SHADOW GALLERY



   
     
       
         
           
Recenze koncertu Shadow Gallery je šestičlenná progresivní kapela z Pensylvánie. Její jméno je odvozeno z románu "V for Vendetta" od Alana Moore. Fanoušci je uznávají pro komplexní písňové skladby a virtuózní muzikálnost a srovnávávají je se současníky Dream Theater a Queensryche.

Zpět
Již počátkem roku 1980 se sešli Mike Baker, Carl Cadden-James, Ron Evans a John Cooney v celkem slušně respektované kapele z Lehigh Valley nazvané "SORCERER". Zpočátku přehrávali spoustu písní jiných autorů - a to takové, o které by se většina jiných kapel vůbec ani nepokoušela, aby si dokázali své vlastní hudební mistrovství, takže bezchybně hrávali skladby Yngwie Malmsteena, některé z nejtěžších melodií od RUSH a samozřejmě také sbírku mnoha oblíbených klasických rockových skladeb.

V roce 1985 se připojili ke skupině kytaristé Chris Ingles a Brendt Allman pocházející z východní Pensylvánie, ale Ingles se okamžitě přeorientoval na obsluhu klávesových nástrojů. Během pauzy, kterou tenkrát skupina měla na klubové scéně, věnovali Mike Baker své úsilí k tomu, aby své řemeslně zvládnuté kytary přeměnili více na jejich vlastní původní hudbu. Chris Ingles se v té době věnoval k dokončení vyššího studia v teologii a hudbě. Bylo to dobré načasování v době, kdy se Mike Varney ze Shrapnel Records chystal vytvořit nový label s názvem MAGNA CARTA. Bubeník John Cooney poslal demo Mike Varneymu, který projevil zájem o další jednání. Jak kapela měnila svůj původní hraný materiál na jiný, více promyšlený, Varney měl zájem i nadále. Kytarista Brendt Allman po příchodu psaním pozměnil směr něco více k progresivnímu charakteru. Brendt Allman a Carl Cadden-James pokročili s psaním skladby "The Queen of the City of Ice", která již byla výsledkem těchto přeměn. Tato skladba se perfektně hodila k tomu, co Varney a obchodní ředitel Pete Morticelli pro nový label hledali. Nahrávacé společností byla Magna Charta, jejímž cílem bylo přinést svěží dech do progresivního rocku a pro publikum, které bylo v té době podrobeno daleko větší snaze nahrávacích společností typické komerční hudby. V této době také skupinu opustil Ron Evans za realizací svých jiných hudebních zájmů a cílů.

Skupina si změnila svůj název na "Shadow Gallery" a dávala pomalu dohromady 8 skladbový demo materiál, nahraný u Cadden-Jamese v suterénu. Jednoho dne Carl narazil do Chrise a zeptal se ho, zda by měl zájem o připojení svého klávesového talentu do nového projektu. Chris toho udělal ale mnohem více, než jen tohle, když do projektu přidal některé vlastní skladby skladby, což kapelu učinilo ještě více progresivnější, dobře zaoblené hrany, které svými vokály nádherně doplňoval Mike Baker. Demo bylo velmi dobře přijato u Magna Carta, která pak oficiálně podepsala smlouvu s kapelou 23. srpna 1991. A "Shadow Gallery" se stala druhou kapelou na nově založeném progresivním rockovém labelu. V roce 1991 vyšla u nového labelu jejich vůbec první deska od kapely MAGELLAN. Deska Shadow Gallery jen pod názvem kapely následovala pak v létě 1992. Přestože materiál byl pouze v demo podobě, firma požadovala rychlou návaznost na skupinu Magellan a tlačila na "Shadow Gallery", aby vydali CD, k čemuž došlo pouze v Evropě a v Japonsku.

Debut je rozsáhlou přehlídkou svěžích vokálů, orchestrálních klávesových meziher a virtuózní kytarové práce. Z melodického otvíráku "Dance of Fools", s jeho vířícími syntezátory a hrou na klavír od Inglase Chrise, až po nezapomenutelnou "Say Goodbye to the Morning", která ukazuje Mike Bakera jako zpěváka, se kterým je nutno počítat, celkově album představuje kapelu na vzestupu. K dispozici je také sedmnácti minutový epos, s názvem "The Queen of the City of Ice", která ukazuje důmyslný autorský talent basisty Carl Cadden-Jamese. Zatímco skupina stále hledá svůj směr v této době, je to celkem solidní základ, poněkud podobný stylu jejich současníků Dream Theater a Fates Warning, kteří v té době hráli podobně, jen více symfonicky. Shadow Gallery spoléhal méně na metal a více na progresivní směr, a využívali k tomu mnoho z jejich vzorů, jako jsou QUEEN, YES, Genesis, Pink Floyd, Styx nebo Kansas, aby vytvořit svůj jedinečný zvuk.

Kapela již začala psát materiál pro své další album, když jejich možnosti na japonské turné nebyly stále definitivně vyřešeny. V té době začalo jejich hledání dalšího hudebníka, aby mohli dokončit realizaci svého živého představení. Ale nehledali příliš dlouho, když v březnu roku 1993, kytarista/klávesista Gary Wehrkamp obdržel telefonát od přítele, že zná kapelu, která potřebuje dalšího člena. Gary, který byl právě na turné s kapelou THE BOXTOPS, odpověděl na zavolání, domluvil si schůzku a 3. dubna se setkal s kapelou. Jeho pozice jako dalšího hráče pro konceertní představení byla o 3 týdny později změněna na stálé členství. Další rozumné rozhodnutí padlo v červenci, když se kapela a nahrávací společnost rozhodli, že by bylo lepší, aby se nahrálo další CD a počkalo se se s turné až po jeho vydání.

Příštích 8 1/2 měsíce kapela značně obohatila svůj demo a v dubnu 1994 odstartovala nahrávání s bubeníkem Kevinem Soferrou. Kevin, jinak zkušený profesionál, byl povolán v hodině dvanácté, když jiní bubeníci propadli při zkouškách demo nahrávek. Tohoto léta skupina přesunula svůj "zkušební prostor" do Northamptonu a vybavila jej studiovým zařízením. Chris Ingles si udělal přestávku od hudebního byznysu ve chvíli, v níž Wehrkamp dostal šanci nahrát velké množství klávesového aranžmá pro album. Kapela však čelila několika dalším překážkám, když se objevil dlouhodobější řetězec problémů se zařízením, a tak se nahrávání opět zdržovalo. V dubnu roku 1995 bylo CD dokončeno a 11. července 1995 konečně vyšla deska "Carved in Stone" u labelu Magna Carta.

S vydáním "Carved in Stone" nastal velký hudební zlom, který byl znatelný i na několika následných příspěvcích na některé tributní CD. "Carved in Stone" je již klasický prog-metal, těžší než jeho předchůdce, a dokonce mnohem hlasitější. V této době se totiž ke kapele připojil Gary Wehrkamp se svou hrou na kytary, klávesy a dokonce doprovodnými vokály, navíc se brzy ukázalo, že je silný autor. Garyho příspěvky na sólovou kytaru spolu s kytarovou oporou Brendt Allmanem vytvořili jedno z nejsilnějších kytarových dvojpartnersví v žánru. Kromě toho, skupina v této době plně rozhodla využívat potenciál nahrávání vícehlasého vokálu a doprovodné vokální sekce, pomocí kterých vytvářela masivní zvukovou stěnu nikdy dříve neslyšenou v progresivním rocku. Písně jako "Crystalline Dream" a "Don’t Ever Cry, Just Remember" jsou sice hard rockové, ale obsahují vrstvící se harmonie a komplexní kytaru a klávesové aranžmá. Záliba kapely v psaní dlouhých eposů pokračuje uvedením jednadvaceti minutové "Ghostship." To je trend, který by byl plně realizován i při vydání jejich vrcholného díla, koncepčního alba "Tyranny".

Kapela se opět připravovala na očekávané turné, avšak v létě zůstali přilepeni ve svém novém studiu zaneprázdněni tvorbou písní pro několik tributních CD, "THE MOON REVISITED" (Pink Floyd), "TALES FROM YESTERDAY" (Yes), "SUPPER'S READY (Genesis). V prosinci skupina udělala navíc přestávku od jejich přípravného harmonogramu kvůli Brendtu Allmanovi, který odletěl do PRAIRIE SUN Studios v Kalifornii, aby nahrál skladby s Mike Portnoyem (Dream Theater) a Billy Sheenanem (MR.BIG) pro poctu věnovanou tentokrát skupině RUSH. Po prázdninové přestávce, začátkem roku 1996 zjistili, že i další kapely kapely přidaly skladby do této pocty, která pak vstoupila ve známost pod názvem "WORKING MAN."

Bohužel, nepřetržité nahrávací plány opět postavily skupinu před již známou situaci. Všichni členové začali skládat písně na jejich další vlastní CD. Zkušební hraní se tak stále více stávalo nahráváním dema nových písní kapely. V létě 1996 začali Gary, Brendt a Chris zkoušet nový materiál s bubeníkem Joem Nevolo v Asbury Park, NJ. Až v listopadu vstoupili do SLOYER SOUND Studio a nejméně po 4 dny sestříhávali nahrané sekvence bicích. V té době kapela pokračovala v aktualizaci jejich studia dodáním nového diskového záznamového zařízení a strávili opět nějakou dobu, když se snažili změnit jeho nastavení. Když se roku 1997 ohlásila zima, oni už věděli, že mají před sebou ještě hodně práce. Jejich silné pracovní zaujetí a touha po kvalitním produktu znovu prodloužila čas čekání mezi vydáváním desek, ale když se jejich práce skončily, mohli jen konstatovat, že tvrdá práce a delší čekání se vyplatilo a oni konečně měli studio, na které byli pyšní.

V zimě roku 1997 kapela konečně pokračovala v práci na svém novém koncepčním albu, když zůstávali málem uzamčení v obou studiích Shadow Gallery, a pak také s pomocí 9TH STREET STUDIOS dokončili svou práci. album "Tyranny" vyšlo 25. září 1998 s velmi příznivými kritikami a ohlasy. V říjnu 1998 Carl Cadden-James odcestoval do Evropy, aby referoval tisku o nové desce.

Koncept alba "Tyranny" byl už dlouho snem Carl Cadden-Jamesa a kapela mu jeho sen přeměnila v realitu v roce 1998. Na základě příběhu světa plného válek, zmatků a vnitřních nepokojů, vytvořila skupina koncepční nadčasové album srovnatelné s takovými rockovými klasiky jako "Thick as a Brick", "The Wall" a "Operation Mindcrime". Všechny charakteristické poznávací známky kapely jsou v plné síle na "Tyranny", spalující kytary, symfonické klávesnice a fantastické vokály. Cadden-Jamesovy emocionální texty písní dokonale souzní s hudební zdatností kapely. CD bylo rozděleno na dvě dějství, celkem přes sedmdesát minut hudby, je vzrušující a zajímavé, určitě jedna z budoucích klasických desek progresivní hudby.

V posledních dvou měsících roku 1998 zbylí členové Brendt, Carl, Gary a místní hudebník a skladatel Gary Sloyer začali rozpracovávat některé hudební nápady, na kterých pracovali spolu s Jamesem LaBrie. ty se pak staly zákledem pro pilotní desku projektu MULLMUZZLER: KEEP IT TO YOURSELF. CD vyšlo u Magna Carta v létě roku 1999. Tento disk se stal prvním sólovým albem Jamese LaBrie (Dream Theater) a obsahoval písně jako Shores of Avalon, Guardian Angel, Sacrifice a Slow Burn. Vzhledem k tomu, že tohle CD již vyšlo, Mike Baker přesunul svůj hlas na jiný projekt. Pod Garyho produkčním vedení v 9Th STREET STUDIOS, se Mike ujal role Melziho v původním obsazení nahrávání projektu LEONARDO DAVINCI /THE ABSOLUTE MAN. Gary a Mike také podpořili tento projekt svými doprovodnými vokály.

Ke konci zimy v roce 2000 měli Shadow Gallery spoustu nových nápadů zaznamenaných ve formě demo nahrávek a kapela se během jednoho setkání rozhodla, ve kterých písních budou pokračovat a připravit je pro nové album, ačkoliv byli kritizováni, že se jen věnují nahrávání. Nahrávání začalo poslední týden v dubnu 2000 opět s Joem Nevolo zpátky za bicí sestavou, produkce se ujal Gary aobsadil rovněž post u kláves v Menagerie Recording Studio. Kapela tam naposledy nahrávala bicí v roce 1995 pro píseň TIME (Pink Floyd) z disku "The Moon Revisited".

Prvním projektem v novém tisíciletí v roce 2000 se stalo další hostování na projektu. Tentokrát Gary přispěl kytarovým sólem a klávesami na disku "Flight of the Universal Migrator" od skupiny AYREON. Jeho příspěvek lze objevit v písni "Through the Worm Hole". Zároveň na jaře roku 2000 se James LaBrie a Magna Carta už nemohli dočkat, až začne další dobrodružství projektu MULLMUZZER a znovu se obrátili k písňové dílně Shadow Gallery ke spolupráci na některých písních. Nové písně byly napsány během jara tohoto roku, zatímco Shadow Gallery pokračovali v nahrávání svého čtvrtého studiového alba, které bylo dokončeno na začátku listopadu 2000 a mixáž byla naplánovaná na prosinec tohoto roku. James Labrie odletěl pokračovat v práci na třech nových písních s Garym a Carlem pro druhé CD MullMuzzler. V prosinci Gary odletěl do STUDIOCHICAGO v Chicago, Illinois, aby spolupracoval při mixu s Veteran NEILA KERNONA. CD bylo dokončeno ke konci roku a poslali je na mastering. V únoru roku 2001 Gary nahrával elektrické a akustické kytary pro nové album vydavatelství Magna Carta, Explorers Clubu II. Rytmická sekce se zhostil Terry Bozzio na bicí a John Myung (Dream Theater) na basu. Toto vzrušující CD v čele s Trentem Gardner z Magellan bylo plánováno dokončit do konce roku 2001. Dne 11. dubna 2011 skupina Shadow Gallery konečně vydala svůj dlouho očekávaný disk "Legacy" .V Evropě se deska objevila až o měsíc později. Kapela potřebovala pár let, aby se zotavila z extrémního stresu při psaní tak složitého a časově náročného uměleckého díla, ale vrátila se do studia v roce 2000 a dala dohromady další silnou desku "Legacy". V čem by mohla kapela korunovat předchozí úspěch? a tak je Legacy návratem k více písňovému materiálu a nabízí možná nejlepší melodie kapely, které kdy nahráli. Písně jako "Cliffhanger 2", "Colors" a vynikající titulní skladba obsahují krásné harmonie a velice solidně zahraný rock. Kapela z tohoto pohledu udělala pokrok a zkompletovala melodie se svým intenzivním komplexním nástrojovým vybavením, jako žádná jiná kapela, s výjimkou Dream Theater nebo Symphony X. Ačkoli se vyčerpala autorsky a nahráváním při ojedinělém výkonu na albu "Tyranny", kapela byla přesto schopná dát dohromady pětatřiceti minutový epos "First Light" pro toto CD, které je jasným důkazem toho, že Shadow Gallery dovedou využít tvůrčí pauzu za účelem osvěžení jejich autorského projevu v pozitivním slova smyslu.

V červenci roku 2001 se pak Mike Baker objevil jako "Melzi" na právě vydaném projektu "Leonardo - The Absolute Man" od Trenta Gardnera. V září roku 2001 Mike a Gary dokončil své příspěvky na další CD od Magna Carta - The December People - Souns like Christmas. V lednu 2002 se objevila zpráva, že Gary se představí projektu Star One od Arjena Anthony Lucassena.

Rok 2004 přinesl mnoho horečnaté činnosti pro členy skupiny. V březnu roku 2004 skupina začala ve studiu připravovat a nahrávat jejich 5. studiovku, zatímco v květnu téhož roku vyšla deska "Ayreon - Human Equation", kde si Mike Baker zazpíval ve skladbě "Day 16: Loser". Gary dokončil své příspěvky na projekt Shadrane pro jejich první desku "Neurastasia". Listopadovou novinkou bylo pak podepsání smlouvy s Inside Out jako jejich novým vydavatelským labelem Inside Out a završili tak úspěšný rok 2004.

V roce 2005 Shadow Gallery vydali svou další desku "Room V", která ale sklidila velkou kritiku. Kapela přesto pokračovala v její propagaci.

Ale v roce 2008 všechny zaskočila smutná zpráva. Zpěvák Mike Baker, bylo mu pouhých 45 let, zemřel 29. října 2008 na srdeční infarkt. na stránkách skupiny se objevilo oznámení:

S hlubokým smutkem a lítostí oznamujeme náhlý odchod zpěváka Shadow Gallery, Michael A. Bakera. Mike zemřel na infarkt ve středu odpoledne, 29.října 2008. Bylo mu 45 let. Mike byl zakládajícím členem Shadow Gallery a během uplynulých 16 let pomohl formovat zvuk kapely svým magickým hlasem. K tomu přidal mnoho dalších představení na rockových nahrávkách po celém světě. Ti, kdo jej znali nejlépe byli uneseni jeho jemným duchem, upřímnou laskavostí, legrace přírody a vášni pro hudbu i sport. Ve studiu byl válečníkem, skutečným profesionálem. Mike byl náš přítel, náš zpěvák a bratr. Milovali jsme jej a bude nám nesmírně chybět, ale vždy zůstane v našich vzpomínkách, v našich srdcích a prostřednictvím jeho hudby.

Na následující desce "Digital Ghosts" členové Shadow Gallery Brendt Allman, Carl Cadden-James, Gary Wehrkamp představili nový přírůstek Briana Ashlanda na postu zpěváka a samotná deska zaměřila svoji mocnou energii na vytvoření bezproblémové směsi progressivního, metalového a symfonického rocku. Vynikající dílo hudebního umění, Digital Ghosts překračují hranice těchto žánrů do nových směrů. Baker zemřel během prací na tomto albu a svůj zpěv tak vtisknout nestačil. Jeho hlas si mohou naposled poslechnout majitelé speciální edice ve skladbách „Two Shadows” a „World Of Fantasy”. Pro „Digital Ghosts“ jej nahradil Brian Ashland, který se ukázal jako dobrá volba, když technicky i barvou svého hlasu je bezesporu kvalitní Bakerův nástupce. Kapela s ním zpočátku nepočítala a naverbovala jej až na poslední chvíli. Navíc Brian není jen zpěvákem - tohle byla v podstatě jeho první deska, kterou nazpíval, ale i kytaristou, čehož skupina využívala na koncertních vystoupeních.

V jednom rozhovoru Gary hovořil o okolnostech natáčení desky. Na následující dotaz podal přehledné vysvětlení o fungování jejich bubeníka.
Na albu "Digital Ghost" jste kromě kláves a kytar nahrával i bicí. Jak se to stalo? Váš bubeník Joe Nevolo přispěl pouze na dvě skladby... Věděli jsme, že Joe nestíhá nahrát všechny skladby. Nestíhal se je naučit. Tak jsme se s ním dohodli, že natočí tři skladby. U nás je vždyťtěžké dát celou kapelu dohromady. Ale Joe to tentokrát opravdu nestíhal, tak jsem zkasil zavolat Kevinu Sofferovi, ktorý s námi nahrál album "Carved In Stone". A já jsem vždy chtěl nahrát nějaké bicí, tak jsem si vyhradil jednu skladbu pro sebe. Zbytek si měli rozdělit Joe a Kevin. Ale opět jsme to nedokázali naplánovat a trvalo to měsíce. Když jsme konečně našli vhodný den, připadlo to na den pohřbu Mikea a to jsme jednoduše nemohli. Načež mě Carl Cadden-James přesvědčil, abych nahrál bicí sám. Brendt Allman to pak produkoval.

Dne 17. prosince 2009 vyhlásili na internetových stránkách skupiny, že se začínají připravovat na své první živé vystoupení na Cruise Power Triton (spolu s 9 dalšími kapelami), které se mělo odehrát při plavbě z Miami, Florida, ve dnech 30. dubna až 3. května 2010. Nicméně, v únoru byla plavba zrušena kvůli extrémní lékařské krizi v rodině promotéra. Následně 17. dubna roku 2010 Shadow Gallery oznámili opět na svých stránkách, že budou headlinery v sobotu 2. října 2010 na ProgPower Evropa v Baarlo, Nizozemsko. Dne 20. července vystoupili na místní přehlídce v Tannersville, PA, další představení pak 5. 9. 2010 v Barley Creek Brewing Company. To bude debutové vystoupení kapely, kde jim koncert zahájí kapela z New Jerse, Suspyre.

Ve stejný den se pak objevilo na internetových stránkách skupiny prohlášení, že se pustí do dvoutýdenního evropského turné se začátkem na ProgPower Evrope 2. října 2010 a turné dostane název "Shadow Gallery Live: 2010 Tour". Sponzoruje je řecký koncertní promotér WarCry Entertainment Group. Souputníkem na turné jim bude většinou řecká moderní rocková kapela Maplerun. Ačkoli všechni členové kapely hrávali živě již v jiných kapelách, tohle bylo první turné skupiny za 20 let jejich kariéry jako Shadow Gallery. Na pokrytí všech instrumentálních aranžmá byl angažován na turné mladý katyrista Eric Diegert. Po úvodním koncertu v Pensylvánii pak šestičlenná jednotka zasáhla Evropu a prolétla jí s 10 koncerty pořádanými v rychlém sledu.

Shadow Gallery oznámili, že budou uzavírat headline set v 5. května 2013 na RoSfest v Gettysburg, Pennsylvania. Pak budou následovat vystoupení na ProgPower USA v Atlantě, Georgia dne 6. září, pak 4. října na ProgPower Europe v Baarlo, Holandsko. Od doby vydání jejich debutu v roce 1992, Shadow Gallery odehráli jen 11 živých představení, všechny v roce 2010.

Zpět
Brendt Allman (1985-present)
Carl Cadden-James (1985-present)
Joe Nevolo (1997-present)
Gary Wehrkamp (1993-present)
Brian Ashland (2009-present)
Eric Deigert (2010-present, touring)
Mike A. Baker (1985-2008, deceased)
Chris Ingles (1985-2005)
Kevin Soffera (1994-1996)
Ron Evans - Guitars (1985-1990)
John Cooney - Drums (1992-1993)
Ben Timely (1992)

William Brendt Allman
(narozen 16. června 1970 v Dallasu, Texas)
Guitar, Acoustic Guitar, Vocals

Brendt žije v Doylestown, PA se svoji manželkou Tonya. Baví jej grafické umění, fotografování, zbraně, video hry a spousta různorodé hudby. Má mladší sestru Annmarie a mladšího bratra Caseyho. Je velkým fanouškem týmu Dallas Cowboys, má rád závody Nascar a baví jej střelba z vlastních zbraní.

Brendt se začal věnovat kytaře v roce 1982, když mu bylo 12 let. V roce 1986 se učil na kytaru, stejně jako hraní v místních cover kapelách (čili naše tancovačkové skupiny) v Dallasu. Učil se také hrát na klavír, aby mohl využívat své hudební znalosti komponování pro klavír a klávesy.

V roce 1988 se přestěhoval do Pensylvánie, kde se poznal s budoucími kolegy kolegy z kapely. Ve 20 letech se připojil ke kapele Sorcerer ke Carlu Cadden-Jamesovi, Mike Bakerovi, Ronu Evansovi a Chrisi Inglesi. A tím v podstatě začala jeho kariéra u Shadow Gallery, na které se později přejmenovali.

Další hostování:
V 26 letech hrával s Jake E. Lee (Ozzy Osbourne/Badlands), Mike Portnoy (Dream Theater) a Billy Sheehan (David Lee Roth band/Mr. Big)
S Jamesem LaBrie: projekt MULLMUZZLER: "Keep It To Yourself"
Projekt FLAMING ROW - 2008, německý projekt.
Různé projekty:
Rush Tribute - Working Man (1996)
Pink Floyd Tribute - The Moon Revisited (1995)
Yes Tribute - Tales From Yesterday (1995)
Genesis Tribute - Supper's Ready -1995)
Helena and Maria – “Serene” (2006)
Mike A. Baker
(narozen 2. září 1963, Allentowne, Pensylvánie
zemřel 29. 10. 2008 na infarkt)
Lead Vocals

Má dva bratry, dvě sestry a přítelkyni Denise, se ktorou žije. Spoločnost mu doma dělají dva němečtí ovčáci Max a Zeus. Sbírá raritní CD, rád kempuje, poslouchá hudbu a navštěvuje kina. Najdůležitejší pro něj bylo sledování sportovních zápasů a všeho, co se týká sportu. Rád hrával videohry. Jeho oblíbenou barvou byla zelená. Kdyby byl stromem, chtěl by být javorem.

Hudbu začal poslouchat v deseti. Mike nikdy nezpíval ve školním sboru. Původně začínal na baskytaru, kterou mu rodiče koupili. Ale poslední rok či dva na vysoké škole s jednou místí kapelou zjistil, že by mohl odzpívat většinu skladeb, které hráli, a spoluhráči se jej zeptali, zda by je v tomto bodě nezachránil. Nemohl ale hrát na basu a zpívat zároveň, tak si pak stejně našli nového basistu a u zpěvu už zůstal. Bylo to v období, kdy se spolužáky založil školní kapelu Lonesome Crow. Potom přešel do kapely s názvem Axxis, se kterou zažil i první koncert. Ještě existuje zmínka, že vystupoval i s místní kapelou NASTY NASTY. Po několika letech se stal členem kapel Metal Cry a Windjammer. Po nich už následovalo členství v kapele Sorcerer. Velmi mu pomohl kytarista Ron Evans, který byl hnacím motorem kapely až do svého odchodu. Zpěváka z něj vymodeloval až Carl, do té doby byl Mike heavymetalovým "ječákem".

Různé projekty:
Trenta Gardnera - Leonardo: The Absolute Man
Carl Cadden-James
(narozen 12. června 1963)
Bass, Vocals, Flute, Fretless Bass

V roce 1981 ukončil studia na škole Northampton High School. Žije v Lehighton, Pennsylvania.

Baví jej stopovaní, kempovaní a rybaření. Také se vyžívá v závodech Nascar a fandí týmu Philadelphia Eagles. Na basskytaru hraje od svých 13 let. Jeho prvním koncertem, po ktorém se rozhodl, že bude hudobníkem, bylo vystoupení skupiny Queen.

Spoluzakládal kapelu Sorcerer spolu s Mike Bakerem, Ron Evansem a Chrisem Inglesi.
Různé projekty:
Yes Tribute - Tales From Yesterday (1995)
Pink Floyd Tribute - The Moon Revisited (1995)
Genesis Tribute - Supper's Ready -1995)
Cathy Strohl
Chris Ingles
(narozen 4. ledna 1968, Bethlehem, Pennsylvania)
Piano, Keyboards

Vyrůstal v městečku Palmerton, kde najzajímavější činností bylo pití piva. Má dva bratry, Waltera a Peteho, kteří jej přivedli k hudbě. V dětství se Walterovi přehrabával v nahrávkách Kiss, Pete hrával neustále na kytaru a pomohl mu i s koupí první kytary. První skladba, kterou se Chris naučil byla "Back In Black" od AC/DC. Začal poslouchat Judas Priest, Iron Maiden, Ozzyho Osbourna a Van Halen.

V hře na klávesy jej inspiroval Bruce Hornsby, J.S.Bach, Tori Amos, Sarah McLachlan, Kevin Moore, Eddie Jobson, Keith Emerson a Geddy Lee. Skupinu Rush si doslova zamiloval. Vyrůstal v muzikální rodině, kde oba rodiče hráli klasickou hudbu. Studoval klasické varhany pod vedením Johna Binsfielda a měl výhradní právo hrát ve vysokoškolském sboru Westminster Choir College Bachovu Toccatu a Fugu D mol. Zaujala jej barokní hudba, kterou využil i při komponovaní skladeb pro Shadow Gallery.

Také se rád dívá na televízní sportovní přenosy, baví jej práce s počítačem a počítačové hry.

Ke skupině Shadow Gallery se připojil v roce 1985.
Různé projekty:
Rush Tribute - New World Man (2010)
Rush Tribute - Working Man (1996)
Steinway To Heaven CD (1996)
Joe Nevolo
(narozen **. ** ****)
Drums

Začínal hrát na bicí v pěti letech pod dohledem svého otce - profesionálního bubeníka. V pubertě už vyučoval hru na bicí a zároveň hrál v jazzové kapele svého otce. V následujících letech studoval hru na bicí, přičemž své zkušenosti mu předávali Carmine Appice, Joe Morello, Lenny White. Časem začal vyučovat na newyorském DCI, v Long Island Drum Center, poté si založil i vlastní Big Beat Drum Studio.

V praxi působil v kapele Mahogany Rush Franka Marina, v The Good Rats, v E-Street Band Garyho Tallenta, v China Sky a v legendární newjerseyské kapele Phantom´s Opera. Nahrával alba s Pat Traversem, Stephenem Rossom a s Grege Howe (Howe II - "High Gear"). Byl také finalistou konkurzu skupiny Kiss jako náhrada za Petera Crisse. V prosinci 1994 se umístil na třetím místě v soutěži nejlepších bubeníků bez smlouvy (Clearwater, Florida), když v porotě usedli Dave Weckl (Chick Corea Band), Rod Morgenstein (Winger, The Dixie Dregs, Morgenstein/Rudess Project), Marvin Smith (Sting), Rick Van Horn (vydavatel magazínu Modern Drummer) a Jerry Ricci (šéf mezinárodní bubenícké asociace).

Používá bicí značky DW, činely Sabian a paličky ProMark.
Gary Matthew Wehrkamp
(narozen 11. května 1970, Pequannock/Butler, New Jersey)
Piano, Guitar, Keyboards, Vocals, Drums

Žije ve Stroudsburg, Pennsylvania. Vlastní New Horizon Music Studios, kde pracuje jako producent, studiový hráč, zvukový inženýr a učitel (drums, bass, guitar and piano and recording concepts).

V deseti začal hrát na bicí, v jedenácti hrál na prvním koncertě s kapelou Blak Sox (věkový průměr byl 12 let), většinou se jednalo o dobročinné akce na pomoc mentálně postiženým dětem. Dne 25. května 1986 vystoupil se skupinou Nuthin Fancy na národní přehlídce “Hands Across America”. Později koupil od kamaráda kytaru za 10 dolarů. Má staršího bratra Erica, který měl kamaráda, kytaristu jménem Chris Alia. Když jej Gary poprvé poslouchal, jak hraje, změnilo mu to jeho život. Rázem byl pro něj tím nejlepším kytaristu. Mimo kytaru a bicí jej později začal zajímat také klavír. V rodině ale neměli dost peněz, aby jej koupili, ale přesto jej získal, když v osmnácti vyhrál v soutěži a cenou byl právě klavír. Z kytaristů jej mimo jiné nejvíce ovlivnili Eddie Van Halen, Yngwie Malmsteen a Steve Vai. Jeho nejoblíbenější byla vždy skupina Pink Floyd. O to větší bylo jeho vzrušení při nahrávani tributového alba "The Moon Revisited".

Gary vystupoval v mnoha skupinách z New Jersey a Pennsylvánie, se kterými hrával jak originální skladby tak i cover verze. Během roku 1992 Gary byl na turné po USA a vystupoval na koncertech před 40 000 fanoušky, to byl členem skupiny The Boxtops. Gary opustil The Boxtops v roce 1993 a připojil se k progressivní rockové skupině Shadow Gallery.

Další skupiny:
JR Trio
Různé projekty:
Flaming Row - Elinoire (2011)
Star One - Victims of the Modern Age (2010)
Roswell Six - Terra Incognita: Beyond the Horizon (2009)
Amaran's Plight - (Kurt Barabas, Nick D'Virgilio a D.C. Cooper) - Voice in the Light (2008)
Star One - Space Metal (2002)
Explorers Club - Raising The Mammoth (2002)
The December People – Sounds Like Christmas (2001)
Ayreon - Flight Of The Migrator (2000)
Ayreon - Ayreonauts Only (2000)
Leonardo DaVinci – The Absolute Man (1999)
Rush Tribute - Working Man (1996)
Pink Floyd Tribute - The Moon Revisited (1995)
Tales From Yesterday – Yes Tribute(1995)
Supper's Ready - Genesis Tribute (1995)
Brian Ashland
(narozen **. ** ****)
Lead Vocals, Guitar

Brian o sobě říká: "Byl jsem absolutně ztracená existence, když mi bylo 10 let. Začínal jsem sice na kytaru v tom věku, ale jen z důvodu fascinace tímto nástrojem. Nemůžu říct, že jsem byl ovlivněn skupinou nebo jednotlivcem, byla to pro mě víceméně hračka. Až později se posunulo moje zaujetí, stalo se cool, abych se věce kytaře věnoval (a to zapůsobilo na holky ve škole! :o))) Hudebně jsem vyzrál velmi rychle a vždy jsem se snažil být "nejlepším kytaristou na světě," ale usiloval jsem také o to, abych byl i velmi dobrý skladatel a zvukový designer."

"Tohle byla první deska, kterou jsem udělal jako zpěvák. Vždycky jsem byl instrumentalistou nebo jsem měl na starost produkci."

Další projekty: nová kapela z Londýna, Ontario, jmenuje se Avedis. Nyní dokončují první desku.
Eric Deigert
(narozen **. ** ****)
Keyboards, Guitar

Kytarista, který se připojil na turné kapely.

Eric Deigert je synovcem od Carl Cadden-Jamese a Gary jej dlouhá léta učil hrát na kytaru a klavír asi od jeho 15 let. Gary se jednou vrátil ze studia a prozvonil Erica na cestě domů a pozval jej do svého ateliéru. Dalšího večera již nazkoušeli dvě písně Shadow Gallery a jak Gary říká: "...věděl jsem, že jsme měli kluka, který by mohl zvládnout vše, co bychom mu přihodili. Mohl bych hovořit dále o tom, jak jsem naštvaný, protože se mi zdá, že zvládá některé části mých vlastních písní rychleji než já, ale místo toho jsem prostě vděčný mít jeho talent na jevišti s námi. Ironicky, on býval mým (kytarovým) stage asistentem, když jsem hrával s jinými kapelami a bylo by těžké najít někoho, jiného, kdo by mohl mít jeho postřehy v tomto ohledu, jednou když jsem se utopil při vystoupení, on se připojil se svou vlastní kytarou."

Neúčastnil se dosud na nahrávání žádné desky.
Další projekty:
RAUSCH

(narozen 30. března ****, Easton, Pennsylvania)
Drums
Bydlí v Nazareth, Pennsylvania - (1987-dodnes)
Manželka Debra Nemeroff Soffera, 9. červenec 2000, dcera Jordan
Bubeník, studiový hráč, koncertní hudebník, učitel, soukromý instruktor hry na bicí, účastník drum clinics. Otec a manžel.

V roce 1989 zakončil studia na Musicians Institute v Hollywoodu, CA (PIT) s vyznamenáním.
Získal ocenění "Vynikající student roku" (Outstanding Student of the Year Award) z více než 300 dalších bubeníků.
Učil se u Joe Porcaro, Steve Houghton, Ralph Humphrey, Casey Schurell, Joe Brancato, Joe Morello, Steve Smith, Chuck Silverman, Joe Heredia, Efrain Toro a u mnoha dalších skvělých učitelů.
Byl oceněn "Louis Armstrong Jazz Award" po absolvování vysoké školy v Easton, PA.

Vyučuje hru na bicí a perkuse již přes 18 let ve svém studiu Hybrid Studios v Nazareth, PA.
Je celkem solidní vyučující hry na bicí, když za víkend mívá naplánováno i i 55 studentů.
Přes12 let byl členem školního programu zvaného Rock Roots.

Desky nahrál mimo jiné s:
Tony Schott - duben/květen 2011, Billy Gale - leden 2011
Mr Guys project - říj/lis/pro 2010, Rob Hyman z The Hooters - květen 2010
Fighting Zero - duben 2009, Gary Johnson - duben 2009
Hannah Miller - 2009, DEM HILLS CD "The Rhumba Mystery" - 2009
Star69 CD "The Black List" - leden 2009
DEM HILLS a MAGGIE SPIKE - léto 2008, DINNER AND A SUIT CD "Light and Lungs" - 2008
Spoluzakádal projekt STAR 69 (www.star69band.com)
CD s GREG HOWE a STANELY CLARK (bass)
Koncertoval s THE FIVE PERCENT, Koncertoval s R&B/Blues/Jazz - MARY HAWKINS
Představení na drum clinics pro SABIAN, VATER a YAMAHA
Turné s BREAKING BENJAMIN - srpen 2004 až říjen 2004
CD se skupinou ATOM
Koncertoval s SEETHER - březen 2003 - listopad 2003
Koncertoval s Greg Howe a skupinou HOWE II -1990-1992
Nahrál album "Carved in Stone" se Shadow Gallery a Yes tribute CD nazvané Yesterdays (píseň Tormato).
Vlastní stránky:
http://www.kevinsoffera.com
http://www.myspace.com/kevinsoffera
Ron Evans
Guitars
Bývalý člen skupiny SORCERER, kterou spoluzakládal v 80. letech minulého století. První vystoupení s ní proběhlo v Lehigh Valley Club Circuit.
Pokud někdy hledáte kytaristu stylu "guitar-slinger" (rychlý klouzavý styl), který by si zasloužil více pozornosti, pak je to Ron Evans. Evans v současné době pracuje pod pseudonymem Von Sorcerer. Evans pochází z doby, kdy nejrychlejší nástroj ve městě ještě něco znamenal.

Vydal desku:
CD Von Sorcerer "The Church of The Everlasting Space Crystal" (22.6. 2012), úžasná skladba "Flight of Vengance"
Vlastní stránky:
www.facebook.com/vonscorcerer.com
John Cooney
Drums
Bývalý člen skupiny SORCERER, kterou spoluzakládal v 80. letech minulého století. Vydržel ještě v sestavě po odchodu Rona Evanse, když se přejmenovali na Shadow Gallery a nahrál s nimi i první album. Pak odešel a není o něm mnoho informací.
Ben Timely
Drums (sessions)
Takhle pojmenovali členové Shadow Gallery "bicí automat", který používali při nahrávání jejich debutového alba v roce 1992. Jedná se o automat značky Alesis HR-16.

Zpět
STUDIOVÉ DESKY
OSTATNÍ NAHRÁVKY:
2009 Digital Ghosts
2005 Room V
2001 Legacy
1998 Tyranny
1995 Carved In Stone
1992 Shadow Gallery
2007 Prime Cuts (kompilace)

Skupina:
Brendt Allman - Electric & Acoustic guitars, Bass Guitar, Keyboards, Vocals
Carl Cadden-James - Bass Guitar & Vocals (2,9)
Gary Wehrkamp - Electric & Acoustic Guitars, Bass Guitar, Keyboards, Vocals & Drums
Brian Ashland - Lead Vocals, Guitar
Joe Nevolo - Drums (2,4)
Hosté:
Ralf Scheepers (PRIMAL FEAR) - Lead vocals (5)
Clay Barton (SUSPYRE) - Lead Vocals (2)
Mike Baker - Vocals (8, 11)
Vivian Lalu - Keyboard solo (4)
Srdjan Brankovic - Guitar solo (5)
Ricky Dead Fischer, John Zadeh, Jim Roberti - Mike Strunk, Gene Oliver - Backing vocals
Digital Ghosts
26. 10. 2009 EUR, 3. 11. 2009 US,
Inside Out Music

Seznam skladeb:
01. With Honor (9:59)
02. Venom (6:22)
03. Pain (6:22)
04. Gold Dust (6:45)
05. Strong (6:50)
06. Digital Ghost (9:37)
07. Haunted (9:37)
Total time: (55:26)

Bonusový materiál v limitované CD edici (74:09):
08. Two Shadows (5:07)
(přepracovaný Japonský bonus “Room V” nazpívaný Mike Bakerem)
09. Gold Dust (Demo) (6:02)
(Demo verse s vokálem Carl-Cadden Jamese)
10. In Your Window (2:52)
(capella verze vokální harmonie)
11. World Of Fantasy (Demo)
(není na albech, s vokálem Mike Bakera)
S Digital Ghosts členové Shadow Gallery Brendt Allman, Carl Cadden-James, Gary Wehrkamp a novým přírůstkem Brianem Ashlandem zaměřili svoji mocnou energii na vytvoření bezproblémové směsi progressivního, metalového a symfonického rocku. Vynikající dílo hudebního umění, Digital Ghosts posouvá hranice těchto žánrů do nových směrů. Digital Ghosts - album vytvořené se ctí a nadšením, emocionálně, komplexně s vynikajícími muzikantskými dovednostmi je mocnou progresivní procházkou s vlivy čerpajícími z takových vzorů jako jsou Genesis, Rush, Queen, Yes, Pink Floyd nebo dokonce Iron Maiden a Judas Priest, převedené do moderního hávu a formátu, který je schopen udělat dojem i na tábory příznivců Dream Theater a Symphony X.

Skupina:
Carl Cadden-James - Bass, Vocals, Flute
Brendt Allman - Guitars, Vocals, Bass
Mike Baker - Vocals
Gary Wehrkamp - Keyboards, Vocals, Bass, Guitars
Joe Nevolo - Drums
Hosté:
Laura Jaeger - Female Lead Vocals
Arjen Lucassen - Guirtar Solo on 8
Joe Stone - First Guitar Solo on 11
Room V
30. května 2005 Europe,
7. června 2005 USA,
Inside Out Music

Seznam skladeb:
ACT III:
01. Manhunt (2:09)
02. Comfort Me (6:51)
03. The Andromeda Strain (6:46)
04. Vow (8:27)
05. Birth of a Daughter (2:40)
06. Death of a Mother (2:15)
07. Lamentia (1:04)
ACT IV:
08. Seven Years (3:37)
09. Dark (1:03)
10. Torn (8:23)
11. The Archer of Ben Salem (7:28)
12. Encrypted (8:01)
13. Room V (7:44)
14. Rain (8:59)
Total time: (75:27)
Legacy
11. dubna 2001, Magna Carta

Seznam skladeb:
01. Cliffhanger 2 (13:05):
     a) Hang On
     b) The Crusher
02. Destination Unknown (7:04)
03. Colors (7:02)
04. Society Of The Mind (5:23)
05. Legacy (5:04)
06. First Light (34:18)
Přes tři skvělá alba se americká šestice SHADOW GALLERY ("něco mezi Malmsteenem a Rush", říkají odborníci) s konečnou platností propracovala na současný progresivně-metalový trůn, aby aktuální novinka mohla plně zúročit všechny cenné informace a zkušenosti, které cestou nabyla. Legacy je skutečně převelice impresivní v oslnivých piano-centrických kompozicích, mohutných vokálních harmoniích, rezonujících melodiích a fantastické produkci, která se již stala do určité míry tradicí.
Hosté:
James LaBrie - Vocals
D.C. Cooper - Vocals
Laura Jaeger - Vocals
Arjen Lucassen – Guitars
Joe Stone – Guitars
Mike Baker - Lead Vocals
Paul Chou - Violin
Larry Burke - Speech/Speaker/Speaking
Gary Sloyer - Speech/Speaker/Speaking
Tyranny
25. září 1998, Magna Carta

Seznam skladeb:
ACT I:
01. Stiletto In The Sand (1:56)
02. War For Sale (5:34)
03. Out Of Nowhere (4:19)
04. Mystery (5:41)
05. Hope For Us (6:00)
06. Victims (5:12)
07. Broken (1:55)
ACT II:
07. I Believe (8:40)
08. Roads Of Thunder (6:05)
09. Spoken Words (4:37)
10. New World Order (8:08)
11. Chased (4:35)
12. Ghost Of A Chance (5:14)
13. Christmas Day (5:40)
Total Time: (73:36)

Skupina:
Carl Cadden-James - Bass, Vocals and Flute
Brent Allman - Guitars and Vocals
Chris Ingles - Piano and Synthesizer
Gary Wehrkam - Guitar, Piano, Synthesizer and Vocals
Joe Nevolo - Drums
Skupina:
Carl Cadden-James: Bass, Vocals, Flute, Fretless Bass
Brendt Allman - Acoustic and Electric Guitars, vocals
Mike Baker - Lead Vocals
Chris Ingles - Piano and Synthesizer
Gary Wehrkamp - Piano, Synthesizer, Guitar, Vocals
Kevin Soffera - Drums
Carved In Stone
11. července 1995, Magna Carta

Seznam skladeb:
01. Cliffhanger (8:39)
02. Crystalline Dream (5:43)
03. Don't Ever Cry, Just Remember (6:27)
04. Warcry (5:58)
05. Celtic Princess (2:04)
06. Deeper Than Life (4:31)
07. Alaska (5:17)
08. Ghostship
     i) The Gathering The Night Before (2:41)
    ii) Voyage (1:37)
   iii) Dead Calm (2:32)
    iv) Approaching Storm (2:23)
     v) Storm (5:36)
    vi) Enchantment (3:56)
   vii) Legend (2:53)
  viii) Ending (7:22)
09. TG94 (=Thanks Giving 1994; Hidden Track) (7:24)
Total time: (70:38)
Hosté:
Ben Timely - drums and percussion
John Cooney - additional percussion
Lianne Himmelwright - backing vocals
Shadow Gallery
1992, Magna Carta, MA 9144 2

Seznam skladeb:
01. The Dance Of Fools (7:31)
02. Darktown (9:12)
03. Mystified (7:07)
04. Questions At Hand (6:56)
05. The Final Hour (4:15)
06. Say Goodbye To The Morning (6:43)
07. The Queen Of The City Of Ice (17:22)
Total Time: (59:06)

Skupina:
Carl Cadden-James - Bass, Vocals, Flute, Fretless Bass
Brendt Allman - Acoustic and Electric Guitars, vocals
Mike Baker - Lead Vocals
Chris Ingles - Piano and Synthesizer

Prime Cuts
2007, Magna Carta
(kompilace)

Seznam skladeb:
01. Mystery
02. Ghost of a Chance
03. Deeper Than Life
04. Hope for Us
05. Crusher [SG 2007 Edit]
06. Colors [SG 2007 Edit]
07. Final Hour
08. Say Goodbye to the Morning
09. Don't Ever Cry, Just Remember
10. New World Order
11. Legacy
12. Rule the World [Unreleased Demo]


Zpět
Ze začátku skupiny

Ze začátků slukiny



... na koncertě

... na koncertě

... v Řecku

Zpět
OFICIÁLNÍ STRÁNKY:
www.shadowgallery.com

Facebook:
facebook.com/pages/Shadow-Gallery/


Zpět
...a jelikož jsem se nezůpčastnil jejich koncertu, rád předám zážitky někoho jiného...

Na koncert Shadow Gallery jsem se pochopitelně moc těšil, ale zároveň jsem měl trochu obavy z koncertního vyznění. Přece jenom aranžmá jejich skladeb a vokálů nejsou jednoduchá a koncertní zkušenosti minimální (jako kapela nulové, nepočítám-li předchozí koncerty tohoto turné). Začínalo se s drobným zpožděním, nejprve předkapela Maplerun. Co k ní říct? Viděl jsem poprvé naživo řeckou kapelu, bohužel zněla jako mnoho dalších a ke stylu Shadow Gallery má daleko, takže mnoho nadšení asi nevyvolala a na přítomných bylo znát, že zrovna kvůli ní tam nejsou. Nicméně nejde říct, že by to té čtveřici muzikantů nehrálo. Působili docela jako sehraná kapela, která spolu už nějaký čas hraje, přestože to jsou mladíci. Nepamatuju si žádné výraznější sólo, zpěvák vzhledu šklebícího se skřeta nic moc, ale těch 30-40 minut, které hráli se dalo ustát. Stihli asi sedm kratších písní plných tvrdých riffů s občasným odlehčením a sem tam mě i nějaký kousek zaujal. Maplerun nezapomínají na melodie, a tak to aspoň neznělo všechno jednotvárně. Před koncertem jsem slyšel na internetu pár jejich skladeb, které mě nenadchly, ale zase naživo to bylo o něco lepší. Kupodivu to, co asi prezentují jako singl (For You), mi přišlo jako nejhorší z celého vystoupení. Co je však nutné vyzdvihnout, to byl výborný zvuk, který přes tvrdou a hlasitou hudbu umožnil jasně identifikovat obě kytary i rytmiku. To ve mě, spolu se zkušeností ze zvukem při Spock’s Beard ve stejném klubu, vyvolalo naději, že Shadow Gallery budou naživo maximálním zážitkem. Bohužel tomu tak úplně nebylo…

Po nutné pauze na úpravu pódia a intru Bohemian Rhapsody od Queen konečně nastoupili Shadow Gallery a spustili fanoušky dlouhá léta očekávané vystoupení. Trvalo asi hodinu a třičtvrtě a došlo na skladby ze všech alb. I když to byl jeden hit velde druhého, v některých případech bych uvítal trochu jiný výběr (především ubrat na těch tvrdších a místo toho přidat něco volnějšího). Ale to zážitek z koncertu nezkazilo, prostě se nedá zavděčit všem a těch dobrých písní mají ve svém repertoáru hodně. Členům kapely rozhodně nechybělo nadšení a hraní si užívali jako malí kluci, které konečně pustili na veřejnost. Aby ne, když to trvalo skoro dvě desetiletí. Naživo byla hudba Shadow Gallery znatelně tvrdší proti studiovým nahrávkám, které mají takový zvláštní zvuk, a rovněž s větším důrazem na kytary. Kromě sestavy známé z poslední desky si přibrali na výpomoc sympatického mladého hráče na klávesy a kytaru Erica Diegerta. Gary Wehrkamp každou chvíli střídal kláves s kytarou, předával si sóla s dalším (a opravdu skvělým) kytaristou Brendtem Allmanem a při Strong (a možná ještě jedné skladbě) hrál i na bicí, kde jinak seděl Joe Nevolo. Ten dostal prostor i v sóle, které začal za bicí soupravou, na chvíli si odskočil do popředí k mini sestavičce a končil za tmy, kdy pro efekt použil svítící paličky. Sólo však bylo jenom takovou perličkou, neboť se svou razantní hrou se neztratil v žádné skladbě. Zpěvák Brian Ashland je skvělý na studiové nahrávce, ale o moc nezaostává ani naživo, při křehkých pasážích v Destination Unknown a Ghost Of A Chance byla však znát hlasová únava (ve skutečnosti šlo o nekolikasekundové drobnosti, dalo by se říct nepodstatné, ovšem zrovna v místech, kde to bylo moc výrazné). Brian ale nezaujal jenom zpěvem, i on měl v koutku doprovodné klávesy a občas vzal do rukou i kytaru. Nejprve to vypadalo, že to snad ani není nutné a mohli to odehrát i ostatní, resp. to šlo snadno přearanžovat. Ale pak vystřihnul takové sólo na kytaru, že to asi nikdo nečekal a ještě několikrát. Jeho klávesy už tak zajímavé nebyly, zvlášť s tím tragickým zvukem, který se z nich (ne jeho vinou) linul. Překvapením pro všechny přítomné bylo, když v poslední skladbě koncertu (Gold Dust) sestoupil z pódia a stále zpívající se vydal mezi fanoušky v sále. Baskytarista Carl Cadden-James se svou šedou hřívou vypadal proti ostatním jako o generaci starší, ale na pódiu působil nejživěji (teda ne že by jeho kolegové jen v klidu postávali).

I on zpíval doprovody, často mu ale patřil také sólový zpěv. V proslovu samozřejmě neopomněl připomenout zesnulého kamaráda, zpěváka Mikea Bakera. Kdo má rád Shadow Gallery a koncert si nechal ujít, udělal chybu, protože jejich koncerty (a obzvlášt na dostupném místě) se nemusejí jen tak opakovat (pokud vůbec). Fanoušci byli nadšení, kapela se zdála také spokojená, hned po koncertě přišla mazi fanoušky, ohotně si s nimi povídala, fotila a podepisovala. Ale neodpustím si i slova kritiky. Nemám nic proti samotnému vystoupení Shadow Gallery, večer byl báječný, ale všechno mohlo být ještě mnohem lepší, kdyby zvuk při koncertě nebyl takový ubohý. Hned začátek zněl nějak potichu, to se brzy zlepšilo, ale pak to bylo zase moc hlasité, neustále něco vrčelo (to bylo naštěstí při hraní přehlušeno), někdy bylo klávesové sólo nebo doprovodný vokál bez zvuku, při některých sólech kytara vytažená a celé to znělo, jako když zvukař měnil hlasitost jednotlivých nástrojů, jak se mu zachtělo, ale ideálního stavu nikdy nedosáhnul. U kapely typu Shadow Gallery to je skutečně škoda a proti předkapele to byla tragédie. Nikdo nic podobného nezmiňuje, možná mám špatné uši, ale v tomto mě koncert trochu zklamal. Když mi Brian Ashland podepisoval CD, říkal, že byly nějaké technické problémy. Nevím, co měl na mysli, možná to souviselo s tím zvukem. Ale co, bylo to stejně skvělé a stále nemůžu uvěřit tomu, že jsem v Bratislavě viděl Shadow Gallery na vlastní oči… podpisy v bookletu Digital Ghosts jsou toho ale důkazem, škoda, že Brendt Almann přišel později, kdy už jsem byl na cestě na nádraží.

Playlist:
Stilleto In The Sand, War For Sale, Mystery, Deeper Than Life, Pain, Destination Unknown, Questions At Hand, Ghost Of A Chance, Strong, Andromeda Strain, Crystalline Dream, Haunted, Room V, Gold Dust
Převzato: http://tarkus.ic.cz/?p=563, 24.10. 2010
ProgressRock Nahoru
Made by 
©  9.2.2013 
Menu
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©