SONS OF APOLLO



Zpět
SONS OF APOLLO je nový projekt dvou bývalých členů Dream Theater Mike Portnoye a Dereka Sheriniana...

APOLLÓN byl starověký řecký a římský bůh hudby a poezie. SONS OF APOLLO je pak nová supergroup složená z bývalých členů Dream Theater, Mr. Big, Guns 'N Roses a Journey.


Již několik posledních několik měsíců se objevovaly pověsti o novém tajném projektu, mezi něž patří i bývalí členové Dream Theater Mike Portnoy a Derek Sherinian. Nyní přišel čas, aby se udělali velkolepý a velmi očekávaný náhled do jejich nové kapely SONS OF APOLLO. Do projektu SONS OF APOLLO Mike Portnoy a Derek Sherinian spojily své síly s Ronem "Bumblefoot" Thalem (ex-Guns N 'Roses), Billy Sheehanem (The Winery Dogs, Mr. Big, David Lee Roth) a Jeffem Scott Soto (ex-Jorney, ex-Yngwie Malmsteen’s Rising Force). Jejich debutové album "PSYCHOTIC SYMPHONY" vyjde 20. října 2017 na InsideOutMusic / Sony Music. Deska "PSYCHOTIC SYMPHONY" vznikala dynamickým produkčním duchem Portnoye a Sheriniana, dvojici také známou jako "The Del Fuvio Brothers", což je přezdívka, která jim byla dána před více než 20 lety během jejich společné cesty v Dream Theater.

SONS APOLLO vznikli velmi přirozeně, jak vysvětluje Portnoy: "Derek a já jsme se setkali krátce poté, co jsem opustil Dream Theater v roce 2010, a spolu s Billym Sheehanem a Tonym Macalpinem jsme sestavili instrumentální turné. Bylo to poprvé, co jsem pracoval s Derekem od 90. let, kdy byl v Dream Theater a bylo skvělé, že s ním znovu pracuji. Od tohoto turné, která bylo opravdu jen jednorázová živá věc, mě prosil, abychom začali opravdu originální, plnohodnotnou kapelu. Právě načasování nikdy nebylo správné, protože na mém talíři jsem měl příliš mnoho dalších věcí. Dlouhý příběh zkráceně nakonec dostal čas zaseknout návnadu a dát dohromady skupinu."

"Mike a já pracujeme s neuvěřitelným tempem ve studiu," doplňuje Sherinian. "Hudba je moderní, ale máme starou školní duši. Jedinečné v případě SONS OF APOLLO je to, že máme pravé rock n 'roll kořeny spolu s virtuozitou - smrtící kombinací!"

Ale co tak nechat vzniknout další skvělou supergroup? "Derek stojí hlavně za tím jménem," říká Portnoy. "Mám seznam, který držím na svém telefonu, je zhruba sto různých názvů kapel, které se neustále musejí doplňovat, když mám novou kapelu každý rok (směje se). Takže jsem otevřel seznam a Apollo bylo jedním z jmen na seznamu. Bylo to slovo, které se nám oběma zalíbilo. Začali jsme se hledat různé varianty tohoto slova. Jedním z původních jmen, s nimiž jsme uvažovali bylo Apollo Creed, postava z "Rockyho" filmů, ale po mnoha různých diskusích o různých variacích navrhl Derek jméno SONS OF APOLLO, a zdálo se, že to je ono. Apollo je Bůh hudby, takže to připadalo jako vhodné jméno."

Mike Portnoy, Derek Sherinian a Billy Sheehan už předtím koncertovali společně v roce 2012 a 2013 jako PSMS (společně s kytaristou Tonym MacAlpine) a hráli všechny instrumentální verze ze svých bývalých kapel. SONS APOLLO je dalším logickým vývojem připojením zpěváka a skládáním svého originálního materiálu. Kapela kombunuje progresivní styl a individuální technickou zdatnost, kterou Portnoy & Sherinian sdíleli společně v Dream Theatre v kombinaci s podněty a groove od Van Halen, Deep Purple a Led Zeppelinu. "Mika a Dereka jsem už dlouho znal, takže když za mnou přišli s projektem SON OF APOLLO, okamžitě mě to chytlo," říká Thomas Waber, ředitel společností A & R International a InsideOutMusic. "Přesto album, když dokončili nahrávání, překonalo mé již tak velká očekávání o celé dlouhé míle! Nemohl jsem být šťastnější!"

SONS OF APOLLO začnou koncertovat v roce 2018, kdy se vydají na své první celosvětové turné. "Je to opravdová kapela," prohlašuje Portnoy. "Bude to pro mě a Billyho pokračování z místa, ze kterého se se The Winery Dogs vytratili, takže je to další logický krok na plný úvazek pro nás oba. Neříkám, že se The Winery Dogs rozpadli, ale jen si dáváme pauzu. SONS OF APOLLO budou absolutně plnohodnotnou kapelou a uspořádáme turné po celém světě v roce 2018 a upřímně je to pro všech nás pět priorita."

Sherinian souhlasí: "Budeme pokračovat v celosvětovém výcviku v roce 2018, abychom přivedli SONS OF APOLLO k co nejvíce posluchačům. Apollo byl Bůh hudby a my jsme jeho mocným potomstvem!"

Kapela má již za sebou svůj první živý koncertní debut. Kapela si již v celém svém složení zahrála na koncertě v rámci Ultimate Jam Night při LIVE AT DAVID Z TRIBUTE věnovaném památce tragicky zesnulému basistovi Adrenaline Mob Davidu Zablidowskymu, který zemřel 14. července 2017 při autonehodě na turné kapely propagující jejich nové album "We The People". Koncert se konal 1. srpna 2017 ve známém místě Whisky A Go-Go, West Hollywood, California, a zahráli si osvědčené kousky rockových kapel - "And the Cradle Will Rock..." od VAN HALEN a "Burn" od DEEP PURPLE. Než deska vyjde, dala kapela k dispozici pro poslech teaser celého alba.

Dne 11. srpna 2017 kapela prostřednictvím vydavatelství InsideOut Music zveřejnila setlist alba a také přeba desky. zároveň zveřejnili první video z nové desky se skladbou "Signs Of The Times". Píseň se otevírá drtivou basovou linkou od Billyho Sheehana a Portnoyho obratným mistrovstvím za soupravou bicích, než nastoupí silný text Jeffa Scotta Sota, který se blíže zaobírá světem, ve kterém žijeme. Ke konci skladby samozřejmě neschází ostré Derekovo sólo na synthezátory, jak jsme od něj zvyklí. "Signs Of The Times" byla úplně první věc, kterou napsali Derek a Bumblefoot, když jsme v březnu letošního roku začali skládat pro Sons Of Apollo," řekl Portnoy.

"Riffy ve středně části tvoří pár věcí, které Derek přinesl a ukázal, proč je nejvíce BADASS klávesistou v biz (hraje na klávesy jako kytarista v ohni!). A pak zde máme dlouhé prodlužované rozkouskované kytarové sólo, které ukazuje, proč je Bumblefoot jedním z největších kytarových hrdinů," říká Portnoy. "Toto album mu přinese uznání, které si opravdu zasluhujeí a toto konkrétní kytarové sólo je jedním z nejchutnějších a nejšílenějších sól, které jsem kdy slyšel."

Počátkem září Sons Of Apollo zveřejnili videoi pro jejich druhý singl "Coming Home". "Skladbu "Coming Home" jsem okamžitě vycítil jako vstupní halu kapely‚ když jsme dokončili píseň," říká Portnoy. "Skoro jako bojovník vstupující do ringu. Poznal jsem jsem, že to musí být první video a první naše společné hraní pro fanoušky. video byl nasnímáno v Ocean Studios v Burbanku v Kalifornii, kde se nahrávalo album. Takže v podstatě je vidět přesné místo a prostředí, ve kterém, se SOA zrodili." Skladba je k dispozici od 15. září 2017. Dosavadní nahrávky kapely jsou k vidění na nové stránce kapely http://www.sonsofapollo.com/

Superskupina veteránů tvrdé muziky SONS OF APOLLO konečně vydala svou prvotinu „Psychotic Symphony“. Aby den vydání řádně oslavila, zveřejnila čerstvý klip k „Lost In Oblivion“. "Nemůžu uvěřit, že je to tady. Debutní deska SONS OF APOLLO je konečně venku. Na tomhle albu najde každá trochu o něčeho, co má rád. Klasický rock, metal, prog... je tam všechno. Je to hudební hostina pro uši! Abychom všechny navnadili, připravili jsme klip k písni ‚Lost In Oblivion‘," říká Mike Portnoy.

Zpět
Členové:
Derek Sherinian - Keyboards, Piano, Organ, Synths (Black Country Communion, ex-Dream Theater, ex-Yngwie Malmsteen)
Mike Portnoy - Drum, Percussion (The Winery Dogs, Transatlantic, Flying Colors, ex-Dream Theater, ex-Adrenaline Mob)
Ron "Bumblefoot" Thal - Guitars (Art of Anarchy, ex-Guns N' Roses)
Billy Sheehan - Bass (The Winery Dogs, Mr. Big, ex-David Lee Roth)
Jeff Scott Soto - Lead Vocals (ex-Jorney, ex-Yngwie Malmsteen’s Rising Force, Trans Siberian Orchestra, Talisman)
Bývalí členové:

Členové
(Narozen 25. srpna 1966, Laguna Beach, California, United States)
Keyboards, Piano, Organ, Synths
(Black Country Communion, ex-Dream Theater, ex-Yngwie Malmsteen)


Derek Sherinian je americký klávesista, který koncertoval a nahrával s takovými jmény jako Alice Cooper, Billy Idol, Yngwie Malmsteen, Kiss, Steve Vai a Joe Bonamassa. Byl také členem Dream Theater v letech 1994-1999, je zakladatelem kapely Planet X a také jeden ze zakládajících členů Black Country Communion a Sond Of Apollo. Vydal sedm sólových alb, na které si pozával řadu významných hostujících hudebníků, včetně kytaristů Slash, Yngwie Malmsteen, Allan Holdsworth, John Petrucci, Steve Lukather, Joe Bonamassa, Billy Sheehan, Zakk Wylde a Al Di Meola.

Sherinian se vyznačuje svým agresivním "kytarovým" přístupem při svém klávesovému stylu. Objevil na obálce četných klávesových magazínů po celém světě, včetně novinového vydání časopisu Keyboard Magazine v listopadu 2011, který prohlásil Sheriniana za "Hrdinu kláves pro novou generaci". Také byl nazván "králem kláves" časopisem Guitar World a "Caligulou kláves" jej nazval Alice Cooper. Mezi jeho hudební vlivy patří Elton John, Van Halen a Jeff Beck.

Je řeckého a arménského původu a má zvláštní zájem o arménské dějiny.

Podrobněji viz: Derek (DT) nebo Planet X.
Členové
(Narozen 20. dubna 1967, Long Beach, New York, U.S.)
(celým jménem Michael Stephen Portnoy)
Drum, Percussion
(The Winery Dogs, Transatlantic, Flying Colors, ex-Dream Theater, ex-Adrenaline Mob)

Mike je americký bubeník, nejznámější především jako bývalý bubeník, zpěvák a spoluzakladatel progresivní metal/rockové skupiny Dream Theater. Je znám pro své technické dovednosti jako bubeník. Portnoy získal 30 ocenění od časopisu Modern Drummer. Produkoval celkem šest alb Dream Theater spolu s kytaristou Johnem Petruccim, když začínal albem "Metropolis Pt. 2: Scenes From memory" až po "Black Clouds and Silver Linings". Od alba "A Change of Seasons" Portnoy napsal také velké množství textů Dream Theater. Je druhým nejmladším člověkem (po Neilu Peartovi), který byl ve věku 37 let zařazen do Hall of Fame magazínu Modern Drummer.

Kromě své práce u Dream Theater je Portnoy znám také z mnoha bočních projektů a cover kapel. Je zakládajícím členem experimentu Liquid Tension Experiment, instrumentální progresivní rockové kapely složené ze členů Dream Theater John Petruccim a Jordanem Rudessem spolu s baskytaristou Tonym Levinem. Je také zakládajícím členem Transatlantic, progresivní rockové "super-skupiny" v čele s bývalým členem Spock's Beard klávesistou a zpěvákem Nealem Morsem, kytaristou The Flower Kings Roine Stoltem a basistou Marillion Pete Trewavasem. Portnoy také nahrával nebo hrál živě na sólovém turné Neala Morse, OSI, Hail!, Stone Sour, Fates Warning, Overkill, G3 a nahrál bicí pro album Avenged Sevenfold "Nightmare" po smrti jejich bubeníka bubeníka. Portnoy také zformoval cover kapelu The Beatles, Led Zeppelin, Rush a The Who, které mu umožnily zahrát si hudbu svých čtyř oblíbených bubeníků.

V září 2010 Portnoy oznámil svůj odchod od kapely Dream Theater po dlouhých 25 letech. V kapele jej nahradil na základě výsledku konkursu další výtečný bubeník Mike Mangini.

Po odchodu z Dream Theater Portnoy vytvořil několik nových kapel. První byla Adrenaline Mob, tradiční heavy metal/hard rocková kapela se zpěvákem Russellem Allenem (Symphony X) a kytaristou Mikeem Orlandem. Dne 4. června 2013 však Portnoy oznámil odchod z Adrenaline Mob, když jako důvod uvedl časové a termínové zaneprázdnění. Je také zakládajícím členem kapely Flying Colors, progresivní popové kapely, v níž působí Steve Morse, Neal Morse, Dave LaRue a Casey McPherson. Dalším projektem je The Winery Dogs, mocné trio také s baskytaristou Billym Sheehanem (Mr.Big) a kytaristou Richie Kotzenem (dříve Mr.Big a Poison). Zatím posledním projektem je Sons of Apollo, progresivní metalová supergroup, kterou založil s dalším bývalým členem Dream Theater Derekem Sherinianem a připojili se Billy Sheehan, Jeff Scott Soto a Ron "Bumblefoot" Thal.

Podrobněji viz: Portnoy (DT).
Členové
(Narozen 19. března 1953, Buffalo, New York, United States)
(celým jménem William "Billy" Sheehan)
Bass (The Winery Dogs, Mr. Big, ex-David Lee Roth)


Billy Sheehan je americký baskytarista známý ze svého působení v kapelách Talas, jako člen doprovodných skupin Steve Vaie a Davida Lee Rotha, krátce člen UFO, jako člen Mr. Big, Niacin a The Winery Dogs. Sheehan vyhrál celkem pětkrát anketu čtenářů "Best Rock Bass Player" časopisu Guitar Player za svůj "sólový basový" styl. Sheehanův repertoár zahrnuje využívání chording, dvouruční tapping, pravoruký "tříprstý picking" a řízenou zpětnou vazbu. Billy Sheehan má signovaný model baskytary od značky Yamaha ATTITUDE LIMITED 3.

William se narodil v americkém Buffalu do rodiny irských přistěhovalců. Přestože nikdo z rodiny nebyl aktivním muzikantem, získal Billy od svého otce, skvělého vypravěče a baviče, smysl pro show. V hudbě se začal také brzy orientovat díky matce, která poslouchala Franka Sinatru a vůbec hudbu čtyřicátých let. K rockové hudbě jej později přivedli starší sourozenci, díky nimž začal poslouchat The Everly Brothers, Jerryho Lee Lewise, hromadu soulu a R & B a pochopitelně i kapely britské provenience v čele s The Beatles.

K baskytaře se dostal díky jednomu kamarádovi svých sourozenců. "Byl to ten nejzajímavější chlápek v okolí a já se mu chtěl podobat. Měl kapelu, se kterou u nich doma ve sklepě zkoušel a já sedával venku a poslouchal. Od chvíle, kdy jsem začal poslouchat hudbu a začal jí rozumět, chtěl jsem se stát baskytaristou." Pořídil si svou první baskytaru, což byla Hagstrom FB, a začal se na ni učit hrát. Jelikož se učil jako samouk, vůbec se nezabýval otázkou, co má nebo nemá hrát, a tak se snažil naučit basové linky Tima Bogerta (Vanilla Fudge, Cactus), Paula McCartneyho nebo Paula Samwell-Smithe (Yardbirds). Později se dokonce začal učit Bachovy Brandenburské koncerty, skladby Clauda Debussyho, Paca de Lucíi nebo Oscara Petersona.

Billy prošel několika formacemi, aby v sedmdesátých letech založil svoji první kapelu Talas power trio s Dave Constantinemu na kytaru a Paul Varga za bicími. Kapela Talas byli zpočátku barovou kapelou a hráli směs cover písní a originálního materiálu a všichni tři instrumentalisté se střídali ve zpěvu. Talas byli populární kapelou v Buffalu více než deset let, než dosáhli kultového postavení, které se rozšířilo na severovýchod USA a později i do Kanady. V roce 1978 vydali Talas své eponymmní debutové album u Evenfall Records (reedit vydal Metal Blade) a pak "Sink Your Teeth Into That" na Relativity Records. Z první desky vzešel regionální hitový singl "See Saw". Během této doby Sheehan složil skladby "Shy Boy" (později ji znovu nahrál s Davidem Lee Roth) a "Addicted To That Rush", kterou později znovu nahral s Mr.Big.

Koncem sedmdesátých let hrál Sheehan také v kapele Light Years s bubeníkem Ron Roccem, který dříve hrál v kapele Black Sheep se zpěvákem Foreigner Lou Grammem v Rochesteru, NY. Poté, co se Sheehan vrátil k Talas, zahajovali 30 koncertních show UFO v Buffalu. To přivedlo Sheehana ke spojení s kytaristou Michaelem Schenkerem a také pomohl koncertně na turné s UFO v roce 1983. Zahajovali také turné Van Halen, což jej později přivedlo k angažmá u Davida Leeho Rotha. Nikdy se jim ale nepodařilo přerůst ve velkou kapelu. Ve snaze povznést Talas nejen z regionálních úspěchů to zkoušeli i s jiným bubeníkem - Mark Miller, kytaristou - Mitch Perry (později Heaven) a oddanou zpěvačkou Phil Naro, s níž později Sheehan spolupracoval ve svém vedlejším projektu Billy Sheehan Band. Talas vydali jediné živé album "Live Speed On Ice". Když Mitch Perry odešel z kapely, nahradil jej Johnny Angel, který s nimi hrál na kytaru při otevíracích koncertech na turné Rising Force Yngwie Malmsteena v letech 1985-1986.

Sláva Tales však měla víceméně stále lokální charakter, který se týkal severovýchodu USA a části Kanady. Byla připravována i čtvrtá nahrávka Talas, předběžně s názvem "Lights, Camera, Action", která měla vyjít u Gold Mountain/ A & M, ale nikdy nepřekonala svoji demo verzi kvůli Sheehanově odchodu k Davidu Lee Rothovi. Talas nakrátko pokračoval s Philem Naro místo Sheehana, u bicích Jimmy Degrasse, Al Pitrelli na kytaru, Bruno Ravel na basu a Gary Bivon na klávesy, ale to už byla poslední vlaštovka Talas. Králové metalového Buffala se ale nikdy opravdového průlomu v širším měřítku nedočkali. A tak ve chvíli, kdy David Lee Roth opustil Van Halen, Billy neváhal ani vteřinu a svým odchodem k Davidovi prakticky podepsal Talasu ortel. Ravel pak zformoval kapelu Danger Danger.

Na začátku 80. let se Sheehan připojil k proto-thrash metalové kapele Thrasher a během této doby se sdílel společné pódium s budoucím kytaristou Anthrax Danem Spitzem. Jeho účinkování u Thrasher nemělo ale dlouhého trvání, ale hrál na 2 písních bezejmenné LP desky, která doposud na CD nevyšla. Sheehan také vystupoval s rockovou kapelou Max Webster v Torontu. Sheehan je dlouholetým přítelem kytaristy této kapely Kima Mitchella, který stál v čele Max Webster v letech 1973-1981.

Přelomovým zvratem Billyho kariéry se stal telefonát od Davida Leeho Rotha v roce 1985, který jej pozval do Rothovy doprovodné kapely. Billy navrhl na post kytaristy Steva Vaie a sestavu doplnil ještě Gregg Bissonette na bicí. Pokud něco pomohlo Billymu Sheehanovi k proslavení, pak to bylo právě působení v Rothově kapele.

"Byl to splněný sen, když jsem Van Halen viděl poprvé, zůstal jsem stát jako opařený. Tak strašně moc jsem si přál být v té kapele. A když mi pak zavolal Dave, cítil jsem se ohromně.""

Hned první album "Eat 'Em And Smile" z roku 1986 zaznamenalo obrovský úspěch. Sheehan na album přispěl již zmiňovanou skladbou "Shy Boy" a deska se vyšplhala až na pozici #4 hitparády USA a získala dvojnásobné platinové ocenění. Po albu následovalo obří turné po Spojených státech a Kanadě a dobové kritiky pěly ódy na skvělou kapelu. V roce 1988 vydávají ve stejné sestavě desku "Skyscraper", která se dostala na #6. místo v americké hitparádě a dosáhla rovněž platinového prodeje. Krátce po vydání desky ale Billy z kapely odchází kvůli rozdílným názorům na její další hudební směřování.

Po odchodu z doprovodné kapely Davida Le Rotha začal Billy Sheehan s pomocí Mika Varneyho ze Shrapnel Recordas dávat dohromady vlastní kapelu. Zakrátko tak spatřila světlo světa sestava Billy Sheehan, Eric Martin (zpěv), Paul Gilbert (kytara) a Pat Torpey (bicí) a o kapelu se začal starat Herbie Herbert, bývalý manažer Journey, Europe nebo Santany. Již o rok později vydávají svou první desku "Mr. Big" u Atlantic Records, která sice neměla velký úspěch v USA, ale kapele získala velké jméno u japonského publika, kde mají obrovské úspěchy prakticky celou kariéru. Přesto se dostali do povědomí a díky tomu nahráli i dvě skladby k soundtracku filmu NAVY Seals v roce 1990. V roce 1991 vydávají svoji nejúspěšnější desku "Lean Into It", oceněnou platinou v USA i Japonsku, jež se dostala na 16. místo hitparády Billboard a která obsahovala jejich jediný hit číslo jedna "To Be With You". Album dostalo kapelu na turné i do Evropy, kde předskakovali Aerosmith, USA a samozřejmě si své odjeli i v Japonsku.

V době, kdy Mr. Big ještě mleli z posledního, dal Billy dohromady velice smělé čistě instrumentální trio Niacin. V roce 1996 vydali svou první desku. V kapele se sešli opravdu unikátní hudebníci. Vedle Billyho obsadil klasické nestárnoucí Hammond B-3 John Novello a motorem za bicími se stal Dennis Chambers. Celkem již v letech 1996-2001 vydali pět alb a jednu živou nahrávku.


Následující alba Mr. Big již v podstatě nezaznamenala významnější úspěch, i když jsou mezi fanoušky ceněna. Přes změnu kytaristy, kdy místo Gilberta přišel Richie Kotzen, mají stále úspěch u japonského publika a prakticky všechny jejich koncerty ve východní Asii bývají vyprodané. V roce 2002 dochází k rozpadu kapely díky neshodám mezi Billym a zbytkem kapely.

V roce 2001 Billy také dokončil své první sólové album, na kterém si nahrál prakticky všechno, včetně kytary a zpěvu. Přestože basa je a zůstane jeho hlavním nástrojem, při skládání používá většinou na kytaru. Album "Compression" nahrával ve svém domácím studiu.

V roce 2008 si na jednom jam sessionu v LA zahráli Gilbert, Kotzen, Sheehan i Torpey a bavilo je to tolik, že se Sheehan, Gilbert a Torpey rozhodli zavolat Martinovi a dát Mr. Big opět dohromady. V lednu 2009 se tak Billy Sheehan sešel se svými starými členy Mr. Big - Eric Martin, Paul Gilbert a Pat Torpey pro turné po Japonsku.

V dubnu 2009 vydal Sheehan svůj třetí sólový počin "Holy Cow!", který produkoval Simone Sello z Mascot Records. Na albu hostují Paul Gilberta, Billy Gibbons ze ZZ Top a baskytarista Kings X Doug Pinnick. Gilbert v jednom rozhovoru prohlásil, že jeho přátelská spolupráce se Sheehanem na "Holy Cow!" zaznamenaná před lednem, byla pravděpodobně rozhodujícím faktorem který rozhodl znovu se spojit s Mr. Big. Jejich reunionové album "What If..." produkoval Kevin Shirley a bylo vydáno 15. prosince 2010 v Japonsku a 21. ledna 2011 v Evropě, v USA pak 8. února 2011. Následující album "The Stories We Could Tell", které vyšlo v září 2014, bylo úspěšné na asijském trhu, ve zbytku světa již méně. Nicméně na turné se Mr. Big dostali i do Evropy a USA.

V roce 2012 dává Billy dohromady kapelu s kytaristou Richiem Kotzenem a bubeníkem Mikem Portnoyem (ex-Dream Theater) The Winery Dogs. O rok později 5. května 2013 v Japonsku a 23. července 2013 po celém světěsrpnu 2012 vychází první eponymní deska "The Winery Dogs" a kapelu předchází pověst skvělé živé show. Stylově jsou to bluesovější Mr. Big s hodně odkazy na Led Zeppelin a grunge. Jejich druhé album "Hot Streak" vyšlo v roce 2015.

Koncertní reunion kapely Talas se konal v Hard Rock Cafe v Niagara Falls, New York 28. července 2012.

Vedle kariéry v zásadních projektech se Billy účastnil v letech 2006, 2007 a 2012 třeba turné třech basistů s Jeffem Berlinem a Stuem Hammem nazvaném BX3. Natočil několik alb s Richiem Kotzenem, vyvořil s Terrym Bozzi experimentální projekt Nine Short Film (2002). Ve ve druhé polovině roku 2012 vyrazil na turné s instrumentální supergroup PSMS (Portnoy / Sheehan / MacAlpine / Sherinian). Nelze nevzpomenout vynikající projekt Niacin s bubeníkem Dennisem Chambersem a klávesistou Johnem Novellem. A také je nutno zmínit projekt Michaela Kocába "Aftershocks" a stejnojmennou desku z roku 2014.

V srpnu 2017 Billy nastoupil do jiné kapely s Portnoyem,tentokrát progresivní metalová supergroup s názvem Sons of Apollo, jejímiž dalšími členy jsou klávesista Derek Sherinian, zpěvák Jeff Scott Soto a kytarista Ron "Bumblefoot" Thal.
Členové
Ron "Bumblefoot" Thal
(Narozen 25. září 1969, Brooklyn, New York, United States)
(celým jménem Ronald Jay "Ron" Blumenthal)
(je znám jako Ron "Bumblefoot" Thal)
Guitars (Art of Anarchy, ex-Guns N' Roses)


Ron je americký kytarista a skladatel. Je znám pro svá bláznivá vystoupení a některými je nazýván "metalový Frank Zappa". K přezdívku, kterou přijal, jej inspirovala plísňová bakterie stejného jména, o němž se dozvěděl, když pomáhal manželce při studiu na její veterinární zkoušky. Název se pak dostal do názvu alba, do názvu nahrávací společnosti, do názvu kapely, případně do jeho jména jako sólového umělce. Bumblefoot není pouze kytarista, ale uplatnil se i jako producent několika hudebních alb. Sólovou dráhu kytaristy začal roku 1989. První dvě alba vydal pod jménem Ron Thal. Dalších osm desek od roku 1998 už vydal pod známější přezdívkou Bumblefoot. V roce 2006 se stal členem kapely Guns N' Roses jako náhrada za Bucketheada s pověstí neuvěřitelně technicky nadaného kytaristy. Axlovi jej doporučil sám Joe Satriani. Nahrál s nimi jejich šesté studiové album "Chinese Democracy". Ale nakonec je opustil v roce 2014.

Od počátku 90. let vydal 10 CD a živé DVD. Objevil se jako hostující umělec na dalších albech a na mnoha kompilačních CD. Objevil se na obálce časopisu GitarPlus v Indonésii a byl uveden v několika zahraničních kytarových časopisech, stejně jako se stal předmětem zájmu mnoha magazínů, rozhlasových a webových rozhovorů. Během posledních dvaceti let spolupracoval s mnoha kapelami a umělci jako producent, inženýr, spisovatel, aranžér a umělec. Také skládá TV znělky, motivy písně a doprovodnou hudbu.

Vytáhlý Thal, židovského původu, vyrůstal v Brooklynu a pak na Staten Island, v oblasti Bay Terrace. Bumblefoot tvrdí, že největší vliv na něj v mládí, už někdy v šesti letech, mělo prvních pět alb kapely KISS a jejich žíváč "Alive!", album "Battle Hymns" kapely Manowar a cokoliv od The Beatles. Thal uvedl, že jeho nejranějším hudebním cílem bylo být schopno hrát jako Gene Simmons. V době, kdy byly jeho ruce příliš malé na hraní basů, soustředil se na kytaru, zatímco jeho bratr Jeff hrál místo toho na bicí.

V době, kdy bylo Thalovi třináct let, hrál cover skladby v klubech, později se zaměřoval na tvorbu originálního materiálu na svém domácím osmi-stopém rekordéru. Do šestnácti let Thal se učil zvukařinu a produkci hudby. Když mu bylo osmnáct, získal Thal své první ocenění, když vyhrál soutěž Sam Sam Guitar Solo poté, co tahrál improvizované sólo. Ke konci osmdesátých let hrál v kapele pocházející z New Yorku pod názvem Legend. Thal také hrál v cover kapele nazvané Leonard Nimoy, který hrála skladby Guns N'Roses, AC/DC, KISS a Aerosmith.


V roce 1989 Thal poslal demo nahrávku Mike Varneyovi ze Shrapnel Records, která napomohla tomu, že Varney uvedl Thala v srpnu 1989 ve sloupci Spotlight New Talent v časopise Guitar Player Magazine. Varney uvedl, že "demo páska [Thalova] patří mezi nejpozoruhodnější, které kdy obdržel. Obsahuje prvky klasiky, blues a jazzu a občas připomíná Franka Zappu. Nakonec Thal podepsal smlouvu se Shrapnel Records a jeho debutové album "The Adventures Of Bumblefoot" vyšlo v roce 1995 právě pod touto hlavičkou. Své poslední album "Hermit" vydal Thal pod Shrapnel v lednu 1997. Koncem roku 1997 totiž Thal založil produkční společnost s názvem "Hermit, Inc.", poté se adoptoval na kapelu jménem Bumblefoot a vydali album "Hands" v březnu 1998. Bumblefoot byla kapelou, ve které kromě jiných hudebníků vystupoval Thal a jeho bratr Jeff Thal. Bumblefoot vydali časnou verzi alba "Uncool" výhradně ve Francii, kam pak odjeli na turné v březnu a dubnu 2001.

Brzy poté začal pracovat na svém dalším albu "Guitars Suck", ale po útoku 11. září 2001 se Thal rozhodl přejmenovat album na "9.11" a změnil je neziskové CD s fundraisingem, přičemž veškeré výtěžky věnoval American Red Cross. Koncem roku 2001, uprostřed těžkostí udržet stabilní sestavu, Thal rozpustil kapelu Bumblefoot a přijal přezdívku pro sebe jako sólového hudebníka. Pak dokončil album "Uncool", které vyšlo v únoru 2002. Thal koncertoval po Evropě jako sólový umělec v roce 2002, když mu vypomáhali členové kapel, s nimiž cestoval, včetně Sun Caged & Plug-In. Bubeník ze Sun Caged Dennis Leeflang se později spojil s Thalem a spolupracuje s ním intenzivně při své sólové kariéře. Thal vydal kompilaci písní, které nebyly dokončeny nebo oficiálně vydány v dubnu 2003 pod názvem "Forgotten Anthology". Další sólové album "Normal" Thal vydal v roce 2005. V roce 2006 se Thalova píseň "Breaking" z alba "Normal" podílela na albu projektu Artists for Charity - Guitarists 4 the Kids, což je charita, která pomáhá společnosti World Vision Canada pomáhat dětem v nouzi.

V roce 2004 na doporučení kytarového virtuosa Joe Satrianiho, Thal začal komunikovat s klavesistou Guns N 'Roses Chrisem Pitmanem a poslal mu kazetu se svoji hudbou. Brzy poté Thal tvrdil na svých webových stránkách, že byl požádán, aby vstoupil do kapely, ale později dodal, že "to se rozhodně nestalo, jen jsme to cítili." V odezvě na to vydali Guns N 'Roses prohlášení, které říkalo: "Aby bylo možné nahrávat přímo, nikdo nebyl pozván, aby se připojil ke skupině." V rozhovoru v roce 2015 Thal prohlásil, že zpočátku v roce 2004 odmítl vstoupit do kapely, což zdůvodňoval svými závazky k částečnému vyučování a ke své sólové práci. Po prvním setkání s kapelou a společném jamování v roce 2006 se Thal oficiálně ke kapele připojil a obsadil pozici, kterou uvolnil kytarista Buckethead. Thal natočil svůj živý debut s kapelou v Hammerstein Ballroom v New Yorku dne 12. května 2006 a také nahrál i jejich šesté studiové album "Chinese Democracy", který vyšlo v roce 2008. Thal se objevil na videoklipu Guns N 'Roses "Demokracie 3D", včetně sólového snímku jeho skladby "Objectify" z "Abnormal". Thal zahrál sólové skladby "Objectify", "Abnormal", "Rade To Be Here" a titulovou "The Pink Panther" během koncertů Guns N 'Roses. V listopadu 2008 se Thal zůčastnil oficiální poslechové party pro nedávno vydané album m "Chinese Democracy" v New Yorku. V prosinci 2009 odstartoval Thal celosvětové turné s Guns N 'Roses na podporu alba. Thal se také objevil na následujících turné Up Close and Personal Tour a Appetite for Democracy. Dne 31. července 2015 oznámil novinář Gary Graff, že "spolehlivý z kapely" mu řekl, že Thal už není členem Guns N 'Roses, kdyř odešel po turné v roce 2014, ačkoli se neobjevilo žádné oficiální oznámení Thala nebo skupiny. Thal to celé hodil za hlavu poprvé v rozhovoru v červenci 2016, když uvedl: "Všechno, co mohu říct, je, že dosáhnete doby, kdy už víte, že je čas jít dál".

V roce 2007 po 14 měsících nahrávání a koncertování s Guns N'Roses Thal konečně začal nahrávat další album "Abnormal", které vydal v červenci 2008. Během této doby Thal zaznamenal a smíchal zvuk ze živých vystoupení v televizním pořadu Talking Metal On Fuse. Thal nahrál píseň "Running Wild" od Judas Priest spolu s Frankem Ferrerem v pilotní epizodě. Vystupoval také v závěrečné epizodě přehlídky za doprovodu Zakka Wyldeho v originální písni "Til The End", složenou živě během vystoupení. V prosinci 2008 vydal Thal "Barefoot - The Acoustic EP", které se skládá z akustických verzí písní z předchozích alb.

Thalova píseň "Firebrand" byla použita jako úvodní téma pro televizní show MXC (Most Extreme Elimination Challenge), americkou adaptaci hradu Takeshi. Složil také tématickou píseň na VH1 Classic That Metal Show, úpravou své skladby "Day To Remember" ze svého alba "Forgotten Anthology". Thal má několik licencí na televizní pořady na MTV a VH1, jako například Hogan Knows Best, The Real World, Made, The Osbournes a další. Thal také složil a nahrál hudbu pro New York Islanders Hockey Team pro sezónu 2008-2009.

V únoru 2009 vydal CD s plně instrumentální metalovou kytarovou kompilaci s názvem Guitars That Ate My Brain. Dohlížel na psaní, nahrávání a mixování poloviny alba, podobně se spoluautorem, zvukařem a mixážistou, ale i hráčem na kytaru a baskytaru Jeremy Krullem, jen bicí nahrál Dennis Leeflang. Thal přispěl nahráním písně "Disengaged" a masteroval album. Mezi další hudebníky patřili Devin Townsend, Chris Polsko, Shane Gibson, Dave Martone, Paul Wagoner a James Murphy. V červnu 2009 se Thal zúčastnil turné po USA a Evropě, kde doprovázel na kytaru Litu Ford na 14 koncertech.

Thalovo debutové album z roku 1995 "The Adventures Of Bumblefoot" vyšlo po mnoha letech v reedici v srpnu 2010 jako CD 15 Year Anniversary Edition. Thal napsal 200 stránkový transkript nahrávky. V říjnu 2010 si Thal vybral pauzu od turné s Guns N 'Roses, aby vyučoval a vystupoval se studenty The Witchwood School Of Rock ve Witney ve Velké Británii spolu s bubeníkem Guns N' Roses Frankem Ferrerem. Během koncertu zahráli několik klasických stop Guns N 'Roses včetně "Paradise City" a "Sweet Child O' Mine" s členy skupiny Guns 2 Roses. Dne 3. prosince 2010 se Thal objevil v Sydney jako hostující kytarista s heavy metalovou kapelou Fozzy.

Od ledna 2011 do prosince 2011 Thal vydal sérii singlů k dispozici pro digitální stahování, pět obalů a čtyři originální skladby. Thalův první singl byl cover hitem Motown z roku 1967 "Bernadette" od The Four Tops. Jeho další singl byl další cover, tentokrát "Strawberry Fields Forever" od Beatles. Jako třetí singl vydal originální píseň nazvanou "Invisible", v březnu 2011. Thal tvrdí, že v polovině 90. let napsal hudbu skladby a dokončil ji až v roce 2010 doplněním textu. V dubnu 2011 vydal Thal cover Eltona Johna "Goodbye Yellow Brick Road". Thal vydal v květnu 2011 další originální píseň s názvem "Father", kterou věnoval svému otci postiženém Alzheimerovu chorobou. Thal vydal v červnu 2011 svůj šestý singl, originální píseň "Cat Fight", kde hostoval zpěvák Mark Tornillo z kapely Accept. V červenci 2011 Thal vydal jako sedmý singl cover od Herman's Hermits "There's a Kind Of Hush". V září 2011 Thal vydal osmý singl, originální píseň "Let Your Voice Be Heard". V prosinci 2011 vydal Thal devátý a poslední singl ze série "The Pink Panther Theme" od Henry Manciniho.

V roce 2011 založil Thal spolu s Johnem Moyerem z Disturbed, Jonem Votta a Vincem Votta kapelu nazvanou Art of Anarchy. Kapela byla oficiálně odhalena v lednu 2015 s připravovaným albem na jaro roku 2015. Scott Weiland poskytl vokály pro debutové album, ale později se od projektu odvrátil a uvedl, že je "nikdy nebyl kapele". Weiland prohlásil, že "já [prostě] nazpíval přes tyto stereo skladby a poslal je zpět." Scott Stapp se stal pak stal zpěvákem kapely v roce 2016. Druhé studiové album s názvem "The Madness" vyšlo 24. března 2017.

Dne 3. října 2012 se Thal objevil jako zvláštní host na koncertě dubajské rockové kapely Point of View v Hard Rock Cafe Dubai. V prosinci 2013 Thal spolupracoval s on-line vzdělávacím místem JamPlay.com, aby sestavil řadu lekcí pro ctižádostivé kytaristy.

Thalovo další sólové album "Little Brother Is Watching" vyšlo 24. února 2015. První singl "Little Brother Is Watching" měl svůj debut na Yahoo! Music 28. ledna 2015. Album složil, produkoval, nahral, zmixoval a docela sám ve svém domácím studiu, hostoval pouze Dennis Leeflang na bicí. Thal rovněž připravil album DMC Generation Kill, na kterém se podíleli Darryl "D.M.C." McDaniels a členové skupiny Generation Kill.

Thal se také dostal hraní a nahrávání soundtracků pro několik nezávislých hororových filmů. V roce 2012 ztvárnil postavu Thunder v The Meat Puppet a také přispěl k soundtracku. V roce 2013 Thal zahrál Mitch Casella v Gravedigger, stejně jako účast na soundtracku. Thal se podílel na nahrávání soundtrack a zahrál si Jacke Hayese v připravovaném filmu Clean Cut, který měl premiéru v roce 2016.

V srpnu 2017 nastoupil do progresivní metalové supergroup Sons Of Apollo s baskytaristou Billy Sheehanem, klávesistou Derekem Sherinianem, zpěvákem Jeffem Scottem Soto a bubeníkem Mike Portnoyem.
spark 6/215
Členové

(Narozen November 4, 1965, Brooklyn, New York, U.S.)
Lead Vocals
(ex-Jorney, ex-Yngwie Malmsteen’s Rising Force, Trans Siberian Orchestra, Talisman)


Jeff je americký rockový zpěvák původem z Puerto Rico. Je nejznámější jako člen a sólový zpěvák kapely Kryst The Conqueror, nazpíval první dvě alba s Yngwie Malmsteenem, jako sólový zpěvák skupiny Journey při jejich turné v letech 2006–2007, když jejich zpěvák Steve Augeri musel opustit kapelu kvůli akutní infekci v krku. Jeho pěvecký styl se pohybuje od hard rocku k power metalu, ale je také ovlivněn klasickými soulovými zpěváky jako Sam Cooke, ale také ex-zpěvákem Journey Steve Perrym nebo Freddie Mercurym z Queen.

Jeff se narodil jako druhý syn otci Josephovi a matce Mikki. Jeho starší bratr Joey (o 14 měsíců) je jediným plným krevním sourozencem, má mladší poloviční sestru Christinu z matčiny strany a dva mladší bratry, Johnnyho a Joela pro změnu z otcovy strany. Narodil se v Brooklynu v New Yorku, přestěhoval se do Los Angeles s matkou a bratrem ve věku osmi let. Jeff si vzpomíná, že zpíval po důmě po celou dobu, kdy byl schopen mluvit. Když se v domě objevil keyboard, učil se podle poslechu, jak hrát své oblíbené skladby z rozhlasu, dokud se nedostal na střední školu, kde se hrál na trubku a naučil se číst hudbu. S využitím těchto nových technických poznatků začal formovat svoji první kapelu již ve věku 12 let.

V roce 1982, již veterán mnoha cover kapel, dospívající Soto nahrál několik originálních písní jako zpěvák pro kapelu Kanan. O dva roky později paska kapely představující jeho pěvecké umění mu zajistila konkurz s budoucím kytarovým hrdinou s nezvyklým jménem Yngwie J. Malmsteen. Malmsteen byl v té době čerstvým emigrantem ze Švédska, na výzvu pozdějšího hudebního impresária Mikea Varneyho, a stal se rostoucí hvězdou na kalifornské heavy metalové scéně. V září 1984 po třech týdnech nahrávání dema v Yngwieho domovském Los Angeles, si Malmsteen vybral právě Sota pro jeho schopnost promítnout zralý a vytříbený zvuk, který překonal jeho mladý věk.


Soto se uvedl na počátku osmdesátých let díky účasti na prvních dvou nahrávkách Yngwie Malmsteena. Soto také zpíval s kapelami Panther, Axel Rudi Pell, Eyes, Talisman, Takara, Humanimal, Human Clay, Kryst The Conqueror, Redlist, The Boogie Knights a Soul SirkUS. Vydal také několik sólových alb. Soto nazpíval také doprovodné hlasy na alba umělců jako Lita Ford, Steelheart, Fergie Frederiksen, Glass Tiger, House of Lords, Stryper, Saigon Kick a mnoha dalších.

Zpíval rovněž pro fiktivní skupinu Steel Dragon, kterou představovali Zakk Wylde, Jeff Pilson a Jason Bonham pro soundtrack z filmu Rock Star spolu s Michaelem Matijevicem z skupiny Steelheart, na jehož druhém albu pak Soto nazpíval doprovodné vokály. Zpíval vokály na album, které bylo inspirovano televizním seriálem Biker Mice From Mars.

Soto vystoupil v roce 2000 na výroční OIQFC 'Freddie Mercury Birthday Party' v Readingu, UK, kde zpíval skladbu “Dragon Attack” s Brianem Mayem. Od tohoto prvního setkání se Soto a May spřátelili a Soto se objevil se skupinou SAS (Spike's All Stars), Queen bokovka Spike Edney Bandu. Jeff se také objevil s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem na party "Hollywood Walk Of Fame" jako oficiální mezinárodní fanoušek Queen Fan Club.

V roce 2006 Soto nahradil zpěváka Steve Augeri u kapely Journey poté, co Augeri musel odejít z turné kvůli akutní infekci hrtanu. Dne 19. prosince 2006 se Soto stal oficiálním zpěvákem Journey a tisková zpráva byla zveřejněna na oficiální stránce kapely. Dne 12. června 2007 byla na stejném webu oznámeno, že Journey propustila Soto jako svého sólového zpěváka. Soto k tomu později podotkl: "Těšil jsem se s těmito kluky na dlouhou a prosperující budoucnost, ale zdá se, že chtějí něco jiného, než jsem jim nabízel. Nicméně žádná láska se neztratila, oni vědí sami, co je nejlepší pro zachování jejich dědictví. Přeji jim všechno nejlepší, ale teď je čas znovu pokračovat v práci na mé vlastní cestě."

Po svém odchodu z Journey pokračoval v natáčení a turné jako sólista nebo jako součást jiných akcí. Koncertoval s Talisman, Joey Tempesttem a jeho novou kapelou na podporu alba "Beautiful Kiss", které vyšlo v roce 2008 on line, u Frontiers pak v únoru 2009. V letech 2008 až 2012 koncertoval s Trans-Siberian Orchestra a jejich koncertech Beethoven's Last Night v letech 2010 a 2011 (včetně Evropy). Vystupoval s nimi v roce 2013 na zimní části turné, na evropské části 2014 a na festivalu Wacken v roce 2015.

S hudebníky z Work of Art a Eclipse, Soto pomohl vytvořit novou kapelu W.E.T. (jméno tvoří iniciály každé z podílejících se kapel, Soto býval členem Talisman). Nová kapela vydala bezejmenný debut v listopadu 2009. Na videu se objevily skladby "One Love", "Comes Down Like Rain" a "Brothers In Arms".

Dne 11. března 2011 vydala italská kapela Evolution singl "Last Time", na němž hostoval Jeff Scott Soto. Jen pár hodin po vydání se singl dostal na #93 pozici v Top 100 Best-Selling Pop Sinin Italy a vzdržel tam po celý týden. Tato skladba se také objevila na debutovém albu Evolution, které vyšlo 11. listopadu 2011. Dalšími pozoruhodnými účinkujícími na nahrávce byli Derek Sherinian, Otep Shamaya a italský bubeník Mario Riso.

Sotoho sólové album "Damage Control" vyšlo pod Frontiers Records v březnu 2012. Soto se také znovu připojil k W.E.T. pro album "Rise Up", které vyšlo rovněž u Frontiers Records v únoru 2013. Skupina vystoupila v lednu 2013 ve Stockholmu a toto vystoupení vyšlo v roce 2014 i jako živé DVD.

Na jaře roku 2012 Soto spojil své síly s Rogerem Taylorem z Queen a byl přizván jako jeden ze čtyř zpěváků vybraných pro oficiální hold Queen Extravaganza. Kapela byla vytvořena prostřednictvím internetových konkurzů a jako představitel hlasu Freddie Mercuryho byl Marc Martel. Jeff a zpěvák Yvan Pedneault doplnili sestavu, aby rozšířili posílili vybrané zpěváky ve snaze co nejlépe napodobit skladby Queen naživo. Jeff s nimi odjel jediné turné; projekt QEX pak pokračoval s menší produkcí a sestavou dále.

Soto vydal další sólové album s názvem "SOTO" 30. ledna 2015 na earMUSIC v Evropě. Album označované jako velmi heavy, složili společně Gus G (Ozzy Osbourne, kytarista Firewind), Mike Orlando (Adrenaline Mob), Jason Bieler (Saigon Kick) a další členové jeho sólové kapely. V roce 2015 Soto také nahrál vokály pro nový projekt člena a zakladatele Whitesnake, a kytaristu Night Ranger Joela Hoekstra, který se jmenoval "Joel Hoekstra's 13" a album, které dostalo název "Dying to Live" vyšlo 16. října 2015. Soto na něm zpívá vokály u poloviny písní na albu a všechny doprovodné vokály, přičemž ostatní skladby nazpíval sólově Russell Allen.

V srpnu 2017 se připojil k rodící se progresivní metalové supergroup Sons of Apollo spolu s klávesistou Derekem Sherinianem, baskytaristou Billym Sheehanem, bubeníkem Mikem Portnoym a kytaristou Ronem "Bumblefoot" Thalem.

Když není na turné, Jeff Scott Soto žije v současné době se svou rodinou v Los Angeles. Na začátku roku 2012 se oženil se svoji dlouhodobou přítelkyní Elenou, která se objevila na Sotoově videu "Look Inside Your Heart" z alba 2012 "Damage Control". Soto má syna ze svého prvního manželství jménem Jason, který je na titulní straně Jeffovho alba z roku 1994 "Love Parade" a dvou dalších dětí Joseph a Grace. Jason a Grace lze spatřit ve videu ke skladbě "NeverEnding War" ze Sotova již zmíněného alba "Damage Control".

Zpět
Studiové desky:
2017 Psychotic Symphony



Skupina:
Derek Sherinian - Keyboards, Piano, Organ, Synths
Mike Portnoy - Drum, Percussion
Ron "Bumblefoot" Thal - Guitars
Billy Sheehan - Bass
Jeff Scott Soto - Lead Vocals
Hosté:
Keshav Batish - Percussion
Artyom Manukyan - Cello
Ashwin Batish - Sitar
Kiara Perico - Viola
Armand Melnbardis - Violin
Enrico Cacace - Orchestrated
Psychotic Symphony
2CD edition, Vyšlo 20. října 2017, InsideOutMusic/Sony Music

Seznam skladeb:
Disc 1
01. God Of The Sun (11:11)
02. Coming Home (4:23)
03. Signs Of The Time (6:40)
04. Labyrinth (9:11)
05. Alive (5:10)
06. Lost In Oblivion (4:38)
07. Figaro's Whore (1:00)
08. Divine Addiction (4:48)
09. Opus Maximus (10:37)
Total Time (57:38)
Disc 2
01. God of The Sun (11:11)
02. Coming Home (4:23)
03. Signs of The Time (7:17)
04. Labyrinth (9:11)
05. Alive (5:10)
06. Lost In Oblivion (4:38)
07. Figaro's Whore (1:00)
08. Divine Addiction (4:48)
09. Opus Maximus (10:37)
Total Time (58:15)

Producer: Mike Portnoy, Derek Sherinian


Skupina:
Hosté:

Vyšlo ,

Seznam skladeb:
Total Time: (55:11)

Zpět

Zatím jediný oficiální promo snímek kapely...


Snímek z jejich prvního živého vystoupení...





Zpět
Oficiální stránky:
http://www.sonsofapollo.com/
https://www.facebook.com/SonsOfApollo1/

ProgressRock Nahoru
Made by 
©  8.8.2017 
Menu Poslední aktualizace: 8.12.2017
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©