The Tangent

       
       
              

Zpět
The Tangent je progressive rocková kapela ze Severní Anglie. Počátky kapely lze vystopovat až do května 1999, kdy skupina Andy Tillisona a Samanthy Baine pojmenovaná "Parallel or 90 Degrees" společně koncertovala v Rotterdamu se švédskou skupinou The Flower Kings, kterou do té doby neznali podle jména ani neslyšeli. Andy a Sam byli docela překvapeni, co spatřili... "Bylo to jako budíček," říká Andy, "tahle kapela ukázala, že moji milovanou hudbu lze stále ještě hrát, a ještě být důležitá v rychle se blížícím novém tisíciletí."

Spolupráce některých členů kapely ale začala už mnohem dříve. Andy Tillison a kytarista a zpěvák Guy Manning byli dříve společně v kapele / projektu nazvaném Gold Frankincense & Disk Drive. Sestavu doplňovali Hugh Banton na varhany a Dave Albone na bicí. Jedna skladba této sestavy "Gap In The Night" byla později zařazena i na desku pozdější kapely Parallel or 90 Degrees "The Corner of My Room", pak znovu na archivním vydání "No More Travelling Chess".

Tillison a Manning pak založili v roce 1996 novou kapelu nazvanou Parallel or 90 Degrees, kde je doplňovala Samantha Baine na klávesy. Když byl Manning dočasně nedostupný, Tillison a Baine nahráli album "The Corner of My Room", která následně vyšla jako druhá deska kapely. Nová sestava kapely Parallel or 90 Degrees, v níž byli Tillison, Baine, Lee Duncan (bicí), Jonathan Barrett (basa) a Graham Young (kytara), podepsala smlouvu s Cyclops Records. Younga později nahradil Gareth Harwood. Kapela vydala desky "Afterlifecycle" (1997) a "The Time Capsule". S Alexem Kingem na bicí a Kenem Seniorem na basu kapela nahrála další album "Unbranded". Harwooda pro další album "More Exotic Ways to Die" nahradil Dan Watts.

Při tvorbě skladeb na další album jeho skupiny PO90 "More Exotic Ways To Die" si pod dojmem již výše uvedeného společného koncertu s The Flower Kings Tillison odložil některé nápady, které byly více "prog" a začal uvažovat o sólovém albu. Díky podnětu "The Flower Kings" tak tyto nápady shromáždil a seskupil do hodinového záznamu. Ian Oakley později napsal recenzi jejich společného koncertu s Po90. Později to okomentoval: "Udělal jsem osudovou chybu, když jsem se navezl do Po90 při hodnocení tohoto prvního koncertu kapely, který jsme hráli spolu" vzpomíná Oakley, "Samozřejmě jsem hodnotil "The Flower Kings", ale byl jsem natolik poctivý, že jsem věnoval pozornost i setu Po90. Myslím, že to, co jsem napsal, muselo vypadat spíše odmítavě, jen pár řádků o nich. Dostal jsem pak e-mail od Andyho, který mě roztrhal na kusy. Odepsal jsem mu zpátky a řekl mu, že je to vůbec první recenze, co jsem kdy napsal. Odpověděl mi zpátky a omluvil se, začali jsme pak hodně hovořit o prog hudbě a objevili jsme mnoho společného až mi poslal to CD demo odložených nahrávek. Stačí jen podotknout, že jsem nyní manager The Tangent..." Tyto rozdělané skladby v podobě dema poslal Ian Oakley Roine Stoltovi. Jemu se skladby zalíbily a nabídl spolupráci, ke které přizval i další členy z Flower Kings, Jonase Reingolda a Zoltana Csörsza. Potřebovali ještě saxofonistu a Tillison si vzpoměl, že má telefon na Davida Jacksona z Van der Graaf Generator. Ve studiu je ještě doplnil multi-instrumentalista Guy Manning a členka původních Po90 Sam Baine na piano, synthesizer a klávesy. A tak se ve studiu sešla nová kapela, kterou pojmenovali The Tangent. Výsledkem bylo album "The Music That Died Alone", které vyšlo v roce 2003 bylo velmi dobře přijato progrockovou fanouškovskou základnou. Téměř po celém světě skupina posbírala ocenění "Best Newcomer", "Best Artwork", "Best Debut" a dvacetkrát získalo ocenění "Album of The Year". Každé nasledující album získalo podobné uznání. Album dokonce vyfouklo ocenění "nejlepší prog album roku" desce Steva Morse "Testimony".

Po úspěchu alba se uskupení připravovalo k dalšímu pokračování ve formě nové desky. Jen David Jackson se nemohl opět plně zapojit, neboť se přidal k reunionu Van der Graaf Generator a časově by to nezvládal, jak kapele oznámil. Tehdy zapojil Ian Oakley trochu své managerské magie a zanedlouho měli nového saxofonistu Theo Travise pro další desku. Theo nedávno spolupracoval s kapelami Gong a Porcupine Tree, byl také oceněn jako "jazzový hráč roku" včetně několika recenzí ve Financial Times. Práce na nové desce s názvem "The World That We Drive Through" začaly počátkem roku 2004 ve švédském Malmö. Společně ve studiu byli jen Andy, Jonas, Roine a Zoltan, Guy, Theo a Sam dělal své party nahrávali samostatně jako u předešlé desky. Druhé album vyšlo v říjnu 2004 a nahrála je ještě stejná sestava, jenom u saxofonu nastoupil zmíněný nový muž, Theo Travis (saxofon a flétna).

Ještě během nahrávání alba "...Drive Through" se odehrálo mnoho diskuzí o možnosti živého vystupování. To už bylo tak daleko od původního poslání The Tangent jako jednázového projektu, že se se to očividně stalo mezníkem v historii kapely. Na chvíli se zdálo, jakoby se nic nedělo, ale koncem října 2004 se Andy a Sam setkali s Jonasem, Roinem a Zoltanem jen kousek od Londýna a strávili 3 dny zkoušením. Den poté pak odehráli svůj první koncert na festivalu v Chippenham. "Stalo se to a byli jsme hrozní," říká Sam Baine, "...neměli jsme žádnou zvukovou zkoušku, protože někteří idioti strávili 3 hodiny seřizováním speciálních projekčních systémů pro jednu z dalších kapel, které prostě nebyly potřeba na mnohokapelový festival", a dodal: "že někdo navíc ukradl Roinemu stránky s textem z jeviště, když jsme byli v šatně. Přesto jsme neměli strach dokud publikum jásalo, Andy musel odezpívat všechny pěvecké party Roineho bez jakéhokoli času na přípravu. Všechno to nás při vystoupení znervoznilo, takže musíte uznat, že jsme s ním nebyli spokojeni."

Koncert byl přesto přijat překvapivě dobře navzdory nespokojenosti členů kapely. O pět večerů později se skupina zlepšila natolik, že zaznamenané vystoupení v Ashaffenburgu v Německu se stalo první živou nahrávkou skupiny "Pyramids and Stars". Novinář Michael Gardiner, který doprovázel turné říká: "Dívali jsme se během několika večerů na zrození kapely jako na zrychlený film. V sobotu jsme viděli amatéry, o týden později už jsme se dívali na ostřílené profíky, jakoby to dělali už léta".

Turné, které kapela absolvovala od listopadu 2004 do dubna 2005, přineslo sice nadšené fanoušky, ale došlo po nich k ne neočekávaným změnám. Během turné Roine nadhodil téma, že nemusí být schopen si najít kdykoliv řas pro Tangent v následujícím roce v důsledku závazků k The Flower Kings a mnoha dalším projektům, včetně jeho sólového alba "Wall Street Voodoo". Andy, Sam a Guy proto předpokládali, že to bude znamenat konec projektu, a byli z toho samozřejmě poněkud zklamáni. Andy a Sam se 2 týdny po skončení turné odebrali ze severní Anglie do jižní Francie. Tam po dobu 3 týdny pobývali v prázdném domě na vrcholu kopce ve venkovských poklidných vodách před tím, než jim přivezli jejich nábytek a nainstalovali jim telefon. Po 3 týdnech bez rádia byli překvapeni, když se dozvěděli od manažera Iana Oakleyho, že nejen oni, ale i Jonas a Theo mají stále velký zájem na pokračování kapely, Jonas měl navíc i jméno náhradního kytaristy, návrh na náhradního bubeníka, a k dovršení toho všeho i rezervaci vystoupení na prestižním festivalu v USA za 4 měsíce.

"To byly úžasné novinky...", říká Andy, "Moji první hudební prací ve Francii bylo smíchat živé vystoupení pro album "Pyramids". Byla by to docela nešťastná záležitost, bylo to rozloučení a labutí píseň pro kapelu. Ale byl jsem schopen zkombinovat i další své činnosti. Ve skutečnosti jsem byl tak nadšen tou zprávou, že jsem začal nahrávat demo na nové studiové album ve stejné období." Prvních pár měsíců to bylo velmi obtížné, protože jak Andy i Sam zjistili ke svému zděšení, že širokopásmové připojení k internetu nebylo k dispozici v jejich části Francie. To bylo pro The Tangent a jejich způsob práce snad srovnatelné s tím, jakoby neměli žádnou energii...

Pracovali nakonec tak, že CD s nahrávkami byly jako obvykle distribuovány poštou a nová kapela se začala učit písně pro album a na živé vystoupení na festivalu v USA ve 3 různých zemích, namísto předchozích dvou!!! V dubnu 2005 se šestičlenná sestava Tangent setkala ve Francii, aby se připravila na vystoupení v USA na festivalu "Rosfest", prodiskutovali své nové demonahrávky a udělali poprvé malé turné po Evropě, aby se rozehřáli a sladili vzájemnou souhru. S kapelou byl tentokrát byl Theo Travis, Krister Jonsson z Jonasových "Karmakanic" převzal Roinovu roli kytaristy. Andy byl navíc i rád, že se připojil Jaime Salazar, další bývalý bubeník z "The Flower Kings", který se rozhodl převzít bubenickou stoličku v nové kapele.

Nahrávání třetího alba Tangent od léta do podzimu 2005 bylo něčím, co se stalo legendou. Album je hudebně nejambicióznější věc skupiny zvláště, uvážime-li, že hudebníci a zvukové soubory se pohybovaly v trojúhelníku se stranami 2000 km dlouhými. Album s názvem "A Place In The Queue" bylo definitivně dokončeno v listopadu 2005 a vyšlo 31. ledna 2006. Grafiky alba se opět ujal Ed Unitsky.

V roce 2006 Tangent se opět vydali na Rosfest Festival v polovině roku 2006 a absolvovali několik dalších turné. Andy stihl nahrát své sólové album a dokončit kompilaci skladeb kapely Po90.

Nicméně Sam a Andy se po bezmála deseti let rozešli - hudebně i osobně, když v září 2006 Sam opustila kapelu Tangent. Andy pobýval pak nějakou dobu v blízkosti Toulouse s novou přítelkyní, ale nakonec se znovu vrátil do Leedsu. Tam pracoval na živých nahrávkách z posledního turné, které pak vyšly na 2CD i jako DVD pod názvem "Going Off On One" na konci června 2007. Materiál pocházel z koncertů po Velké Británii a USA. Skladby zahrnovaly všechny tři dosud vydaná alba. Skupinu tvořili švédi Jonas Reingold, Krister Jonsson a Jaime Salazar, britové Andy Tillison, Sam Baine a Theo Travis. Guy Manning hrál na skladbách z UK. Rok 2007 kapela odstartovala v triu Jonas Reingold, Andy Tillison a Jaime Salazar. Jejich živá představení byla uváděná jako "The Tangent presents: Tillison, Reingold, & Salazar". Hrali novou hudbu, oblíbené skladby Tangent v nových aranžmá a plánovali hrát i známe skladby z "klasiky progress rocku".

Kromě bezpočtu dalších projektů Andy také pracoval na dalším studiovém albu kapely, které bylo ještě ambicióznější, než co doposud vydali. Odchod zakládajícího člena Sama Baineho v roce 2006 sice udělal určitý chaos v sestavě kapely, ale nakonec byl k nahrávání přizván kytarista Jakko Jakszyk. Andy napsal speciální krátký příběh, na němž je album založeno a ilustracemi je vyzdobil francouzský karikaturista Antoine Ettori. Čtvrté studiové album s názvem "Not As Good As The Book" vyšlo 3. března 2008 spolu se 100 stránkovou knihou, která vychází z příběhu alba. V květnu kapela odjela malé turné s kapelami Ritual a Beardfish. Turné bylo poměrně krátké, protože pouze Andy, Jonas a Jaime měli dostatek času. Na sérii koncertů v jaru 2008 po Evropě hráli v sestavě Andy Tillison, Jonas Reingold, Jaime Salazar a kytarista Krister Jonsson. Jakszyk a Theo Travis hostovali s kapelou pouze na některých vybraných koncertech. Dne 30. června 2008 se objevila na internetu zpráva, že Tangent nebude na dalších koncertech a nahrávkách spolupracovat s triem z Malmö (Jonsson, Reingold, Salazar). Hudobníky nahradili čtyři členové švédské progrock skupiny Beardfish Rikard Sjöblom (keyboards/vocals/guitar), David Zackrisson (guitar), Magnus Ostgren (drums) a Robert Hansen (bass). Tillison také oznámil, že obě dvě skupiny pokračují i samostatně a sestava se bude měnit v závislosti na místě koncertu, rozpočtu, apod. A tak skupina Tangent měla najednou 8 členů pro turné k albu "Not As Good As The Book". To umožnilo vytvořit velmi dynamický zvuk i na dalších albech. Jakko Jakszyk se v té době rozhodl zanechat spolupráce s kapelou.

V červnu 2009 se objevily informace o obnovení skupiny Parallel Or 90 Degrees a vypadalo to, že na novou desku The Tangent si nějakou dobu počkáme. Kapela Po90 vydala v roce 2009 album "Jitter". King a Watts z Po90 v současné době spolupracuji v kapele nazvané British Fiction. Práce na nové desce Tangent však pokračovaly a objevily se i novinky o kapele. Tou hlavní bylo, že sešlo ze zamýšleného spojení The Tangent se skupinou Beardfish, když důvodem nejspíše bylo, že Beardfish nahráli novou desku a naplánovali velké turné na druhém konci světa a to není zrovna nejvhodnější čas na nový projekt. Přesto obě strany doufaly, že k jejich spolupráci v budoucnu dojde, jak jen to bude možné. Kromě toho Andy Tillison, vůdčí postava The Tangent, dospěl k závěru, že bude lepší sestavit novou podobu kapely z muzikantů působících pouze ve Velké Británii, kde sám žije. To umožní přímý kontakt muzikantů i jednodušší plánování koncertů.

Na nové desce, která byla pojmenována "Down And Out In Paris And London?", se kromě staré známé trojice Andy Tillison (klávesy, zpěv), Guy Manning (akustické strunné nástroje, zpěv) a Theo Travis (saxofon, flétna) objevili bubeník Paul Burgess (10cc, Camel, Jethro Tull, Roxy Music), baskytarista a doprovodný vokalista Jonathan Barrett (Po90, Magna Carta, Guy Manning) a kytarista Nick Mottocks. Datum vydání nové studiové desky bylo stanoveno na 16. listopadu. Téměř v utajení dal frontman Andy Tillison dohromady také kolekci skladeb "A Place On The Shelf" se 70 minutami dříve nevydané hudby. Toto CD bylo určeno pro členy Tangent Yahoo Group a dřívější zákazníky eshopu na webu kapely. Bylo ale počítáno s jeho druhým vydáním, které bylo dostupné všem společně s novinkou na webu The Tangent. Dne 16. listopadu 2009 však vyšla i nová deska reaktivované kapely Parallel or 90 Degrees s názvem "Jitters". Dalším dárečkem byla možnost stáhnutí kompletní 20 minutové skladby "Four Egos One War", kterou Po90 nahráli v roce 2002, ale vyšla pouze na kompilaci "A Can Of Worms". Fanoušci The Tangent znali pouze novější verzi nahranou pro předchozí album "Not As Good As A Book".

Současnou kapelu tvořili kromě Tillisona baskytarista Jonathan Barrett, kytarista Luke Machin a bubeník Tony Latham plus hráč na saxofon Theo Travis (který však není stálým členem). A právě v tomto složení se v prosinci The Tangent rozhodli nahrát živě ve studiu a bez diváků DVD "Going Off On Two". Smyslem této nahrávky je přiblížení hudby The Tangent naživo i fanouškům, kteří nemají šanci dostat se na koncert (kterých ani moc není). Na záznamu se podílel tým profesionálních filmařů z BBC. "Going Off On Two" obsahovalo kromě DVD obsahovat i stejnou nahrávku na CD, barevný osmistránkový booklet a prvních 200 objednávek bylo s podpisy všech pěti muzikantů. Na DVD se objevily i bonusy.

V létě 2010 byla znovu k dostání CD "A Place On The Shelf", která obsahovala i nevydané materiály kapely The Tangent. Tato kompilace původně vznikla za účelem získání prostředků pro nahrávání loňské desky "Down And Out In Paris And London", dostalo se však pouze na ty fanoušky, kteří si ji předobjednali a na četné žádosti ostatních Andy Tillison zareagoval druhým vydáním. Aby původní limitovaná edice zůstala limitovanou, bylo aktuální vydání o tři skladby chudší - schází "The Ethernet 1992", "A Sale Of Two Souls" (live) a "Backup" (ochutnávka tehdy nové desky skupiny Po90). I tak ale zůstává téměř hodina muziky v pěti skladbách "Le Massacre Du Printemps Part One", "Everyman’s Forgotten Monday (fast mix)", "I Wish I Was A Chick", "Live On The Air" a "Le Massacre Du Printemps Part Two".

Během podzimu Andy Tillison se svými The Tangent pracoval na šestém studiovém albu s názvem "COMM", jehož tématem byly moderní komunikační prostředky a jejich světlé i temné stránky. Album se na pultech objevilo 23. září 2011 a na jeho nahrávání se podílela úplně nová sestava kapely v čele s Andy Tillisonem a Theo Travisem, nový kytarista a zpěvák Luke Machin, kterého doporučil Andymu další skvělý kytarista Francis Dunnery z It Bites, na basu Jonathan Barrett. Za bicí usedl bubeník Nick Rickwood, náhrada Tony "Funkytoe" Lathama, který opustil kapelu z osobních důvodů. Nick již předtím koncertoval s kapelou proto byl přizván i k natáčení alba. Jako host se ještě objevil Andrew Roussak na piano a synthezátor. (Jonathan Barrett, Pete Greenwood a Phil Bernia). Pete Greenwood a Phil Bernia jsou členové tributní kapely Yes SEYES. Autorem obalu byl opět Ed Unitsky.

Kapelu opustil ale v říjnu 2011 basista a dlouholetý přítel Andyho Jonathan Barrett, nahradil jej Daniel Mashall, který již spolupracoval s kapelou jako výpomoc při koncertech v Itálii a Velké Británii. Je to mladý hudebník a dostal se ke kapele díky přátelství s Lukem Machinem - byl totiž basistou v Lukově kapele Concrete Lake. Dne 13.února 2012 se kytarista Luke Machin připojil ke kapele Pain Of Salvation na jevišti při vystoupení v The Garage v Londýně, Anglie, během písně "Kingdom of Loss".

Dne 11. října 2012 se na stránkách kapely objevilo oznámení po mnoha měsících přemýšlení, že stávající sestava Tangent končí. Existovala celá řada složitých i osobních důvodů, ale tím hlavním je pokračující finanční nepraktičnost v jejím současném stavu. Vždyť mezi jednotlivými členy kapely byly vzdálenosti 250 mil !!! a navíc byli vázání k jiným projektům. Kytarista Luke Machin a Daniel Mash se rozhodli nadále se věnovat jejich společné kapele Maschine.

Nové sedmé album kapely Tangent se objevilo pod názvem "Le Sacre Du Travail" (anglicky "The Coronation Of Work") 24. června 2013 opět vydaném u InsideOut Music. Na jeho nahrávání Tillison dal dohromady některé z nejlepších umělců z prog stylu. Jako zpěvák se na albu uvedl David Longdon (Big Big Train), připojili se znovu Jonas Reingold (The Flower Kings, Karmakanic), Jaakko Jakszyk (Robert Fripp, Level 42), Theo Travis (Soft Machine, Steve Wilson, Robert Fripp, No-Man) a nově bubeník Gavin Harrison (Porcupine Tree) a chladný DJ hlas Geoffa Banka (Prog Dog Show). Brian Watson (DPRP.net) se přidal s uměleckou obálkou. Je to první plnohodnotné koncepční album, které je inspirováno suitou od Igora Stravinského "The Rite Of Spring" (Svěcení jara) a v podtitulku nese název "An Electric Sinfonia By Andy Tillison". Na produkci alba se nově podílel Paul Brow, který přispěl i k celkové změně zvuku desky a přičinil se i o zařazení více varhan hammondek.

Vydavatelství InsideOutMusic oznámilo, že Tangent vydávají své osmé studiové album "A Spark In The Aether", které v podtitulku nese ještě dovětek "The Music That Died Alone Volume Two". Album vychází 20. dubna 2015 v Evropě a 21. dubna 2015 v USA. Kapela v čele s multi-instrumentalistou Andy Tillisonem se skládá z Jonase Reingold (basa), Theo Travise (Sax a flétna), Luke Machina (kytary) a Morgan Ågrena (bicí). Andy Tillison se o desce vyjádřil: "Po všech různorodých věcech, které jsme dělali, tentokrát se zdálo správné vrátit se k našim progresivním kořenům a "jasným devizám." Zároveň jsme se chtěli dostat někam do nových míst a tak jsme odjeli do Ameriky v naší představivosti." Nahrávání alba se zůčastnil švédský bubenický fenomén Morgan Ågren, který je znám z desek Franka Zappy, Kaipa, Devina Townsenda a jeho vlastního projektu Mats/Morgan Band. Morgan přinessl to Tangent skutečnou živoucí energii plný inspirace a výstřednosti. Přebal alba má opět na svědomí Ed Unitsky.

Tangent oznámili vydání nové nahrávky po pauze od roku 2015. Nové deváté studiové album vyjde 21. července 2017 s názvem "Slow Rust Of Forgotten Machinery". V sestavě se opět objevil Tillison na klávesy, vokály (poprvé na nahrávce Tangent), Jonas Reingold na basu, Luke Machin kytary a vokál, Theo Travis na saxofon a flétnu plus nová členka Marie-Eve De Gaultier na klávesy a zpěv. Objevil se tam také hostující hudebník, autor/dramatik a zakladatel kapely Chumbawamba Boff Whalley jako zpěvák a současný DJ/producent Matt Farrow. Album "Slow Rust Of Forgotten Machinery" také obsahuje hvězdné umělecké dílo od Marvel/DC Comics od výtvarníka Marka Buckinghama. Obal alba je zcela založen na hudbě, kterou obsahuje, a byl vytvořen speciálně pro tento projekt. Kapela se vydá na turné na podporu nové desky a opět se spojila s švédskými Karmakanic.

Kapela Tangent vydá 16. Listopadu 2018 své desáté studiové album "Proxy". Bylo zaznamenáno během společného turné s kapelou Karmakanic v roce 2017/18, takže byla větší šance vidět je pracovat společně na záznamech - hotelové psaní, zkoušky, diskuze v dodávece, zvukové nápady - to vše dovolilo skupině vyrobit album, které je stejně organické, jako by bylo dokončenu touto formací před 15 lety.

Andy Tillison komentuje: "Naše víra spočívá v tom, že progresivní rocková hudba je stále platnou a životaschopnou hudební podobou i v roce 2018 a bude tomu tak i nadále. Naše kapela se vždy snažila použít věci z přítomnosti a přidat je do této kouzelné kombinace. Netvrdíme, že nabízíme BUDOUCNOST. Jen tvrdíme, že nabízíme jednu řadu možností. Naši. Nyní."

"Proxy" je vzpourou svazujících stylů, prezentovaných skutečně přímým způsobem a navzdory tomu, že je pevně zakořeněno ve stylistických rysech Progressive Rock Genre, dochází zde k neočekávaným výpadům a hlavnímu směřování. Album začíná s ochrannou známkou Tangent prog fantasií založenou na rozechvělých Hammondkách, kvílejících syntezátorech, vibrující kytaře a ostrou perkusivní basou - vlivy ELP, Egg, Hatfield & North, Caravan a Camel, s hrdostí vysypané z rukávů. Titulní 16-ti minutová skladba se nakonec stává protestní skladbou o pokračujících válkách, které sdílejí své jméno s písní.

Toto album však neobsahuje žádný koncept. Druhá skladba je sluncem zalitá středomořská instrumentální fúze, více Chick Corea než Che Guevara. A třetí skladba je označována skupinou jako pokus najít chybějící spojení mezi Porcupine Tree a Jamiroquai. V době, kdy se dostaneme k epické skladbě "The Adulthood Lie", zůstala tato pravidla a skupina se snaží opravit auto s tím, co je na dosah. Tangent už dávno dospěli. Po 15 letech s neustálou přítomností na periferii scény je toto album dalším krokem na cestě z kapely, která si této budoucností starostlivě vážila a pobavila se minulostí.

Díky výrazným klávesám Andy Tillisona a zvuku jako ze staré školy progresivního rocku má skupina klasický "prog feeling" a je propagovaná skoro jako "retro". Tangent jsou často porovnávání svým stylem k Yes a King Crimson. Mají velmi melodické a rozsáhlé skladby, které uspokojují především chutě všech prog fanoušků uznávajících kořeny tohoto žánru.

Kapela byla naplánována pouze jako jednorázový projekt, ale od té doby už natočili už osm oficiálních studiových alb a řadu živých nahrávek. Tangent od té doby prodělali řadu personálních změn, pouze Andy Tillison je jediný člen, který byl na všech nahrávkách kapely.

Zpět
Členové při vydání "A Spark In The Aether" (2015)
Andy Tillison - Keyboards, Guitars, Vocals (2002-dosud)
Jonas Reingold - Bass, Vocals (2003-2008) (Flower Kings, Agents Of Mercy)
Theo Travis - Sax, Flutes, Clarinet (2004-)
Luke Machin - Guitars, Vocals (nyní Maschine)
Morgan Ågren - Drums (Kaipa (2000–dosud), Devin Townsend, Mats/Morgan Band)

Sestava pro turné v roce 2014:
Andy Tillison - Keyboards, Guitars, Vocals
Lalle Larsson - Keyboards
Luke Machin - Guitars, Vocals
Jonas Reingold - Bass, Vocals
Morgan Ågren - Drums
Goran Edman - Vocals




Bývalí členové:
Daniel Mash - Bass, Vocals (nyní Maschine)
Gavin Harrison - Drums (Porcupine Tree, King Crimson)
Jakko Jakszyk - Guitars, Vocals (2006-2008) (King Crimson)
Guy Manning - Acoustic Guitars, Bouzouki, Mandolin, Keyboards, Vocals (2003-) (Manning, UPF)
Jonathan Barrett - Bass, Vocals (2009-2011)
Tony Latham - Drums
David Longdon - Vocals (Big Big Train)
Paul Burgess - Drums (2009-) (ex-Camel)
Krister Jonsson - Guitars (2004-2008)
Jaime Salazar - Drums (2004-2008)
Magnus Östgren - Drums (2008)
David Zackrisson - Guitars (2008)
Rikard Sjöblom - Keyboards, Vocals (2008)
Robert Hansen - Bass (2008)
Samantha Baine - Keyboards, Piano, Vocals (Parallel or 90 Degrees) (2003-2006)
Roine Stolt - Guitars, Vocals (2003-2004) (Flower Kings, Agents Of Mercy)
Zoltan Csörsz - Drums (2003-2004) (Flower Kings)
David Jackson - Saxophone, Flute (2003-2004) (Van der Graaf Generator)
Dan Watts - Guitars
David Million - Guitars
Lindsay Frost - Keyboards
Nick Rickwood - Drums
Dave Albone - Drums
Michael Gilbourne - Drums
Simon Albone - Bass
Julie King - Vocals


Členové Andy Tillison
(Narozen 21. června 1959, England)
Keyboards, Guitars, Vocals (2002-dosud)


Andy Tillison je britský klávesista a zpěvák, bývalý člen progresivní rockové kapely Parallel or 90 Degrees. Andy v současné době hraje s kapelou progresivního rocku The Tangent, se kterou získal několikrát ocenění "Nejlepší novinka", "Nejlepší Artwork", "Nejlepší debut" a "Album roku" v téměř každém hlaování po celém světě v oblasti progresivního rocku.

Andy Tillison a kytarista a zpěvák Guy Manning byli dříve společně v kapele/projektu nazvaném Gold Frankincense & Disk Drive. Sestavu doplňovali Hugh Banton na varhany a Dave Albone na bicí. Jedna skladba této sestavy "Gap In The Night" byla později zařazena i na desku pozdější kapely Parallel or 90 Degrees "The Corner of My Room", pak znovu na archivním vydání "No More Travelling Chess".

Tillison a Manning pak založili v roce 1996 novou kapelu nazvanou Parallel or 90 Degrees, kde je doplňovala Samantha Baine na klávesy. Když byl Manning dočasně nedostupný, Tillison a Baine nahráli album "The Corner of My Room", která následně vyšla jako druhá deska kapely. Nová sestava kapely Parallel or 90 Degrees, v níž byli Tillison, Baine, Lee Duncan (bicí), Jonathan Barrett (basa) a Graham Young (kytara), podepsala smlouvu s Cyclops Records. Younga později nahradil Gareth Harwood. Kapela vydala desky "Afterlifecycle" (1997) a "The Time Capsule". S Alexem Kingem na bicí a Kenem Seniorem na basu kapela nahrála další album "Unbranded". Harwooda pro další album "More Exotic Ways to Die" nahradil Dan Watts.

Pak už následovalo zrození kapely The Tangent, ve které Andy fuguruje dodnes.
Členové Jonas Reingold
(narozen 22. dubna 1969)
Bass, Vocals (Flower Kings) (2003-2008) (Flower Kings, Agents Of Mercy)


Je baskytarista z Malmö ve Švédsku, hrající mimo baskytaru na rovněž na fretless Bass & Taurus pedals.

Na basovou kytaru začal hrát v roce 1986, když zaskakoval za přítele v místním slavném spektáklu WIRE. Kapela byla šťastná s jeho výkonem a nabídla mu místo. V letech 1988 až 1994 studoval hudbu a absolvoval magisterské studium výtvarných umění v roce 1994.

Pak byl plně zaměstnán jako studiový hráč v letech 1994 až 1996, než konečně vydal své debutové album v roce 1995 jako leader skupiny pojmenované Sweden Bass Orchestra. Byl to basový big band složený z 5 basových hráčů a bubeníka. Hostovali také na nahrávce představení Niels-Henning Orsted Pedersen. V letech 1996 až 1999 by Jonas vytížen nahráváním s různými umělci a v různých projektech, jako je např. Midnight Sun, Reingold, Sand and Gold a jiné.

Reingold také napsal několik písní pro švédskou metalovou skupinu The Poodles. Byla mu připsána pokaždé jedna píseň na každém z jejich alb (s výjimkou Sweet Trade, kde je podepsán pod třemi skladbami). On co-psal: "Metal Will Stand Tall", "Streets of Fire", "Seven Seas", "Reach the Sky", "I Rule the Night" a "Father to a Son" mezi jinými. Většina z jeho příspěvků se staly jedněmi z nejvíce uznávaných skladeb skupiny.

V roce 1999 začal spolupracovat s The Flower Kings, kde nahradil Michaela Stolta, který se začal věnovat jiným věcem, a je stálým členem až do dneška. V současné době spolupracuje s Kings, Opus Atlantica, Time Requiem a se svoji vlastní kapelou: Karmakanic. Reingold byl také členem mezinárodní progresivní rockové kapely Tangent. Na basu hrál jako speciální host v projektu Musea/Colossus: Dante's Inferno s maďarskoum progresivní kapelou Yesterdays. Toto koncepční CD bylo vydáno v prosinci 2008. Reingold také nahrál basu pro stejnojmenné album skupiny An Endless Sporadic.
Členové Theo Travis
(Narozen 7. července 1964, Birmingham, England)
Saxophones, Flutes, Clarinet (2004-)


Je saxofonista a skladatel pocházející z Londýna. Udělal si jméno v britské jazzové scéně pro své dovednosti a oduševnělý styl, stejně jako jeho kvalitní vlastní kompozice. Narodil se v Birminghamu, studoval klasickou hudbu na univerzitě v Manchesteru zároveň s hraním v různých jazzových a rockových kapelách. Podepsal smlouvu s 33 Records v roce 1993, vydal dosud 3 sólová alba. Nedávno dokončil improvizační album "Bodywork" s bubeníkem Johnem Marshallem a kytaristou Markem Woodem. V říjnu 1996 vydal Travis album "Secret Island", jeho třetí CD na 33 Records, společně s kytaristou Johnem Etheridgem. Album obsahuje několik bluesově orientovaných skladeb s melodiemi inspirovanými románem Crow Road od Iaina Bankse. Po vydání tohoto alba Travis a jeho kapela podnikli 27 zastávkové britské turné. Jeho vystoupení v Glasgow International Jazz Festival 1996 byl označeno za "Vynikahící koncert podle hlasování diváků", za který získal prestižní cenu ScotRail Jazz Award.

Jeho druhé CD "View from the Edge" bylo zvoleno nejlepším britským "Jazz CD 1994" od jazzových posluchačů a kritiků. Byl také nominován jako vycházející hvězda v 1996 a 1998 British Jazz Awards a byl jmenován Nejlepší novinkou 1993 ve Financial Times. Travis vystupoval v relaci Jazz Parade v BBC Radio 2, kde byl chválen jako "jeden z nejlepších mladých tenorových hráčů jazzové generace v Británii. Byl také pověřen napsat novou hudbu k Hitchcockovu němému filmu z roku 1926 The Lodger, který byl oživován v září roku 1996 v rámci Derby Metro's 100 Years of Cinema Festival. Travis Theo Travis získal čestné hudební ocenění na Manchester University.

Kromě práce s vlastní skupinou Theo spolupracuje s hudebníky jako Jim Mullen, Norma Winstone, Dick Heckstall-Smith Tony Coe, John Marshall, Mick Karn a pozdšji i Slim Gaillard. Vystupoval na festivalech v Brecon, Edinburghu, Londýně, Glasgow, Bradfordu, Llangollen a Swanage. V srpnu 1997 se zúčastnil turné po Japonsku s Mickem Karnem, Steve Jansenem, Richardem Barbieri a DJ Krushem.

Od května 1999 Theo zazkočil za Didiera Malherbe na evropské turné, když byl součástí skupiny Gong. Tato kapela vznikla ke konci 60. let, od té doby Gong prošel ny různými personálními změnami, ale je spojena především s hlavním frontmanem Daevidem Allenem. Dalšími hvězdami Gongu byli Pierre Moerlin, Steve Hillage, Mike Howlett a Bill Laswell, kteří se po určitou dobu podíleli na New York Gong. Hudba byla popsána jako cosmic/ psychadelic/ jazz/ improvised/ progressive rock/ space metal space atd. atd. V ní Theo hraje nejen na saxofon a flétnu, ale odehrál i většinu kláves na CD "Zero to Infinity" (SnapperMusic). Také složil většinu alba. Theo s nimi cestoval od roku 1999 a odehrál přes 125 koncertů ve Velké Británii, Evropě, Skandinávii, Americe a Japonsku.

Theo pravidelně cestuje s Theo Travis Quartet, který hrál po 12 víkendech v Ronnie Scotts Club v Londýně, na jazzovém festivalu Red Sea Jazz Festival v Eilatu, Israel a v jazzových klubech a festivalech po celém UK od Cornwallu až severu Skotska.

V roce 2006 nahradil Eltona Deana v Soft Machine Legacy, s nimiž vystupoval v mezinárodním měřítku a nahrál album "Steam", na které se podílel třemi skladbami. Theo nadále psal a nahrával se svoji experimentální ambientní kapelou Cipher (s Davem Sturtem).

Theův projekt 2007 Double Talk představuje oduševnělé Hammond varhany Pete Whittakera, kytary Mike Outrama a bicích Roy Doddse. Jejich nové album "Double Talk" vyšlo v roce 2007 a kapela pak koncertovala v letech 2007/2008.

Theo také spolupracuje s progresivními rockovými umělci a vystupoval nebo nahrával s osobami jako Robert Fripp, David Sylvian, Bill Nelson, Hatfield and the North, Richard Sinclair, Porcupine Tree, Harold Budd, Jah Wobble, The Tangent, John Foxx, Gong, Porcupine Tree, Anja Garbarek, Kangaroo Moon, No Man a Bass Communion.
Členové Luke Machin
(Narozen 22. listopadu 1988, Congleton, Cheshire, UK)
Guitars, Vocals (The Tangent, nyní Maschine)


Luke Machin hraje na kytaru snad od chvíle, kdy ji poprvé uzvedl ve věku dvou let. Ve věku mezi 8 a 12 léty již na ní hrával skoro osm nebo 10 hodin tréninku denně, což bylo dost šílené. Byla to ale dobrá praxe, aby se dostal na úroveň, kterou si přál.

Machin už v době, kdy mu bylo 22 let, stál na pódiích s Jeffem Beckem, Francisem Dunnery (ex-It Bites), Robertem Plantem (ex-Led Zeppelin) a dostal se tak právě na doporučení Francise Dunneryho i k práci s kapelou The Tangent.

Luke má již poměrně bohaté zkušenosti od školy, protože již od 12 let využíval nahrávací software Logic, který byl v nahrávacích studiích po celou dobu ve škole a na vysoké škole. Nahrával si všechny kytarové party a co-produkoval tak desku Tangent "COMM", takže poznal, že lze vytvořit dobrý zvuk i v domácím studiu na kytaru i zpěv.

Jakmile vidíte, muž si zahrát víte, proč se všechny tyto věci se s ním stalo. Jako student Guthrie Govana Machin dokonale spojuje klouzavé jazzové linky s pyrotechnickým drcením, aby si vytvořil svůj zvuk jako osovní ochrannou známku. Luke je více než jenom kompletní kytarista, je to muzikant pro svoji vlastní kapelu Maschine je také autorem. není divi, že prošel jednou z britských nejprestižnějších hudebních škol (Brighton Institute of Modern Music) jako "student roku". O dva roky později si za svůj výkon na albu Tangent "COMM" vysloužil číslo 2 při mezinárodním hlasování jako prog kytarista, kde měl Steve Hacketta jako jediného konkurenta.

"Snažím se o svůj vlastní styl a zvuk. Při poslechu Pink Floyd, například, uslyšíte ihned, nezaměnitelný zvuk pražcové hry Dave Gilmoura. Instinkt pro originalitu projevu je to, co definuje můj přístup k hudbě..." vysvětluje Luke. "Chtěl bych , aby se totéž říkalo o mém scénickém výkonu. A pokud jde o živá vystoupení, věřím, že pokud odevzdáte publiku energii, ono vám ji vrátí zpátky."

Hudební vlivy: Francis Dunnery, It Bites, Pain of Salvation, Guthrie Govan, Porcupine Tree, Dream Theater, Steve Vai, Opeth, John Coltrane, Prodigy, Mars Volta, Wes Montgomery, Planet X
Oblíbené jídlo: Pho's Curry, Farley's Rusks, Nando's
Oblíbené pití: Jupiler, Stella, Crabbies, Fruli, Hoegaarden
Členové Morgan Ågren
(narozen 13. července 1967, Umea, Norrland, Švédsko)
Drums (Kaipa, Devin Townsend, Mats/Morgan Band)


Je švédský bubeník, který hraje s progresivní rockovou kapelou Kaipa (2000–present). Pochází z Umea, Norrland. Morgan Ågren byl objeven jako vynikající talent již v mladém věku, když začal hrát veřejně v pouhých sedmi letech, nakonec spojil své síly se švédským klávesistou Mats Öbergem v roce 1981. Později společně zformovali kapelu "Zappsteetoot" v roce 1984, která si získala mezinárodně uznání za předvádění hudby Franka Zappy.

V roce 1988, když mu bylo 20, byl Morgan Ågren spolu s Matsem Öbergem pozván Frankem Zappou na hostování při koncertě Franka Zappy ve Stockholmu. Pod vlivem Ågrenových dovedností Zappa pozval Ågrena do USA, aby se podílel na několika projektech, včetně Grammy oceněného alba z roku 1994 "Zappa Universe", se Stevem Vai pak předvedli svůj výkon v New Yorku během Zappova klasického programu v Lincoln Center v rámci Great Performers Series v Avery Fisher Hall. Ågren také sdílel bubenickou stoličku s Terrym Bozzio v kapele Dweezila a Ahmeta Zappy na albu "Shampoohorn". V roce 1996 Ågren cestoval po celé Evropě jako člen kapely Glena Hughese, později koncertoval i Japonsku v roce 1997. V roce 1996 také vznikla jeho vlastní nahrávací společnost nazvaná Ultimate Audio Entertainment, která se věnuje především vydání "nové" hudby.

Ågren také nahrál několik alb jako člen Fleshquartet (švédsky Fläskkvartetten), mezi nimi i Grammy oceněné "GGoodbye Sweden and Flow" (cenu za nejlepší album v roce 1993), kromě svého mezinárodního vystupování se Zappa’s Universe a Matsem Öbergem v projektu Mats/Morgan Band. V květnu 1997 Ågren byl vystupoval v unikátním projektu švédského filmového institutu, v rámci kterého si odbyl svů debut ve filmech a na několika mezinárodních filmových festivalech. Popsal jako zvukový zážitek, 4 min 35 sec dlouhé video skladby "Lullaby for Lost Souls" jej představilo jako "uvolněnou stereo Dolby explozi bicích". Ågren je také vysoce uznáván fanoušky extrémní a těžké hudby za jeho studiový výkon na sólovém albu Fredrika Thordendala "Sol Niger Within" vydaném v roce 1997.

V roce 2011 nahrával bicí a percussion s Vargton Projekt na albu "ProgXpriMetal". Stal se také centrem pozornosti dvouhodinového dokumentu z roku 2013 v režii Carla Kinga, známého jako Sir Millard Mulch, nazvaného "Ågren's Conundrum: A Percussive Misadventure". V poslední době vystupoval s Devinem Townsendem, Dweezilem Zappou a Brendon Small of Metalocalypse. V roce 2014 Ågren nahrával také stejnojmenné album projektu Devina Townsenda "Casualties of Cool".
Členové Daniel Mash
(narozen 9. řervence 1988, Bognor Regis, UK)
Bass, Vocals (nyní Maschine)


Danovi se toho podařilo dosáhnout hodně ve velmi krátkém časovém období. Jeho hudební paleta je vytříbena z jeho lásky k různorodým stylům, zřejmých od vlivů velkých basových hráčů jako Wooten, King, Pastorius a Jamerson. Má značnou technickou zdatnost a obrovský cit pro své hraní, má dobrý sluch pro melodii a může trávit hodiny zaujetím pro umělce, kteří jsou obvykle zařazováni jinam než k Prog rocku, jako je Wind & Fire nebo raný Michael Jackson.

Jeho koketování s funky se stalo pro The Tangent charakteristickým znakem, a stávající hudebníci v The Tangent brzy pochopili, že tento styl hraní je vlastně velmi vhodný způsob, jakým přistupovat k progresivnímu rocku, podobně jako hraní Chrise Squire z legendárních Yes, které je ať už záměrně nebo ne, "velmi funky", jak říká Dan.

Dan se setkal Luke Machinem (The Tangent, Maschine) při BIMM v Brightonu, kde Dan studoval pod dohledem Franc O'Shea a spolupracovali na mnoha projektech. V době, kdy se uvolnila pozice bassisty v The Tangent, nepřipadal ani nikdo jiný v úvahu. Dan byl ten správný člověk!

"Snažím se zachytit melodickou kvalitu hráčů, jako je Jaco a McCartney a kombinovat je s rytmem basistů jako Wooten a Jamerson" říká. "Pokud se nalezne rovnováha mezi rytmem a melodií basové linky, že bude nejen sedět dobře, ale doplní a podpoří harmonii dané skladby."
Členové Gavin Harrison
(narozen 28. května 1963 v Harrow, Middlesex, Anglie)
Drums (Porcupine Tree, King Crimson)


Je britský bubeník a perkusionista.

Jako bubeník začal hrát profesionálně v 16 letech, prakticky po opuštění školy - a pokračuje až do dnešního dne. Ve svých 19 letech se Gavin připojil k prog rockové skupině Renaissance, se kterou koncertoval v letech 1983-1984, v roce 1986 se připojil na světové turné k Iggy Popovi. V roce 1994 hrál na koncertech skupiny Level 42.

Od roku 2002 je členem skupiny Porcupine Tree. V roce 2007 Gavin začal svoji dlouhodobou spolupráci se zpěvákem a hráčem na basu 05Ric, se kterým nahrál alba Drop (2007), Circles (2009) a The Man Who Sold Himself (2012). Od roku 2008 také hraje se skupinou King Crimson.

Je autorem dvou instruktážních knih pro bubeníky, které nesou názvy Rhythmic Illusions a Rhythmic Perspectives. Také vydal dvě instruktážní DVD Rhythmic Visions a Rhythmic Horizons. Svoje první sólové album Sanity & Gravity vydal Harrison v roce 1998.

Gavin je znám i ze své spolupráce se skupinou O.S.I., se kterou nahrál už dvě desky Blood (2009) a Fire Make Thunder (2012).

Jinak se podílel na nahrávkách mnoha hudebníků a zpěváku, jen namátkou Storm Corrosion (Storm Corrosion - 2012), Paul Cusick (P'dice - 2011), Richard Barbieri (Stranger Inside - 2008), Rob Cowen/Beverley Craven (Lady Advertiser - 2004), Richard Barbieri/Tim Bowness (Flame - 1994), No-Man (Schoolyard Ghosts - 2008), Lisa Stansfield (831-Change - 2001, Swing - 1999, Never, Never Gonna Give You Up Live - 1997), Manfred Mann's Earth Band (Soft Vengeance - 1996), Blackfield (Blackfield - 2004, Blackfield II - 2007) a další.

Vlastní stránky: http://www.gavharrison.com/
Podrobnější informace: http://www.drummerworld.com/drummers/Gavin_Harrison.htm
Členové Jakko M Jakszyk
(narozen 8. června 1958, Londýn, Anglie,
rodným jménem Michael Lee Curran)
Guitars, Vocals (2006-2008) (King Crimson)


Je multi-instrumentalista, zpěvák, skladatel a producent nahrávání. Od roku 2013 je sólový zpěvák a druhý kytarista King Crimson, kteří se vydali na světové turné v roce 2014. Jako sólový umělec nahrál a vydal šest alb: "Silesia" (1982), "Kingdom Of Dust" (1994), "Mustard Gas And Roses" (1995), "Are My Ears On Wrong?" (1996), "The Road To Ballina" (1997). V roce 2011 vydal společně s členy kapely King Crimson pod hlavičkou projektu Jakszyk, Fripp and Collins album "A Scarcity of Miracles".

Než se připojil ke King Crimson v roce 2013, Jaakko v průběhu bezmála tří a půl desetiletí hrával v různých kapelách a projektech včetně 64 Spoons (1976-1980), Dizrhythmia, 21st Century Schizoid Band (2002-2007), Jakszyk Fripp Collins a Rapid Eye Movement. Byl také členem Level 42 (1991-1994), The Lodge, The Tangent (2007-2008) a Harry Warren. Spolupracoval s celou řadou hudebníků jako jsou Tom Robinson, Peter Blegvad, Danny Thompson, Steve Hackett a Dave Stewart, stejně jako následující rozsáhlá a docela respektovana kariéra jako studiový hudebník.

Jakko se specializuje na re-mix nahrávek pro prostorový zvuk 5.1. Mezi různá alba, která upravoval do této podoby v poslední době patřila "THRAK" od King Crimson a právě dokončol "Trilogy" a "Brain Salad Surgery" od Emerson Lake & Palmer - všechna tři alba vyšla v roce 2014.

Skládal a nahrával hudbu pro televizi, film a reklamu, složil dvě "Sony" zakázky na BBC Radio 3.

Jeho poslední dílo, na základě nepravděpodobného, ale skutečného přátelství mezi Groucho Marxem a TS Elliot (ve spolupráci s Lenny Henrym), se bude vysílat v roce 2015.
Členové Guy Manning
(narozen 20. ledna 1957, Leeds, Yorkshire, Anglie)
Acoustic Guitars, Bouzouki, Mandolin, Keyboards, Vocals (2003-) (Manning, UPF)


Je anglický multi-instrumentalista a zpěvák, nejznámější z jeho sólových desek a členství v progresivních rockových kapelách Parallel Or 90 Degrees, The Tangent a jeho vlastní Manning.

Manning byl zakládajícím členem dvou v Leeds založených kapel v roce 1980, Let's Eat! a Bailey's Return. V roce 1987 byl také vyzván, aby se ujal kláves v art-rockové kapele Through The Looking Glass. Tato skupina se rozešla o rok později a více populárnější její odnož KingGlass, která se poté objevila, pokračovala ještě další rok.

Manning a místní klávesista a zpěvák Andy Tillison brzy zformovali bez stálé smlouvy kapelu s názvem Gold Frankincense & Disk Drive. Součástí konečné sestavy této kapely byli David Albone na bicí a hostující varhaník z Van der Graaf Generator Hugh Banton. Jedna skladba této sestavy "Gap In The Night" byla později zařazena do repertoáru Parallel or 90 Degrees jako "The Corner of My Room" ještě předtím, než byla přepracována pro druhé album kapely The Tangent.

Tillison a Manning také natočili album "No More Travelling Chess" v této době, která se obsahovala cover skladby z materiálu Petera Hammilla s několika originálními kousky. Toto album byla poprvé vydána jako zásilková kazeta, rozšířená a remasterovaná verze byla nakonec vydána labelem Cyclops Records v roce 2001 pod názvem kapely Parallel or 90 Degrees, kterou Tillison a Manning vytvořili spolu se Samem Bainem na klávesy.

Manning pak vydával svá vlastní alba, pět na labelu Cyclops a další tři pro americký label ProgRock Records. S další změnou labelu vyšla v roce 2007 deska "Songs From The Bilston House" a v roce 2009 pak deska "Number Ten", která vyšla u Festival Music (F2), což je vydavatelství se sídlem ve Velké Británii. Tillison hostoval na několika z těchto alb, zatímco dalšími speciálními hosty byli Martin Orford (IQ), Ian "Walter" Fairbairn (Hedgehog Pie & Jack the Lad), Stephen Dundon (Molly Bloom), Leon Camfield (Tinyfish), Marek Arnold (Toxic Smile & Seven Steps to the Green Door), Chloe Herington (Knifeworld), John Young (Lifesigns, John Young Band, Asia, Scorpions, Bonnie Tyler a další), Phideaux a Angela Gordon (Mostly Autumn).

Nahrávky u ProgRock Records byly přebaly alb vytvořeny pozoruhodným grafickým umělcem Ed Unitskym.

Manning a Tillison se také spojili do fiktivní italské kapely La Voce Del Vento, aby poskytli dvě delší skladby pro albový projekt Colossus (The Spaghetti Epics #1 a #2). Manning také poskytl nevydanou skladbu pro KINECTIONS, USA ProgDay, album na podporu festivalu.

V dubnu 2008 se objevily zprávy na webových stránkách Classic Rock Society o tom, že Manning vytvořil novou kapelu, v níž působili Kevin Currie, Kris Hudson-Lee, Julie King, Danny Rhodos a Phil Wilkes. Kapela (bez Julie King) debutovala na Classic Rock Society's Tribute v Rob Leighton v červnu 2008. Bubeník Danny Rhodes ale poté brzy odešel a nahradil jej bývalý kolega Davidem Albone v roce 2009. Kapela Manning se představili na prestižním Rites Of Spring Festival v Gettysburg, PA dne 1. května 2010, na němž odehráli materiál z jejich alba "Charlestown", které pak vyšlo v říjnu 2010.

V letech 2001 až 2002 se plánovaná sólová alba Andyho Tillisona transformovala do první nahrávky kapely The Tangent "The Music That Died Alone" (2003). Tato počáteční sestava včetně Manninga a Sam Baine, navíc s Roine Stoltem, Jonasem Reingoldem a Zoltanem Csorszem z The Flower Kings, a David Jackson z Van der Graaf Generator. Další členové Tangent byli Theo Travis, Jaime Salazar, Krister Jonsson a Jakko Jakszyk. Dne 11. května 2010 se objevila zpráva na internetových stránkách, kde Guy Manning naznačuje, že se již podílí na budoucí nahrávkách The Tangent, i když nahrával pouze akustickou kytaru pro album "Le Sacre u Travail" z roku 2013. Manning s nimi nahrál šest oficiálních desek, dvě neoficiální studiové a jedno živé album.

Dne 31. března 2014 se pak Manning objevil v sestavě skupiny United Progressive Fraternity pod vedením Marka "Truey" Trueacka a tří dalších bývalých členů Unitopia.
Členové Jonathan Barrett
Bass, Vocals (2009- říjen 2011)

Jonathan se s Andym T. setkal v kapele Po90 a dokonce i před tím v projektech "A New Opera" a "GFDD" (Gold Frankincense & Disk Drive).

Hrál na baskytaru celý svůj dospělý život, a snažil jsem se, aby hrál tolik originální hudbu, jak jen to bylo možné, na rozdíl od cover kapel apod. hrál v kapele jako Magna Carta, britská Folk/Prog kapela, kteří vznikli v 60. letech a byl s nimi po dobu více než 10 let, kde spolupracoval s bubeníkem Paul Burgessem (Camel, 10cc), který hrál také na posledním albu Tangent.

Soustředil se především na hru na bezpražcovou basskytaru, která je pro něj ten nejlepší nástroj, ale neodmítá i hraní na pražcovou. Vždycky jsem měl rád prog rock od Yes, ale i další vlivy jako John Martyn, Nick Drake, XTC, Be Bop Deluxe, FOCUS, Pierre Van der Linden (jeden z jeho nejoblíbenějších bubeníků), James Taylor, Alison Krauss a Leonard Cohen. Colin Moulding z XTC je pro změnu jeho nejoblíbenějším baskytaristou.

Jonathan také spolupracoval s Lindou Simpson ze kapely Magna Carta pásmu, když skládal a také přehrával jejich společné úsilí ve vlastní kapele. Sám o této své kapele prohlásil, že to není vůbec prog kapela, ale více kombinace Nicka Drake/Johna Martyna s příležitostným výbuchem hudebního násilí...
Členové Tony Latham
Drums

Působil či působí v kapelách Beware Jabberwock, THE TANGENT, PHIL GOULD/MIKE LINDUP

Tony strávil nějakou dobu na studiem hudební techniky, než přešel k hraní na tympány a percuse v orchestrech v Manchesteru a Liverpoolu. Získal také zkušenosti v oblasti hudebního aranžmá zvukového inženýrství. Měl příležitost pracovat s mnoha skvělými hudebníky v průběhu let, koncertoval po Evropě s mnoha skvělými umělci. Nahrává často ve studiu, cestoval s mnoha skupinami a sólisty.
Členové David Longdon
(Narozen 17. června 1965, Nottingham, United Kingdom)
Lead Vocals, Flute, Keyboards, Guitars (2009-present, Big Big Train)


David Longdon je progresivní rockový zpěvák, skladatel a multi instrumentalista, který se narodil ve městě Nottingham ve Velké Británii. Zformoval několik skupin, ale byla to až art/folk rocková kapela The Gifthorse, která zaznamenala větší úspěch. Vznikla z trosek dřívější skupiny O’ Strange Passion. Byla považováni za zajímavou, ale asi hráli špatný druh hudby na špatném místě a ve špatnou dobu. Vzbudili zájem ze strany nahrávacích společností, zejména Epic, ale byli považováni za příliš velké riziko. Jejich živá vystoupení byla vášnivá, dramatická a poněkud temná, zvláště ke konci. David se pak upsal Rondor Music a nahrával pro Epic Records. Doprovázel Kirsty MacColl, Blur a The Pogues mezi mnoha dalšími.

David je také dlouhodobým členem kapely Louise Philippeho, objevit se na albech "Jackie Girl" (1996), "Azure" (1998), "A Kiss In The Funhouse" (1999), "My Favourite Part Of You" (2003) a "The Wonder Of It All" (2004), což završil řivou nahrávkou "Louis Philippe Live" (2007) pořízenou na jejich dvou koncertech The Bush Hall, Shepparda Bush spolu s The High Llamas. Hudebníci, kteří se představili na vydaných albech byli Daniel Manners (Cathal Coughlan), Dave Gregory (XTC, Dukes Of Stratosphere), Sean O'Hagen (High Llamas, Microdisney), Cathal Coughlan (Microdisney, Fatima Mansions).

To bylo v posledních existence The Gifthorse, když David byl pozván na konkurz jako potenciální náhrada za Phila Collinse jako sólový zpěvák v Genesis. Přežil proces zkoušek a spolupracoval s Tony Banksem, Mike Rutherfordem a producentem Nickem Davisem od května do listopadu 1996 na nahrávkách, z nichž vzniklo album "The Calling All Stations". Pracovali tehdy také se zpěvákem Stiltskin Ray Wilsonem ve stejnou dobu. Nakonec se Genesis rozhodli pro Ray Wilsona.

Davidovo první sólové CD "Wild River" (2004) uvedlo mnoho hudebníků známých pod společným názvem klubu Magic. CD obsahuje kytaru a mellotron nahraný bývalým členem XTC Dave Gregorym. V roce 2008 Martin Orford (ex IQ) pozval Davida nazpívat jeho labutí píseň, album "The Old Road". David zpívá vokály ve skladbách "Ray Of Hope" a "Endgame". Právě při nahrávání tohoto alba při cestě do Aubitt studia v Southamptonu se setkal s Rob Aubreyem, který jej nakonec představil kapele Big Big Train.

Od té doby David spolupracuje s některými ze světově nejprogresivnějších skupin a těší se úspěchu jako zpěvák v Big Big Train, hlavně oté, co vydali dvě alba "English Electric Parts One" a "Two", která se stala úspěšnými a byla hodnocena velmi vysoko od čtenářů několika prog rockových magazínů.

V roce 2013 se objevil jako host na albu The Tangent "Le Sacre Du Travail".
Členové Samantha Baine
Keyboards, Piano, Synthesizer, Vocals (2003-2006) (Parallel or 90 Degrees)

Samantha Baine doprovázela Andy Tillisona od člensví v kapele Parallel or 90 Degrees až do září 2006, kdy opustila kapelu The Tangent.

S kapelou Parallel or 90 Degrees nahrála alba "After Life Cycle" (1998), "Unbranded: Music from the EEC Surplus" (2000), "More Exotic Ways to Die" (2002) a kompilační album "A Can of Worms: The Best of Po90 1996-2001" (2009).

S kapelou The Tangent nahrála alba "The Music That Died Alone" (2003), "The World That We Drive Through" (2004), a "A Place in the Queue" (2006). Jako hráčka se ještě objevila na živé nahrávce "Going Off On One" (2007).
Členové Zoltan Csörsz
(Narozen 4. července 1976, Hungary)
Drums (2003-2004) (Flower Kings)


Zoltán Csörsz je maďarský bubeník, který je nejznámější jako bývalý bubeník progresivní rockové kapely The Flower Kings.

Zoltan Csörsz se narodil 4. července 1976 v Maďarsku. Začal hrát na bicí ve věku pěti let. Když mu bylo devět let, vyhrál mezinárodní soutěž talentů v Maďarsku. Csörsz získal řadu dalších ocenění v Maďarsku a časem se zapojil do formální hudební výchovy v Maďarsku a nakonec na Jazz Institute v Malmö ve Švédsku, kde hrál v řadě různých kapel. V květnu 2001, když bubeník The Flower Kings Jaime Salazar opustil kapelu, klávesista Tomáš Bodin navrhl Csörsze, protože byl ohromen bubeníkovými dovednostmi, protože s ním hrál v předchozích projektech a také jej viděl v různých kapelách ve Švédsku . Csörsz zůstal u The Flower Kings až do roku 2005, kdy ji opustil. Vrátil se ke kapele ještě v roce 2007, aby zaznamenat jejich desáté album "Sum Of No Evil". V současné době hraje ve vlastní kapele The Zoltan Csörsz Trio.

V roce 2011 hrál Csörsz bicí na albu Kee Marcella "Redux: Europe". V roce 2012 se Zoltan spojil s hudebníky jako Blake Carpenter (The Minstrel's Ghost), Marco Chiappini (Gandalf's Project), Troy James Martin (LeeAnne Savage) a Colin Tench (Corvus Stone and Bunchakeze), aby nahráli album "The Road To Avalon", které vyšlo koncem roku 2012. Jedná se o první progresivní rockové album Zoltana po mnoha letech a bylo označeno za jedno z nejlepších alb roku.

Mezi umělci, s nimiž koncertoval, jsou LaGaylia Frazier a Jan Lundgren, se kterými spolu s Mattiasem Svenssonem (basem) je členem Trio Jan Lundgren.
Členové David Jackson
(Celým jménem David Nicholas George Jackson, znám také jako Jaxon)
(Narozen 15. dubnal 1947, Stamford, Lincolnshire, England)
Saxophone, Flute (2003-2004) (Van der Graaf Generator)


David Jackson, též známý jako Jaxon, je britský art rockový a progresivně rockový saxofonista, flétnista a skladatel, nejznámější ze svéi spolupráce se skupinou Van der Graaf Generator nebo jeho práci pro Music and Disability. David Jackson se narodil v Stamfordu v Lincolnshire. Jeho dcerou je zpěvačka Dorie Jackson, která spolupracuje s Chrisem Diffordem, Francisem Dunnerym a Williamem Topleym. Jeho synem je zvukový inženýr Jake Jackson. Samotný David spolupracoval také s Petrem Gabrielem, Keithem Tippettem, Osannem, Judge Smithem, Davidem Crossem a dalšími.

Jackson byl členem Van der Graaf Generator po většinu sedmdesátých let a při jejich turné v roce 2005. Jeho specialitou byly pak elektrické saxofony, používající oktávová zařízení, wah-wah a silné zesilovače.

Jeho hra na saxofono je charakterizována častým používáním dvojích nástrojů, hrával na dva saxofony současně. Je to styl, který okopíroval od Rahsaan Rolanda Kirka (jehož styl a technika ovlivnily Jacksona). Hraje také na flétny a píšťaly. V recenzi NME Jonathan Barnett nazval Davida Jacksona "Van Goghem saxofonu - odrodilý impresionista, který zkroutil zkreslené vize světa ven z jeho soukromého azylového okna."

Vedle jeho práce pro Van der Graaf Generator Jackson spolupracoval s dalšími hudebníky, často s dalšími členy Van der Graaf Generator, jako v projektu The Long Hello. Spolupracoval na řadě projektů se spoluzakladatelem Van der Graaf Generator Judge Smithem. Hrál s Petrem Gabrielem na Reading Festival v roce 1979. Jackson spolupracuje často s italskými rockovými hudebníky, zvláště pak s Alex Carpani Band z Bologny a Osanna z Neapole.

Jackson navštěvoval Univerzitu St Andrews, přednášel psychologii a univerzitu v Surrey, Roehampton, kde studoval výuku. Pracoval jako učitel matematiky pro děti ze základních škol ve Velké Británii. Pracoval také s tělesně a mentálně postiženými lidmi, což jim umožnilo dělat hudbu pomocí technologie známé jako Soundbeam. Je také trenérem Soundbeam, system designer a stavitel. Dokumentární film o jeho práci s autistickými dětmi byl vysílán na BBC Radio 4 v roce 1998.

Tonewall je jméno jeho ideje. Kromě Soundbeams je také vybaveno Echo-Mirrors a Jellybean Eye. Jackson spolupracuje se skupinami lidí všech úrovní schopností a dokonce s hlubokým postižením na společné tvorbě hudby na pódiu, kde je doprovázejí hudebníci různých stylů, jako jsou orchestrální a jazzoví muzikanti, karibská hudba a mnoho dalších.

V letech 2012 a 2013 cestoval po evropském a americkém kontinentu s italskou kapelou Alex Carpani.

Zpět
Studiové desky:
2018 Proxy
2017 The Slow Rust of Forgotten Machinery
2015 A Spark In The Aether
2013 L'Etagere du Travail (EP)
2013 Le Sacre du Travail
2011 COMM
2009 A Place On The Shelf
2009 Down and Out in Paris and London
2008 Not as Good as the Book
2006 A Place in the Queue
2004 The World That We Drive Through
2003 The Music That Died Alone
Živé desky:
2011 London or Paris, Berlin or Southend-on-Sea
2010 Going Off On Two
2007 Going Off On One
2005 Pyramids and Stars

DVD:
2011 Going Off On Two


Skupina:
Andy Tillison - Keyboards, Vocals
Theo Travis (Soft Machine, Travis-Fripp) - Sax & Flute
Jonas Reingold - Bass (The Sea Within, Steve Hackett Band)
Steve Roberts - (ex Magenta, Godsticks) - Drums Luke Machin - Guitars, Vocals (Maschine, Francis Dunnery Band)
Hosté:
Goran Edman (Karmakanic) - Vocals
Diskografie Proxy
Vyšlo 16. listopadu 2018, InsideOut Music

Seznam skladeb:
01. Proxy (16:07)
02. The Melting Andalusian Skies (8:51)
03. A Case Of Misplaced Optimism (6:13)
04. The Adulthood Lie (16:06)
05. Supper’s Off (9:54)
Bonus Track
06. Excerpt From “Excerpt From “Exo-Oceans” (10:25)
Total Time: (66:56)


Skupina:
Andy Tillison - Keyboards, Vocals, Drums, Guitars & Bass
Jonas Reingold - Bass
Theo Travis - Sax, Flute
Luke Machin - Guitars, Vocals
Marie-Eve de Gaultier - Keyboards, Vocals
Morgan Ågren - Drums
Hosté:
Boff Whalley - Vocals
Matt Farrow - DJ/producer
Diskografie The Slow Rust of Forgotten Machinery
or "where dp we draw the line now"

Vyšlo 21. července 2017, InsideOut Music, IOMLP 480
Sony Music, 88954389017

Seznam skladeb:
01. Two Rope Swings (6:31)
02. Doctor Livingstone (I Presume) (11:59)
03. Slow Rust (22:32)
04. The Sad Story Of Lead And Astatine (16:00)
05. A Few Steps Down The Wrong Road (17:31)
Bonus track on 2017 SE:
09. Basildonxit (5:21)
Total Time: (79:54)

Artwork: Mark Buckingham


Skupina:
Andy Tillison - Keys, Vocals, Drums, Guitars & Bass
Jonas Reingold - Bass
Theo Travis - Sax, Flute
Luke Machin - Guitars
Morgan Ågren - Drums
Hosté:
Diskografie A Spark In The Aether
The Music That Died Alone Volume Two

Vyšlo 20. dubna 2015, InsideOut Music

Seznam skladeb:
01. A Spark In the Aether (4:20)
02. Codpieces And Capes (12:34)
03. Clearing The Attic (9:35)
04. AfterEugene (5:47)
05. The Celluloid Road (21:37)
06. A Spark In The Aether (Part 2) (8:16)
SPECIAL editions:
07. San Francisco (Radio Edit) (4:59)
Total Time: (00:00)

Producer: Matt Farrow
Artwork: Mark Buckingham


Skupina:
Andy Tillison - Keys, Vocals, Drums, Guitars & Bass
Theo Travis - Saxes & Flutes (06,07,09,10)
Jakko M Jakkszyk - Vocals (09) & Guitars (06,07,09)
David Longdon - Vocals (07)
Gavin Harrison - Drums (07)
Jonas Reingold - Bass (07,09,10)
Luke Machin - Guitar (03)
Jaime Salazar - Drums (09,10)
Krister Jonsson - Guitar (10)
Guy Manning - Reverse Guitars & Ting (09)
Hosté:
Diskografie L'Étagere Du Travail
Vyšlo 2013, InsideOut Music

Seznam skladeb:
Part One - PREVIOUSLY UNRELEASED TRACKS
01. Monsanto (7:49)
02. Lost In Ledston (6:39)
03. The Iron Crows (14:09)
04. Build A New House With The Lego (6:25)
05. Supper's Off (8:17)

Part Two - REVISITATIONS
06. Dansant Dans Paris (6:58)
07. Steve Wright In The Afternoon (6:07)
08. A Voyage Through Rush Hour (2:28)
09. The Ethernet (9:11)
10. The Canterbury Sequence (9:10)
Total Time: (77:12)
Deska "L'Etagere Du Travail" vyšla pod značkou Sally Collyer Music v roce 2013. Jedná se o fanouškovskou nahrávky obsahující nevydaný materiál a remixy či alternativní verse některých skladeb.

Skupina:
Andy Tillison - Vocals, Guitars, Keyboards
Theo Travis - Saxes, Flutes, Clarinets
David Longdon - Vocals
Jakko Jakkszyk - Vocals, Guitars
Gavin Harrison - Drums
Jonas Reingold - Bass
Hosté:
Rikard Sjöblom - Narration
Guy Manning - Acoustic Guitars
Line-up on "Hat":
Simon Albone - Bass
David Albone - Drums
Unknown - Guitar
Andy Tillison - all other instruments
Diskografie Le Sacre Du Travail
Vyšlo 2013, Inside Out
CD Inside Out 0506558 (2013 Germany)
CD Inside Out 0655-2 (2013 US)
CD Inside Out Music IOMLTDCD 382 (2013 Germany) (limited, digital)

Seznam skladeb:
01. 1st Movement: Coming Up on the Hour (Overture) (5:55)
02. 2nd Movement: Morning Journey & Arrival (22:54)
03. 3rd Movement: Afternoon Malaise (19:20)
04. 4th Movement: A Voyage Through Rush Hour (3:07)
05. 5th Movement: Evening TV (12:06)
Bonus tracks:
06. Muffled Ephiphany (4:05)
07. Hat (Live at Mexborough School 1979) (1:16)
08. Evening TV (Radio Edit) (4:28)
Total Time: (73:11)
Bonusová skladba "Hat" pochází od první sestavy kapely, která byla napsána už v roce 1979. Píseň byla nahrána na školní tanecovačce.

Skupina:
Andy Tillison - Organ, Piano, Mellotron, Electric Piano & Voice
Luke Machin - Electric Guitars, Acoustic Guitars & Vocals
Jonathan Barrett - Bass & Vocals
Nick Rickwood - Drums
Theo Travis - Tenor Saxophone, Soprano Saxophone & Flute
Hosté:
Andrew Roussak - Piano, Synth solo (01. III.)
Diskografie COMM
Vyšlo 23. září 2011, Inside Out

Seznam skladeb:
01. The Wiki Man (Tillison) (20:14)
    i) Prologue
   ii) The Wiki Man
  iii) Competition Watershed
   iv) Edit Me Out
    v) Car Boot Sale
   vi) The Wiki Man (reprise)
02. The Mind's Eye (Tillison) (8:13)
03. Shoot Them Down (Barrett) (6:45)
04. Tech Support Guy (Tillison) (5:51)
05. Titanic Calls Carpathia (Tillison) (16:31)
    i) The Milpond
   ii) Titanic Calls Carpathia
  iii) Lovell Calls Houston
   iv) Lost Soul Calls Antares
    v) Fire In Out Fingers
   vi) Earth Calling Anyone
Limited Edition Bonus Tracks
06. The Spirit Of The Net (Demo) (4:44)
07. Fantasy Bootleg (Watcher Of The Skies) (5:52)
Total Time: ()

Recorded at MBL & Great Image Studios Cheshire UK Autumn 2010 - Spring 2011
Producer: Andy Tillison, Luke Machin & Paul Brow
Front Cover Artwork: Ed Unitsky
Artwork Finishing: Thomas Ewerhard
Photos: Chris Walkden, Neil Palfreyman, Paul Johnson, Timo Groenendaal, Antonio De Sarno, Jessica Wenlock-Smith, Jorge Castillo
Bonusová skladba "The Spirit Of The Net" byla demo z originálního alba "COMM" a počáteční impuls pro toto album. "Watcher Of The Skies" je fiktivní live set, který spolu v počátku 70. let nahráli pro zábavu Andy Tillison, Jonathan Barrett, Pete Greenwood a Phil Bernia. Pete Greenwood a Phil Bernia jsou členové SEYES - Yes tributní kapely.

Skupina:
Andy Tillison - Vocals, Keyboards, Electric Guitars
Jonathan Barrett - Bass
Paul Burgess - Drums
Theo Travis - Sax, Flute
Guy Manning - Acoustic Guitars, Vocals
Hosté:
Diskografie A Place On The Shelf
EP, vyšlo 30. listopadu 2009, Inside Out

Seznam skladeb:
01. Le Massacre du Printemps Part 1 (11:42)
02. Everyman's Forgotten Monday (05:09)
03. I Want To Be A Chick (4:32)
04. Live On The Air (21:41)
05. Le Massacre du Printemps Part 2 (14:43)
06. A Sale Of Two Souls (7:04)
Bonus Tracks
07. The Ethernet 1992 (5:25)
08. Special Po90 Preview Backup (5:34)
Total Time: (00:00)

Skupina:
Andy Tillison - Keyboards, Guitars & Vocals
Guy Manning - Acoustic Instruments & Vocals
Jonathan Barrett - Bass
Paul Burgess - Drums
Theo Travis - Saxophone & Flute
Hosté:
Jakko Jakszyk - Lead Guitars
Diskografie Down And Out In Paris And London
Vyšlo 16. listopadu 2009, Inside Out

Seznam skladeb:
01. Where Are They Now? (19:10)
02. Paroxetine - 20mg (7:47)
03. Perdu Dans Paris (11:47)
04. The Company Car (6:23)
05. Everyman's Forgotten Monday (6:22) (special edition bonus track)
06. Canterbury Sequence Volume 2. Ethanol Hat Nail (12:55)
Total Time: (61:02) (regular edition)
(67:24) (special edition)


All words and music written by Andy Tillison
Producer: Andy Tillison
Toto je první album vydané se 100% britskou sestavou hudebníků. Album vyšlo 16. listopadu 2009. Speciální vydání této desky obsahuje další přidané skladby.

Skupina:
Andy Tillison - Organ, Piano, Moog Synthesizer, Guitars & Vocals
Guy Manning - Acoustic Guitars, Mandolin, Bouzouki, Vocals
Jonas Reingold - Bass
Jaime Salazar - Drums
Theo Travis - Saxophone & Flute
Jakko Jakszyk - Guitars & Vocals
Hosté:
Julie King - Lead Vocals (08 I.)
Unknown Frenchman - Violin (Disc One)
Diskografie Not As Good As The Book
Vyšlo 3. března 2008, Inside Out

Seznam skladeb:
Disc one - A Crisis in Mid-Life
01. A Crisis in Mid-Life (7:13)
02. Lost in London 25 Years Later (7:33)
03. The Ethernet (10:13)
04. Celebrity Purée (3:43)
05. Not as Good as the Book (8:54)
06. A Sale of Two Souls (7:16)
07. Bat Out of Basildon (5:54)
Disc two - Throwing Metal at the Sky
08. Part One - Four Egos One War (21:15)
     I. Ours
    II. Theirs (incl. Ours Reprise)
   III. His
   IV. Mine
09. Part Two - The Full Gamut (22:43)
     I. The D599
    II. Gothenburg
   III. Last Tango
   IV. Studio Tan
    V. Not a Drill
   VI. Southend on Sea
  VII. The A1 North of Paris
 VIII. Four Last Days
   IX. The D599 & The A61
Total Time: (94:35)

All words and music written by Andy Tillison
Producer: Andy Tillison
"Four Egos One War" původně nahrála sestava Parallel or 90 Degrees. Speciální vydání alba zahrnuje i 100 stránkovou novelu od Andy Tillison s ilustracemi od Antoine Ettoriho.

Skupina:
Andy Tillison - Piano, Guitars, Vocals
Sam Baine - Piano, Synthesizer, Vocals
Jonas Reingold - Bass
Theo Travis - Saxophone, Flute, Clarinet
Guy Manning - Acoustic Guitars, Mandolin
Jaime Salazar - Drums
Krister Jonsson - Electric Guitars (except on "GPS Culture")
Hosté:
Dan Watts - Electric Guitars (only on "GPS Culture")
Diskografie A Place In The Queue
Vyšlo 31. ledna 2006, Inside Out

Seznam skladeb:
01. In Earnest (20:03)
    I. The Radio Amateur
   II. Worthy of Memory (Part I)
  III. Demobilized
    IV. Dehumanized
    V. Flights of Fancy
   VI. Worthy of Memory (Part II)
  VII. The Silent Key
 VIII. Earnest Dreams of 617
   IX. Some Crazy Old Guy
    X. In Earnest
02. Lost in London (Guy Manning, Andy Tillison) - 8:08)
03. DIY Surgery (Stephen C. Middleton, Theo Travis) - 2:17)
04. GPS Culture (10:07)
05. Follow Your Leaders (9:21)
06. The Sun in My Eyes (3:44)
07. A Place in the Queue (Andy Tillison, Theo Travis) (25:14)
    I. Silent Screams
   II. Two for the Queue (Part I)
  III. Shaping the Line
   IV. Hierarchies
    V. The Escher Staircase
   VI. An 'elping Hand
  VII. Two for the Queue (Part II)
 VIII. The Escher Staircase (Reprise)
Total Time: (78:54) (regular edition)
(127:49) (special edition)


All songs: Andy Tillison, except where noted
Recorded August-October 2005
Producer: Andy Tillison, Jonas Reingold & Theo Travis
Album Artwork: Ed Unitsky
Special Edition Bonus Disc
Part One - Other songs recorded at the same time as the main CD
01. Promises Were Made (Sam Baine, Andy Tillison) (7:26)
02. The First Day At School (demo) (5:30)
03. Forsaken Cathedrals (4:54)
Part Two - Alternative Version
01. The Sun In My Eyes (extended mix) (9:12)
Part Three - Instrumental Ambience
01. Grooving On Mars (live at Karlsruhe, Germany, 2005) (Theo Travis) (6:16)
02. Kartoffelsalat Im Unterseeboot (Krister Jonsson, Andy Tillison, Theo Travis) (13:37)

Skupina:
Andy Tillison - Keyboards, Vocals
Roine Stolt - Electric Guitar, Vocals
Theo Travis - Saxophone, Flute
Jonas Reingold - Bass
Zoltan Csörsz - Drums
Sam Baine - Keyboards, Vocals
Guy Manning - Acoustic Guitar, Vocals
Hosté:
Diskografie The World That We Drive Through
Vyšlo 12. října 2004, Inside Out

Seznam skladeb:
01. The Winning Game (11:09)
02. Skipping the Distance (8:55)
03. Photosynthesis (7:39)
04. The World We Drive Through (12:57)
05. A Gap in the Night (18:22)
06. Exponenzgesetz (limited edition bonus track) (14:28)
Total Time:
(62:02) (regular edition)
(76:30) (limited edition)


Producer: Andy Tillison
Album Artwork: Ed Unitsky

Skupina:
Andy Tillison - Keyboards, Vocals
Roine Stolt - Guitars, Vocals
David Jackson - Saxophone, Flute
Jonas Reingold - Bass
Zoltan Csörsz - Drums
Sam Baine - Piano & Synthesizer
Guy Manning - Acoustic Guitar, Vocals, Mandolin & Keyboards
Hosté:
Diskografie The Music That Died Alone
Vyšlo 7. října 2003, Inside Out

Seznam skladeb:
01. In Darkest Dreams (20:06)
    1. Prelude - Time for You (2:26)
    2. Night Terrors (3:26)
    3. The Midnight Watershed (3:03)
    4. In Dark Dreams (4:01)
    5. The Half-Light Watershed (1:16)
    6. On Returning (0:47)
    7. A Sax in the Dark (1:13)
    8. Night Terrors Reprise (3:37)
02. The Canterbury Sequence (8:06)
    1. Cantermemorabilia (3:19)
    2. Chaos at the Greasy Spoon (3:01)
    3. Captain Manning's Mandolin (1:39)
03. Up Hill from Here (7:08)
04. The Music That Died Alone (12:45)
    1. A Serenade (1:36)
    2. Playing On... (4:45)
    3. Pre-history (2:36)
    4. Reprise (3:43)
Total Time: (48:05)

Producer: Andy Tillison
Album Artwork: Ed Unitsky
První skladba "In the Darkest Dreams" (skládá se z osmi menších skladeb) je klasickým dílem britského prog-rocku s rozšířeným vlivem jazzu. Obsahuje nesčetné množství nápadů, složitých zlomů a překvapení. Místy je k obecné úlevě bržděna velkými harmonickými plochami, kde dostává obrovský prostor saxofon, jenž se svým zajímavým zvukovým pojetím překračuje zavedené představy o tomto nástroji. Druhá ze čtyř perel alba "Cantebury Sequence" má tři kapitoly a jedná se výhradně o jazzové kompozice (Cantebury Style Jazz). Na poslech velice příjemné moderní pojetí jazzu s inspirativními částmi. Samostatný track představuje předposlední koncept "Up Hill > From Here". Jedná se o dynamickou skladbu postavenou na jednodušším rockovém základě, pochopitelně "jaksepatří" zaranžovaném do melodického vypalováku, který posléze přechází v emocionální instrumentální předěl nazvučený podobným stylem jako poslední dvě alba Queen. Následuje zpívaná část a sóla všech tří mistrů á la ELP. Vrcholem je závěrečná čtyřkompozice "The Music That Died Alone", jež dala jméno celému albu. Startuje ji emotivní piáno prolínající v sobě blues a klasiku. Následují pohodové skladby téměř popového charakteru, jejichž texty mluví o hudbě a postoji médií a konzumentů k ní.

Celý komplet navzdory diverzi působí velmi kompaktně. Je zbytečné se bavit o kvalitě zvukového zpracování, která je na nejvyšší úrovni. Hudba The Tangent je bohatá na zvukové efekty, tvořené však výhradně za pomoci nástrojů, nikoliv samplů. Naleznete na ní všechno, co potřebujete. Skrývá v sobě skoro každou náladu, i když nějaké vysloveně tvrdé pasáže postrádá. Ve skutečnosti už ale nemá co víc obsahovat, protože je nabitá energií. Instrumentální virtuozita jednotlivců se zde neprojevuje nijak křečovitě a kvintet ví, kdy má zvolnit, aby se posluchač mohl nadechnout. "Reprise", jímž celý disk končí, je právě takovým zvolněním a rekapitulací, po němž člověk odchází "čistej", i když má za sebou poměrně klikatou hudební stezku. V jazzovější větvi prog-rocku se jedná o desku dokonale vyváženou a přitom po okraj naplněnou nápady a vizemi.


Skupina:
Andy Tillison - Lead Vocals, Keyboards
Luke Machin - Guitars, Vocals
Dan Mash - Bass
Nick Rickwood - Drums
Hosté:
Diskografie London or Paris, Berlin or Southend-on-Sea
Vyšlo prosinec 2011, oficiální bootleg

Seznam skladeb:
01. The World That We Drive Through (12:33)
02. A Crisis in Mid Life (7:43)
03. Perdu Dans Paris (10:57)
04. A Sale Of Two Souls (7:11)
05. Hide And Seek (4:23)
06. Titanic Calls Carpathia (18:52)
07. Where Are They Now (23:46)
08. GPS Culture (8:51)
Total Time: (94:16)

Jedná se o živou nahrávku - Live Bootleg, která byla zaznamenána na show v Southend on Sea. Steve Cattermole, zvukař v Bar Riga ze Southendu, se rozhodl nahávat toto představení... a to jak zvuk i obraz, pouze s jednou kamerou. Stevemu se podařilo vyrobit vynikající záznam kapely naživo - a některé ohlasy publika byly přidány do nahrávek, takže se jedná opravdu o velmi živou nahrávku Tangent.

Skupina:
Andy Tillison - Lead Vocals, Keyboards
Jonathan Barrett - Bass
Luke Machin - Guitars, Vocals
Tony Latham - Drums
Theo Travis - Saxophones, Flute
Hosté:
Diskografie Going Off On Two
Vyšlo 2010

Seznam skladeb:
CD1:
01. Where Are They Now? (20:38)
02. The Mind’s Eye (8:15)
03. Perdu Dans Paris (10:47)
04. Paroxetine 20mg (7:15)
05. A Sale Of Two Souls (7:51)
06. GPS Culture (7:00)
07. The Music That Died Alone (7:51)
CD2:
01. In Darkest Dreams (incl. After Phaedra)
    1. Prelude - Time for You (2:26)
    2. Night Terrors (3:26)
    3. The Midnight Watershed (3:03)
02. Interview - Part (a,b,c,d,e)
03. Introduction
Total Time: (01:59:21)

Skupina:
Andy Tillison - Lead Vocals, Keyboards
Sam Baine - Keyboards & Vocals
Krister Jonsson - Electric Guitar
Guy Manning - Acoustic Guitar, Percussion & Vocals
Jonas Reingold - Bass
Jaime Salazar - Drums
Theo Travis - Saxophone & Flute
Hosté:
Diskografie Going Off On One
Vyšlo 26. června 2007, Inside Out

Seznam skladeb:
Disc one
01. GPS Culture (10:23)
02. The Winning Game (11:34)
03. In Earnest (22:08)
04. Forsaken Cathedrals (6:01)
05. The Music That Died Alone (10:53)
06. Lost in London (8:46)
Disc two
01. In Darkest Dreams Part 1 (16:16)
02. After Rubycon (4:30)
03. In Darkest Dreams Part 2 (6:32)
04. The World We Drive Through (13:26)
05. Skipping the Distance (8:43)
06. Fun with the Audience (3:20)
07. 21st Century Schizoid Man (11:25)
08. America (8:59)
Total Time: (142:56)

Recorded November 4, 2004 - September, 2006
Producer: Andy Tillison
Album artwork: Ed Unitsky
Album artwork: Martin Kornick
Písně, které se objevily na DVD byly zaznamenány živě v klubu Riga, Anglie, v září roku 2006. Všechny ostatní skladby zaznamenal v průběhu turné "The World That We Drive Through" v roce 2004.

Skupina:
Andy Tillison - Vocals, Organ, Synthesizer & Piano
Jonas Reingold - Bass
Roine Stolt - Guitars & Vocals
Sam Baine - Piano, Synthesizer & Vocals
Zoltan Csörsz - Drums & Percussion
Hosté:
Diskografie Pyramids and Stars
Vyšlo únor 2005, Inside Out

Seznam skladeb:
01. The World We Drive Through (14:46)
02. The Canterbury Sequence (9:15)
03. The Winning Game (12:15)
04. Band Introductions (1:29)
05. The Music That Died Alone (13:10)
06. In Darkest Dreams (20:39)
07. Lucky Man (ELP cover) (5:40)
Total Time: (77:15)

Producer: Andy Tillison
Album Artwork: Ed Unitsky


Skupina:
Andy Tillison - Lead Vocals, Keyboards
Jonathan Barrett - Bass
Luke Machin - Guitars, Vocals
Tony Latham - Drums
Theo Travis - Saxophones, Flute
Diskografie Going Off On Two
DVD/CD, vyšlo 2011, Sally Collyer Music SCMDVDCD001

Seznam skladeb:
DVD:
01. Where Are They Now? (20:38)
02. The Mind's Eye (8:15)
03. Perdu Dans Paris (10:47)
04. Paroxetine 20mg (7:15)
05. A Sale Of Two Souls (7:51)
06. GPS Culture (7:00)
07. The Music That Died Alone (7:51)
08. In Darkest Dreams (including After Phaedra) (21:25)
DVD Extra:
    - Band interviews
    - Photo galleries
    - Lyrics and commentary subtitles
CD:
01. Where Are They Now? (20:38)
02. Perdu Dans Paris (10:47)
03. Paroxetine 20mg (7:15)
04. A Sale Of Two Souls (7:51)
05. GPS Culture (7:00)
06. The Music That Died Alone (7:51)
Total Time: (120 min/69:41)

Zpět


Raná sestava kapely 2004 - Sam Baine, Andy Tillison, Roine Stolt, Zoltan Czorsz, Jonas Rengold

2010

2011







Zpět
Oficiální stránky:
http://po90.com/otter/index.html
http://www.progressiverockbr.com/monthmarchthetangent2006.htm
http://www.ebooklibrary.org/articles/The_Tangent

Nahoru ProgressRock
Made by 
©  2.1.2015 
Poslední aktualizace: 1.10.2018
mbrezny@centrum.cz 
...a vzkaz autorovi!