UFO - progressrock.cz


Zpět

Počáteční hledání
Že by přece jen úspěch?
Již bez Schenkera...
Turbulentní sestava po první pauze
Návrat do žebříčků a 50. výročí kapely

UFO je anglická rocková skupina založená v roce 1969 a v podstatě je aktivní až do dnešní doby. Styl jejich hry v sobě spojuje hudební žánry od space rocku a raného hard rocku přes heavy metal až po new wave britského heavy metalu. Nejsilnější vliv na heavy metalovou scénu měli UFO v 80. letech a všeobecně se ví, že měli výrazný vliv na Steve Harrise z Iron Maiden, Kirk Hammetta (Metallica), Dave Mustainea (Megadeth) a Franka Hannona (Tesla) a mnohé další o něco později začínající umělce. Jediným členem, který působil ve všech jejích sestavách, je zpěvák Phil Moog. Největší popularity kapela dosáhla ve druhé polovině 70. let, kdy byl jedním z jejich členů bývalý kytarista Scorpions a zakladatel MSG Michael Schenker, který byl členem UFO v letech 1973 až 1978 a znovu, příležitostně, mezi lety 1993 a 2003, kdy jej vystřídal Moore. V 80. letech se kapela přiklonila ke komerčnější tvorbě a obzvláště druhá polovina této dekády zastihla UFO ve velkém úpadku. Na začátku 90. let došlo k reunionu nejslavnější sestavy, v současnosti UFO působí ve složení Phil Moog (zpěv), Vinnie Moore (kytara), Paul Raymond (kytara, klávesy), Pete Way (baskytara - od r.2009 se dění v kapele kvůli zdravotním problémům účastní jen sporadicky) a Andy Parker (bicí).

Počáteční hledání

Zpěvák Phil Mogg, kytarista Mick Bolton, basista Pete Way a bubeník Andy Parker založili kapelu v srpnu 1969. Počátky kapely je ovšem nutno hledat v uskupeních The Good, the Bad and The Ugly, Acid a Hocus Pocus, ve kterých společně působili kytarista Mick Bolton, basista Pete Way a bubeník Tic Torrazo. Na konci 60. let Way působil také s kytaristou Mickem Boltonem v kapele The Boyfriends. Během roku 1969 Torraza nejprve za bicími nahradil Colin Turner, na kvartet poté kapelu doplnil zpěvák Phil Moog. Skupina původně vystupující pod jménem Hocus Pocus si v říjnu téhož roku změnila svůj název na průbojnější UFO na počest vyhlášeného londýnského hudebního klubu, kde si jich všiml Noel Moore, který s nimi podepsal pod svou značkou Beacon Records, v jejímž čele stál rodák z Antiguy Milton Samuel. Rok změn poté v zimních měsících ještě zkompletovala další, tentokrát už definitivní výměna bubeníka, když se členem skupiny místo Turnera stal Andy Parker.

Tato ustálená sestava vydala svou studiovou prvotinu, jejich eponymně pojmenované první album "UFO 1" debutovalo v roce 1970 a bylo typickým příkladem hard rocku založeného na blues a boogie se zvukem, který více připomíná 60. léta garážového rocku v garáži, než jak je fanoušci hard rocku poznali později. Přesto i v tomto raném období formování ukazovali stopy toho, co mělo přijít. Album zahrnovalo těžkou verzi klasiky Eddieho Cochrana "C'mon Everybody". Mnohé rané heavy metalové práce UFO byly silně ovlivněny space rockem. Zajímavá je úvodní instrumentální skladba "Unidentified Flying Object" předvádějící vzorek raného „"space rocku"“ kapely, na který fanoušci populárnějšího materiálu kapely téměř zapomněli, stejně jako na skladbu "„Treacle People".

Jejich druhé album "Flying", včetně 26-minutové titulní skladby a 19-minutového opusu "Star Storm" mělo dokonce podtitul "One Hour Space Rock". Je mnohem konzistentnější a vyladěnější než debutová nahrávka kapely, což byl pravděpodobně vrchol období před Schenkerovou dobou ve studiu. Na albu se "space rock" z náznaků na debutovém albu dostal do centra pozornosti, kapela se vzdala většiny stop svého bývalého garážového rockového zvuku. Hned od začátku je jedním zásadním rozdílem, že na desce je pouhých pět skladeb! Nahrávka obsahuje dvě vůbec nejdelší písně skupiny z její historie, a to "Star Storm" a "Flying". První z nich má trvání téměř 20 minut, zatímco druhá je téměř 30 minutová! Obě tyto zdlouhavé skladby jsou sice zajímavé, ale je nepravděpodobné, že by někdo z těch nejodolnějších a nejzvědavějších fanoušků UFO někdy poslouchal tyto hudební odyssey více než jednou. Nejlepší skladbou na albu "Prince Kajuku", která obsahuje některé skvělé hardrockové riffy a nezapomenutelný zvuk i texty. Toto je pravděpodobně nejslavnější píseň z doby před Schenkerem, a to oprávněně. Za ní následuje instrumentální "The Coming Of Prince Kajuku", která začíná jemně a melodicky, ale před svým zakončením vybuchne v tvrdý rock.

Space rock byl v té době celkem populární, ale skupina si brzy uvědomila, že tento styl je poněkud omezený. Jak "UFO 1", tak jeho následovník "Flying", nebyly moc úspěšné alba, když úspěch zaznamenaly jen v Japonsku, zejména pak singl "C'mon Everybody", který se tam stal velkým hitem, a v Německu pak píseň "Boogie For George", také z prvního alba, jež dosáhla čísla #30 v německých žebříčcích singlů, píseň "Prince Kajuku" z "Flying" tam dobylo příčku #26. Tamní úspěchy ale

UFO 1974 zleva: Schenker, Way, Phil Mogg

vyvolaly slabý zájem v Británii a Americe. V důsledku toho vyšla v roce 1972 jejich třetí nahrávka "Live". Zpočátku vyšlo v Japonsku a poté v několika zemích pod nesčetnými jinými jmény, "UFO Lands In Tokyo", také "UFO Landed In Japan". Kapela čerpala mnoho z vrcholů prvních dvou studiových nahrávek a provedla je v živém prostředí s vysokou energií před dychtivým a nadšeným japonským publikem. Skladby této desky jsou mnohem energičtější a výkonnější než jejich studiové protějšky. Jedná se o velmi podceňované živé úsilí z rané inkarnace kapely a je smutné, že album bylo do značné míry zapomenuto po klasickém Schenkerově období a kultovním živém albu vzniklém v té době.

Ještě v roce 1972 byl vydán singl "Galactic Love". Tato skladba se nikdy nedostala na jednu ze skutečných studiových nahrávek, i když v různých dobách byla na některých vydáních zahrnuta jako bonusová skladba. Jedná se v podstatě o poslední studiovou skladbu, v níž se představil ještě Mick Bolton, a určitě stojí za vyslechnutí.

Po vydání živého alba totiž v lednu 1972 opustil skupinu Mick Bolton a kapela začala hledat kytaristu schopného poskytnout kapele standardnější rockový zvuk. Nahradit jej měl Larry Wallis, kytarista ze Shagrat Stevea Tooka (později Pink Fairies, Bloodwyn Pig, v roce 1975 se stal zakládajícím členem Motörhead). Larry v sestavě ale vydržel necelý rok od února do října 1972. Po rozepřích s frontmanem Moogem byl i přes nesouhlas ostatních členů kapely v listopadu vyhozen a místo něj nastoupil budoucí kytarista Coverdalových Whitesnake Bernie Marsden (později také Wild Turkey, Hammer od Cozy Powella či Paice-Ashton-Lord), který poté koncertoval s UFO v Evropě a nahrál dvojici ukázek "Oh My" a "Sixteen".

Že by přece jen úspěch?

S Marsdenem v sestavě začali UFO na jaře 1973 pracovat na svém novém albu, ale poté kapelu na jednom z koncertů zaujali předskokani Scorpions s kytaristou Michaelem Schenkerem a pro Marsdena najednou nebylo v sestavě místo. Skupina v červnu 1973 přijala Michaela Schenkera ze Scorpions, kterému v té době bylo 18 let, a on se rychle stal hnacím motorem UFO. Na novém labelu Chrysalis Records a s novým producentem Leem Lyonsem nahrálo UFO album "Phenomenon" v roce 1974, na kterém Schenker debutoval a i díky jeho přispění se deska stala bombou, když představila těžší kapelu s ostře vyhraněným kytarovým zvukem. Schenkerovi bylo v té době pouze 19 let, ale už byl uznávaným kytaristou. "Phenomenon" se nestalo okamžitě klasikou, ale obsahovalo mnoho oblíbených skladeb fanoušků, jako "Doctor Doctor", jejíž refrén se prozpěvoval na mnoha večírcích a tanečních zábavách i u nás v dobách tehdejšího Československa, kdy si hard rocková kapela UFO razila vítězně cestu hudebním nebem. Psal se rok 1974 a album "Phenomenon" se poprvé vydrápalo i do ankety Billboard. Podobným hitem se stala i skladba "Rock Bottom", která byla na koncertech protažena, aby se Schenker mohl představit publiku. Jejich debut se ukázal jako omračující a přinesl dvě hlavní metalové klasiky "Doctor Doctor" a "Rock Bottom", písně, které vyvolaly handbanging mnoha dospívajících mladíků napodobujícího jejich idol v rockových klubech po celém světě.

Na doporučení Mogga byl pro následné koncertní turné najat jako druhý kytarista Paul "Tonka" Chapman (ex-Universe, Skid Row, Kimla Taz), aby posílil jejich živý zvuk. Stal se jím po odpovědi na inzerát v časopise Melody Maker. Paul však po skončení turné v lednu 1975 zase odešel a založil kapelu Lone Star.

Na dalším studiovém albu "Force It" z roku 1975 kapela experimentovala s klávesami, když UFO zařadili do svého zvuku i klávesy, se kterými jim jako studiový hráč s nimi vypomohl Chick Churchill (ex-Ten Years After). Album bylo těžší než předchůdce, podle jejich standardů to bylo rozhodně nejtěžší album UFO 70. let. Melodická stránka UFO se stala výraznější, ale našlapané skladby jako "Let It Roll", "Mother Mary" a "Shoot Shoot" či "This Kid's/Between The Walls" předvedly, jak vzácné je pro heavymetalové skupiny hrát ohnivé elektrické kytarové party s jemnějšími pasážemi a smyslem pro dynamiku. Když kapela vyrazila na další šňůru, v sestavě se už od srpna 1975 nacházel nový hráč na klávesové nástroje a zároveň doprovodný kytarista Denny Peyronnel (ex-Heavy Metal Kids) pocházející z Buenos Aires. Ten v kapele vydržel i pro nahrávání další desky "No Heavy Petting" (1976), krátce po jejím vydání však v létě odešel do nově založených The Blue Max. Některé písně na albu velmi reflektovaly náladu 70. let. Je to ten druh skladby, která je dobrým soundtrackem, když se díváte na něčí ročenku ze střední nebo vysoké školy z roku 1976. Přesto i zde byly standardní prvky: pohánějící těžké rytmy, nasekaná kytarová sóla Schenkera a smysl pro energii a ducha na rozdíl od drsnějších Deep Purple a Black Sabbath. Pádivé rytmy "Can You Roll Her" a "Reasons Love" byly rozhodně standardy pro hraní heavy metalu, ale temperované v rytmu Me Decade. Jediným standardem z alba je "Natural Thing", i když obecně to bylo velmi dobré album, jsou na něm i některá z nejlepších Schenkerových kytarových sól všech dob v UFO. Skladba "Martian Landscape" přinesla snad jednu z nejjemnějších skaldeb UFo, i když to není tak docela balada. Píseň "Belladonna" z "No Heavy Petting" byla velmi populární v tehdejším SSSR na základě cover verze od Alexandra Barykina. Ale byl rok 1976 a "No Heavy Petting" nezískalo velké komerční uznání, tak se Peyronel stal obětním beránkem a v důsledku toho byl propuštěn.

     

V červenci 1976 jej nahradil nástrojově shodně zaměřený Paul Raymond (ex-Plastic Penny, Chicken Shack, Savoy Brown), s nímž UFO vydali další studiovku "Lights Out" (1977). Album "Lights Out" bylo vrcholem studiové kariéry UFO a je považováno za skutečnou rockovou klasiku ze 70. let a jedná se o nejtypičtější a nejsilnější album UFO přinášející i průlom, který potřebovali v Americe. Pod vedením špičkového amerického producenta Rona Nevisona se ukázaly skladby jako "Too Hot To Handle", "Lights Out" a 7-minutový opus "Love To Love" jako jedny z nejlepších písní UFO, které napsali. Poprvé se zde také představil lesní rohy a smyčce v klasické strašidelné baladě "Try Me", téměř epickém "Love to Love", Macleanově coveru "Along Again Or" a "Just Another Suicide". Na desce se k nim přidal všestranný klávesista a rytmický kytarista Paul Raymond ze Savoy Brown. Sestava Mogg, Schenker, Way, Raymond a Parker je uváděna jako "klasická sestava" kapely. S albem se dostalo kapele značného ohlasu i u kritiků. Skupina byla opravdu pořádně rozjeta a 23. místo v Billboard žebříčku a průnik do anket v Anglii už něco znamenal a byli také stále více žádáni jako koncertní kapela. Kreativita však přinesla i svoji cenu a Schenker, i když byl mimořádně nadaným kytaristou, byl výstřední s poněkud nepředvídatelným charakterem a jednáním. Jednou v předvečer velkého turné po USA v roce 1977 po vydání "Lights Out" kapelu opustil. Kytarista Lone Star Paul Chapman byl znovu povolán, aby za něj nouzově dokončil kytarové party pro zbývající data, než se Schenker znovu objevil na pokračujícím turné. Chapman odešel zpátky k Lone Star kvůli rozdílům se zbytkem kapely a také chtěl více propagovat jejich první album.

Se svým nově nalezeným úspěchem se skupina vrátila do studia, aby nahrála v roce 1978 nové album "Obsession". Album bylo posledním studiovým albem UFO, na němž se podílel německý kytarista. Podobně jako na "Lights Out", "Obsession" opět s produkcí Nevisona je také plné smyčců a rohů, které doplňují některé z jejich polo-balad. Jedním z nejintenzivnějších momentů alba je Schenkerovo sólo ve skladbě "Born To Lose". Kapela mezitím intenzivně cestovala, což přineslo pro UFO větší viditelnost u amerického publika a učinilo z nich obrovské hvězdy v Anglii. Na konci roku 1978 bylo ale zase všechno jinak, Schenker zmizel z UFO a zdálo se, že nadobro, když na konci 70. let začalo růst napětí a mezi Moggem a Schenkerem, osobní problémy a dlouhotrvající vnitřní neshody s kapelou. Problémy byly pravděpodobně kvůli Schenkerovi, který často odcházel před nebo během koncertů. Brzy po UFO show v Palo Alto v Kalifornii dne 29. října 1978, Schenker opustil kapelu. Krátce se vrátil ke Scorpions, než sestavil vlastní Michael Schenker Group. "Obsession“ však byla další klasikou těžké váhy, která přinesla záhadný rock ve skladbě "Only You Can Rock Me", který zůstal součástí jejich živého setu dodnes. V kapele po něm zůstala autorská díra, kterou se pokusil zacelit již osvědčený Chapman, který s sebou přinesl i nepoužité nápady na skladby od bubeníka Lone Star Dixieho Lee.

Později v roce 1978 se kapela vydala na turné po USA, kde převážně v Chicagu nahrála živé dvoj-album nazvané "Strangers In The Night", které vyšlo v lednu 1979, a zachycuje koncerty na podporu "Obsession" turné ještě se Schenkerem v sestavě. Album je považováno za jedno z nejlepších živých alb v historii rocku mnoha kritiky. Živá verze písně "Rock Bottom" přinesla rozšířené sólo od Schenkera, což bylo samo o sobě představením. Schenkerova obratnost hraní se směsí pentatonických a dorianových změn před jejím vyvrcholením v souladu s Paulem Raymondem je rozhodně v Top 10 výkonů na elektrickou kytaru všech dob, společně s Van Halenovým "Eruption" nebo výkonem Randy Rhoadse v "Over The Mountain" či Yngwieho sólem v "Now Your Ships Are Burned". Deska "Strangers In The Night" měla recenzní a komerční úspěch, když dosáhla čísla #8 v UK Albums Chart v únoru 1979. Mělo to být poslední album se Schenkerem a po nějakou dobu i klasické sestavy. Dal kapele dvou měsíční výpověď a odešel.

Již bez Schenkera...

UFO už ale začali pracovat na své první studiové desce po osmi letech letech bez účasti tohoto německého kytaristy. Album "No Place To Run" z roku 1980 představovalo první část trilogie a bylo produkováno slavným George Martinem. Skladby jsou docela dobré a chytlavé, i když ve srovnání s Schenkerovou érou mají trochu zjevnější popovou příchuť, jako u "Youngblood", ani produkce nebyla dost heavy. Jedna z nejlepších skladeb je "Lettin 'Go", která má silné riffy, spalující sólo i Moggovy chytlavé vokální libůstky. Album prostě přineslo odlišný zvuk kapely a nepodařilo se mu vyrovnat úspěchu jeho předchůdců, i když ve Spojeném království jen částečně, když bylo v Top 10 v Anglii deska získala 11. místo. To se vůbec nelíbilo klávesistovi Raymondovi, který tak v červenci téhož roku odešel posílit Schenkerovu novou kapelu MSG. Po asi měsíc trvajícím intermezzu s Chapmanovým kamarádem Johnem Slomanem (ex-Lone Star, Uriah Heep) se k UFO připojil kytarista a hráč na klávesové nástroje, a dokonce i saxofony, Neil Carter (ex-Wild Horses), se kterým kapela opět nabrala správné obrátky, když pomáhal naplnit prázdno v psaní písní, které zanechal Schenkerův odchod.

Carter debutoval s UFO na jevišti na třídenním Reading Festival dne 23. srpna 1980, kdy skupina vystupovala jako hlavní akt sobotního večera. Na začátku roku 1981 UFO uvedli ve vlastní produkci další povedené album "The Wild, The Willing And The Innocent", druhou část trilogie kapely, které mělo lehčí poprockový zvuk, který začínal trochu sklouzávat do mainstreamu, i když se snažili vrátit zpět hard hranu při zachování smyčců a rohů,či přidáním Carterova sladkého saxofonu ve snové "Lonely Heart". Píseň "Profession Of" je možná nejstrašidelnější baladou v katalozích Phila Mogga a Paula Chapmana. Píseň byla tak zajímavá, že ji Chapman krátce před tragickým pádem Rhoadsova letadla dokonce ukázal Randymu Rhoadovi. Pete Way poskytl další chytlavou melodii skladbou "It Killing Me", která, jak se zdá, skvěle zachycuje těžký smysl pro pop. Původní fanoušky to trochu vylekalo, ale kapela fungovala i nadále, navíc se vezla na tehdy propukající módní vlně důrazu na melodiku a harmonickém obcházení základního motivu či riffu. Album dosáhlo mírného úspěchu ve Velké Británii, když se dostalo do britské Top 20, z alba byl vydán singl "Lonely Heart".

V únoru 1982 skupina vydala další album "Mechanix zakončující trilogii, které bylo úspěšné ve Velké Británii, kde to dotáhlo na č. #8, což bylo vůbec nejvyšší umístění skupiny. Album se harávalo ve studiu Queens ve švýcarském Montreux. Vyjeli na dlouhé turné po USA s Ozzym Osbournem, setkali se s Rainbow a mnoha dalšími souputníy Heart, Iron Maiden, Motley Crue, Blue Oyster Cult či Foreigner. Pomalu, ale stabilně se však klasická identita UFO ředila pokračujícími změnami v sestavě. Později téhož roku ale odešel basista Pete Way, jehož maniakálně energická vystoupení byla pro živé vystoupení UFO nesmírně důležité, když byl znepokojen zjevně komerčním hudebním směrem kapely, jehož příkladem jsou skladby jako "We Belong To The Night" a "Let It Rain". Pete Way se poté rozhodl s kytaristou Motörhead "Fast" Eddiem Clarkem založit nový outfit Fastway. Po tomto neúspěšném spojení se Way na okamžik připojil k turné Ozzyho Osbournea. Poté založil svou vlastní kapelu Waysted, v níž se později znovu setkal s některými členy UFO Paul Chapmanem a Andy Parkerem.

S uvolněným místem na basovém postu se kapela vypořádala šalamounsky, když basu na následující desce obstaral Chapman a po dobu turné se ke kapele připojil jako basista Billy Sheehan (ex-Talas, později Mr. Big), po jeho návratu ke kapele Talas také Paul Gray (ex-Eddie and The Hot Rods, The Damned). UFO vydali "Making Contact" v roce 1983, ale setkalo se s kritickým a komerčním neúspěchem. Z původní klasické sestavy let 1974-1978 už zůstali jen Mogg a Parker. Přesto skladby jako "Blinded By A Lie" a "When It Time To Rock" dokázaly udržet UFO nad vodou, ale nedokázaly stmelit chybějící mezery. UFO mělo vážné potíže a napětí v neustálé práci se začalo projevovat. Mogg se nervově zhroutil v Řecku a bylo zrušeno evropské turné, které mu umožnilo úplné uzdravení. Jeho jevištní problémy v Aténách vyvolaly téměř nepokoje. V březnu 1983 se členové UFO rozhodli, že je čas to přerušit a kapelu rozpustili. Ještě odehráli britské rozlučkové turné s Paulem Grayem (ex-Damned). Poté se kapela rozešla a Mogga ponechala opuštěného.

Objevil se však náznak, že to nemusí být trvalé, když UFO vydalo kompilační album se skladbami od UFO, stejně jako od jiných skupin představujících bývalé členy UFO, s názvem Headstone, jehož přebal zobrazoval náhrobek označující UFO s jejich datumem vzniku, ale neúplné datum ukončení.

Chapman, Carter a Parker se rozhodli založit vlastní outfity, protože Mogg potřeboval nějaký čas na zotavení. Chapman zformoval kapelu DOA a později se připojil k Waysted, u Peta Waye po krátké spolupráci s kapelou Scarlett zakotvil také Parker. Carter odešel posílit spřízněnou Gary Moore Band a Gray se přidal ke kapele Sing Sing. Odtud si jej na začátku roku 1984 vytáhl Phil Moog, který začal mezitím také pracovat na vytvoření vlastní skupiny s názvem The Great Outdoors. Phil Mogg se pak pohyboval po Los Angeles. Pete Way dělal své věci ve Waysted. Andy Parker pracoval s kapelou jménem Scarlett Fox. Neil Carter byl pravděpodobně ve velkých kytarových projektech Garyho Moora. Michael Schenker svým mistrovským dílem "Captain Nemo" vyvolával závratě fanouškům elektrické kytary. To vše bylo někde mezi lety 1983 a 1984.

Turbulentní sestava po první pauze

Třebaže Hit Parader prohlásil, že "zlatá hodina UFO uplynula", ukázalo se, že to byla krátká přestávka, protože jen o dva roky později, na konci roku 1984 k překvapení všech, Mogg představil novou sestavu UFO. Spolu s ním v ní působili na basu opět Paul Gray, na bicí bývalý bubeník Diamond Head Robbie France, jež byl brzy v roce 1985 nahrazen bývalým bubeníkem Magnum Jimem Simpsonem, a japonský kytarista Atomik Tommy M (Tommy McClendon), bývalý roadie, který také psal texty pro Loudness, na kytaru s Paulem Raymondem, který se krátce poté připojil.

Ještě někdy dlouho předtím když byl Phil v Kalifornii se, doslechl se o někom jménem Tommy McClendon na předměstí San Franciska ve Stocktonu. Tommy jako rodilý Japonec, a ačkoli jeho starší bratr Danny mluví japonsky, Tommy to bohužel neumí. Vypadá ale

UFO 1986 zleva: Paul Raymond, Atomik Tommy M, Jim Simpson, Paul Gray, Phil Mogg

a má způsoby Japonce. Kolem roku 1981 založil Tommy trio Boy Wonder, což byla místně vystupující rocková skupina, a ve své domácí Atomik Tommy M garáži nahráli 8 melodií pro demo kazetu, která se stala horkým tématem rozhovorů jeho nadšených kolegů. V té době se ale Tommyho skupina Boy Wonder rozpadla po dokončení demo nahrávky, když nemohli získat nahrávací smlouvu. Tommy poté použil pouze rytmický stroj a vytvořil novou demo pásku kytarových sól a tato páska odhalila jeho úžasnou techniku. Šéf sanfranciského podhoubí Mike Varney představil Tommyho prostřednictvím magazínu Guitar Player a Tommy byl rychle v centru pozornosti. Stával se v San Francisku tím, čím byl Yngwie v LA. Tato demo nahrávka byla opravdu velkou šancí pro Tommyho připojení k UFO.

Phil a Tommy se seznámili prostřednictvím Mika Varneyho, kterého oba znali jako objevile Yngwie Malmsteena, černého kytaristy Tonyho McAlpina a 19-letého kytaristy Paula Gilberta. Měl na starosti novou kytaristickou rubriku amerického kytarového časopisu, do které nové talenty posílaly demo kazety v naději, že jim to umožní debutovat na Shrapnel Records. Phil potřeboval pro svůj reunion UFO talentovaného kytaristu, a tak požádal Mika o konzultaci a seznámení s ním.

Mike se nejdříve setkal s Yngwie Malmsteen. Ale Yngwie se již rozhodl připojit se ke Grahamovi Bonnetovi z Rainbow do Alcatrazz, takže Phil ze svého kontaktu s Mikem. Znovu to konzultoval s Mikem a dozvěděl se o Tommym McClendonovi ve Stocktonu. Phil odletěl z LA do San Franciska, aby se setkal s Tommym, uspořádal jam session, a když viděl, jak dobře si Tommy vede, pozval jej, aby se připojil ke skupině. Pak se Phil rozhodl nazvat novou skupinu UFO. Zatímco Tommy zůstal v Stocktonu, Phil se vrátil do Anglie, aby se poradil s právníkem o návratu k Chrysalis. Philův právník však upozornil na potíže s minulými autorskými právy a licenčními poplatky Chrysalis. Pokud by uzavřeli smlouvu s jinou nahrávací společností, mohli začít s čistým štítem. Tommy se mezitím v Americe usmíval pod sluncem a denně zavolal Philovi, aby se zeptal na sraz a kdy začne nahrávání apod. Téměř o rok a půl později Tommy (jako Atomik Tommy M) odletěl do Birminghamu v Anglii, v něm život a ubytování způsobovalo úzkost. Po zkoušce v Birminghamu šli do studia s veteránským producentem Nickem Tauberem. Hodně mu tehdy pomohlo přátelství zaměstnanců studia. Michael Schenker tehdy napsal dopis britskému rockovému magazínu Kerrang na protest proti tomuto vzkříšení a podepsal jej svým jménem jako "rozzlobený fanoušek UFO". Pete Way jednoduše pokrčil rameny a v témže časopise v jiném čísle řekl "Waysted čůrají na celé UFO" (""Waysted pisses all over UFO").

Na post klávesisty Mogg nejdříve hodlal angažovat sestru Michaela Schenkera Barbaru, nakonec však příchod z Waysted ohlásil jeden ze ztracených synů nejúspěšnější sestavy UFO, kytarista Paul Raymond, přičemž cílem bylo resuscitovat osvědčenou značku UFO s jeho vynikajícím kytarovým dílem a zároveň učinit odvážný pokus oživit bývalou slávu. v prosinci 1984 absolvovali turné po Velké Británii. Recenze koncertů nových UFO byla pouze chválící a Tommyho nová a originální hra na kytaru přesvědčila zejména britský tisk. Tehdy se UFO rozhodli vrátit do svého staronového hnízda Chrysalis. Bubeníka Franceho v průběhu roku vystřídal Jim Simpson (ex-Magnum). S novým bubeníkem se pustili do přípravy nahrávání. UFO přizvali zkušeného producenta Nicka Taubera, který měl zkušenosti s Thin Lizzy a v poslední době s Marillion a Girlschool. Album se nahrávalo v Holandsku s produkcí Nicka Taubera, základní skladby byly dokončeny v Anglii a mix byl proveden v Holandsku. Poté s již Jimem zaznamenali a vydali v roce 1985 album "Misdemeanor". Nové album má zvuk, který není Michael Schenker, ani Paul Chapman, ale je dokonale Atomik Tommy M. Nový zvuk UFO je akutně tvrdý rock a je opakem sladké melodické éry Michaela Schenkera a výrazem moderního hard rocku. Někteří říkali, že sbírka je poněkud drastickým odklonem od éry Chapman/Schenker, ačkoli mnoho kritiků může nesouhlasit. Kromě vkusu pro melodii má Atomik Tommy McClendon styl, který zní velmi L.A. okázale vyspělým způsobem. Nemá smysl pro náladovost Euro-metalu, který je více přítomen ve stylu Michaela Schenkera a v menší míře i stylu Paula Chapmana. Písně napsané McClendonem a Moggem odrážejí odlišný pocit zralosti a vzrušení. Moderní atmosféra melodie z konce 80. let, jako je "Heaven's Gate", přinášejí vizi jízdy v autě a sjíždění jakékoli moderní městské dopravní tepny, zatímco se městská noční světla třpytí. Totéž lze říci o nadpřirozených konstrukcích jako "Night Run" a "This Time". Album bylo jiné a osvěžující a pulzující píseň v H-moll "Meanstreets" odráží nejmodernější hard rock v té nejlepší kvalitě. Ovšem některým fanouškům UFO se nelíbil vkus AOR těchto "nových" UFO. Americká deska remixovaná Daveem Wittmanem povýšila kytaru dopředu, aby pozměnila zvukový sound. Ačkoli si získali vynikající ohlas u kritiků a přes ohromující výkon při podpoře Deep Purple v Knebworth Parku v létě téhož roku, úspěch se jim vyhnul a "Misdemeanor" ukončilo i jejich dlouhodobý vztah se značkou Chrysalis. Kapela vydala ještě živý koncertní záznam "Misdemeanor Tour" (1986). Během turné v roce 1986 nahradil odejivšího Raymonda klávesista Jake Jacobson (ex-Eric Martin Band), který spolu s Grayem odešel v roce 1987, a Pete Way se vrátil zpátky k base.

V následujícím období UFO pokračovali znovu pouze ve čtyřech a ještě před odchodem Grayse kapela nahrála EP nazvané "Ain't Misbehavin", které vyšlo v roce 1988. Navzdory obnovené činnosti kapely nebylo ani jedna nahrávka finančně úspěšná a v roce 1989 se kapela znovu oficiálně rozpadla poté, co řada se řada kytaristů vystřídala, aby nahradili McClendona: Myke Gray (ex-Dorian Gray, Jagged Edge) na konci roku 1987, bývalý kytarista Rik Sandford (ex-Electric Warrior, Starfighters) a Tony Glidewell v roce 1988. Nakonec to byl v roce 1989 i budoucí kytarista skupiny Cold Sweat Erik Gamans. Součástí personálního kolotoče byla i výměna bubeníka Simpsona za Fabia Del Ria. Největší ohlas však zaznamenala obměna na postu basové kytary, kdy Paula Graye nahradil navrátilec Pete Way. Zakrátko z kapely zmizel i druhý z Grayů Myke, který nemá žádný příbuzenský vztah s Paulem Grayem.

Bohužel kapely upadla do nečinnosti právě v této době, kdy začíná vrcholit renesance zájmu o klasické kapely konce 60. a začátku 70. let. A UFO byli v tomto okamžiku mimo...

Mogg se snaží rychle reagovat na nastalou změnu na hudební scéně a obnovit kapelu. V roce 1991 se Mogg a Way rozhodli dát dohromady novou sestavu UFO společně s bývalými členy Wild Horses Cliveem Edwardsem (ex-Wild Horses, Uli Jon Roth) na bicí a Laurence Archerem (ex-Stampede, Grand Slam, Rhode Island Red) na kytaru, kteří se ke kapele připojili. Společně pak vydali po pěti letech album "High Stakes & Dangerous Men". Pro následné turné kapelu doplnil klávesista Jem Davis (ex-Stranger, Tobruk) a záznam z této šňůry vyšel jako "Lights Out In Tokyo" (1992). Přestože vyšlo pouze na malém nezávislém labelu, stačilo to k tomu, aby vzbudilo vážný zájem o plnohodnotné shledání.

K Moggovi, Wayovi, Raymondovi a Parkerovi se měl původně přidat Paul Chapman, ale nakonec se k návratu v roce 1995 nechal přemluvit samotný Michael Schenker. Následující rok se znovu sešla klasická sestava UFO z konce 70. let - Mogg, Schenker, Way, Raymond a Parker a výsledkem bylo album "Walk On Water" (1995), jehož zvuk je ohromující. Přivedlo to zpátky i jejich producenta z klasické éry Rona Nevisona, který opět pracoval na jejich magii. Po mnoha letech to byl znovu Schenker, přinášející svůj těžší zvuk MSG zpátky do soukolí UFO, zatímco Mogg s ním okamžitě zachytil svou chemii. Paul Raymond dokonce přivezl svůj Hammond Organ, což vyústilo v moderní znějící album, ale s jemnou atmosférou retro 70. let. Úvodní píseň "Self Made Man" je zcela moderní metalová skladba s velmi melodickým sborem, druhá skladba "Venus" je zase emocionálně výbušný rock, "Darker Days" je také silný moderní rock, který navíc vkusně zachycuje trochu jejich atmosféry minulých 70. let. Posledním novou skladbou je "Dreaming Of Summer", která je v pozici epické polo-balady v duchu "Look Out For Number One" z alba "Obsession" z roku 1978.

Andy Parker, který se nějakou dobu nevěnoval hudebnímu průmyslu, už nebyl tak výbušný bubeník jako kdysi, po vydání alba se proto rozhodl věnovat více rodině a vrátil se ke správě textilního podnikání své rodiny v Anglii. Na turné místo něj musel vyjet bubeník Simon Wright (ex-AC/DC, Dio). Tato sestava se Simonem Wrightem vyjela na světové turné. Znovu však vznikalo napětí a nevypočitatelný Schenker opustil kapelu pouze po čtyřech koncertech a odešel z pódia uprostřed stejného města v Palo Alto v Kalifornii, kde jejich turné v říjnu 1978 skončilo. Jelikož během reunionu v roce 1993 se stal spoluvlastníkem značky UFO, bez něj to najednou dál nešlo. Poté se ostatní členové opět vydali každý svou cestou. Jednou z podmínek sjednocení UFO totiž byla legální podmínka, která vyžadovala, že Schenker musí být v kapele, aby mohli používat název "UFO".

Zbylí členové UFO se nějakou dobu věnovali vlastním uskupením jako Mogg / Way nebo Paul Raymond Project. Pete a Phil podepsali dohodu na 3 alba se společností Shrapnel Records a získáli kytaristu George Bellase. V březnu 1997 pak sestava Mogg, Way, Bellas, bubeník Aynsley Dunbar a klávesista Matt Guillory pracovali na albu ve studiích Prairie Sun v Kalifornii. Nemohli se však nazvat UFO, tak album "Edge Of The World" z roku 1997 vyšlo pod názvem Mogg / Way. V roce 1999 vyšel jeho následovník "Chocolate Box" s kytaristou Jeff Kollmanem, bubeníkem Simonem Wrightem a Paulem Raymondem na klávesy. Projekt

UFO 1992 zleva: Lawrence Archer, Mogg, Pete Way, Clive Edwards

Paul Raymond (PRP) byl poprvé vytvořen v roce 1989 v Japonsku. V původní sestavě se objevili Frank Di Mino (ex-Angel) na vokály a Masoyoshi Yamashita (Loudness) na basu. Kapela nahrála mini album "Under The Rising Sun" (1989) pro Teichi Ku Records, avšak tato sestava byla relativně krátká. Paul strávil rok 1990 psaním nového materiálu, inspirovaného oživením přímočarého blues-rocku inspirovaného kapelami jako Black Crowes a Quireboys. V roce 1991 znovu založil kapelu s neznámým zpěvákem Akim Fukasawou a zachoval si původního kytaristu Reibuna Ohtaniho. Nahráli několik demo skladeb a cestovali po Japonsku, ale až v roce 1996 se tyto písně reinkarnovaly do alba "Raw Material". Po návratu do Velké Británie se Paul soustředil na psaní nového materiálu pro PRP a nahráli album "Man On A Mission" (1999) s kytaristou Andy Simmonsem a bubeníkem Stefanem Kadarem. Toto album vydané společností Zoom Club records se vrátilo k hard rockové atmosféře původního alba PRP. Uplynulo 9 let, než Paul Raymond a Andy Simmons znovu spojili své síly a zaznamenali "Virtual Insanity" (1999), dvě skladby si na něm zazpíval dokonce Phil Mogg, jenže opět se ozvali UFO. Během turné s UFO v roce 2010 Paul album představili svým přátelům basistovi Markovi Colesovi a bubeníkovi Tonymu Steelovi z Workingtonu v severozápadní Anglii. Spolu s kytaristou Andym Simmonsem začali pracovat na albu "Terms & Conditions Apply". Michael Schenker souhlasil, že v jedné ze skladeb zahraje sóla a nedávno obnovené přátelství se zpěvákem Stampede Reubenem Archerem vyvrcholilo ve spoluprací na několika písních, z nichž jedna je obsažena na novém albu. Album vyšlo v roce 2013.

Mezitím v létě 1997 se Schenker vrátil k odehrání evropských koncertů, přičemž Parkera opět nahradil nový bubeník. Zahráli si i v Astoria, Charing Cross Road, Londýn v roce 1998. Na další odchod si německý kytarista vzpomněl uprostřed turné v Japonsku, krátce po něm kapelu opustili i Raymond s Wrightem a značka UFO se zdála být definitivně pohřbená.

Jádro kapely však má ale celkem tuhý kořínek. Již v roce 1999 se začaly šířit zvěsti o chystaném reunionu klasické sestavy UFO ze 70. let. Schenker byl dvojicí Mogg a Way opět přemluven k návratu a spolu s bubeníkem Ansleym Dunbarem (ex-Journey, Ansley Dunbar Retaliation) nahráli v roce 2000 UFO 2CD "Covenant", které obsahovalo disk s novým materiálem a disk s živou klasikou. Zdá se, že album jako celek má tvůrčí energii a produkci od Schenkera, jako by přenesl své šťávy z jeho sólové "Adventures Of The Imagination". Sólové party to odrážejí ve skladbách "Smell Of Money", "The World And His Dog", "Cowboy Joe", "Midnight Train" a "Fool's Gold". Na turné se k nim připojil kytarista a klávesista Luis Maldonado (ex-Mogg/Way) a bubeník Jeff Martin (ex-Badlands, Racer X). V následujím roce se sestava z alba "Covenant" (Mogg, Schenker, Way a Dunbar) sešla podruhé, aby natočila jeho následovníka z roku 2002 nazvaného "Sharks". Skupina se na něm představila jako kvartet a více se orientovala na své kořeny. Album je hardrockové se vším všudy, Schenker zde exceluje, ale je to jeho labutí píseň. Krátce po jeho vydání Schenker počátkem roku 2003 znovu opustil kapelu, což byl nejspíše poslední z odchodů Michaela Schenkera, neboť se zároveň vzdal podílu na značce UFO a nabídl tak Moggovi s Wayem prostor pro další fungování kapely. Ti okamžitě pozvali zpátky Raymonda, na bicí získali Jasona Bonhama a navzdory zvěstem o příchodu Johna Noruma (ex-Europe, Dokken) se nakonec novým kytaristou UFO stal Vinnie Moore, který přesvědčivě nahradil Schenkera. V roce 2003 Michael Schenker a Pete Way vydali album "The Plot" s bubeníkem Jeffem Martinem.

Návrat do žebříčků a 50. výročí kapely

Když se Michael vzdal svých práv na značku UFO, aby mohl pokračovat ve svých sólových projektech, umožnilo to Philovi a Petemu znovu se spojit s Paulem Raymondem a zaplnit další dvě volná místa novými členy kytaristou Vinnie Moorem a bubeníkem Jasonem Bonhamem (ano, je to sym slavného Johna Bonhama z Led Zeppelin). Reorganizovaná kapela vydala v roce 2004 své 17. studiové album "You Are Here" s novým stálým kytaristou Vinnie Moorem a Jasonem Bonhamem za bicími, který občas pauzíroval. Album přineslo novou chemii a nakonec i vynikající nahrávku, která docela se docela šťastně usadila vedle mnoha klasických alb, která jsme si od této kapely oblíbili. UFO nahráli svůj živý set a v listopadu 2005 vydali nahrávku jako 2DVD s názvem "Showtime" (2005) spolu s dvojitým živým CD pod SPV. V listopadu 2005 se Andy Parker vrátil ke skupině a hrál na rockovém festivalu Piorno ve španělské Granadě.

Osmnácté studiové album UFO s názvem "The Monkey Puzzle" vyšlo v roce 2006. Andy Parker se vrátil znovu počátkem roku 2007 poté, co se zotavil z operace nohou. Následovník "The Monkey Puzzle" pod názvem "The Visitor" vyšel v roce 2009 a UFO se s ním konečně vrací i do britských žebříčků. Autorsky jde o homogenní desku, Vinnie Moore a Phil Mogg vytvořili výbornou autorskou dvojici, která se konečně našla. Následující propagační turné kapelu zavedlo i do České Republiky se dvěma zastávkami, jedna ve Zlíně, druhá v Praze dne 6. listopadu 2006 v novém pražském klubu RETRO Music Hall. Na turné v roce 2008 se Pete Wayovi nepodařilo získat pracovní vízum pro vstup do Spojených států a nahradil jej Rob De Luca (Band Of Earth, Spread Eagle, Sebastian Bach). V červenci 2009 UFO vydali živý koncertní set box se šesti CD, který obsahoval nahrávky šesti koncertů z let 1975 až 1982, stejně jako dříve nevydané živé skladby.

V prosinci 2010 pracovali UFO na dvacátém studiovém albu, které mělo vyjít v červnu 2011. Pod názvem "Seven Deadly" vyšlo 27. února 2012 s Larsem Lehmannem na basu a přineslo všeobecně dobré recenze a vyšší pozici v žebříčku než The Visitor, který také bodoval v Německu, Švédsku a v nezávislých hitparádách Billboard a je důkazem opětovného vyzrávání kapely. Na svém turné v roce 2011 je doprovázel Barry Sparks hrající na basu.

     
V roce 2011 se bývalí členové kapely Danny Peyronel, Laurence Archer a Clive Edwards spojili s basistou Rocky Newtonem (ex-McAuley Schenker Group) a založili kapelu s názvem X-UFO. Na živých vystoupeních hrálo X-UFO sety historických UFO písní, později přejmenovaných na House Of X, aby předvedli i svůj vlastní materiál. Jejich eponymní album vyšlo 24. října 2014.

Britská skupina UFO patřící ke klasickým hard-rockovým harcovníkům, přijela i do české republiky, když koncert odehrála v pražském Rock Café zahrají 26. dubna 2012.

V roce 2013 Paul Raymond prozradil, že se pracuje na novém albu UFO, ale o tom se zatím "...nijak podrobně nemluví". Album s názvem "A Conspiracy Of Stars" bylo vydáno 23. února 2015. Dne 10. září 2016 oznámil kytarista Vinnie Moore na Facebooku, že UFO bylo opět ve studiu a nahrávali nové album. Album po necelém roce pod názvem "The Salentino Cuts" vyšlo 29. září 2017.

V únoru 2019 po padesáti letech své kariéry oznámili UFO své poslední americké turné. Zpěvák Phil Mogg využije tato turné jako svoji labutí píseň, oslavující pět desetiletí jako nejdéle sloužící člen UFO. UFO skončí jako jedna z nejvlivnějších kapel své doby, konkrétně pro New Wave of British Heavy Metal, ale může se i rozdělit nebo pokračovat s náhradou za Mooga. "Toto rozhodnutí se rodilo dlouho. Uvažoval jsem o odstoupení na konci předchozích turné UFO v roce 2016," vysvětluje Mogg. "Nechci to nazývat turné na rozloučenou, protože to slovo nesnáším, ale letošní koncerty budou představovat moje poslední vystupování s kapelou."

"Rok 2019 si připomíná 50. výročí UFO, takže načasování je správné," pokračuje. "Bude se konat závěrečné turné po Velké Británii a odehrajeme také několik koncertů ve vybraných dalších městech, se kterými má kapela silné spojení. Ale mimo Velkou Británii to nebude dlouhé turné. Být na cestách není vždy nesmírně luxusní, a i když je hraní tak skvělé, jako kdykoli předtím, věci, které jej obklopují, se stávají velmi únavnými. Vždy jsem si říkal, že až do té fáze dojdu, odstoupím, a udělám to. To je ten pravý čas, abych přestal. Možná nejlepší slovo, které se dá použít, je "hořkosladký"," uzavírá. "Ale nastal můj čas opoustit UFO a zbývá už jen zajistit, abychom měli skvělé turné."

Závěrečné turné UFO začalo 10. října 2019 v Anaheimu v Kalifornii a skončilo 2. listopadu v Uncasville v Connecticutu. Kapely Armored Saint a Blue Oyster Cult se k UFO připojili v některých termínech.

V listopadu 2019 UFO uzavřeli první severoamerickou část turné "Last Orders", ale ještě neskončilo a skupina s potěšením oznámila nová data severoamerických turné pro rok 2020. Tyto koncerty začínají 13. února v Medíně, Minnesota a proběhne 2. března. Součástí tohoto běhu je i společný koncert s Blue Öyster Cult a vystoupení na okruhu "Rock Legends".

Dlouholetý klávesista a kytarista Paul Raymond zemřel na infarkt 13. dubna 2019 ve věku 73 let, jen pár dnů poté, co UFO absolvovali turné po Velké Británii a Irsku s vyprodanou show v londýnském Shepherd's Bush Empire. O dva týdny později bylo oznámeno, že Raymondova počáteční náhrada Neil Carter se znovu připojí k UFO po zbytek závěrečného turné kapely. Bývalý kytarista Paul Chapman zemřel 9. června 2020 a po něm následoval o dva měsíce později původní basista Pete Way, který zemřel na úraz ve věku 69 let, přičemž Mogg a bubeník Andy Parker byli jedinými dvěma pozůstalými členy sestavy "No Place To Run".


Za celou více než 50 letou historii UFO zanechali za sebou hodně práce - na jedné straně třiadvacet studiových alb, čtrnáct živých alb a skoro dvacítka kompilací, na straně druhé neuvěřitelné množství personálních změn. A stihli prodat přes deset milionů desek po celém světě. Na jedné straně vzor pro řadu kapel, jako Metallica, Iron Maiden, Def Leppard, Tesla, Dokken, na straně druhé působiště mnoha hudebních legend, od Michaela Schenkera přes Aynsleyho Dunbara, Bernieho Marsdena a Neila Cartera až po třeba Vinnieho Moorea, jejich současného kytaristu. UFO byli a po přešlapování v druhé dekádě let 80. let jsou prostě legendou, která sice nehýří leskem mnoha platinových alb, ale vysloužila si statut kvalitní a stále životaschopné trvalky.

V roce 2003 vyšla publikace "High Stakes and Dangerous Men - The UFO Story" od Neila Danielse, věnující se historii kapely UFO. Jedná se však o neoficiální biografii, kterou skupina a členové nepodporují.

Zpět
Současní členové:
Phil Mogg - Vocals (1969-1983, 1984-1989, 1992-present)
Vinnie Moore - Guitars (2003-present)
Paul Raymond - Rhythm Guitaris (1976-1980, 1984-1986, 1993-1999, 2003-present)
Andy Parker - Drums (1969-1983, 1993-1995, 2005-present)
Rob De Luca - Bass (2008-present)

Zakládající členové:
Mick Bolton - Guitars (1969-1972)
Phil Mogg - Vocals (1969-1983, 1984-89, 1992-present)
Pete Way - Bass (1969-1982, 1988-1989, 1992-2004, 2005-2008)
Andy Parker - Drums (1969-1983, 1993-1995, 2005-present)
     Tic Torrazo - Drums (1968-1969)


right
Bývalí členové:
Barry Sparks - Bass (2004, tour 2011)
Pete Way - Bass (1969-1982, 1988-1989, 1992-2004, 2005-2008)
Jeff Kollmann - Guitars (1998-1999, bass (2005)
Jason Bonham - Drums (2004-2005)
Aynsley Dunbar - Drums (1997, 2000, 2001-2004)
Michael Schenker - Guitars (1973-1978, 1993-1995, 1997-1998, 2000, 2001-2003)
Luis Maldonado - Keyboards, Rhythm & Lead guitar (2000)
Simon Wright - Drums (1995-1996, 1997-1999)
George Bellas - Guitars (1996) (Mogg/Way)
Leon Lawson - Guitars (1995-1996)
Laurence Archer - Guitars (1991-1995)
Jem Davis - Keyboards (1991-1993)
Clive Edwards - Drums (1991-1993)
Erik Gamans - Guitars (1988-1989)
Fabio Del Rio - Drums (1988-1989)
     Tony Glidewell - Guitars (1988)
     Rik Sandford - Guitars (1988)
Myke Gray - Guitars (1987)
Jim Simpson - Drums (1985-1987)
Paul Gray - Bass (1983-1987)
     David Jacobson - Keyboards (1986, only live)
Tommy McClendon (Atomik Tommy M) - Guitars (1984-1986)
Robbie France - Drums (1984-1985; died 2012)
Paul Chapman - Guitars (1974-75, 1977, 1978-83)
Billy Sheehan - Bass (1982-83)
Neil Carter - Keyboards, Guitar (1980-83)
John Sloman - Keyboards (1980)
Danny Peyronel - Keyboards, Piano (1975-1976)
Bernie Marsden - Guitars (1973)
Mick Bolton - Guitars (1969-1972)
Larry Wallis - Guitars (1972)
     Colin Turner - Drums (1969)

1968 1969 - srpen 1969 srpen 1969 - říjen 1969
Mick Bolton - Guitars
Pete Way - Bass
Colin Turner - Drums
Phil Mogg - Vocals
Mick Bolton - Guitars
Pete Way - Bass
Colin Turner - Drums
Phil Mogg - Vocals
Mick Bolton - Guitars
Pete Way - Bass
Tic Torrazo
říjen 1969 - leden 1972
UFO 1 (1970)
UFO 2: Flying (1971)
Live (1971)
únor - říjen 1972
listopad 1972 - červen 1973
Mick Bolton - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Larry Wallis - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Bernie Marsden - Guitars
červen 1973 - květen 1974
Phenomenon (1974)
květen 1974 - leden 1975 leden - srpen 1975
Force It (1975)
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Danny Peyronel - Guitars, Keyboards
Paul Chapman - Guitars
Chick Churchill - Keyboards (host)
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
srpen 1975 - červenec 1976
No Heavy Petting (1976)
On With The Action (1996) (live)

červenec 1976 - říjen 1978
Lights Out (1977)
Obsession (1978)
Strangers In The Night (1979) (live)

říjen 1978 - červen 1980
No Place To Run (1980)
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Danny Peyronel - Keyboards, Backing Vocals
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Guitars
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Guitars
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
červen - srpen 1980
The Wild, The Willing And The Innocent (1981)
srpen 1980 - červen 1982
The Wild, the Willing and the Innocent (1981)
Mechanix (1982)
Regenerator - Live 1982 (2001) (live)

červen 1982 - leden 1983
Making Contact (1983)
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
John Sloman - Keyboards
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Andy Parker - Drums
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Vocals
leden - únor 1983

únor - duben 1983
duben 1983 - konec 1984
kapela v nečinnosti

Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Billy Sheehan - Bass (tour)
Andy Parker - Drums
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Vocals, Bass (studio)
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar
Andy Parker - Drums
Paul Gray - Bass (tour)
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Vocals, Bass (studio)

konec 1984 - počátek 1985
počátek 1985 - červenec 1986
Misdemeanor (1985)
červenec - srpen 1986
Misdemeanor Tour (1986) (live)
Heaven's Gate (1993) (live)
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Gray - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Atomik Tommy M - Guitars, Backing Vocals
Robbie France - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Atomik Tommy M - Guitars, Backing Vocals
Paul Gray - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Atomik Tommy M - Guitars, Backing Vocals
Paul Gray - Bass
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
David Jacobson - Keyboards (tour)
srpen 1986 - konec 1987
Ain't Misbehavin' (1988) (EP)
konec 1987 - počátek 1988

začátek 1988
Phil Mogg - Lead Vocals
Atomik Tommy M - Guitars, Backing Vocals
Paul Gray - Bass
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Gray - Bass
Myke Gray - Guitars
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Myke Gray - Guitars
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
léto 1988
konec 1988
počátek 1989
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Rik Sandford - Guitars
Fabio Del Rio - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Fabio Del Rio - Drums
Tony Glidewell - Guitars
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Fabio Del Rio - Drums
Erik Gamans - Guitars
počátek 1989 - léto 1991
kapela v nečinnosti

léto - konec 1991
High Stakes & Dangerous Men (1992)
1992

Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Laurence Archer - Guitars, Backing Vocals
Clive Edwards - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Laurence Archer - Guitars, Backing Vocals
Jem Davis - Keyboards
Clive Edwards - Drums
konec 1992 - 1993
Lights Out In Tokyo: Live (1992) (live)
1993 - 1994
Walk On Water (1995)
1995 - 1997
Live USA (2000) (live)
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Clive Edwards - Drums
Laurence Archer - Guitars, Backing Vocals
Jem Davis - Keyboards
Phil Mogg - Lead Vocals
Michael Schenker - Lead Guitars
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Pete Way - Bass
Simon Wright - Drums
1997 - 1998
Werewolves Of London (1998) (live)
Live On Earth (2003) (live)

1998 - 2000
2000
Covenant (2000)
Phil Mogg - Lead Vocals
Michael Schenker - Lead Guitars
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Simon Wright - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Simon Wright - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Lead Guitars
Aynsley Dunbar - Drums
Jeff Martin - Drums, Backing Vocals (tour)
Luis Maldonado - Keyboards, Guitars (tour)
2002 - červenec 2003
Sharks (2002)
červenec 2003 - září 2005
You Are Here (2004)
září 2005 - březen 2008
The Monkey Puzzle (2006)
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Lead Guitars
Aynsley Dunbar - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitars
Jason Bonham - Drums, Backing Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitars
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
březen 2008 - duben 2019
The Visitor (2009)
Seven Deadly (2012)
A Conspiracy of Stars (2015)
The Salentino Cuts (2017)

duben 2019
duben 2019 - dodnes

Phil Mogg - Lead Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitars
Rob De Luca - Bass (turné do roku 2014)
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Phil Mogg - Lead Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitars
Rob De Luca - Bass
Andy Parker - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitars
Rob De Luca - Bass
Andy Parker - Drums
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Vocals

Členové Phil Mogg
(rodné jméno Phillip John Mogg)
(Narozen 15. dubna 1948, Wood Green, severní Londýn)
Vocals


Phil je britský zpěvák a člen skupiny UFO, kterou s ním spoluzaložili dlouholetí kamarádi Pete Way a Andy Parker. Do skupiny k nim pak přišel kytarista Mick Bolton, který s Moogem soupeřil a jejich rozpory skončily vyhazovem Boltona. UFO jezdili po turné se skupinou Scorpions. Když Mogg a UFO sháněli kytaristu, našli Michaela Schenkera, který se k UFO připojil, když dosáhl věku 19 let.

Mogg psal pro skupinu většinu textů, většinu hudby skládali Way, Schenker a později Raymond. V roce 1979 Schenker odešel, aby zahájil sólovou kariéru. Mogg a Way vydali v roce 1997 album nazvané "Edge Of The World" a v roce 1999 "Chocolate Box". Vedle UFO jako hlavní skupiny, založil Phil vedlejší projekt $ign of 4, představující členy Cosmosquad Shane Gaalaase na bicí a Jeffa Kollmana na kytaru. Kollman byl dříve kytaristou a spoluautorem v projektu Mogg / Way na albu "Chocolate Box". Koncem roku 2003, kdy získal Mogg od Michaela Schenkera práva na používání názvu UFO, společně s Petem Wayem a Paulem Raymondem uspořádali "reunion tour", po kterém se skupina stala úspěšnou jako dříve. Vydali pak několik nových alb "Flying: The Early Years", "An Introduction To UFO", "Showtime", "The Monkey Puzzle", "You Are Here".

UFO ohlásilo své rozlučkové turné "Last Orders: 50th Anniversary" v roce 2019. Kapela cestovala v roce 2019 po Velké Británii od března do dubna, po Evropě od června do srpna a nakonec po Spojených státech od října do listopadu. Závěrečným koncertem byl "Rock Legends Cruise", což je pětidenní událost počátkem roku 2020. Mogg potvrdil, že po tomto turné odchází jako člen UFO, ale v budoucnu nevyloučil další hudební podniky.

Phil Mogg byl před svou hudební kariérou juniorským šampionem v boxu v severním Londýně. Je ženatý s Emmou Moggovou od roku 2006, která v současnosti žije v Brightonu ve východním Sussexu v Anglii. Je strýcem Nigela Mogga, bývalého basisty skupiny The Quireboys.

Členové
(Narozen 14. dubna 1964, New Castle, Delaware)
Guitars


Vinnie Moore je americký kytarista a člen anglické hard rockové skupiny UFO. Spolu s Yngwie Malmsteenem, Tony MacAlpinem a jinými kytaristy, je Vinnie Moore známý jako jeden z nejvlivnějších kytaristů tzv. shredderského boomu v polovině 80. let.

Jakmile si Vinnie Moore ve věku 12 let uchopil svoji první kytaru (Kay), stal se podle svých slov "kytarovým šílencem". Velký vliv na něj, krom jiných kapel, měli Jeff Beck, The Beatles, Led Zeppelin, Deep Purple a Queen.

Jako 14-letý brával lekce od soukromého učitele, ve 14 už založil vlastní skupinu, ve které hráli převzaté skladby. Po několika letech hraní s různými kapelami se Vinnie rozhodl, že je na čase skončit s covery a začít tvořit vlastní hudbu. Odešel ze skupiny, koupil si 4 stopý magnetofon a začal experimentovat s vlastními nahrávkami a jejich skládáním na písní. Bylo zřejmé, že našel své povolání - v začátku jeho cesty to bylo skladatelství.

Po mnoha hodinách skládání melodií Vinnie poslal svou demo nahrávku se 4 skladbamido časopisu Guitar Player, přes který se dostal do širšího povědomí v jejich rubrice "Spotlight", který psal výkonný ředitel Shrapnel Records Mike Varney. To vedlo k jeho první profesionální práci v hudební branži, kterou bylo psaní a hraní hudby pro národní TV reklamu firmy Pepsi (i když v reklamě je vidět jen ruce v detailním záběru).

V roce 1987 vydala firma Shrapnel jeho debutové album Mind's Eye. Vinnieho velmi rychle označili za "nejlepšího nováčka" v časopisech Guitar Player, Guitar a Guitar World. Alba se následně prodalo víc než 100 000 kopií. V roce 1988 vydal Squawk/Polygram druhé Vinnieho album (a hlavní debut labelu) "Time Odyssey", které upevnilo jeho reputaci hudebního inovátora. Jeho třetím nahrávkou byla "Meltdown" v roce 1991 (na Relativity/Epic Records). Titulová píseň "Meltdown" pak byla uváděna v národním rozhlasovém vysílání na obou albově orientovaných rockových (AOR) a hardrockových formátech. V roce 1996 vydali Mayhem Records "Out Of Nowhere" s Brianem Tichym (Billy Idol) na bicí a Dorianem Heartsongem (Powerman 5000) na basu.

Na "The Maze" v roce 1999 se k Vinniemu připojil bývalý bubeník MSG Shane Gaalaas, basista Dave LaRue (The Dixi Dregs, The Steve Morse Band) a uznávaný mistr hudebník Tony MacAlpine na klávesy. "The Maze" bylo ohromující, zakořeněné v progresivním neoklasicistním stylu, který již generoval legie věrných fanoušků. Vinnie také projevil nově nalezenou zralost v jeho psaní písní, nyní se do jeho charakteristického zvuku začalo dostávat mnoho z jeho rozmanitých a exotických hudebních vlivů, včetně latin, jazzu a blues. Brzy následovala další alba "Live" (2000) s Shane Gaalaasem (bicí), Barry Sparksem na basu a Wayne Findlayem na klávesy a "Defying Gravity" v roce 2001 s Dave LaRue (basa), Steve Smithonem (bicí) a Davidem Rosenthalem na klávesy.

Jako vystupující umělc má životopis Vinnie Moore působivý. Jako člen skupiny Alice Coopera cestoval po USA na turné "Operation Rock'N'Roll" a vystupoval také na Cooperově albu "Hey Stoopid". Vinnieho vlastní kapela absolvovala rozsáhlá turné jako headliner a byla také vybrána jako předskokani legendárních rockerů Rush na severovýchodní větvi jejich turné Roll The Bones. Vinnie také koncertoval v Japonsku jako člen T.M. Stevensovy kapely, která představila Bernieho Worrella (Parliament Funkadelic) na klávesy, Wil Calhouna (Living Color) na bicí a Ala Pitrelliho (Megadeth) na kytaru. Vinnie rovněž provedl stovky guitar clinic po celém světě, například v Japonsku, Skandanávii, Itálii, Polsku, Mexiku, Kanadě, na Novém Zélandu, v Anglii, Německu a Austrálii.

V roce 2003 se Vinnie připojil k legendární skupině UFO ve složení Phil Mogg (zpěv), Pete Way (basa), Jason Bonham (bicí) a Paul Raymond (klávesy). Jejich první společné úsilí jako kapely bylo vydání u SPV Records "You Are Here" v roce 2004. Vinnie byl hlavním přispěvatelem skladeb této nahrávky. Kapela pokračovala You Are Here celosvětovým turné, které trvalo od března 2004 do srpna 2005. Živé DVD z tohoto turné vyšlo v listopadu 2005. Tato sada 2DVD s názvem "UFO Showtime" obsahuje také bonusové záběry kapely. Druhé studiové album s názvem "The Monkey Puzzle" vyšlo v roce 2006 a znamenalo návrat původního bubeníka UFO Andyho Parkera. S kapelou koncertovali po Evropě a Rusku a v dubnu a květnu 2008 v USA. Třetí studiová nahrávka UFO s Vinniem v kapele se jmenuje "The Visitor" a byla vydána v červnu 2009 na SPV Records. Kapela cestovala po Velké Británii, Evropě a USA a v Evropě a pokračovala i na jaře roku 2010.

Nejnovější album Vinnieho "To The Core" u Mascot Records vyšlo v květnu 2009 a získalo celosvětové ohlasy. Během mnoha let se Vinnieho 4-stopý rekordér rozrostl v domácí studio, kde nahrál své poslední dvě sólová CD a části alb UFO. Vinnieho domácí studio je místo, kde skládá novou hudbu. Kromě psaní a hraní skladeb se Vinnie věnuje výuce. Vedl kytarové kliniky po celém světě a vydal dvě instruktážní videa na labelu HotLicks. Vinnie se také připojuje ke svým fanouškům na klinikách po celém světě pro Engl Amplification a Dean Guitars.

Členové
(celým jménem Paul Martin Raymond)
(Narozen 16. listopadu 1945, St Albans, Hertfordshire, England,
zemřel 9. června 2020)
Guitars, Keyboards


Paul Raymond byl britský hudebník a kytarista, který je nejznámější jako člen kypely UFO (1976-1980, 1984-1986, 1993-1999, 2003-2019), jako člen klasické sestavy po boku Phil Mogga, Michaela Schenkera, Andyho Parkera a Petea Waye. Působil také v kapelách Plastic Penny, Savoy Brown (1971-1973, 1974-1976), Michael Schenker Group (1980-1981), Waysted (1982-1984). Raymond byl levák a hrál na kytaru s převrácenými strunami.

V mladém věku 17 let byl odhodlán začít kariéru v hudebním průmyslu tím, že vložil inzerát do hudebních novin a chodil do všech hospod, kde se hrál jazz naživo. Začínal se učit na několika učinkováních se staršími a zkušenějšími hudebníky. Vzpomínal si: "Začal jsem se opravdu zlepšovat tím, že jsem hrál se spoustou různých lidí. Setkal jsem se s Davem Greenem, který dodnes hraje jazz a který je možná jedním z nejlepších basových hráčů v zemi - hraje dál na významných jazzových místech, jako je Ronnie Scott's Club". Poté byl pozván, aby se připojil ke kapele Ian Bird Quintet. Každou neděli večer provozovali vlastní jazzový klub v Green Man v Blackheath. Tam hrál s Johnem Heismanem na bicí a Tony Reevesem na basu. Spolu se zesnulým kytaristou Garym Moorem založili kapelu Coliseum. John Heisman také spolupracoval s Johnem Mayallem a Mickem Taylorem. Raymond prostě svoji hudební kariéru začínal jako jazzový hudebník.

Jeho první kapelou byla popový kvintet s názvem Plastic Penny, založený v roce 1967 s Brianem Keithem na vokály, Nigelem Olsonem na bicí, Mickem Grahamem na kytaru a Tonym Murrayem na basu. Vydali dvě alba "Two Sides Of A Penny" a "Currency" a měli i hit v Top 10 s coverem písně od Box-Tops "Everything I Am", než se na konci roku 1968 po vystoupení na Isle of Wright Festival v srpnu téhož roku.

Poté, co zaslechl, že Christine Perfect opouští britskou bluesovou kapelu Chicken Shack, aby se oženila s Johnem McViem, Paul odpověděl na jejich inzerát v Melody Maker a vyzkoušel její místo. Nigel Olson byl natolik laskavý, že mu pomohl zvládnout varhany Hammond na konkurzu a Paul byl následně přijat jako jejich klávesista a zpěvák. Christine McVie (Perfect) odešla na sólovou dráhu, než nastoupila do slavných Fleetwood Mac.

Po nahrání alba "100 Ton Chicken" bylo rozhodnuto, že by se kapela měla vydat novým směrem, ale výsledné album "Accept" nebylo úspěšné a kapela byla vyřazena z jejich nahrávací společností Blue Horizon. Paul opustil Chicken Shack a Andy Silvester a Dave Bidwell na jej krátce nato požádali, aby se k nim připojil v bluesové kapele Savoy Brown. Doplnil mezeru, kterou zanechali bývalí členové Dave Peverett, Tony Stevens a Roger Earl, kteří opustili kytaristu Kima Simmondse (ex-Fleetwood Mac) a založili novou kapelu Foghat. Jeho působení se Savoy Brown se odehrálo v letech 1971-1976 a zahrnovalo 6 alb, včetně "Street Corner Talking" a "Hellbound Train". Během tohoto období neúnavných turné a různých změn v sestavě se kapela těšila velkému úspěchu v USA, pronikla do Billboard Top 100 a hrála na prestižních místech, jako je Madison Square Garden. Později nahrával s bývalým kytaristou Fleetwood Mac Dannym Kirwanem, když se objevil na jeho prvním albu "Second Chapter" z roku 1975.

Právě o jedné magické noci v Saginaw, Michigan, během turné po Státech se zeznámil s Pete Wayem. Hráli ve stejný den s UFO, kteří zahajovali show. Nazareth byli hlavní hvězdou a Savoy Brown byl někde uprostřed. Danny Peyronel tehdy hrál na klávesy s UFO a po vystoupením si Petem povídali. Řekl tehdy Paulovi, že hledají doplněn sestavy, protože Danny nehrál na kytaru a potřebovali někoho, kdo by hrál na rytmickou kytaru a klávesy, aby vylepšili jejich živý zvuk, a tak se jej zeptal, jestli byc neměl zájem se připojit ke skupině.

Když UFO i Paul vrátili do Anglie v roce 1976, zúčastnil se oficiálního konkurzu, aby zjistil, zda si sedne i s ostatními členy kapely. Hned poté naskočil do sestavy UFO, aby nahradil jejich prvního klávesistu Dannyho Peyronela, a vyzazili rovnou do Německa, kde odehráli několik koncertů s Rainbow. Tato konkrétní inkarnace UFO je nyní označována jako "klasická" sestava a zahrnuje období od 1977-1979, kdy byla kapela na vrcholu svého úspěchu. Kapela se v té době přestěhovala do Los Angeles. Paul napsal písně jak na "Lights Out", tak na "Obsession", ale kvůli předchozí publikační smlouvě nemohl být uveden jako autor, autorský podíl mu byl připsán až v pozdějších letech.

Zahrál si také na proslulém živáku "Strangers In The Night", který je dodnes stále považován za jedno z nejlepších živých rockových alb všech dob a zdá se, že vydrželo i po boku koncertů Thin Lizzy "Live And Dangerous". Kytarista Michael Schenker opustil kapelu během mixování alba "Strangers In The Night", protože nebyl spokojen s výsledkem. Kytarista Paul Chapman se ujal nezáviděníhodného úkolu naplnit mezeru za Michaela Schenkera a kapela šla nahrát album "No Place To Run" s legendárním producentem Georgem Martinem do Air Studios v Montserratu. Album si vedlo dobře, dosáhlo čísla #11 v britských hitparádách a x51 v americkém Billboard, ale rozdíly v názorech uvnitř kapely způsobovaly napětí a když byla Paulovi nabídnuta příležitost připojit se k nové kapele MSG Michaela Schenkera, rozhodl se odejít.

Tehdy měl příležitost zahrát si s Cosym Powellem a zbožňoval navíc Michaelovo hraní, v té době byl na vrcholu své hry a měl také skvělého manažera Petera Mensche. Cestovali na propagaci prvního alba, poté nahráli druhé studiové album s názvem MSG a vyjeli na další turné, zejména v Japonsku, kde byla skupina hodně populární. Tam bylo zaznamenáno živé album "One Night At Budokan". Po jedné hádce s Michaelem Schenkerem, která nesouvisela s hudbou, se Paul stal přebytečným a vydal se hledat další vhodnou hudební spolupráci.

Strávil rok pracemi na projektu se zpěvákem Terrym Reidem, když i za pomocí svých vlastních financí pomohl projekt rozběhnout. Ale bohužel nebyl zájem od žádné z nahrávacích společností. Shodou okolností ve stejném období Pete Way, který se také rozešel s UFO, si zajistil nahrávací smlouvu s Chrysalis pro svůj sólový projekt Waysted. Zašel k Paulovi, aby zjistil, zda by neměl zájem se k němu přidat. "Bylo to pro mě opravdu těžké rozhodnutí, zda pokračovat s Terrym, protože v té době ještě neměl nahrávací smlouvu, nebo se vrátit a znovu hrát s Petem. Tehdy převládl ten pravý pocit, že bych měl jít s Petem. akže jsem se připojil k Waysted v roce 1983, ale dodnes si nejsem jistý, jestli jsem se rozhodl správně, a pořád se cítím dost špatně, že jsem poslal Terryho k ledu."

Někdy v roce 1984, po rozpuštění Waysted, byl osloven Paulem Moggem, aby zjistil, zda má zájem znovu se připojit k UFO, protože chtěl s kapelou opět koncertovat. Nebyla to původní kapela, Phil a Paul byli jediní bývalí členové, ale rekrutovali bývalého basistu The Damned, Paula Graye, bývalého bubeníka Magnum Jima Simpsona a amerického kytaristu 'Atomic Tommy' McLendona. Díky podpoře promotérské společnosti Light and Sound Design, která poskytla systém PA a působivě velkou osvětlovací soupravu, se kapela vydala na cestu s novým materiálem a na show v Oxfordu ve Velké Británii byl vydán video záznam s názvem "Misdemeanor". To vyvolalo obnovený zájem původní nahrávací společnosti UFO Chrysalis, a výsledné album s názvem "Misdemeanor" vyšlo v roce 1985. Byl to úplný odklon od charakteristického zvuku UFO orientovaného na kytaru, protože midi klávesy a sekvencery byly v polovině 80. let na denním pořádku. Kapela cestovala několik let, ale všechno nebylo v pořádku. Trvalé, dobře zdokumentované problémy s přehnaným shovívavostí v kapele a nedostatkem komunikace způsobovaly napjaté vztahy. Uprostřed obzvláště těžkého a vyčerpávajícího turné po USA to Paul už nemohl vydržet, bouchlo to v něm z kapely odešel.

Poté, co se přestěhoval do Japonska se svou japonskou přítelkyní a zahájil nový život, dal dohromady vlastní kapelu, kterou Paul Raymond Project a původně ji tvořil zpěvák Frank DiMino (ex-Angel), basista Masayoshi Yamashita (ex-Loudness) a kytarista Reibun Ohtani (ex-Marino). V roce 1989 nahráli pro Teichi Ku Records 6-skladbové EP "Under Under The Rising Sun". Zjevná geografická vzdálenost mezi Frankem a Paulem bohužel znamenala, že tato sestava nebyla dlouhodobě vhodná a nakonec Paul v roce 1991 v yjel na turné se kapelou se zpěvákem Aki Fukasawou a pokračoval v nahrávání dalších písní, z nichž vzniklo album "Raw Material".

V roce 1993 Paul znovu dostal výzvu, aby se vrátil do UFO, tentokrát na shledání klasické sestavy. Michael Schenker se vrátil a chtěl reformovat skupinu. Japonská nahrávací společnost Zero Corporation jim nabídla nahrávací smlouvu a výsledkem bylo album "Walk On Water", které znovu produkoval Ron Nevison v Kalifornii. Zpočátku bylo album vydáno v Japonsku v roce 1995, ale následně bylo přebaleno a znovu vydáno po celém světě v roce 1997. Paul nepřispěl k psaní písní na tomto albu kvůli smrti svého otce v Londýně v době, kdy se album připravovalo. Než se vrátil, nahrávání už začalo. Kapela začala koncertovat s bubeníkem Simonem Wrightem (ex-AC/DC), který nahradil Andyho Parkera za bicími, protože Andy měl obchodní závazky ve Velké Británii. Ale během turné po USA Michael Schenker znovu opustil kapelu. Nastalo období odstávky a pak se vrátil, prosil o odpuštění a zeptal se, jestli by to mohl zkusit znovu. Manažer, Bill Elson se toho chopil, aby převzal kontrolu nad obchodní stránkou věcí a kapela začala znovu cestovat. Věci se bohužel znovu pokazily, tentokrát na Tokano Sun Plaza v Tokiu, když Michael zaútočil z pódia uprostřed představení před 3000 lidmi. Koncert byl zrušen a promotér se rozlítil. Tehdy Paul usoudil, že to je konec cesty i pro něj.

Frustrovan celým UFO fenomén a v té době žijící ve Velké Británii se Paul dal dohromady s místním kytaristou Andym Simmonsem, který hrál podobným stylem jako Michael Schenker. Začali spolu skládat a nahrávat hudbu po několik měsíců, až z něj vznilo album "Man On A Mission" vydané opět pod hlavičkou Paul Raymond Project. Paul k tomu poznamenal, že v této době byl rozčarovaný z rockové hudby, protože se změnila a spousta současné hudby jej nezajímala. Zjistil, že je unášen zpět ke klavíru a jazzové hudbě, své první lásce. Proto se odvážně rozhodl prodat veškeré své vybavení a v roce 2001 se stal stálým pianistou v prestižním hotelu u řeky v centru Londýna, kde hrál standardy, jazz a populární hudbu. Později, v roce 2003, Paul také hrál na klavír v kasinu Gloucester a v roce 2004 v The Clermont Club, kasinu na Berkeley Square, Mayfair.


Ale jako obvykle jej zastihl telefonát, že by chtěli obnovit UFO bez Michaela a s Jasonem Bonhamem na bicí plus Vinnie Moore, žhavý americký hráč na kytaru, který vytvořil vynikající instrumentální album s názvem "Mind's Eye". Tehdy si Paul znovu řekl: "A tak jsem si myslel, ANO všechno je skvělé, pojďme to zkusit znovu.... pomyslel jsem si, WOW, to zní zajímavě". Jason Bonham odešel z UFO po nahrání dvou alb "You Are Here" v roce 2004 a živého alba a DVD "Showtime" v roce 2005. Při hledání náhrady navrhl Paul zavolat původnímu bubeníkovi Andymu Parkerovi. Po 11 letech absence se Andy vrátil a kapela nahrála desku "The Monkey Puzzle" z roku 2006, které se bohužel stalo posledním pro původního basistu Pete Waye, který kvůli dobře dlouhodobým problémům trpěl vážnými zdravotními problémy z užívání drog a alkoholu.

Skupina už nějakou dobu neměla za Peta trvalou náhradu, ale stále pokračovala v nahrávání alb a na turné po Velké Británii, Evropě a Severní Americe s občasnými návštěvami v Rusku, východní Evropě a Jižní Americe. Od roku 2012 pravidelně koncertovali s americkým basistou Robem DeLucou, který se nakonec stal součástí současné stabilní sestavy Mogg, Parker, Raymond, Moore, DeLuca.

Paul nadále nahrával s dlouholetým přítelem a hudebníkem Andym Simmonsem, který v roce 2008 vydal "Virtual Insanity". V roce 2013 posunul svůj Paul Raymond Project posunul na další úroveň a odehrál tři živá vystoupení se zpěvákem Reuben Archerem (ex-Stampede), kytaristou Robem Wolvertonem, Markem Colesem na basu, Neilem Ablardem na bicí a doprovodným zpěvákem Andy Doddsem, aby podpořili vydání jeho alba "Terms & Conditions Apply" u Hear No Evil, dceřiné společnosti Cherry Red Records. V roce 2014 Paul oslavoval své 50. výročí jako profesionální hudebník, což bylo dost důvodů na vydání kolkce "Rewind 50" z roku 2015, která je skvělým odrazem jeho pestré kariéry.

Po třech úspěšných turné po USA v letech 2016 až 2017, četných turné po Evropě a vydání jejich cover alba "The Salentino Cuts" UFO zůstal neaktivní po celý rok 2018. Byl to ideální čas na to, aby Paul pracoval na svém vlastním albu "High Definition". Během pracovního procesu desky "The Salentino Cuts" se Paul opravdu inspiroval k novým předělávkám některých skladeb, které se mu vždy líbily nebo si myslel, že by bylo zajímavé je nahrávat rock'n'rollovým způsobem. Samozřejmě měl více nápadů nebo dokonce jiné vize než jeho UFO. Spolu s kapelou se tak za pomoci svých partnerů PRP Andy Simmonse a Davea Burne, rozhodl vytvořit vlastní cover album, které bylo vydáno 15. února 2019.

Rok 2019 nebyl 50. výročí UFO, ale byl toi rok, kdy UFO absolvovalo poslední turné, než Phil Mogg odstoupí z postu zpěváka a odejde z kapely. První část turné "Last Orders - The 50th Anniversary Tour" odstartovalo v Bristolu 7. března 2019. Kapela dokončovala 23 primárně vyprodaných termínů ve Velké Británii a Irsku a zahrála svou finální britskou show 5. dubna 2019 v Londýně.

Paul Raymond v sobotu 13. dubna 2019 smutně a nečekaně zemřel, když utrpěl těžký infarkt. Bylo mu 73 let. Pouze o 8 dní později, kdy UFO právě dokončili první část toho, co označili jako své poslední světové turné nazvané "Last Orders: 50th Anniversary" po Velké Británii a Irsku, když vystoupili v londýnském Foru. Po zbytek turné nahradil Raymonda Neil Carter, který byl jeho nahradou také v letech 1980 až 1983.

Raymondovu smrt potvrdila britským novinářům jeho životní partnerka Sandra. "Lékaři se jej snažili oživit a napoprvé uspěli, jenže pak přišla druhá zástava a bohužel už pro něj nic nemohli udělat," uvedla. "Absolutně si užil posledních pár týdnů, kdy koncertoval s UFO po Velké Británii a Irsku. Moc se těšil na pokračování šňůry," dodala.


Členové Andy Parker
(celým jménem Andrew Maynard "Andy" Parker)
(Narozen 21. března 1952, Cheshunt, Hertfordshire, England)
Drums


Andy je anglický hard rockový bubeník a skladatel, je nejznámější jako člen skupiny UFO, působil také ve Waysted.

Narodil jsem se v bytě nahoře na College Road, Cheshunt, Herts. V pěti letech jsem byl poslán do základní školy Nejsvětější Trojice. Právě tam zahájil svoji hudební kariéru, když mnoho let zpíval v církevním sboru, až do té nešťastné epizody, kdy se mu hlas zlomil uprostřed sóla a... Nepředpokládá, že mu nevěsta a ženich někdy odpustili. Parker začal bubnovat, když mu bylo pouhých 7 let. V jedenácti přešel na gymnázium v Cheshunt. V tu dobu jsem začal bicí brát vážně. Byl jimi tak posedlý, že za ta léta zkoušel rytmy na všechno od hrnců a pánví až po plechové bubny Mickey Mouse a dokonce i plnohodnotnou hračku zdobenou podivnými obrazy černých hudebníků. Svůj první bubenický kit si koupil v roce 1965 za knížecí částku 35 £. Byl to 4 dílný President Red sparkle. Rodiče mu tehdy dali na výběr školní výlet do Paříže nebo peníze. Samozřejmě si vybral peníze a brzy jsem našel soupravu k prodeji v místních novinách.

Jako teenager se zajímal o Rolling Stones, The Who, The Kinks, The Small Faces a hlavně o Hendrixe, a trávil hodiny s Dansettem nataženým na maximum, když hrál písně jako "Can't Explain", "Hey Joe" a " You Really Got Me". Jeho matka i otec byli skuteční trpitelé, nikdy si nestěžovali na hluk a jeho kariéru vždy velmi podporovali. Když Andy po pouhých 20 minutách bušení rozbil pedál basového bubnu, vzal jej otec se zděšeným výrazem na tváři pouze do své dílny a pomohl mu jej opravit.

V roce 1968 opustil Cheshunt Grammar a začal docházet na East Herts College of Next Education, kde studoval matematiku a fyziku. Miloval uvolněnou atmosféru školy po gymnáziu, začal si pěstovat vlasy a dokonce si koupil Messerschmidtův "buble car". Brzy objevil Blues Club, který pořádal pondělní popolední setkývání. Lidé si přinesli svá oblíbená alba a sedělo se a poslouchalo, diskutovalo, pila se kávu a kouřily cigarety. Tam se dostal k legendám, jako jsou Muddy Waters, Howling Wolf, Lightning Hopkins, John Lee Hooker a B.B. King, spolu s modernějšími umělci jako John Mayall, Fleetwood Mac a Savoy Brown.

Andy se toho nemohl nabažit a v roce 1969 založil bluesovou kapelu spolu se svým kamarádem Stevem Caseym (později neviditelný kytarista u MSG). Nazvali se Aurora Borealis a to, co jim chybělo v talentu, rozhodně vynahradili nadšením. Bylo to kolem léta 1969, kdy se poprvé setkal s Philem, Petem a Mickem, se kterými vytvořil první inkarnaci UFO. Byl tehdy ve své oblíbené zavlažovací jámě (putyce) The Golden Lion v Hoddesdonu, házel do sebe pinty se Stevem a některými z jeho kamarádů z práce (bylo mu tehdy 17), když vešlo zmíněné trio. Chodili někde na konkurzy bubeníků, když nedávno vyhodili toho svého. Ukázalo se, že jeden ze Stevových kamarádů ve škole byl Pete. Andy pak mluvil s Mickem, který mu řekl: "Mám kapelu Hocus Pocus a hledáme bubeníka, máš zájem?" Když Andy z dřívějšího rozhovoru zjistil, že mají také Marshallovy repráky, Gibson Les Paul a manažera, velmi jej to zaujalo. Takže se řádně zúčastnil konkurzu, vystoupil a bylo zaděláno. Kapela se brzy přejmenovala na UFO.

Ke skupině se připojil ve věku 16 let v roce 1969. Zatímco se připojil ke skupině, rekrutovali kytaristu Micka Boltona. Jejich první album "UFO 1" vyšlo v roce 1970 ve vydavatelství Beacon Records. Andy dokonce musel s podpisem smlouvy počkat až do jeho 18. narozenin, protože rodiče se odmítli podepsat jeho jménem. Později, když skupina nabírala na obrátkách, začali Parker a Mogg s Boltonem narážet na problémy a krátce poté jej vyhodili. Parker, Mogg a Way poté potřebovali kytaristu a rekrutovali budoucího německého virtuóza Michaela Schenkera. Andy pokračoval s UFO, skrz celou řadu personálních změn až do dubna roku 1983. Kapela se v tomto bodě do znesvířila a rozložila a po závěrečném britském turné se všichni vydali každý svou cestou. Andy emocionálně vyčerpán a naprosto rozčarovaný zamířil zpátky do svého adoptivního domova v Los Angeles.

Dalších pár let strávil bojem o společnou péči své dcery Lindsay (nar. 1980), a přestože si v roce 1984 užil krátkého kouzla s kapelou Waysted, uvědomil jsem si, že starost o dceru byžaduje být doma trvaleji. V té době vstoupil do okouzlujícího světa ve stavebnictví. V tomto světě zůstal dalších deset let a pracovat v různých pozicích. Po nějaké době si uvědomil, že by mi bylo lépe, kdyby byl samostatně výdělečně činný, a vystudoval a složil státní zkoušku, což mu vyneslo velký titul "licencovaný generální dodavatel pro stát Kalifornie", což byl v podstatě nóbl způsob, jak si říkat "stavitel". Ty roky si pak opravdu užil. Musel trávit čas se svoji dcerou a pracovat na několika velmi zajímavých projektech. Seznam jeho klientů zahrnoval jména jako Tina Louise, Lynn Redgrave a Sharon Stone.

Během té doby se hudební rozvoj dostala trochu do pozadí. Seznámil se a oženil se svoji druhou manželkou Jo, herečkou, a pak s jeho nejvíce okouzlujícím klientem, který jej zavedl do hollywoodského Jet Setu. Také strávil asi rok prací s Nelsonovými dvojčaty, zatímco hledaly nahrávací smlouvu. To však skončilo v roce 1987, kdy mu nečekaně zemřel otec, a Andy potřeboval strávit nějaký čas v Anglii. Později se spojil se svým starým kamarádem Bobbym Barthem (Blackfoot, Ax). Nakonec spoluvlastnili malé nahrávací studio v Burbanku v Kalifornii a společně pracovali na několika hudebních projektech, dokud se Bobby v roce 1992 nepřestěhoval do Colorada.

Byl to rok 1993, kdy se Andy vrátil k UFO po nepřítomnosti delší než deset let. V prosinci 1993 absolvovali krátké turné po Německu po boku Quiet Riot a Doc Holliday. V červnu 1994 odehráli několik koncertů v Japonsku a v prosinci téhož roku začali pracovat na albu "Walk On Water" po boku starého producentského kamaráda Rona Nevisona. Přestože se Andymu velmi líbilo dělat toto album a byl velmi spokojen s tím, jak to dopadlo, mezi některými členy kapely bylo stále patrné napětí. Z tohoto a dalších nesouvisejících důvodů Andy odmítl absolvovat turné a zamířil zpátky do Anglie, aby nastoupil do zaměstnání v rodinném podniku.

Dalších 11 let bylo do značné míry bez hudby. Strávil čas provozováním velmi zaneprázdněného železářství a dopňováním nejrůznějších ukázkových vzorků. Dny byly tenkrát dlouhé, vždy stresující a častěji ne nenaplňující. Tehdy nalezl úctu k těm, kteří se uhnízdili v podnikovém a průmyslovém světě. Naštěstí si občas užíval zvláštní jam session se Stevem (Casey), svým dobrým přítelem Colinem Poppletonem a kolegou z UFO Mickem Boltonem. Když byl jejich bubeník vážně nemocn, také krátce působil v místní kapele Jack of Herts. Byli angažováni, aby hráli v mém místním klubu na Queens Jubilee, a pronajímatel se jej zeptal, jestli by pomohl. Udělal to a užíval si to natolik, že s nimi během několika následujících měsíců absolvoval i několik koncerty.

Teprve až v srpnu 2005 měl telefonát od Paula Raymonda s dotazem, zda by měl zájem učastnit se Piorno Rock Festival s kapelou v listopadu 2005, když bubeník Jason (Bonham) odešel k Foreigner. Vzhledem k tomu, že se Andy již rozhodl vzdát se korporátního života a přestěhovat se zpátky do Ameriky, a po informaci, že nyní mají na kytaru Vinnie Moorea, souhlasil. Vystoupení proběhlo opravdu dobře a Andy zůstal natrvalo. Parker měl zdravotní potíže mezi koncem roku 2005 a začátkem roku 2007 a jeho místo v UFO krátce zaplnil Jason Bonham, dokud nebyly vyřešeny Parkerovy zdravotní problémy. V březnu 2006 nahráli album "The Monkey Puzzle". Andy je členem UFO v podstatě dodnes. Žije spolu se svou manželkou v Granbury ve státě Texas.

Členové
(Narozen ***)
Bass


Rob De Luca je americký hudebník, basista, zpěvák, skladatel a producent. V poslední době je nejznámější jako člen UFO a jako zakládající člen kapely Spread Eagle. Také vystupoval se Sebastianem Bachem, Joan Jett and the Blackhearts, OF EARTH a Helmet.

Rob začínal hrát na kytaru ve věku 15 let. Nejprve hrál na basu v kapele Bang. Když se členové Bang seznámili se zpěvákem Rayem Westem, zrodili se v roce 1989 Spread Eagle a po několika měsících zkoušek podepsali nahrávací smlouvu s MCA/Universal Records. Vydali tři alba, debut "Spread Eagle" v roce 1990, "Open To The Public" v roce 1993 a "Subway To The Stars" v roce 2019. Poctivost debutového vydání "Spread Eagle" kapele rychle získala celosvětové ohlasy. Toto debutové album bylo nedávno zvoleno jako jedno z 20 nejlepších glamových alb všech dob (spolu s Guns N 'Roses, Mötley Crüe, Hanoi Rocks a Skid Row). V roce 2006 vyšla remasterovaná verze jejich debutového alba na Lovember Records. Přestože byli mezi fanoušky velmi populární, nikdy nedosáhli velkého komerčního úspěchu a rozpadli se kolem roku 1995. Spread Eagle se sešli znovu v roce 2006 a v současné době jsou spolu na turné. V lednu 2018 podepsali Spread Eagle smlouvu s Frontiers SRL Records na vydání studiového alba z roku 2019, které produkovala De Luca.

OF EARTH je čtyřčlenná psychedelic/progresive kapela z NYC, v níž zpívá a hraje na basu Rob De Luca. Jejich eponymní debutové album masteroval Howie Weinberg a vyšlo 14. února 2010. Album bylo recenzováno New York Music Daily, který je označil jako "Art-Rock Masterpiece". V rozhovoru z roku 2012 s Music Legends De Luca potvrdil, že pracuje na následném albu. Dne 21. února 2013 vydali OF EARTH singl "Prototype" z jejich druhého alba "The Monarch". V březnu 2013 časopis Classic Rock nominoval "Prototyp" na Track of the Week v anketě, která zahrnovala také píseň Davida Bowieho "The Stars (Are Out Tonight)" z jeho alba "The Next Day". OF EARTH zvítězili v soutěži a získal více než dvakrát tolik hlasů než Bowie, který se umístil na 2. místě. V červnu 2013 časopis Classic Rock znovu nominoval OF EARTH na Track of the Week, tentokrát za skladbu "Heart Of The Hard Drive". OF EARTH zvítězil podruhé za sebou, když získali téměř třetinu všech hlasů a porazili Nine Inch Nails, Shinedown, Megadeth a Queensrÿche. V únoru 2015 byla skladba OF EARTH "Sweep the Fire" opět vybrána jako Track of the Week časopisu Classic Rock. Píseň z alba "The Monarch" znamená jejich třetí po sobě jdoucí singl, který byl vybrán magazínem Classic Rock jako Track of the Week.

De Luca se připojil k kapele Sebastiana Bacha v roce 2005. Koncertovali po celém světě jako přímá podpora pro Guns N 'Roses a jako headlineři. V roce 2006 absolvoval De Luca celé kanadské turné Guns N 'Roses na basu v obou předskokanech - Sebastian Bach i Helmet. Předchozímu basistovi Helmetu byl odepřen vstup na hranici s Kanadou, takže De Luca měl čtyři hodiny na to, aby se naučil jejich deset písní, než se vydal na pódium v MTS Center ve Winnipegu. Následujícího dne v Calgary Saddledome už znal jejich všech dvanáct písní.

V roce 2008 byl De Luca rekrutován britskou hardrockovou kapelou UFO, když bývalý basista Pete Way nemohl získat pracovní vízum pro USA. Od té doby cestovali po celém světě. De Luca se připojil k UFO i ve studiu a nahrával jejich uznávané album "A Conspiracy Of Stars" z roku 2015, na němž také přispěl k tvorbě písní. Dne 29. září 2017 vydali UFO své 22. studiové album ve vlastní produkci "The Salentino Cuts", opět včetně De Luca na basu.

De Luca se také věnuje studiové práci a dalším živým vystoupením. Nahrával pro producenta Grammy oceněného jako "Producer of the Year" Steva Lillywhiteho a pro zvukaře oceněného Grammy za "Album Of The Year" Toma Camusa. De Luca také cestoval nebo nahrával umělci jako Joan Jett and the Blackhearts, George Lynch (Dokken/Lynch Mob), Vinnie Moore a Mike Chlasciak (Halford).

Členové

(Narozen 20. června 1968, Lucasville, Ohio.USA)
Bass


Barry Sparks je americký hudebník a hráč na baskytaru. Působil v kapelách Yngwie Malmsteena (1994-1996), Michael Schenker Group (1996-1998, 1999-2000, 2020-present), UFO (live 2001, 2004 a 2011), Dokken (2001-2009) a s Tedem Nugentem (2003-2007). V současné době je Sparks součástí turné pro japonskou rockovou skupinu B'z a také přispěl k několika jejich albům a singlům. Od roku 2020 je členem kapely Durbin.

Barry se nejprve proslavil jako baskytarista bývalého umělce MCA Guy Mann-Dudeho, s nímž koncertoval a nahrál v roce 1991 desku "Mannic Distortion". To vedlo k tomu, že Sparks přistál s basou na koncertu se švédským kytarovým virtuosem Yngwiem Malmsteenem, aby byl včas na turné The Seventh Sign v roce 1994. Poté následoval čtyřletý záskok s německou kytarovou legendou Michaelem Schenkerem, počínaje albem "Written in the Sand" z roku 1996. V roce 1997 si dokonce zahrál na desce českého Miloše Dodo Doležala "Dodo hraje Hendrixe" a v roce 2005 si to zopakoval na albu 2005 "Nejvyšší vibrace".

V roce 1997 se bubeník skupiny Sparks a Michael Schenker Group Shane Gaalaas spojil s kytaristou Jeffem Kollmanem a Barrym a vytvořili all-instrumentální fussion trio Cosmosquad, se kterým Sparks před jeho odchodem nahrál 3 alba. Trio také podpořilo zpěváka Johna Westa při na jeho nahrávce "Permanent Mark" z roku 1998. V roce 1998 se Sparks stal koncertním hudebníkem s popovou zpěvačkou Billie Myers "Kiss the Rain", s níž vystupoval v TV a rozhlasových stanicích a hrál po celém světě, včetně koncertů podporujících Boba Dylana v Evropě.

Ke konci 90. let Sparks také hostoval na albech bývalého zpěváka Loudness Michael Vescera a pak kytaristy Helloween Rolanda Grapowa, koncertoval s budoucím členem UFO Vinnie Moore, nahrával a cestoval s kytarovou legendou Uli Jon Rothem ze Scorpions. V roce 2001 vydal Sparks své sólové debutové album "Glimmer Of Hope" pro akustickou kytaru na svém vlastním labelu Moonbeam Music. Basistou v Dokken se Sparks stal v roce 2001 a trvalo až do roku 2009 a produkovali za tu dobu 3 studiová alba. Během té doby, Sparks a bubeník Dokken Mick Brown také hráli s Tedem Nugentem, což dokumentuje v roce 2008 v živém vydání ze Sweden Rocks. Druhé album "Can't Look Back" se speciálními hostujícími vystoupeními od ZZ Top Billy Gibbonse a Teda Nugenta následovalo v roce 2004. Sparks začal pracovat s Nugentem na "Beer Drinkers & Hell Raisers" letním turné po USA v roce 2003.

V roce 2004 byl Sparks povolán k nahrávání basových skladeb pro album Scorpions "Unbreakable". Ve stejném roce se Sparks zúčastnil turné s Pete Wayem a UFO na americkém turné You Are Here. Naposledy koncertoval se skupinou v roce 2011. Po předchozím turné s kapelou v roce 2003 na albu "Big Machine" byl Sparks znovu přijat japonskými superhvězdami B'z na turné "Glory Days" z roku 2008 a znovu se spojil se svým bývalým partnerem od Yngwie Malmsteena, MSG a Cosmosquad, bubeníkem Shanem Gaalaasem. Zůstal koncertním členem do roku 2018 a během této doby také s kapelou nahrával. V roce 2013 se Sparks znovu spojil se svým bývalým kolegou z kapely Yngwie Malmsteena, zpěvákem Mikem Vescerou, v Riot On Mars. Projekt vydal své debutové album "First Wave" na Zain Records v Japonsku v roce 2015. Hostujícími hudebníky na albu byli bubeníci BJ Zampa a Shane Gaalaas a také zpěvák Dan McCafferty ze slavných Nazareth, který vokály přisěl na cover klasiky Nazareth "Beggars Day".

Členové
(celým jménem Peter Frederick Way)
(Narozen 7. srpna 1951, Enfield, Middlesex, England,
zemřel 14. srpna 2020, England)
Bass


Pete byl britský baskytarista. Byl jedním ze zakládajících členů hard rockové skupiny UFO, která v 80. letech udávala směr heavy metalové scéně a se kterou hraje dodnes. Byl také členem skupin Fastway, Waysted, The Plot a v letech 1982-1983 hrál také s doprovodnou skupinou Ozzy Osbourna. Jedno z jeho živelných basových vystoupení si mohou pamatovat také čeští fanoušci, kteří UFO poprvé přivítali v Praze před čtrnácti lety.

Pete Way zahájil svou kariéru jako studiový hudebník pro mnoho umělců. Hrál v kapelách s přáteli ze střední školy a později v roce 1968 vytvořil kapelu s přáteli Philem Moggem, Andy Parkerem a Mickem Boltonem, která se stala základem UFO. Po dvou studiových albech s původním kytaristou pak skupina rekrutovala zázračný německý kytarový talent, Michaela Schenkera ze Scorpions. Později skupina podepsala smlouvu s kytaristou a klávesistou a dlouholetým přítelem Paulem Raymondem. Skupina vydala mnoho alb a singlů a měla dva hity v UK Top 40.

Když se mu přestal líbit komerčně dostupnější směr, jakým se UFO ubírali na začátku 80. let, Way opustil palubu v roce 1982 před jejich prvním rozpadem, aby vytvořil Fastway s bývalým kytaristou Motörhead "Fast" Eddiem Clarkem a s bubeníkem Humble Pie Jerrym Shirleym a basistou jeho dlouholetého přítele Ozzyho Osbourna. Zatímco UFO se znovu spojili o rok později, Way se vrátil do stáje až koncem 80. let. Pete se ale nedokázal vymanit ze smlouvy, kterou podepsal s Chrysalis, z Fastway odstoupil, aby mohl hrát na basu Ozzymu Osbournovi a během turné Diary of a Madman. Po odchodu z jeho doprovodné kapely a ještě v roce 1982 si založil svou vlastní formaci Waysted s Finem Muirem, Paulem Raymondem, Frankem Noonem a Ronnie Kayfieldem. Jejich debutové album "Vices" vyšlo v roce 1982 a dosáhlo čísla #78 v britském žebříčku. Třetí album skupiny "Save Your Prayers" bylo jejich nejúspěšnějším v Americe, kde to dotáhlo na číslo #185.

Je celkem málo známé, že Pete Way produkoval album "Under The Blade" (1982) amerických Twisted Sister a producentskou roli si vyzkoušel i na desce "The Wild Ones" (1982) londýnské punkové sebranky Cockney Rejects.

Po krátkém opětovném připojení ke skupině UFO během období 1988-1989 se Way připojil k Philu Moggovi, aby znovu založili UFO v roce 1991 a během následujících sedmnácti let s kapelou nahrál dalších šest alb "High Stakes & Dangerous Men" (1992), "Walk On Water" (1995), "Covenant" (2000), "Sharks" (2002), "You Are Here" (2004) a "The Monkey Puzzle" (2006). Zdravotní problémy jej ale donutily znovu opustit kapelu v roce 2008.

Way vydal nedávno dvě alba pod hlavičkou Damage Control, první album "Damage Control" nahráli Robin George, Spike a Chris Slade, druhé "Walking On The Edge" (2020) bylo zaznamenáno v triu s Robinem a Petem sdílejícím vokály, produkoval je Mike Clink (např. Guns'n'Roses "Appetite For Destruction" mezi mnoha dalšími. Už dříve v roce 2017 se s fanoušky podělil také o svou autobiografii "A Fast Ride Out Of Here", v níž přiblížil svůj osobní život, který neměl Pete Way jednoduchý. Jeho manželka Jenny zemřela před dvaceti lety na předávkování se drogami a před pár lety hudebníkovi lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty, v roce 2016 dokonce utrpěl srdečni infarkt.

V roce 2017 vydal také album "Amfetamin" u Cargo Records. V roce 2018 Pete založil kapelu Pete Way Band spolu s kytaristou Kamilem Wojem (v roce 2019 jej nahradil Tym Scopes), Jasonem Pooleem (Waysted), Clivem Edwardsem (ex-UFO) a Laurencem Archerem (UFO) hostujícím na několika živých vystoupeních, když cestovali na turné po Velké Británii. Nestihl však s ní vydat žádnou nahrávku.

Pete také nahrával basu jako host v písni "Warfare" spolu s Evo a Fast Eddiem Clarkem s názvem "Misanthropy", která vyjde v roce 2021 na Cherry Red Records, a bude to vůbec poprvé, co Eddie a Pete spolu hráli komerčně.

Pouhý týden po svých 69 narozeninách zemřel bývalý baskytarista Ozzyho Osbourna a jeden ze zakládajících členů skupiny UFO, Pete Way. Pete Way utrpěl před dvěma měsíci nehodu, z níž vyvázl s vážnými zraněními. O svůj život bojoval do pátku 14. srpna, kdy v 11:35 britského času zemřel. Zůstaly po něm dvě dcery.

Raymondovu smrt potvrdila britským novinářům jeho životní partnerka Sandra. "Lékaři se jej snažili oživit a napoprvé uspěli, jenže pak přišla druhá zástava a bohužel už pro něj nic nemohli udělat," uvedla. "Absolutně si prožil posledních pár týdnů, kdy koncertoval s UFO po Velké Británii a Irsku. Moc se těšil na pokračování šňůry," dodala.

"Jsem šokovaný a smutný. Je to jakási připomínka toho, že jsme všichni smrtelní. Může se to kdykoliv stát komukoliv z nás. Poté, co mu zemřela žena, musel být pro něj život velmi obtížný. Byl to skvělý hudebník a navždy si ho všichni budeme pamatovat jako velmi talentovaného kytaristu," rozloučil se s hudebníkem na jeho oficiálním profilu moderátor Tom Keene.

Nutno připomenout, že jde za poslední dva roky už o třetího člena britské skupiny, který zemřel. V dubnu roku 2019 podlehl srdeční příhodě Paul Raymond a před pouhými dvěma měsíci svět v den svých narozenin opustil také Paul Chapman.

Členové

(celým jménem Jeffrey Kollman)
(Narozen ***, Toledo, Ohio, USA)
Guitars


Jeffrey "Jeff" Kollman je americký kytarista pocházející z Toleda v Ohiu. Intenzivně spolupracoval se současným jazzovým klávesistou Lao Tizerem, živě vystupoval s basistou a zpěvákem Marcem Mendozou a v současné době je členem skupiny Asia featurng John Payne a bluesových rockerů Bleeding Harp. Je však také znám ze spolupráce s kapelami $ign Of 4, Chad Smith's Bombastic Meatbats, Cosmosquad (1997-2017), Crumb Bros., Edwin Dare (1992-2012), JKB, Mogg/Way, Pervadelic či VXN 1987-1988).

Jeff se od svých skromných začátků na středozápadě jako punkrockový kluk, přes jeho dny jako boha podzemního kytarového boha posunul až po žádaného clinic hráče po celém světě. Jeff své první akordy získával studiem hry od kytaristů jako jsou Randy Rhoads, Gary Moore a EVH poté, co dostal kytaru od svého otce ve věku 12 let. Jeffovy rané hudební počiny zahrnovaly nahrávání vlastních instrumentálních melodií na 4-skladbovém demu s bratrem Tommym na bicí. Jeff studoval v mladistvém věku u jazzové legendy Gene Parkera a velikána klasické kytary Kena Hummera.

Na počátku 90. let se Jeff připojil k cechu virtuózních drtičů vydávajících alba jako sólový umělec a se svoji původní progresivní metalovou kapelou Edwin Dare, která měla silnou live pověst v USA a úspěch v Japonsku se třemi alby. S touto kapelou Kollman koncertoval po dalekých částech světa od Kremlin Palace po stadión ve Wembley, od Dubaje po Capetown Jazz Fests, od midwest metalu po lidi jako Sebastian Bach (SkidRow), až po hostování na pódiu v legendární Budokan 15 krát s japonskou legendou Eikichi Yazawou.

Když se v roce 1995 přestěhoval do Phoenixu v AZ a zapojil se do stidiových prací, Jeffova kariéra nabrala rozhodující směr, když se seznámil s kanadským bubeníkem Shane Gaalaasem, poté s MSG, což vedlo k vytvoření jeho dlouhodobě fungujícího prog fusion tria Cosmosquad a v roce 1997 realizoval další přesun dále na západ do Los Angeles. "Když jsem se dostal do LA, cestoval jsem po G3 s Michaelem Schenkerem a vedl je Joe Satriani. Dva týdny po turné jsem dostal výzvu ke konkurzu do rockové legendy UFO a začal okamžitě pracovat na albu s těmito britskými rockovými hvězdami, které byly mým dětství hrdiny". Jeff napsal a nahrál dvě alba se zpěvákem UFO Philem Moggem v projektu Mogg/Way "Chocolate Box“ a "Dancing With St. Peter".

V poslední době působí také jako spolupracovník a producent. Kollman nedávno spoluvytvořil dva podpisové kytarové pedály, kterých se po celém světě prodalo několik set fanouškům kytarových tónů. Vystřídal snad všechny styly od jazzu po punk až metal, hrál a nahrával s mnoha různými hudebníky včetně hvězd R&B Jill Scott a Patti Labelle, country legendami Mirandou Lambert a Lyle Lovetta nebo rockovými legendami Phil Moggem (UFO), Glenem Hughesem (Deep Purple) a Joe Lynn Turnerem (Rainbow), a dále Wayman Tisdale, Lao Tizer, HTP, hard core kapela The Stain, projekt Mogg/Way, Crumb Bros. a mnoha dalšími. Kollman pod svým vlastním labelem Marmaduke Records napsal a produkoval 12 sólovek a nahrávek kapel se svoji rozmanitou kytarovou virtuozitou. V roce 2016 si Jeff zahrál ze 3 z pěti aspirantů do Hall Of Fame, včetně Glenna Hughese (Deep Purple), Robina Zandera (Cheap Trick) a Dannyho Seraphine (Chicago).

Kromě svého statusu kytarového hrdiny je Jeff vyhledávaným kytaristou, spoluautorem a producentem rockových legend i pro začínající mladé kapely pod svou produkční společností známou jako "Crumb Bros". Jeff se také věnuje psaní a skládání pro TV a filmy a umístil více než 250 písní do filmů, filmových upoutávek a televizních seriálů. Mezi filmová dílka patří hudba pro filmy Sahara, Fantastic 4, Eight Below, Ice Age II, Rounders, Slither, pro sérii "Masters Of Horror" a další.

Kollman byl zařazen mezi 20 nejoblíbenějších kytaristů v magazínu Young Guitar Magazines, kde jej čtenáři zařadili po bok kytaristů jako Santana, Jeff Beck a Edward Van Halen. Jeff Kollman se mnohokrát dostal do top 25 seznamu oblíbených kytaristů u magazínů jako jsou britský Guitar Techniques, Guitar On The Edge a časopis Young Guitar v Japonsku. Jeff byl oceněn starostou svého rodného města v Toledu 15. května 1993 (Jeff Kollman Day) za své hudební úspěchy s hardcore punkovou kapelou The Stain. Jeff sdílel pódium s klasickými rockovými umělci CTA, včetně členů Chicaga, David Pack (Ambrosia), Steve Walsh (Kansas), Lou Gramm (Foreigner), Fee Waybill (The Tubes), Bobby Kimball (Toto), Mickey Thomas (Jefferson Starship), Greg Rolie, Alex Ligertwood a Andy Vargas (ex-Santana). V roce 2011 Kollman obdržel pozvánku od Lorda Charlese Marche (10. vévoda z Richmondu), aby se připojil k Brianu Mayovi z Queen k vystoupení na Goodwood Festival of Speed, 50 000 akrovém pozemnu s účastí 130 000 lidí. Slavný producent Alan Parsons (Pink Floyd, Beatles) požádal Kollmana, aby se připojil k jeho skupině v květnu 2017. The Secret 'Alan Parsons se představili 26. dubna 2019 sestavu Alanovy živé kapely a speciální hosty jako Vinnie Colaiuta, Nathan East, Steve Hackett, Lou Gramm a Jason Mraz. Jeff zaznamenal mnoho poct umělcům, kteří opustili tuto Zemi, včetně "Jam For Jason" věnované pro kytarového boha Jasona Beckera, kterému byla diagnostikována A.L.S. v roce 1993. Kollman uvádí: "Hudba je tak mocným nástrojem, který spojuje lidi a pomáhá léčit duši".

Jeffovým nejnovějším počinem je kapela JKB, všestranné trio s vysokou energií. Při jejich debutu "Bleeding The Soul" si Kollman stoupl před mikrofonu a poprvé ve své různorodé kariéře předvedl ostrý a náladový vokální výkon.

Členové
(Narozen 15. červenec 1966, Dudley, Worcestershire, England)
Drums, Percussion


Jason Bonham je anglický bubeník, syn bubeníka skupiny Led Zeppelin Johna Bonhama.

Bonham poprvé hrál na bicí ve čtyřech letech a objevil se společně se svým otcem ve filmu The Song Remains The Same, kde bubnoval na zmenšené bicí soupravě. V sedmnácti letech hrál ve své první kapele Airrace. V roce 1985 vstoupil do skupiny Virginia Wolf, se kterou vydal dvě alba a absolvoval US turné, kde hráli jako předkapela skupiny The Firm.

V roce 1988 se Bonham spojil s bývalým kytaristou Led Zeppelin Jimmy Pagem, nahrál s ním album Outrider a absolvoval turné k tomuto albu. Následující rok se Bonham objevil se třemi zbývajícími členy Led Zeppelin na "reunionovém" koncertu ke 40. výročí skupiny, který pořádala společnost Atlantic Records v New Yorku. V roce 1989 se objevil jako speciální host na Mírovém festivalu hudby v Moskvě, kde hrál skladbu "Rock And Roll" s dalšími rockovými hvězdami.

Dne 12. září 2007 bylo oznámeno, že Jason Bonham by mohl kráčet ve šlépějích svého otce a mohl by hrát na koncertu Led Zeppelin pořádaném na počest Ahmeta Ertegüna 10. prosince 2007 v londýnské O2 aréně. Podle hodnocení od mnoha kritiků byl Jason důstojným nástupcem svého otce. Od roku 2010 hraje se skupinou Black Country Communion.

Členové
(celým jménem Aynsley Thomas Dunbar)
(také znám jako "The Hawk")
(Narozen 10. ledna 1946, Liverpool, England)
Drums


Aynsley Dunbar je anglický hudebník a hráč na bicí. Spolupracoval s mnoha významnými rockovými interprety jako jsou John Mayall, Frank Zappa (1970-1972, 1974, 1972, 1987, 1988, 1989, 1992, 1996, 2004), Jeff Beck, Journey, Jefferson Starship, Nils Lofgren, Eric Burdon, Shuggie Otis, Ian Hunter, Lou Reed, David Bowie, Mick Ronson, Whitesnake, Pat Travers, Sammy Hagar, Michael Schenker, UFO, Michael Chapman, Jake E. Lee, Leslie West, Kathi McDonald, Keith Emerson, Mike Onesko, Herbie Mann a Flo & Eddie. Dunbar byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame jako člen Journey v roce 2017. Dunbar byl časopisem Rolling Stone zařazen jako 27. největší bubeník všech dob.

Aynsley Dunbar pochází z Liverpoolu v Anglii. Svoji profesionální kariéru začínal na britské blues-rockové scéně. Začínal v Derry Wilkie and The Pressmen v roce 1963. V prosinci 1964 vstoupil do skupiny Merseybeat Mojos, kteří byli přejmenováni na Stu James & the Mojos, s původními zpěváky Stu Jamesem a kytaristou Nickem Crouchem a basistou Lewisem Collinsem (později herec v seriálu "Profesionálové"). Tato sestava pokračovala až do roku 1966.

Dunbar to pak zkoušel na konkurzu u Jimi Hendrix Experience. Hendrix měl potíže s rozhodováním mezi Dunbarem a Mitchem Mitchellem, který nakonec vyhrál Hendrixovo hození mincí. Hrál s Champion Jackem Dupree a Eddiem Boydem, poté se v roce 1967 Dunbar připojil k Bluesbreakers Johna Mayalla, kde nahradil Hughieho Flintu. Zůstal s Mayallem až do jara 1967, zahrál si na albu "A Hard Road", pak byl nahrazen Mickem Fleetwoodem. V té době byl ovlivněn jazzem a také The Who s Keithem Moonem.

Během této doby hrál Dunbar také na klíčových nahrávkách alba "Truth" v roce 1968 Jeff Becka Group, také se setkal s Frankem Zappou v Belgii. Po krátkém působení ve skupině Jeff Beck Group založil Dunbar vlastní blues-rockovou Aynsley Dunbar Retaliation, pojmenovanou tak, aby naštval samotného Mayalla, který jej předtím vyhodil. Ve skupině se kromě Dunbara představili kytarista a zpěvák John Moorshead, basista Alex Dmochowski a varhaník Victor Brox. Skupina vydala čtyři alba "The Aynsley Dunbar Retaliation" (1968), "Doctor Dunbar's Prescription" (1968), "To Mum, From Aynsley & The Boys" (1969) a "Remains To Be Heard" (1970). Dunbar byl spoluautorem písně "Warning" později nahranou Black Sabbath na jejich prvním albu. Singlová verze Dunbara byla nahrána v roce 1967 pro značku Blue Horizon, ještě před vydáním prvního alba skupiny "The Aynsley Dunbar Retaliation" (1968).

Následně Dunbar založil krátce trvající progresivní rockovou kapelu Blue Whale, která debutovala na turné po Skandinávii v lednu 1970 a vydal s ní jediné album "Blue Whale" (1971). Po nedávném rozchodu původní sestavy King Crimson se Dunbar neúspěšně pokusil získat Roberta Frippa jako kytaristu Blue Whale. Fripp se naopak zase neúspěšně pokusil získat Dunbara jako nového bubeníka King Crimson. Blue Whale nahráli jedno album, na kterém se představili Paul Williams (zpěv), Ivan Zagni (kytara), Roger Sutton (kytara), Tommy Eyre (z Retaliation, klávesy) a Peter Friedberg (basa).

Když se Zappovi rozpadla první sestava Mothers of Invention, pozval Dunbara, aby se připojil k jeho nové kapele. Dunbar se poprvé objevil se Zappou na "Uncle Meat" (1969), ale brzy převzal bubenický post po verzi Flo & Eddie kapely Mothers. Flo & Eddie v roce 1972 skončili poté, co vyšinutý fanoušek vytlačil Zappu z pódia a zranil jej tak, že musel používat invalidní vozík. Dunbar se krátce připojil k jejich doprovodné kapele a objevil se na takových albech jako "Chunga's Revenge" (1970), "Burnt Weeny Sandwich" (1970), "Fillmore East: June 1971" (1971) a "200 Motels" (1971) a hrál hudbu, která mu dávala příležitost předvést jeho jazzové sklony. Později se také vrátil ke spolupráci se Zappou na studiových projektech jako "Waka/Jawaka" (1972), "The Grand Wazoo" (1972) a "Apostrophe (')" (1974), stejně jako pokračování v jeho periodické studiové práci pro další umělce.

V letech 1973-1974 krátce navázal spolupráci s Davidem Bowiem pro alba "Pin-Ups" a "Diamond Dogs". V roce 1974 hrál na soundtracku filmu "Dirty Duck", animovaném filmu pro dospělé režiséra Charlese Swensona. V polovině 70. let Dunbar hrál na bicí pro bývalého leadera Grin Nils Lofgren, než se rozhodl v roce 1975 připojit k nové jazz-rockové fusion skupině Journey. Zůstal s kapelou na celkem čtyři alba až do roku 1978 a albu "Infinity". Odešel, když Journey přivedli zpěváka Steva Perryho a posunuli svůj zvuk směrem k arena-rock.

Dunbar se poté připojil k Jefferson Starship v roce 1978 a zůstal s nimi na tři alba až k "Winds Of Change" z roku 1982. Dne 28. prosince 1978 hrál ve Winterlandu v San Francisku s Tubes. O několik let později v roce 1985 se objevil u Whitesnake a hrál na bicí při komerčním průlomu kapely s albem "Whitesnake" z roku 1987. Dunbar však byl zase pryč s dalším albem Whitesnake. Od té doby se vrátil k blues-rocku, s nímž zahájil svou kariéru, zahájil spolupráci s umělci jako Pat Travers, Eric Burdon, UFO, Michael Schenker, Mogg/Way a The Animals.

Bubeníkem World Classic Rockers je od roku 2003. V roce 2005 bubnoval na sólovém albu Jake E. Lee "Retraced". V roce 2008 nahrál Dunbar album materiálu pro Direct Music s Mickeyem Thomasem ze Starship a hudebníky jako Jake E. Lee, bývalým kytaristou Ozzyho Osbourna. Kompletní nahrávky Dunbarova bubnování s Frankem Zappou v Carnegie Hall v říjnu 1971 byly vydány přesně 40 let po této události ve 4CD sadě. V roce 2008 Dunbar vydal své první sólové album "Mutiny". V roce 2009 vyšlo bluesové album "The Bluesmasters" s Mickeyem Thomasem, které představilo Dunbara na bicí spolu s Timem Tuckerem na kytaru a Dannym Mirandou na basu a hostujícími hvězdami jako Magic Slim na kytaru a zpěv.

Magazín Drummerworld označil Dunbara jako jediného bubeníka, který hrál s tak silnou řadou úspěšných kapel a hudebníků. V roce 2017 byl Aynsley uveden do Rock and Roll Hall of Fame jako člen kapely Journey.

Členové
(Narozen 10. ledna, 1955, Sarstedt, West Germany)
Guitars


Michael je německý hardrockový a heavymetalový kytarista, bývalý člen skupiny UFO a jeden ze zakládajících členů německé skupiny Scorpions. Je mladším bratrem Rudolfa Schenkera, který ve Scorpions stále hraje, vedl také vlastní skupinu Michael Schenker Group nebo hrál v kapele McAuley Schenker Group.

Michael na kytaru začal hrát ještě v raném věku poté, co bratr Rudolf domů přinesl kytaru Gibson Flying V. Byl jedním z prvních členů skupiny Scorpions, kterou spoluzaložil jeho starší bratr Rudolf Schenker. Svůj první koncert odehrál, když mu bylo 11 let s Rudolfem a Scorpions v nočním klubu. Se Scorpions debutoval v 16 letech na jejich prvním albu "Lonesome Crow". Scorpions vyrazili na turné po vydání prvního alba jako předskokani pro britskou kapelu UFO v Německu.

Schenkerovi byla nabídnuta pozice sólového kytaristy UFO po Berniem Marsdenem, který sám dočasně nahradil Micka Boltona a s požehnáním svého bratra byl přijat i když nemluvil anglicky. Ve Scorpions jej nahradil Uli Roth. Komunikace mezi Michaelem a zbytkem kapely dělala zpočátku problémy, protože Michael neuměl anglicky. Podílel se na většině materiálu na albu UFO pojmenovaném "Phenomenon". Jeho kariéra s UFO však byla bouřlivá, někdy odcházel uprostřed písně, což způsobilo zrušení pár koncertů. Navzdory řadě úspěšných alb a turné Schenker jednoznačně opustil UFO po svém vystoupení v kalifornském Palo Alto dne 29. října 1978. Během tohoto turné kapela nahrála šest koncertů, z nichž vybrané skladby se dostaly na jejich živé album "Strangers In The Night", které vyšlo poté, co opustil kapelu.

V roce 1978 opustil kapelu a o rok později založil Michael Schenker Band. Třikrát se vrátil k UFO a pokaždé vytvořil album. Schenker pokračuje v hraní a nahrávání. Byl nazván "legendární postavou v historii metalové kytary". Schenker se krátce znovu připojil ke Scorpions na konci roku 1978, kdy nahrávali album "Lovedrive". Složil a hrál na sólovou kytaru ve třech písních "Another Piece Of Meat", "Coast To Coast" a "Lovedrive". Ačkoli se po celá desetiletí široce věřilo, že tyto tři písně byly Schenkerovým jediným příspěvkem k záznamu, během rozhovoru s hostitelem satelitního rádia Eddiem Trunkem Schenker důrazně tvrdil, že přispěl na celé album. V roce 1979 Schenker krátce cestoval s kapelou na podporu alba. Svůj velmi krátký pobyt vysvětlil zjištěním, že jej nebaví hrát písničky jiných lidí. Trvale jej nahradil Matthias Jabs, který se původně připojil ke Scorpions před Schenkerovým návratem.

Schenker se také ucházel o post u Aerosmith v roce 1979 poté, co od nich odešel Joe Perry. Podle Martina Huxleye se Schenker rozohnil v místnosti poté, co producent Gary Lyons několikrát vtipkoval o nacistech. Po smrti Randyho Rhoadse bylo první výzvou Ozzyho Osbourna, aby Schenker nahradil Rhoadse, protože německý kytarista a jeho ikonický Flying V měli na Rhoadse obrovský vliv. Osbourne však tvrdil, že Schenker učinil příliš mnoho neobvyklých požadavků (včetně soukromého letadla). Sám Schenker v rozhovoru pro rádio KNAC tvrdil, že byl tím, kdo řekl "ne" Osbourneovi: "Kdybych se připojil k Ozzymu Osbournovi, zničil bych svůj život. Skoro jsem to udělal a něco řekl mi: DOST!"

V roce 1979 zahájil Schenker sólovou kariéru založením skupiny Michael Schenker Group (MSG). Historie MSG je plná osobních konfliktů a incidentů. V roce 1982 byl původní zpěvák Gary Barden, který zpíval na prvních dvou studiových a jednom živém albu, propuštěn ve prospěch Grahama Bonneta. Bonnet vydržel jedno album "Assault Attack" a jediný koncert na Sheffield University, kde se vystupoval opilý a následně byl z kapely propuštěn. Barden se k MSG připojil po zbytek turné. Objevil se také na studiovém albu z roku 1983 "Built To Destroy" a na druhém živém albu skupiny "Rock Will Never Die".

Po Bardenově druhém odchodu Schenker reorganizoval skupinu kolem sebe a angažoval nového zpěváka Robina McAuleyho a kapelu přejmenoval na McAuley Schenker Group. Nová inkarnace MSG byla směrována k komerčnějšímu hard rockovému zvuku. Po třech albech se Schenker a McAuley rozešli. Mezitím krátce nahradil Robbina Crosbyho v Ratt, když se objevil na jejich 1990 MTV Unplugged vystoupení. Michael Schenker se také zúčastnil Foundation Awards 3. října 1991 v Los Angeles Airport Marriott Hotel v Los Angeles v Kalifornii.

V roce 1993 se Schenker vrátil k UFO. Spolu s Philem Moggem napsal téměř celé jejich reunionové album "Walk On Water" (1995) a krátce s nimi cestoval. Poté vzkřísil skupinu Michael Schenker Group se všemi novými členy a nahrál další tři alba "Written In The Sand", "The Unforgiven" a "Be Aware Of Scorpions", než se znovu připojil k UFO pro další dvě desky "Covenant" (2000) a "Sharks" (2002).

Počátkem nového tisíciletí Schenker upadl do těžkého období, a to navzdory tomu, že se v roce 2000 znovu připojil k UFO. Později nahrál album "Arachnophobiac" a podpořil jej dvouletým koncertováním. V roce 2004 přišlo uznání od společnosti Dean Guitars, která začala vyrábět značkovou kytaru Schenker Dean V s jemnými odlišnostmi od Gibsona, ale s černou a bílou ochrannou známkou Schenker.

Rok 2005 byl 25. výročím Michael Schenker Group. Schenker sestavil nové album písní s názvem "Tales Of Rock'n'Roll" k oslavě výročí a pozval zpěváky z každé inkarnace kapely, aby zpívali na albu. V témže roce však byla kolekce "Heavy Hitters", soubor coverů představující Schenkera a doprovázející skupinu all-star heavy metalu, uvedena na trh jako album skupiny Michaela Schenkera, takže Schenker dostal pouze paušální poplatek.

Po téměř katastrofálních severoamerických a evropských turné v roce 2007, která zahrnovala i nějaká zrušená vystoupení a méně než hvězdné výkony způsobené nadměrným pitím alkoholu, se Schenker znovu srovnal a v roce 2008 cestoval po Velké Británii jako Michael Schenker & Friends. Na začátku roku 2008 Schenker spolupracoval s Garym Bardenem, Donem Aireyem, Simonem Phillipsem a Neilem Murrayem na novém albu MSG "In The Midst Of Beauty", které vyšlo v květnu 2008 a následovalo po něm turné. V roce 2009 Schenker absolvoval rozsáhlá turné včetně Ruska, Velké Británie a USA s MSG, včetně účastí původních členů Garyho Bardena a Chrise Glenna.

V listopadu 2010 získal Schenker v Londýně cenu Marshall "11" spolu s dalšími rockovými legendami, včetně Rona Wooda a Slashe. Cenu Schenkerovi předal Alice Cooper, a zúčastnili ji také Jimmy Page, Tony Iommi a John Paul Jones. Ocenění se uděluje "těm umělcům a hudebníkům, kteří představují rock'n'rollový nestřídmost a žijí na hraně".

V roce 2011 Schenker vydal nové album "Temple Of Rock" opět doprovázené turné po Evropě, Japonsku a USA. V Evropě sestava zahrnovala Hermana Rarebella na bicí a Francise Buchholze na basu, oba bývalí členové Scorpions, Rarebell se ke kapele připojil i na japonské termíny, a Doogie White, bývalý zpěvák Rainbow a Yngwie Malmsteena. S touto sestavou nahrál album "Bridge The Gap", které vyšlo v roce 2013.

V srpnu 2012 obdržel Schenker cenu Vegas Rocks za celoživotní dílo v rock and rollu udělovanou Vegas Rocks! Magazine. Cenu předával David Coverdale z Whitesnake. Během slavnostního předávání cen Schenker vystupoval se Sammy Hagarem z Chickenfoot, Montrose a Van Halen.

Členové
(celým jménem Luis Carlos Maldonado)
(Narozen ***, Los Angeles, California, USA)
Keyboards, Rhythm & Lead Guitar


Luis C. Maldonado je americký hudebník, spisovatel a performer z Los Angeles. Je kytaristou 2xkrát oceněné skupiny Train. Luis spolupracoval s umělci jako Glenn Hughes, Lisa Marie Presley, UFO, Bigelf, John Waite a Into the Presence. Byl představen v magazínech Guitar Player, Vintage Guitar Magazine a mnoha TV vystoupeních. Nadále přispívá k nahrávkám umělců jako skladatel, aranžér a studiový hráč.

Celá jeho rodina je tvořena hudebníky, tři z jeho čtyř bratrů studovali klasickou kytaru. Vyrůstali v orchestru od útlého věku a studovali klasickou kytaru. Luis zahájil svou cestu v hudebním průmyslu v 19 letech v Bay oblasti s nahrávkami od Shrapnel Mikea Varneyho, což mu umožnilo spolupracovat s umělci jako Michael Schenker, Artension, UFO (album "Sharks", 2000), Cairo, John Waite, Glenn Hughes a dalšími.

Dělá studiově pro Mikea Varneyho ve Shrapnel Records. Mike miluje objevování nových talentů jako jsou Yngwie Malmsteen, nebo Paul Gilbert. Luis přesunil do Bay Area a matka mu řekla: "Nějaký chlap jménem Mike tě hledá". Tak u začal hrát na kytaru, dělat záložní vokály a zvukařství. Takto se dostal ke spolu práci s UFO a při nahrávání s Michaelem Schenkerem. Nakonec hrál na klávesnici a kytaru na turné s UFO s Uli Rothem. John Waite byl na tom turné a také s nim si zahrál. Všechno bylo velmi přirozené a organické, když se o pár let později setkal s Glennem Hughesem. Mike jej díky UFO dostal do pozornosti a prostě to pokračovalo. Psal s Johnem osm let a nakonec udělal album s Glennem a spoustou dalších.

V roce 1998 spolupracoval s popovým umělcem na Columbia Records, který otevíral pro Train. Nikdy neprováděl zvukové zkoušky, takže zpíval, hrál Led Zeppelin a všechny druhy zvláštních věcí. Pat Monahan, zpěvák z Train, přišel a zeptal se: "Kamaráde! Odkud jsi spadl!?" On mu řekl o spolupráci s Glennem Hughesem, UFO a Johnem Waiteem. a Pat se zeptal: "Chceš skládat?" Napsali několik písní a skončili nahráváním jeho sólové desky. V průběhu let zůstal s kluky, i když vytvořil album s jeho kapelou Into The Presence. Pořád hrál s mnoha lidmi, včetně Lisy Marie Presley a Bigelf, což byla velká věc. Jednoho dne Pat zavolal a požádal Luise, aby se připojil na plný úvazek. Zůstali jsme přáteli profesionálně i osobně. Každý ve skupině je jako velká rodina. Jeho bratr Hector hraje také ve skupině, takže to byl logický krok. Pat opravdu nechává každého zářit. Train je plný skvělé hudby a inspirace. Aktuální album Train "A Girl, A Bottle, A Boat" je plné nezapomenutelného popu a jeho chytrých kytarových riffů.

Členové
(rodným jménem Simon J. Wright)
(Narozen 19. června 1963, Oldham, Lancashire, England)
Drums


Simon Wright je anglický bubeník, který vešel ve známost svou spoluprací se slavnými hard rockovými umělci, jako byli AC/DC nebo Ronnie James Dio. Byl také bubeníkem kapel Rhino Bucket a Operation: Mindcrime.

Na bubny začal hrát ve věku 13 let a jako svůj největší vliv uvádí Cozy Powella, Tommyho Aldridgea a Johna Bonhama. Wright zahájil svou kariéru s místní kapelou Tora Tora (ne ta americká glam metalová), než se připojil k manchesterské skupině A II Z, britské new wave heavymetalové skupiny založené v roce 1979 v anglickém Manchesteru kytaristou Gary Owensem. Kompletní sestavu tvořili David Owens (zpěv), Gary Owens (kytara), Gam Campbell (basa), Karl Reti (bicí). Působili hlavně místně v Manchesteru a podepsali smlouvu se společností Polydor Records, kteří dychtili získat peníze z explodujícího boomu NWOBHM. Jediné živé album "The Witch Of Berkley" přišlo v roce 1980. Právě Retiho následně vystřídal Wright. Kapela se však rozpadla a Wright pokračoval v Tytan a nahrál s nimi jejich debutové album "Rough Justice". Avšak kapela se také rozpadla krátce před vydáním debutu.

Wright se v jeho dvaceti letech v roce 1983 připojil k AC/DC poté, co jejich bubeník Phil Rudd byl z kapely propuštěn v květnu 1983. AC/DC nahráli s Wrightem tři alba v polovině 80. let - "Fly On The Wall", "Who Made Who" a "Blow Up Your Video". Wright opustil skupinu v listopadu 1989, aby se připojil ke kapele DIO, v AC/DC jej nahradil Chris Slade.

Wright se připojil k Rhino Bucket, když nepracoval s Diem, aby nahradil zesnulého Liama Jasona na jejich třetí album nezávisle vydané "Pain" z roku 1994. V roce 2007 se opět sešel s kapelou a je uveden na jejich posledních albech "Pain & Suffering" (2007) a "The Hardest Town" (2009).

Wright má za sebou dvě působení v Dio v letech 1990-1991 a 1998-2010. S kapelou nahrál čtyři studiová alba "Lock Up The Wolves" (1990), "Magica" (2000), "Killing The Dragon" (2002) a "Master Of The Moon" (2004) a dvě živá alba "Evil Or Divine - Live In New York City" (2005) a "Holy Diver - Live" (2006).

Jeho hru na bicí lze slyšet také na albech UFO "Live On Earth" (1998/2003) a "Covenant" (2000), Michaela Schenker Group "The Michael Schenker Group" (1980) a Johna Noruma "Worlds Away" (1996). Objevil se i na albu projektu Mogg/Way "Chocolate Box" (1999). V roce 2005 se Wright podílel na tributním albu ikon heavy metalu Iron Maiden. Byl to jeho druhý ze tří tributních disků. První zkušenost byla v roce 1998 na tributním albu AC/DC s názvem "Thunderbolt", zatímco v roce 2013 se podílel na albu DIO Tribute "This Is Your Life". V roce 2006 je Wright uveden v písni "Lucy In The Sky With Diamonds" na albu "Butchering The Beatles", hold heavy metalu.

V srpnu 2009 se Wright spojil s Joe Lynnem Turnerem, Philem Soussanem a Carlosem Cavazem v rámci projektu Big Noize, který hrál představení v Iráku a Kuvajtu.

Dne 25. ledna 2013 bylo oznámeno, že Wright se připojil k Geoff Tateově verzi Queensryche, album "Frequency Unknown" (2013), později přejmenované na Operation: Mindcrime, poté co Tate odešel z kapely, s níž vydal alba "The Key" (2015), "Resurrection" (2016) a "The New Reality" (2017).

V roce 2018 byl Wright oznámen jako bubeník projektu Frontiers Records s názvem "Dream Child" s Craigem Goldym na kytaru.

Členové
(Narozen ***)
Guitars


George Bellas je americký skladatel, kytarista a studiový hudebník. Hraje na kytaru, basu, klávesy, zpívá a komponuje pro všechny nástroje v neoklasicistním, neoromantickém, progresivním rocku a přísných klasických a jazzových stylech. George také spolupracoval s mnoha judebníky a kapelami jako jsou Palace Terrace (2007-), John West (1997), Ring of Fire (2001), Vitalij Kuprij, objevil se i na desce projektu Magellan "Hundred Year Flood" (2000)

George začal hrát na kytaru v 7 letech, a sice na klasickou kytaru, kterou mu koupil jeho otec. Už cestou domů po koupi kytary na zadním sedadle auta začal George hrát. Když se vrátil domů, běhal po okolí a hrál na své nové kytarě. Následujícího dne ve škole George prohlédl každou hudební knihu ve školní knihovně, vrátil se domů a začal pátrat po absolutním porozumění všem detailům v hudební teorii. George začal brzy intenzivně cvičit, až mu začaly krvácet prsty. Dal si na ně leukoplast a pokračoval.

Vystupovat naživo George začal velmi brzy a ve velké míře vystupoval se svými kapelami: Union Jack, Destiny, FreeFall a Prodigy, přičemž se neusále vzdělával a zdokonaloval studiem hudební teorie, harmonie, rytmu, kontrapunktu, formy a kompozice. George se začal učit na kytaru ještě v raném věku a krátce nato otevřel učitelskou akademii s názvem Prodigy's School Of Music. Během té doby pokračoval v živém hraní se svými kapelami a skládal zdánlivě nekonečné množství hudby. George byl velmi brzy přitahován ke klasickému kontrapunktu a zvláštním rytmům, které jsou nyní jeho jedinečným podpisovým vzorem jeho stylu.

Během dospívání a v raném věku 20 let George cvičil extrémně disciplinovaně a posedle cvičil na akustické Fender. Při cestě na výstavu NAMM fotograf Ross Pelton nemohl uvěřit Georgovým prstům, když prohlásil, že se nepodobají ničemu, co kdy viděl. George byl stroj a díky svému extrémnímu smyslu pro disciplínu byl naprosto nezastavitelný.

George poslal ukázky svých skladeb Shrapnel Records a prezident Mike Varney okamžitě poznal Georgeův talent a jeho všestrannost. Podepsal s Georgem smlouvu jako sólovým umělcem a odletěl s ním do Kalifornie, aby tam nahrál jeho debutové album. Hudebníci, kteří mu vypomohli, byli Deen Castronova (bicí), Kevin Chown (basa), Matt Guillery (klávesy), Brad Kaiser (bicí), Mike McCarron (bicí) a sám George Bellas (kytara, basa, klávesy). Nahrávání bylo dokončeno v prosinci 1996 a jeho debutové album "Turn Of The Millennium" vyšlo 21. května 1997. Od té doby vydal už 8 desek, tu zatím poslední v roce 2018.

Krátce po podepsání smlouvy se Shrapnel Records přijal George hovor od Mikea Varneyho, který jej požádal, zda by měl zájem připojit se k UFO. Phil Mogg a Pete Way se rozhodli pro George poté, co vyslechli jeho hraní a psaní písní. George začal docházet do domu Pete Waye a začal psát a aranžovat písně s Philem Moggem a Petem Wayem. Po několika zkouškách a skládání písní nastal čas odletět do San Franciska a nahrát album, což proběhlo v únoru 1997 v Prairie Sun Recording Studios v Cotati v Kalifornii. Skupinu tvořili Phil Mogg (Vocals), Pete Way (Bass), Ansley Dunsbar (Drums), George Bellas (Guitar) a speciální host Eric Martin (Vocals -Mr. Big). Ale z právních důvodů se kapela pojmenovala Mogg/Way a vydala své první album s názvem "Edge Of The World".

Mezitím George dokázal napsat spoustu písní a nahrát album pro vysoce talentovaného zpěváka Johna Westa, s nímž vydal album s názvem "Mind Journey". Nahrávalo se v Prairie Sun Recording Studios a James Murphy’s Sound Temple Studio v lednu 1997. Bylo vydáno v květnu 1997 u Shrapnel Records. Představili se na něm John West (zpěv), George Bellas (kytara), Barry Sparks (basa), Mike Terrana (bicí) a Matt Guillory (klávesy). Poté pro Westa následovalo i druhé album "Permanent Mark", které vyšlo ve 2. čtvrtletí 1998.

Počátkem roku 2001 George nahrával album "The Oracle" s novou kapelou Ring Of Fire, jejímiž členy byli Mark Boals (Vocals), Vitalij Kuprij (Keyboards), Virgil Donati (Drums), Philip Bynoe (Bass) a George Bellas (Guitar). Skladby byly nahrány v Chicagu ve studiu The Mothership Steva Vai, ve studiu Erica Norlandera Think Tank Media Studio a The Green Room. Ke konci roku 2001 George dokončil vývoj 12 kytarového kurzu CD-ROM s názvem "The George Bellas Instructional Series", která je určena pro kytaristy, kteří se zajímají o vývoj lepší kytarové techniky.

Na podzim roku 2002 George nahrál a vydal další album s názvem "Hündred Year Flood" s progresivní rockovou skupinou Magellan, jejímiž členy byli Trent Gardner (klávesy, zpěv), Tony Levin (basa), Joe Franco (bicí), Ian Anderson (flétna), George Bellas (kytara) a další. Album vyšlo 10. září 2002 na Magna Carta Records.

V lednu 2003 vydala Bellas Music Studio Inc., Georgeova primární mediální produkční společnost, několik hudebních vzdělávacích softwarových titulů jako jsou EarTraining, GuitarPaper, Metronome, StudioLog a GuitarTuner pro Mac OS X. Jedná se o softwarové hudební nástroje vyvinuté a kódované Georgem Bellasem.

. Během příštích několika let George složil obrovské množství hudby a současně vydal dvě nová alba, jedno bylo instrumentální album a druhé i s vokálem. V červnu 2007 George odletěl do španělské Malagy, kde uspořádal třídenní víkend Masterclasses v Guitarra Acedamia. V srpnu 2007 kytarista legendárních Scorpiona, Uli Jon Roth, kontaktoval George, aby s ním provedl několik koncertů spolu s Michaelem Batiem, Joe Stumpem, Johnnym Highlandem, Markem Boalsem, Tonym Franklinem a mnoha dalšími. Dne 17. listopadu 2007 George na Guitar Institute of Technoloy (GIT) vyučoval na clinic a otevřeném poradenství hry na kytaru.

Dne 18. listopadu 2007 bylo vydáno Georgeovo album "Flying Through Infinity" u Lion Music pod názvem projektu Palace Terrace. O rok později, 15. února 2008, vyšlo Georgeovo nové album "Planetary Aligment" u Lion Music. Představil se na něm mimořádný bubeník Marco Minnemann a je jedním z nejprogresivnějších alb, která George vydal. V červnu 2008 George dokončil produkci svého nového alba "Step Into The Future". Album tvoří největší samostatná skladba, kterou George kdy vydal, když skladba má dobu trvání cca 76 minut.

Dne 22. února 2018 vyšlo zatím poslední osmé Georgeovo album "Colonizing The Stars", tentokrát prostřednictvím hudebního studia Bellas. Přineslo devět epických skladeb ve futuristickém stylu s paletou lyricky plynoucích melodií, harmonií z jiného světa a vynalézavých rytmů, které znějí palbou kytary, basy, bicích, sborů a orchestrální instrumentace.

Členové Leon Lawson
(Narozen ***, United Kingdom)
Guitars, Producer, Assistant


Leon Lawson je britský hudebník a kytarista. Působil v kapelách Elixir (1989, live), Balance Of Power (2001-2003), John Lawton Band, Viva (2007-dosud), Tank (2010). Působil rovněž jako zvukový inženýr nebo producent.

S kapelou UFO vystupoval v letech 1995-1996 nebo se podílel na jejich nahrávkách jako zvukař nebo producent. Byl asistentem producenta Michael Schenker Group na albu "Written In The Sand" z roku 1996, stejnou úlohu měl i na albu UFO "Walk On Water" (1998).

Viva je německá kapela, kterou založila v roce 1978 Barbara Schenker (keyboard), sestra brtarů Rudolfa (Scorpions) a Michaela Schenkerových (Scorpions, UFO , MSG). Sama so zahrála na třech albech, pak odešla. Do její současné sestavy v roce 2007 vstoupil i Leon.


Členové Laurence Archer
(Narozen 9. listopadu 1961, London, England)
Guitars


Laurence Archer je britský kytarista a skladatel, který je známý ze spolupráce s britskými rockovými kapelami UFO a Grand Slam Phila Lynotta. Napsal mnoho písní Grand Slam společně s Philem Lynottem a Markem Stanwayem, z nichž některé byly vydány jako písně Thin Lizzy. Archer byl také členem britských kapel Wild Horses, Stampede, Lautrec, Medicine Head a Rhode Island Red s basistou Garym Leidermanem (ex-Talk Talk, Thin Lizzy), Manolo Antonanou na bicí a frontmanem, hercem a autorem Mikeem Dyerem.

Laurencovi bylo pět let, když se jeho nevlastní otec Reuben oženil s Lynne, jeho matkou. Vyrůstali v Teddingtonu, později se ve 12 letech přestěhoval s rodinou do Somersetu. Mladý Laurence byl vášnivým a talentovaným fotbalistou a jednoho dne na zápase juniorské školy si jej všiml zvěd fotbalového klubu Chelsea. Bylo stanoveno datum konkurzu v areálu klubu, aby se připojil k jejich juniorskému týmu. Téhož dne bohužel Reuben havaroval s autem, a poté co prolétl čelním sklem vozu utrpěl zlomenou čelist na třech místech. Laurence byl naprosto nervózní, ztratil koncentraci a v testu neprošel. Kdyby se to vyvíjelo dobře, možná bychom oslavovali Laurence jako fotbalistu první ligy, a ne dokonalého kytaristu, kterým se později stal.

Před přestěhováním do West Country se Laurence začal hodně zajímat i o cyklistiku. Po získání závodního bicyklu s pevnými koly, který namaloval žlutě, stejnou barvu později převzal pro svůj podpis Gibson Flying Vs, se Laurence nadchl pro závody na silnici a na dráze a účastnil se mnoha akcí na klubové úrovni. Tato vášeň pro bicykly je u něj dodnes, ale jen se přenesla do motorů, protože je hrdým majitelem motorek Triumph a Ducati a jezdí na nich při každé možné příležitosti.

Laurence poprvé uchopil v 15 letech kytaru ve škole, když viděl naživo Erica Claptona, který v něm skutečně probudil lásku k hudbě. Hned druhý den prodal své kolo a koupil si raději kytaru. Prvním velkým projektem Laurence a Reubena byla hardrocková kapela Lautrec z roku 1977.

V roce 1980 se Reuben připojil k Lionheart, nové superskupině v čele s bývalým kytaristou skupiny Iron Maiden Dennisem Strattonem. Když během 4 měsíců s předchozí kapelou nezískali žádnou nahrávací smlouvu. Reuben poté přijal nabídku připojit se k Wild Horses s Jimmym Bainem, pozdějším z Rainbow. Kapela vyžadovala, aby se kytarista spojil s Johnem Locktonem a novým bubeníkem, takže Reuben navrhl Laurence Archera na kytaru a Franka Noona z Lionheart na bicí. Tím byla dokončena finální sestava Wild Horses. Laurence Archer se proslavil na anglické rockové scéně v průběhu roku 1981, kdy byl členem kapely Wild Horses. Nastoupil na místo Briana Robersona (ex-Thin Lizzy). Archer zůstal v kapele až do roku 1982. Projekt však nikdy řádně pro personální změny nevznikla.

Rozčarovaní Reuben, Laurence a Frank odešli, aby vytvořili Stampede. Přijali Alana Nelsona (ex-Wildfire) na klávesy a basistu Brina Colina Bonda (ex-Stormtrooper), aby dokončili originální sestavu Stampede. Své hudební ostruhy Laurence tak získal ve věku 16 let jako člen heavy rockové kapely 80. let Stampede, která vzešla také z partnerství Reubena Archera a nevlastního syna Laurence Archera, pro kterou rekrutovali Steva Holbrooka z Frome na klávesové nástroje a Simona Riddlera ze Shepton Mallet na basu. Bubeníkem byl Clive Deamer z Frome, který později hrál v kapelách Portishead a Strange Sensation Roberta Planta, a takéstudiově pro mnoho dalších důležitých projektů. Kapela odjela dvě turné se Saxon a vydala singl na Street Tunes Label "Shoot Out The Lights/Mean Benzoline". Během pobytu v kapele Stampede, skupina s Archerem nahrála dvě alba "The Official Bootleg" a "Hurricane Town".

Grand Slam 1984 Po zániku Stampede, Laurence tvořil Rhode Island Red. Přestože bylo napsáno a zaznamenáno hodně materiálu, skupině se nepodařilo podepsat smlouvu. Laurence poté pokračoval svým sólovým albem pro Japonsko, tentokrát s mnohem větším úspěchem. Existovaly i Laurencovy další projekty, ale jeho hlavní zlom nastal, když jej z čista jasna kontaktoval Phil Lynott z Thin Lizzy, jeden z jeho hudebních hrdinů.

Phil, který skončil s Thin Lizzy, plánoval novou kapelu s názvem Grand Slam a kvůli časům Laurence a Reubena s Wild Horses, také pod stejným vedením jako Lizzy, Phil dobře věděl o Laurencových kytarových schopnostech. Phil měl velkou paměť, zvláště když šlo o hudebníky, a několikrát hrál na jevišti s Horses, takže Laurence byl pro něj ideální volbou. Laurence by také byl ve společnosti starého přítele, protože hráčem v Grand Slam klávesistou byl Magnum's Mark Stanway, který hrál na klávesy na posledním albu Stampede "Hurricane Town". Během hraní s Grand Slam se Laurence vydal na pódium v Selhurst Parku, než vzal kapelu na turné po celém světě. Příběh Grand Slamu je dobře znám a samozřejmě skončil, když Phil Lynott smutně předčasně zemřel 4. ledna 1986. Laurence teď byl opět volný.

Následovaly práce na relacích spolu s projekty, které se neuskutečnily, ale další zlom přišel s nabídkou připojit se k britským rockerům UFO. Kapela se chystala nahrát nové album a Laurence okamžitě začal pracovat, psát materiály a zkoušet. Mohl tak koncertovat po boku dalšího z jeho hrdinů, kytarovou legendou Gary Moorem, který v tehdy působil. "High Stakes And Dangerous Men" bylo studiové album, které vrátilo kapelu zpět na mainstreamový okruh a dalším krokem bylo japonské turné, které vyústilo v živé album "Lights Out In Tokyo". Poté se ale UFO rozhodli, že by mohl být dobrý nápad pozvat zpátky Michaela Schenkera. Skupina následně přežila a najala několik dalších kytaristů až do stabilní sestavy, se kterou mají dnes.

Laurence, stejně jako jeho otec Reuben před deseti lety, zůstal bez angažmá, odložil kytary a odešel z rokenrolu, aby založil společnost filmových rekvizit. V roce 2008 si pro trochu úlevy vypůjčil Strat od Reubena a vytvořil AWE, bluesový outfit s kamarádem UFO Cliveem Edwardsem.

Stampede se znovu sešli v roce 2009 v návaznosti na obnovený zájem a na CD znovu vydali obě desky prostřednictvím britských Rock Candy Records a Universal Music v Japonsku. Sestavu tvořili původní členové Laurence Archer, Reuben Archer a Colin Bond, přičemž Steve Graystone nahradil Eddieho Parsonse za bicí a novým kytaristou se stal Chris Clowsley.

V roce 2011 Archer také začal hrát v kapele X-UFO, spolu s dalšími bývalými členy UFO, Danny Peyronelem a Clivem Edwardsem a s Rocky Newtonem (ex-McAuley Schenker Group) na basu.

Pak přišla výzva od Reubena reformovat Stampede. Laurence souhlasil s tím, že to nebude snadné, zejména pokud jde o jeho pracovní a rodinné závazky. V květnu 2016 Mark Stanway oznámil reformaci Grand Slam Phila Lynotta společně s Laurence Archerem, Micky Barkerem, Neilem Murrayem a Stefanem Berggrenem, když se vyzbrojili stejným étosem svobody, pozitivity a adrenalinu, který měli v v žilách od roku 1984. V březnu 2019 Archer potvrdil, že nahrává nový materiál pro Grandslam s Mike Dyerem, Davidem Boycem, Benji Reidem a Markem Stanwayem. Dne 30. srpna 2019 odehrálo BBC Radio 2 světovou premiéru nového singlu Grand Slam "Gone Are The Days". Album Grand Slam "Hit The Ground" poté vyšlo 22. listopadu 2019 prostřednictvím Marshall Records.

Členové Jem Davis
(celým jménem Jeremy Davis)
(Narozen ***, Bedford, Bedfordshire, United Kingdom)
Keyboards


Jem je britský hudebník a hráč na klávesové nástroje. Je znám z působení v kapelách FM (1993-1995, 2007-present), Paul Di'Anno (1997-1999), UFO (1991-1993), Praying Mantis (1991-1992), Tim Read Band, Midnight Blue (1994), Chain (1997), Read Out Loud a Tobruk.

Tobruk byla angliká rocková kapela, jejíž druhá inkarnace vznikla v roce 1981, kdy se spojil zpěvák Stuart „Snake“ Neale, kytarista Nigel Evans a hráč na klávesy Jem Davies z bedfordské kapely Stranger s kytaristy Mickem Newmanem, basistou Stevem Woodwardem a bubeníkem Alanem Vallanceem. Před tím měla skupina již vydán jeden singl v Irsku. Původními členy byli Newman, Woodward, Vallance (dříve Chris Thomas za bicí), Nick Petty za kytaru a Terry za zpěv. Ačkoli se kapela dostala do popředí během konce nové vlny britského heavy metalového hnutí, jejich zvuk byl melodičtější a vyleštěnější. Bohužel se skupina nemohla ve Velké Británii prosadit a několika změnách v sestavě se v roce 1987 rozpadla.

Poté Jem Davis a Fincher založili kapelu Midnight Blue s Yngwie Malmsteenem a zpěvákem Rainbow Doogie White a nahráli "Take The Money And Run" v roce 1994. Pak se kapela rozešla.

Davis poté cestoval s UFO a objevil se tak na jejich živé desce "Lights Out In Tokyo: Live" (1992), koncertoval také s Praying Mantis. V roce 1993 se Jem připojil ke kapele FM, se kterou nahrával a koncertoval do roku 1995, kdy se po vydání alba "Dead Man's Shoes" rozešla. K reunionu došlo až v roce 2007 v Nottinghamu v Rock City dne 27. října 2007, kdy FM hráli opět společně na veřejnosti poprvé po dvanácti letech a stali se hlavní hvězdou vyprodaného festivalu Firefest. Reakce, kterou kapela dostala na toto jednorázové vystoupení, vedla k rychlému rozhodnutí učinit reunion trvalým a desky vydávají dodnes.

Členové
(Narozen 19. ledna 1953, Hounslow, Middlesex, England)
Drums


Clive Edwards je bubeník, který je nejznámější jako bývalý člen britské skupiny UFO (srpen 1989 - červen 1993). Objevil se také na druhém albu Bronz "Carried By The Storm" vydaném dne 1. ledna 2010.

Edwards začal hrát v raném věku a založil skupinu s Ianem Rainesem s názvem Stallion, když byli ještě spolužáky ve škole. Měli vystoupení v TV pořadu BBC pro školy a později se přejmenovali na Rococo. Po Rococo Clive pokračoval v nahrávání akoncertování s kapelami jako House Of X, UFO, X-UFO, Louder Life League, Bronz, Wild Horses, Lionheart, SOS, Electric Sun, nebo hudebníky Pat Travers, Phil Lynott, Dave Stewart, Annie Lennox, John Cale, Ollie Halsall, Micky Moody, Bernie Marsden, Chris Thompson, Uli Jon Roth, Neil Merryweather, Zaine Griff. Spolupracoval s hard rockovými kapelami a hudebníky, mezi něž patří vynikající kytaristé, jako jsou Pat Travers, Brian Robertson, bývalý člen Thin Lizzy a Wild Horses, Uli Jon Roth ze skupiny Scorpions a Electric Sun, Bernie Marsden z Whitesnake, John Cale z The Velvet Underground, Dennis Stratton, ex-Iron Maiden a Laurence Archer z Medicine Head a UFO, Grand Prix.

Nyní hraje s britskými Lionheart, House Of X, živá vystoupení pro Frankie Miller Full House s Rayem Minhinnettem, v průběhu roku 2018 s Kossoff 'The Band Plays On' s Terry Slesserem, Bucket & Co s Daveem Colwellem z Bad Company, Frankie Millers Full House, Bronz a The Sharpeez.

Kromě hard rocku existuje také mnoho dalších projektů, například spolupráce s nositelem Oscara Hansem Zimmerem, se Zaine Griff nebo také Sally Oldfield.

Edwards hrál na mnoha albech, z nichž nejznámější jsou uznávaná alba UFO "High Stakes & Dangerous Men", "Headstone", "Lights Out in Tokyo Live" a legendární deska Uli Rotha "Earthquake". Novinkou pro rok 2019 byla koncerty a album s novou kapelou Pete Way Band nebo nahrávky s The Members & Toyah Wilco. Zcela nové album Lionheart "Reality Of Miracles" vyšlo v roce 2020.

Členové Erik Gamans
(Narozen ***Rancho Cucamonga, California, USA)
Guitars


Erik je americký hudebník, hráč na kytaru, producent a vlastník nahrávacího studia. V období leden 1987 - prosinec 1995 působil jako kytarista v rockových kapelách Waysted, UFO (1988-1989), (Ferrari)/Cold Sweat, Billy D'Vette (2010, 2020), Marc Ferrari And Friends (1985-1995), Sweatin Bullets (2000-) a Pain Society.

Erik se v roce 1987 připojil ke kapele Waysted, kterou založili basista UFO Pete Way a skotský rocker Fin Muir (Ian Muir) v roce 1982. Kapela prošla v průběhu let několika změnami v sestavě, přičemž členové odcházeli, znovu se připojovali a znovu odcházeli, stejně jako období úplného klidu, když se Way účastnil dalších projektů. Kapela se rozpadla v roce 1987, v roce 2003 pak prožila svůj reunion.

Skupinu Ferrari po svém odchodu z Keel sestavil americký kytarista Marc Ferrari jako svoji vlastní kapelu, ale ne bez řady problémů. Počáteční volba jména Ferrari narazila na námitky slavného výrobce automobilů, a to navzdory skutečnosti, že se jednalo o příjmení kytaristy. Druhý název Cryin ‘Shame se střetl s ostřílenou jazzovou kapelou, proto se nakonec pojmenovali Cold Sweat podle písně Thin Lizzy.

Aby toho nebylo málo, původní zpěvák Oni Logan byl pro svou kapelu Lynch Mob polapen ex-Dokken kytaristou Georgem Lynchem. Do týmu Ferrari byl přijat Rory Cathey, bývalý kytarista Erik Gamans z Waysted, baskytarista Chris McLernon a bubeník Anthony White z kapely Break Out. Zatímco produkce Kevina Beamisha byla příliš čistá, melodický hardrockový materiál a předvedené výkony byly působivé s vynikající kytarovou souhrou mezi Ferrarim a Gamansem. Cathey prokázal svou hodnotu jako frontman, aby ukázal naživo svůj talent. Navzdory některým koncertům v USA s DIO a jejich vlastních klubových vystoupení však album "Break Out" (1990) získalo malou další podporu a rozpadli se. Ferrari se později objevil v doprovodné kapele herečky Tia Carrere ve filmu Wayne's World.

V příštích několik let Erik strávil chrlením nesčetných televizních pořadů a promo akcí pro ABC, TLC, HGTV, Playboy a MTV mezi jinými. V období leden 1995 - prosinec 1998 dělal pro společnost Concept Plus, od dubna 1999 do března 2003 pak pro Pie Town, kdy se věnoval old school úpravám pro spoustu různých projektů, včetně promo akcí Playboy a Loveline pro MTV. I když tyto TV pořady měly určitou originalitu a vzrušení, "produkování hudby" zůstávalo u něj stále hodně žádoucí. Neobjevil žádné skvělé životní pouta... žádná dynamika hudby, která by řídila obraz. To se ukázalo jako nejvíce frustrující. Úpravy TV pomocí těchto neinspirovaných hudebních narážek nakonec přivedly Gamanse k šílenství.

Po krátkém působení ve wellness centru pro TV editory v Trembling Hills byl Erik svěží a připraven se s tímto problémem "produkování hudby" vypořádat sám. Byly tedy stanoveny plány, vybudováno studio, svoláni hudebníci a zrodil se Sonic Librarian. S rostoucí hudební knihovnou a schopností pohybovat se prakticky v jakémkoli stylu se Sonic Librarian rychle stala jedním z nejoblíbenějších průmyslových zdrojů pro TV a filmovou hudbu.

Společnost Sonic Librarian založil v roce 2003 bývalý TV redaktor a kytarista "hair band" Erik Gamans. Hudbu od Sonic Libration od té doby slyšely miliony posluchačů a může se pochlubit 20 všestrannými skladateli specializujících se na širokou škálu stylů, včetně funk, blues, rock, metal, techno, hip-hop, symfonic a orchestrální.

Gamans to udělal právě poté, co strávil konec 80. let koncertováním po světě s heavy metalovými kapelami UFO, Waysted a Cold Sweat. Poté obchodoval se zesilovači Marshall a Aqua Net a obrátil svou pozornost na důslednější a lukrativní práci při editaci videa.

V poslední době tak vytváří a produkuje vlastní a autorskou hudbu pro promo akce ABC, NBC, FOX, CBS, CW a TNT a také reklamní a divadelní upoutávky na filmy studií Disney, Warner Brothers, HBO a Lions Gate.

Členové Fabio Del Rio
(Narozen 28. 11. 1966, Brescia, Italy)
Drums


Fabio je italský hudebník a hráč na bicí. Fabio působil v kapelách UFO, Jagged Edge (1989-1992), Untouchables, Stone (1994), Cranium H.F. (1997-1998) nebo spolupracoval také s Bruce Dickinsonem (Iron Maiden).

Fabio se narodil v Brescii a po povinné školní docházce ve věku 14 let okamžitě vstoupil do světa práce. Ale jeho skutečná vášeň se začala v garáži jako u mnoho chlapců tohoto věku pro hudbu a jeho oblíbeným nástrojem bicími. Po různých místních vystoupeních s různými skupinami v této oblasti vystoupil poprvé v zahraničí velmi mladý ve věku 15 let v Berlíně, kde vystřídal bubeníka ve skupině Brescia Dolce's. Fabio vzpomíná: "Doklad totožnosti jsem získal jen několik dní před odjezdem! Jaká panika! Ale zkušenost z Berlína mi skutečně otevřela oči..."

Následně v létech 1982 a 1983 účinkoval na ostrově Elba s různými místními i nelokálními soubory. V Brescii založil hardrockovou skupinu Schwer a vyhráli historickou soutěž Deskomusic. V 18 letech už pochopil hranice malého místního okruhu a okamžitě zamířil do světového hlavního města hudby do Londýna, kde zůstal patnáct let. V Londýně začal navštěvovat mnoho klubů, setkávat se s hudebníky, vystupovat v hospodách a nahrávat malé demo nahrávky. Fabio vzpomíná: "Znát lidi, se kterými šlo si zahrát, bylo životně důležité. Kromě toho jsem tam byl, abych hrál, takže chodit do klubů byla jakási povinnost. Přes den jsme pracovali v barech a v noci jsem sedm dní v noci klubech bubnoval. Šli jsme spát v pět ráno a pak jsme stáli o tři hodiny později na čepování piva. Pčečkal jsem mnoho propuštění, které jsem utrpěl, protože místo toho, abych sloužil zákazníkům, mě našli se zavřenýma očima někde uvadlého!"

Po čtyřech letech v roce 1988 se představil na konkurzu legendární anglické skupiny UFO, kteří hledali bubeníka pro novou sestavu. Spokojen se svým výkonem, kapela to potvrzuje a Fabio získal místo. Po odchodu ze zaměstnání podepisal smlouvu a stal se oficiálním bubeníkem.

Po několika měsících nahrávek a hraní v UFO dostal nabídku od manažera legendární skupiny Iron Maiden, který mu nabídl místo v nově zakládané skupiny. Fabio přijímá a začíná své zkušenosti s kapelou Jagged Edge. Upsali se značce Polydor a v následujících třech letech od roku 1989 do roku 1991 nahrávali, propagovali a vystupovali po celé Evropě v prestižních klubech a arénách jako je Wembley Arena, Elysee v Paříži atd. FAbio si vybavuje: "Byly to hektické, ale také velmi krásné časy, neviděl jsem svou rodinu asi dva roky. Jednou jsme hráli v milánském Rolling Stone a potkali jsme se po koncertě jen pár hodin, než jsme odjeli stejnou noc do Paříže!".

Během účinkování s Jagged Edge spolupracoval s Bruce Dickinsonem (Iron Maiden), který si jej najal na realizaci soundtracku "Bring Your Daughter To The Slaughter" (1990) k filmu Nightmare On Elm Street V. Spokojen s výsledkem si Bruce Dickinsonem přál, aby se stal bubeníkem jeho sólového alba "Tattoed Millionaire" (1990), které si získalo značné ohlasy od kritiků i publika z celého světa. Ve zkušebně Church Studios patřící k londýnskému duu Eurythmics pak pokračovaly další nahrávky. Fabio se objevil v britských a evropských TV programech a získal stříbrný disk za výše uvedené album. V tomto období střídal práci s Bruce Dickinsonem a kapelou Jagged Edge.

V roce 1992 Fabio opustil Jagged Edge a okamžitě jej uvítal další člen Iron Maiden, kytarista Adrian Smith, který spolu s bývalým basistou Whitesnake Neilem Murreyam zformovali kapelu Untouchables, nahráli spoustu materiálu a odjeli řadu turné. Jejich historie trvala téměř dva roky, až do roku 1994, poté skupinu opustil, aby se vydal jinými směry. Fabio vzpomíná: "V tu chvíli jsem se cítil úplně vyhořelý, musel jsem něco změnit, chtěl jsem objevovat jiné situace pro nové zdroje inspirace. Hledal jsem nové věci a protože jsem přesvědčen, že by člověk měl vytvářet nebo jinak řešit situace tím, že se do toho zapojí, změnil jsem způsob života, obnovil jsem dialog s každodenním životem, který jsem, zdá se, až na příliš dlouho ztratil. Díky tomu jsem se cítil dobře a poskytl mi správnou inspiraci pro všechny práce, které následovaly..."

Fabio začal hrát ve funky kapelách v londýnské čtvrti Portobello, spolupracoval s několika DJ. Jednoho dne jej kontaktoval John Waddle (manažer zpěváka Seala), který mu nabídl využívání jeho nahrávacího studia Beethoven Street Studios. Začal chrlit studiové nahrávky pro umělce všeho druhu a kalibru, od nejdivočejšího funky přes hip-hop, reggae až po nejkomerčnější pop, od domu po jungle. V roce 1995 nahrál album "The Reckoning Dice" s kapelou Stone ve studiích U2 v Dublinu, po kterém následovalo turné, které jej zavedlo do Turecka, kde otevírali pro Roda Stewarta, Simple Minds, poté vystoupili na Pepsi Festival v Istanbulu. Po konečném odchodu z kapely následovala krátkodobá spolupráce se známými Gipsy Kings při realizaci promo akce "Little-Man", která však nikdy nevyšla. Po jeho návratu jej kontaktoval mnohostranný umělec Mark Tschanz, s nímž propagoval jeho album "Blue Dog" (1996). Vystupoval s ním v Irsku, Skotsku, Anglii a nakonec ve Švýcarsku na jazzovém festivalu v Montreaux. Po nějaké době nahrával album "Off" s cyber-punkovou kapelou Cranium H.F., s níž desku podporoval po celé Anglii a Skotsku, nakone c s nimi nahrál i jejich druhé album "Genocyde" (1998). Díky tomuto vývoji si jej v roce 1998 najala anglická indie-popová skupina Oblivion Laughs pro nahrávání alba "Seated, Elated & Hyperbluesed", po kterém opět následovalo propagační turné. Během jejich show jej kontaktovala multietnická skupina Essen, u níž vložil své zkušenosti s realizací EP dub/hip-hop/reggae "Supernatural" (1998) a poté nahrál i album "King Size Blues" (1999), které sestalo deskou měsíce v evropském žebříčku. Fabio v současné době žije v Brescii a nadále dělí své závazky mezi Itálií a Anglii.

Členové
(také znám jako Sickboy)
(Narozen 12. května 1968, Fulham, London)
Guitars


Myke je britský hudebník a hráč na kytaru. Působil v kapelách Dorian Gray, Jagged Edge (album "Fuel For Your Soul"), UFO (1987), Skin (1992-1998, 2009-2011, 2012-2013) a Red White & Blues.

Kytarista Myke Gray upoutal na sebe pozornost na konci 80. let, když vydal EP "Trouble" s jeho tehdejší kapelou Jagged Edge z Velké Británie. Kapela vznikla v roce 1987 z Dorian Gray a v USA je známa také jako Jagged Edge UK. Když pak skupina vydala svůj debut "Fuel For Your Soul", mnozí v melodické rockové aréně je považovali za okamžitou klasiku všech dob. Bohužel po vydání alba to kapela nepřežila.

Jeho vynikající dovednosti v hraní na kytaru a osobnost magnetického a fyzického pódia našly dokonalý domov v kapele SKIN. Byla to však skupina, která navzdory brilantním albům, nějakému úžasnému vystupování a díky vysokým profilům podpory a mnoha TV vystoupením, nikdy neprorazila tak, jak by měla. Později Myke předvedl svůj úžasný talent v kapele Red White & Blues, kterou založil Myke s bývalým kolegou z kapely Jagged Edge Matti Alfonzettim. Vydali velmi uznávané debutové album, vystoupili na festivalu Download Festival a doprovázeli kapely Chickenfoot a Whitesnake.

V poslední době vystupoval také se zpěvačkou Kim Jennett na jejím 2020 UK turné, poté co si zahrál na jejím sólovém albu, které i produkoval. V roce 2017 přišla nová kapitola na hudební cestě Myke Graye, když vydal svůj dlouho a velmi očekávaný debut "Shades Of Grey", na kterém se představili také bubeník Matthew Blakout, basista Hannah Fox. Zpěvu se ujal Lorraine Crosby a Myke nahrál všechny katarové party. Jak jinak, že?

Členové Jim Simpson
(Narozen ***)
Drums


Jim je britský hudebník a hráč na bicí. Je znám z působení v kapelách Mischief, Red Dogs, Magnum (1978-1985), Mean Street Dealers (1979), UFO (1985-1987), Budgie (1986-1988), U.S.I.

Začínal v kapele The Bloomsbury Set, poté se v roce 1984 stal bubeníkem britské prog/pomp/AOR kapely Magnum, kde nahradil Kex Gorina. Zůstal s nimi až do vydání alba "On A Storytellers Night" v roce 1985.

V letech 1985-1986 byl také bubeníkem rockové skupiny UFO. Objevil se také v řadách kapely Budgie (1986-1988). Zahrál si také s Tom Walker Trio v the Chichester Inn.

Členové Paul Gray
(celým jménem Paul Murray Granville Gray)
(Narozen 1. srpna 1958, Leigh-on-Sea, England)
Bass


Paul Gray je anglický rockový hudebník, který je znám především hraním s kapelami Eddie and the Hot Rods, UFO a The Damned.

Paul Gray se narodil a vyrůstal v Leigh-on-Sea. Koncert Hawkwind, kterého se zúčastnil, jej inspiroval k tomu, aby se začal učit hrát na basovou kytaru už ve věku 13 let. Jeho první koncert byl na škole, bylo mu 13, asi rok poté, co jsem dostal svoji první basu. Hrál se školním orchestrem nějaký ošemetný rock napsaný učitelem hudby. Bylo to vlastně to nejtěžší, co kdy musel hrát! Učitel napsal všechny basové party v notách a to pro něj znamenalo, že se všechno naučil podle sluchu a předstíral, že čte noty. V podstatě Poté udělal jeden koncert v klubu přístavních dělníků v Tilbury v Essexu s partou starších kluků, kdy si zahráli "Black Magic Woman" od Santany a "Hey Joe" od Hendrixe. Většinu času pak trávil jako basista v ložnici, Black Sabbath, Hawkwind, dokud jsem v červnu neodpověděl na inzerát Eddie a The Hot Rods v Southend Evening Echo, po kterém se připojil se k Eddie and The Hot Rods jako basista. Jeden měsíc byl šestnáctiletým školákem, další měsíc už byl v kapele Eddie and The Hot Rods.

V době, kdy se připojil, odehráli jen několik místních koncertů a o pět měsíců později nadchli Londýn a uzavřeli s Island Records smlouvu. Kapela měla na konci 70. let několik hitových singlů a alb, včetně "Do Anything You Wanna Do". Během spolupráce s Eddiem a Hot Rods také nahrával baskytaru pro Larry Wallise, Roba Tynera a Johnny Thunderse, také působil jako dočasný basista v kapele The Members. Na začátku roku 1980 po odchodu Graeme Douglase opustil Gray Eddie and The Hot Rods, přijal nabídku zpěváka a kytaristy Captaina Sensible a bubeníka Rata Scabiese, aby se přidal k punk rockové kapele The Damned, kde nahradil bývalého basistu Algy Warda. Gray přispěl k studiovým albům "The Black Album" (1980) a "Strawberries" (1982), "Live At Shepperton", stejně jako k mnoha singlům a EP "Friday 13th". Třenice v kapele však vedly k Grayovu odchodu v únoru 1983.

Krátce nato se připojil k UFO, když se znal s jejich kytaristou Paulem Chapmanem. Oba dva totiž bydleli v Cardiffu a scházeli se ve stejných hospodách. S UFO zůstal až do jejich rozdělení v roce 1987. Nahrál s nimi album "Misdemeanor" (1985) a EP "Ain't Misbehavin" (1988). Objevil se také na některých živých nahrávkách vydaných později.

V roce 1989, po krátkém působení v Heavy Load, Fastway a s Andrewem Ridgeleyem, se Gray vrátil k The Damned, zdánlivě kvůli jednorázovému turné po Velké Británii, USA a Japonsku. Toto turné spojilo Graye s Captain Sensible a oba pracovali společně na sólovém materiálu Sensibleho a také na společných turné. Tato skupina vedená Sensiblem se krátce vyvinula v další reunion The Damned, přičemž Gray současně reformoval Eddie and The Hot Rods pro jedno album "Gasoline Days", na kterém se podílel při psaní písní, album doprovázelo několik turné po Velké Británii a Německu.

Mezi těmito významnými projekty hrál také na basu s Canvey Island Allstars a René Bergem a začal produkovat místní kapely.

Poté ale u něj nastal problém se silným ušním šelestem a hyperakusí (zvýšenou citlivosti na hluk), které přerušily jeho živé hudební aktivity. Gray se tak stal Lead Tutorem pro Community Music Wales, což je charita se sídlem v Cardiffu zaměřená na pomoc mladým kapelám na různých národních a mezinárodních projektech v letech 1995 až 2004. V roce 1997 Gray zformoval Mischief s Alanem Lee Shawem, studiový projekt, který mu umožňoval psát a nahrávat, aniž by si dále poškodil sluch hraním naživo. V roce 1998 se objevil po boku Barryho Masterse z Eddie and The Hot Rods v Identity Parade, sérii britské komediální panelové show Never Mind the Buzzcocks. V roce 2005 nastoupil na pozici regionálního důstojníka pro Wales a jihozápadní Anglii (Regional Officer, Wales & Southwest England) pro Britskou unii hudebníků (British Musicians' Union).

Gray se znovu sešel s Captainem Sensible v roce 2013 a vytvořili psychedelickou rockovou kapelu The Sensible Gray Cells s bubeníkem Antem Thickettem. Po vydání debutového alba "A Postcard From Britain" byla Grayovi diagnostikována rakovinou hrdla a musel zrušit všechny nezávazné plány na návrat k hraní živé hudby. Od té doby se léčil.

Dne 27. února 2014 se Gray připojil k původnímu týmu Hot Rods Barrie Masters, Stevovi Nicolovi a Graeme Douglasovi na jevišti The Oysterfleet na ostrově Canvey, kde hráli na počest zesnulého Davea Higgsa, zakládajícího člena kapely. Gray se k připojil v roce 2017 k Professor and the Madman, bočnímu projektu bývalého bubeníka skupiny Dama Scabiese, a objevil se na jejich albech "Disintegrate Me" a "Live At The Hundred Club". V září 2017 se Gray vrátil k The Damned po odchodu Stu Westa, nahrával album "Evil Spirits" a poprvé za téměř 15 let se vrátil na turné na plný úvazek. Gray se objevil na jevišti závěrečné show Eddie and The Hot Rods v dubnu 2019 v Professor and the Madman po boku zakládajících členů Barryho Masterse, Graeme Douglase a Steva Nicoly. V roce 2020 The Damned i The Sensible Gray Cells vydali nový materiál, který zahrnuje první Grayovo vokální vystoupení na téma "What's The Point Of Andrew? EP The z roku 2020 "The Rockfield Files" obsahovalo dvě skladby napsané Grayem, nazývaly se "Manipulator" a "The Spider & The Fly". Během pandemie COVID-19 Gray otevřel Paul Gray Bass Online, web nabízející služby jako dtudiový basista nahrávajícím umělcům.

Členové
(znam také jako Atomik Tommy M)
(Narozen ***, Yokohama, Japan)
Guitars


Tommy McClendon, známý také pod uměleckým jménem Atomik Tommy M, je americký hudebník japonského původu, je hlavně nejznámější pro svoji spolupráci s kapelou UFO v letech 1984-1988, alepůsobil také v kapelách Deep Water, Thundewig a Soul Motor. Mezi jeho rané hudební vlivy patří The Beatles, The Lovin 'Spoonful, Mance Lipscomb a Paul Butterfield.

McClendon se narodil v Jokohamě v Japonsku a přestěhoval se do Stocktonu v Kalifornii, když mu bylo 10 let. Tento multiinstrumentalista měl hudbu v krvi již odmalička, když se začal učit na housle ve věku 5 let, na klavír v 10 letech a na kytaru ve 13 letech. Ve 14 letech napsal a nahrál svou první píseň. První skupina McClendona vznikla, když mu bylo 15 let, v ní zpíval a hrál na sólovou kytaru, jeho bratr Dan hrál na baskytaru. Studia na Stockton Lincoln High School dokončil v roce 1972.

McClendon účinkoval v několika různých kapelách, než se stal členem UFO. Tommy a Dan založili svoji první "skutečnou" kapelu Deep Water. Tehdy bylo pro kapela spousta místních míst k hraní. Školní tancovačky, příležitostné domácí večírky atd. Začali si získávat pověst svými hlasitými koncerty a pro okázalou pyrotechniku. Na Danovo naléhání Tommy zničil basu svého bratra ve "Who stylu" při předskakování Tower of Power.

Thunderwing vzniklo v roce 1972 jako power trio, které míchalo kytarové rockové styly Jimiho Hendrixe a Robina Trowera naplněné britskými třpytivými rockovými zvuky Mott the Hoople, Slade a Davida Bowieho. Kapela se změnila z tria kvintet a poté na kvartet, zatímco si získala popularitu. V původním studiu Tommyho a Dana bylo nahráno několik originálních demo skladeb. Tato kapela druhá i inspirací pro jeho umělecké jméno "Atomik Tommy M". Po rozpuštění Thunderwing se Tommy začal soustřeďovat na psaní písní s ohledem na sólový projekt. Během této doby byl Tommy také schopen pracovat na několika jedinečných projektech, jako je překlad textů pro japonskou metalovou kapelu Loudness.

V době, kdy pomáhal propagovat kapelu Loudness, se Tommy spojil s Mikem Varneym, což vedlo k vystoupení v časopise Guitar Player a ke konkurzu s Philem Moggem z UFO. Než se McClendon připojil k UFO, skupina se po neúspěšném turné na podporu "Making Contact" rozpadla. Phil Mogg strávil nějaký čas v Los Angeles, kde kontaktoval přes Mike Varneyho McClendona a požádal jej, aby vstoupil do nové kapely. Na konci roku 1983 se Tommy přestěhoval do Anglie a začal psát písně s Philem a basistou Paulem Grayem. Nakonec to vedlo k reformaci značky UFO a v roce 1985 vydali desku "Misdemeanor". S McClendonem rovněž vydali v roce 1988 EP album "Ain't Misbehavin".

Po odchodu z UFO a návratu z Anglie hrál Tommy s řadou místních kapel a poté se připojil k Soul Motor s dlouholetým přítelem Brianem Wheatem, bývalým basistou kapely Tesla. Nahráli společně tři alba a v roce 1999 koncertovali po USA. Tommy v průběhu let vystupoval a nahrával s mnoha umělci, včetně Bobbyho Womacka, Franka Hannona a Tommyho Tutoneho. Věnoval se také studiové práci v USA a Velké Británii. Většinou donedávna působil ve skupině When We Become Kings, která se rozpadla v roce 2017. Různé další projekty přicházejí a odcházejí a Tommy se rozhodl, že je čas vrátit se ke svým kořenům a obnovil Thunderwing. V poslední době McClendon vyučuje hru na kytaru v The Music Box v Lodi v Kalifornii.

Členové Robbie France
(Narozen 5. prosince 1959, Sheffield, England, United Kingdom,
zemřel 14. ledna 2012, Mazarrón, Spain)
Drums


Robbie France byl anglický bubeník, hudební producent, aranžér, novinář, hudební pedagog a hlasatel. Je také znám ze svého působení v kapelách Diamond Head (1983-1985), UFO (1984-1985) a Wishbone Ash (1990) či Skunk Anansie (1994-1995) a Alphaville (1995-997).

France se narodil v Sheffieldu a přestěhoval se do Austrálie v březnu 1972. Studoval na Národní akademii National Academy of Rudimentary Drummers of Australia do roku 1974 u lektora Harryho Leblera. V 15 letech začal učit na Australské hudební akademii (1974-1975). Během doby, kdy žil a cestoval po Austrálii, France založil jazz-fusion skupinu Carnival, která vystupovala na jazzovém festivalu v Oz a podporovala Johna McLaughlina. Spolupracoval se Steviem Wrightem z Easybeat, Martym Rhonem, Timem Gazeem a dalšími významnými australskými umělci. Nashromáždil přes 1 000 televizních, rozhlasových a reklamních záznamů, včetně osmi dokumentů a čtyř filmových partitur, včetně "Band On The Run", jednoho z nejúspěšnějších surfingových filmů, jaký kdy byl natočen.

France opustil Austrálii v roce 1982, aby se vrátil zpátky do Anglie. Tam v následujícím roce připojil ke kapele Diamond Head. Jako součást hnutí NWOBHM vystoupili na Castle Donington Monsters of Rock, poté nahráli své třetí album "Canterbury". Podílel se na hitu "Making Music". Navzdory hořkému konci Diamond Head neměl France nic jiného než dobré vzpomínky na členy kapely Seana Harrise a Briana Tatlera. France uvedl: "Byl jsem zelenáč, naivní kluk z Brisbane, který byl najednou na pódiu před 90 000 lidmi, kteří horovali za metal... dostali nás", s odkazem na nový zvuk Diamond Head, odrážející se ve skladbách na "Canterbury". Špatně vedení a zdánlivě se pohybující mezi žánry hudby v té době se Diamond Head zhroutili a rozdělili.

V tomto období byl France vnímán již jako mimořádný hráč. Vystupoval na první drum clinic tří headlinerů se Simonem Phillipsem a Stevem Whiteem, spolupracoval s C.E.O. v Motown UK, s All Star Quintet Ivana Chandlera po boku Andyho Hamiltona. V kvintetu byli také Spike Edney a Mike Ashley. Hrál na různých místech po celém Londýně, včetně svatební hostiny Nicka Rhodese. V roce 1984 France koncertoval s kapelou UFO, kde n ahradil zakládajícího Andyho Parkera.

Po odchodu z UFO v roce 1985 založil One Nation s Kipperem (nyní Stingův producent). France uvedl: "Kipper je skutečný génius. To je v našem podnikání tak přehnané klišé, ale u Kipa bylo jasné, že věděl, že je zvláštní, a nakonec všem dokázal, že měl pravdu. Miloval jsem jejh tehdy... a stále miluji". Společně spolupracovali ve studiu Tonyho Viscontiho v londýnském Soho na báječné řadě nahrávek. One Nation vedení Bill Lawriem, známou postavou v hudebním průmyslu. Ale krize nastala, když byla Franceho manželka Annette požádána, aby opustila One Nation, a on byl nucen odejít s ní. France již nyní také vyučoval na drums clinic, obvykle jménem společnosti vyrábějící činely Avedis Zildjian.

Založil výukový ateliér v Kingstonu nad Temží, kde pracoval s hudebníky jako jsou Gary O'Toole, Hugo Degenhardt, Gary Wallis, Mike And The Mechanics, Power Station, 10CC, Jean Michel Jarre, The Style Council, Gary Ferguson, Mark Price, Tim Burgess, koncertoval po Evropě a Velké Británii jako předskokan s Ellis, Beggs & Howard. France začal psát pro časopisy v Austrálii už ve věku patnácti let. V průběhu roku 1987 pak zahájil měsíční sloupek pro britský bubenícký časopis Rhythm. V roce 1987 se France připojil ke skupině Ellis, Beggs & Howard (E.B.H.), jejíž první singl "Big Bubbles No Troubles" získal cenu Diamond Award pro nejlepší novou skupinu.

V této době byla France požádán, aby doplnil bubeníka Franka Tontoha s jazzovým saxofonistou Jeanem Toussaintem. Když se Jean sešel na otevřeném pódiu zvaném The Soho Jazz Shack, požádal France, aby s ním hrál trvaleji, protože (Toussaint) měl v neděli odpoledne pravidelný slot v klubu Dingwalls v Camden Town.

Po působení s E.B.H. se v roce 1990 France připojil k Wishbone Ash, s nímž cestoval a zahájil nahrávání alba "Strange Affair". Došlo však k rozepři mezi Francem a basistou Wishbone Ash Martinem Turnerem, což mělo za následek vyloučení France z kapely. Na jeho místo nastoupil Ray Weston, který byl jedním z jeho studentů. Poté se připojil ke kapele Pleasure labelu Anxious Records na turné jako předskokan pro Eurythmics. Do této doby se však France cítil příliš vyčerpan na to, aby se zavázal k dalšímu turné nebo nahrávání.

V roce 1991 po spolupráci se Simonem Ellisem (East 17, D:Ream, S Club 7) a dalšími, na scénách pro jeho populární drum clinic, se France vrátil do Austrálie, aby vytvořil sólový jazzový projekt The Gab. Jejich první album věnované volně na počest jazzových velikánů Elvina Jonese a Johna Coltranea, bylo nahráno v EMI Studio 301 v červenci 1993. V roce 1994 se vrátil do Londýna, zdánlivě na podporu sólového projektu, kde se stal zakládajícím členem Skunk Anansie a nahrál a koprodukoval jejich debutové album "Paranoid & Sunburnt". Byl spoluautorem hitové skladby "Weak", kterou od té doby jako cover využil i Rod Stewart. S Björk také nahrál B-stranu singlu "Army Of Me". France opustil Skunk Anansie v roce 1995 a další den se připojil k německé skupině Alphaville. Koncertoval a nahrával s Alphaville až do nehody, při níž si zpřetrhal Achillovu šlachu. Žil v Polsku více než dva roky, vedl svůj vlastní rozhlasový program a vystupoval v různých TV pořadech. V roce 1998 se přestěhoval do španělského Mazarronu, kde se soustředil na psaní svého prvního románu. Se svým partnerem Timem Oldfieldem provozoval Pulpo Negro Records, Publishing Pulpo Negro, Pulpo Negro Studios, GCBC Productions až do roku 2004. Produkoval oceňované španělské kapely Second, Renochild a Blue Aliens Temple, stejně jako Screw Coco. Také produkoval, psal a zařizoval londýnského umělce Kekeho. France v posledním desetiletí vysílal ve Španělsku v řadě různých rozhlasových stanic, včetně Costa Calida International a TKO Gold. Jeho posledním zájmem byl návrat k rozhlasovému vysílání pro Real Radio 95.6 FM v Torrevieji na pobřeží Costa Blanca a One Radio Spain na pobřeží Costa Calida, kde poskytoval simultánní vysílání mezi oběma Costas. První Frenceho "Six Degrees South" vyšeldne 7. prosince 2011.

France zemřel 14. ledna 2012 ve Španělsku poté, co mu údajně praskla aorta. Bylo mu 52 let.

Členové
(celým jménem Paul William "Tonka" Chapman)
(Narozen 9. května/června 1954, Cardiff, Glamorganshire, South Wales,
zemřel 9. června 2020)
Bass


Paul Chapman je velššský kytarista. Svou kariéru zahájil koncem šedesátých let v různých lokálních skupinách. Chapmanovou první pozoruhodnou kapelou byli welští Universe. V prosinci 1971 nahradil Garyho Moorea na postu kytaristy v kapele Skid Row. Jeho funkční období bylo poměrně krátké a trvalo pouze od prosince 1971 do července 1972, kdy se kapela rozpadla. V té době byli Skid Row (ne ti mnohem pozdější se Sebastianem Bachem) mocným triem, kde se představili také zakládající členové Brendan „Brush“ Shiels (basa, zpěv) a bubeník Noel "Nollaig" Bridgeman. Skid Row vznikli poprvé v roce 1967, 16-letý Gary Moore se připojil v polovině roku 1968 a na jejich prvním singlu "New places, Old Faces" (1969) si také zazpíval budoucí lídr Thin Lizzy Phil Lynott. Později téhož roku Shiels vyloučil Lynotta ze sestavy. Jako náhradu mu Shiels dal basovou kytaru a naučil Lynotta hrát na basu. Po záskoku s kapelou Orphanage s budoucím bubeníkem Thin Lizzy Brianem Downeym Lynott pokračoval s Thin Lizzy jako baskytarista a zpěvák. V době, kdy se k nim Chapman připojil, vydali Skid Row již dvě alba s Garym Moorem "Skid" (listopad 1970) a "34 Hours" (1971). Ve skutečnosti tři alba, pokud se vezmou v úvahu i nahrávky z prosince 1969, které CBS vydala jako bezejmenný debut v květnu 1970. Bylo však rychle staženo z oběhu, když bylo rozhodnuto znovu nahrát určité písně a přidat nový materiál pod názvem "Skid". Následovník "34 Hours" byl také zaznamenáno na podzim roku 1971, ale Moore opustil kapelu v prosinci 1971. Chapman přehrál Mooreovy kytarové stopy na nikdy nevydaném albu. Původní nahrávky představující Garyho Moora byly nakonec vydány v roce 1990 jako "Gary Moore/Brush Shiels/Noel Bridgeman".

Než se Paul Chapman stal kytaristou kapely na plný úvazek, Garyho Moora dočasně nahradil původní kytarista Thin Lizzy Eric Bell. Když nakonec po silvestrovském koncertu v roce 1973 opustil Thin Lizzy, byl sám Eric Bell nahrazen Garym Moorem. Moore zůstal až do dubna 1974 a nahrál verzi "Still In Love With You", která byla zahrnuta na "Nightlife" z roku 1974. Klasická sestava skupiny Thin Lizzy s Brianem Robertsonem a Scottem Gorhamem, kteří hráli na dalších skladbách "Nightlife" vznikla až po turné po Německu v květnu 1974, které Thin Lizzy rozšířili o kytaristy Johna Canna (ex-Atomic Rooster, Hard Stuff) a Andy Geea (ex-Peter Bardens, Ellis). Když byl osud kapely nejistý, Chapman opustil Skid Row v červenci 1972. Skid Row se pak nakonec zreformovali v roce 1973 a pokračoval až do roku 1979. Živé album s dvojitým diskem "Alive And Kickin" vyšlo v roce 1976 a obsahovalo titulní písně. Shiels, zdánlivě zahořklý kvůli tomu, že jiná skupina je mnohem úspěšnější při používání stejného jména, vytvořil v roce 2012 nové album jako Skid Row s názvem "Bon Jovi Never Rang Me". Ať tak či onak, Chapman opustil Skid Row a pokračoval dále s kapelou Kimla Taz, s níž od prosince 1972 do května 1974 působil jako kytarista.

Do širšího povědomí hudebních příznivců se Chapman dostal až v kapele UFO. Chapman se poprvé připojil k UFO v roce 1974 jako druhý kytarista, který vylepšil jejich živý zvuk poté, co odpověděl na inzerát v britském hudebním magazínu Melody Maker. Zúčastnil se konkurzu v divadle Unity Theatre v Londýně. Přestože Chapman během tohoto období nenahrál album, připojil se včas a vydal se na turné a propagaci alba "Phenomenon". S kapelou jej však lze slyšet na několika skladbách na albu živých nahrávek BBC, které vyšlo retrospektivně. V lednu 1975 opustil UFO poprvé kvůli osobním rozdílům s kapelou a pokračoval ve formování Lone Star, kde zůstal až do června 1978.


Lone Star byla velšská hard rocková skupina založená v Cardiffu v roce 1975. Prvotní sestavu tvořili bývalí členové kapely Iona Kenny Driscoll a Tony Smith, dva členové, kteří byli autory veškerého původního materiálu pro eponymní albový debut. Album "Lone Star" (srpen 1976) otevírá cover klasiky "She Said She Said“ z "Revolver" od Beatles z roku 1966. Chapman se přidal v době, kdy byl debut nahráván ve studiích Coperhagen's Sweet Silence, kde je produkoval Roy Thomas Baker (Queen, Free, Nazareth, Hawkwind a dánští Gasolin). Album doprovázelo britské turné s Tedem Nugentem, kolegou z labelu CBS. Kenny Driscoll opustil Lone Star v roce 1977 a byl nahrazen 20-letým Johnem Slomanem (ex-Trapper). Druhé album "Firing On All Six" produkoval Gary Lyons a vyšlo v srpnu 1977. Kapela poté koncertovala s Frankem Marinem a Mahogany Rush později téhož roku, ale také pauzírovala po dobu, kdy byl Chapman požádán o nahrazení Michaela Schenkera během amerického turné UFO s Rush. Po návratu Chapmana začala skupina připravovat a předvádět materiál pro navrhované třetí album. Lone Star se ale na konci roku 1978 rozpadli, když Paul Chapman odešel natrvalo obsadit místo Michaela Schenkera v UFO, než mohlo být třetí album dokončeno.

V roce 1977 vystřídal Michaela Schenkera v UFO, když byli na turné s Rush ve Spojených státech během jedné z absencí německého kytaristy. Po turné znovu pokračoval s Lone Star, k UFO se Chapman vrátil později až v prosinci 1978 na plný úvazek poté, co se Schenker a UFO rozešli. Do této doby byly UFO mezinárodním úspěchem a chystaly se vydat své živé album "Strangers In The Night", které by ještě více zviditelnilo jejich profil. Chapman je na albu uznáván. Chapman nahrál své první album s UFO "No Place To Run" s bývalým producentem Beatles Georgem Martinem a bylo vydáno v lednu 1980. UFO podnikli turné na jeho propagaci, které vyvrcholilo výprodanými pěti večery v londýnském Hammersmith Odeon. Chapman zůstal v UFO až do roku 1983 a hrál na dalších třech albech "The Wild, The Willing And The Innocent" (1981), "Mechanix" (1982) a "Making Contact" (19873). V roce 1983, po četných změnách v sestavě, se UFO rozhodli pro rozlučkové turné, třebaže se následující rok reformovali. UFO vydal kompilační album později ten rok obsahující písně představovat různé jejich členů v jiných kapelách. Chapman byl zastoupen písní Lone Star. Album bylo doplněno několika písněmi nahranými živě na rozlučkovém turné.

Poté, co roce 1983 oznámili členové formace UFO rozpad, přestěhoval se Chapman na Floridu, kde založil nakrátko novou kapelu DOA. Později se spojil s bývalým členem kapely UFO Peteem Wayem a založil skupinu Waysted, se kterou nahrál alba "The Good The Bad The Waysted" a "Save Your Prayers". Poté Chapman v roce 1993 založil Ghost (nikoli pozdější švédská skupina), v jejímž čele stál další Velšan Carl Sentance (ex- Persian Risk, Geezer Butler Band). Carl Sentance se stal v roce 2015 zpěvákem Nazareth. V roce 1993 byl Chapman uvažován jako kytarista reformovaných UFO, ale místo něj se do kapely vrátil Michael Schenker.

Později zde také otevřel vlastní nahrávací studio. Chapman vydal album "Anthology Volume One" na svém vlastním labelu Paul Chapman Enterprises, které pokrývalo jeho kariéru od Lone Star až po Ghost. Sólová instrumentální skladba "The Bells Of Berlin" se objevila jako součást archivu Waysted kolekce "Your Prayers Are Saved" z prosince 2000. Zahrál si na tribut albu Nazareth vydaném v roce 2001 pojmenované "Another Hair Of The Dog", a to ve skladbách "This Flight Tonight" a "Let Me Be Your Dog". Jeho další spolupráci bylo na konci roku 2002 hostování s novým projektem bývalého kytaristy Virgin Steele Jackem Starrem nazvaném Jack Starr and The Guardians of The Flame pro album "Under A Savage Sky" z února 2003. V návaznosti na to Chapman a Pete Way reformovali Waysted spolu s originálním zpěvákem Finem. Po dokončení nového alba však Chapman v listopadu 2004 odstoupil z kapely.

Chapman poté pokračoval v založení nové skupiny PCP (Paul Chapman Project), která má stále připravované utajené album, spolu s knihou, kterou napsal pod názvem "Tonka Tales". Chapman vyučoval hudbu ve svém vlastním studia v Palm Bay na Floridě. V květnu 2006 oznámil, že plánuje přehrávat klasické UFO písně. Získal pomoc Robina McAuleye, který zpíval ve verzích "No Place To Run", "Wild, Willing & Innocent" a "The Writer" v Garudio Studios v Palm Bay. V červenci 2006 se Chapman připojil k americké jižanské rockové skupině Gator Country, což bylo uskupení veteránů z Molly Hatchet. Chapman si zahrál na jejich albu "Live" z roku 2008.

V roce 2015 se Chapman vydal na 10-týdenní turné po USA se švédskou kapelou Killer Bee s kanadským zpěvákem a zahrál si také na jejich albu "Eye In The Sky". Chapman pak opět vyučoval hudbu face to face ve svém studiu v centru Melbourne na Floridě.

Paul Chapman zemřel v úterý 9. června 2020 odpoledne v den svých šestašedesátých narozenin. Svou působivou hudební stopu zanechal zejména v kapele UFO, ale také ve formacích Skid Row, Waysted, Lone Star či Gator Country.

O úmrtí velšského muzikanta přezdívaného Tonka informoval prostřednictvím sociálních sítí jeho syn. "Byl to geniální, energický, milující a bezstarostný člověk, první chlap, kterého jsem kdy miloval. Všichni, kteří jej znali, jej měli rádi. Ne, ZBOŽŇOVALI jej. Cením si vašich modliteb, celá rodina teď truchlí nad jeho ztrátou a vše si teprveme srovnáváme. Miluju tě, táto. Strašně moc."


Chapmanova manželka Debby zemřela v roce 2018. Paul Chapman po sobě zanechal syny, dceru, devět vnuků a dvě vnučky. Byl bratrancem kolegy z jiho-waleského hudebníka Davea Edmundse.

Členové
(Narozen 19. března 1953, Buffalo, New York, United States)
(celým jménem William "Billy" Sheehan)
Bass (The Winery Dogs, Mr. Big, ex-David Lee Roth)


Billy Sheehan je americký baskytarista známý ze svého působení v kapelách Talas, jako člen doprovodných skupin Steve Vaie a Davida Lee Rotha, krátce člen UFO, jako člen Mr. Big, Niacin a The Winery Dogs. Jeho poslední kapelou jsou SONS OF APOLLO, nová supergroup složená z bývalých členů Dream Theater, Mr. Big, Guns 'N Roses a Journey.

Sheehan vyhrál celkem pětkrát anketu čtenářů "Best Rock Bass Player" časopisu Guitar Player za svůj "sólový basový" styl. Sheehanův repertoár zahrnuje využívání chording, dvouruční tapping, pravoruký "tříprstý picking" a řízenou zpětnou vazbu. Billy Sheehan má signovaný model baskytary od značky Yamaha ATTITUDE LIMITED 3.

     Více na adrese: Billy Sheehan

Členové Neil Carter
(celým jménem Neil Andrew Carter)
(Narozen 11. května 1958, Bedfont, Middlesex, England)
Keyboards, Guitar, Clarinet, Saxophone


Neil Carter je anglický hudebník, který během své kariéry pracoval v různých žánrech.

Narodil se v západním Londýně v roce 1958 a má bratra Alana, který je o pár let starší. Ještě v raném věku začal hrát na klavír a klarinet, ale jednoho dne mu někdo omylem dal basovou kytaru a bylo to! S jeho obvyklým nadšením se rychle naučil hrát jak na basu, tak na šest strun, hlavně hraním podle desek Davida Bowieho, Deep Purple a T.Rex a ve čtrnácti letech už byl ve své první kapele. V 16 letech opustil školu a šel do práce... což trvalo necelé dva roky, ale do té doby se připojil k poloprofesionální kapele Wilder jako zpěvák a uskutečnili mnoho koncertů po Velké Británii, včetně podpory kapel jako Jam a Smokie. Jako klasicky vycvičený se v 17 letech stal profesionálním rockovým hudebníkem a zpočátku měl první "mainstreamovou" zkušenost s písničkářem Gilbertem O'Sullivanem. Byli to však Wilder, se kterými zaznamenal první profesionální práci, když Gilbert O’Sullivan vzal v roce 1978 celou kapelu jako doprovodnou skupinu. Neil i když byl zpěvákem, nakonec pro něj našli i flétnu, saxofon, kytaru a klávesy a vzhledem k tomu, že byli na jevišti jen 45 minut, byl docela zaneprázdněný!

V roce 1978 obešel mnoho konkurzů, na zadních stránkách Melody Maker byly četné reklamy, většinou pro profesionální kapely. A pak jednoho dne uviděl v oznamovacím sloupci Sounds malý úryvek, který říkal, že Brian Robertson a Jimmy Bain hledají druhého kytaristu, mladého dychtivého a čerstvého, který by dokončil sestavu jejich nové kapely Wild Horses. Takže 23. srpna 1978 odjel na konkurz do Londýna se dvěma hlavními muži a bubeníkem, kterým byl v té době Kenny Jones. Šlo to velmi dobře a Neil dostal práci, i když v době, kdy odehráli jejich první koncert, Kenny odešel a Dixie Lee, pozdě Lone Star jej nahradili. Nakonec i on odešl a přišel Clive Edwards. S kapelou Wild Horses natočil v roce 1980 album "Wild Horses".

V roce 1980, když byl stále více unavován v Horses, byl Paul Raymond "vystěhován" z UFO. Následně jej Phil Collen představil skupině a bylo uspořádán konkurz. Naučil se několik písniček, třeba jako "Lights Out" v místnosti v Hammersmith Odeon, když byl na turné s Horses podporujícím Teda Nugenta a absolvoval s nimi zkoušku. Neil hrál přesně to, co Paul (klávesy, kytara a doprovodné vokály), takže se celkem přirozeně zařadil do sestavy. Přitom až do konkurzu nikdy neviděl Hammondovy varhany zblízka, takže si během prvních týdnů raději "blufoval". Měl krátký čas na to, abych se naučil celý set před jejich prvním mini turné se třemi koncerty, na třetím byli hlavní hvězdou Reading Festival v sobotu večer!. Připojil se přímo k nahrávání alba "The Wild, The Willing And The Innocent" a jeho příspěvkem na albu byly většinou doprovodné vokály a nechvalně známé saxofony ve skladbě "Lonely Heart". Poté následovalo turné po Velké Británii a velké turné po USA s Cheap Trick. Byla to jeho první zkušenost se „stadionovým rockem“ a UFO byli v této pozici opravdu nejlepší. V UFO působil v letech 1981 až 1983 a zahrál si na albech "The Wild, The Willing And The Innocent“, „Mechanix" a "Making Contact". Album "Mechanix" přineslo jeho první skladatelské pokusy.

V roce 1983, když se UFO rozpadli, byl Neil pozván, aby si zahrál s Garym Moorem, který budoval sólovou kariéru a byl toho léta na turné s Ianem Paiceem, Neilem Murrayem a Donem Aireym. Don tehdy nemohl odjet na turné po USA, kde otevírali pro Def Leppard, takže rychle potřebovali náhradu. Gary experimentoval s sólovými zpěváky, ale spíše toužil mít všestranného čtvrtého člena, který by se dokázal přizpůsobit písním. S Garym se setkal, když jsem ještě v Horses, Neilovi vždycky připadal trochu vzdálený, ale práce s ním byla vždy potěšením. Je mu přičítáno, že je spoluautorem řady písní Garyho Moora, včetně celosvětového hitu "Empty Rooms". V té době také hráli na velkých festivalech s Queen v Německu a Švédsku. Během turné se odehrála spousta zvukových testů obsahujících "bluesové jakování", kterých se Neil nikdy moc nezúčastnil, tehdy Gary formuloval myšlenku udělat své bluesové album. Turné tehdy skončilo v Edinburghu v květnu 1989 a to bylo naposledy, co si zahrál s Garym na jevišti.

Ve 30 letech opustil rockový svět a pokračoval v jiné linii své kariéry jako učitel hry na dechové nástroje (saxofon a klarinet), kterou vyučoval na Brighton College. Od ledna 1993 zastával rovněž pozici "vedoucí dechových nástrojů a žesťů". Dával individuální lekce na klarinet a saxofon. Byl rovněž dirigentem školní koncertní kapely a školního saxofonového souboru a vedl školní swingovou kapelu.

Ale v říjnu 2009 za ním přišel Gary, se kterým obnovil kontakt, když se přestěhoval do Brightonu, s nápadem udělat album "Celtic Rock" a turné s novou kapelou hrající rockové "hity". V roce 2010 tak došlo k neočekávanému návratu k rocku s Garym Moorem. Vyšel tedy na pódium s Garym v Trondheimu, téměř 21 let od posledního koncertu v roce 1989. Následovaly koncerty v létě a turné po Ukrajině a Rusku s posledním koncertem v Moskvě koncem října 2010. Stále měl závazky vůči škole a zkouškové práci, ale podařilo se mu to zvládat. Byly připravovány plány na album a byla rezervována další data, když tragicky Gary zemřel ve Španělsku 6. února 2011.

Neil opustil Brighton College v červnu 2014, aby se přestěhoval dolů do svého domova na Lanzarote. Ve své práci pokračoval jako zkoušející pro ABRSM (Associated Board of the Royal Schools of Music), což je zkušební komise a registrovaná charita se sídlem v Londýně v Anglii, která poskytuje zkoušky z hudby v centrech po celém světě.

Dne 30. dubna 2019 bylo oznámeno, že se vrátí na UFO na turné "Last Orders", po smrti Paula Raymonda a Paula nahradí Neil. Turné začalo v červnu 2019 v Německu koncerty a festivalovými vystoupeními. Očekává se, že po oncertech v USA na podzim 2019 se v roce 2020 uskuteční několik koncertů jako pokračování závěrečného turné kapel k 50. výročí.

Členové John Sloman
(celým jménem John Anthony David Sloman)
(Narozen 26. dubna 1957, Cardiff, South Wales, United Kingdom)
Keyboards, Piano, Guitars, Vocals


John Sloman se narodil v Cardiffu v jižním Walesu jako nejstarší ze šesti dětí. Je nejznámějěí jako zpěvák velšské kapely Lone Star v letech 1977-1978 a klasických rockerů Uriah Heep v letech 1979 až 1981.

První Slomanovou kapelou byl místně v Cardiff oblíbený Trapper, než se připojil k Lone Star před jejich druhým albemm "Firing On All Six" z roku 1977, podporované vystoupením Reading Festivalu 26. srpna 1977, vyrazili na turné jako healineři, další turné ještě později téhož roku odehráli s Frankem Marinem & Mahagon Rush. Lone Star se rozpadli, než bylo možné dokončit třetí album poté, co kytarista Paul Chapman odešel, aby získal místo Michaela Schenkera v UFO. Čtyři písně z vysílání BBC se Slomanem, zaznamenané 29. září 1977 na Queen Mary College byly vydány v roce 1994 jako součást BBC Radio One Live In Concert.

Sloman a bubeník Lone Star Dixie Lee spolu s basistou z Trapper Pino Paladinem spojili své síly v kanadském outfitu Pulsar s klávesistou Greggem Dechertem a bývalým kytaristou z Ian Thomas Band Davem Cooperem. Ukázalo by se, že jde o krátkodobé spojení, protože Sloman dostal v roce 1979 nabídku z tábora Uriah Heep, aby převzal mikrofon po Johnu Lawtonovi. Sloman nahrál se skupinou kontroverzní album "Conquest", ale odešel v roce 1981 s odvoláním na "hudební rozdíly" ve směřování kapely. Jako neuvedený hudebník si Sloman také zahrál na klávesy na albu UFO z roku 1981 "The Wild, The Willing And The Innocent".

Po Uriah Heep založil skupinu John Sloman's Badlands a představil se v klubu Marquee, ale nezískal nahrávací smlouvu. V Badlands se představili bývalý bubeník Trapper John Munro, basista Whitesnake Neil Murray, Graeme Pleeth na klávesy a kytarista John Sykes před jeho nástupem k Thin Lizzy (později se sešel s Murrayem ve Whitesnake). Sloman a Murray se připojili ke skupině Garyho Moora, která vyústila v album "Rockin 'Every Night: Live in Japan".

     Více na adrese: John Sloman

Členové Danny Peyronel
(celým jménem Daniel Augusto Peyronel)
(Narozen 15. listopadu 1953, Buenos Aires)
Keyboards, Piano


Danny Peyronel je anglický rockový hudebník argentinského původu, zpěvák, skladatel, hráč na klávesy a producent, který je nejznámější svoji prací v rockových skupinách, jako jsou Heavy Metal Kids a UFO. Je také znám z působení v kapelách The Mickey Finn, Tarzen, The Blue Max, The Mickey Finn, X-UFO a House of X.

Danny získal anglické veřejné školní vzdělání v Buenos Aires. Poté, co od pěti let studoval hru na klavír, teorii a kompozici, dokončil další vynikající hudební studia na Juilliard School v New Yorku. Ačkoli Peyronel vyrůstal po celém světě, včetně Spojených států, považuje Londýn v Anglii za svůj domov.

Danny debutoval u Heavy Metal Kids v londýnském Marquee Clubu v roce 1973. Po nahrání dvou alb a následných turné odešel Peyronel v roce 1975 z Kids, aby se připojil k UFO jako jejich první hráč na klávesy, kde také zpíval harmonické vokály. Peyronel také přispěl k tvorbě písní, např. u "Highway Lady" z alba "No Heavy Petting" (1976). UFO později vydalo živé album z období jeho členství "On With The Action" (1998), která byla nahrávána živě v londýnském The Roundhouse. Jeho písně z tohoto období byly zahrnuty do několika kompilací UFO a vydání EMI "No Heavy Petting". Byla mu připisována úloha iniciátora změny směru kapely, která pokračovala i po jeho odchodu.

Po odchodu z UFO v červenci 1976 po několika turné po USA, Evropě a Velké Británii založil Peyronel vlastní kapelu The Blue Max a nahrál i své vlastní bezejmenné album pro Charisma Records po boku Murray Warda a Rosse Eldera, ačkoli jeho hlavním partnerem byl Robin Millar na kytaru a zpěv. Po velkém turné po Velké Británii opustil Peyronel Anglii a vydal se na smršť psaní, produkce a hostování po celém světě, než se vrátil do Velké Británie. Během této doby napsal titulní skladbu desky Meat Loafa "Midnight At The Lost And Found". Hostoval také v koprodukci živého alba Riff, přední americké hardrockové kapely, kde se spojil s kytaristou Pappem a jeho starším bratrem, bubeníkem Michelem Peyronelem.

Po návratu do Velké Británie napsal Peyronel slova k "Fear, která byla zahrnuta na druhé platinové album Sade "Promise". Podílel se na albu dua Nick Mason z Pink Floyd a Rick Fenn z 10CC "Profiles", kde byl spoluautorem pouze dvou písní s vokály a nazpíval sólový vokál na jedné z nich "Israel", zatímco David Gilmour z Pink Floyd zpíval "Lie For A Lie", která se stala hitem v mnoha zemích.

Peyronel se usadil ve španělském Madridu v roce 1984, kde hostoval na albu "Banzai", metalové skupiny pod vedením Salvadora Domíngueze. Dominguez, Danny Peyronel a jeho bratr Michel začali společně jammovat, až toho vznikla kapela Tarzen, power house hardrocková kapela. Podepsali smlouvu s ATCO Records a koncertovali po USA s Twisted Sister a po Evropě a Jižní Americe sami. Po dvou albech a téměř pěti letech společně se skupina rozpadla. Nyní jsou nahrávky Tarzen k dispozici na CD, poté, co je znovu remasteroval Marco Barusso, jeho velký přítel, kytarista a producent. Peyronel se přestěhoval do Los Angeles, kde se pustil do psaní písní a spolupráce s Desmond Child, Bon Jovi, Aerosmith a Cher. Produkoval také demo pro mladou místní kapelu Razzle, která se později stala celosvětově známou jako Lit.

Poté se Peyronel přestěhoval do italského Milána a zformoval kapelu, aby připravil své debutové sólové album "Make The Monkey Dance", které nahrál a produkoval Marco Barusso a které vyšlo v roce 2005. Mezi zúčastněné hudebníky patřil kytarista Sinergia Luca Verde, basista Max Zaccaro a bubeník Mario Zapparoli. Album obsahovalo i přepracovanou UFO píseň "Highway Lady" a píseň od Meat Loaf "Midnight At The Lost And Found".

Peyronel poté sestavil novou sestavu Heavy Metal Kids, zpíval vokály a skládal. V roce 2003 vydali "Hit The Right Button" znovu s produkcí Marca Barusso, který se ke skupině také připojil.

Na začátku roku 2011 Peyronel podnikl turné po USA, které se shodovalo s velkým novým vydáním "Make The Monkey Dance" u Angel Air Records.

Červen 2011 byl datem zformování kapely X-UFO, superskupiny vytvořené výhradně z UFO a UFO a MSG hostujících členů Laurence Archerem na kytaru a zpěv, Danny Peyronel, Clive Edwards na bicí a Rocky Newton na basu a zpěv. Peyronel převzal roli frontmana a zpěváka, zatímco stále zpracovával krátké klávesové části. Svůj debutový koncert odehráli jako headlineři na "Hard Rock Hell Road Trip Festival" na Ibize a pak se vydali na několik významných vystoupení, například na "Aero Rock Starz Festival" v Bulharsku dne 9. července 2011. Představují své vlastní verze klasického katalogu UFO, přičemž velké procento materiálu se skládá z klasiky UFO napsané členy kapely nebo se spolupodíleli. X-UFO vydali "Vol.1: The Live Files!", živé album nahrané na festivalových vystoupeních po celé Evropě a namíchané v Hannoveru producentem Stevem Mannem.


Tři roky koncertování a nahrávání jako X-UFO vedly k tomu, že kapela našla svou vlastní identitu a udělala "re-branding" změnou názvu na House of X. Dokončili nové album pod vlastním názvem skládající se ze zcela nových písní, s výjimkou výrazně těžší verze klasické balady UFO Dannyho Peyronela "Martian Landscape". House of X měli celosvětové vydání u Escape Music 24. října 2014.

Danny zpívá operu téměř 5 let jako tenorista "spinto". Začal skládat písně se svými přáteli a známými spolupracovníky i individuálně. Také začal hrát na klávesy. Spolupracoval s Richiem Rannem, sólovým kytaristou z kapely Starz_. Danny a Eric Stuart se nedávno připojili na koncertní jam Petera Framptona, který byl producentem prvního Ericova CD. Danny také šel do studia nahrát dvě písně na Cheap Trick Tribute CD s Richiem, Eddiem Ojedou a Frankem Diminem.

Členové

(cekým jménem Bernard John "Bernie" Marsden)
(Narozen 7. května 1951, Buckingham, Buckinghamshire, England)
Guitars


Bernie je anglický hudebník, rockový a bluesový kytarista, který je znám z působení v mnoha kapelách, hlavně však Whitesnake (1978-2008), pro něž byl s Davidem Coverdale spoluautorem mnoha hitů skupiny, jako například "Fool For Your Loving", "Walking In The Shadow Of The Blues", "She's A Woman", "Lovehunter", "Trouble", "Child Of Babylon", "Rough And Ready" a multimilionový prodejní hitparádový hit "Here I Go Again". Zahrál si také s Glenn Cornick's Wild Turkey v roce 1974, Babe Ruth, (1975-76), Paice, Ashton & Lord (1977), Alaska (1984-200), The Snakes, Company Of Snakes & M3 (1998-2007) a dalšími.

Poté, co hrával s místními skupinami pocházejícími z Buckinghamu, založil Bernie ve věku 17 let Skinny Cat. Marsden absolvoval svůj první profesionální koncert s UFO v roce 1972. Poté hrál s Wild Turkey Glenna Cornicka v roce 1973. Pak nastoupil do kapely bubeníka Cozyho Powells nazvané Cozy Powell's Hammer. Už v roce 1975 se připojil k Babe Ruth a hrál na dvou deskách pro Capitol Records "Stealin 'Home" (1975) a "Kid's Stuff" (1976). Během svého působení v Babe Ruth jej Cozy Powell doporučil Jonovi Lordovi, který formoval post Deep Purple kapelu s Ianem Paicem a Tony Ashton "Paice Ashton Lord" v roce 1976.

Paice Ashton Lord byla skupina, kterou po zániku Deep Purple založili Jon Lord a Ian Paice. Třetím členem byl dlouholetý spolupracovník a hráč na klávesové nástroje Tony Ashton. Cosy Powell doporučil Marsdena, kterého si vyzkoušel po boku basisty Paula Martineze. Od kapely se toho očekávalo mnoho, ale po jednom albu a pouhých pěti koncertech se kapela složila během zkoušení v Mnichově na druhé album, ale právě v Mnichově se Marsden poprvé setkal s Davidem Coverdalem.

Během natáčení alba "Malice In Wonderland" s Paice Ashton Lord pracoval Marsden po boku saxofonisty Howieho Caseyho, který doporučil Bernieho, aby se připojil k Wings Paula McCartneyho, ale tato pobídka se nikdy neuskutečnila, protože se ve stejném období zformovali Whitesnake.

Poté, co se rozešli Paice Ashton Lord, v roce 1978 založil Marsden novou kapelu s bývalým zpěvákem Deep Purple Davidem Coverdaleem a kytaristou Micky Moodym. Kapela začínala jako David Coverdale's Whitesnake, z níže se později stali zkráceně Whitesnake. Bernie hrál na prvním EP, prvních pěti albech a živém albu - "Snakebite" (1978), "Trouble" (1978), "Lovehunter" (1979), "Ready & Willing" (1980), "Live In The Heart Of The City" (1980), "Come An' Get It" (1981) a "Saints & Sinners" (1982), spolupracoval na mnoha písněch s Davidem Coverdale a někdy i s Moodym. Marsden a Coverdale v roce 1982 vytvořili hymnu Whitesnake, legendární skladbu "Here I Go Again", píseň, z níž se po celém světě prodalo mnoho milionů výlisků. Oba autoři obdrželi za tuto píseň řadu ocenění. Od roku 2018 bylo písní spočteno 6 milionů rádiových přehrání v USA.

Bernie Marsden vydal během svého působení ve Whitesnake i dvě sólová alba. První "And About Time Too" bylo vydáno v Japonsku na japonském labelu Trash/Trio v roce 1979 a stalo se importem číslo jedna do Velké Británie. EMI Records si brzy vzala práva na album a vydala jej v Evropě krátce před vydáním druhého Bernieho sólového alba "Look At Me Now" v roce 1981. Obě tyto desky byly na etiketě Parlophone, kde v té době byli na pouze Marsden a The Beatles. Jeho sólové relace BBC Friday Rock Show vyšly na CD a představili se na nich David Coverdale a Toto bubeník Simon Phillips. Do vydání jeho "Green and Blues" v roce 1994 se neobjevila žádná další sólová alba. Toto album bylo jeho poctou kytaristům skupiny John Mayall & The Bluesbreakers, která mu umožnila poděkovat Ericu Claptonu, Peteru Greenovi a Micku Taylorovi, ale především Johnovi Mayallovi.

Po svém odchodu z Whitesnake vytvořil Marsden krátkodobou kapelu Bernie Marsden's SOS. Nedlouho poté vznikla Alaska, další skupina Bernieho Marsdena s Robertem Hawthornem na vokály a Richardem Baileyem na klávesy. Alaska před rozpadem vydala dvě melodická rocková alba "Heart Of The Storm" (1984) a "The Pack" (1985). V roce 1986 dal dohromady MGM s bývalými členy Whitesnake Neilem Murrayem a jeho náhradním kytaristou ve Whitesnake Melem Galley. Kapela velmi najrátko zahrnovala také bývalého zpěváka Tota Bobbyho Kimballa. Byly pořízeny nahrávky, ale stále zůstávají nevydané. V roce 1989 se Bernie Marsden sešel s kytaristou Whitesnake Moodym a vytvořili kapelu The Moody Marsden. Nahráli v Norsku akustické živé album s názvem "Live In Hell" a elektrické živé album nahrané v Anglii "Never Turn Our Back On The Blues" s bubeníkem Zakem Starkey. Na turné po Evropě nahráli jedno studiové album s názvem "Real Faith". Další Bernieho štací byli The Company Of Snakes. Jak se ukázalo, jméno bylo trochu zavádějící, protože bývalý zpěvák Bad Company Robert Hart ve skutečnosti s ostatními nahrávku neudělal. Marsden, Moody a Neil Murray s Johnem Lingwoodem hrajícím na bicí se rozhodli pokračovat. Tato kapela nakonec vydala dvojalbum písní Whitesnake s názvem "Here They Go Again" a později vytvořila studiové album s názvem "Burst The Bubble", které zahrnovalo také klávesistu ex-Hammer a Rainbow a nyní člena Deep Purple Dona Aireyho. TCOS skončili a vyvinuli se do M3. Tato vylepšená sestava zahrnovala Bernieho, Moodyho a Murraye, všechny ex-Whitesnake, a bubeníka Jimmyho Copleye, hráče na klávesy Marka Stanwaye a švédského zpěváka Stefana Berggrena. M3 vydali 3CD DVD s názvem "Rough 'n' Ready", které opět obsahuje skladby z jejich odkazu Whitesnake.

Bernie Marsden nahrál dvě CD soundtracky a jeho hudba byla uvedena v mnoha TV pořadech v USA. Produkoval rovněž vlastní dokumentární DVD založené na blues, natočené v Mississippi. Soustředil se na oblast Clarksdale a obsahuje několik úžasných příběhů a hraním, zejména s Jamesem 'Super Chikan' Johnsonem, objevil se v něm i Morgan Freeman, tančící v klubu Ground Zero Club v Clarksdale, zatímco Marsden hraje se svou kapelou. Jeho pokračující fascinace bluesovou hudbou jej vedla k tomu, že produkoval CD "Blues From Harlem" amerického umělce Larryho Johnsona a navázal úzké vztahy s Honey Boy Edwardsem, Johnem Jacksonem a Louisianou Redem, se kterými také hrál.

Do konce tisíciletí produkoval jeho 2CD "Big Boy Blue", sbírku představující Jimmy Copleye, "Big Boy Blue Live", a "Bernie Plays Rory", 2CD z materiálu Rory Gallaghera. Živá akustická nahrávka "Going To My Hometown" byla nahrána v Radcliffe Center v Buckinghamu. Castle Communications vydali definitivní kompilační 2CD s názvem "Blues And Scales", které obsahuje písně téměř všech kapel jeho kariéry.

Hrál na kytaru s Elkie Brooks, zpěvačkou, kterou dlouho obdivoval, s The Diesel Band s Johnem Coghlanem, pracoval v The National Theatre ve dvou Shakespearových inscenacích se sirem Nicholasem Hytnerem, psal pro Joe Bonamassu a hrál s Warrenem Haynesem z kapely Allman Brothers Band, k jehož kapele se připojil na pódiu v Beacon Theatre v New Yorku. Osobním vrcholem jeho dlouhé kariéry bylo hraní na kytaru v Ringo Starr Band na koncertech v Monaku a ve Velké Británii. Jeho inaugurační Guitar Mojo Experience se konal na Arts v Stowe School v Buckinghamshire v letech 2018 a 2019. Třetí Mojo byl naplánováno na červenec 2020.

V letech 2018 a 2019 nahrával rovněž nový materiál pro budoucí vydání. Bernie nadále pokračuje v sólových představeních, zejména na festivalech v Evropě a Velké Británii, připojuje se k Blues Cruises Joe Bonamassy a na podzim roku 2019 se také zúčastnil koncertního vystoupení s albem Whitesnake "Ready And Willing" v plném rozsahu.

Členové Mick Bolton
(celým jménem Michael Bolton)
(Narozen květen 1950, London, England)
Guitars


Mick je britský hudebník a hráč na kytaru. Je nejznámější jako zakládající člen kapely UFO. S kapelou nahrál první dvě alba "UFO 1" (1970) a "Flying" (1971). Po jeho odchodu v roce 1972 už o něm není moc informací. Pouze Andy Parker v jednom rozhovoru uvedl, že s ním spolupracoval.

Před návratem k UFO v Anglii si Andy občas užíval zvláštní jam session se Stevem (Casey), svým dobrým přítelem Colinem Poppletonem a kolegou z UFO Mickem Boltonem. Když byl jejich bubeník vážně nemocn, také krátce působil v místní kapele Jack of Herts. Byli angažováni, aby hráli v mém místním klubu na Queens Jubilee, a pronajímatel se jej zeptal, jestli by pomohl. Andy to udělal to a užíval si to natolik, že s nimi během několika následujících měsíců absolvoval i několik koncertů.

Členové Larry Wallis
(Narozen 19 května 1949, England,
zemřel 19 září 2019)
Guitars


Larry Wallis byl anglický kytarista, skladatel a producent. Je nejznámější jako člen Pink Fairies, UFO a časný člen Motörhead. Byl bratrancem Gary Wallise.Je

V roce 1968 založil kapelu The Entire Sioux Nation s Terry Nolderem na vokály, Timem Taylorem na basu a Paulem Nicholsem na bicí (narozen v roce 1949). Kapela se rozpadla koncem roku 1969. Poté v únoru 1970 Steve Peregrin Took a Mick Farren založili kapelu Shagrat s Wallisem a jeho bývalým spoluhráčem Taylorem ze Sioux Nation Taylorem.

Dříve Take a Farren byli s Twink a přítelkyní Sally "Silver Darling" Melzer ve variantě sestavy Pink Fairies. Twink a Melzer kapelu opustili a na konci ledna 1970 Twink založil Pink Fairies Mark 2 s Farrenovými bývalými spoluhráči z The Deviants, kteří se právě vrátili do Británie poté, když na konci roku 1969 Farrena v Kanadě předtím propustili. Farrena ponechali bez kapely a on se pak objevil v Severní Americe na několik měsíců. Velmi brzy však Farren odešel poté, co vypadl s Tookem.

Shagrat se tak stali přímo Tookovou kapelou. K Wallisovi a Taylorovi se připojil bubeník Phil Lenoir, dříve v Black Cat Bones. Tato sestava nahrála tři skladby ve Strawberry Studios ve Stockportu a odehrála jeden koncert na Phun City Festival v červenci 1970, než Taylor a Lenoir odešli. Took a Wallis pokračovali s bubeníkem Davem Bidwellem a na začátku roku 1971 trio nahrálo čtyři akustické písničky Took. Všech sedm skladeb pak bylo vydáno počátkem 90. let na vinylu v limitovaném vydání a později byly společně zkompilovány na CD "Lone Star" v roce 2001 japonským labelem Captain Trip Records, později v roce 2016 vyšla ještě reedice na Cleopatra Records s bonusovými skladbami z roku 1972.

Wallis se pak připojil k Blodwyn Pig, kteří změnili svůj název na Lancaster's Bombers, později zkráceně na Lancaster, s Jackem Lancasterem. Byli kapelou s krátkou životností, třebaže v roce 1971 cestovali na turné s Yes.

V únoru 1972 se Wallis připojil k UFO, ale už v říjnu 1972 po turné po Evropě odešel. Wallis s kapelou zřejmě nenahrával, ačkoli je známo, že existuje bootlegová živá nahrávka představení UFO s Wallisem, stejně jako černobílý filmový záznam živého setu ve francouzské TV show Rock En Stock.

Někdy v roce 1972 zaznamenal Wallis zkoušku se Stevem Peregrinem, která se konala v suterénu bytu Tof v Mayfair. Tato velmi neformální setkání obsahují vystoupení Twink, Mick Wayne, Duncan Sanderson a téměř jistě Syda Barretta. Materiál z těchto relací byl vydán v roce 1995 jako "The Missing Link To Tyrannosaurus Rex", posmrtné sólové album Tooka u Cleopatra Records.

V listopadu 1972 se Wallis připojil k Pink Fairies a nahradil Micka Wayna. Skupina vydala album "Kings Of Oblivion", které obsahovalo převážně Wallisem napsané skladby. Kapela hrála v rozšířené sestavě pro speciální koncert v červenci 1975. O několik let později, v roce 1982 vyšla jejich jediná živá nahrávka "Live At the Roundhouse 1975. V roce 1991 bylo znovu vydáno pod názvem "At The Roundhouse/Previously Unreleased", obsahující původní živé album, plus další písně Larryho Wallise z roku 1984 a EP od Twink z roku 1977.

V květnu 1975, když byl ještě členem Pink Fairies, se Wallis připojil k nové kapele Motörhead s Lemmy a Lucasem Foxem. V září 1975 však Fox opustil kapelu a Motörhead přijali nového bubeníka Phila "Philthy Animal" Taylora. Wallis nahrál s kapelou album "On Parole". Zůstalo nevydáno až do roku 1979, kdy si už Motörhead vybudovali slušnou pověst. Navzdory odchodu ze skupiny v roce 1976 je Wallis uváděna jako spoluautor skladby "Vibrator". V únoru 1976 se k Wallisovi připojil "Fast" Eddie Clarke na kytaru. Později téhož měsíce ale Wallis Motörhead opustil. V letech 1975 a 1976 Wallis dále nahrával s Tookem, ačkoli žádná z těchto nahrávek nebyla dosud vydána. Wallis byl náhodou přítomen v Pathway Studios dne 29. listopadu 1977, kdy Steve Took's Horns nahráli materiál, který nakonec vyšel v roce 2004.

Wallis zůstal u Pink Fairies, kteří pokračovali jako trio, až do července 1976, kdy získali dalšího kytaristu Martina Stoneho. V září 1976 skupina vydala singl "Between The Lines/Spoiling For A Fight" u Stiff Records. O čtyři měsíce později, v lednu 1977, se skupina rozpadla. Ve stejném měsíci Wallis hostoval na jednorázovém vystoupení se členy Thin Lizzy a Ratem Scabies z The Damned. Wallis se poté stal interním producentem Stiff Records. Vydal sólový singl "Police Car/On Parole" produkovaný Nickem Lowem a podporovaný dvěma členy Eddie And The Hot Rods, basistou Paul Grayem a bubeníkem Steve Nicolem. "Police Car" byl cover od The Members and Snips. Kromě toho, že se Wallis objevil na kompilačním albu "Bunch Of Stiff Records", byl také součástí ad hoc sestavy The Takeaways, v níž se objevili Dave Edmunds, Nick Lowe a Sean Tyla. Wallis se zúčastnil turné Live Stiffs Tour v roce 1977 a na albu "Live Stiffs Live", které vyšlo o rok později byl uveden jako "Larry Wallis 'Psychedelic Rowdies".

Wallis také produkoval alba pro řadu umělců od Stiff Records, včetně Wreckless Eric, The Adverts a EP Micka Farrena "Screwed Up" (listopad 1977) nebo album "Vampires Stole My Lunch Money" (srpen 1978). Jeho píseň "As Long As The Price Is Right" se poprvé objevila na albu Dr. Feelgood z roku 1977 "Be Seeing You" a živá verze trati byla později vydána jako singl v dubnu 1979.

V září 1978 se Wallis stal členem dalšího Farrenova projektu Mick Farren & The Good Guys, v niž se představili Mick Farren (zpěv), Andy Colquhoun (kytara), Willy Stallybrass (harmonika), Gary Tibbs (basa) a Alan (Hawkwind) Powell (bicí). V březnu 1979 se Wallis připojil k bývalému členovi kapely MC5 Waynovi Kramerovi, Andymu Colquhounovi a George Butlerovi k řadě živých koncertů.

V únoru 1982 založil Wallis projekt Larry Wallis & The Death Commandos of Love s Johnnym Reverbem na kytaru, Big George Webleyem na basu a Jimem Toomey na bicí. Tato sestava působila ale jen krátce a Wallis brzy začal hrát pravidelnou sérii koncertů, většinou na Dingwalls, se sestavou doplněnou Duncanem Sandersonem, Andy Colquhounem a Georgem Butlerem. Tato sestava začala působit jako The Police Cars, vánoční koncert zahráli jako The Police Sleighs před použitím velkého množství dalších aliasů jako Pearl Divers of Death, The Starry Smoothounds, The Knob Artists, The Death Commandoes of Love, The Donut Dunkers of Death (jako podpora The Deviants - vlastně kapely s Mickem Farrenem na vokálech), než se dohodli na trvalejším názvu Love Pirates of Doom. Tato sestava trvala až do reunionu Pink Fairies v roce 1987, i když v roce 1986 byl Sanderson nahrazen jiným basistou jménem Tony.

V roce 1984 Wallis opět spolupracoval s Mickem Farrenem, který vzkřísil jméno The Deviants a nahrál živé album "Human Garbage" s Mickem Farrenem (zpěv), Waynem Kramerem a Wallisem (oba kytary), Duncanem Sandersonem (basa a zpěv) a Georgem Butlerem na bicí.

V roce 1987 byly Pink Fairies oživeni s Wallisem na kytaru a zpěv, Andy Colquhoun na kytaru, Duncan Sanderson na basu a zpěv a Twink a Russell Hunter na bicí. To vyústilo v nahrání alba "Kill 'Em And Eat' Em". V roce 1988 Twink opustil kapelu, která pokračovala ve sporadickém koncertování, dokonce si zahrála evropské koncerty v Německu a Francii, dokud Wallis také neodešel. Poslední vystoupení se uskutečnilo 5. března 1989 na show Bob Calvert Memorial v Brixton Academy pod zastřešujícím názvem "Pink Fairies Psychedelic Revue", i když ve skutečnosti to zahrnovalo samostatné sety od Flying Colors (Sanderson, Hunter, Colquhoun) a Larry Wallisy Bandanna Club s různými přáteli, jako jsou Pete Thomas (bicí) a bratři Canvey Islands Kennedyovi.

Kolem roku 1991 Wallis spolupracoval s Leem Brilleaux a Philem Mitchellem, oba z Dr. Feelgood, na nahrávce "On The Bench" s Ianem Gibbonsem. To vedlo k založení Wallisovy nové kapely The Redbirds's Wallis (kytara, zpěv), Mitchell (basa) a Chris North (bicí). The Redbyrds vydali jedno 12-palcové EP "Truth, Justice A Wholesome Packed Lunch". Wallis také napsal mnoho písní, které Dr. Feelgood později předvedli, mimo jiné například "As Long As The Price Is Right", "Punch Drunk", "Talk Of The Devil" a "Can't Find The Lady".

V roce 2001 se první sólové album Wallise "Death In The Guitarfternoon" dostalo do fáze vydání. Comebackový koncert pro The Fairies byl naplánován do The Roundhouse, Chalk Farm, v Londýn na 22. leden 2007, nicméně, ale toto vystoupení bylo zrušeno kvůli Wallisevě skřípnutému nervu na zádech. Nikdy sejiž neuskutečnilo.

Wallis zemřel 19. září 2019 ve věku 70. Příčina smrti nebyla zveřejněna.

Zpět
Studiová alba:
2017 The Salentino Cuts
2015 A Conspiracy Of Stars
2012 Seven Deadly
2009 The Visitor
2006 The Monkey Puzzle
2004 You Are Here
2002 Sharks
2000 Covenant
1995 Walk On Water
1992 High Stakes & Dangerous Men
1988 Ain't Misbehavin' (EP)
1985 Misdemeanor
1983 Making Contact
1982 Mechanix
1981 The Wild, The Willing And The Innocent
1980 No Place To Run
1978 Obsession
1977 Lights Out
1976 No Heavy Petting
1975 Force It
1974 Phenomenon
1971 Flying
1970 UFO 1

Živé nahrávky:
2020 Live In Youngstown 1978
2015 Live Sightings
2009 Headstone: Live At Hammersmith 1983
2005 Showtime
2003 Live On Earth
2001 Regenerator - Live 1982
2000 Live In Texas
1999 In Session & Live in Concert
1998 On With The Action
1998 Werewolves Of London
1995 Heaven's Gate
1992 BBC Radio 1 Live In Concert
1992 Lights Out In Tokyo
1979 Strangers In The Night
1972 Live In Japan
1972 UFO Live
Mogg / Way:
1998 Chocolate Box
1997 Edge Of The World

Waysted:
2007 The Harsh Reality
2006 Organized Chaos Live
2005 Boot From The Dead
2004 Back From The Dead
2002 Wilderness Of Mirrors (The Save Your Prayers Sessions)
2000 You Won't Get Out Alive
1986 Save Your Prayers
1985 The Good The Bad The Waysted
1984 Waysted (EP)
1983 Vices

Paul Raymond Project:
2019 High Definition
2013 Terms & Conditions Apply
2008 Virtual Insanity
1999 Man On A Mission
1998 Worlds Apart (komp.)
1997 Raw Material
1989 Under The Rising Sun

$ign Of 4 (Phil Mogg, Jeff Kollman):
2002 Dancing With St. Peter

X-UFO/House Of X:
2014 House Of X
2013 House Of X Promo
2012 DVol 1 The Live Files

Kompilace:
2006 An Introduction to UFO CD
2005 Showtime (DVD)
2004 Flying: The Early Years 1970-1973
1997 X-Factor: Out There & Back
1996 Best of UFO: Gold Collection
1994 Too Hot to Handle (DVD)
1992 The Essential UFO
1988 The Best of the Rest
1986 Anthology
1976 Space Metal


Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Rob DeLuca - Bass
Andy Parker - Drums
Vinnie Moore - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Backing Vocals
Hosté:
Diskografie The Salentino Cuts
Vyšlo 2017, Cleopatra, CLO0644 (US)

Seznam skladeb:
01. Heartful Of Soul (3:10)
02. Break On Through (2:22)
03. River Of Deceit (5:09)
04. The Pusher (4:55)
05. Paper In Fire (4:02)
06. Rock Candy (5:11)
07. Mississippi Queen (2:41)
08. Ain't No Sunshine (3:11)
09. Honey Bee (3:59)
10. Too Rolling Stoned (5:15)
11. Just Got Paid (3:23)
12. It's My Life (3:33)
Total Time: (46:51)

Recorded: Mirko Hofmann
Mixed: Chris Tsangarides
Mastered: Helge Engelke
Artwork: Tristan Greatrex

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Raymond - Backing Vocals, Keyboards, Rhythm Guitar
Rob DeLuca - Bass
Andy Parker - Drums
Vinnie Moore - Lead Guitar
Hosté:
Diskografie A Conspiracy Of Stars
Vyšlo 2015, Steamhammer, SPV 267742 CD (Europe)

Seznam skladeb:
01. The Killing Kind (3:58)
02. Run Boy Run (4:16)
03. Ballad Of Left Hand Gun (4:27)
04. Sugar Cane (6:08)
05. Devil's In The Detail (5:09)
06. Precious Cargo (5:49)
07. The Real Deal (4:04)
08. One And Only (3:55)
09. Messiah Of Love (4:32)
10. Rollin' Rollin' (5:16)
Total Time: (47:34)

Mixed, Producer, Recorded: Chris Tsangarides
Artwork, Design, Design Concept: Tristan Greatrex

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Raymond - Keyboards, Rhythm Guitar
Vinnie Moore - Lead Guitar
Lars Lehmann - Bass
Andy Parker - Drums
Hosté:
Alexa Wild - Backing Vocals
Marino Carlini - Backing Vocals
Diskografie Seven Deadly
Vyšlo 2012, Steamhammer, SPV 309252 CD (Europe)

Seznam skladeb:
01. Fight Night (4:34)
02. Wonderland (5:09)
03. Mojo Town (3:56)
04. Angel Station (6:23)
05. Year Of The Gun (4:08)
06. The Last Stone Rider (3:58)
07. Steal Yourself (4:46)
08. Burn Your House Down (4:59)
09. The Fear (3:44)
10. Waving Good Bye (5:11)
Total Time (46:48)

Producer, Recorded, Mixed: Tommy Newton
Management: Peter Knorn
Recorded: Andy Le Vien, Steve Ward
Artwork: Tristan Greatrex
Photography: Pat Johnson
Původně se album mělo jmenovat "Last Of The Bone Riders".

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Vinnie Moore - Lead Guitar
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Rhythm Guitar, Keyboards
Peter Pichl - Bass Guitar
Hosté:
Martina Frank - Backing Vocals (06,08)
Melanie Newton - Backing Vocals (02,08)
Olaf Senkbeil - Backing Vocals (01-04)
Peter Pichl - Bass Guitar
Diskografie The Visitor
Vyšlo 2009, Steamhammer, SPV 306601 LP (Germany)

Seznam skladeb:
01. Saving Me (5:08)
02. On The Waterfront (Paul Raymond) (3:50)
03. Hell Driver (4:26)
04. Stop Breaking Down (4:55)
05. Rock Ready (3:06)
06. Living Proof (4:32)
07. Can't Buy A Thrill (5:14)
08. Forsaken (Raymond) (3:57)
09. Villains & Thieves (Raymond) (3:34)
10. Stranger In Town (Robert Barth, Andy Parker) (3:39)
Total Time: (55:11)

Digipak edition bonus track:
11. Dancing with St. Peter (2009 Edition) (Mogg, Jeff Kollman, Shane Gaalaas)

Producer, Engineer, Mixed: Tommy Newton
Management: Peter Knorn
Engineer: Andy Le Vien, Paul Raymond
Mixed: Frank Kirschner
Artwork: Tristan Greatrex
Photography: Kai Swillus

Skupina:
Andy Parker - Drums
Pete Way - Bass
Vinnie Moore - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Backing Vocals
Phil Mogg - Vocals
Hosté:
Michael Roth - Harmonica
Kalle Bösel - Backing Vocals
Diskografie The Monkey Puzzle
Vyšlo 25. září 2006, Steamhammer, SPV GmbH, SPV 97792 CD (Europe)

Seznam skladeb:
01. Hard Being Me (Pete Way, Moore, Mogg) (3:35)
02. Heavenly Body (3:52)
03. Some Other Guy (4:38)
04. Who's Fooling Who? (Way, Moore, Mogg) (3:57)
05. Black And Blue (Paul Raymond, Mogg) (5:29)
06. Drink Too Much (4:40)
07. World Cruise (3:29)
08. Down By The River (3:18)
09. Good Bye You (4:40)
10. Rolling Man (4:24)
11. Kingston Town (Raymond, Mogg) (4:08)
Total Time: (46:10)

Recorded at Area 51 Studios, Celle, Germany, 2006
Recorded, Engineer, Producer: Tommy Newton
Artwork, Graphic Design: Tristan Greatrex
Photography: Kai Swillus

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Vinnie Moore - Guitar
Jason Bonham - Drums, Backing Vocals
Paul Raymond - Keyboards
Hosté:
Diskografie You Are Here
Vyšlo 16. března 2004, Steamhammer, SPV 085-69582 CD (Germany)

Seznam skladeb:
01. When Daylight Goes To Town (4:33)
02. Black Cold Coffee (3:21)
03. The Wild One (5:39)
04. Give It Up (4:25)
05. Call Me (4:04)
06. Slipping Away (4:57)
07. The Spark That Is Us (4:12)
08. Sympathy (3:48)
09. Mr. Freeze (4:43)
10. Jello Man (4:14)
11. Baby Blue (4:32)
12. Swallow (4:30)
Total Time: (52:58)

Japanese release bonus track:
13. Messing Up The Bed (4:46)

Recorded at Area 51 Studios, Celle, Germany
Producer, Engineer, Recorded, Mixed: Tommy Newton

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Michael Schenker - Lead Guitar, Rhythm Guitar
Pete Way - Bass
Mike Varney - Guitars (08)
Aynsley Dunbar - Drums
Kevin Carlson - Keyboards
Hosté:
Jesse Bradman - Backing Vocals
Luis Maldonado - Backing Vocals
Diskografie Sharks
Vyšlo 2002, Steamhammer, SPV 085-74312 CD (Germany)

Seznam skladeb:
01. Outlaw Man (Mogg, Way) (4:03)
02. Quicksilver Rider (Schenker, Mogg) (4:09)
03. Serenity (Schenker, Mogg) (6:24)
04. Deadman Walking (Schenker, Mogg) (4:33)
05. Shadow Dancer (Schenker, Mogg, Fontano) (4:48)
06. Someone's Gonna Have To Pay (Mogg, Way) (5:31)
07. Sea of Faith (Schenker, Mogg, Fontano) (5:51)
08. Fighting Man (Mogg, Way) (4:32)
09. Perfect View (Schenker, Mogg, Fontano) (4:08)
10. Crossing Over (Schenker, Mogg) (4:49)
11. Hawaii (Schenker) (0:43)
Total Time: (49:36)

Bonus Japan:
01. Only You Can Rock Me (Live)
02. Too Hot to Handle (Live)
03. Rock Bottom (Live)

Recorded at Prairie Sun Recording Studios, Cotati, California, 2002
Producer: Mike Varney, Steve Fontano
Engineer, Mixed, Mastered: Steve Fontano
Assistant Engineers: Jason D'Ottavio, John Anaya
Mastered: Tim Gennert
Design: Stephens Design
Photography: Pat Johnson Studios

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Guitars
Paul Raymond - Guitar, Keyboards
Aynsley Dunbar - Drums
Simon Wright - Drums
Hosté:
Luis Maldonado - Backing Vocals
Kevin Carlson - Keyboards
Jesse Bradman - Backing Vocals
Diskografie Covenant
Vyšlo 2000, Steamhammer, SPV 087-21892 2CD (Germany)

Seznam skladeb:
01. Love Is Forever (Michael Schenker, Phil Mogg) (4:22)
02. Unraveled (Pete Way, Mogg) (4:16)
03. Miss The Lights (Schenker, Mogg) (4:43)
04. Midnight Train (Schenker, Mogg) (4:55)
05. Fool's Gold (Schenker, Mogg) (5:35)
06. In The Middle Of Madness (Schenker, Mogg) (3:47)
07. The Smell Of Money (Schenker, Mogg) (3:42)
08. Rise Again (Way, Mogg) (4:27)
09. Serenade (Schenker, Mogg) (4:58)
10. Cowboy Joe (Schenker, Mogg) (4:13)
11. The World And His Dog (Schenker, Mogg) (3:34)
Total Time: (48:45)

Bonus Disc "Live USA"
01. Mother Mary (Schenker, Mogg) (3:52)
02. This Kids (Schenker, Mogg) (4:07)
03. Let It Roll (Schenker, Mogg) (4:41)
04. Out In The Street (Way, Mogg) (5:07)
05. Venus (Schenker, Mogg) (4:51)
06. Pushed To The Limit (Schenker, Mogg) (4:07)
07. Love To Love (Schenker, Mogg) (7:16)
Total Time: (34:06)

Japanese edition additional live tracks:
01. Shoot Shoot
02. Come On Everybody

Producer: Mike Varney, UFO
Engineer: Joe Marquez, Luis Maldonado
Engineer, Mastered By, Mixed: Ralph Patlan
Mastered: Tim Gennert
Artwork: Dave Stephens
Photography: Steve Jennings

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Raymond - Keyboards, Rhythm Guitar
Michael Schenker - Lead Guitar, Rhythm Guitar
Andy Parker - Drums
Hosté:
Denny Godber - Backing Vocals
Pete Way - Bass Guitar

Diskografie Walk On Water
Vyšlo 14. dubna 1995, Zero Corporation, Master Volume Project, XRCN-1237 (Japan)

Seznam skladeb:
01. A Self Made Man (6:23)
02. Venus (5:20)
03. Pushed To The Limit (3:50)
04. Stopped By A Bullet (Of Love) (4:35)
05. Darker Days (5:39)
06. Running On Empty (5:11)
07. Knock, Knock (4:21)
08. Dreaming Of Summer (7:04)
09. Doctor, Doctor '95 (4:28)
10. Lights Out '95 (5:15)
Total Time: (52:02)

Bonus Track For Japan (1st Press Only)
11. Message For Japan (6:09)

Bonus tracks:
11. Fortune Town (Mogg/Way) (4:20)
12. I Will Be There (Michael Schenker Group) (Schenker, Leif Sundin) (5:03)
13. Public Enemy #1 (Paul Raymond Project) (Paul Raymond) (3:17)
Total Time: (12:40)

Recorded at Rumbo Recorders, Canoga Park, California, USA
Producer, Recorded, Mixed: Ron Nevison
Producer: Leon Lawson
Engineer: Shawn Berman
Mastered: Doug Sax
Design, Photography, Image Editor: Ray Kachatorian, William Hames
Liner Notes: Koh Sakai, Masa Itoh, Tomoyuki Yamazaki

Skupina:
Pete Way - Bass
Clive Edwards - Drums
Phil Mogg - Lead Vocals
Laurence Archer - Guitar, Backing Vocals
Hosté:
Don Airey - Keyboards
Terry Reid, - Backing Vocals
Stevie Lange - Backing Vocals
Diskografie High Stakes & Dangerous Men
Vyšlo únor 1992, Essential, ESSCD 178 (Europe)

Seznam skladeb:
01. Borderline (5:18)
02. Primed For Time (3:22)
03. She's The One (3:45)
04. Ain't Life Sweet (3:42)
05. Don't Want To Lose You (5:39)
06. Burnin' Fire (4:02)
07. Running Up The Highway (4:40)
08. Back Door Man (5:08)
09. One Of Those Nights (4:11)
10. Revolution (4:07)
11. Love Deadly Love (4:52)
12. Let The Good Time Roll (4:13)
Total Time: (52:59)

Japanese edition bonus track:
13. Long Gone (Paul Chapman, Mogg) (4:59)

Recorded on August - December 1991 at Livehouse Studios, Cornwall, at Studio 125, Burgess Hill, at Black Barn Studios, Woking Wessex Studios and Ezzee Studios, London
Producer, Engineer, Arrangements: UFO, Kit Woolven for Razor Records Ltd.
Arranged: UFO & Kit Woolven
Je to jediné studiové album UFO, na kterém účinkují kytarista Laurence Archer a bubeník Clive Edwards, oba bývalí členové Wild Horses.

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
Paul Gray - Bass
Atomik Tommy 'M' - Guitar, Backing Vocals
Hosté:
Diskografie Ain't Misbehavin'
Vyšlo 2. února 1988, FM WKFM LP 107 (UK/Germany)

Seznam skladeb:
01. Between A Rock & A Hard Place (3:49)
02. Another Saturday Night (4:39)
03. At War With The World (3:05)
04. Hunger In The Night (4:11)
05. Easy Money (3:37)
06. Rock Boyz, Rock (3:19)
07. Lonely Cities (Of The Heart) (4:16)
Total Time: (26:56)

Recorded on 1987 at Abattoir Studio, Birmingham and S.S.E., UK
Engineer, Producer: Neil Levine
Mixed & Engineered: Alan Cave, John Shaw
Cover: Brian Downey

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Gray - Bass
Jim Simpson - Drums
Atomik Tommy 'M' - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Hosté:
Diskografie Misdemeanor
Vyšlo listopad 1985, Chrysalis, CHR 1518 (UK)

Seznam skladeb:
01. This Time (4:36)
02. One Heart (4:09)
03. Night Run (4:32)
04. The Only Ones (5:16)
05. Meanstreets (4:17)
06. Name Of Love (4:37)
07. Blue (5:18)
08. Dream The Dream (4:32)
09. Heaven's Gate (4:15)
10. Wreckless (4:59)
Total Time: (46:31)

Japanese CD edition bonus tracks:
11. Night Run (U.S. Remix) (4:24)
12. This Time (U.S. Remix) (4:39)
13. Heaven's Gate (U.S. Remix) (4:15)

Recorded at The Manor Studio, Shipton-on-Cherwell, Oxfordshire, at Wisseloord Studios, Hilversum, Netherlands
Producer: Nick Tauber
Mixed, Engineer: Jon Jacobs
Assistant Engineer: Steve Lyon
Design: John Pasche
Photography: Marcia Resnick

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Neil Carter - Keyboards, Rhythm Guitar, Vocals, Bass Guitar
Paul Chapman - Lead Guitar, Bass Guitar
Andy Parker - Drums
Hosté:
Diskografie Making Contact
Vyšlo 14. února 1983, Chrysalis, CHR 1402 (UK)

Seznam skladeb:
01. Blinded By A Lie (4:03)
02. Diesel In The Dust (4:22)
03. A Fool For Love (3:53)
04. You And Me (3:27)
05. When It's Time To Rock (5:18)
06. The Way The Wild Wind Blows (4:11)
07. Call My Name (3:12)
08. All Over You (4:12)
09. No Getaway (3:26)
10. Push, It's Love (3:10)
Total Time: (39:14)

Japanese CD edition bonus track:
11. Everybody Knows (Chapman, Mogg) (3:33)

2009 Remastered edition bonus tracks
12. When It's Time To Rock (Live Birmingham 26/03/83)
13. Blinded By A Lie (Live from Oxford 25/03/83)

Recorded on August-December 1982 at The Manor Studio, Shipton-on-Cherwell, Oxfordshire, at Townhouse Studios, at White House Studios, at Maison Rouge Studios, London, England
Management: Carl Leighton-Pope
Producer, Engineer: Mick Glossop
Coordinator: John Pasche
Engineer: Pete Thea, Richard Manwaring, Gavin MacKillop, Keith Nixon, Leigh Mantle
Illustration: Alan Adler
Photography: Colin Chambers
Photography: Storm Thorgerson, Tony Mottram
Sleeve, Design: Andrew Ellis & STd

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Chapman - Lead Guitar, Bass Guitar
Neil Carter - Keyboards, Rhythm Guitar, Vocals, Bass Guitar
Andy Parker - Drums
Hosté:
Diskografie Mechanix
Vyšlo únor 1982, Chrysalis, CHR 1402 (UK)

Seznam skladeb:
Side one:
01. The Writer (Paul Chapman, Phil Mogg, Neil Carter) (4:12)
02. Somethin' Else (Eddie Cochran, Sharon Sheeley) (3:21)
03. Back into My Life (Pete Way, Mogg) (4:59)
04. You'll Get Love (Carter, Chapman, Mogg) (3:10)
05. Doing It All For You (Way, Chapman, Carter, Mogg) (5:02)
Side two
06. We Belong To The Night (Way, Carter, Mogg) (3:57)
07. Let It Rain (Way, Carter, Mogg) (4:01)
08. Terri (Chapman, Mogg) (3:53)
09. Feel It (Way, Mogg) (4:07)
10. Dreaming (Carter, Mogg) (3:57)
Total Time: (44:44)

Japanese CD edition bonus track:
11. Heel Of A Stranger (Way, Chapman, Carter, Mogg) (4:05)

2009 Digital Remastered edition bonus tracks:
12. We Belong To The Night (live in Oxford, 25 March 1983) (4:34)
13. Let It Rain (live in Oxford, 25 March 1983) (3:07)
14. Doing It All For You (soundcheck at The Birmingham Odeon, 26 March 1983) (5:21)

Recorded at Mountain Studios, Attalens, Switzerland, at The Manor Studio, Shipton-on-Cherwell, Oxfordshire, at Scorpio Sound and Maison Rouge Studios, London
Producer, Engineer, Orchestral Arrangements: Gary Lyons
Coordinator: John Pasche
Producer, Engineer: Mick Glossop
Engineer: Pete Thea, Richard Manwaring, Gavin MacKillop, Keith Nixon, Leigh Mantle
Mastering: George Marino at Sterling Sound, New York
Management: Carl Leighton-Pope
Cover Design: John Pasche
Illustration: Alan Adler
Sleeve, Design: Andrew Ellis & STd
Photography: Colin Chambers, Storm Thorgerson, Tony Mottram

Skupina:
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Chapman - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Neil Carter - Keyboards, Guitar, Vocals, Saxophone
Hosté:
Diskografie The Wild, The Willing And The Innocent
Vyšlo 6. ledna 1981, Chrysalis, CHR 1307 (UK)

Seznam skladeb:
01. Chains Chains (Pete Way, Phil Mogg) (3:25)
02. Long Gone (Paul Chapman, Mogg) (5:18)
03. The Wild The Willing And The Innocent (Chapman, Mogg) (5:00)
04. It's Killing Me (Pete Way, Phil Mogg) (4:28)
05. Makin' Moves (Chapman, Mogg) (4:44)
06. Lonely Heart (Chapman, Way, Mogg) (5:00)
07. Couldn't Get It Right (Chapman, Way, Mogg) (4:32)
08. Profession Of Violence (Chapman, Mogg) (4:18)
Total Time: (36:45)

Japanese CD edition bonus track:
09. Hot 'n' Ready (live) (Michael Schenker, Mogg) (3:34)

Recorded at AIR Studios, Wessex Sound Studios and Utopia Studios, London 1980
Arranged: Paul Buckmaster
Producer: UFO
Engineered: Steve Churchyard, Gary Edwards, Jeremy Green
Cover Art: Hipgnosis

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Chapman - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie No Place To Run
Vyšlo 8. ledna 1980, Chrysalis, CHR 1239 (US)

Seznam skladeb:
01. Alpha Centauri (Paul Chapman) (1:57)
02. Lettin' Go (Phil Mogg, Pete Way) (3:58)
03. Mystery Train (Junior Parker, Sam Phillips) (3:54)
04. This Fire Burns Tonight (Mogg, Chapman) (4:13)
05. Gone In The Night (Mogg, Chapman) (3:43)
06. Young Blood (Mogg, Way) (3:57)
07. No Place To Run (Mogg, Way) (3:58)
08. Take It Or Leave It (Paul Raymond) (2:58)
09. Money, Money (Mogg, Way) (3:25)
10. Anyday (Mogg, Way) (3:48)
Total Time: (35:51)

CD edition bonus tracks:
11. Gone In The Night (alternative studio version) (4:05)
12. Lettin' Go (recorded live at The Marquee, London, 16/11/80) (3:47)
13. Mystery Train (recorded live at The Marquee, London, 16/11/80) (6:08)
14. No Place To Run (recorded live at The Marquee, London, 16/11/80) (3:46)

Recorded on August 1979 at AIR Studios, Montserrat, AIR Studios, London
Produced: George Martin for AIR Studios Ltd.
Engineered: Steve Churchyard, Nigel Walker, John Wall
Engineer, Mixed: Geoff Emerick
Mixed, Producer: George Martin
Mixed: UFO
Mastered: Chris Bellman
Photography: Hipgnosis

Skupina:
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie Obsession
Vyšlo 21. června 1978, Chrysalis, CDL1182 (UK)

Seznam skladeb:
Side One:
01. Only You Can Rock Me (Pete Way, Michael Schenker, Phil Mogg) (4:10)
02. Pack It Up (And Go) (Way, Schenker, Mogg) (3:15)
03. Arbory Hill (Schenker) (1:10)
04. Ain't No Baby (4:00)
05. Lookin' Out For No. 1 (Mogg, Paul Raymond) (4:35)
Side Two:
06. Hot 'n' Ready (Schenker, Mogg) (3:18)
07. Cherry (Way, Mogg) (3:32)
08. You Don't Fool Me (Raymond, Andy Parker, Mogg) (3:23)
09. Lookin' Out For No. 1 Reprise (Schenker, Raymond) (1:18)
10. One More For The Rodeo (Way, Mogg) (3:45)
11. Born To Lose (Schenker, Mogg, Raymond) (3:33)
Total Time: (35:59)

2008 EMI remastered CD reissue bonus tracks:
12. Hot 'n' Ready (live In Columbus, Ohio, 17/10/78) (3:34)
13. Pack It Up (And Go) (live In Columbus, Ohio, 17/10/78) (3:38)
14. Ain't No Baby (live In Kenosha, Wisconsin, 14/10/78) (4:40)

Recorded on 1977-1978 at Studio C.P. McGregors, Western Avenue, Los Angeles and West 3rd Carrier Station, Beverley Hills, California with The Record Plant Mobile
Arranged, Conductor: Allan Macmillan
Producer: Ron Nevison
Engineer: Mike Clink
Cover Art: Hipgnosis

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Guitar, Keyboards, Vocals
Hosté:
Diskografie Lights Out
Vyšlo 7. května 1977, Chrysalis, CHR 1127 (UK/US)

Seznam skladeb:
01. Too Hot To Handle (Pete Way, Phil Mogg) (3:37)
02. Just Another Suicide (Paul Raymond, Mogg) (4:57)
03. Try Me (Michael Schenker, Mogg) (4:52)
04. Lights Out (Schenker, Andy Parker, Mogg, Way) (4:31)
05. Gettin' Ready (Schenker, Mogg) (3:43)
06. Alone Again Or (Bryan MacLean) (2:59)
07. Electric Phase (Way, Mogg, Schenker) (4:24)
08. Love To Love (Schenker, Mogg) (7:02)
Total Time: (36:05)

2008 CD reissue bonus tracks - Live at The Roundhouse, London 1976
09. Lights Out (5:14)
10. Gettin' Ready (4:03)
11. Love To Love (7:15)
12. Try Me (4:03)

Recorded on February - March 1977 at AIR Studios, London, UK
Producer: Ron Nevison
Horn and String arrangements: Allan Macmillan
Design, Photography: Hipgnosis
Cover Art: Hipgnosis

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Michael Schenker - Guitars
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Danny Peyronel - Keyboards
Hosté:
Diskografie No Heavy Petting
Vyšlo květen 1976, Chrysalis, CHR 1103 (UK/US)

Seznam skladeb:
01. Natural Thing (Michael Schenker, Phil Mogg, Pete Way) (4:00)
02. I'm A Loser (Schenker, Mogg) (3:54)
03. Can You Roll Her (Danny Peyronel, Mogg, Andy Parker) (2:56)
04. Belladonna (Schenker, Mogg) (4:30)
05. Reasons Love (Schenker, Mogg) (3:19)
06. Highway Lady (Peyronel) (3:47)
07. On With The Action (Schenker, Mogg) (5:02)
08. A Fool In Love (Frankie Miller, Andy Fraser) (2:47)
09. Martian Landscape (Peyronel, Mogg, Parker) (5:08)
Total Time: (45:23)

2007 EMI remastered CD bonus tracks:
10. All Or Nothing (Small Faces cover) (Ronnie Lane, Steve Marriott) (3:30)
11. French Kisses (UFO) (3:07)
12. Have You Seen Me Lately Joan (Frankie Miller) (4:00)
13. Do It If You Can (UFO) (3:17)
14. All The Strings (Peyronel) (5:58)

Recorded at Morgan Studios, London, January 1976
Producer: Leo Lyons
Engineer: Mike Bobak
Cover Art: Hipgnosis

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Hosté:
Chick Churchill - Keyboards
Diskografie Force It
Vyšlo červenec 1975, Chrysalis, CHR 1074 (UK)

Seznam skladeb:
01. Let It Roll (3:54)
02. Shoot Shoot (Schenker, Mogg, Pete Way, Andy Parker) (3:37)
03. High Flyer (4:06)
04. Love Lost Love (3:19)
05. Out In The Street (Way, Mogg) (5:14)
06. Mother Mary (Schenker, Mogg, Way, Parker) (3:47)
07. Too Much Of Nothing (Way) (3:59)
08. Dance Your Life Away (3:31)
09. This Kid's (Including, Between The Walls) (6:15)
Total Time: (37:42)

2007 CD reissue bonus tracks:
10. A Million Miles (previously unreleased) (4:49)
11. Mother Mary (live) (4:04)
12. Out In The Street (live) (5:12)
13. Shoot Shoot (live) (3:48)
14. Let It Roll (live) (4:59)
15. This Kid's (live) (4:19)

Recorded at Morgan Studios and Wessex Sound Studios, London
CD reissue was remastered at Sound Recording Technology, Cambridge in 1994
All tracks are written: Michael Schenker and Phil Mogg, except where noted
Producer: Leo Lyons (Ten Years After bass player)
Engineer: Mike Bobak, Mike Thompson
Mastered: Arun Chakraverty
Design: Peter Christopherson
Design, Photography: Hipgnosis
Photography: Cosey Fanni Tutti
Photography: Genesis Breyer P-Orridge

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass Guitar
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Hosté:
Diskografie Phenomenon
Vyšlo 1974, Chrysalis, CHR 1059 (UK)

Seznam skladeb:
Side one:
01. Too Young to Know (Pete Way, Mogg) (3:10)
02. Crystal Light (3:47)
03. Doctor Doctor (4:10)
04. Space Child (4:01)
05. Rock Bottom (6:32)
Side two:
06. Oh My (Schenker, Mogg, Way, Andy Parker) (2:28)
07. Time On My Hands (4:10)
08. Built For Comfort (Willie Dixon) (3:01)
09. Lipstick Traces (instrumental) (2:20)
10.Queen Of The Deep (5:49)
Total Time (39:28)

2007 CD reissue bonus tracks:
11. Sixteen (demo) (Schenker, Mogg, Way, Parker) (3:48)
12. Oh My (demo) (Schenker, Mogg, Way, Parker) (4:12)
13. Give Her The Gun (single A-side) (3:58)
14. Sweet Little Thing (B-side "Give Her the Gun") (Mogg, Way) (3:51)
15. Sixteen (previously unreleased) (Schenker, Mogg, Way, Parker) (3:55)
16. Doctor Doctor (live 6 June 1974) (4:24)

Recorded on 1973-1974 at Morgan Studios, London, UK
All tracks are written by Michael Schenker and Phil Mogg, except where noted
Producer: Leo Lyons
Engineer: Mike Bobak
Lacquer Cut: Kipper
Graphics: Richard Evans
Design, Photography: Hipgnosis
Artwork: Maurice Tate

Skupina:
Pete Way - Bass Guitar
Andy Parker - Drums
Mick Bolton - Lead Guitar
Phil Mogg - Vocals
Hosté:
Diskografie Flying
Vyšlo říjen 1971, Beacon, BEAS 19 (UK)

Seznam skladeb:
01. Silver Bird (6:45)
02. Star Storm (18:50)
03. Prince Kajuku (3:55)
04. The Coming Of Prince Kajuku (3:35)
05. Flying (26:30)
Total Time: (59:35)

2008 CD reissue bonus track:
06. Galactic Love (A-side single) (2:57)

All tracks are written by UFO
Recorded on 1971 at Nova Studios, London, England
Producer: Milton Samuel
Design: Günter Blum

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Mick Bolton - Guitar
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Hosté:
Diskografie UFO 1
Vyšlo říjen 1970, Beacon, BEAS 12 (UK)

Seznam skladeb:
01. Unidentified Flying Object (Pete Way, Phil Mogg, Andy Parker, Mick Bolton) (2:47)
02. Boogie (Way, Mogg, Parker, Bolton) (4:15)
03. C'mon Everybody (Eddie Cochran, Jerry Capehart) (3:10)
04. Shake It About (Way, Mogg, Parker, Bolton) (3:46)
05. (Come Away) Melinda (Fred Hellerman, Fran Minkoff) (4:49)
06. Timothy (Way, Mogg, Parker, Bolton) (3:28)
07. Follow You Home (Way) (2:10)
08. Treacle People (Bolton) (3:24)
09. Who Do You Love? (Ellas McDaniel) (7:48)
10. Evil (Way) (3:27)
Total Time: (53:34)

Recorded on July 1970 at Jackson Studios, Rickmansworth, Herts, England
All tracks are written: Pete Way, Phil Mogg, Andy Parker and Mick Bolton, except where noted
Producer: Doug Flett, Guy Fletcher
Executive Producer: Milton Samuel
Liner Notes: Derek Abrahams
První bezejmenné album UFO debutovalo v roce 1970 a bylo typickým příkladem hard rocku založeného na blues a boogie. Někdy poslech metalových nebo hardrockových alb raných skupin úplně dává zapomenout na jejich progresivní originalitu. UFO zůstalo nedosažitelným modelem pro celé spektrum heavy metalových kapel aktivních v 80. letech. Inspiraci připisují UFO otevřeně takoví hudebníci jako jsou Steve Harrs z Iron Maiden, Kirk Hammett z Metallica a Dave Mustaine z Megadeth.


Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Hosté:
Diskografie Live In Youngstown 1978
2LP, vyšlo 24. října 2020, Chrysalis, CRVX1286
Special Release. Limited to 1200 Copies

Seznam skladeb:
A1. Intro/Hot 'N' Ready (3:28)
A2. Pack It Up (And Go) (3:15)
A3. Cherry (3:32)
A4. Let It Roll (4:27)
B1. Love To Love (7:44)
B2. Natural Thing (4:05)
B3. Out In The Street (4:25)
C1. Only You Can Rock Me ()
C2. On With The Action ()
C3. Doctor Doctor ()
C4. Lights Out ()
D1. Rock Bottom ()
D2. Too Hot To Handle ()
D3. Shoot Shoot ()
Total Time: (00:00)

Recorded at the Tomorrow Club, Youngstown, Ohio, October 15, 1978
Coordinator [Release]: Steve Hammonds
Engineer, Producer: Ron Nevison
Cutting Engineer: Greg Moore
Mixed: Richard Whittaker
Mastered: Andy Pearce, Matt Wortham
Artwork: Hugh Gilmour

Skupina:
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Larry Wallis - Electric Guitars
Paul Chapman - Guitars
Neil Carter - Rhythm Guitars, Keyboards
Phil Mogg - Vocals
Paul Raymond - Rhythm Guitar, Keyboards
Hosté:




Diskografie Live Sightings
Vyšlo 2015, Cleopatra, CLP-2345 (US)

Seznam skladeb:
CD 1: Chicago 1980
01. Lettin' Go (3:42)
02. Young Blood (4:44)
03. No Place To Run (5:02)
04. Cherry (4:18)
05. Only You Can Rock Me (4:43)
06. Love To Love (7:50)
07. Mystery Train (5:35)
08. Too Hot To Handle (4:29)
09. Lights Out (7:36)
Total Time: (47:59)

CD 2: Chicago 1981
10. The Wild, The Willing & The Innocent (4:43)
11. Only You Can Rock Me (4:14)
12. Long Gone (4:53)
13. Lonely Heart (5:01)
14. Cherry (4:18)
15. No Place To Run (4:52)
16. Love To Love (8:29)
17. Making Moves (5:00)
18. Mystery Train (6:13)
19. Too Hot To Handle (5:22)
20. Lights Out (9:41)
21. Rock Bottom (8:36)
22. Doctor Doctor (6:10)
Total Time: (77:32)

CD 3: St. Louis 1982
23. We Belong To The Night (4:29)
24. Let It Rain (3:18)
25. Long Gone (5:53)
26. No Place To Run (5:37)
27. The Wild, The Willing & The Innocent (4:52)
28. Only You Can Rock Me (4:39)
29. Terri (5:11)
30. Making Moves (5:49)
31. Doing It All For You (6:19)
32. Too Hot To Handle (6:40)
33. Lights Out (11:03)
34. Mystery Train (8:17)
Total Time: (72:07)

CD 4: Cleveland 1982
35. We Belong To The Night (4:21)
36. Let It Rain (3:00)
37. Long Gone (5:07)
38. The Wild, The Willing & The Innocent (4:46)
39. Only You Can Rock Me (4:28)
40. Terri (4:21)
41. Doing It All For You (7:01)
42. Too Hot To Handle (6:31)
43. Lights Out (8:53)
Total Time: (48:28)

Bonus LP: Early Flight 1972:
01-03 Live In France:
04-08 Live at the Marquee in London 1972-05-31

01. Galactic Love ()
02. Silver Bird ()
03. C'Mon Everybody ()
04. Boogie For George ()
05. Back In The USA ()
06. Mean Woman Blues ()
07. Don't Bring Me Down ()
08. Johnny B. Goode ()
Total Time: (00:00)

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Gray - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Chapman - Guitar
Neil Carter - Keyboards, Rhythm Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie Headstone: Live At Hammersmith 1983
Vyšlo 25. srpna 2009, Chrysalis/EMI, CTYX 1437 (Europe)

Seznam skladeb:
01. We Belong To The Night (4:19)
02. Let It Rain (3:06)
03. Couldn't Get It Right (4:41)
04. Electric Phase (2:59)
05. Doing It All For You (5:50)
06. Long Gone (4:55)
07. Chains Chains (2:51)
08. Lonely Heart (5:06)
09. Blinded By A Lie (4:07)
10. No Place To Run (5:50)
11. Mystery Train (9:42)
Total Time: (53:26)

Recorded on 15th April 1983 at Hammersmith Odeon, London, England
Producer, Engineer: Mick Glossop
Remastered: Peter Mew
A&R, Project Coordinator, Research, Design: Hugh Gilmour
Liner Notes, Memorabilia: Dave Ling

Skupina:
Phil Mogg - Lead Vocals
Pete Way - Bass
Vinnie Moore - Guitars
Jason Bonham - Drums, Vocals, Drums
Paul Raymond - Keyboards, Rhythm Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie Showtime
2CD, vyšlo 8. listopadu 2005, Steamhammer, SPV 99562 2CD (Europe)

Seznam skladeb:
CD 1:
01. Mother Mary (4:57)
02. When Daylight Goes To Town (4:55)
03. Let It Roll (5:06)
04. I'm a Loser (4:38)
05. This Kids (5:07)
06. The Wild One (5:22)
07. Fighting Man (5:15)
08. Only You Can Rock Me (4:46)
09. Baby Blue (5:02)
10. Mr. Freeze (4:55)
CD 2:
11. Love to Love (9:34)
12. Too Hot to Handle (5:17)
13. Lights Out (6:18)
14. Rock Bottom1 (5:27)
15. Doctor Doctor (7:06)
16. Shoot Shoot (5:03)
Total Time: (98:48)

Recorded live in Wilhelmshaven, Germany, on May 13th, 2005

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Michael Schenker - Lead Guitar
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Simon Wright - Drums (Discs 1,2)
Andy Parker - Drums (Discs 3,4)
Paul Chapman - Lead Guitar (Disc 3)
Hosté:

Diskografie Live On Earth
Vyšlo září 2003, Zoom Club Records, ZCRCD98BOX (UK)

Seznam skladeb:
Disc 1
01. Natural Thing (Michael Schenker, Phil Mogg, Pete Way) (4:24)
02. Mother Mary (Schenker, Mogg, Way, Andy Parker) (3:47)
03. A Self Made Man (Schenker, Mogg) (6:47)
04. Electric Phase (Schenker, Mogg, Way) (5:03)
05. This Kid's (Schenker, Mogg) (4:41)
06. Out In The Street (Way, Mogg) (5:36)
07. One More For The Rodeo (Mogg, Raymond) (4:10)
08. Venus (Schenker, Mogg) (5:23)
09. Pushed To The Limit (Schenker, Mogg) (3:45)
Total Time: (43:36)

Disc 2
10. Love To Love (Schenker, Mogg) (9:08)
11. Too Hot To Handle (Way, Mogg) (4:34)
12. Only You Can Rock Me (Schenker, Mogg) (4:38)
13. Lights Out (Schenker, Mogg, Parker, Way) (5:38)
14. Doctor Doctor (Schenker, Mogg) (6:02)
15. Rock Bottom (Schenker, Mogg) (12:58)
16. Shoot Shoot (Schenker, Mogg, Way, Parker) (4:13)
Total Time: (47:11)

Disc 3 (4CD set, live in Cleveland, 1977)
17. Lights Out (5:21)
18. Gettin' Ready (3:53)
19. Love To Love (7:31)
20. On With The Action (4:42)
21. Doctor Doctor (4:55)
22. Out In The Streets (5:39)
23. This Kid's (4:10)
24. Shoot Shoot (3:50)
25. Rock Bottom (11:39)
26. Too Hot To Handle (3:46)
Total Time: (55:26)

Disc 4 (4CD set, live in Cincinnati, 1995)
27. Natural Thing (4:01)
28. Mother Mary (4:06)
29. Let It Roll (4:56)
30. This Kid's (4:12)
21. Out In The Streets (5:24)
32. Venus (4:40)
33. Pushed To The Limits (3:50)
34. Love To Love (7:20)
35. Only You Can Rock Me (3:56)
36. Too Hot To Handle (4:06)
37. Lights Out (5:13)
38. Doctor Doctor (4:49)
39. Rock Bottom (11:57)
40. Shoot Shoot (3:44)
41. C'mon Everybody (6:33)
Total Time: (78:47)

Recorded at Rockpalast, Vienna, Austria on 29 January 1998
Sleeve Liner Notes: Alan S. Walsh
Album bylo nahráno ve Vídni, Rakousko, v roce 1998 a obsahuje čtyři pětiny reformované, klasické sestavy kapely z konce 70. let, kdy Simon Wright nahradil Andyho Parkera za bicí, který se rozhodl věnovat rodinnému podniku v Británii.

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Chapman - Guitars
Andy Parker - Drums
Pete Way - Bass
Neil Carter - Keyboards, Guitars, Backing Vocals
Hosté:
Diskografie Regenerator - Live 1982
Vyšlo 6. listopadu 2001, Zoom Club Records

Seznam skladeb:
01. We Belong To The Night (Neil Carter, Phil Mogg, Pete Way) (4:22)
02. Let It Rain (Carter, Mogg, Way) (3:09)
03. Long Gone (Paul Chapman, Mogg) (5:02)
04. The Wild, The Willing And The Innocent (Chapman, Mogg) (4:51)
05. Only You Can Rock Me (Mogg, Michael Schenker, Way) (4:20)
06. No Place To Run (Chapman, Mogg) (5:02)
07. Love To Love (Mogg, Schenker)(8:43)
08. Doing It All For You (Carter, Chapman, Mogg, Way) (4:02)
09. Makin' Moves (Chapman, Mogg) (4:49)
10. Too Hot To Handle (Mogg, Way) (6:46)
11. Mystery Train (Junior Parker, Sam Phillips) (7:52)
12. Lights Out (Mogg, Andy Parker, Schenker, Way) (10:36)
Total Time: (69:34)

Recorded at Hammersmith Odeon, London, 28 January 1982
Jedná se o oficiální vydání bootlegu UFO "Landed London" z počátku 90. let s přidáním písně "Mystery Train".

Skupina:
Pete Way - Bass
Phil Mogg - Vocals
Andy Parker - Drums
Paul Chapman - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Hosté:
Diskografie Live In Texas
Vyšlo 2000, Essential, Castle Music, ESMCD 862 (UK)

Seznam skladeb:
01. Electric Phase (3:06)
02. Hot 'N' Ready (4:04)
03. Pack It Up And Go (3:22)
04. Cherry (4:14)
05. Out In The Street (5:45)
06. Let It Roll (5:04)
07. Too Hot To Handle (4:43)
Total Time: (30:18)

Coordinator: Steve Hammonds
Art Direction, Design: Hugh Gilmour
Liner Notes: Malcolm Dome
Photography: Pictorial Press

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Michael Schenker - Lead Guitars
Phil Way - Bass
Paul Chapman - Guitars
Danny Peyronnel - Keyboards, Vocals
Andy Parker - Drums
Paul Raymond - Rhythm Guitar, Keyboards
Hosté:
Diskografie In Session & Live In Concert
Vyšlo 1999, EMI/BBC Music, TOCP-54436
6. března 2013, EMI, 7243 4 99403 2 1, 499 4032 (Europe)

Seznam skladeb:
In Session With Bob Harris 28/10/74
01. Rock Bottom (7:10)
02. Time on My Hands (3:14)
03. Give Her the Gun (4:12)
In Session With John Peel 17/6/77
04. Too Hot to Handle (3:51)
05. Lights Out (4:57)
06. Try Me (4:45)
Live At The Hippodrome Recorded 6/6/74
07. Oh My (4:21)
08. Built for Comfort (4:13)
09. Space Child (4:20)
10. Doctor Doctor (4:25)
Live At The Paris Theatre Recorded 11/12/75
11. Let It Roll (5:08)
12. Mother Mary (4:44)
13. Out in the Street (5:12)
14. Shoot Shoot (3:48)
Total Time: (64:20)

Recorded for BBC on 6 June 1974 - 27 June 1977
BBC recordings from 28/10/74, 27/6/77, 6/6/74 and 11/12/75
Producer: Jeff Griffin (01-03,07-14), Malcolm Brown (04-06)
Engineer: Nick Gomm (04-06)
Kolekce nahrávek britského hardrockového outfitu pro BBC v letech 1974, 1975 a 1977. 14 skladeb, vše digitálně předělané včetně jejich hitů "Rock Bottom", "Too Hot To Handles", "Lights Out", "Doctor Doctor" a "Shoot Shoot". Původní vydání vyšlo v roce 1999.
01-03 In Session with Bob Harris, recorded on October 28, 1974/aired on October 28, 1974, Produced by Feff Griggin
04-06 In Session with John Peel, recorded on June 1, 1977/air on June 27, 1977), Produced by Malcolm Brown
07-10 Live at the Hippodrome, recorded on June 6, 1974/aired on June 15, 1977), Produced by Jeff Griffen
11-14 Live at the Paris Theater, recorded and aired on December 11, 1975), Produced by Jeff Griffin

Skupina:
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Danny Peyronel - Keyboards
Phil Mogg - Vocals
Hosté:
Diskografie On With The Action
Vyšlo 1998, Zoom Club Records, ZCRCD1 (UK)

Seznam skladeb:
01. Intro-Can You Roll Her (3:53)
02. Doctor Doctor (5:33)
03. Oh My (4:28)
04. Out On The Street (5:44)
05. Highway Lady (5:18)
06. I'm A Loser (4:25)
07. Let It Roll (4:56)
08. This Kids (4:24)
09. Shoot Shoot (4:06)
10. Rock Bottom (10:36)
11. C'mon Everybody (8:52)
12. Boogie For George (9:19)
Total Time: (71:34)

Recorded live at the Rounhouse, London, 25th April 1976
Mastered: David Brant at Boundary Row, London SE1, September 1997
Label Manager: Julian Artis
Project Co-ordinator: Geoff Gillespie

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Michael Schenker - Guitars
Simon Wright - Drums
Paul Raymond - Keyboards, Guitars, Vocals
Hosté:
Diskografie Werewolves Of London
Vyšlo 21. září 1998, Mischief Music, MM04 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Natural Thing (3:33)
02. Mother Mary (3:52)
03. A Self Made Man (6:50)
04. Electric Phase (4:35)
05. This Kids (4:52)
06. Out In The Streets (5:24)
07. One More For The Rodeo (4:08)
08. Venus (5:29)
09. Pushed To The Limit (3:42)
10. Love To Love (8:24)
11. Too Hot To Handle (4:47)
12. Only You Can Rock Me (4:25)
13. Lights Out (5:41)
14. Doctor Doctor (5:29)
15. Rock Bottom (11:37)
Total Time: (71:48)

Recorded at the Civic Hall, Wolverhampton, England on February 10th 1998
Producer: UFO
Label Manager: Julian Artis
Project Co-ordinator: Geoff Gillespie
Engineer: Keith Morris
Artwork/Mastering: Crusoe
Photography: 'Tio' Suzuki
Album bylo zaznamenáno přímo ze zvukového pultu ve Wolverhamptonu ve Velké Británii na koncertě z jejich turné v roce 1998, byl to pravděpodobně jejich nejlepší britský koncert turné. Je sice považováno za téměř psuedo-oficiální bootleg, ale stojí za poslech...

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Paul Gray - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Atomik Tommy M - Guitars
Jim Simpson - Drums, Backing Vocals
Hosté:
Diskografie Heaven's Gate
Vyšlo 1993, M&M Records, MNMCD 1 (UK)

Seznam skladeb:
01. Heaven's Gate (4:21)
02. The Chase (4:44)
03. This Time (Phil Mogg) (5:32)
04. Mean Streets (4:19)
05. Name Of Love (4:21)
06. The Only Ones (Paul Gray/Phil Mogg) (5:27)
07. Wreckless (Phil Mogg) (7:12)
08. Night Run (Phil Mogg) (5:45)
09. Only You Can Rock Me (7:06)
10. Doctor Doctor (10:43)
Total Time: (59:30)

Recorded on September 1986 at Oxford, England
Photography: Robert Ellis

Skupina:
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Keyboards, Guitars
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Phil Mogg - Vocals
Paul Chapman - Guitars
Hosté:
Diskografie BBC Radio 1 Live In Concert
Vyšlo 1992, Windsong International, WINCD 016 (UK)

Seznam skladeb:
01. Lettin' Go (4:17)
02. No Place To Run (4:46)
03. Out In The Street (4:59)
04. Cherry (4:11)
05. Only You Can Rock Me (4:24)
06. Love To Love (8:32)
07. Mystery Train (5:38)
08. Lights Out (4:43)
09. Built For Comfort (3:51)
10. Rock Bottom (8:52)
11. Doctor Doctor (4:32)
12. Shoot Shoot (4:34)
Total Time: (62:24)

Recorded on 6 June 1974 - 4 February 1980
Producer: Jeff Griffin, Pete Ritzema
Compiled, Coordinator: Jo Murphy
Design: Mental Block
Photography: Ross Halfin
Liner Notes: Neil Jeffries

Skupina:
Clive Edwards - Drums
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Laurence Archer - Guitars, Backing Vocals
Jem Davis - Keyboards
Hosté:
Diskografie Lights Out In Tokyo
Vyšlo 1992, Victor, VICP-5204 (Japan)

Seznam skladeb:
01. Running up the Highway (live) (4:41)
02. Borderline (live) (5:33)
03. Too Hot to Handle (live) (4:09)
04. She's the One (live) (3:21)
05. Cherry (live) (4:17)
06. Back Door Man (live) (5:24)
07. One of Those Nights (live) (4:22)
08. Love to Love (live) (8:10)
09. Only You Can Rock Me (live) (4:06)
10. Lights Out (live) (6:30)
11. Doctor Doctor (live) (8:16)
12. Rock Bottom (live) (9:45)
13. Shoot Shoot (live) (4:40)
14. C'mon Everybody (live)(4:30)
Total Time: (77:44)

Recorded 20th Juni 1992
Written: Andy Parker, Laurence Archer, Michael Schenker, Pete Way, Phil Mogg
Producer, Engineer: Andy Reilly
Liner Notes: Masa Itoh

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Michael Schenker - Guitars
Paul Chapman - Guitars
Paul Raymond - Keyboards, Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie Strangers In The Night
Vyšlo 1979, Chrysalis, CJT5 (UK)

Seznam skladeb:
01. Natural Thing (7:05)
02. Out In The Street (9:34)
03. Only You Can Rock Me (3:58)
04. Doctor Doctor (4:30)
05. Mother Mary (3:17)
06. This Kids (4:40)
07. Love To Love (7:37)
08. Lights Out (4:55)
09. Rock Bottom (11:02)
10. Too Hot To Handle (4:17)
11. I'm A Loser (3:49)
12. Let It Roll (4:35)
13. Shoot Shoot (3:45)
Total Time: (72:04)

Producer, Recorded: Ron Nevison
Engineer: Mike Clink, Brian Chubb
Mixed: Jack Adams

Stage Manager: Steve Brooks
Technician: Steve Casey
Tour Manager: John Knowles
Lighting: Martin Nicholas
Crew, Stage Manager: Mark Eshelman
Crew: Jack Crymes, Pete Carlson, Linda Hime, Rick Sanchez, Ron Cooper
Booking: Bill Elson
Design, Photography: Hipgnosis
Photography: George Bodnar, Richard Upper

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Mick Bolton - Lead Guitar
Hosté:
Diskografie Live In Japan
Vyšlo 1972, A.K.A. Records, AKA 2 (Japan)
1982, Nova, 6.21454 AS (Germany)

Seznam skladeb:
01. C'mon Everybody (Cochrane, Capeheart) (4:30)
02. Who Do You Love (McDaniel) (9:40)
03. Loving Cup (Butterfield) (5:23)
04. Prince Kajuku / The Coming Of Prince Kajuku (Parker, Bolton, Way, Mogg) (8:31)
05. Boogie For George (Parker, Bolton, Way, Mogg) (11:43)
06. Follow You Home (Pete Way) (6:28)
Total Time: (55:11)

Recorded live in Japan, originally released in 1972
Producer: Milton Samuel, UFO
Design [Sleeve]: Positive Designs

Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Mick Bolton - Lead Guitar
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Hosté:
Diskografie Live
Vyšlo 1972, 2008 Repertoire edition

Seznam skladeb:
01. C'mon Everybody (Jerry Capehart, Eddie Cochran) (4:10)
02. Who Do You Love (Ellis McDaniel) (9:00)
03. Loving Cup (Paul Butterfield) (5:10)
04. Prince Kajuku/The Coming Of Prince Kajuku (Bolton, Mogg, Parker, Way) (8:20)
05. Boogie For George (Bolton, Mogg, Parker, Way) (11:30)
06. Follow You Home (Way) (6:00)
07. Loving Cup (SP Edit) (P. Butterfield) (3:58)
Total Time: (78:24)

UFO, jedna z nejzábavnějších hardrockových skupin všech dob, se rychle stala populární koncertní kapelou. Tento vzácný živý záznam obsahuje šest oslnivých vystoupení skupiny odehraných na plné pecky. Úvod obstarává temperamentní verze skladby Eddie Cochrana "C’mon Everybody", za nímž následuje "Who Do You Love" od Bo Diddleye, a obě kapely charakterizují R'n'B kořeny heavy rockové kapely. Toto album s charismatickým zpěvákem Philem Moggem za mikrofonem nejlepší rockové kapely bylo zaznamenáno v dobách, kdy "...neměli žádné roadies a museli si na každý koncert sami nosit vlastní vybavení". "Live" (později znovu vydáno jako UFO "Lands In Tokyo"), původně vyšlo v Japonsku, až v roce 1972, krátce poté, co Mick Bolton opustil skupinu a UFO se vydali hledat kytaristu, který by mohl poskytnout kapele standardnější rockový zvuk.


Skupina:
Phil Mogg - Vocals, Written
Pete Way - Bass
Jeff Kollman - Guitars
Simon Wright - Drums
Paul Raymond - Keyboards
Hosté:
Matt Guillory - Keyboards
Louis Maldonado - Backing Vocals
Jesse Bradman - Backing Vocals
Diskografie Chocolate Box
Vyšlo 1999, Shrapnel Records, SH-11272 (US)

Seznam skladeb:
01. Muddy's Gold (5:09)
02. Jerusalem (5:34)
03. Too Close To The Sun (6:12)
04. This Is A Life (3:35)
05. Living And Dying (5:08)
06. King Of The City (4:49)
07. Death In The Family (4:11)
08. Whip That Groove (3:36)
09. Last Man In Space (5:12)
10. Sparkling Wine (4:39)
Total Time: (48:05)

Producer: Mike Varney
Co-producer, Engineer, Written: Jeff Kollman
Engineer: James Murphy, Joe Marquez, Mooka Rennick, Gene Cornelius
Mastered: Tim Gennert
Design, Illustration: Dave Stephens
Photography: Steve Jennings
"Chocolate Box" je druhým albem kapely Mogg/Way a navazuje na oceňovaný debut "Edge Of The World". Stejně jako u svého předchůdce je "Chocolate Box" UFO ve vší parádě kromě jména na přebalu. Písně jako "Muddy's Gold", "Jerusalem" a "King Of The City" znějí jako klasičtí UFO, doplněné těžkými riffy a Moggovými charakteristickými vokály. Píseň jako "Last Man In Space" nabízí trochu groove, což není pro UFO něco tak cizího. "Whip That Groove" má některé bluesové vlivy, které byly také dlouho součástí historie kapely. Na albu se nově představili klávesista Paul Raymond (UFO), bubeník Simon Wright (AC/DC, Dio) a nový kytarista Jeff Kollman. Kollman velkým dílem přispěl k vyplnění, avšak přidává na "Chocolate Box" svůj um se svými melodickými sóly a těžkými rock and rollovými riffy. Zejména hlavní skladba "Too Close To The Sun" přispívá k celkovému pocitu písně, ale není příliš okázalý, což do značné míry charakterizuje všedchny Kollmanova sóla. Hned příští rok po vydání "Chocolate Box" se Mogg a Way opět spojili se Schenkerem pro album UFO "Covenant".

Skupina:
Pete Way - Bass
Aynsley Dunbar - Drums
Phil Mogg - Vocals
George Bellas - Guitar
Hosté:
Matt Guillory - Keyboards
Jesse Bradman - Backing Vocals
Louis Maldonado - Backing Vocals
Eric Martin - Backing Vocals
Diskografie Edge Of The World
Vyšlo 24. června 1997, Shrapnel Records SH 11052 (US)

Seznam skladeb:
01. Change Brings A Change (6:10)
02. All Out Of Luck (5:10)
03. Gravy Train (4:55)
04. Fortune Town (4:20)
05. Highwire (5:23)
06. Saving Me From Myself (5:44)
07. Mother Mary (3:56)
08. House Of Pain (5:24)
09. It's A Game (4:40)
10. History Of Flames (5:13)
11. Spell On You (5:34)
12. Totaled (4:48)
Total Time: (61:17)

Recorded at Prairie Sun
Producer: Mike Varney
Co-producer: Mogg/Way
Engineer: Larry Brewer, Joe Marquez
Mastered: Christopher Ash at Sound One
Engineer, Mixed: Gene Cornelius, James Murphy
Mixed: Mooka Rennick at Prairie Sun Studios
Artwork: Dave Stephens
Photography: Pat Johnson Studios
Legendární anglický zpěvák Phil Mogg a basista Pete Way, známí ze své práce jako páteř kapely UFO, se sešli na "Edge Of The World", aby poskytli sbírku originálních agresivních rockových čísel podporovaných hvězdným bubeníkem Aynsley Dunbarem (Bowie, Zappa, Journey aj.) a nový kytarový zázrak George Bellas z labelu Shrapnel Records.


Skupina:
Pete Way - Bass
Fin - Vocals, Harp
Chris George - Guitars
Paul R.D.Haslin - Drums, Backing Vocals
Hosté:
Diskografie The Harsh Reality
Vyšlo 29. října 2007, Livewire, LW021-2

Seznam skladeb:
01. Propaganda (4:20)
02. Samaritan Man (3:39)
03. Rockin' TheCliche' (4:32)
04. Keepin' It Sweet (3:37)
05. Long Time Dead (3:54)
06. Out Of Control (3:43)
07. It Wasn't Me (5:28)
08. Song For Steve (6:31)
09. The Harsh Reality (4:53)
10. Handbags And Gladrags (4:22)
11. Can't Live Without Some Pain (6:05)
Total Time: (51:04)

Recorded at Studio-Trinity Heights, Newcastle
Producer-Insp.: Fred W.Purser

Skupina:
Hosté:
Diskografie Organized Chaos Live
Vyšlo 14. srpna 2006,

Seznam skladeb:
01. Toy With The Passion (5:34)
02. Won't Get Out Alive (5:53)
03. Hang'em High (5:33)
04. The Alternativa (10:14)
05. Dead On Your Legs (6:49)
06. Heaven Tonight (6:32)
07. Love Loaded (12:21)
08. Must Be More 2 It Than This (5:06)
09. Night Of The Wolf (8:24)
10. Rock'N'Roll Medley (13:04)
Total Time: (79:30)

Recorded live at 18-02-2005 at Barfly, Glasgow, Scotland
Photography: Allan Angold
Mastering, Mixing, Producer: Robin George
Live Recording: Chris Thomas King

Skupina:
Hosté:
Diskografie Boot From The Dead
EP, vyšlo 1. listopadu 2005, Majestic Rock, MAJBOOT 1

Seznam skladeb:
01. Toy With The Passion (4:45)
02. Love Loaded (4:49)
03. Night Of The Wolf (8:57)
04. Garden Of Eden (4:23)
05. The Wild, The Willing And The Innocent (4:15)
06. No Place To Run (4:22)
Total Time: (31:31)

Recorded at the Mean Fiddler, London on 18th February 2005 supporting the Quireboys

"Boot From The Dead" je oficiální bootleg album nahrané během koncertu Waysted v The Mean Fiddler v Londýně, Anglie dne 18. února 2005. Poslední dvě skladby jsou převzaty z japonského setu Waysted "Back From The Dead". Skladby 05 a 06 pocházejí pouze z japonského vydání "Back From The Dead" a jsou předělávkami klasiky UFO představujících Paul Chapmana na kytaru.

Skupina:
Pete Way - Bass, Vocals
Chris George - Guitar, Vocals
Paul Haslin - Drums, Vocals
Hosté:
Fin - Vocals, Harp
Diskografie Back From The Dead
Vyšlo listopad 2004, Majestic Rock, MAJCD050 (UK)

Seznam skladeb:
01. The Alternativa (7:51)
02. Garden Of Eden (4:34)
03. Dreams (4:10)
04. Must B More 2 It Than This (3:31)
05. The Price Of Love (2:56)
06. Breakfast Show (5:02)
07. I'm Gonna Love Ya (6:08)
08. Lost In Cleveland (6:08)
Total Time: (64:01)

Bonus Tracks:
09. The Wild, The Willing And The Innocent (4:16)
10. No Place To Run (4:21)
11. Must B More 2 It Than This (4:52)
12. The Alternativa (10:14)

Recordedg on September 21, 2005 at 609 Recording, Cleveland, OH, at Audio Lab, Buckingham, UK, at The Barfly, Glasgow, Scotland
A&R: Geoff Gillespie
Engineer: The Great Don, Jamie "Brains" Masters
Mixing Engineer: Robin George
Cover Art: Rory Fiorito

Skupina:
Pete Way - Bass
John Di Teodoro - Drums
Paul Chapman - Guitars
Danny Vaughn - Vocals
Hosté:
Diskografie Wilderness Of Mirrors (The Save Your Prayers Sessions)
Vyšlo 9. bnřezna 2002/7 February 2000, Zoom Club Records, ZCRCD28

Seznam skladeb:
01. Walls Fall Down (4:42)512
02. Fire Under The Wheels (3:24)26
03. Heroes Die Young (5:47)43
04. Singing To The Night (4:54)517
05. Out Of Control (4:48)39
06. Wild Night (3:57)408
07. Terror City (5:41)
08. Black And Blue (4:23)30
09. Fortunate Son (4:06)
10. So Long (5:33)451
Total Time: (47:33)

Recorded on January 1986 - September 1999
Producer: Pete Way, Paul Chapman
Engineering: Ted Sharpe, Tony Etoria
Remixer: Paul Chapman

Skupina:
Pete Way - Bass
Andy Parker - Drums
Paul Chapman - Guitars
Finn More - Vocals
Hosté:
Diskografie You Won't Get Out Alive?
Vyšlo 12. prosince 2000, Zoom Club Records, ZCRCD24

Seznam skladeb:
01. You Won't Get Out Alive (4:39)
02. Rock Steady (3:44)
03. Love Loaded (4:36)
04. Only You Can Rock Me (4:59)
05. The Price You Pay (6:02)
06. Toy With The Passion (6:28)
07. Too Hot To Handle (9:45)
Total Time: (40:13)

Recorded at St. David's Hall, Cardiff, October 7, 1984
Label Manager: Julian Artis
Mastered: Crusoe
Artwork and Design: DIGIPEDE
Project Coordinator: Geoff Gillespie

Skupina:
Pete Way - Bass Guitar
Paul Chapman - Lead Guitar
John DiTeodoro - Drums
Danny Vaughn - Vocals
Hosté:
Diskografie Save Your Prayers
Vyšlo 1986, Parlophone, PCS 7307 (UK)

Seznam skladeb:
01. Walls Fall Down (4:42)
02. Black & Blue (4:23)
03. Singing To The Night (4:54)
04. Hell Comes Home (5:22)
05. Heroes Die Young (5:47)
06. Heaven Tonight (5:19)
07. How The West Was Won (4:58)
08. Wild Night (3:57)
09. Out Of Control (4:48)
10. So Long (5:33)
Total Time: (49:43)

Written: Pete Way, Paul Chapman
Producer: Liam Sternberg
Producer, Engineering: Simon Hanhart
Assistant Producer, Assistant Engineer: Matthew Budd, Nick Davis, Paul Schroeder

Skupina:
Pete Way - Bass
Ian "Fin" Muir - Vocals
Paul Chapman - Guitar
Jimmy Di Lella - Guitar, Keyboards
Jerry Shirley - Drums
Hosté:
Diskografie The Good The Bad The Waysted
Vyšlo 1985, Music For Nations, MFN 43 (Europe)

Seznam skladeb:
01. Hang 'Em High (5:19)
02. Hi Ho My Baby (3:30)
03. Heaven Tonight (4:26)
04. Manuel (5:12)
05. Dead On Your Legs (4:40)
06. Rolling Out The Dice (3:36)
07. Land That's Lost The Love (4:35)
08. Crazy 'Bout The Stuff (5:25)
09. Around And Around (3:14)
Total Time: (39:57)

Written: Pete Way, Chuck Berry, Fin More, Paul Chapman
Producer: Liam Sternberg
Engineer: Ted Sharp
Photography: Fin Costello

Skupina:
Fin Muir - Vocals
Paul Chapman - Guitars
Neil Shepard - Guitars
Pete Way - Bass Guitar
Andy Parker - Drums
Hosté:
Diskografie Waysted
EP, vyšlo září 1984, Music For Nations, MFN-31 (UK)

Seznam skladeb:
01. Won't Get Out Alive (2:45)
02. The Price You Pay (5:48)
03. Rock Steady (3:37)
04. Hurt So Good (4:15)
05. Cinderella Boys (8:18)
Total Time: (24:43)

Bonus Tracks:
06. Ball and Chain (4:30)
07. Won't Get out Alive (4:30)
08. Rock Steady (3:47)
09. Love Loaded (4:43)
10. The Price You Pay (6:31)
11. Too Hot to Handle (5:26)

Recorded live at the Kerrang! Weekend Festival, Caister, Great Yarmouth, UK, on 14th October 1984
Written: Pete Way, Fin More
Producer: Leo Lyons
Booking: ATI, Bill Elson, Fair Warning, John Jackson
Artwork, Photography: Mez

Skupina:
Pete Way - Bass
Paul Raymond - Backing Vocals, Keyboards, Rhythm Guitar
Fin Muir - Lead Vocals
Ronnie Kayfield - Backing Vocals, Lead Guitar
Frank Noon - Drums
Hosté:
Diskografie Vices
Vyšlo 1983, Chrysalis, CHR 1438 (UK)

Seznam skladeb:
01. Love Loaded (3:51)
02. Women In Chains (4:10)
03. Sleazy (4:18)
04. Night Of The Wolf (5:22)
05. Toy With The Passion (4:00)
06. Right From The Start (5:31)
07. Hot Love (4:18)
08. All Belongs To You (3:30)
09. Somebody To Love (3:01)
Total Time: (38:01)

Producer, Engineer: Mick Glossop


Skupina:
Paul Raymond - Vocals, All Instruments except where noted:
Andy Simmons - Lead & Rhythm Guitars, Keyboards
Dave Burn - Slide & Lead Guitars
Mark Coles - Bass
Tony Steel - Drums
Andy Dodds - Backing Vocals, Keyboards
Hosté:
Diskografie High Definition
Vyšlo 15. února 2019, Paul Raymond Music, PRM002CD

Seznam skladeb:
01. I Wanna Be There (3:28)
02. Afterglow (3:15)
03. The Price Of Love (3:33)
04. Let's Face The Music And Dance (3:10)
05. The Man Who Sold The World (4:07)
06. Ain't No Sunshine (3:51)
07. Heart Full Of Soul (4:30)
08. Heartbreak Hotel (3:37)
09. Cold Hearted Man (3:52)
10. Tired Of Waiting For You (3:59)
11. My Funny Valentine (4:36)
12. Wang Dang Doodle (4:43)
13. Every Little Bit Hurts (3:48)
Total Time: (50:29)

Artwork: Tristan Greatrex

Skupina:
Paul Raymond - Lead Vocals, Lead & Rhythm Guitar, Keyboards Andy Simmons - Lead Guitar, Rhythm Guitar, Keyboards
Tony Steel - Drums, Backing Vocals
Mark Coles - Bass, Backing Vocals
Hosté:
Michael Schenker - Guitars (09,10)
Reuben Archer - Vocals (10)
Diskografie Terms & Conditions Apply
Vyšlo 23. února 2013, Hear No Evil Recordings, HNEDCD005

Seznam skladeb:
01. Born & Raised On Rock 'N' Roll (3:39)
02. End Of Life As We Know It (3:40)
03. Deeper Shade Of Blue (5:40)
04. C-List Celebrity (2:47)
05. We Will Be Strong (4:32)
06. Terms & Conditions (3:59)
07. Whiskey Mac (3:31)
08. Bright Lights (3:50)
09. Reach Out (I'll Be There) (6:03)
10. Love Is Blind (3:11)
11. If You Gotta Make A Fool Of Somebody (3:48)
Total Time: (44:40)

Bonus Tracks:
12. Still The Same (4:35)
13. Drifting Apart (4:04)
14. Partners In Crime (3:55)

Engineer, Producer: Paul Raymond, Andy Simmons
Mastered: Andy Pearce
A&R, Coordinator [Coordination]: Hugh Gilmour
Illustration [Illustrations]: Andy Simmons
Photography: Kath Goodwin
Liner Notes: Paul Raymond
Layout: www.gilmourdesign.co.uk

Skupina:
Andy Simmons - Lead Guitar, Acoustic Guitar, Electric Guitar, Bass, Keyboards, Drums
Paul Raymond - Vocals, Piano, Organ, Keyboards, Acoustic & Electric Guitar, Drums, Bass
Hosté:
Diskografie Virtual Insanity
Vyšlo 2008, not On label

Seznam skladeb:
01. Edge Of Sanity (Andy Simmons, Paul Raymond) ()
02. Exorcise The Demon (Simmons, Raymond) ()
03. Bad Hair Day (Andy Simmons, Paul Raymond) ()
04. Michael Caine (Simmons, Raymond) ()
05. The Rest Is History (Simmons, Raymond) ()
06. A Debt Of Gratitude (Simmons, Raymond) ()
07. Where’s My Bike? (Simmons, Raymond) ()
08. Shangri-La (Simmons, Raymond) ()
09. Don’t Hide Your Love Away (Simmons, Raymond) ()
10. No Turning Back (Simmons, Raymond) ()
11. Too Late For Love (Simmons, Raymond) ()
12. (Simmons, Raymond) ()
Total Time: (00:00)

Produced: Paul Raymond & Andy Simmons
Recorded and mixed: The 'Yogameister' Andy Le Vien at RMS Studios, South London

Skupina:
Paul Raymond - Vocals, Guitars, Bass, Keyboards, Percussion
Andy Simmons - Guitars
Aki Fukasawa - Lead Vocals
Stefan Kadar - Drums
Hosté:
Phil Mogg - Vocals (07,10)
Mikey J. - Bass (10,12)
Diskografie Man On A Mission
Vyšlo 1999, Zoom Club Records, ZCRCD12 (UK)
2005, Majestic Rock, MAJCD055

Seznam skladeb:
01. Deep Space (Intro) (0:28)
02. Scream Blue Murder (4:44)
03. My Radio (3:59)
04. Man On A Mission (3:35)
05. Face Of An Alien (3:40)
06. Sacred Ground (3:36)
07. Light's Out (For The Millennium) (4:39)
08. Can't Let Go (4:04)
09. Living On The Outside (4:37)
10. She's On A Roll (4:31)
11. Shining Star (4:24)
12. Flight Of Fancy (3:07)
Total Time: (49:10)

Bonus Track:
13. Michael Cain (3:55)

Recorded on October, 1998 at Universal Sound, Purley, Surrey, England
Producer: Paul Raymond, Andy Simmons
Engineer: Andy Le Vein

Skupina:
Aki Fukasawa - Vocals
Frank Di Mino - Vocals
Hideaki Nakama - Guitars
Masayoshi Yamashita - Bass
Paul Raymond - Keyboards
Reibun Ohtani - Guitars
Hosté:
Diskografie Worlds Apart
Vyšlo 1998, Zoom Club Records

Seznam skladeb:
CD 1:
01. Left Hand Drive (0:44)
02. Burned Again (3:43)
03. Party On The Phone (3:49)
04. Gypsy Heart (3:46)
05. Boys And Girls (3:42)
06. Who's Blues? (1:21)
07. Public Enemy #1 (3:18)
08. Somebody Like You (4:00)
09. Fatal Attraction (5:29)
10. I'll Make It Up To You (4:51)
11. Wonderful World (3:35)
12. Bitter Blue (4:33)
13. Hero To Zero (4:10)
14. I Got To Pieces (5:05)
15. Thank Heaven's for Rock 'N' Roll (2:43)
Total Time: (54:49)

CD 2:
16. Now And Till Forever (4:24)
17. Under The Rising Sun (4:40)
18. Brain Demolition (4:25)
19. One Day At A Time (4:12)
20. One Love (4:36)
21. Shimo Kitazawa (1:00)
Total Time: (23:17)
Společné vydání japonských vydání "Raw Material" a EP "Under The Rising Sun".

Skupina:
Paul Raymond - Guitars, Keyboards
Reibun Ohtani - Guitars
Aki Fukasawa - Vocals
Hideaki Nakama - Guitars
Hosté:
Diskografie Raw Material
Vyšlo 1997, not on label

Seznam skladeb:
01. Left Hand Drive (0:41)
02. Burned Again (3:41)
03. Party On The Phone (3:46)
04. Gypsy Heart (3:43)
05. Boys And Girls (3:40)
06. Whose Blues? (1:20)
07. Public Enemy #1 (3:16)
08. Somebody Like You (3:57)
09. Fatal Attraction (5:25)
10. I'll Make It Up To You (4:49)
11. Wonderful World (3:33)
12. Bitter Blue (4:29)
13. Hero To Zero (4:07)
14. I Go To Pieces (5:02)
15. Thank Heaven For Rock 'n' Roll (2:42)
Total Time: (54:11)

Recorded in Enoshima, Shonan, Japan 1990-1994
Mixed at R.M.S. Studio, South London
Produced: Paul Raymond

Skupina:
Paul Raymond - Vocals, Guitars, Keyboards
Frank Di Mino - Lead Vocals (ex-Angel)
Masoyoshi Yamashita - Bass (ex-Loudness)
Reibun Ohtani - Guitars (ex-Marino)
Hosté:
"The Shanghai" Yuiko Tsubokura - Background Vocals
Kazuyo Sugimoto - Background Vocals
Diskografie Under The Rising Sun
EP, vyšlo 1989, Metal Mania, 18DN-27, Teichi Ku Records

Seznam skladeb:
01. Now And Till Forever (Raymond/Ohtani) (4:24)
02. Under The Rising Sun (Raymond) (4:40)
03. Brain Demolition (Raymond) (4:25)
04. One Day At A Time (Raymond/Ohtani) (4:12)
05. One Love (Raymond) (4:36)
06. Shimo Kitazawa (Raymond) (1:00)
Total Time: (23:17)

Produced: Paul Raymond

300
Skupina:
Phil Mogg - Vocals
Shane Gaalaas - Drums, Percussion
Jeff Kollman - Guitars
Jimmy Curtain - Bass (01-04,07,09)
Hosté:
Kevin Chown - Bass (11)
Jeff Kollman - Bass [Additional] (06,10)
Mark Renk - Keyboards, Backing Vocals (01-04,06,07,09-11)
Mark Mikel - Backing Vocals (05,08)
Diskografie Dancing With St. Peter
Vyšlo 2002, Track Record, TRK1014CD
2008, Marmaduke Records, MD-1009 (US)

Seznam skladeb:
01. Overload (5:14)
02. Driven (4:25)
03. Dancing With St. Peter (6:07)
04. Song Keeps A Coming (5:01)
05. Clap Hands (Tom Waits) (4:14)
06. Beautiful Friend (5:35)
07. Bad On Bad (5:09)
08. After Glow (5:36)
09. Falling Down (5:06)
10. Las Meadows Sanctum Divine (5:38)
11. Seems To Me (5:19)
Total Time: (57:24)

Recorded at Crumb Studios, Granada Hills, California, U.S. on 2001
Written: Jeff Kollman, Phil Mogg, Shane Gaalaas
Producer, Mixed: Jeff Kollman
Executive-Producer: Buddy Jo Kollman
Edited [Additional], Technician [Support]: David Knauer
Mixed: Shane Gaalaas
Mastered: Brad Vance
Graphics [Design]: RA
Cover [Design]: Andy Simmons


Skupina:
Rocky Newton - Bass, Backing Vocals
Laurence Archer - Guitar, Backing Vocals
Clive Edwards - Drums
Danny Peyronel - Vocals, Keyboards
Hosté:
Diskografie House Of X
Vyšlo 2014, Escape Music, ESM269 (Europe)

Seznam skladeb:
01. Do Me Wrong (3:36)
02. No More Tequila (3:16)
03. Long Arm Of The Law (4:20)
04. No Way Home (4:16)
05. Road Less Troubled (4:00)
06. Martian Landscape (5:46)
07. Rage (5:57)
08. Alive (6:06)
09. Busted (4:46)
10. Second Son (5:49)
11. House Of Lies (4:46)
12. Millions (6:42)
Total Time: (59:20)

Recorded: Steve Lyon at Panic Studios and Lew West at Powerhouse Studios, London
Producer, Mixed: Steve Mann and House Of X at Flying Vivaldi Studios, Hannover, Germany
House of X Logo: Adrian Tschubarov
Cover: Peter Kalabolds

Skupina:
Rocky Newton - Bass, Backing Vocals
Laurence Archer - Guitar, Backing Vocals
Clive Edwards - Drums
Danny Peyronel - Vocals, Keyboards
Hosté:
Diskografie House Of X Promo
EP, vyšlo 2013, not on label/X Music (Europe)

Seznam skladeb:
01. House Of Lies (4:46)
02. Do Me Wrong (3:36)
03. Martian Landscape (5:46)
Total Time: (14:08)

Recorded: Steve Lyon at Panic Studios and Lew West at Powerhouse Studios, London
Producer, Mixed: Steve Mann and House Of X at Flying Vivaldi Studios, Hannover, Germany
House of X Logo: Adrian Tschubarov
Cover: Peter Kalabolds

Skupina:
Rocky Newton - Bass, Backing Vocals
Laurence Archer - Guitar, Backing Vocals
Clive Edwards - Drums
Danny Peyronel - Vocals, Keyboards
Hosté:
Diskografie DVol 1 The Live Files
Vyšlo 18. března 2012, X-Music, XMUS001

Seznam skladeb:
01. Introduction (1:33)
02. Let It Roll (3:57)
03. Natural Thing (3:28)
04. Highway Lady (4:23)
05. Back Door Man (5:25)
06. Can You Roll Her (2:53)
07. Love Deadly Love (5:23)
08. Armed & Ready (4:39)
09. She's The One (4:02)
10. Love To Love (8:52)
11. Only You Can Rock Me (4:17)
12. Rock Bottom (10:16)
13. Lights Out (5:26)
14. Doctor Doctor (5:13)
Total Time: (69:47)

Recorded live in Europe 2011
Compiled, Mixed and Produced: Steve Man
Mastered: Ossy Pfeifer at Frida Park Studios, Hannover, Germany, September - October 2011

Zpět
UFO 1971

       
UFO live on 1974



   

UFO 1975

UFO 1976

UFO 1977
UFO 1977 - Paul Raymond, Andy Parker, Phil Mogg, Michael Schenker, Pete Way

UFO 1980><br><br>
<img src=

UFO 1992


UFO 2004 - Phil Mogg, Pete Way, Vinnie Moore, Jason Bonham, Paul Raymond






UFO 2021 - from left to right: Rob De Luca, Vinnie Moore, Phil Mogg, Neil Carter, Andy Parker


Zpět
Oficiální stránky:
https://ufoofficial.bandcamp.com/album/live-sightings
http://www.metalmusicarchives.com/artist/ufo
http://ufo.dave-wood.org/index.html
http://www.ufo-music.info/
https://pl.rateyourmusic.com/artist/ufo/lists/
http://www.geocities.ws/cosmoguy.geo/ufo5.html
http://ufo-music.info/andy//bio.htm
http://neilcarter.org/
https://www.paulraymondmusic.com/biography/
http://vinniemoore.com/about/
http://thelimitclub.blogspot.com/2009/05/paul-gray-interview.html
https://rateyourmusic.com/list/metaljim/overlooked-bands-that-i-love-1-ufo-and-related/
https://stargazed.net/fallen-heroes/ufo-guitarist-paul-chapman-1954-2020-remembered-as-a-lone-star-who-made-it-waysted-from-skid-row-to-gator-country/

Nahoru... ProgressRock
Made by 
©  2.4.2021 
Menu Poslení aktualizace: 2.4.2021
mbrezny@centrum.cz 
...a vzkaz autorovi!