards Piotr Kominek je polský hudebník, klávesový instrumentalista a skladatel. S Budkou Suflerou byl spojen v letech 2003-2009 a jako host v pozdějších letech. Podílel se na nahrávání dvou studiových alb kapely "Jest" a "Zawsze czegoś brak". Později vystupoval pouze jako host. V roce 2019 se zúčastnil turné Budka Suflera "45. Lat! Powrót do korzeni". Spolupracoval s hudebníky jako jsou Robert Chojnacki, Mietek Szcześniak, Kasia Kowalska, Irena Santor a Zdzisława Sośnicka. |
Łukasz Pilch (narozen 28. října 1978, Poland) Guitars Lukasz Pilch je polský hudebník a hráč na kytaru, je nejznámější jako kytarista kapely Budka Suflera, se kterou hrál v letech 2003 až do ukončení její činnosti v roce 2014. Během tohoto období se zúčastnil nahrávání dvou alb "Jest" a "Zawsze czegoś brak". Zúčastnil se také na slavné nahrávce dvou písní ve Village Studio a vystoupil s kapelou na Przystanek Woodstock. Spolupracoval mimo jiné také s Golec uOrkiestra. |
Anna Patynek (Narozena 18. listopadu 1969, Milanówka, Poland) Percussion Anna Patynek je polská bubenice. S kapelou Budka Suflera spolupracovala v letech 2003-2013. V tomto období se zúčastnila četných koncertů a nahrávání alba "Zawsze czegoś brak" (2009). Debutovala v roce 1986 v orchestru "Na Zdrowie" jako sborová zpěvačka hrající na konga a djembe. Od roku 1999 koncertuje v Polsku i v zahraničí s mnoha umělci jako jsou Maryla Rodowicz, Voo Voo, K.A.S.A., Justyna Steczkowska, Trebunie Tutki, Marek Biliński, Krzysztof Ścierański, Brygada Kryzys, Calle Sol. V roce 2000 vystupovala se Zbigniewem Hołdysem. V letech 2003-2013 byla bubenicí Budka Suflera. V roce 2007 natočila album "Hej Unplugged" jako host s kapelou Hey. Vystupuje se Sam Yoon, Ritmodelia, The Relievers a Jacekem Kleyffem, kvartetem Kuby Sienkiewicze, Tarkowski Orchestra. |
Marek Raduli (Narozen 21. června 1959, Kędzierzyn-Koźle, Poland) Guitars Marek Raduli je polský hudebník, hráč na kytaru, bubeník, aranžér, skladatel, session hudebník a producent. Je také autorem hudebních workshopů a kurzů pro kytaristy. Působí rovněž jako člen Fonografické akademie ZPAV. Ve své kariéře byl spojen s takovými hudebními žánry, jako je jazz, jazz-rock, rock, blues a pop. Podílel se na nahrávání více než 25 alb. Je znám jako bývalý člen kapel TSA, Banda i Wanda, Bajm, Budka Suflera a ΠR2. Jeho otec je maďarského původu. Raduli vystudoval první a druhý stupeň hudební školy ve třídě bicích nástrojů. Svoji kariéru zahájil v opolské komunitě, mj. v kapelách Pex 75 a Synteza PP, spolupracoval s kapelou Edwarda Spyrky v opolském studiu Polského rozhlasu. V roce 1980 hrál na kytaru a bicí v jedné z prvních sestav TSA, než se ke skupině připojil Marek Kapłon. V roce 1982 se již jako kytarista na několik let připojil k pop-rockové kapele Banda i Wanda, kde hrál kromě jiných s Jacekem Krzaklewskim, pozdějším kytaristou skupiny Perfect. V roce 1985 se jako sideman zúčastnil nahrávání se švédskou skupinou Baden Baden při nahrávání alba "You Are The One" ve studiu divadla STU v Krakově. Nicméně jeho jméno nebylo uvedeno na přebalu alba. V 90. letech byl také členem skupin Bajm a Tadeusze Nalepy, jako session hudebník se podílel také na mnoha dalších projektech s Marylou Rodowicz a Jacekem Skubikowskim. Největší oblibu si získal jako kytarista skupiny Budka Suflera, s níž byl spojen v letech 1992-2003. Během této doby se podílel na nahrávání pěti studiových alb "Cisza", "Noc", "Nic nie boli tak jak życie", "Bal wszystkich świętych" a "Mokre oczy". Složil také hudbu k písni "Bez aplauzu" z alba "Nic nie boli tak jak życie". Během této spolupráce se zúčastnil koncertů v Polsku a ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii a západní Evropě. V roce 2019 dostal nabídku vrátit se do kapely, ale odmítl ji. V roce 1996 nahrál sólové album Mexican Symbol of Happiness. V roce 1997 jej čtenáři časopisu Gitara i Bas zvolili kytaristou roku. Po odchodu z Budka Suflera hrál v kapelách, které založil - ΠR2 (alternativní pravopis: Pi-eR-2) ve složení Wojciech Pilichowski - basa, Tomasz Łosowski - bicí, SQUAD (rozšířená verze Wojtek Olszak s klávesami a housle Adama Bałdycha, v kapelách Krzysztofa Śmierzańského a v kvartetu Zbigniewa Jakubka a s dalšími kapelami, např. Funk dE Nite Ryszarda Krawczuka nebo polská skupina Carrantuohill hrající irskou hudbu. Na podzim 2006 byl pozván do projektu Krzysztofa Ściskańského The Colours (bicí - Paul Wertico, vibrafon - Bernard Maseli). S touto sestavou absolvovali rychlé turné po střední Evropě v zemích jako Slovensko, Maďarsko a Polsko. Na začátku roku 2007 se umístil na třetím místě každoročního plebiscitu Jazz Top 2006 Jazz Forum v kategorii "kytara", předskakovali Jarosława Śmietanę a Marka Napiórkowskiego. Na začátku jara 2008 byl přizván k práci v reaktivované krakovské kapele Laboratorium (Marek Stryszowski - voc, sax, Janusz Grzywacz - kbs, Krzysztof Śmierzański - bg). Zároveň se na koncerty vrátila Radulova kapela SQUAD s Radkem Owczarzem za bicími. V listopadu 2008 vyšlo druhé album ΠR2 s názvem "Time52". V rámci opolského Międzynarodowego Festiwalu Perkusyjnego vystoupil v roce 2003 s Willi Calhounem a Boby Jarzombekem, v roce 2005 s Tonym Roysterem Jr. a v roce 2009 s Thomasem Langem. Marek Raduli již léta vyučuje kytarové kurzy na hudebních workshopech konaných po celém Polsku, v Muzycznej Owczarni v Jaworki a ve městech jako Końskie, Grodków, Kargowa, Krzyżowa, Bolesławiec a Białystok. Byl členem sdružení působícího při klubu Muzyczna Owczarnia v Jaworki a častým hostem tohoto klubu. Na podzim roku 2013 začal Marek spolupracovat s Annou Wyszkoni, nejprve jako instrumentalista, brzy také jako producent, aranžér a hudební manažer její kapely. V roce 2020 vytvořil ve spolupráci s Jarosławem Nyckowskim kurz Masterclass pro kytaristy. |
Arkadiusz Smyk (Narozen ***, Poland) Guitars Arkadiusz Smyk je polský kytarista, který je neznámější jako člen kapely Budka Suflera, ve které hrál s přestávkami 6 let v letech 1987 až 1992. Jedna z jeho prvních kapel byla Snopy, která vznikla ve Świdniku, ve které byli také Amadeusz Majerczyk a Tomasz Spodyniuk. K Budka Suflera nastoupil jako student, po odchodu baskytaristy Piotra Płechy, ale byla mu nabídnuta pozice sólového kytaristy. Nahradil Krzysztofa Mandziaru, který rezignoval na funkci kytaristy přibližně ve stejnou dobu jako Płecha. Zúčastnil se koncertních turné po Spojených státech a také natáčení EP "4 Pieces To Go" a alba "Cisza", ale kvůli problémům s alkoholem nebyl schopen nahrávání dokončit a jeho kytarové party byly později nahrány Mieczysławem Jureckim. Ze stejného důvodu byl Smyk později z kapely vyhozen. |
Piotr Płecha (Narozen 19. dubna 1964, Kraśnik, Poland) Bass Piotr Płecha je polský hudebník a hráč na basovou kytaru. Je nejznámější jako člen kapely Budka Suflera, se kterou spolupracoval v letech 1983-1986 a podílel na nahrávání dvou alb "Czas czekania, czas olśnienia" a "Giganci Tańczą". Piotr je nesmírně talentovaný umělec, nesmírně barevná postava. Piotr Płecha pochází z katolické rodiny, ale když začal hrát na basu ve slavné Budka Suflera, byl úplně ztracený. V jeho životě bylo hodně alkoholu a drog a on se rozešel s Církví. Průlom nastal, když byl hospitalizován kvůli těžké infekci ledvin. Nebylo mu ani třicet, ale měl pocit, že by mohl zemřít. "Byl jsem přesvědčen, že operace bude konec mého života. V duchu jsem viděl dosavadní život na úrovni těla a hluku. Utíkal jsem před svým vlastním srdcem, ubližoval ostatním i sobě. Potom jsem vyslovil tuto modlitbu: "Bože, když mě necháš žít, budu tě hledat," vzpomínal v rozhovoru pro Onet.pl. Operace byla úspěšná a od té doby Płechta znovu důvěřoval Bohu. Bývalý basista Budka Suflera začal život blíže Bohu. Piotr Płecha vstoupil do kláštera a úplně zapomněl na to, co dělal předtím... Je však stále aktivním hudebníkem, od roku 1993 se momentálně realizuje v proudu křesťanské hudby, kde působí jako tzv. vedoucí bohoslužeb v evangelické protestantské komunitě. |
Stanisław Zybowski (celým jménem Stanisław Ludwik[a] Zybowski) (znám také jako Zybek) (Narozen 9. října 1953, Radom, Poland, zemřel 22. listopadu 2001, Warszaw, Poland) Guitars Stanisław Zybowski byl polský rockový kytarista, manžel zpěvačky Urszuly (1992-2001) a skladatel mnoha jejích hitů. Studoval hru na violoncello na hudební škole, ale ve třetí třídě odešel. Účinkoval v několika amatérských kapelách jako baskytarista, bubeník a zpěvák, ale ukázalo se, že mu nejvíce sedí kytara. V roce 1971 zpíval a hrál na kytaru v triu Rant, především písně Led Zeppelin, Deep Purple a Jimiho Hendrixe. V roce 1974, inspirován hudbou Franka Zappy a Yes, založil společně s Włodzimierzem Kiniorskim a Ryszardem Szpakiem jazzovou skupinu Integracja. V letech 1976-1985 hrál v kapele Crash z Wrocławi, se kterou natočil tři studiová alba, která obsahovala několik skladeb, které složil. Angažoval se i v dalších vratislavských kapelách a založil vlastní projekt Jazz Guitar Workshop. Po rozpadu kapely Crash v roce 1985 se přidal ke skupině Plugawy Anonimie a od roku 1987 spolupracoval s Grzegorzem Ciechowskim. V roce 1986 se stal členem Budka Suflera, kde potkal Urszulu. Nahrál studiové album s lublinskou kapelou s názvem "Ratujmy co się da!!" (1988), která obsahuje dvě jeho skladby a minialbum s názvem "American Tour". Po rozchodu s Budka Suflera v roce 1988 založil se zpěvačkou Urszulou kapelu Jumbo. Od té chvíle se stal i hlavním zpěvaččinym skladatelem. V roce 1989 spolu s Urszulou vystoupil na koncertu Polska Promocja v rámci Międzynarodowego Festiwalu Piosenki v Sopotech. Oba dva strávili léta 1990-1994 ve Spojených státech, kde vystupovali, a Zybowski si přivydělával prací řidiče v limuzínové společnosti. V letech 1988—2001 nahrával s Urszulou a produkoval její další alba "Czwarty raz", "Urszula & Jumbo", "Biała droga", "Akustycznie", "Supernova" a "Udar". Navíc složil většinu písní pro tato alba a několik z nich se stalo hity, např. "Rysa na szkle", "Na sen", "Niebo dla Ciebie", "Anioł wie...", "Dnie-ye!", "Udar", "Piesek twist" a "To, co było raz". V roce 1999 navázal spolupráci s Małgorzatą Ostrowską, pro kterou produkoval její první sólové album s názvem "Alchemia". Album také obsahovalo dvě jeho skladby "Cisza jak dziś" a "Teraz kiedy wiem", které byly vybrány jako singly propagující tuto nahrávku. Hudebník také začal pracovat na vlastním sólovém albu. Nestihl ji však dokončit.
Manželský pár byl právě v procesu oslav dvou desetiletí práce s kompilací. Do přidané skladby "To, co było raz" Urszula zapsala svůj smutek. V červnu 2009 byl na rozhlasových stanicích odvysílán Urszulin singl "Wstaje nowy dzień" s hudbou, kterou složila před 20 lety společně se S. Zybowskim. V roce 2010 Urszula oznámila vydání kytaristova sólového alba. V červnu 2013 zpěvačka představila singl s názvem "Miłość", polskou verzi písně "I Really Have To Go", kterou složil Zybowski z alba "Urszula & Jumbo". Dne 20. listopadu 2015 proběhla premiéra DVD/CD "Biała Droga Live - Woodstock Festival Poland 2015". Album je záznamem koncertu, který Urszula se svou kapelou odehrála u příležitosti 20. výročí natáčení alba "Biała Droga", které bylo jejím největším komerčním úspěchem i S. Zybowského. Koncert se uskutečnil v noci z 29. na 30. července 2015 na pódiu Akademii Sztuk Przepięknych během 21. ročníku festivalu Woodstock. Během akce byly předvedeny všechny písně z "Białej droga". Dne 25. března 2016, u příležitosti 20. výročí alba "Biała Droga", vyšla jeho reedice obsahující materiál remasterovaný z původních kazet. Dne 16. září 2016 proběhla premiéra alba "Biała Droga Live". CD/DVD materiál vznikl z Urszulina klubového turné "The Greatest Hits", které se konalo na jaře 2016 u příležitosti výročí "Biała Droga". Jako bonus DVD obsahuje dvě archivní nahrávky z Opole Festivalu v roce 1996. |
Krzysztof Mandziara (znám také jako Wojskowy) (narozen 7. února 1956, Wrocław, Poland) Guitars Krzysztof Mandziara je polský hudebník a hráč na kytaru. Je znám z působení s kapelami Cross, Budka Suflera, Recydywa a zpěvačkou Urszulou. Krzysztof je kytarista pocházející z wroclawské bluesrockové komunity. V letech 1980-1983 vystupoval společně s Cugowskim ve skupině Cross, která vydala jediné album " Podwójna twarz" (1984). V kapele Budka Suflera působil v letech 1983-1986. Odehrál většinu kytarových partů na albech "Czas czekania, czas olśnienia" (1984) a "Giganci tańczą" (1986). Je autorem hudby k písni "Zmiany w organizmie". Po odchodu z Budka Suflera působil jako leader bluesrockové kapely Recydywa, která vydala alba "Równowaga strachu" (1988) a "Letnia zadyma w środku zimy" (1989), kde se objevily tři písně na dvoudiskové kompilaci z koncertu. V roce 2006 spolu s bubeníkem Irekem "Pióro" Nowackim obnovil kapelu CrossRecydywa, která se odkazovala na tradici kapel Recydywa a Cross, tedy na dynamický a spontánní rock s bluesovými kořeny. Kapelu pod novým názvem založili v roce 2006 zkušení muzikanti, členové výše zmíněných skupin, kteří spolupracovali i s dalšími umělci. Pozvali mladého, ale již respektovaného basistu Pawla "Muzzi" Mikosze, známého ze Seven B a spolupracujícího s Martynou Jakubowicz. V polovině prosince 2006 proběhl premiérový koncert CrossRecydywa v legendárním klubu Rura ve Wroclawi a poté se začalo pracovat na novém hudebním materiálu. V roce 2006 vydala dvě poslední písně "Live in Concert / Równowaga strachu". Po několika koncertech se však Krzysztof Mandziara rozhodl v dubnu 2007 kvůli četným nedorozuměním kapelu opustit a skupina pozastavila činnost. |
Andrzej Sidło (Narozen ***) Guitars Andrzej Sidło je polský hudebník, kytarista učitel hry na kytaru. Je znám jako člen kapely Budka Suflera v letech 1982-1984. Je znám také z působení v kapelách Partita, Familia, Pro Contra a Bractwo Kurkowe. Vystudoval hudební školu v Katovicích a již v 70. letech se podílel na několika více či méně stálých projektech. Jako kytarista působil v kapelách Partita, Familia, Bractwo Kurkowe a Pro Contra. V roce 1979 se Andrzej ve Štětíně setkal s Romualdem Czystawem. Hráli spolu ve skupině Familia. Díky této známosti jej Czystaw v roce 1982 přivedl do skupiny Budka Suflera, kde nahradil Jana Borysewicze. Spolu s kapelou nahrál materiál pro dvě alba z let 1984 "1974-1984" a "Czas czekania, czas olśnienia" vydané Poltonem, která zahrnovala takové hity s jeho účastí jako "Jolka, Jolka pamiętasz" nebo "Noc komety". Jako člen Budka Suflera se také podílel i na nahrávání dvou alb Urszuly s názvem "Urszula" z roku 1983 s hity "Dmuchawce, latawce, wiatr" a "Luz-blues, w niebie same dziury", a alba "Malinowy król" z roku 1984. Celá 80. léta v Polsku byla obdobím velké nejistoty, v těchto realitách bylo těžké dělat nějaké dalekosáhlé plány. Kapela byla ochotna pokračovat ve spolupráci a dala kytaristovi čas do konce roku 1984, aby se rozhodl. Andrzej však zvolil jiné řešení. Když byl v červnu 1984 ve Stuttgartu, rozhodl se tam zůstat natrvalo. Navzdory těžkému a vzdálenému stěhování se Sidło s hudbou nerozloučil, hrál jako session kytarista, hrál v klubech, evropských hospodách a také v USA. Využíval různé příležitosti k muzicírování a setkávání s lidmi, se kterými mohl spolupracovat. O pár let později si ve Stuttgartu založil vlastní hudební školu a bylo z toho povolání, kterému se věnoval naplno. Andrzej Sidło pravidelně navštěvuje Polsko a tráví zde dovolenou. |
Zdzisław Janiak (narozen 14. července 1950, Wrocław, Poland) Guitars Zdzisław Janiak je polský hudebník a hráč na kytaru. Je znám jako člen kapely Budka Suflera, se kterou byl spojován v letech 1979 až 1983. Po Borysewiczově odchodu nějaký čas převzal post lólového kytaristy kapely. Během té doby se zúčastnil mnoha národních koncertů a dvouměsíčního turné po Sovětském svazu. Nahrál dvě alba "Ona przyszła prosto z chmur" a "Za ostatni grosz". Později se objevil u Budka Suflera jako host, mj. v Sopotech v roce 1994 a na koncertě v krakovské Tauron aréně k oslavě 40. výročí kapely. Účinkoval také v legendární vratislavské kapele Romuald & Roman. Nyní žije v Düsseldorfu. |
Felicjan Andrzejczak (Narozen 16. května 1948, Pięczkowie, Poland) Vocals Felicjan Andrzejczak je polský hudebník a zpěvák. nejznámější je jako zpěvák kapely Budky Suflera mezi lety 1982 a 1983. Felicjan je rodák z Velkopolska, z Pięczkowo. V roce 1966 během studií na Technikum Leśnym (lesní technické škole) v Rzepinu amatérsky zpíval repertoár Czesława Niemena. Dne 3. října 1970 se oženil s Jadwigou, tehdy absolventkou dívčí školy v Ośnie Lubuskim, se kterou měl syna Rafała a dceru Kingę. V roce 1970 se s rodinou přestěhoval do Świebodzinu, kde se setkal se skupinou místních hudebníků, včetně Andrzeje Rutkowskiego a založili kapelu C-4011. Vystudoval Střední hudební školu v houslové třídě a Wydział Wychowania Muzycznego Studium Nauczycielskiego (Fakultu hudební výchovy Pedagogické fakulty) v Gorzowie Wielkopolskim. Poté pracoval na hudební škole a ve výchovném ústavu a sirotčinci. V roce 1971 se spolu s kapelou C-4011 objevil na Národní soutěži mladých talentů v Jeleniej Górze, kde získal 3. cenu za píseň "Dziwny jest ten świat". V měsíčníku "Jazz" jeho redaktor v recenzi napsal: "Když jste zavřeli oči, mohli jste slyšet hlas samotného mistra." V roce 1977 zpíval píseň "Kołysanka" na 13. Festiwalu Piosenki Radzieckiej v Zielonej Górze. V roce 1978 se zúčastnil pěveckých dílen v Chodzieżi. Na pěveckých workshopech v Lublinici se seznámil s Waldemarem Parzyńskim, který mu navrhl nahrát píseň "Peron łez", se kterou začínal nejprve na Festiwalu Piosenkarzy Amatorów v Toruni, později v "Debiuty" v Opole, a pak se v roce 1979 dostal do "Premier" koncertu na XVII. festivalu v Opole, kde získal vyznamenání. Po vystoupení v Opole navázal spolupráci s Polským rozhlasem, kde nahrál dvě písně "Na progu ciszy" a "Życie od poniedziałku". Díky Lechowi Terpiłowskiemu v letech 1979-1981 spolupracoval s Teatrem Rampa na Targówku ve Varšavě. V programu pro mladé zpěváky Miejsce dla gwiazdy, ve kterém také zvítězil, zazpíval "Peron łez" a "Chcę ciebie czuć". V lednu 1981 v restauraci Sali Kongresowej navázal spolupráci se skupinou Marka Wierońského, se kterou nazpíval tři americké písně "Tyś jest gwiazdą mą", árii Wodnika z "Hair" a duet z "Grease". V únoru a březnu 1981 se píseň "Lubię taki rytm" umístila na prvním místě v anketě posluchačů Studia Gama a v dubnu dosáhla píseň "Chyba dzisiaj nie zaśniemy" na vrchol žebříčku. V letech 1980-1981 vystoupil na 18. KFPP v Opole, kde v "Premiérovém" koncertě zazpíval "Za dużo widzę, za dużo słyszę a na 19. KFPP v Opole vystoupil s písní "Lubię taki rytm" v "Przebojach sezonu". V roce 1981 vystoupil v Teatrze Muzycznym v Gdyni v muzikálu "Wielki świat" s hudbou Jarosława Kukulského. Koncem roku 1982 byl přizván ke spolupráci s kapelou Budka Suflera. Píseň "Jolka, Jolka pamiętasz" se dostala na první místa žebříčku Programu Trzeciego. Hitem se stala i píseň "Czas ołowiu". K další písni "Noc komety" za účasti Urszuly vznikl videoklip s výpravou, kostýmy a make-upem Aleksandry Laski-Wołek, která v březnu 1983 zvítězila v 6. televizní hitparádě a postupem času se stala vokálem a vizuální rockovou klasikou. Felicjan Andrzejczak pak vystupoval s Budka Suflera jako "zvláštní host". V roce 1999 nahrál společně s Budka Suflera a Krzysztofem Cugowskim písně "Piąty bieg" a "Krajobraz po rewolucji" (s Urszulou), které byly zařazeny na album "Antologia 74-99" (1999). Dne 12. února 2020 na pohřbu Romualda Lipky zahrál spolu s Budka Suflera "Czas ołowiu”". Dne 20. listopadu 2020 vyšlo první album, které Andrzejczak nahrál s Budka Suflera s názvem " 10 lat samotności". V roce 1985 na 22. KFPP v Opole na koncertech "Premiery" a "Mikrofon i Ekran" uvedl "Trzeci akt", za kterou získal Złotą Perłę z Bursztynem (Zlatou perlu s Jantarem). V roce 1986 na festivalu "Człowiek i Morze" v Rostocku (v bývalé NDR) získal třetí cenu. V roce 1986 nahrál v duetu s Natalią Kukulską píseň "„Pan samochodzik", která se umístila na 6. místě na seznamu Polského rozhlasu Program I a byla hlavním motivem filmu Janusze Kidawy "Pan Samochodzik i niesamowity dwór" z roku 1986 podle románu Zbigniewa Nienackého. V roce 1987 vyšlo první sólové album Felicjana Andrzejczaka, které propagoval videoklip "Ekscentryczny dance" o fenoménu breakdance za účasti "Dzieci Lublina", "Zespołu Pieśni i Tańca "Lublin" im. Wandy Kaniorowej. Na 24. ročníku festivalu v Opole také představil „Excentrický tanec“. V roce 1988 na 25. festivalu v Opole zazpíval "Siedem nocy". V roce 1989 během koncertu "Premiery" XXVI. KFPP zpíval "Nie zmarnuj szans". Jako sólista vydal několik alb, včetně "Świat miłować" (1997) s baladou "Jak jeździec donikąd", "Zauroczenia" (2002), "Na prowincji", které vyšlo 17. června 2006, "Biegnę jak maratończyk" (2009) i "Czas przypływu" (2014). V roce 2005 spolu s dalšími umělci nahrál píseň " Pokonamy fale". V roce 2015 se spolu s dalšími veterány (mj. Zbigniew Wodecki, Andrzej Dąbrowski) zúčastnil prvního dílu projektu "Albo inaczej" a popasoval se s písní zpěváka Eldo (Leszek Kaźmierczak) "Stres". Album dosáhlo zlatého statusu. Po rozchodu s Budkou vydal mnoho sólových alb s poprockovým a romantickým repertoárem. V pozdějších letech odehrál s kapelou mnoho koncertů v Polsku i v zahraničí a v roce 2020 vyšlo album Budky Suflera, na kterém zpívá Felicjan Andrzejczak s názvem "10 lat samotności". V květnu 2020 obdržel titul Čestný občan města Świebodzin. U Felicjana Andrzejczaka se jedná o jeden z nejcharakterističtějších hlasů polské hudební scény. Aktuálně umělec nahrává a vystupuje se svou vlastní kapelou. |
Jan Borysewicz (celým jménem Janusz Borysewicz) (Narozen 17. dubna 1955, Wroclaw, Poland) Guitars Jan Borysewicz je polský hudebník, hráč na kytaru a skladatel. Narodil se ve Wroclawi a vyrůstal v Sępolnu. Má sestru Halinu, která je o tři roky starší, a bratra Andrzeje, který je o dva roky starší. Zpočátku se plánoval stát bubeníkem jako jeho otec Michał Borysewicz (zemřel v roce 1990 ve věku 62 let na masivní infarkt), který amatérsky hrál na bicí v jazzové kapele. Vystudoval také divadelní školu. Ve 14 letech se zúčastnil bicích workshopů v Chodzież, které vedl Janusz Stefański. Když mu bylo 13, jeho matka onemocněla roztroušenou sklerózou. Ve věku 16 let začal pracovat jako malíř domů, aby finančně podpořil svou rodinu. Pracoval také v tiskárně. Na hru na kytaru se zajímal jeho bratr Andrzej, který jej naučil akordy písně "House Of The Rising Sun". Ve hře pokračoval pod dohledem Mariana Konieczného v Komunitním centru v Sępolně. Ve stejné době trénoval také box v klubu Gwardia Wrocław. Když mu bylo 17 let, během jednoho vystoupení ve vratislavském komunitním centru si jej povšiml Jacek Baran, tehdejší zpěvák skupiny Nurt, a nabídl mu, aby se ke skupině přidal. Oficiálně debutoval v kapele v roce 1972, kdy nahradil Aleksandera Mrożka během jednoho koncertu kapely, kde hrál bez předchozí zkoušky. V té době zdokonaloval svou hru pod dohledem Jerzyho Kaczmarka. Ještě v 17 letech odjel do NDR, kde dalších osm nebo devět měsíců koncertoval s duem Katia und Roman. Po jednom z koncertů jej všiml bluesman Alexis Korner, který mu nabídl 10 vystoupení v Německu a ve Velké Británii, ale Borysewicz odmítl, protože si nebyl jistý svými schopnostmi. V roce 1974 se stal kytaristou Super Pakt (kapela vzniklá transformací bigbítové skupiny Pakt), ve které hrál mj. s Andrzejem Plusczem. V letech 1975-1977 hrál v kapele Ireneusze Dudka Apokalipsa. Po dvou letech hraní v kapele ale dostal nabídku ke spolupráci s Budka Suflera, jejímž kytaristou se stal v roce 1978. S kapelou procestoval Polsko, Nizozemsko a Západní Německo a natočil také s nimi tři studiová alba "Na brzegu światła" (1979), "Ona przyszła prosto z chmur" (1980) a "Za ostatni grosz" (1982) a debutového alba Isabely Trojanowské "Iza" (1981). Je skladatelem hudby tří skladeb Budky Souflera - "Nie wierz nigdy kobiecie", "Bez satysfakcji" a "Nie ma końca tej podróży". Písně předznamenaly budoucí styl Lady Pank, jehož koncept se zrodil během posledních měsíců Borysewiczova vystupování v Budka Suflera. Přestože se "Nie wierz nigdy kobiecie" ukázalo být jedním z největších hitů kapely, skupina přistupovala ke zbývajícím Borysewiczovým skladbám s rezervou, zařadila je pouze na singly, což se stalo zdrojem konfliktu, po kterém Borysewicz kapelu opustil a založil společně s Andrzejem Mogielnickim, autorem textů, neméně slavnou kapeleu Lady Pank, jejímž vedoucím zůstává dodnes. Ještě během spolupráce s Budka Suflera se v roce 1979 vydal na turné po tehdejším SSSR s Tadeuszem Nalepou a jeho kapelou Breakout. Ihned po odchodu z Budka Suflera dostal nabídku hrát v kapele Perfect, ale odmítl ji, protože měl v úmyslu založit vlastní kapelu. V prosinci 1981 během nahrávání alba "Układy" od Izabely Trojanowské nahrál píseň "Mała Lady Punk", ve které mimo jiné zpíval. Píseň se stala rádiovým hitem a vyprovokovala Borysewicze k založení kapely. V roce 1982 na Mogielnickiho návrh obsadil Janusze Panasewicze jako zpěváka do kapely, kterou zakládal. Zbývající hudebníci přišli mimo jiné z kapely Oddział Zamknięty a trvalo mu rok, než formaci dokončil. Nakonec založil kapelu Lady Pank, jejíž název byl inspirován právě písně "Mała Lady Punk", se kterou vydal v roce 1983 své první album, pojmenované stejně jako kapela. Album dosáhlo obrovského komerčního úspěchu a většina skladeb na něm dosáhla vysokých pozic v hitparádach. Borysewicz zvítězil v plebiscitu časopisu "Non Stop" v kategoriích: skladatel, textař, zpěvák a instrumentalista. V roce 1984 nahrál spolu s Panasewiczem soundtrack s vlastní hudbou k animovanému filmu "O dwóch takich, co ukradli księżyc". V nahrávkách hrál na všechny nástroje, a proto je album považováno za jeho první sólový projekt. Uspořádal také hudební představení s Panasewiczem s názvem "Jacek i Placek, czyli Lady Pank w poszukiwaniu krainy leniuchów". V květnu 1986 obdržel cenu pro nejlepšího skladatele na hudebním festivalu v Tokiu za píseň "Minus Zero". Dne 1. června 1986 během koncertu u příležitosti Dne dětí na olympijském stadionu ve Vratislavi, opilý Borysewicz vyvolal skandál, když odhalil své přirození před publikem a křičel na diváky, kteří jej obtěžovali z pódia. Událost vyvolala celostátní skandál a činnost Lady Pank byla rozhodnutím Ministerstva kultury a umění pozastavena do konce roku a bylo jim zakázalo koncertovat a vystupovat v médiích. Borysewicz byl odsouzen ke třem měsícům vězení, které bylo posléze v důsledku amnestie zrušeno. Kvůli této události Andrzej Mogielnicki ukončil spolupráci s kapelou. Sám Borysewicz své odsouzeníhodné chování vysvětloval tím, že byl vyprovokován skupinou agresivních účastníků koncertu. Mogielnicki se ke spolupráci se skupinou vrátil až v roce 2002. Krátce po pozastavení kapely se podílel na nahrávání alb "Złe słowa" Jerzego Skubikowskiego a "Obywatel G.C." Grzegorza Ciechowskiego. V roce 1987 spoluvytvářel projekt "Nasz wspólny świat" za účasti kapel Lombard, TSA a Kombi. Byl uznán jako skladatel roku v plebiscitu týdeníku "Zarzewie" a skladatel a instrumentalista roku v žebříčku časopisu "Non Stop". V roce 1988 zahájil sólový hudební projekt pod jménem Jan Bo. Vydal album s názvem "Królowa cisz", obsahující jeho původní vánoční písně. Krátce nato začal pracovat na hudebním projektu BO-Session, ve kterém hodlal uvést vlastní provedení skladeb Milese Davise, Johna Coltrana a Jimiho Hendrixe. Projekt však nebyl dokončen a jediným výsledkem této session byla nikdy nevydaná píseň "Ezy Rider" od Hendrixe v interpretaci Borysewicze. V roce 1992 vydal své druhé sólové album s názvem "Wojna w mieście" a v roce 1995 další album s názvem "Moja wolność". V roce 1993 zůstal Borysewicz v USA, kde s ním Panasewicz vystoupil jako host na jednom z jeho koncertů. Nadšená reakce publika je oba povzbudila, aby znovu aktivovali Lady Pank. V roce 1994 kapela obnovila svou činnost v novém složení Jan Borysewicz, Janusz Panasewicz, Krzysztof Kieliszkiewicz, Kuba Jabłoński a Andrzej Łabędzki. V březnu a dubnu již nahrávali materiál pro první album v nové sestavě. Kapela je aktivní dodnes a zůstává jednou z nejpopulárnějších hudebních skupin v historii polského rocku. V roce 1995 se také podílel na nahrávání alba s názvem "Tribute to Eric Clapton". Byl producentem vlastní kompilace "Być wolnym" (1997), na kterou přizval představitele různých trendů polského rocku, včetně kapel Perfect, Acid Drinkers, Big Cyc, T.Love i Oddział Zamknięty, nebo také hudebníky jako Paweł Kukiz, Robert Gawliński a Urszula. V roce 1999 se na pozvání Mieczysława Jureckého podílel na natáčení alba s názvem "12 sprawiedliwych". V roce 2002 nahrál soundtrack k filmu "E=mc2" s Pawełem Kukizem a vystoupil jako host s Dariuszem Michalczewskim na koncertě Scorpions v písni "Rock You Like A Hurricane". V roce 2003 nahrál popové album s Pawełem Kukizem pod názvem Borysewicz & Kukiz, které dosáhlo velkého komerčního úspěchu, prodalo se ho téměř 100 000 výlisků. Propagovali je hity "Jeśli tylko chcesz" a "Bo tutaj jest, jak jest" a také koncerty v Polsku a USA, kde vystupovali pro americkou polskou komunitu. Kromě toho vystoupili jako duet jako porotci v jednom z dílů pořadu "Szansa na sukces" a v roce 2004 se kvalifikovali do "Top" koncertu festivalu TOPtrendy 2004 a obsadili páté místo v žebříčku nejčastěji kupovaných alb v předchozím roce. Na koncertě ale nevystoupili, protože projekt před festivalem ukončili. V červenci 2006 společně koncertovali v Gdaňsku a další dva odehráli v roce 2007. V červnu 2004 vystoupil během výročního koncertu Krzysztofa Krawczyka s názvem "To co w życiu ważne", který se konal v rámci písňového festivalu v Sopotech. V roce 2008 byl jedním z porotců hudební talentové show Nowa Generacja, kde byl mezi porotci programu byl považován za nejmírnějšího. Také v roce 2008 se podílel na nahrávání alb "Rock Loves Chopin" a "Rock Loves Chopin" a "Hey Jimi - polskie gitary grają Hendrixa" a vydal album s názvem "W hołdzie Tadeuszowi Nalepie", ke kterému na nahrávání pozval několik dalších umělců. V únoru 2010 vydal pod hlavičkou projektu Jan Bo album s názvem "Miya", na které pozval hosty jako Piotr Cugowski (zpěv v písni "Masz bać") a Urszula Rembalska (vokální duet v písni "Pajacyk"). Album propagoval singlem "Miłości Żar", ke kterému natočil i videoklip. V roce 2013 oznámil druhé album nahrané s Pawełem Kukizem, ale nikdy nebylo vydáno. Dne 3. června 2013 měl premiéru píseň "Kryzysowy", kterou nahrál s kapelou Video. V roce 2014 byl pozván Robertem Mączyńskim k nahrání společného alba s názvem "Bal Maturalny". Album bylo vydáno pod jménem Rozbójnik Alibaba & Jan Borysewicz a dosáhlo komerčního úspěchu, když získalo status platinového alba. Dne 27. listopadu 2015 vyšlo debutové ¨ album dua Borysewicz & Brzozowski obsahující 11 skladeb točících se kolem pop-rockového stylu. Jeho vydání bylo propagováno singlem "Słowa na otarcie łez". Dne 23. září 2016 vydal pod hlavičkou Jan Bo další sólové album "Kawa i dym", na které si přizval vokalisty Piotra Roguckiho, Igora Herbuta, Piotra Cugowskiho, Damiana Ukejeho a Joannu Lazar. Dne 27. května 2017 se zúčastnil zahájení galavečera KSW 39 na Národním stadionu ve Varšavě, kde přednesl píseň "Zamki na Piasku" za doprovodu Damiana Ukejeho jako zpěváka. V roce 2018 zahájil projekt Akademia Jana Borysewicza, nabízející hudební workshopy spojené s koncerty. Dne 28. října 2018 odehrál koncert u příležitosti 30. výročí koncertů na Rádiu Trójka pod hlavičkou kapely Jan Borysewicz i Przyjaciele, na kterém vystoupil s Maciejem Maleńczukem, Małgorzatou Ostrowskou, Wojciechem Cugowskim, Piotrem Roguckim a Dariuszem Kozakiewiczem. Dne 25. prosince 2018 se konala premiéra singlu Red Lips "Gdy nie poznasz" za hostující účasti Borysewicze, který tuto píseň složil. Dne 10. září 2021 vydal spolu s Piotrem Fronczewskim novou verzi písně "Nie wierz nigdy kobiecie", která oznamovala kompilaci s názvem "Wszystkie oblicza Jana Borysewicza". Album vyšlo u příležitosti 50. výročí hudebníkovy umělecké tvorby. Druhým singlem z alba byla píseň "Pocztówka". Dne 4. dubna 2022 se uskutečnil Borysewiczův sólový koncert s jeho pozvanými hosty, na němž hráli Piotr Cugowski, Anna Wyszkoni a Dawid Karpiuk. Dne 28. září 2022 vyšla kniha s názvem "Mniej obcy", první autorizovaná biografie Jana Borysewicze, která je rozhovorem vedeným s Marcinem Prokopem. V roce 2023 získali Borysewicz a Prokop cenu za nejlepší stream v kategorii audiokniha biografie/autobiografie. Dne 28. července 2023 byla ve Szczecinku odhalena malá nástěnná malba s podpisem Jana Borysewicze zobrazující rozmazanou kytaru od Agáty Lewandowskiej. Dne 16. září 2023 vydala House of Death singl s názvem "Ash Caravan", na jejímž záznamu se Borysewicz podílel jako host. Nutno podotknout, že Borysewicz nepůsobil jen kladně, ba opakovaně vystupoval na koncertech, zvláště kapely Lady Pank, v alkoholovém opojení a někdy se kvůli opilosti nedostavil ani na ohlášená vystoupení kapely. Z tohoto důvodu je často nazýván "hlavním skandalistou polského showbyznysu". |
Romuald Czystaw (Narozen 1950, Warszaw, Poland, zemřel 29. září 2010, Warszaw, Poland) Vocals Romuald Czystaw byl polský hudebníka zpěvák, který je nejznámější ze svého působení v kapele Budka Suflera v letech 1978 až 1982 jako jejich sólový zpěvák. Romuald Czystaw se narodil ve Varšavě. Jako hlavní zpěvák Budka Suflera působil v letech 1978 až 1982. V té době nahrál dvě velmi důležitá alba "Ona przyszła prosto z chmur" a "Za ostatni grosz". Později vystupoval s kapelou jako host. Naposledy se tak stalo 19. září 2010 v Lublinu v Błoniach pod Zamkiem. Je také skladatelem hudby, kterou předvedl k písni "Nie taki znów wolny". V následujících letech opakovaně vystoupil s Budka Suflera jako host. V roce 1999 spolu s Krzysztofem Cugowskim a Felicjanem Andrzejczakem nahrál píseň "V bieg" a zúčastnil se prestižního koncertu v Carnegie Hall v New Yorku. Poslední společné vystoupení s Budka Suflera se konalo v Błoni u Lublinského hradu 19. září 2010. Zemřel o deset dní později ve Varšavě.
|
Stanisław Wenglorz (Narozen 22. srpna 1950, Cieszyn Poland) Vocals (1978), Guitars (1978-1982) Stanisław Wenglorz je polský rockový a popový zpěvák a vydavatel. Pochází z Cieszyna, kde začal zpívat ve sborech a na hudební škole se naučil hrát na klasickou kytaru a klavír. V letech 1967-1969 zpíval v kapele Bardowie a poté ve vlastní baladové kapele. V roce 1970 vystoupil na koncertě Debiuty během 8. Krajowego Festiwalu Piosenki Polskiej v Opole. Rok byl posluchačem Studia písní Stołeczna Estrada (1970). Dvakrát se zúčastnil Lubelskich Spotkaniach Wokalistów Jazzowych (včetně roku 1971) a zúčastnil se také studentského jazzového festivalu "Jazz nad Odrą" (1974). Na podzim roku 1974 získal první cenu v pěvecké soutěži v klubu Riviera Remont ve Varšavě za píseň "Podróż I". V 70. letech byl zpěvákem kapel jako Wiślanie 69, Układ, Projekt a v roce 1977 spolupracoval se skipinou Skaldowie, se kterou nahrál i jeho největší hit s názvem "Nie widzę ciebie w swych marzeniach". V roce 1978 se připojil k Budka Suflera, se kterým nahrál čtyři písně "Ślady na piasku", "Rozmowa", "Kula nocnego światła" a "Życiowy numer". V 80. letech natočil dvě sólová alba "Dziś dotarłem do rozstajnych dróg" (1982), z něhož pocházejí zpěvákovy nejznámější písně "Okno z widokiem na parlament” a "Emanueli część trzecia i ostatnia”ent", a druhé album "Niedokończona rozmowa" (1986). V letech 1982-1983 spolupracoval s varšavskou skupinou Zoo, se kterou natočil 4 písně v Polském rozhlase, a to "Siłą rzeczy", "Stutonowy walec", "Ostatni remanent" a "Rock Gimnastyka". V roce 2020 vydal Kameleon Records výběr jeho rozhlasových nahrávek na albu s názvem "Nie widzę ciebie w swych marzeniach", Byl to soubor archivních nahrávek z let 1975-1981. Tento vydavatel je také distributorem reedicí jeho alb "Dziś dotarłem do rozstajnych dróg" a "Niedokończona rozmowa". Od roku 1985 žije v Německu a už léta tam vydává polsky psané noviny s názvem Info-tipy a pořádá hudební koncerty. |
Izabela Trojanowska (celým jménem Izabela Ludwika Trojanowska, rozená Schütz) (narozena 22. dubna 1955, Olsztyn, Warminsko-Mazurskie, Poland) Vocals Izabela Trojanowska je polská rocková zpěvačka, filmová a divadelní herečka, skladatelka, módní návrhářka a mediální osobnost. Narodila se v Olsztyně a je dcerou Žofie rozené Barcz a Maksymiliana Schüze, kteří se provdali v roce 1952. Má dva bratry - Maksymilian je o dva roky starší a Roman zase o dva roky mladší. Její strýc byl Henryk Strzelecki. Pochází z rodiny s hudebními tradicemi, když její matka zpívala a hrála na kytaru a otec hrál na housle. Byla vychována v katolickém duchu a v mládí chtěla vstoupit do kláštera. Už jako dítě zpívala písně Sławy Przybylskiej a Anny German. Navštěvovala kurzy rytmiky a tance pořádané v Důstojnickém klubu v Olsztyně, také zpívala na školních akademiích a recitovala básně. V 10 letech začala zpívat v katedrálním sboru. Na základní škole vystoupila s písněmi "Powrócisz tu" od Ireny Santor a "Gdybyś kochał, hej" od skupiny Breakout na mezikasárenském festivalu písní v Olsztyně. Zpívala v kapelách Tęcza a Binamol. V 70. letech zahájila svoji profesionální hudební kariéru. V květnu 1971 vystoupila s písněmi "Jeszcze uboga, a już łaską tknięta" a "Za polami krzyż u wsi" na festivalu Festiwal Pieśni Sakralnej Sacrosong v Chorzówě, kde získala cenu Maksymiliana Kolbego, kterou převzala z rukou kardinála Karola Wojtyły. V červnu za provedení písní "Niebieski len" od Raimondse Paulse a "Śnił mi się sen" od Arno Babadzhaniana obdržela cenu VII. Festiwalu Piosenki Radzieckiej v Zieloně Góra. Díky výhře se bez vyřazení kvalifikovala do soutěže "Debiuty" během 9. Krajowego Festiwalu Piosenki Polskiej v Opole, kde zazpívala píseň "O czym marzą zakochani" a získala cenu za debut. Po úspěchu na festivalu jí Andrzej Rosiewicz nabídl, aby natočila dvě písně "Który mnie wybierze" a "Nie mam woli do zamęścia", které představila s kapelou Hagaw na Telewizyjna Giełda Piosenki. Za účast v programu byla disciplinárně vyloučena ze střední školy a poté se přestěhovala do Varšavy, kde dále studovala na střední škole im. Narcyzy Żmichowskiej a vystupovala v kapele Sił Powietrznych Granica. Zklamána nepříznivou odezvou tisku po festivalu v Opole a kvůli tvrdé recenzi Lucjana Kydryńského pozastavila svoji koncertní činnost. V letech 1974-1978 studovala vokální a herecké studio Studium Wokalno-Aktorskim Teatru Muzycznego im. Danuty Baduszkowej v Gdyni, kde debutovala jako divadelní herečka. V roce 1979 debutovala jako TV herečka rolí Teresy Sikorzanki v TV seriálu "Strachy". V roce 1980 zahájila roční spolupráci s kapelou Budka Suflera, získala také cenu za interpretaci na 18. Krajowym Festiwalu Piosenki Polskiej v Opole a obsadila druhé místo na 4. Międzynarodowym Festiwalu Interwizji v Sopotech. V roce 1981 vydala své debutové studiové album s názvem "Iza" obsahující hity "Tyle samo prawd ile kłamstw" a "Wszystko czego dziś chcę". V roce 1982 v duetu s Tadeuszem Nalepou nahrála materiál pro album s názvem "Pożegnalny cyrk", který kvůli silné kritice stanného práva podléhalo cenzuře, i samotná Trojanowska se potýkala s bojkotem hudební komunity. V září 1982 odjela do Nizozemska, kde odehrála několik koncertů. Když byla její žádost o prodloužení pasu zamítnuta a byl jí zakázán vstup do Polska a její práce byla bojkotována v celostátních médiích, rozhodli se s manželem emigrovat. Žila v USA a Velké Británii. V říjnu 1983 měl premiéru seriál "Blisko, coraz bliżej", ve kterém vystupovala jako Hildegard Belsche. V dubnu 1985 koncertovala pro polskoamerickou komunitu v Chicagu a New Yorku. V roce 1987 se usadila se svým manželem v Západním Berlíně, kde několik let provozovali restauraci "Landhaus Dahlem". Po návratu do Polska v roce 1990 vystoupila na festivalu v Sopotech s písněmi ze svého prvního anglicky nazpívaného alba s názvem "Izabela Trojanowska" (1991). V roce 1993 vydala album nahrané s Tadeuszem Nalepou s názvem "Pożegnalny cyrk", jehož prodej byl o 11 let dříve zablokován polskou komunistickou cenzurou. Další polské album "Chcę inaczej" vydala v roce 1996. Od roku 1997 hraje Monikę Ross-Nawrot, jednu z hlavních postav seriálu Klan. V novém tisíciletí vydala dvě alba "Życia zawsze mało" (2011) a "Na skos" (2016). Její písně zpívali i jiní umělci jako Joanna Lazer, Lemon, Monika Brodka, Kaja Paschalska, Candy Girl, Stefano Terrazzino, Jeremi Sikorski, Eliza Rycembel, Karolina Czarnecka a Irena Melcer. |
Urszula (celým jménem Urszula Beata Kasprzak) (narozena 7. února 1960, Lublin, Poland) Urszula Kasprzak je polská rocková zpěvačka a skladatelka. Narodila se a vyrůstala v Lublinu. Její rodiče Maria a Zdzisław Kasprzakovi pracovali ve státním oděvním podniku Gracja. Její otec byl členem a manažerem Zespołu Pieśni i Tańca Ludowego „Gracja”. Vyrůstala se svou sestrou Ewou, která byla o čtyři roky starší než ona. Teta Marcina Wójcika byla manželkou kabaretního herce spojeného s Kabaretem Ani Mru-Mru. Snila o tom, že se stane učitelkou hudby nebo knihovnicí. Docházela do skautu a vystupovala ve školních uměleckých programech. Od svých 8 let navštěvovala hodiny akordeonu a klavíru v hudebním centru. Navíc se ve 14 letech začala věnovat zpěvu u prof. Adolfina Szałańska ve Studiu písní v Lublinu. Vystudovala 8. Liceum Ogólnokształcące im. Zofii Nałkowskiej v Lublinu a poté začala studovat na Wydziale Wychowania Muzycznego na UMCS (Univerzitě Marie Curie-Skłodowské) v Lublinu, kde byl mezi studenty Dariusz Tokarzewski. Během studií zpívala v církevních kapelách a na koncertech pořádaných v lubelskim Centrum Kultury. Ve třetím ročníku odešla, chtěla se věnovat kariéře. Jako 15-letá se neúspěšně zúčastnila kvalifikačních kol na 11. ročník Festiwalu Piosenki Radzieckiej v Zielonej Górze. O rok později se opět utkala v kvalifikačních kolech 12. ročníku. V roce 1977 se konečně kvalifikovala na XIII. Festiwal Piosenki Radzieckiej, kde získala hlavní cenu Złoty Samowar za provedení písně "Kopciuszek". Aleksander Bardini při předávání ceny řekl, že Urszula "by byla dobrá zpívající herečka". Po vítězství na festivalu se objevila na obálkách týdeníků "Nowa Wieś" a "Na Przełaj" a obdržela pozvání k vystoupení na koncertu "Debiutów” na XVI. Krajowym Festiwalu Piosenki Polskiej v Opole v roce 1978, kde byla zpívala píseň "Umieć żyć" v úpravě Ryszarda Szeremeta. Krátce po účasti na festivalu přestala zpívat, aby se mohla soustředit na studium. V roce 1980, v prvním ročníku studia, přijala nabídku účinkovat ve vokální skupině Ryszarda Kniata (pozdějším lídrem Klincz), doprovázející interprety na XX. Międzynarodowego Festiwalu Piosenki v Sopotech. Několik měsíců koncertovala s vojenskou kapelou, ve které Kniat také zpíval. V té době ve studiu Radio Łódź nahrála také šest písní Kniata s texty Andrzeje Kosmaly, včetně ve stylu country "Z każdym kilometrem kocham bardziej" v duetu s Kniatem vydané pod Tesco s názvem "Znowu w drodze - piosenki dla kierowców", stejně jako "Miłość utraconych szans" a "Królowa Kier", nebo "Noc nie przyszła pod mój dach" se slovy Andrzeje Sobczaka. Doprovázela také Majku Jeżowskou v doprovodných vokálech a při nahrávání jejího debutového alba "Jadę w świat" z roku 1981. Na přelomu let 1981 a 1982 se Romuald Lipko, lídr kapely Budka Suflera, na popud Ryszarda Kniata a novináře Jerzyho Janiszewského dohodl, že pro Urszulu složí několik písní. Nahrávky byly pořízeny 15. června 1982 ve studiu Polského rozhlasu v Poznani. Jan Borysewicz hrál na kytaru a jednalo se o písně v pop-rockovém stylu "Fatamorgana ’82", "Bogowie i demony" a "Luz blues w niebie same dziury". Byly k nim natočeny videoklipy, díky kterým se dostala do povědomí posluchačů. V té době začala vystupovat pouze pod svým křestním jménem. V letech 1982-1983 spolupracovala se stylistkou Aleksandrou Laska-Wołek, která se tehdy zasloužila o její image - upravené a zvýrazněné obočí, kouřové oči a viditelná růžová na tvářích, stejně jako punkrockový stage styling. S písní "Fatamorgana ’82" debutovala v červenci v jednom ze sobotních bloků pořadu Zapraszamy do Trójki Programu III Polskiego Radia a o týden později byla zařazena do hitparády rádia. Zbývající písně byly vydány na konci roku 1982 jako Urszulin první singl a také rychle dobyly národní hitparády. Lipko se rozhodl pro Urszulu složit další písně, čímž začala zpěvaččina dlouholetá spolupráce s Budka Suflera. Největší úspěch zaznamenala balada "Dmuchawce, latawce, wiatr", která se umístila na prvním místě v hitparádě Programu Trzeciego a byla oceněna jako největší hit roku v soutěži Polského rozhlasu a televize. Píseň měla také anglickou verzi "Slowly Waking", která se dostala do hitparád Radia Luxembourg a byla uvedena v zábavném pořadu "Serce, czyli opowieść o panu, któremu uciekło serce" (1983) v režii Krzysztofa Bobrowskiego. Spolupráce s Budkou Suflerou, rovněž koncertní, vedla k domněnkám, že její debut je vlastně nové album tehdy velmi populární kapely. Urszula udělala vše, co bylo v jejích silách, aby tuto fámu obrátila a vždy ji představovala jako "Urszula i Budka Suflera". Později téhož roku Urszula vystoupila na Baltic Festivalu v Karlshamnu (Švédsko) a na festivalu Intertalent'83 v Praze (Česká republika). V roce 1984 Urszula představila nový styl, který byl více založený na syntezátorech, se singlem "Malinowy król". Přestože byla jiná než její debut, stala se také megahitem. V roce 1985 s velkým zpožděním vyšlo druhé album. Ve stejné době debutovala hlavní zpěvačka na stříbrném plátně, když si zahrála sama sebe ve filmu Ryszarda Rydzewskiego "Alabama", kde vystoupila s několika písněmi. Na konci roku Urszula více hrála v muzikálu "‘Catherine Gaertner", ve filmu Romana Załuskiego "Och, Karol", k němuž nazpívala i titulní píseň, a v TV detektivce "Na kłopoty Bednarski". V roce 1987 vyšlo nové album s jednoduchým názvem "Urszula 3". To ji zavedlo na turné po USA. V tomto roce také porodila svého syna Piotra (od manžela Stanisława Zybowského). V roce 1988 se Ursula vrátila z USA a vydala nové album, které částečně produkovali a napsali Lipko a částečně Stanislaw Zybowski. Pro toto album poprvé napsala vlastní texty. Album se ale neprodávalo příliš dobře. Nahrávací společnost rychle vydala "best of", aby nahradila ztracené prodeje. V kapele Budka Suflera potkala Stanisława Zybowskiego, který se stal hlavním skladatelem jejích písní, včetně hitu "Rysa na szkle". V roce 1989 se zúčastnila festivalu v Sopotech s dravější rockovou image a singlem "Rysy na szkle" za doprovodu kapely Jumbo (s manželem), později následovalo i album. V letech 1990-1994 žila ve Spojených státech v Chicagu, New Jersey nebo na Floridě. Do roku 1994 cestovala z USA a zpět (také jako hostující zpěvačka při turné Budka Suflera). V roce 1996 se konečně vrátila do hitparád s písní "Na sen", která se stala jejím dosud největším hitem. To posunulo po návratu do Polska prodej jejího comebackového hardrockového alba "Biała droga", kterého se prodalo 800 000 kopií a obsahovalo hity "Na sen" a "Konik na biegunach". V roce 1997 Urszula nahrála duet s Kayah s názvem "Uwierz, to nie ja" pro kompilaci "Playboy Play" přiloženou k magazínu Playboy. Následovala další dvě alba, která nebyla příliš úspěšná. V roce 2001 její manžel Zybowski zemřel na mrtvici. Pár byl právě v procesu oslav dvou desetiletí práce s kompilací. Do přidané skladby "To, co było raz" Urszula zapsala svůj smutek. Album bylo certifikováno jako zlaté a dosáhlo prodeje více než 35 000 kusů. Urszula se kvůli této události stáhla z veřejného života. Občas se objevila na veřejnosti, ale žádná nová hudba nebyla vydána, kromě hostování nebo coveru Boba Marleyho "Could You Be Loved". V roce 2003 se krátce vrátila po přesvědčování svého druhého syna Szymona, který ji spojil s Tomaszem Kujawskim kvůli několika živým vystoupením. V roce 2005 singl věnovaný jejímu zesnulému manželovi "Dziś już wiem" naznačil nové album, ale trvalo to až do roku 2010, než vyšel druhý singl "Każdy z nas ma" a nové album " Dziś już wiem" v soft rockovém stylu. Mezitím se v roce 2008 připojila ke skupině Czarno-Czarni na jejich singlu "Pierwszy wiersz". |
Andrzej Ziółkowski (Narozen 14. května 1951, Lublin, Poland, zemřel 2. července 2001, Flemington, New Jersey, USA) Guitars, Bass Andrzej Ziółkowski byl polský hudebník a hráč na kytaru a baskytaru. Je nejznámější ze svého působení v kapele Budka Suflera v letech 1974-1981. Předtím byl kytaristou ve skupině Stowarzyszenie Cnót Wszelakich (od konce roku 1970). Pocházel z Lublina a vyrůstal ve Świdniku u Lublinu. Byl kytaristou Budka Suflera a spolu s Cugowskim, Lipkou a Zeliszewskim tvořil klasickou sestavu kapely. Způsob, jakým Andrzej hrál, měl velký vliv na kariérní rozvoj a úspěch Budka Souflera. Je autorem mnoha skvělých riffů a sól na albech "Cień Wielki Góra" a "Przechodniem, byl jsem mezi vámi". S kapelou Budka Suflera v roce 1974 pořídil své první rozhlasové nahrávky. V květnu 1975 nahrál se skupinou album "Cień Wielki Góra" a v polovině dubna 1976 jejich druhé album "Przechodniem byłem między wam". V tomto období vznikaly i rozhlasové nahrávky, mj. "Podarowany dzień" s progresivní kytarovou partií a "Komentarz do pewnej legendy". V roce 1978 se Jan Borysewicz stal sólovým kytaristou Budka Suflera a Andrzej se přeškolil na baskytaru, na kterou hrál na následujících albech "Na brzegu światła", "Ona przyszła prosto z chmur" a "Za ostatni grosz grał". Jako baskytarista debutoval při rozhlasové relaci se zpěvákem Stanisławem Wenglorzem. V červenci 1981 opustil Budka Suflera, stáhl se z hudební scény a spolu s rodinou emigroval přes tábor utečenců v Rakousku do New Jersey (USA), kde se usadil. Od roku 1981 tak žil v exilu v USA, kde se mimo jiné věnoval i svému malému domácímu hudebnímu koutku v New Jersey. Byl znám svoji vášni pro rybolov a lov. Andrzej Ziółkowski ve svém malém domácím hudebním koutku v New Jersey (USA)
|
Zbigniew Zieliński (celým jménem Tomasz Jan Zeliszewski) (Narozen 19. dubna 1953, Tarnów, Poland) Drums, Percussion Zbigniew Zieliński je polský hudebník a hráč na bicí a perkuze. Je nejznámější jako bubeník, později i manažer, autor textů a skladatel, producent kapely Budka Suflera, k níž se připojil v roce 1974, kdy nahrál bubenické party k písni "Sen o dolinie", což byl cover soulového hitu Billa Witherse "Ain't No Sunshine". Vedle Lipky je jediný muzikant, který hrál na všech studiových a koncertních albech kapely. Tomasz Zeliszewski je jedním z nejznámějších polských bubeníků. Navštěvoval základní školu Szkoła Podstawowa nr 16 im. gen. Karola Świerczewskiego v Tarnówě. Svou hudební kariéru začal jako bubeník v místních kapelách Bałtówie působící v klubu "Kolejarz" a Vabanque hrající v Zakłady Azotowe v Tarnówě. V roce 1975 se stal bubeníkem Budka Suflera. Zahrál si v prvních "rozhlasových" relacích písní "Sen o dolinie", "Cień wielkiej góry" a "Memu miastu na do widzenia". Nahrávky s jeho účastí byly také zařazeny na albu "Underground". Je znám svou fantazijní hrou na bicí a bolestně upřímnými texty, se kterými debutoval na albu "Czas czekania, czas olśnienia", později mj. autor všech textů na albu "Noc". V pozdějších letech napsal texty k mnoha skladbám Budka Suflera, včetně "W niewielu słowach", "Jeden raz", "Bez aplauzu". Kromě toho je autorem dvou skladeb Budka Suflera, "Dobrej zabawy nigdy dość", "Ostatnie ogłoszenie". Od počátku 90. let je v kapele také jejím manažerem a neúnavný iniciátor všech vydavatelských projektů dokumentujících historii a úspěchy kapely. V soukromí vášnivý audiofil. V letech 1983-1988 se podílel na nahrávání prvních čtyř Urszuliných alb, "Urszula" (1983), "Malinowy Król" (1984), "Urszula 3" (1986) a "Czwarty raz" (1988). Nahrával také s Annou Jantar, album "Anna Jantar" (1980) a Izabelou Trojanowskou, album "Iza" (1980). V březnu 2011 byl také manažerem kapely Bracia. Po ukončení aktivit Budka Suflera v roce 2014 založil v roce 2015 kapelu Wieko, do které patřili také Mieczysław Jurecki, Ryszard Sygitowicz, Jacek Królik, Robert Chojnacki a Grzegorz Kupczyk[11]. S kapelou Wieko nahrál alba "Błękitny dym" (2015) a Czarodziejski winyl" (2016). V roce 2018 spolupracoval s Martynou Jakubowicz jako bubeník a nahrál album "Zwykły włócięga". V roce 2019 se podílel na reaktivaci Budka Suflera a po smrti Romualda Lipka v roce 2020 se stal formálním lídrem kapely. V roce 2023 podstoupil úspěšnou operaci náhrady kyčelního kloubu. |
Studiové desky: 2023 Skaza 2020 10 lat samotności 2004 Jest 2002 Mokre oczy 2000 Bal wszystkich świętych 1997 Nic nie boli, tak jak życie 1995 Noc 1993 Cisza 1988 Ratujmy co się da!! 1986 Giganci tańczą 1984 Czas czekania, czas olśnienia 1982 Za ostatni grosz 1980 Ona przyszła prosto z chmur 1979 Na brzegu światła 1976 Przechodniem byłem między wami 1975 Cień wielkiej góry |
Živé nahrávky: 2000 Live At Carnegie Hall 1998 Akustycznie 1994 Budka w Operze, Live from Sopot '94 Ostatní nahrávky: 2011 Urszula & Budka Suflera - Malinowy Król 2009 Zawsze czegoś brak 2005 BYŁO |
Skupina: Tomasz Zeliszewski - Drums Mietek Jurecki - Bass Darek Bafeltowski - Guitars Piotr Bogutyn - Guitars Jacek Kawalec - Vocals Piotr Sztajdel - Keyboards Irena Michalska - Vocals Robert Żarczyński - Vocals Hosté: |
Skaza Vyšlo 10. února 2023, Budka Suflera Production, BSK 2023 (Poland) Seznam skladeb: 01. Skaza (3:58) 02. Nie tańczy już nikt (3:57) 03. Siła strumienia (4:54) 04. Wontpliwości (4:10) 05. O tobie myślę w zimną noc (4:12) 06. Przejdźmy na ty (3:36) 07. Pieśń trywialna (3:29) 08. Gubię się (3:04) 09. Droga do celu (3:40) 10. W kinie tak jest (3:40) 11. Życie za życie (2:55) 12. Miejsce na ziemi (4:38) 13. Gdyby jutra nie było (3:47) Total Time: (50:00) |
Skupina: Felicjan Andrzejczak - Vocals Tomasz Zeliszewski - Percussion Mieczysław Jurecki - Bass Piotr Sztajdel - Keyboards Robert Dudzic - Percussion Dariusz Bafeltowski - Guitars Piotr Bogutyn - Guitars Hosté: Robert Żarczyński - Background Vocals (13) Ewa Szlachcic - Background Vocals Anna Rosochacka - Background Vocals |
10 lat samotności Vyšlo 20. listopadu 2020, Agora S.A. Muzyka, 5903111495183 (Poland) Seznam skladeb: 01. 10 Lat Samotności (4:47) 02. Maski (3:42) 03. Lubię Patrzeć Kiedy Śpisz (3:22) 04. Ziemia Jest Płaska (3:37) 05. Powrotów Nie Ma Już (4:50) 06. Nowa Podróż (3:30) 07. Odwołany Lot (4:22) 08. Niebo Co Dzień (4:51) 09. Zdolna Jesteś To Wiesz (3:51) 10. Droga (4:36) 11. Ślepy Traf (4:10) 12. Czego Ty Od Życia Chcesz (4:13) 13. To Dobry Moment (4:21) Total Time: (54:18) Mixed, Mastering: Robert Dudzic |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Tomasz Zeliszewski - Drums Mirosław Stępień - Bass, Keyboards, Accordion, Drum Programming Piotr Kominek - Keyboards, Drum Programming Łukasz Pilch - Guitars Anna Patynek - Percussion Hosté: Beata Bernadz - Backing Vocals Patrycja Gola - Backing Vocals Marcus Miller - Bass (02,03,15,16) Steve Lukather - Lead Guitar (02,15) Sheila E. - Percussion (03,16) Greg Phiinganes - Keyboards |
Jest Vyšlo 2004, Budka Suflera Production, BSP 01-04 (Poland) Seznam skladeb: 01. To Moja Pieśń (5:06) 02. Taniec Cieni (5:57) 03. Skazani Na Ten Czas (4:37) 04. Śnieżna Kula (4:48) 05. Spóźniamy Się (5:38) 06. Niewidziani (4:40) 07. Tajemnicza Siła (5:07) 08. Nad Brzegiem Tęczy (5:10) 09. Doganiaj (4:12) 10. Każdy Ma Swoją Tajemnicę (3:42) 11. Wyścig Szczurów (3:23) 12. Trochę Słabej Woli (3:30) 13. Za Duża Konkurencja (4:20) 14. Ballada Populistyczna (3:50) 15. Breathing You (4:41) 16. Dancing With Ghosts (4:37) Total Time: (73:18) Producer: Romuald Lipko, Greg Philinganes Mastered: Ryszard Szmit, Stephen Marcussen |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: Ewa Brachun, Aleksandra Chludek, Katarzyna Pysiak - Backing Vocals Maciej Gładysz - Guitars Grzegorz Piotrowski - Saxophone |
Mokre oczy Vyšlo 2000, Pomaton EMI 54005022 (Poland) Seznam skladeb: 01. Kiedy rozum śpi (5:08) 02. Mokre oczy (4:38) 03. Szaro - szary film (4:25) 04. No i gra (3:45) 05. Słowa i kamienie (4:00) 06. Solo (4:20) 07. Droga, którą biegnę (3:49) 08. To jest mgnienie (4:40) 09. Brak połączenia (4:20) 10. Miejsce na miłość (4:18) 11. Wszystko albo nic (4:05) 12. Czas, który płynie w nas (3:56) Total Time: (51:24) Lyrics: Andrzej Mogielnicki Music: Romuald Lipko Recorded at Studio Hendrix, Lublin, Januar - April 2000 Mastered, Producer: Paweł Skura, Romuald Lipko Artwork: Megaton Photography: Christian Ammann |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: Ewa Brachun, Aleksandra Chludek, Katarzyna Pysiak - Backing Vocals Kwintet Smyczowy pod dyrekcia Jana Lewtaka |
Bal wszystkich świętych Vyšlo 2000, New Abra NA 040 (Poland) Seznam skladeb: 01. Bal wszystkich świętych (4:25) 02. Nawiedzony dom (4:25) 03. Błękitna arka (5:46) 04. Nie umiesz kochać (5:19) 05. Świat od zaraz (5:18) 06. Requiem nad ranem (4:54) 07. Cybermania (4:42) 08. Wolę obok stać (4:42) 09. Między wczoraj a dziś (5:16) 10. Lepiej bądź "na tak" (4:12) Total Time: (48:59) Recorded at Studio BUFFO, Warszawa, January - March 2000 Producer: Romuald Lipko, Paweł Skura Mastered: Paweł Skura Artwork: Art Attack |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: Ewa Brachun, Aleksandra Chludek, Katarzyna Pysiak - Backing Vocals Zbigniew Fil, Piotr Pieniak, Elżbieta Stopa, Krzysztof Stopa - Violins |
Nic nie boli, tak jak życie Vyšlo 1997, Seznam skladeb: 01. Takie tango (4:38) 02. Radio taxi (4:56) 03. Jeden raz (4:15) 04. Gdzie jest ta krew (4:55) 05. Strefa półcienia (4:58) 06. Głodny (5:17) 07. Nic nie boli, tak jak życie (5:09) 08. Szukamy się (4:13) 09. Przegrywać czasem to normalna rzecz (5:22) 10. Bez aplauzu (4:03) 11. Po tej stronie nadziei (3:12) 12. Nowa Wieża Babel (4:23) Total Time: (55:21) Bonus CD-ROM track: 13. Cookie "Suflerzy" () Recorded at Studio HENDRIX, Lublin, February - April 1997 Producer: Paweł Skura, Romuald Lipko Engineer: Paweł Skura Artwork By [Design]: Art Attack |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: |
Noc Vyšlo 1995, TA Music Records, AATZ 021 (Poland) Seznam skladeb: 01. Taki świat (Intro) (2:55) 02. Taki świat (5:27) 03. Noc (5:18) 04. Pustelnik (3:30) 05. Żyjesz bo śpiewasz (6:38) 06. Grand Canyon (4:57) 07. Wino, śpiew i łzy (4:39) 08. Chodź (5:10) 09. Fraszka dla Staszka (2:54) 10. Dwudziesty wiek (5:15) 11. Kolor ziemi (4:43) 12. Upiór (4:03) Total Time: (55:29) |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: Piotr Maciąg - Saxophone Arkadiusz Smyk - Guitars Luiza Staniec "Es" - Backing Vocals Andrzej Warda - Guitars |
Cisza Vyšlo 1993, TA Music Records, AATZ 014 (Poland) Seznam skladeb: 01. Stolarz (Budka Live) (1:00) 02. Cisza Jak Ta (5:29) 03. Ragtime (4:45) 04. Młode Lwy (6:12) 05. Twoje Radio (5:08) 06. Czas Wielkiej Wody (6:05) 07. Geniusz Blues (5:27) 08. Skandal (4:37) 09. Kolęda Rozterek (6:40) Total Time: (45:23) Recorded, Mixed: Paweł Skura |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Stanisław Zybowski - Guitars Piotr Płecha - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: |
Ratujmy co się da!! 2LP, vyšlo 1988, Polskie Nagrania "Muza", SX 2595-2596 (Poland) CD 1997, New Abra Records, NA 008 (Poland) different cover) Seznam skladeb: LP1 01. Jestem stąd (4:08) 02. Ratujmy co się da (4:30) 03. Mnie to nie dotyczy (4:10) 04. Z bagażem swoich lat (5:42) 05. Jesteś wszystkim na cały rok (5:02) 06. Klaustrofobia (4:55) 07. Obraz bez ram (4:09) 08. Co komu do tego (4:22) LP2 01. Dzień Robinsona (4:48) 02. Czy ty siebie znasz (5:19) 03. Złe towarzystwo (3:17) 04. Nieśmiertelnie piękna twarz (4:55) 05. To nie tak miało być (6:22) 06. Czas wielkiej wody (4:31) 07. Temat z filmu "Pay Off" (6:25) Total Time: (72:35) Recorded: Józef Nowakowski Technician [Redakcja Nagrań]: Jerzy Janiszewski Photography: Antoni Zdebiak |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Krzysztof Mandziara - Guitars Piotr Płecha - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: |
Giganci tańczą Vyšlo 1986, Polskie Nagrania "Muza", SX 2293 (Poland) CD 1997, TA Music Records, AATZ 024 (Polansd) Seznam skladeb: 01. Kwadratura koła (4:35) 02. Gratuluję Ci (5:40) 03. Giganci tańczą (5:10) 04. Synowie Chin (4:45) 05. Bez wstydu (5:15) 06. W niewielu słowach (6:55) 07. Zabite lata (3:45) 08. Moja Alabama (4:55) Total Time: (41:00) CD bonus tracks: 09. Znikający punkt (3:40) 10. Klaustrofobia (4:59) Producer: Marek Dębski Supervised By, Art Direction: Jerzy Janiszewski Recorded: Józef B. Nowakowski Artwork: Alek Januszewski Photography: Antoni Zdebiak |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Lead Vocals Romuald Lipko - Keyboards Krzysztof Mandziara - Guitars Piotr Płecha - Bass Andrzej Sidło - Guitars Tomasz Zeliszewski - Drums, Percussion Hosté: |
Czas czekania, czas olśnienia Vyšlo 1984, Polton, LPP-011 (Poland) CD 1996, TA Music Records, AATZ 010 (Poland) Seznam skladeb: 01. Cały mój zgiełk (5:10) 02. Zmiany w organizmie (4:10) 03. Czas czekania, czas olśnienia (9:32) 04. Wyspy bez nazw (5:25) 05. Woskowe dusze (4:45) 06. Dobrej zabawy nigdy dość (3:20) 07. Lot nad bocianim gniazdem (4:17) Total Time: (36:57) CD bonus tracks: 08. Ostatnie ogłoszenie (3:42) 09. Jestem stąd (4:08) 10. Dzień Robinsona (4:52) 11. Z bagażem moich lat (5:42) Management [Manager Zespolu]?: Jerzy "Jerry" Chrzanowski Production Manager: Marek "Mały" Dębski Recorded: Józef B. Nowakowski Artwork: Alek Januszewski Photography: Antek Zdebiak |
Skupina: Jan Borysewicz - Guitars Romuald Czystaw - Vocals Zdzisław Janiak - Guitars Romuald Lipko - Keyboards Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: |
Za ostatni grosz Vyšlo 1982, Tonpress, SX-T6 (Poland) CD 1996, New Abra, AATZ023 (Poland) Seznam skladeb: 01. Za Ostatni Grosz (5:10) 02. Wszystko To Widział Świat (4:20) 03. Rock'N'Roll Na Dobry Początek (4:00) 04. Kto Zrobił Mi Ten Żart (4:25) 05. Nie Taki Znów Wolny (5:20) 06. Teraz Rób Co Chcesz (4:25) 07. Rok Dwóch Żywiołów (4:30) 08. Memu Miastu Na Do Widzenia (3:05) Total Time: (32:15) Producer: Jerzy Janiszewski Management: Jerzy Chrzanowski Engineer: Andrzej Poniatowski Engineer [Assistant]: Włodzimierz Kowalczyk Art Direction: R. Lipko Design: Wojciech Grzymała Photography: Władysław Lemm |
Skupina: Romuald Lipko - Keyboards Jan Borysewicz - Guitars Romuald Czystaw - Vocals Tomasz Zeliszewski - Drums Zdzisław Janiak - Guitars Andrzej Ziółkowski - Bass Guitar Hosté: Beata Kozidrak - Backing Vocals Andrzej Pietras - Backing Vocals Chór Akademicki UMCS w Lublinie - Choir |
Ona przyszła prosto z chmur Vyšlo 1980, Polskie Nagrania "Muza", SX 1892 (Poland) CD 1996, New Abra Records, NA 004 (Poland) +1 bonus track Seznam skladeb: 01. Ona przyszła prosto z chmur (R. Lipko - A. Mogielnicki) (4:25) 02. Słońca jakby mniej (R. Lipko - A. Mogielnicki) (5:00) 03. Archipelag (R. Lipko - A. Sikorski) (5:05) 04. Motyw z Jasnorzewskiej (R. Lipko - A. Sikorski) (4:50) 05. Tyle z tego masz (R. Lipko - A. Mogielnicki) (5:10) 06. Sekret (R. Lipko - T. Kwiatkowski-Cugow) (4:55) 07. Planeta smoka (R. Lipko - A. Mogielnicki) (9:25) Total Time: (38:50) CD bonus track: 08. Słońca jakby mniej (Anna) (R. Lipko - A. Mogielnicki) (4:56) Recorded at SYSTEM Studio PR Lublin-November 1978, March 1979, March 198 Recorded: Andrzej Poniatowski, Józef B. Nowakowski, Włodzimierz Kowalczyk Engineer: Andrzej Poniatowski (02,05,07), Bogdan Mielnik, Józef B. Nowakowski (01,03,04,06), Włodzimierz Kowalczyk (02,05,07) Technician, Engineer: Bogdan Mielnik Supervised: Jerzy Janiszewski Management: Jerzy Chrzanowski Artwork: Artur Turalski |
Skupina: Janusz Borysewicz - Guitars, Congas Romuald Czystaw - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Andrzej Ziółkowski - Bass Guitar Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: |
Na brzegu światła Vyšlo 1979, Pronit SX 1820 (Poland) Seznam skladeb: 01. Na czas igrzysk (5:30) 02. Odpowiedz ziemio (4:25) 03. Pomiędzy wzlotem a upadkiem (4:40) 04. Dokąd biegniesz (4:25) 05. Nie ma słów (5:50) 06. Człowiek jest ziarnem (5:55) 07. Na brzegu światła (4:50) Total Time: (35:35) Engineer: Józef B. Nowakowski Artwork: Rafał Ołbiński Photography: Paweł Karpiński |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Bass Guitar, Piano, Clavinet Tomasz Zeliszewski - Drums Andrzej Ziółkowski - Guitars Hosté: Andrzej Szczodrowski - Alto & Baritone Saxophone |
Przechodniem byłem między wami Vyšlo 1976, Polskie Nagrania "Muza", SX 1398 (Poland) CD 1996, New Abra Records, NA 003 (Poland) +1 bonus track Seznam skladeb: 01. Pieśń niepokorna (6:01) 02. Noc nad Norwidem (7:11) 03. Konie już czekają przed domem (6:40) 04. Pożegnanie z cyganerią (4:21) 05. Najdłuższa droga (10:56) 06. I tylko gwiazda - blask jej znikomy (3:28) Total Time: (38:37) Bonus track on 1996 CD: 07. Komentarz do pewnej legendy (5:27) Artwork: Kazimierz Hałajkiewicz |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Andrzej Ziółkowski - Guitars Hosté: ALIBABKI |Vocal Group - Backing Vocals Czesław Niemen - Moog Synthesizer Marek Stefankiewicz - Organ |
Cień wielkiej góry Vyšlo 1975, Polskie Nagrania "Muza", SX 1264 (Poland) CD 1993, TA Music Records, AATZ 002 (Poland) +3 bonus tracks Seznam skladeb: 01. Cien Wiekiek Góry (Krzysztof Cugowski / Romuald Lipko) (6:36) 02. Lubie Ten Stary Obraz (Krzysztof Cugowski / Romuald Lipko) (7:33) 03. Samotny Moca (Krzysztof Cugowski / Romuald Lipko) (2:58) 04. Jest taki Samotny Dom (Krzysztof Cugowski / Romuald Lipko) (5:24) 05. Szalony Kon (Krzysztof Cugowski / Romuald Lipko) (19:23) i. Szalony Koń ii. Fioletowy Motyw iii. Część, Której Mogłoby Nie Być iv. Ścieżka Dobrych Ptaków v. Karnawał Za Bramą Lwów vi. Z Dalekich Wypraw Total Time (41:54) Bonus tracks on 1993 CD (from the album 'Przechodniem byłem między wami', 1976) 06. Noc nad Norwidem (7:11) 07. Konie już czekają przed domem (6:40) 08. Najdłuższa droga (10:56) Recorded: J. Urbański Engineer [Operator Dźwięku]: K. Urbańska Design: St. Żakowski Photography: Leopold Leo |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Felicjan Andrzejczak - Vocals Romuald Czystaw - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Tomasz Zeliszewski - Drums Mieczysław Jurecki - Bass Marek Raduli - Guitars Hosté: Ewa Brachun - Backing Vocals Aleksandra Chludek - Backing Vocals Katarzyna Pysiak - Backing Vocals |
Live At Carnegie Hall 2CD+PC CD-ROM, vyšlo 2000, New Arba MA038 (Poland) Seznam skladeb: CD1 01. Młode lwy (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (7:14) 02. Sen o dolinie (Bill Withers - Adam Sikorski) (3:33) 03. Cały mój zgiełk (R.Lipko - T.Zeliszewski) (5:38) 04. Geniusz blues (R.Lipko, K.Cugowski - T.Zeliszewski) (5:14) 05. To nie tak miało być (R.Lipko - B.Olewicz) (5:24) 06. Rock'n'Roll na dobry początek (R.Lipko - A.Mogielnicki) (4:33) 07. Za ostatni grosz (R.Lipko - M.Dutkiewicz) (4:30) 08. Nie wierz nigdy kobiecie (J.Borysewicz - A.Mogielnicki) (5:20) 09. Czas ołowiu (R.Lipko - M.Dutkiewicz) (5:38) 10. Noc komety (ELOY - M.Dutkiewicz) (4:30) 11. Jolka, Jolka pamiętasz (R.Lipko - M.Dutkiewicz) (6:22) Total Time: (58:00) CD2 01. Jeden raz (R.Lipko - T.Zeliszewski) (4:02) 02. Gdzie jest ta krew (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (4:35) 03. Głodny (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (6:02) 04. Strefa półcienia (R.Lipko - T.Zeliszewski) (4:50) 05. Takie tango (R.Lipko - A.Mogielnicki) (4:41) 06. Memu miastu na do widzenia (R.Lipko - A.Sikorski) (3:43) 07. Martwe morze (R.Lipko - A.Mogielnicki) (4:47) 08. Cisza jak ta (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (5:27) 09. Jest taki samotny dom (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (8:38) 10. V bieg (R. Lipko - A.Mogielnicki) (6:04) 11. Cień wielkiej góry (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (6:45) Total Time: (59:39) CD3 (Bonus CD-ROM) 01. Budka Suflera w Nowym Jorku / Budka Suflera in New York (Documentary film by Maciej Dejczer) Total Time: (73:54) Recorded live at Carnegie Hall, New York, 18.11.1999 |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Tomasz Zeliszewski - Drums Mieczysław Jurecki - Bass Marek Raduli - Guitars Hosté: Ewa Brachun - Backing Vocals Aleksandra Chludek - Backing Vocals Katarzyna Pysiak - Backing Vocals Jose Torres - Percussion |
Akustycznie Vyšlo 1998, New Arba, NA 020 (Poland) Seznam skladeb: 01. Intro - Pieśń niepokorna (R. Lipko) (1:11) 02. Cisza jak ta (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (5:50) 03. Ratujmy co się da (R.Lipko - B.Olewicz) (5:32) 04. W niewielu słowach (R.Lipko, K.Cugowski - T.Zeliszewski) (6:55) 05. I tylko gwiazda - blask jej znikomy (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (3:32) 06. Noc nad Norwidem (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (7:53) 07. Radio taxi (R.Lipko, K.Cugowski - A.Mogielnicki) (4:47) 08. Z dalekich wypraw (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (3:22) 09. Noc (R.Lipko, K.Cugowski - T.Zeliszewski) (4:53) 10. Jest taki samotny dom (R.Lipko, K.Cugowski - A.Sikorski) (3:48) 11. Memu miastu na dowiedzenia (R.Lipko - A.Mogielnicki) (3:36) 12. Martwe morze (R.Lipko - A.Mogielnicki) (4:28) 13. Nowa Wieża Babel (R.Lipko - A.Mogielnicki) (4:30) Total Time: (59:43) Recorded live at Kraków TV Studio, 3.10.1998 Produkcja i realizacja dźwięku: Paweł Skura Projekt i opracowanie graficzne: Art Attack M. Kołodziejek, M. Skałbania Zdjęcia: Krzysztof Hejke Reżyseria TV: Maciej Dejczer Scenografia: Stylianou George Opracowanie materiału muzycznego: Halina Jarczyk Aranżacje muzyczne: H.J.Jarczyk Tłoczenie i produkcja: Sony DADC Austria |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Marek Raduli - Guitars Mieczysław Jurecki - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Hosté: Felicjan Andrzejczak - Vocals Zdzisław Janiak - Guitars Stanisław Zybowski - Guitars Urszula Kasprzak - BackgroundVocals |
Budka w Operze, Live from Sopot '94 Vyšlo 1994, TA Music, AATZ-020/TA Music - AA TZ 020 (US) CD 2010, Budka Suflera Production, BSP 11-10 (Poland) Seznam skladeb: 01. Sen o dolinie (3:50) 02. Cały mój zgiełk (5:50) 03. Geniusz blues (Cugowski, Lipko/Andrzej Mogielnicki) (5:13) 04. Pieśń niepokorna (5:34) 05. Memu miastu na do widzenia (3:16) 06. To nie tak miało być (5:56) 07. Czas ołowiu (5:48) 08. Jolka, Jolka pamiętasz (6:36) 09. Twoje radio (5:43) 10. Ragtime (4:31) 11. Cień wielkiej góry (Cugowski, Lipko/Adam Sikorski) (6:12) 12. Cisza jak ta (Cugowski, Lipko/Mogielnicki) (5:53) 13. Jest taki samotny dom (6:40) 14. Z dalekich wypraw (3:31) Total Time: (74:33) Live From Sopot '94, 1994 |
Skupina: Romuald Lipko - Keyboards Krzysztof Mandziara - Guitars Piotr Płecha - Bass Tomasz Zeliszewski - Percussion, Keyboards Urszula - Vocals Andrzej Sidło - Guitars Hosté: |
Urszula & Budka Suflera - Malinowy Król Vyšlo 22. srpna 2011, Budka Suflera Production, BSP 02-11/BSP 03-11 (Poland) Seznam skladeb: 01. Wielki Odlot (Music: Romuald Lipko/Words: Marek Dutkiewicz) (4:42) 02. Podwórkowa Kalkomania (Romuald Lipko/Marek Dutkiewicz) (5:25) 03. Twoje Zdrowie, Mała (Romuald Lipko/Marek Dutkiewicz) (4:20) 04. Cztery Litery (Romuald Lipko/Tomasz Zeliszewski) (4:25) 05. Szał Sezonowej Mody (Romuald Lipko/Tomasz Zeliszewski) (5:15) 06. Malinowy Król (Romuald Lipko/Marek Dutkiewicz) (5:08) 07. Wołam Znów Przez Sen (Romuald Lipko/Tomasz Zeliszewski) (3:48) 08. Temat Bożeny (R. Lipko) (4:57) Total Time: (38:00) Recorded in Lublin, May-June 1984 Management: Jerzy Chrzanowski Engineered: Józef Nowakowski at System Studio Art Direction, Edited: Jerzy Janiszewski Artwork: Alek Januszewski Photography: Antek Zdebiak |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Tomasz Zeliszewski - Drums Piotr Kominek - Keyboards Mirosław Stępień - Bass Piotr Kominek - Keyboards, Drum Programming Łukasz Pilch - Guitars Anna Patynek - Percussion Małgorzata Orczyk - Backing Vocals Tatiana Rupik - Backing Vocals Hosté: Izabela Baca, Grzegorz Cholewiński, Agnieszka Garbacz, Katarzyna Kostrzewa, Tomasz Kusiak, Magdalena Piętka, Maciej Rysak - Violins Agata Gumiela, Ewa Woroch-Wójcik - Violas Marek Smorawiński - Cello Bartosz Wojciechowski - Bass (04) |
Zawsze czegoś brak Vyšlo 2009, Bauer Music, BSP 0109 (Poland) Seznam skladeb: 01. Pejzaż bez słów (4:27) 02. Czasem warto zacząć jeszcze raz (3:27) 03. Jesienny pamiętnik (4:28) 04. Zostań jeszcze (3:55) 05. Sięgnąć gwiazd (3:31) 06. Ukryty lew (3:56) 07. Bar echo (4:43) 08. Wieczorem przy Krakowskiej Bramie (3:42) 09. Bądź kiedy wrócę (3:33) 10. O nie, o nie (3:49) 11. Na pocztówce z Kalifornii (3:14) 12. Życie co dzień wiersze pisze (3:20) 13. Rzeka, którą płynę (4:47) 14. Póki jeszcze mamy na coś czas (3:41) Total Time: (54:39) Producer: TOMASZ BIDIUK (01,04,05,07,09,12,13), ROBBIE MADE (05), MARCIN TROJANOWICZ (02,06,08,10,11,14) |
Skupina: Krzysztof Cugowski - Vocals Romuald Lipko - Keyboards Piotr Kominek - Keyboards, Drum Programming Łukasz Pilch - Guitars Mirosław Stępień - Bass Tomasz Zeliszewski - Drums Anna Patynek - Percussion Hosté: |
BYŁO Vyšlo 2005, Budka Suflera Production, BSP 19-10 (Poland) Seznam skladeb: 01. Intro (1:07) 02. Za Ostatni Grosz (4:01) 03. Chodź (3:16) 04. Biały Demon (2:52) 05. Cały Mój Zgiełk (3:56) 06. Z Dalekich Wypraw (3:22) 07. Giganci Tańczą (3:31) 08. Lubię Ten Stary Obraz (6:35) 09. Pieśń Niepokorna (5:01) 10. Nic Nie Boli Tak Jak Życie (4:32) 11. Noc (4:27) 12. Tyle Z Tego Masz (4:02) 13. Z Bagażem Moich Lat (5:06) 14. I Tylko Gwiazda A Blask Jej Znikomy (3:24) 15. Kolęda Rozterek (4:58) 16. Wieża Babel (4:23) Total Time: (64:33) |
Skupina: Hosté: |
xxx
Vyšlo , Seznam skladeb: Total Time: (53:34) |
Budka Suflera (LDK, 1974 - zkouška), zleva: Romuald Lipko, Zbigniew Zieliński, Krzysztof Cugowski, Andrzej Ziółkowski. Budka Suflera (1975), zleva: Andrzej Ziółkowski, Krzysztof Cugowski, Romuald Lipko i Tomasz Zeliszewski Budka Suflera 1975: K. Cugowski, A. Ziółkowski, R. Lipko, T. Zaliszewski Urszula and Stanislaw Zybowski Budka Suflera (1978), zleva: Tomasz Zeliszewski, Romuald Lipko, Stanisław Wenglorz, Jan Borysewicz, Andrzej Ziółkowski, Andrzej Szczodrowski Budka Suflera 2015 - Romuald Lipko, Krzysztof Cugowski, Tomasz Zeliszewski Budka Suflera 2023 - Tomasz Zeliszewski, Mieczysław Jurecki i Jacek Kawalec |
Oficiální stránky: https://www.budkasuflera.pl/ https://www.terazmuzyka.pl/tag/budka-suflera/ https://www.krzysztofcugowski.pl/bio/ https://www.muzeumjazzu.pl/romuald-lipko/ https://www.facebook.com/budkasuflera?locale=et_EE |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |