Pavlov's Dog - progressrock.cz










    
Pavlov's Dog je americká progresivně rocková skupina ze St. Louis, Missouri, založená Mike Safronem v roce 1971. Název kapely je odkazem na zvíře (zvířata), které Ivan Pavlov používal při experimentování s klasickým podmíněným reflexem. Skupina několikrát dlouhodobě přerušila činnost, naposledy se dala znovu dohromady v roce 2009, koncertovala a vydala v roce 2010 i nové studiové album "Echo & Boo". V říjnu 2011 kapela kupodivu navštívila Prahu a v roce 2018 vydala i sve prazatimní poslední album "Prodigal Dreamer".

Počáteční náznaky Pavlov’s Dog lze vysledovat do roku 1971, kdy tehdy 19-letý bubeník Chucka Berryho (předtím u Alberta Kinga, Bo Diddleye) Mike Safron začal zpočátku s Berryho basistou Dougem Rayburnem naplňovat svou vlastní vizi rockové kapely s houslovou příchutí. Míchání rocku s klasikou nebylo v té době až tak něčím novým, zamýšlená zvuková kombinace však ano. Démonický houslista Richard Nadler byl přesně ten, koho Safron hledal. Měl zkušenosti s vážnou hudbou i jazzem a byl ochoten vykročit ještě dál. Pod uměleckým jménem Siegfried Carver se stal středobodem soundu vznikající skupiny. Do doby, než při jednom z konkursů na kytaristy požádal nepřijatý adept o možnost zazpívat píseň "The Wizard" z prvního alba Bolanových T.Rex. Nastal šok a bylo to dokonáno. Safronův cestovní pas s evropskými vízy pro turné s Chuckem Berrym putoval do šuplíku. Mike totiž okamžitě rozpoznal, že tohoto hubeného mladíka se nesmí vzdát. A to ještě nevěděl, jaké uhrančivé melancholické písně onen mladík jménem David Surkamp, skládá. Brzy se jeho hlasový projev stal hlavním poznávacím znamením kapely.

Dalšími členy Pavlov’s Dog se stali baskytarista Rick Stockton, spoluhráč Davida z teenagerských High On A Small Hill, kytarista Steve Levin a zpěvačka Lexa Engle. Poté, co Levin za pár měsíců odešel a po něm se mihl kytarista Mark Gahr, získal Safron pro Pavlov’s Dog Stevea Scorfinu, člena přednahrávkové sestavy REO Speedwagon z dob, kdy nápodobou čelili britské invazi.

Po menším kolotoči změn doprovodných zpěvaček v sestavě se Safron rozhodl pro další výrazný obrat. Namísto doprovodných zpěvaček doplnil sound o zdvojené klávesy. David Hamilton (ex-Syro Flashcat), doporučený Scorfinou, měl za sebou jazzovou i klasickou průpravu, zatímco navrátivší se flétnista Doug Rayburn byl u kláves novicem, později hrával i na Mellotron. Přesto si jej Mike prosadil, jakkoliv se ostatním zdálo v kapele "přeplněno". Ještě před Hamiltonem byl ve hře klávesák Michael McDonald (Doobie Brothers, Steely Dan), který ale po poslechu zaslaných pásků vycouval, když usoudil, že Surkampův zpěv je ve světě "neprodejný". Přesto byla klasická sestava Pavlov’s Dog na světě.

Surkamp skládal písně na svou akustickou kytaru, aby se pokusil zapůsobit na místní krásku Saru (nyní jeho manželku). Vždy byl muzikální, když mu bylo čtyři nebo pět, hrál na ukulele, mandolínu a klavír. Říká, že si nikdy nemyslel, že jeho styl zpěvu je "tak odlišný" – možná zvláštní věc o hlasu, který byl přirovnáván ke všem, od nafoukaného Geddyho Lee nebo Edith Piaf až po "zpěváka na rychlost".

V březnu 1973 Pavlov's Dog nahráli "ve studiu uprostřed kukuřičného pole v Illinois" demo se čtyřmi písněmi strávila tři dny stříháním této série dem: Scorfinovu "Natchez Trace" a originály od Surkampa "Brand New Day", "Fast Gun" a "I Wish It Will Rain". Dema byla později vydaná jako "The Pekin Tapes". Ponechali si "Natchez Trace" a "Fast Gun" pro své zamýšlené první album, nahrané v říjnu 1973 v Golden Voice Studios v Pekinu, Illinois. Pavlov's Dog si čtrnáct písní produkovali sami a byly určeny k vydání u velkého vydavatelství.

Místní rozhlasová stanice začala hrát jednu ze skladeb, "Theme From Subway Sue", a tehdy se začaly ozývat nahrávací společnosti. Mezitím neustále stoupala popularita kapely na klubových pódiích amerického středozápadu. Pavlov's Dog nabídli své album několika vydavatelstvím, včetně ABC Records. Zlom v kariéře skupiny přišel v roce 1974 poté, co místní rozhlasový DJ ze stanice KSHE95, Ron Stevens, pouštěl na Safronovo přání Surkampovu "Theme From Subway Sue" v nehotové demoverzi (bohužel se nedochovala), což vyvolalo uvnitř kapely značnou nevoli. Ovšem jen do doby, než vzedmutá vlna místní popularity přivedla k Pavlov’s Dog Rona Powella, největšího rockového promotéra v Missouri. Namísto Mikeova bratra Boba převzal management a zrealizoval mistrovský kousek, když vyloudil u ABC pro naprosto neznámou kapelu, bydlící i s nástroji v zákulisí divadla Ambassador, kontrakt na 650.000 USD, což byla za novou kapelu bezprecedentní suma. Zřejmě navždy nepřekonatelný husarský kousek... Myslelo si snad vydavatelství, že mají v rukou americké Genesis? Surkamp o tom není přesvědčen.

"Viš, Genesis tu tehdy nebyli moc velcí, takže bych to neřekl s jistotou a Crimson byli považováni za selhání. Ale to, co jsme měli, byla pověst, že jsi nás ve skutečnosti nechtěl sledovat jako živé vystoupení. Kiss by s námi nehráli na pódiu - báli se, že je vyhodí ze scény - a Aerosmith nás po dvou večerech opustili." Jedna kapela, která se jich nebála, byli Blue Öyster Cult, cerebrální metalová kapela. Oba outfity se brzy spřátelily a Pavlov's Dog dokonce získali svůj produkční tým Sandy Pearlman a Murray Krugman. "Sandyho jsem znal z jeho textů pro Crawdaddy [časopis] - byl to chytrý chlapík se smyslem pro literaturu a hudbu. Myslím, že vydavatelství oslovilo Todda Rundgrena a řekl: "Tohle je ta nejstrašnější sračka, jakou jsem kdy slyšel". Ale Pearlman se k tomu perfektně hodil."

Ve stejném roce (1974) Pavlov’s Dog předskakovali anglické kapele Nektar. Celý hodinový set z The Ambassador odvysílala KSHE95 ve výtečné kvalitě.

Nicméně, ABC považovala relace z Golden Voice za nevhodné pro obecné zveřejnění. Aby jejich zvuk dokreslili, ABC spojilo Pavlov’s Dog s producenty Blue Oyster Cult Sandy Pearlman a Murray Krugman. Kapela poté odjela do New Yorku rovnou do studií CBS, kde pod produkčním vedením Murraye Krugmana a Sandyho Pearlmana, kteří zaznamenali úspěch dříve v desetiletí produkováním Blue Öyster Cult, zahájili práce na debutovém albu "Pampered Menial". Sessions proběhly v zimě 1974 v CBS Studios v New Yorku. Bylo to město, do kterého někteří z kapely - nyní sedmičlenné, včetně Douga Rayburna a Davida Hamiltona na klávesy a Steva Scorfiny, dříve z REO Speedwagon, na kytaru, nikdy nebyli. "Bydleli jsme v nejhorším hotelu, jaký jste kdy viděli. Ve vestibulu byly šlapky a uprostřed noci jste z chodby slyšeli, jak pasáci mlátí ženy," vzpomíná Surkamp se zachvěním.

První album "Pampered Menial" bylo ve skutečnosti napsáno a koncipováno předtím, než podepsali smlouvu s nahrávací společností, a byla to ta nejlepší věc, kterou kdy nahráli. Ve studiu Sandy Pearlman a Murray Krugman spoluprodukovali "Pampered Menial" mezi třetím albem Blue Oyster Cult ("Secret Treaties") a jejich živým vydáním "On Your Feet or on Your Knees" z roku 1975. Zaměstnanec CBS Tim Geelan zaznamenal "Pampered Menial" postupně s tituly Columbia-Epic z let 1974-1975 od Davida Sanciouse ("Forest Of Feelings"), Horacee Arnolda, Ruperta Holmese ("Widescreen") a Weather Report ("Mysterious Traveller"). První mix alba ale byl prý hrozný, Safron si vybavuje, že to znělo jako moře reverbů. Osobně odletěl do New Yorku napravit, co se dalo, přesto se na desce jeho jméno coby spoluproducenta neobjevuje. Tehdy také zřejmě vznikla averze mezi ním a jejich produkčním týmem. Ve stejném studiu pouze v jednom zátahu a před padesátkou posluchačů Pavlov’s Dog nahráli i živé vystoupení pro FM vysílání, jehož záznam ale není k dispozici.

Tón hudbě udávala úvodní balada "Julia", napsaná v domě Surkampových rodičů v St Louis po jejich rozvodu, a druhá skladba "Late November", byla zimní a pustá. "Mám rád melancholii," řekl Surkamp, když byl dotázán na zachycení té nálady ledového zoufalství. "Album jsme nahráli v prosinci. Pamatuji si, že jsem chodil v motorkářském kabátě a na promo fotografiích jsme byli v Soho a Greenwich Village v zimním oblečení."

Erbovní píseň "Julia" (pro většinu fanoušků i jediná známá skladba Pavlov's Dog) byla napsána krátce po podpisu smlouvy, během čekání na vystoupení v TV. Než dozpíval Eric Carmen, byla prý takřka hotová, vzpomínal později Surkamp. První předvedení Marku Spectorovi z Columbia Records kupodivu nezabralo. Perličkou snad je, že sólo na flétnu nahrál slovutný Hubert Laws (Crusaders, Ron Carter). Přestože všichni ve studiu byli nadšeni, on sám ne, hrozil prý dokonce žalobou, pokud bude na přebalu jmenován, a nebyl. Nemenší zajímavostí je, že klavír z úvodu skladby si zahrál i na LP "Ram" Paula McCartneye. Debut kapely "Pampered Menial" vyšel v únoru 1975. Krátce vyšel u ABC Records, ale rychle znovu vyšel také u Columbia Records. Výsledkem bylo, že se obě verze objevily v obchodech téměř ve stejnou dobu, což mohlo veřejnost zmást.

Album obsahuje také nové verze "Fast Gun", "Natchez Trace" a dvě další znovu nahrané písně z Golden Voice: "Theme From Subway Sue" a "Song Dance" bubeníka Mikea Safrona. David Surkamp napsal zbývající skladby kromě Steva Scorfiny, který se podílel na psaní "Late November" a miniatury houslisty Siegfrieda Carvera "Preludin", která navazuje na epickou závěrečnou skladbu "Of Once And Future Kings". K velké škodě byla původní 10-minutová verze Carverovy instrumentálky "Preludin" pro album zkrácena, v plné verzi je ke slyšení pouze na živém záznamu KSHE z Ambassador Theatre 1974. Ve snu zjevený riff "Natchez Trace" nosil podle vlastních slov Scorfina s sebou několik let. Autor většiny skladeb na desce je David Surkamp. V dětství, kdy jej trápily a na lůžko často připoutávaly astmatické záchvaty, byly jeho jediným potěšením pohádky a fantasy příběhy, zde je třeba hledat prameny "Episode" i "Of Once And Future Kings".

"Na Pampered... jsme udělali nějaké bláznivé věci, protože jsme mohli," říká Surkamp. "Jako, opravdu potřebuješ trefit vysoké C, jak to dělám já na ..."Subway Sue"? Pravděpodobně ne, ale mohl jsem, tak jsem to udělal. A to podivné tempo v polovině "Of Once And Future Kings"? Prostě se nám opravdu líbilo hrát v různých taktech!"

"Pampered Menial" představuje 7-člennou sestavu se dvěma klávesami od Davida Hamiltona (varhany, klavír, syntezátor) a flétnisty Douga Rayburna (mellotron). Surkamp (rytmická kytara) a baskytarista Rick Stockton zakotvují hlavní dílo Scorfiny; kontroval vybranými pasážemi Carvera, který zdvojuje Vitar, hybrid elektrické kytary a houslí, jehož průkopníkem je jazz-funkový hudebník John Blair.

"Pampered Menial" se poprvé objevilo v přehnutém přebalu s bíle orámovanou reprodukcí "Low Life", kresba psa z roku 1829 od anglického malíře zvířat Edwina Landseera. Na zadní straně obálky je další dílo Landseera z roku 1829, "High Life" (zámožný domácí mazlíček, na rozdíl od pouličního psa). Vnitřní brána obsahuje rozprostřenou skicu Landseera sedícího ve svém obývacím pokoji, kde hraje na dudy publiku pěti psů.

Reakce na "Pampered Menial" byla horečná, i když spíše v progresivním Spojeném království než v USA. "Jen výjimečně vtrhne do našeho popleteného vědomí úplně neznámá, neokázalá kapela s prvním albem tak čiré intenzity," napsal Max Bell z NME v červnu 1975.

Začátkem dubna 1975 vstoupil "Pampered Menial" do žebříčku Billboard 200, kde dosáhl vrcholu na #181 místě. Těsně před vydáním debutu došlo k velkému zádrhelu. Firma ABC se po odchodu Jaye Laskera, velkého fandy kapely, náhle rozhodla hodit Pavlov’s Dog přes palubu, Powell (až podezřele) rychle vyjednal přechod k CBS. Smouva s ABC byla vyplacena za 600.000 USD. Právě když deska opustila žebříčky, Columbia Records zakoupilo smlouvu s kapelou ABC a znovu vydalo "Pampered Menial" v sépiovém přebalu s patkovým písmem a stejným artworkem (bez bílého rámu). Tak se stalo, že "Pampered Menial" vyšlo na jaře 1975 s různými obaly takřka současně u ABC i CBS!

Úspěch slavilo album v Austrálii, Francii, Dánsku a Novém Zélandu. Na Novém Zélandu CBS uvedla singl "Song Dance/Natchez Trace". Pavlov’s Dog zaznamenali komerční úspěch především v Austrálii, kde se "Pampered Menial" dostalo na #23 místo v Kent Music Report. Ani v bývalém Československu nezapadlo. Doma a v Anglii se ale nedostalo do žebříčků.

Pavlov's Dog se svým prvním vydáním "Pampered Menial" předvedli jeden z nejskvělejších matoucích debutů všech dob s očekáváním celého odvětví. Tvrdit, že album nechalo novináře někdy němé, někdy svázané jazykem, by bylo hrubé podhodnocení. Jednoduše řečeno, nikdo nikdy neslyšel něco jako neuvěřitelné písně a vokální výkony tohoto jedinečného úsilí. Skladby jako "Julia", "Late November" a "Of Once & Future Kings" zůstávají vrcholem koncertů i desetiletí po jejich vydání. Americkým rádiím přesto připadala jedinečná brilantnost kapely nepohodlná v éře obávaného korporátního rockového vzorce.

Uvnitř kapely ale explodovaly vášně poté, když se provalilo, že CBS má zájem "udělat" ze Surkampa nového Dylana, ovšem bez zbylých Pavlov’s Dog. Důsledkem byl odchod zakladatele Safrona, jeho věrného souputníka Carvera i Hamiltona. Důvody dodnes každý z účastníků popisuje jinak, těžko soudit. Pavlov's Dog poté pokračovali jako šestičlenný soubor bez bubeníka s akustickým kytaristou Thomasem Nickesonem. Faktem zůstává, že následné angažování Billa Bruforda bylo pouhým Powellovým marketingovým tahem, duch Pavlov’s Dog odešel spolu se Safronem a Carverem.

Hamilton se prací na dvojce účastnil už jen jako hostující hudebník. Na albu se i tak podílela řada hostujících umělců, včetně jazzového saxofonisty Michaela Breckera a Andyho MacKaye z Roxy Music. Tom Nickeson, stejně jako Elliott Randall ze Steely Dan byli zapojeni do sestavy na kytaru, nedlouho poté po odchodu Hamiltona přešel ke klávesám. Tom Nickeson přišel na palubu během příprav na druhé album a později nahradil Davida Hamiltona u kláves na turné Sound of the Bell. Bývalý bubeník Yes a King Crimson Bill Bruford hrál na tomto albu bicí kvůli absenci Safrona. Když Safron nedostal slíbený titul na obal alba, opustil skupinu natrvalo a byl nahrazen Kirkem Sarkisianem. Ve vzduchu Bruford jistě cítil i averzi Scorfina, zvlášť když se neúčastnil ani příprav "At The Sound Of The Bell" a do skupiny nastoupil pouhý týden před zahájením nahrávání. Nepomohlo ani to, že anglický New Musical Express poslal do St. Louis svého zvláštního zpravodaje, aby zachytil atmosféru kolem příjezdu a přijetí Bruforda. Své závazky pro desku i turné Bill splnil, pak si vzal svých 4000 doláčů a zmizel...

Nahrávání proběhlo v Record Plant v NY, opět v produkci dvojice Krugman & Pearlman. V londýnských Ramport Studios byl dotočen chlapecký sbor pro "Valkerii" a vznikl konečný mix. Povídá se, že Tom Nickeson, který hrál na albu na akustickou kytaru, objevil ve studiu Lennonův mellotron, použitý například v písni "Strawberry Fields Forever", a při kroucení knoflíků se najednou ozvalo kytarové arpeggio z "Bungalow Bill"...

"At The Sound Of The Bell" mělo své proggy momenty, zubatou opuštěnost "Gold Nuggets, Did You See Him Cry", stejně jako bolavé balady "Standing Here With You" a "Mersey". Cítil Surkamp povinnost komercializovat jejich zvuk vzhledem k tomu, že "Pampered Menial" byl spíše kritizován než skutečným hitem? "Ne," odpověděl. "Stalo se to, že kapela se rozpadala a boj se dostal až k nám. Všichni chtěli být skladateli, ale nikdo z nich neuměl psát! Pamatuji si, jak jsem seděl se Sandy Pearlmanem a Dougem Rayburnem a pokoušel se zkoušet, a řekl jsem: "Já už to prostě nemůžu dělat - tohle je prostě hrozné". Byl jsem tak deprimovaný, že jsem to prostě nemohl vydržet." Problém, jak to viděl, byl v tom, že členové Pavlov's Dog "nikdy nebyli přátelé a prostě spolu nevycházeli, většina z nich. Bylo to tak, že Rick a David byli v jednom rohu a někdo jiný v jiném rohu. David měl větší zájem o to, aby jeho skotská přítelkyně zůstala na venkově, než on o hudbu.

Na desce vydané počátkem roku 1976 se pdstavila řada hostů, sám Surkamp v tom ani dnes nevidí zásadní problém, má rád zvukovou různobarevnost, a kdo by odmítal kupříkladu saxofon Andyho Mackaye, že. Zvuk byl podle něj odrazem tehdejší nálady. U mne ale kapela ztratila carverovskou žahavost i safronovské koule. Tlak firmy směrem k folkrockovému pojetí (a nalezení nového Dylana) byl zřejmě hodně silný, navíc nahrával Davidovu egu.

Než došlo na psaní dalšího alba Pavlov's Dog, Surkamp odhalil: "Dělal jsem, co jsem mohl, abych skončil". Manažer kapely se rozhodl umístit Surkamp do hotelového pokoje s hromadou vybavení (Mellotron, ARP String Ensemble) a jedním z road crew, aby tlačili "rekord", a to se stalo třetím albem, které nikdy nevyšlo, vydavatelství ho odmítlo vydat a objevilo se pouze jako bootleg během 80. let".

Kapela začala pracovat na třetím albu. Novým bicmenem se stal Kirk Sarkisian z funkových Punch, ke klávesám si přesedl Tom Nickeson. Album mělo původně nést poněkud potměšilý název "Has Anyone Here Seen Siegfried?". Nahrávalo se v Richmond Heights v Missouri, v produkci Marka Spectora a Johna Jansena. Projekt byl ale předem odsouzený k neúspěchu. Během nahrávání třetího alba skupiny David dosáhl bodu zlomu. Don Powell měl opletačky se zákonem, jeho hvězda pohasla, smlouva s Columbií kapelu zabetonovávala v rozletu, a k tomu všemu David Surkamp nebyl spokojen s tím, kolik má v kapele prostoru, a měl už dost Scorfinova podezřívání z postranních úmyslů. Bard, nespokojený s záchvaty ega a chaosem ostatních členů kapely, opustil svou kapelu a vydal se na skvělou severozápadní scénu v Seattlu, kde pokračoval ve zkoumání své jedinečné hudební vize. Aby toho nebylo málo, Scorfina byl sám frustrovaný z faktu, že zatímco v St.Louis, Detroitu a San Antoniu měli Pavlov’s Dog pozici místních Led Zeppelin, o pár okresů dál o nich nikdo nikdy neslyšel.

Třetí album kapela nahrála v roce 1977, ale kvůli špatnému prodeji prvních dvou alb ho Columbia odmítla vydat, což urychlilo rozkol kapely. Třetí album se nakonec objevilo jako bootleg v 80. letech, limitovaná edice lisovaná z ukradených mistrovských pásek. Vyšlo pod názvem "The St. Louis Hounds", bez jména Pavlov’s Dog’s na přebalu.

Ještě v době existence Pavlov’s Dog David Surkamp hostuje na albu "Romancers, Dancers, Dreamers And Schemers" z roku 1976 od Michaela Quatro, bratra Suzi Qutro.

Pavlov’s Dog definitivně zlomila vaz neviditelná, ale mocná a slyšitelná ruka rozhlasových dramaturgů a jejich šéfů. Surkamp svým řezavým falzetem zřejmě děsil pokusné ovce tak, že bečíce mačkaly na svých krabičkách ne, ne, ne a ne! A nad Pavlov’s Dog se zavřela voda, u CBS/Columbia o ně nebyl nadále zájem. Roztočené pásky skončily v roce 1977 v archívu. Poté, co s kapelou ukončila spolupráci společnost Columbia, vyšlo album pod názvem "Has Anyone Here Seen Siegfried?" oficiálně až v roce 2007 u německé firmy Rockville Music, remasterováno a včetně dalších 10 bonusových skladeb z nevydaného materiálu ze 70. let. Německý label TRC nelegálně pašoval album s názvem "Third", to ale nezahrnovalo bonusové skladby.

Rozlučkové vystoupení Pavlov’s Dog se odehrálo koncem května téhož roku na parníku The Admiral. Na něm, i kolem něj, se shromáždilo na sedm tisíc fanoušků. Podle Ricka Stocktona byl pořízen zvukový i obrazový záznam, a kapela hrála jako nikdy předtím. Sestava byla ta nejklasičtější možná, jen namísto Hamiltona preludoval Nickeson.

Když ani čtyři roky po nahrání trojky nebyla na trhu, rozhodli se Scorfina a Nickeson vydali 1000 kopií tzv. "oficiálního bootlegu". Měli od zvukaře k dispozici čtvrtstopou kopii studiového masteru, kvalita byla tedy ucházející (až na občasné dropouty špatně uložených magnetofonových pásků). Aby předešli právním komplikacím, nazvali se "St. Louis Hounds (Not Pavlov’s Dog)" a distribuci omezili na okolí St. Louis. Původní nahrávky ještě předtím David Surkamp a Doug Rayburn, spolu s najmutým Jeffem Baxterem, v New Yorku doplnili a upravili. Surkamp by byl dnes raději, kdyby trojka nikdy - ani takto - nevyšla: „Nebyla to má nejlepší práce.“

Scorfina přidává, že to, co se dělo v té době, bylo nejhlubším propadem jeho kariéry i bytí vůbec. Roky práce a výsledek? Nicota a bída. Jen pro ilustraci, Powell inkasoval za Pavlov’s Dog až 20.000 dolarů za vystoupení, muzikantům však platil 150 babek týdně! Smlouvy a všechno okolo bylo postavené tak, že sami muzikanti nemohli nic, a takřka nic nedostávali. Vidina slávy a úspěch je hnala vpřed. Dnes svorně přiznávají, že byli mladistvě naivní a že naletěli. Na druhou stranu vědí, že bez Powella by o nich nikdo nikdy za cedulí St. Louis nevěděl.

Dlouhá léta mýtická trojka je svým pojetím dosti podobna poklidnému Zvuku zvonů, při poslechu úvodní exaltované árie "Only You" příjemně mrazí... Koncem 80. let, takřka 10 let po vydání "Third/St. Louis" se silná sestava Pavlov’s Dog sešla k malé sérii koncertů. Z nejslavnější sestavy chyběli pouze Hamilton a Stockton. Škoda, že z plánovaného turné po Austrálii a přípravy živáku sešlo.

Nedlouho po rozpadu Pavlov’s Dog se Surkamp a Rayburn stěhují do Seattlu, kde s tamějšími muzikanty a pod názvem Madshadows pracují na albu. Nahrávací společnost Janus Records však krachuje, a tak zůstávají jen letmé vzpomínky. Nahrávky prý kontinuálně navazovaly na první dvě LP Pavlov’s Dog. Pokud existují, je stále šance, že je někdy uslyšíme. Jepičí život měl i jejich další společný projekt Radio Lemmings. V Seattle Surkamp mimo jiné působil v místní skupině Big Fun.

Když se kapela na konci 70. let rozpadla, říkalo se dokonce, že Surkamp je mrtvý, i když ve skutečnosti se David a Doug časem připojili k folkové legendě Ianu Matthewsovi, zakladateli Fairport Convention, a založili kapelu jménem Hi-Fi. Nebylo to náhodné setkání, Surkamp Matthewse pozorně sledoval a obdivoval léta, jeho hru považoval za přemostění mezi Buffalo Springfield a Greenovými Fleetwood Mac. Na druhou stranu Ian plánoval svůj dosavadní folkový sound trochu přitvrdit. Doug ale záhy odešel, mezi třemi kytaristy se prý cítil nesvůj. Zatímco žili v Seattlu, tato skupina byla úspěšná na klubové scéně a v roce 1981 nahrála 5-stopé živé 12" EP s názvem "Demonstration Record" a v roce 1983 studiové album s názvem "Moods For Mallards" a vánoční singl "It's Almost Christmas". Obě Hi-Fi nahrávky byly vydány u First American Records a distribuce byla většinou omezena na oblast Pacific Northwest. V dubnu 2001 vydal Surkamp sólové album Roaring With Light.

Bezprostředně po odchodu s Pavlov’s Dog dávají Safron s Carverem dohromady Children. Po rozpadu působil Safron v The St. Louis Strangers (1980-1982) a vydal s nimi LP "Steal The Night Away" (Kanned Goose, 1982). Ještě předtím se společně objevují se skladbou "Fool For Your Love" na kompilaci "KSHE95 Seeds Volume 1".

Surkamp s Rayburnem obnovují po více než deseti letech činnost PD a ve zcela novém složení. V roce 1990 Surkamp s Rayburnem nahráli pod hlavičkou Pavlov’s Dog "čtvrté" album "Lost In America". Celosvětově byla znovu vydána Rockville Music v roce 2007 poté, co ji TRC koncem 90. let také pašoval. Nahrávalo se u Douga v St. Louis, CD pak vyšlo u Telectro Records. Údajně přispěli i Scorfina a Sarkisian. Nahrávání se prokazatelně zúčastnili: saxofonistka Michele Isam, baskytarista Robert Lloyd a bubeník Frank Kriege. Většina písní cválá v chytlavých melodických linkách, s mírnými dozvuky dřívějšího emotivního rockového sladkobolu. Elegantní, líbivé aranže - se zvýrazněnými klávesami a občasným ságem - směřují čtvrtou desku k takzvanému FM poprocku. Poté se sešli na koncertě k výročí 30 let v domovském městě skupiny Saint Louis.

Pak nastává opět dlouhá pauza, kterou vyplňuje řada koncertů, na kterých se schází i původní sestava kapely, s výjimkou Carvera. Pět let poté dává Mike Safron dohromady z místních muzikantů šestičlenný band Pavlov’s Dog 2000 a nahrává s ním EP "End Of The World" (2010). Zpočátku se dění účastní i Scorfina, před začátkem prací v Kiva Studios (Memphis) ale odchází. Deska vyšla u Kanned Goose Records, prodej byl víceméně ohraničen regionem. Je až šokující, jakým způsobem se Mike Safron zmocnil mikrofonu. I s chlupama naklonoval myší vibráto Davida Surkampa! Každá jiskřivá nota minialba oživuje odkaz dávného Pampered Menial!

Dne 26. června 2004 se v St. Louis odehrál památný reunionový koncert v takřka původní slavné sestavě, Surkamp, Safron, Rayburn, Stockton, Hamilton a Scorfina, neúčastnil se jen Siegfried Carver. Byl i jinak významný. David inspirován vystoupeními v duu se svou ženou Sarou reformoval v roce 2005 kapelu se svoji ženou Sarou na vokálech a kytaru, doplněním sólistky světové třídy Abbie Steiling na elektrické housle, kytaristou Rayem Schultem, klávesistou Royal Robbinsem, basistkou Andreou McCoe a Youngiem Duglinem, se soubor vrátil na koncertní pódia jako Pavlov’s Dog, který předváděl elektrizující sety od roku 2005 ve své vlastní velké tradici po celé Evropě. Počáteční návrat kapely vyvrcholil v roce 2006 dechberoucím vystoupením před 54 000 fanoušky na Arrow Rock Festivalu v Holandsku, v roce 2007 byli mezi hvězdami Burg Herzberg Festivalu (12 000 lidí), to samé na Woodstocku 2008, 5 000 fanoušků. Vystoupení na Burg Herzberg bylo zfilmováno a nahráno, ale nebylo vydáno v jiných než bootlegových formátech. Od té doby Pavlov’s Dog každoročně v různých sestavách hostovali v Evropě.

Po turné v roce 2006 byli nahrazeni Schulte, Robbins a Duggen a nová sestava pak byla David Surkamp (zpěv a kytara), Mike Safron (bicí), Sara Surkamp (zpěv a kytara), "Bongo" Bill Costello (mellotron), Bill Franco (sólová kytara), David Karns (basa), Michael McElvain (klávesy) a Andrea Young (housle). Tato sestava odehrála dvě turné v roce 2007, včetně prvních turné v Řecku a na Krétě v březnu 2007, a poté turné po Evropě v létě 2007 na místech, jako je Spirit of 66 ve Verviers, BE, a také jako headliner na festivalu Burg Herzberg v roce 2007 (25 000 lidí). Představení na Burg Herzberg bylo také zfilmováno a nahráno, ale nebylo vydáno v jiných než pašovaných formátech.

V roce 2007 také vydal věčný melancholik Surkamp sólové album "Dancing On The Edge Of A Teacup" u Rockville Music.

V roce 2008 se David Karns, Bill Franco, Michael McElvain a Andrea Young nemohli vrátit kvůli předchozím závazkům (Karns a Franco hráli s Anthonym Gomesem, Young hraje s Reverse Cowgirls a McElvain dokončuje postgraduální hudební studia). Aby zaplnili místa, manželé Surkampovi najali Phila Gomeze (klávesy), Randy Hetlage (sólová kytara), Abbie Hainz Steiling (viola), navrátilce z původní sestavy Pavlov's Dog, Doug Rayburna na baskytaru. Tato sestava v roce 2008 znovu cestovala po celé Evropě a hrála na mnoha místech a také na festivalu Woodstock v roce 2008 pro zhruba 5 000 lidí.

V roce 2009 se Doug Rayburn nemohl vrátit a na basu byl přizván Rick Steiling. Také se nevrátili Phil Gomez a Randy Hetlage. Bill Franco byl povolán zpět na sólovou kytaru a Nick Schlueter byl přizván, aby se postaral o klávesy a Mellotronové party, čímž se sestava zredukovala na sedm členů z klasických osmi. Tato sestava cestovala po Evropě od roku 2009 do roku 2012 a odehrála svá dosud nejrozsáhlejší turné, včetně prvních koncertů kapely ve Spojeném království a Fiesta City Festival ve Verviers, BE, v roce 2012, kde sdílela pódium s legendární skupinou Blues Brothers Band (Steve Cropper, "Blue" Lou Marini, Donald "Duck" Dunn a další). Během této doby nahráli Pavlov's Dog v roce 2009 dva pořady (Augsberg a Karlsruhe, druhý natočený), přičemž Augsberg show vyšla pro album "Live And Unleashed".

Pak nastává opět dlouhá pauza, kterou vyplňuje řada koncertů, na kterých se schází i původní sestava kapely, s výjimkou Richarda Nadler "Carvera", který v roce 2009 umírá ve svých 60 letech.

Pavlov’s Dog se znovu aktivovali v roce 2010 a zcela nové studiové album pod názvem "Echo & Boo" přišlo na svět v roce 2010. Surkamp to v jednom rozhovoru zdůvodnil tím, že konečně napsal materiál, který rezonoval s ikonickým odkazem Pavlov’s Dog. Souvztažnost umocnil archaický zvuk bez jediné úlitby trendům.

V roce 2011 Pavlov’s Dog se Surkampem i Safronem vyrazili na turné. A dorazili i do Prahy... 37 let po vydání své první a asi nejlepší a nejslavnější desky! Jakkoliv pozdě, konečně! To potěšení měl Retro Music Hall na pražských Vinohradech v neděli 30. října 2011. Skupina vystoupila v sestavě: David Surkamp - zpěv a kytara, Sara Surkamp - zpěv a kytara, Mike Safron - bicí a zpěv, Bill Franco - sólová kytara, Abbie Hainz Steiling - housle, Rick Steiling - baskytara, Nick Schlueter - klávesy. Jako předkapela vystoupila domácí skupina Blue Rocket.

Z původní sestavy Pavlov's Dog byl v té nové sice jenom David Surkamp a Mike Safron, a Davidův hlas přece jenom poněkud pozbyl oné naléhavosti, která na nás dotírala v sedmdesátých letech z těch dvou vydaných desek, nicméně Davidova manželka Sara a ostatní výteční muzikanti, v čele s krásnou Abbie Hainz Steiling, pomohli svými vícehlasými vokály a svými nástroji k dosažení výsledku více než uspokojivého. Byl to bigbít jako hrom a tak všichni návštěvníci snad odcházeli spokojeni.

Bill Franco opustil kapelu v květnu 2013 a po konkurzech byla přivedena Amanda McCoy na sólovou kytaru. Pavlov's Dog pak v roce 2013 znovu koncertovali po Evropě a podpořili první oficiální vydání třetího studiového alba Pavlov's Dog, které bylo původně nahráno v roce 1976 "Has Anyone Here Seen Siegfried?" s přidáním živých bonusových skladeb kapely se sestavami z let 2007, 2011 a 2012. V roce 2014 se neuskutečnilo žádné turné Pavlov's Dog, i když David a Sara Surkamp vyrazili na krátké sólové akustické turné po Velké Británii a Německu. Během této doby Nick Schlueter opustil kapelu a po konkurzech byl na turné po Evropě v roce 2015 přiveden na klávesy Nathan Jatcko.

V roce 2014 Rockville Music vydala album "The Pekin Tapes", která shromažďuje deset písní z října 1973 pro jejich zamýšlené debutové album (před ABC) plus čtyři dema z března 1973. Obsahuje pět nově objevených písní a čtyři "Subway Sue", "Natchez Trace", "Song Dance", "Fast Gun", které Pavlov's Dog znovu nahráli pro "Pampered Menial". Disk pojmenovali po Pekinu, Illinois, kde sídlí Golden Voice Studios.

Na rozdíl od vlastních alb Pavlov’s Dog, "The Pekin Tapes" obsahuje tři odlišné skladatele a sólové zpěváky. David Surkamp nazpíval tři písně "Subway Sue", "Dreams", "Fast Gun" a také zpívá skladby kytaristy Steva Scorfiny "Natchez Trace", "Stomp Water Magic" a "Song Dance" bubeníka Mikea Safrona. Scorfina zpívá svůj třetí příspěvek "It’s All For You". Klávesista David Hamilton odezpíval oba své texty, "Time" a "Clipper Ship". Houslista Sigfried Carver napsal zdlouhavou závěrečnou instrumentálku "Preludin & Fellacio In E Moll", která začíná předehrou později připojenou k "Of Once And Future Kings". "The Pekin Tapes" představuje sestavu z "Pampered Menial": Surkamp, Scorfina, Safron, Hamilton, Carver, baskytarista Rick Stockton a hráč na mellotron Doug Rayburn.

Rockville Music získal čtyřicet let staré nahrávky prostřednictvím soukromého dědictví, roky poté, co byly kazety z Pekin považovány za ztracené při požáru, který zničil Golden Voice. Disk přidává čtyři vlastnoručně nahraná dema z března 1973, skládající se ze dvou odlišných originálů Surkampa - "Natchez Trace", "Fast Gun" a dvou písní znovu nahraných v Pekin - "Brand New Day" a "I Wish It Will Rain".

Další album mělo vyjít dříve. Po nahrání základních skladeb chtěli vše nahrát živě, ale Nathan [Jatcko], jejich klávesista, si v lednu vzal život. To jim úplně vzalo vítr z plachet a pár měsíců jenom truchlili. Skladby "Paris" a "Thrill Of It All" poslední písně, které David napsal s Dougem Rayburnem, ale už je nenahráli. Vše ostatní je nové. Jen jednou na koncertě v Hirsch v Norimberku hráli "Shaking Me Down", kterou pak vydali na živém albu "House Broken". A "Crying Forever" jsem původně byla napsána jako bluesová píseň pro Davidova přítele Kima Simmondse ze Savoy Brown.

Sedmé studiové album "Prodigal Dreamer" americké progresivní rockové/AOR kapely Pavlov's Dog bylo vydané v roce 2018. Podle dlouholetého lídra kapely Davida Surkampa byla většina písní alba v té době nově složena, pouze "Paris" existovala od roku 1977 a "Thrill Of It All" bylo napsán "možná o pár let později".

Pavlov’s Dog ze St. Louis jsou pro sběratele starožitných rockových originálů nenahraditelnou kapelou. V jejich raném stylu a zvuku se v jeden uhrančivý celek spojil klasický seventies hardrock s wagnerovsky bombastickým classical orchestral soundem.

Pavlov’s Dog nikdy nepronikli mezi široké posluchačské vrstvy. Přesto je nepochybné, že pro svou neopakovatelnou originalitu, zachycenou zejména na prvním albu "Pampered Menial", patří do pokladnice rockových pamětihodností.

    
Současní členové:
David Surkamp - Vocals, Guitars (1972-1977, 1990, 2004, 2005-present)
Sara Surkamp - Vocals, Guitars (2005-present)
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin (2008-present)
Rick Steiling - Bass (2009, 2011-present)
Mark Maher - Keyboards (2018-present)
Steve Bunck - Drums (2019-present)

Zakládající členové:
Mike Safron - Drums (1972-1976, 2004, 2005-2014)
David Surkamp - Vocals, Guitars (1972-1977, 1990, 2004, 2005-present)
Siegfried Carver - Violin, Viola (1972-1975)
Doug Rayburn - Keyboards, Flute, Percussion, Bass (1972-1977, 1990, 2004, 2005-2008)
Rick Stockton - Bass (1972-1977, 2004; died 2015)
David Hamilton - Keyboards (1972-1976, 2004, 2024)
Steve Scorfina - Lead Guitar (1972-1977, 2004)
     Steve Levin - Lead Guitar (1972)
     Lexa Engle - Vocals (1972)

Bývalí členové:
David Malachowski - Lead Guitar (2018-2022)
Nathan Jatcko - Keyboards (2015-2018)
Manfred Plötz - Drums (2010, 2013-2018)
Amanda McCoy - Lead Guitar (2013-2017)
Mike Safron - Drums (1972-1976, 2004, 2005-2014)
Bill Franco - Lead Guitar (2006-2007, 2009-2013)
Nick Schlueter - Keyboards (2009-2013)
     "Bongo" Bill Costello - Mellotron (2006-2009)
Doug Rayburn - Keyboards, Flute, Percussion, Bass (1972-1977, 1990, 2004, 2005-2008)
     Randy Hetlage - Lead Guitar (2008)
     Michael McElvain - Keyboards (2007)
Andrea Young - Violin (2005-2007)
David Karns - Bass (2006-2007)
Ray Schulte - Lead Guitar (2005-2006)
     Timothy Duggen - Bass (2005-2006)
     Royal Robbins - Keyboards (2005-2006)
Rick Stockton - Bass (1972-1977, 2004; died 2015)
Steve Scorfina - Lead Guitar (1972-1977, 2004,2024)
David Hamilton - Keyboards (1972-1976, 2004, 2024)
Tom Nickeson - Keyboards, Guitars (1976-1977)
Kirk Sarkisian - Drums (1976-1977)
Bill Bruford - Drums (1975)
Siegfried Carver - Violin, Viola (1972-1975; died 2009)
     Mark Gahr - Lead Guitar (1972)
     Steve Levin - Lead Guitar (1972)

1971-1972
1973-1975
1976
Mike Safron - Drums
David Surkamp - Vocals, Guitars
Doug Rayburn - Bass
Rick Stockton - Bass
David Hamilton - Keyboards
Siegfried Carver (Richard Nadler) - Violin, Viola
Steve Scorfina - Lead Guitars
Steve Levin - Guitars
Lexa Engle - Vocals
Mike Safron - Drums
David Surkamp - Vocals, Guitars
Doug Rayburn - Bass
Rick Stockton - Bass
David Hamilton - Keyboards
Siegfried Carver (Richard Nadler) - Violin, Viola
Steve Scorfina - Lead Guitars
David Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, flute
Rick Stockton - Bass
David Hamilton - Keyboards
Steve Scorfina - Lead Guitars
Tom Nickeson - Keyboards, Guitars
Kirk Sarkisian - Drums
1977
1978-1989
1990
David Surkamp - Vocals, Guitars
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Rick Stockton - Bass
Steve Scorfina - Lead Guitars
Tom Nickeson - Keyboards, Guitars
Kirk Sarkisian - Drums
Disbanded
David Surkamp - Vocals, Guitars
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Steve Scorfina - Lead Guitars (guest)
Kirk Sarkisian - Drums (guest)
1991-2003
2004
2005
Disbanded
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Rick Stockton - Bass
David Hamilton - Keyboards
Steve Scorfina - Lead Guitars
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Ray Schulte - Lead Guitar
Andrea Young - Violin
Timothy Duggen - Bass
Royal Robbins - Keyboards
2006
2007
2008
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Ray Schulte - Lead Guitar
Timothy Duggen - Bass
Royal Robbins - Keyboards
Andrea Young - Violin
"Bongo" Bill Costello - Mellotron
David Karns - Bass
Bill Franco - Lead Guitar
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Andrea Young - Violin
Bongo Bill Costello - Mellotron
David Karns - Bass
Bill Franco - Lead Guitar
Michael McElvain - Keyboards
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Mike Safron - Percussion
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Bongo Bill Costello - Mellotron
Randy Hetlage - Lead Guitar
2009
2010
2011-2012
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mike Safron - Percussion
Bongo Bill Costello - Mellotron
Bill Franco - Lead Guitar
Nick Schlueter - Keyboards
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Mike Safron - Percussion
Bill Franco - Lead Guitar
Nick Schlueter - Keyboards
Manfred Plötz - Drums
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mike Safron - Percussion
Bill Franco - Lead Guitar
Nick Schlueter - Keyboards
2013
2014
2015-2017
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mike Safron - Percussion
Bill Franco - Lead Guitar
Nick Schlueter - Keyboards
Amanda McCoy - Lead Guitar
Manfred Plötz - Drums
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mike Safron - Percussion
Amanda McCoy - Lead Guitar
Manfred Plötz - Drums
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Amanda McCoy - Lead Guitar
Manfred Plötz - Drums
Nathan Jatcko - Keyboards
2018
2019-2022
2023
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Manfred Plötz - Drums
Nathan Jatcko - Keyboards
Mark Maher - Keyboards
David Malachowski - Lead Guitar
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mark Maher - Keyboards
Steve Bunck - Drums
David Malachowski - Lead Guitar
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mark Maher - Keyboards
Steve Bunck - Drums
2024
2025-dosud

David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mark Maher - Keyboards
Steve Bunck - Drums
David Hamilton - Keyboards
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Abbie (Hainz) Steiling - Violin, Mandolin
Rick Steiling - Bass
Mark Maher - Keyboards
Steve Bunck - Drums


Členové David Surkamp
(narozen 23. května 1952, St. Louis, MO, United States)
Vocals, Guitars


David Surkamp je americký hudebník a zpěvák. Je nejznámější jako zpěvák kapely Pavlov's Dog. Ostatně celý příběh Davida Surkampa je především příběhem kapely Pavlov's Dog, jejímž členem je ostatně dodnes (1972-1977, 1990, 2004, 2005-present). Výrazný hlas Davida Surkampa byl přirovnáván k hlasu Geddyho Lee z Rush. Před založením kapely Pavlov's Dog hrával ve skupině Touch a v období mezičasu při pauzírování rodné, byl také členem new wave/power pop kapely Hi-Fi s Ianem Matthewsem.

Na Surkampa měla dopad i dětská nemoc. "Když mi bylo pět, myslím, že jsem byl skoro mrtvý," vyjádřil se. "Narodil jsem se s astmatem, měl jsem časté záchvaty zápalu plic a potřeboval jsem injekce na alergii dvakrát nebo třikrát týdně. Byl jsem tak vyděšený a nešťastný. Takže můj táta telefonoval a začal volat do celého světa, aby našel internátní školu ve slušném klimatu, kam by se vešlo i pětileté dítě, a tento operátor řekl: "Ach, moje sestra je sestra Sacred Heart, zjevně zavolala jeptiška ze školy Tuns a venku mu řekli o rezervaci. Přiveďte ho dolů, a tam jsem byl, na okraji pouště."

Tam se mladý Surkamp, "věčně nemocný", ponořil do fantasy literatury. "Všechno, co jsem udělal, bylo číst," vysvětluje. "Četl jsem všechny knihy Sherlocka Holmese a Tarzana, Grimmovy pohádky, příběhy o Arthurovi... Nic jiného mi nezbývalo." Když byl Surkamp na své první škole po návratu do St. Louis, narůstalu něj láska k fantastice, na střední škole si zvykl na outsidera a vzal věci do svých rukou. "St Louis je opravdový zapadákov plný ignorantů, měl jsem vlasy po lokty a nosil jsem bílé dřeváky, takže jsem se stal terčem," přiznává. "Brzy jsem se naučil chránit se. Jednoho dne si tito studenti pomysleli: "Zmlátíme toho hippíka, a to se jim příliš nepovedlo."

Surkamp vyrostl na folku a jako dítě hrál na klavír, mandolínu a ukulele. Nejprve se spojil se Stocktonem ve středoškolské kapele High On a Small Hill. S touto kapelou absolvoval první muzikantské krůčky, vážnější štací už byli bluesoví Touch, kde zpíval a hrál na kytaru. Pod hlavičkou Mainline Records s ní v roce 1970 vydal "Street Suite".

Surkamp ale měl vyšší ambice než hrát převážně převzatý repertoár bez větší možnosti uplatnit vlastní tvorbu, takže se cesty mládenců brzy rozešly. Surkamp v rozhovorech uvádí jako své tehdejší oblíbence Family, Fairport Convention a Roberta Wyatta, zároveň však zdůrazňuje, že chtěl vždycky být svůj (což ostatně při jeho hlasových dispozicích šlo snadno).

Pavlov’s Dog je kapela progresivního rocku/AOR ze 70. let, která vznikla v St. Louis v roce 1972. Pavlov’s Dog původně tvořili David Surkamp (zpěv a kytara), Steve Scorfina (sólová kytara), Mike Safron (bicí), Rick Stockton (baskytara), David Hamilton (klávesy), Doug Rayburn (mellotron a flétna) a Siegfried Carver (rozený Richard Nadler) (různé smyčcové nástroje včetně vzácné vitary, křížence kytary a houslí). Přes četné změny v sestavě je David stále členem kapely. Núčastnil se pouze reunionu Pavlov's Dog 2000, který dal dohromady v roce 1995 Mike Safron a vydal s ní pouze jedno EP "End Of The World".

Když se kapela na konci 70. let rozdělila, říkalo se, že Surkamp je mrtvý, ačkoli v té době ve skutečnosti spolupracoval s bývalým členem Fairport Convention Ianem Matthewsem na kapele jménem Hi-Fi. Hi-Fi vznikli na začátku roku 1980 a tvořili ji Bruce Hazen (sólová kytara), David Surkamp (ex-Pavlov's Dog, kytara a zpěv) a Doug Rayburn (basa a klávesy, ex-Pavlov's Dog), Bob Briley (bicí) a Gary Shelton (bass). Vystřihli si nevydané první album s Billem Rieflinem (ex-Blackouts, Robert Fripp, Ministry atd.) na bicí. Druhá sestava (červenec 1980) byla Bruce, David, Doug a přidal se Bob Briley (bicí) a Iain Matthewse (ex-Fairport Convention, Matthews Southern Comfort) na vokálech. Tato verze cestovala po USA s Beach Boys a dalšími. Konečnou sestava v roce 1982 tvořili Bruce, Doug (pouze na klávesy), Gary Shelton (baskytara), Ian a Bob.

Zatímco působili v Seattlu, byla skupina úspěšná na klubové scéně a v roce 1981 nahrála 5-stopé živé 12” EP s názvem "Demonstration Record" a v roce 1983 studiové album s názvem "Moods For Mallards". Dvě Hi-Fi vydání byla u First American Records a byla určena pro národní distribuci, ale propagace mimo Pacific Northwest byla prakticky nulová, protože se později ukázalo, že velké množství peněz pro investory bylo samo o sobě zmizelo v důsledku daňového podvodu. Rozešli se v roce 1983, když se Bruce Hazen přestěhoval do Londýna, abych si střihl album a turné s Ianem.

V roce 2007 vydal věčný melancholik Surkamp sólové album "Dancing On The Edge Of A Teacup" u Rockville Music.
Členové Sara Surkamp
(narozen ***, Saint Louis, Missouri, United States)
Vocals, Guitars


Sara Surkamp je americká hudebnice, zpěvačka a hráčka na kytaru. Je od roku 1991 manželkou zakladatele kapely Pavlov's Dog Davida Surkampa a od roku 2005 je také stálou členkou této kapely.

Sara chodil do školy Ladue Horton Watkins High. Následně studovala v letech 1973-1977 na Washington University v St. Louis, kde získala titul Bachelor of Fine Arts (BFA) v oboru multi-media. V letech 1980-1992 zastávala post prezidentky ve společnosti Sara Garnholz & Associate. Následně pracovala v letech 1992 - 1994 jako obchodní manažerka Abbey's Apron Strings. Následných 18 let (1994-2012) pracovala na pozici manažer prodeje a marketingu. Jejím posledním postem je CEO u Saylor Songs.
Členové
(rodné jméno Abbie Hainz)
(narozena ***, St. Louis, Missouri, United States)
Violin, Mandolin


Abbie Steiling je umělkyně, skladatelka, především i houslistka, a učitelka ze St Louis. Vystupuje doma i v zahraničí v řadě hudebních žánrů, především jako členka prog-rockové kapely Pavlov's Dog ze 70. Se skupinou působí jako hudební ředitelka a ředitelka turné a je uvedena na 5 jejich nejnovějších albech a v současné době s kapelou pracuje na novém vydání.

Nedávno získala platinovou desku certifikovanou RIAA za hraní na "Line Without A Hook" od Rickyho Montgomeryho a Warner Records a navíc vystupovala s legendárními umělci včetně The Who, The Eagles, JD Blackfoot, Sister Hazel. Mezi další úzce přidružené skupiny patří pravidelné zapojení do Circus Flora, STAGES St Louis, hudební akce Steiling Strings, The Big Rigs, Rats and People Motion Picture Orchestra a Kinetic Tapestry Physical Theatre.

Transport na nebeskou cestu se svými nejnovějšími singly jako skladatelka a performerka s celým albem "To The Nebula" z roku 2024. Tyto skladby poskytují hudební kulisu pro živou cirkusovou show "SPACE a Celestial Circus Show", produkovanou s Kinetic Tapestry na podzim roku 2023. Show je inspirována astrofotografií pro Steriling, jejíž obrázky jsou také na albu Fredericka. Natáčení alba "To The Nebula“ bylo podpořeno štědrým grantem od Regional Arts Commission of St Louis.
Členové
(narozen ***)
Bass


Rick je americký hudebník a hráč na basovou kytaru. Je primárně hudební samouk a zazářil a přinesl svůj jedinečný energický přístup na basu do bezpočtu projektů, včetně mezinárodního působení jako baskytarista skupiny Pavlov's Dog od roku 2009 spolu s regionálními akty a vystoupeními, včetně těch s Hillbilly Authority a nesčetnými hudebními peckami a orchestry od roku 1995. Působil také jako člen kapely Steizuello. Jeho první vystoupení s kapelou Pavlov's Dog se odehrálo 2. listopadu 2009 v Orpheum ve městě Graz, Rakousko.

V projektu Common Time Rick prezentuje svou rozmanitou hudební vášeň progresivního rocku, role basy ve složitých hudebních skladbách. Rick byl významně ovlivněn jeho osobními studiemi Jaco Pastoriusa a Marcuse Millera, dojmy, které jsou podpořeny jeho zamilovaností do groovů produkovaných jako Jamiroquai, The Brothers Johnson, Tower of Power a Carol Kaye.

Rick naslouchal svému vědeckému zázemí a předvedl řadu zvukových modifikací, které poskytují skladbám Common Time nejnižší rozmanitost. Jeho efekty a atypické elektrické basové nastavení přispívají k prezentaci, která má kořeny ve funku i fusion. Rick, který se učil z nahrávek Yes, King Crimson, Gentle Giant a raného Chicaga, si klade za cíl poskytnout Common Time jedinečný přístup k jejich komplexním kompozicím.

Kromě svého hudebního úsilí se Rick těší prominentní vášni jako amatérský astronom a astrofotograf. Mezi jeho úspěchy v této aréně patří několik fotografických publikací a také výzkumná publikace podrobně popisující jeho objev galaxie s nízkou povrchovou jasností. Jeho celé portfolio je k dispozici na jeho osobním webu o astronomii https://fuzzy.photos.
Členové Mark Maher
(narozen ***)
Keyboards


Mark Maher je americký hudebník a hráč na klávesy, který je znám v poslední době jako člen kapely Pavlov's Dog (2018-present).

Mark Maher má bakalářský titul v oboru hudební performance na University of Missouri a magisterský titul v jazzových studiích na Southern Illinois University v Edwardsville. Mark mimo jiné vystupoval s umělci, jako jsou The Drifters, Little Anthony and the Imperials, The Platters, The Coasters, Jack Jones, The Jimmy Dorsey Band a Missouri Symphony. Absolvoval turné s Marty Balinem a procestoval svět s cirkusem a několika výletními loděmi a také působil jako hudební ředitel na třech národních turné divadelních produkcí.

Můžete jej vidět a slyšet v okolí St. Louis, na volné noze s několika kapelami, divadelními orchestry a jako sólového pianistu, kromě produkce, nahrávání a aranžování hudby.

Mark také vystupuje doma i v Evropě jako člen progresivní rockové kapely Pavlov’s Dog. Počáteční reakce na jeho poslední CD "Variations On The Macarena For Solo Piano" byly slibné, ale od té doby bylo ve 14 zemích zakázáno.

V poslední době vystupuje také jako člen kapely Mirage Entertainment ze St. Louis, což je živá svatební kapela, která se specializuje na svatební hostiny, firemní akce, kongresy, komunitní koncerty a další speciální akce.
Členové Steve Bunck
(narozen ***, St. Louis, Missouri, United States)
Drums


Steve Bunck je americký hudebník a hráč na bicí, který je v poslední době nejznámější jako člen kapely Pavlov’s Dog (2019-present).

Steve studoval hru na bicí a perkuse na Eastern Illinois University, kde byl členem dechového souboru, pochodové kapely, bicího orchestru a jazzových komb. Steve je od roku 1994 učitelem bubnu v oblasti St. Louis.

Steve je v současné době bubeníkem kapely Mr. Blue Sky, která je tribut kapelou The Electric Light Orchestra, vystupuje s kapelami Nadine a Plastic Kings, a hraje mezinárodně také s Pavlov’s Dog. Kromě své hráčské kariéry Steve píše a dělá vývoj produktů pro Dixon Drums, Rogers Drums a Gibraltar Hardware.

Na hudební škole Teipen Performing Arts nebo pod hlavičkou Steve Bunck Private Drum lessons vyučuje začínající až pokročilou bicí soupravu a rudimentální bubnování a ruční techniku.

Členové Mike Safron
(narozen ***, St. Louis, Missouri, United States)
Drums, Vocals


Mike Safron je americký hudebník a hráč na bicí a perkuze. Je znám jako člen a zakladatel kapely Pavlov's Dog (1972-1976, 2004, 2005-2014). Další stopa Safrona vede ke kapele Trace The Moon (1990). Působil také v kapelách St Louis Strangers, Rondo's Blues Deluxe, St. Louis Hounds, Children a Pavlov's Dog 2000. V poslední době žije v St. Louis, Missouri.

Bezprostředně po odchodu s Pavlov’s Dog dávají Safron s Carverem dohromady Children. Po jejich rozpadu působil Safron v The St. Louis Strangers (1980-1982) a vydal s nimi LP "Steal The Night Away" (Kanned Goose, 1982). Ještě předtím se společně objevují se skladbou "Fool For Your Love" na kompilaci "KSHE95 Seeds Volume 1".

Navštěvoval školu University City Senior High. Mike nahradil Mikea Safrona z Pavlov's Dog po jeho odchodu, protože nebyl uveden na jejich druhém albu "At The Sound Of The Sound Of The Bell" z roku 1976.
Členové Siegfried Carver
(rodným jménem Richard Nadler)
(narozen 1948, United States,
zemřel 30. května 2009, Kansas City, Missouri, United States)
Violin, Viola


Siegfried Carver byl amarický hudebník a hráč na housle a další strunné nástroje. Je znám jako zakládající člen kypely Pavlov's Dog (1972-1975).

Pan Nadler vyrůstal v University City a v roce 1966 opustil střední školu, aby se mohl věnovat své první kariéře v hudbě. Pod jménem Siegfried Carver hrál na housle pro místní rock-jazzovou skupinu Pavlov's Dog, ale opustil kapelu po jejich prvním albu. Nadler také cestoval po zemi jako koncertní mistr s několika skupinami klasické hudby a hrál také v restauraci Duff's.

V roce 1983 spoluzaložil Missouri Taxpayers Watchdog Association, aby měl přehled o daňových výdajích. Siegfried Carver poté, co opustil hudební byznys, se asi v roce 1989 se přestěhoval do Kansas City a pokračoval ve vytváření každoročního průvodce legislativním hodnocením asociace. Pod svým občanským jménem Richard Nadler vstoupil do politiky, psal knihy, komentoval dění doma i ve světě.

Založil K.C. Jones, alternativní, konzervativní noviny, a byl pravidelným účastníkem diskuse v pořadu Ruckus, public affairs show na veřejnoprávní televizi v Kansas City. Působil v národní politice a byl prezidentem americké většiny, konzervativního think-tanku. Napsal tři knihy a jeho články byly publikovány v National Review a Wall Street Journal.

Poté, co získal GED, studoval sám a dospěl k závěru, že konzervativní fiskální politika je způsob, jak zachovat svobodu. Dospěl k přesvědčení, že vláda plýtvá daněmi, a jeho názory se změnily ze sympatizantů komunistů na konzervativní a libertariánské, vzpomínala jeho manželka Barbara LeClerq. Z mladistvého buřiče, obdivujícího komunismus, se stal konzervativec tělem i duší. V době Reaganovy vlády byl dokonce konzultantem ministerstva školství.

Pan Nadler získal celonárodní pozornost, když zlomil řady konzervativním úsilím deportovat rezidentní mimozemšťany. Pracoval také na náboru černých a hispánských voličů do konzervativní věci. V posledních letech se ujal ortodoxního judaismu.

Siegfried Carver zemřel 30. května 2009 v Kansas City, USA. Bylo u 60 let. Jeho žena našla jeho tělo u jeho počítače, kde pracoval na své nejnovější knize. Přesná příčina smrti nebyla podle ní stanovena.

Mezi jeho pozůstalé patří manželka z Overland Park v Kanadě, jeho matka, Sarah Nadler z University City; a sestra Rae Marjorie Nadler-Olenick z Austinu v Texasu.
Členové Doug Rayburn
(rodným jménem Douglas Jean Rayburn)
(narozen 4. února 1950, Rochester, Monroe County, New York, United States,
zemřel 21. záčí 2012, St. Louis County, Missouri, United States)
Keyboards, Flute, Percussion, Bass


Doug Rayburn je americký hudebník, hráč na basovou kytaru, klávesy, flétnu a perkuze, a také producent. Nejznámější je ze svého působení v kapele Pavlov's Dog (1972-1977, 1990, 2004, 2005-2008), objevil se také pod hlavičkou The St. Louis Hounds (bbotleg). Také žil a pracoval v Seattlu.

Po rozpadu Pavlov's Dog byl také členem kapely Hi-Fi. Byl také inženýr a věnoval se svému nahrávacímu studiu Benton Park (viz www.bentonparkstudio.com).

Doug Rayburn zemřel 21. září 2012. Bylo mu 62 let.
Členové Rick Stockton

(narozen ***,St. Louis, United States,
zemřel 17. února 2015)
Bass


Rick Stockton je americký hudebník a hráč na basovou kytaru. Nejznámější je ze svého působení v kapele Pavlov's Dog (1972-1977, 2004).

Jeho první profesionální kapelou byli High on a Small Hill. Během nahrávání druhého alba v The Record Plant v NYC se setkal i s Johnem Lennonem. V roce 1977 se v kapele Pavlov's Dog všichni vzájemně shodli, že mají nepřítomného manažera, který jim vzal všechny peníze, a nemělo smysl pokračovat poté, co Columbia odmítla vydat jejich třetí album.

Po skončení s Pavlov's Dog Richard Stockton žil ve Wichitě (Kansas) a zabýval se poradenskou činností a správou nemovitostí.

Rick Stockton zemřel 17. února 2015.
Členové David Hamilton
(narozen ***)
Keyboards


David Hamilton je americký hudebník a hráč na klávesy. je nejznámější jako člen původní sestavy kapely Pavlov's Dog (1972-1977).

Na jejich druhém albu "At The Sound Of The Bell" (1976), na němž se Hamilton účastnil už jen jako hostující hudebník, byl do sestavy kytarista přidán Tom Nickeson, který po nahrání alba převzal Hamiltonovu klávesovou pozici, když Hamilton opustil kapelu.

David Hamilton se přestěhoval do Los Angeles, kde produkuje hudbu pro TV pořady. Skládá filmovou a TV hudbu, píše scénáře a scénářů, filmová tvorba, mezi jeho koníčky patří organické zahradničení, Iyengar jóga a výchova jeho krásné dcery.

Dne 26. června 2004 se v St. Louis odehrál památný reunionový koncert v takřka původní slavné sestavě, Surkamp, Safron, Rayburn, Stockton, Hamilton, a Scorfina, neúčastnil se jen Siegfried Carver.

David Hamilton nahrál ikonické klavírní party na "Pampered Menial" a "At The Sound Of The Bell" a na podzim 2024 se připojil ke kapele na klávesy na turné Half-Century Tour 2024 oslavující 50 let od vydání právě prvního alba.
Členové
(celým jménem Stephen Michael Scorfina)
(narozen ***, St. Louis, MO, United States)
Lead Guitar


Steve Scorfina je americký hudebník pocházející ze St. Louis v Missouri, hráč na kytaru a zakladatel kapely Pavlov's Dog (1972-1977, 2004). Později působil také v kapelách Mike & The Majestics, Children, St Louis Strangers, Trace The Moon a Pavlov's Dog 2000. V poslední době žije v Saint Charles, MO, Spojené Státy.

Jeho hudební kariéra začala v roce 1962, když jednou v neděli večer sledoval show Eda Sullivana a uviděl jsem Elvise předvádět "Hound Dog". Prosil svého otce, aby mu sehnal kytaru, a jakmile jednu měl, zamkl se ve svém pokoji a cvičil a cvičil. Steve v St. Louis debutoval jako hlavní kytarista mississippi blues ovlivněný velikány severní delty. Na konci téhož roku už založil kapelu s Michaelem McDonaldem, který byl později jedním z Doobie Brothers. Kapela se jmenovala Mike & The Majestics a byla to opravdu dobrá, malá R&B kapela. Hrávali spoustu písní od skupin jako The Kinsmen na bratrských večírcích na Washingtonské univerzitě v St. Louis. Pokud jste někdy viděli film "Animal House", tak to tak nějak vypadalo.

Celá kapela vyrůstala na stejném bloku, takže se všichni potkávali. Dalším klukem v jejich bloku byl Bruce Cole, takže jej tam také poprvé potkal. Tehdy existovaly dva typy kapel, ty které hrály soulovou hudbu, a kapely, které chtěly být jako Beatles a kapely typu anglické invaze. V roce 1964 Michael odešel a přidal se k soulové kapele a Steve založil The Good Feelin', kteří dělali věci od Pretty Things a Yardbirds. Později se dostali do skupin jako Blues Magoos a Love. Zůstali spolu asi 4 roky, v té době, v pozdním dospívání, se opravdu dostal k hraní blues a sledování kluků jako Albert King, který byl z jeho rodného města. Rozhodl se skončit s The Good Feelin', aby se mohl věnovat hře na bluesovou kytaru, a hned se přidal ke country rockové kapele Aero Memphis. Dělali spoustu písní Buffalo Springfield, což byl samozřejmě opak toho, kvůli čemu jsem opustil The Good Feelin'... až jednoho dne mu zavolala kapela z Champaign, Illinois, ktere je asi dvě a půl hodiny od St. Louis. Jmenovali se R.E.O. Speedwagon a chtěli, aby se u nich zúčastnil konkurzu. Na lince bylo špatné spojení a Steve si myslel, že řekli, že jsou Illinois Speedpress, což je skupina, se kterou by si opravdu rád zahrál. Každopádně tam vyrazil s tím, že je to tahle kapela a ukázalo se, že jsou to R.E.O. Speedwagon, o kterém nikdy předtím neslyšel, ale šel do toho a zkusil tu práci. Nakonec u nich zůstal dva roky mezi lety 1969 a 1971. V té době jsem si vůbec nemyslel, že kapela je tak dobrá, i když byli na Středozápadě velmi populární. V 19 letech přivedl REO SPEEDWAGON k jejich nahrávací smlouvě a napsal svůj první singl "Gypsy Woman Passion". Hráli ve všech univerzitních městech a byla to opravdu dobrá zkušenost. Scorfina a REO Speedwagon byl pozván k účasti před 50 lety na Woodstock, ale kapela měla předchozí rezervace a závazky. Nakonec se ale rozhodl, že skupina prostě není dost dobrá na to, aby získala nahrávací smlouvu, a tak z kapely odešel, a zbytek, jak se říká, je historie. R.E.O. Speedwagon pokračovali ke slávě a bohatství.

V té době prostě Steve udělal to, co v tu chvíli považoval za správné. Když konečně vyšlo jejich první album, udělali na desce pár jeho písní, což považoval za hezké, dokud si neuvědomil, že všechny písně byly připsány R.E.O. Speedwagon. Jelikož byl mladý a pošetilý, neměl na své písně autorská práva, takže je mohli rovnou ukrást.

Poté, co se přestěhoval zpět do St. Louis, si sedl a přemýšlel, co dělat se svým životem. Po krátkém působení v Los Angeles, kde pracoval jako studiový hudebník a pak pár let běhal po St. Louis, hrál koncerty a sháněl dívky, rozhodl se vrátit k hraní původní hudby a tehdy jsem se dal dohromady s kluky z Pavlov's Dog. V té době se jmenovali "Pavlov's Dog And The Condition Reflex Soul Revue And Concert Choir", takže se okamžitě zeptal, zda by si změnili jméno...

Úplně jej uchvátil David Surkamp, který byl rozhodně světový skladatel. Jako zpěvák byl prostě úžasný. V té době Steve pracoval s několika skvělými zpěváky, jako je Mike McDonald, žil s Danem Fogelbergem v Champaign během působení v R.E.O. Speedwagon, takže slyšel několik špičkových zpěváků, ale David byl podle něj opravdu fantastický. Další výjimečný člen byl Siegfried Carver na housle, byl neuvěřitelný a kapela jako celek vytvořila zvuk, který nikdy předtím neslyšel.

Takže hráli v St. Louis a opravdu si vybudovali fanouškovskou podporu, strávili spoustu času psaním písní a nahráváním dem. Bob Safron, starší bratr našeho bubeníka, jim zajišťoval všechny koncerty a vystupoval jako jejich neoficiální manažer. Představil jim promotéra jménem Ron Powell, který měl v hudebním průmyslu v roce 1974 velký vliv. Podepsali s ním manažerskou smlouvu. Bohužel to byl podvodník a jim chvíli trvalo, než na to přišli. I když podepsali v té době největší kontrakt v historii nahrávacího průmyslu pro neznámou skupinu, nikdo z nich z toho nic nedostal, protože je Ron Powell vzal do čističky. Nakonec bral všechny peníze z koncertů a alb a investoval je do všech druhů nelegálních aktivit. Nakonec byl zatčen Inland Revenue Service a uvržen do vězení a velkou část svého života strávil právě tam. Bohužel jeho obchodní aktivity vedly k rozpadu kapely.

Po rozpadu kapely byl na mizině a se zlomeným srdcem. Prostě neměl v úmyslu pokračovat ve své profesionální kariéře, takže se místo toho rozhodl hrát v Top 40 kapelách na Floridě. Vydělal si tím docela slušné živobytí a vlastně si během následujících tří let užil docela dost legrace.

Pak se přidal k některým starým přátelům z R.E.O. Speedwagon a společně s Tomem Nickesonem založili v St. Louis kapelu Gulliver, se kterou měli malý hit "Ridin’ The Wind". Oba se potkali s Carverem v Pave, sám Scorfina pak se Safronem v Somerville-Scorfina Band (viz skladba "Your Eyes" na LP KSHE95 Seeds Volume 2, 1981), s níž pár let cestoval po celé zemi.

Steve Scorfina vydal v roce 1999 CD Polychrome "Love Song".

Pak jeho život zasáhla tragédie, když dívka, kterou miloval, spáchala jedné noci sebevraždu poté, co se dostala z kokainu. Byl zničený, přestal hrát rockovou hudbu a úplně se na rok vymanil z prostředí rokenrolu. Znovu se setkal s Davidem Surkampem a dali dohromady se Surkampem tříčlennou rockabilly skupinu s názvem The Memphis Underground. Bylo to tak úspěšné, že se rozhodli spojit síly a rozšířit sestavu, takže nyní The Memphis Underground tvořili David a jeho žena Sarah, Steve, Eddie Nickeson a Billy Costello na bicí. Začali hrát v klubech kolem St. Louis a lidem se to opravdu líbilo. V repertoáru se vedle sebe ocitly skladby Pavlov’s Dog a rokenrolová klasika Carla Perkinse a Elvise.

Začali znovu psát hudbu, což je skvělé, protože do té doby dlouho nic nemohl nic napsat od chvíle, co mu zemřela přítelkyně, nemohl ani hrát na kytaru. S Davidem napsali píseň s názvem "The Sins Of Loving You", na kterou je Steve opravdu hrdý. David také napsal píseň s názvem "Blowing Out Of Memphis", která je opravdu chytlavá.

V posledních letech Steve také strávil spoustu času sbíráním havajských kytar a ty jsou začleňovány do The Memphis Underground, což opravdu vytváří jiný zvuk a těší jej to.

V roce 2017 se Scorfina znovu sešel s Michaelem McDonaldem a vystřihl si "Johnnie Be Good" na jeho Rickenbacher Frypan z roku 1934 se skladbami Johnnieho Johnsona na klavír. V roce 2018 Amazon Studios - Movie, "Beautiful Boy", píseň Pavlov's Dog "Of Once And Future Kings" předvádí Scorfinovu kytarovou akrobacii během vyvrcholení filmu. Scorfina má vždy mnoho želízek v ohni. Jako dvojnásobný člen Síně slávy klasického rocku Live Scorfina předvádí své skládání písní svými četnými počiny, AMBASSADORS feat. psaní písní Stevea Scorfiny, Davida Torretty a Micheala Supe Grandy, superskupiny hudebních ikon St. Louis; High Octane CHROME & STEEL™ Steva Scorfiny, zcela originální, přímo nahoru, rock and roll ve stylu Mississippi River Roux v podání veteránského power tria; Scorfina Hulub Experience™ alias. The Ghostlighters™ se skladatelským partnerem Gregem Hulubem; konečně se uzavírá kruh, když slaví více než 5 desetiletí v podnikání Scorfina Steel Bar Blues Band, kde všichni milovníci Chucka Berryho debutovali se svými bluesovými kousky v National Blues Museum v prosinci 2019. Pro poslední koncert Scorfina před pandemii vytvořil superskupinu hudebních ikon St. Louis. Velvyslanců. Byli to Steve Scorfina, Pavlov’s Dog, REO Speedwagon, Dave Torretta (také zvolen nejhezčím chlapem na světě 3 roky po sobě).

Nyní byli členové a bývalý člen REO Speedwagon zvoleni nejlepšími hudebníky v historii Illinois účastníky projektu Illinois Top 200, který je součástí oslav dvoustého výročí tohoto státu.

Uzavření kruhu Steve Scorfina je skutečný nadčasový American Roots, který cítí dobrou hudbu z duše, aby rock n roll vaši duši. Živoucí legenda, to, co ho odlišuje, je jeho psaní písní, které odpovídá jeho jedinečnému stylu a kytarovému zvuku. Jeho skladatelský a strašidelný kytarový styl z jeho nahrávacích let s CBS lze zaslechnout v Pavlov's Dog a Gulliver. Jeho kytarové styly jsou uvedeny ve verzi písně "We're All Clones" od Alice Coopers a Smashing Pumpkins.
Členové David Malachowski
(celým jménem David Frank Malachowski)
(narozen 16. ledna 1955, Schenectady, New York, U.S.,
zemřel 29. září 2022, New York City, U.S.)
Lead Guitar


David Malachowski byl americký kytarista, producent, skladatel, zpěvák, hudební režisér a novinář, který bydlel na Manhattanu v New Yorku. Byl členem kapel Reckless (1978-1981), The Greg Austin Band (1985-1988), Commander Cody & His Lost Planet Airmen (1996-1999), Savoy Brown (2000-2005), Mechanical Bull (2007-2009) a sideman pro T1988 Janie Fricke (1995-2007), Garth Hudson (2003), Phoebe Legere (2006), Genya Ravan (2012), Anthony Rapp (2010) a Daphne Rubin-Vega (2014-2022), Pavlov's Dog (2018-2022) a také zapojení do hudebního divadla, psaní pro noviny a časopisy.

Malachowski absolvoval roční studium na Berklee College of Music v Bostonu. Když opustil vysokou školu, začal svou kariéru v roce 1974 v Bostonu, kde nahradil Waltera Egana v kapele Dangerfish. V roce 1977 spoluzaložil rockovou skupinu Reckless, cestovala po východním pobřeží a nahrála jedno album na Slippery Records. Malachowski se poté přestěhoval do Lexingtonu v Kentucky, aby se připojil ke skupině Greg Austin Band, která v roce 1987 natočila jedno album "Somewhere In Kentucky". Guvernérka Martha Layne Collinsová pověřila Malachowského plukovníkem Kentucky v roce 1996. Odešel v roce 1988, aby hrál na Saddle the Wind Tour s umělkyní CBS Janie Fricke a hrál také na FCMA Fan Fair, své první národní turné 1988. V dubnu 1995, poté, co odpověděl na inzerát v Metroland v Albany, se Malachowski stal kapelníkem/kytaristou Shania Twain na dva roky televizních vystoupení, propagačních show a Fan Fair (CMA Fest). V roce 1997 se připojil k Commander Cody & His Lost Planet Airmen na turné po státech, v roce 1999 se stal členem Savoy Brown, koncertoval a nahrával Strange Dreams (Blind Pig Records) a You Should Have Been There (Panache) a také se objevil na sólovém CD vůdce Kim Simmonds, Blues Like Midnight. V roce 2005 vystoupil s British Blues Allstars na San Francisco Blues Festival; členy byli Long John Baldry, Rod Price, Kim Simmonds a Bob Hall. Malachowski opustil Savoy Brown na konci roku 2005 a vystupoval s Ernie Williamsem, Peterem Karpem, Jill Stevenson, Mechanical Bull a Phoebe Legere.

V roce 2007 byl Malachowski požádán, aby zahrál v Lake George Blues Blast, a sestavil kapelu, ve které byli varhaník Pete Levin a hráč na harfu Dennis Gruenling spolu s bubeníkem Harveym Sorgenem, kytaristou Albertem Cummingsem a zpěvačkou Jill Stevensonovou. Následující rok se Malachowski, Levin a Gruenling znovu sešli a přivedli basáka Grahama Mabyho, bubeníka Garyho Burkeho, zpěváka Machana Taylora, houslistu Lorenzu Ponce a klavíristu Daniela A Weisse. Mezi rotující členy patří Tony Levin, Jerry Marotta, Mike Vicseglia, Marshall Crenshaw, Jerry Velez, Stacey Wilde, Greg Haymes a Ira Coleman.

V roce 2009 vydal Malachowski The Secret Life Of Colonel David, ve kterém produkoval, zpíval, hrál na kytaru, baskytaru, klavír, bicí a složil čtyři z pěti písní. V roce 2012 byla jeho píseň "I'm Goin' Down To Newberg" použita ve filmu Fairhaven. V roce 2010 účinkoval v muzikálu Anthonyho Rappa Without You v NYMF, poté zahájil koncertní turné s Rappem a Adamem Pascalem po mezinárodním měřítku. Bez tebe byl znovu namontován v roce 2012 v Bostonu, Edinburghu, Londýně a Torontu. Nahrávka obsazení byla provedena v září 2012 v Angel Recording Studios v Londýně. Adam Pascal a Anthony Rapp pokračují v turné.

Od roku 2018 byl Malachowski členem Pavlov's Dog, hrál sólovou kytaru na jejich albu "Prodigal Dreamer" a vystupoval s kapelou na jejich evropském turné, které bylo zahájeno dvěma termíny ve Wildey Theatre v Edwardsville, Illinois, 26. - 27. října 2018.


David Malachowski zemřel 29. září 2022. Bylo mu 67 let. Zprávu oznámila na Instagramu jeho dcera Lindsay, která napsala, že ho držela za ruku, když umíral. Lindsay Malachowski v pátek řekla, že zemřel na srdeční selhání spojené s léčbou rakoviny, kterou podstoupil jako teenager. Zemřel v hospici v New Yorku, kam se přestěhoval v roce 2013.
Členové
(narozen 4. února 1986, United States,
zemřel 17. ledna 2018)
Keyboards


Nathan Jatcko byl známý a národní hudebník, jazzový a rockový pianista z oblasti St. Louis, který hrál na klavír a klávesy pro Pavlov's Dog (2015-2018), když se k nim připojil na Pavlov's Dog 2015 European Tour. Hrál také s několika kapelami, které se žánrově lišily od jazzu, přes soul, funk, indie až po prog rock jako jsou Yankee Racers, Kentucky Knife Fight, Naked Rock Fight a několik dalších projektů.

Jako rodák z oblasti St. Louis měl rád umělce a hudebníky na místní scéně a byl hrdý na to, že s nimi mohl sdílet svou originální hudbu. Jako častý studiový hudebník a spolupracovník hrál mimo jiné s Michaelem Davisem, Paulou Douglas, Brother Father and Cat, Jump!. Jeho první album původní hudby "Catch" bylo vydáno v roce 2017.

Nathan Jatcko zemřel 17. ledna 2018 ve věku 32 let.

Nathan byl milovník dobrého jídla, dobrých knih, cestování a samozřejmě skvělé hudby.
Členové Manfred Plötz
(narozen ***, Germany,
zemřel 31. ledna 2021)
Drums, Tour Manager, Producer


Manfred Plötz byl německý hudebník a hráč na bicí. Je nejznámější jako manažer (od roku 2006) a později i člen kapely Pavlov's Dog (2010, 2013-2018). Předtím také působil jako bubeník a hrál převážně v heavy metalových kapelách. Byl také manažerem ROCKVILLE MUSIC, což je hudební manažerská společnost založená v roce 1996 právě Manfredem Manfred Plötzem. Do této doby label pracuje hlavně jako zástupce managementu pro Pavlov's Dog. Rockville zpočátku začínali jako místní koncertní promotér v Mnichově/Německo. Po několika letech Rockville založil další interní hudební služby provozováním vydavatelství a vydavatelství. V roce 2005 se spojily síly Pavlov's Dog a Rockville Music. Pavlov's Dog se právě reformoval a Rockville změnil svůj byznys z místního promotéra na mezinárodní rezervační agenturu. Manfred řuvedl: "V následujících letech se Rockville stali generálním zástupcem vedení Pavlov's Dog, což je dnes naše hlavní činnost a vášeň."

Manfred byl od roku 2006 manažerem turné, pak velmi hrdinně vstoupil do našeho úvodního vystoupení na turné v roce 2010, když bubeník Mike Safron utrpěl kýlu. Protože neměl žádné předchozí zkušenosti s hraním s nimi, spoléhal na to, že právě smíchal naše nedávné vydání a své rozsáhlé znalosti repertoáru a set se naučil jen několik hodin před vystoupením. Od roku 2015 do roku 2018 působil Manfred jako manažer a bubeník během turné a vystupoval na "House Broken" a "Prodigal Dreamer". Byl neuvěřitelně hrdý na to, že je součástí odkazu Pavlov's Dog jak v živém vystoupení, tak v produkci.

Manfred Plötz zemřel 31. ledna 2021
Členové Amanda McCoy
(narozena ***, Nashville, TN, United States)
Lead Guitar


Amanda je americká hudebnice, skladatelka, hráčka na baskytaru a kytaru, zpěvačka, hudební režisérka, hostující hudebnice, vizuální umělkyně, pedagožka a nadšenkyně do vintage zařízení/analogových syntezátorů. Od roku 2009 je Amanda nadále jednou z nejvyhledávanějších koncertních a studiových hudebníků v Nashvillu, TN.

Amanda vyrůstala v malém městečku Coshocton ve státě Ohio, kde její rodiče hráli hlavní roli při pěstování její lásky a uznání skvělé hudbě. Amanda říká: „Byla jsem vychována v mnoha žánrech - pamatuji si, že jsem se stýkala se svými prarodiči a poslouchala Waylona, Willieho, Dolly & Porter, Dona Williamse, Merleho a Johnnyho Cashe - a pak poslouchala Bruce Springsteena, SRV, KISS, The Cars, Tanyu Tucker, Thin Lizzy a velmi raný vkus mých rodičů na hudbu. Ve třech letech jí Amandě prarodiče koupili akustickou kytaru, tím to všechno začalo. Amanda pak každou vteřinu hrála na kytaru a začala psát své vlastní písně. Amanda vzala baskytaru do ruky ve 12 letech a tehdy to všechno klaplo.

Na začátku roku 2005 se Amanda setkala se svým mentorem a budoucím producentem Pandel Collaros. Následující čtyři roky strávené na Bethany College byly pro Amandu nejdůležitější roky jako začínající hudebnice. Její vysokoškolské roky byly o tom, aby se stala kreativní v každém smyslu toho slova a nasávala znalosti od svého mentora.

Poté, co Amanda získala bakalářský titul v oboru hudby, zaměřila se na Nashville a okamžitě se přestěhovala. Na večer svého příjezdu naplánovala konkurz s místní progresivní rockovou kapelou Zasz. Jak se Amandina cesta vyvíjí, předchází jí pověst. V průběhu let vystupovala s řadou umělců a kapel v Nashvillu (i mimo něj) a byla hlavní kytaristkou světově proslulé multiplatinové progresivní rockové kapely Pavlov's Dog. Amanda koncertovala s Pavlov’s Dog v letech 2013-2017 po Evropě i mimo ni a objevuje se na jejich živém CD/DVD "House Broken". V roce 2018 Amanda vzala svou akustickou kytaru a připojila se k Jenny Tolman na její breakout tour s Adamem Hoodem a vystupovala na několika akcích Radio Disney Country s Christinou Taylor. Amanda pravidelně poskytuje akustický doprovod a vokální harmonie pro písničkáře po celém Nashvillu - od Rymana po Bluebird (a všechna místa mezi tím), hraje/píše originální hudbu a ve studiu pokládá stopy akustické i elektrické kytary.

Ať už je to na cestách, ve studiu, při psaní nebo před prázdným plátnem, Amanda přináší na stůl něco zvláštního a jedinečného. S mimořádnou kreativitou, nadšením, obětavostí, pracovní morálkou, vysokými standardy a talentem je Amanda McCoy silou, se kterou je třeba počítat.

Amanda vystupovala a nahrávala s řadou umělců a kapel, mezi něž patřili Tanya Tucker, Patti LaBelle, Jake Clayton, Clint Black, Alicia Witt, Nechochwen, Chris Janson, Robbie Calvo, Candi Carpenter, Lola Kirke, Rachel Lipsky, T. Graham Brown, Rachel Lipsky, Jordan Rainer, Meg Gehman, Tiera Kennedy, Jenny Tolman a Sunny Sweeney. V současné době Amanda nahrává nové album a Amandin nejnovější singl "Magic House" je k dispozici a předchozí zahrnují "Jade", "The Rain Barrel", "The Hurt", "Annaline Suite" a "My Gold".
Členové Bill Franco
(celým jménem Guglielmo "Bill" F. Franco)
(narozen ***, Portici, Naples, Italy/St. Louis, MO)
Lead Guitar


Bill Franco, sídlící v Nashvillu, TN, USA, je v současné době ředitelem společnosti Franco Omniventures. Bill Franco přináší hudební zkušenosti z předchozích rolí v Pavlov's Dog (2006-2007, 2009-2013) a dalších kapelách, finanční dovednosti z Glennco Entertainment, Johansen Brothers Shoe Company, Inc. a Mercantile Bank of St. Louis. Bill Franco je držitelem titulu BSBA v letech 1993-1995 v oboru finance a ekonomie na Washingtonské univerzitě v St. Louis - Olin Business School. Bill oplývá robustní sadou dovedností, která zahrnuje hudební průmysl, Microsoft Office, hra na kytaru, blues, marketing a další.

Jeho matka měla starou akustickou Gibson ze 60. let, základní model. V té době měl Bill v podstatě rekvizitu pro vzduchovou kytaru. Bylo mu asi 6 let. Nicméně hrál zpočátku na bicí, bylo to snadné a bylo to hlučné. Navíc se každý může ztotožnit s rytmickými vzory v perkusích. Ale nikdy jej to moc netáhlo hrát na bicí, jen zábava. Pak tu byl Eddie, když poprvé slyšel Van Halen, povyskočil. Takže zatímco pokračoval ve hře na bicí (jen o víkendech, protože soupravu měl u prarodičů), představoval si elektrickou kytaru ve svých rukou. V létě po 8. třídě viděl někoho hrát konec "Eruption" a zeptal jej, jak to udělal. Ukázal mu to a bylo to - stal se z něj kytarista a Bill našel své povolání.

Když Bill začal hrát na kytaru ve 14 letech poté, co se naučil závěrečnou sekci "Eruption" od Edwarda Van Halena, začal rychle studovat vše, co mu přišlo pod ruku, aby se stal všestranným a znalým hudebníkem. První rockové album, ke kterému se dostal, bylo "Alive" od Kiss. První píseň, kterou se naučil, byla jednoduchá verze "Hotel California" od amerických Eagles.

První kapela, ke které se kdy připojil a která koncertovala, byla na střední škole s názvem Static, s níž přehrávali hardrockové covery. Bryan Chappel na zpěv a kytaru, Rick Gerstein na baskytaru, Joe Benson na klávesy, Chad Kasten na bicí a Bill na sólovou kytaru. Byla to spousta legrace a se všemi těmi pastmi, zkouškami a směšně zábavnými dobrodružstvími, které se s těmi ranými středoškolskými kapelami pojí.

Když mu bylo 18 let, Bill hrál v rockových kapelách v oblasti St. Louis a jeho neustálé učení ho přimělo trénovat přes 10 hodin denně. První kapela, ve které hrál, se jmenovala GRX podle auta v epizodě "Speed Racer". Přebývali společně ve starém nahrávacím studiu a každý platil 37,50 $ měsíčně za nájem. Jedna z dalších kapely byla Lixx.

Bill studoval harmonii a nejprve ji aplikoval na rock a poté začal poslouchat širokou škálu hudby. Poslouchal snad vše od jazzu po funk, fusion, klasiku a blues a vyvinul přístup ke svému nástroji, který kombinoval techniku, znalosti a vášeň. Sdílel tyto znalosti a vášeň se svými mnoha věrnými studenty. Má rozsáhlé zkušenosti s hraním v různých stylech a hrál na národní úrovni v rockových, bluesových a jazzových orchestrech a kombech a také jako kytarista v různých hudebních situacích. Je klasicky vyškolen a vystupoval na mistrovských kurzech pro některé z nejuznávanějších světových klasických kytaristů.

Bill se specializoval v letech 1990-1993 na hudbu na Lindenwood College. V letech 1993-1995 Bill studoval na Washington University in St. Louis - Olin Business School, obor "BSBA, Finance & Economics" absolvoval ji Summa cum Laude.

V květnu 1995 začal pracovat jako strukturní úvěrový analytik v Mercantile Bank of St. Louis, kde vydržel do srpna 1996. Pak byl v období srpen 1996 - březen 1998 vícepresidentem pro finance v Johansen Brothers Shoe Company, Inc.

V lednu 2006 byl Bill najat prog-rockovou skupinou Pavlov's Dog, aby hrál na kytaru na novém albu, živém DVD a na dvou evropských turné. V pubertě se Bill poflakoval v obchodě s kytarami jménem Silver Strings Music. Majitel Ed Seelig a David Surkamp se znali ze svých středoškolských let. David čas od času přišel pro cokoliv, co potřeboval. Bil už slyšel o Pavlov's Dog, protože přítel jeho matky se přátelil s Philem "PhilMo" Montgomerym, který byl v kapele poté, co David odešel. PhilMo mu pomohl vybrat jeho první skutečnou kytaru - mint ’66 Fender Stratocaster. Skrze něj se seznámil s některými dalšími kluky, se kterými hrál, když byl v Pavlov's Dog, např. Steve Scorfina. Když pak jednou hrál po městě, vzpomíná si, že Mike Safron seděl párkrát s jejich kapelou a dozvěděl se, kdo to byl ve vztahu k Pavlov’s Dog. S Davidem se opravdu setkal až v 19 letech. Robert Lloyd, který hrál na baskytaru s Davidem v The Fashion, obýval druhou polovinu studia, ve kterém všichni bydleli. The Fashion byla cover kapela, která hrála hodně po městě, a myslím, že myšlenka byla, že budou hrát covery, aby vytvořili hudební soudržnost, zatímco David psal další materiál pro Pavlov's Dog pro album "Lost In America". The Fashion se pak stala novou sestavou pro Pavlov's Dog, která byla na disku.

V podstatě v obchodě Silver Strings Music vyrostl, takže bylo nevyhnutelné, že tam skončí s prací. Když byl na vysoké, dával tam hodiny kytary a nějakou dobu tam pracoval i David. Vycházeli spolu a hodně mluvili o muzice. No, skok dopředu asi o deset let, Davidova dcera a Billův syn byli na stejné střední škole. Narazili na sebe na různých školních akcích a v jednu chvíli jej požádal, aby mu nahrál sólo na píseň s názvem "Walking on Mars".

David právě v té době dal dohromady kapelu, aby jel do Evropy a hrál. Odjeli, ta sestava to z jakéhokoli důvodu nemohla udělat znovu, a když David dal dohromady novou kapelu, zeptal se, jestli by neměl zájem odjet hrát do zámoří. Vzhledem k tomu, že Billův syn Michael začal docházet na střední školu (a tak se o sebe mohl krátkou dobu postarat), mohl přes léto odjet na pár týdnů do zámoří, čili do Evropy. Takže v roce 2007 jsem v březnu odjel na týden do Řecka a v červenci na 3 týdny do Německa, zatímco se Michael aklimatizoval v Loyole v New Orleans. Jeho oblíbeným místem pro hraní na turné byl vždy Spirit of 66 ve Verviers v Belgii. Nejlepší vystoupení, které kdy Pavlov's Dog odehráli, když byl v kapele, bylo v roce 2009 v německém Karlsruhe. Toto byla vlastně show, která bezprostředně následovala po show, která byla nahrána pro "Live and Unleashed".

Poté, co Bill dokončil v červnu 2013 své závazky u Pavlov's Dog, nastal čas na změnu, a nyní žije v Nashvillu. Začal pracovat na svém vlastním sólovém projektu a zároveň pokračoval ve výuce v oblasti metra St. Louis. Až poté se vrátil ke koncertování a zahrál si v nesčetných projektech. V období leden 2008 - prosinec 2012 byl naat jako výkonný kytarista pro Charles Glenn Band.

Na doporučení přítele šel Bill navštívit Anthonyho Gomese. Bill se následně stal fanouškem a spřátelil se všemi v kapele. Když pak nastal čas, aby Anthony a New Soul Cowboys přidali druhou kytaru, Bill byl jedinou volbou, kterou zvažovali. Hrál s Anthony Gomesem a New Soul Cowboys na letním turné. Když byl s Anthonym, zahrál si před dosud největším publikem na Bayfront Blues Festival v Duluth, MN, pro téměř 100 000 lidí.

Zatímco Bill plní své povinnosti se svými platícími klienty, pracuje také na sólovém projektu, který by měl v budoucnu vydat, a také na kytarovém blogu www.killerguitarschool.com.
Členové Nick Schlueter
(narozen ***, St. Louis, Missouri, United States)
Keyboards


Nick Schlueter je americký hudebník a profesionální hráč na klávesové nástroje již 18 let, je stálicí místní hudební scény v St. Louis. Je znám nejen v USA, ale i na mezinárodní úrovni pro svůj dynamický doprovod a improvizační kreativitu. Na turné po Evropě byl 13-krát. Odehrál přes 500 soubojových klavírních vystoupení, včetně 200 pro svou vlastní společnost Dueling Hobbit Productions. Také vyučuje od roku 2014 hudbu na na Webster University, na hudební škole v Missouri a také na Shock City School of Music.

Nick, rodák ze St. Louis, si stále živě pamatuje to nadšení (a stres) z nákupu své první klávesnice, když jej rodiče vzali do téměř půl tuctu obchodů na nákupy. V letech 2000 - 2004 Nick získal bakalářský titul v oboru hudby na Webster University, kde studoval u Paula Demarinise, Dr. Michaela Parkinsona, Kim Portnoy a Joachima Mencela. Jako aktivní hudebník a klávesista ve všech hudebních žánrech vystupoval s kapelami jako Pavlov's Dog (2009-2013), Steizuello (hrající "jazzusionock" - vydatná směs jazzových, fusion a rockových vlivů) nebo s hudebníky jako Charles Glenn, Upright Cabaret, Corey Christiansen, Janusz Muniak, Laura Safron, Naked Groove, Dawn Weber a mnoha dalšími.

Nick také zaznamenal nespočet originálních melodií a aranží jako skladatel pro Pavlov's Dog, The Fifth Dimension, Rich Landers, Charles Glenn, Grace Church (Maryland Heights), Big Band Webster University a Scott Air Force Band.

Nick v poslední době jako nedílný architekt zvuku projektu Common Time (spolu s dalšími členy Pavlov's Dog, manželi Abbie Steiling (violin) a Rick Steiling (bass) vnáší do přítomnosti skupiny neuvěřitelnou rozmanitost kompozice a produkční hodnoty, a to i za přemírou jazyka, který ve svých vystoupeních nabízí. Ačkoli je Nick v jádru pianista, využívá své rozsáhlé znalosti zabarvení nástrojů a rytmické rozmanitosti k vyřezávání kompozic pro skupinu, které dojímají a okouzlují publikum, což je výsledkem jeho vášně vytvářet umění prostřednictvím zvuku.

Nick bydlí se svou krásnou ženou a jejich mazlivým štěnětem v St. Louis, MO, kde pravidelně vystupuje, vyučuje na Webster University a řídí trhy na středozápadním a východním pobřeží Dueling Hobbits Productions.
Členové Andrea Young
(narozena ***, Alton, Illinois, United States)
Violin


Andrea Young je zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka z Nashvillu. S kapelou Pavlov's Dog vystupovala v letech 2005-2007.

Od dvou let byla klasicky trénována pro symfonickou kariéru, její přirozená vášeň pro improvizaci a country hudbu ji nakonec přivedla do Nashvillu... s cílem podpořit hlavní akty na housle, mandolínu a zpěv. Andrea to udělala a ještě mnohem víc. Její cesta vedla od vývojových smluv k nahrávací smlouvě, od vystoupení s významnými umělci napříč žánry až po úspěch na turné s originálními projekty a stala se oficiální kulturní velvyslankyní Spojených států.

Cesta Andrey Youngové k houslím začala v jejích 2 letech, když studovala s nejlepšími metodami Suzuki - včetně Dr. Johna Kendalla. Neuvěřitelní učitelé z celého světa se přijížděli učit od Dr. Kendalla a Andrea sklízela z programu nespočet výhod. Její rozmanité vzdělání zahrnovalo instruktory ze Švédska, Argentiny, Japonska, Chile atd. Brzy poznala, že existuje mnoho úspěšných způsobů, jak učit stejné dovednosti. Andrea začala učit v 15 letech a nakonec získala práci na prestižní Teipen Performing Arts Academy v Saint Louis. Původem z Alton, IL, byla vždy nejlepší studentkou. Začala navštěvovat vysokoškolské kurzy v 7. třídě a později navštěvovala Southern Illinois University se stipendiem. Absolvovala s vyznamenáním stipendium na SIUE se zaměřením na vzdělávání.

Poté, co začala nahrávat a vystupovat s kapelami v St. Louis, MO, se přestěhovala do Music City a brzy se ocitla na turné s Halfway to Hazard (na turné Tima McGrawa "Live Your Voice"). Andrea koncertovala a hrála na koncertech po celých USA, Evropě a Asii. Podporovala umělce, jako jsou: Ruston Kelly, Marcus a Levi Hummon, herečka "One Tree Hill" Jana Kramer, Bo Bice z American Idol, kytarista Kenny Olson (z Kid Rock), George McCorkle (z Marshall Tucker Band) a mnoho dalších. V jejích raných dnech v Nashvillu jste ji mohli vidět vystupovat s nepodepsanou Lady A při předvádění jejich první nahrávací smlouvy... nebo na jamech s Jerrodem Niemannem před jeho vzestupem ke slávě. Andrea se také připojila k silným house kapelám včetně Sixwire v hitové show CMT "Can You Duet", The Coral Reefers na American Legacy Tour a v kapele Susan Sarandon v původním dramatu Fox "Monarch". Od amfiteátrů, přes noční kluby až po venkovní festivaly, je velká šance, že Andrea někdy hrála na pódiu.

Její skladatelské úsilí se zrodilo z lásky k tvůrčímu psaní, umění a poezii. Když poprvé přijela do Nashvillu, vzal si ji pod svá křídla producent D. Scott Miller a pomohl to nasměrovat do precizně vytvořených, srdečných písní. Vždy byla srdcem spolupracovnice, spoluzaložila Farewell Angelina, což skončilo podpisem nahrávací smlouvy u Dreamlined Entertainment s uznávaným producentem Keithem Stegallem (Alan Jackson, Zac Brown Band) To jí dalo domov při psaní písní a nakonec to vedlo k její doporučené písni "Ghosts" (věnování jednomu z jejích prvních podporovatelů a spolupracovníků na videu George McCle-C12) na několik týdnů.

Jako umělkyně je temperamentní, bystrá a oddaná vypravěčka. Její hra na housle byla popsána jako "divoká jemnost" a její zpěv "emotivní a andělský". Zahajovala vystoupení pro takové hudebníky jako Darius Rucker, Brooks and Dunn, Rascal Flatts, Jason Aldean a Charlie Daniels atd. Mezi nejvýznamnější vystoupení patří národní hymna pro Mistrovství světa Breeders' Cup na housle, vystoupení s hymnou pro Houston Astros na GAC a také vystoupení Headline Astros na GAC. V době, kdy není na cestách, je vytíženou studiovou hudebnicí a učitelkou lekcí hry na housle, housle a violu.

V současné době vyučuje soukromé lekce hry na housle a violu v Nashvillu, TN a Virtually pro ty, kteří žijí po celém světě. Nedávno Andrea spojila své síly s Ashley Gearing v kritikou uznávaném country duu "The Wildcards" a jede na turné s legendárním Sirem Rodem Stewartem.
Členové David Karns
(narozen ***)
Bass


David Karns je americký basista, zpěvák, spisovatel a malíř žijící v Nashvillu, TN, který je živým příkladem kreativního umění. David je vynikající doprovodný hudebník, baskytarista, doprovodný zpěvák a kapelník. V letech 2006-2007 působil jako basista kapely Pavlov's Dog. Po letech obklopených hudbou, kresbou a malbou znaků v malém středozápadním městečku Sullivan, MO, našel větší vášeň.

V 15 letech David objevil svou absolutní lásku k elektrické baskytaře poté, co dostal první 4 struny, aby pomohl otcovu gospelovému kvartetu. Přestože byla udělena stipendia za dovednosti ve hře na trubku, přesídlení na severovýchodní pobřeží přivedlo Davida do mentoringu u dvou velmi důležitých basových instruktorů, Dave LaRue a Lynne Davis. Využil vedení takto pokročilé výuky a rozhodl se předat tradiční hudební vzdělání a přijal příležitost začít své životní lekce na turné s frontmanem Stryper Michaelem Sweetem. Odtud dobrodružství pokračovala s latinským spisovatelem Warner Javierem Mendozou, Power triem The New Soul Cowboys, River City Gang (Now Radio Romance), tvůrcem hitů v mnoha žebříčcích Anthonym Smithem, umělcem Broken Bow Craigem Campbellem, Brandonem Layem z UMG, v roce 2023 s Hannah Ellis a Danielle Bradbery 2025 a s legendárními daty Paolo Timillis. Jako vedlejší projekt se David také podílí na instrumentální skupině Fluxu8ers, která mísí progresivní klasický rockový zvuk se styly Dixie Dregs a dobrou strukturou psaní písní dnešní moderní a country hudby. Tento projekt skutečně čerpá z barev a koření Davidových uměleckých a kulinářských vlivů.

Jeho jedinečný a zřetelný zvuk pochází z let strávených jako session basista a lze jej nejlépe popsat jako přesný a přesný s jasností, přesto má schopnost napodobit plnost některých velikánů z dob Motown a Gospel. Aby dosáhl tohoto mistrovského tónu, David spolupracuje výhradně s Phil Jones Amplification, Warrior Hand Made nástroji, Curt Mangan Strings a Jeri Designs vlastními kytarovými popruhy.

David na otázku, co bude dál, odpovídá: "Cesta byla zatím skvělá, ale laťka před námi se neustále zvyšuje. Jsem nesmírně vděčný za všechny ty úžasné zážitky a lidi, které jsem dosud potkal, a nadšeně se těším na to, co mě čeká."

V současné době nahrává a vystupuje s Anthony Smithem, Fluxu8ers. Nedávno absolvoval mezinárodní turné s Craigem Campbellem a Brandonem Layem. V letech 2019–2020 ke svým povinnostem přidal funkci Tour Manager.
Členové Ray Schulte
(celým jménem Emil "Ray" Schulte)
(také znám jako Ray Stone, Raymond Stone)
(narozen 4. dubna 1945, St. Louis, Missouri, United States,
zemřel 24. ledna 2021, United States)
Lead Guitar, Guitars


Ray Schulte byl legendární kytarista ze St. Louis, který zasvětil svůj život hudbě nahráváním a turné s mnoha kapelami po více než 50 let. Od počátku 60. let jeho mistrovská kytarová práce, oduševnělý hlas a emotivní texty inspirovaly milovníky hudby i hudebníky díky uznávaným albům od "Street Suite" od Touch" až po jeho poslední album "This Endless Night" s Ravaged Hearts. Působil také v kapelách Touch (1968-1970) a The Guise (1966-1969), Bob Kuban Band (1964) a Bob Kuban & The In-Men (1965).

Ray se narodil v St. Louis, Missouri, a navštěvoval McCluer High School. V raném věku studoval klasickou kytaru u George C. Kricka (žáka klasického kytaristy Andrése Segovii) a vyhrál mnoho soutěží po celém Středozápadě. Jako mladý teenager se Ray poflakoval v legendárním klubu Imperial v St. Louis, kde Ike a Tina Turnerovi skvěle začali. Některé z jeho prvních lekcí kytary byly u Ikea a strávil s ním mnoho hodin zdokonalováním svého řemesla.

Později Ray navštěvoval St. Louis Conservatory of Music na Washington University. Vynikal ve hře na klasickou basu a bylo mu nabídnuto místo u St. Louis Philharmonic, ale blues a rokenrol byly jeho skutečným posláním. Pokračoval ve spolupráci s kapelami jako The Sheratons, Bob Kuban a The In-Men (kteří měli 12 nejlepších hitů, "The Cheater"), bluesovými legendami jako Albert King, Tony Orlando and Dawn, kapelami Pavlov’s Dog (2005-2006), se kterou cestoval po celé Evropě, The Spirit of St. Louis, Not On File a Steve Davisem. Během těchto let si našel čas na několik zábavních turné ministerstva obrany, kde vystupoval pro jednotky umístěné v Evropě, na Dálném východě, ve Střední Americe a ve Středomoří.

Kořeny kapely Touch sahají do poloviny dekády, kdy mladá kytarová hvězda Ray Stone (narozený jako Ray Schulte) založila v roce 1965 britskou invazi ovlivněnou The Guise. Krátce tuto kapelu opustil, aby se svým bratrem Jerrym Schultem (baskytara) založil Sheratons. V roce 1967 byla kapela zredukována, zpěvák Paulette Butts a bubeník Ovid Bilderbeck doplnili sestavu a kvarteto bylo poté přejmenováno na Touch. Jeho kapela Touch byla velkým milníkem. Touch otevíral koncerty pro kapely jako Cream, Janis Joplin, The Allman Brothers, Iron Butterfly a mnoho dalších. V roce 1968 odehrála bezplatný koncert s Big Brother & the Holding Company a Allman Brothers Band. Nedlouho po koncertě nahráli Touch své první a jediné album "Street Suite", které vyšlo v roce 1969 a sběratelé jej vyhledávají dodnes. Po albu začala kapela procházet různými personálními změnami.

Butts odešel údajně žít do obce na západě, byl nahrazen zpěvákem Chuck Sabatino, který ale dlouho nevydržel. Bilderbeck odešel a Tom Rhoty zaujal jeho místo, ale i ten byl brzy nahrazen Ericem Salasem. Tajemně pojmenovaný Royal se připojil ke kapele, aby hrál na elektrické cembalo a zpíval sólově, nu a David Surkamp byl přizván, aby hrál na kytaru. Tato sestava nahrála poslední písně Touch a dokonce podpořila tehdy komerčně populární duo Tony Orlando & Dawn. Během této doby začal Ray spolupracovat s Royal Robbins, z něhož se vyklubal jako celoživotní spolupracující a kreativní partner.

Ray a Royal spolu vystupovali přes 40 let a vytvořili duo Ravaged Hearts. V roce 2016 vydali strašidelně krásné album "This Endless Night". Ray již v této době bojoval s Alzheimerovou chorobou, ale nikdy neztratil trvalou snahu vytvářet nové a inovativní práce. Jeho hluboká úcta k umění, zejména hudbě, byla něčím, co si s sebou nesl až do samého konce. Jeho bratr Bob byl po mnoho let hlavním pečovatelem, než byl Ray přestěhován do pečovatelského zařízení.

Rayovi byla diagnostikována Alzheimerova choroba v polovině šedesátých let a tato nemoc pro něj a jeho rodinu v posledním desetiletí velmi obtížná a nepředvídatelná zátěž. Ray Schulte zemřel dne 24. ledna 2021 ve věku 75 let po dlouhém a bolestivém boji s jeho nemocí.
Členové Tom Nickeson
(celým jménem Thomas Nickeson)
(narozen ***)
Keyboards, Guitars


Tom Nickeson je americký hudebník a hráč na klávesy a kytaru. Je nejznámější jako člen kapely Pavlov's Dog (1976-1977) a nahrál s nimi jejich druhé album "At The Sound Of The Bell" (1975), podílel se i na třetím albu.

Zahrál si také s kapelami Burns & Bono, Russ Bono and The Back Alley Band, s kapelou Mayesa Dasa nahrál album "Ocean of Dreams" (2001).

Thomas Nickeson byl dlouhá léta ředitelem nahrávacího studia Studio Works Inc., příležitostně si také zahraje.
Členové Kirk Sarkisian
(narozen ***, Chicago / Portage, Indiana)
Drums


Kirk Sarkisian je americký hudebník a hráč na bicí. Je bubeníkem, který nahradil Mikea Safrona z Pavlov's Dog po jeho odchodu, protože nebyl uveden na albu "At The Sound Of The Sound Of The Bell" v roce 1976. S Pavlov's Dog působil v letech 1976-1990. Je znám také z působení v kapelách Rondo's Blues Deluxe a The St. Louis Hounds.

Kirk chodil do Portage High School. Následně studoval na na Indiana University v Bloomington v letech 1970-1973.

Do hudebního busines se dostal přirozeně, protože hrát na bicí mu přišlo snadné. Poprvé jej zaujal bubeník na srazu jeho starších bratrů na střední škole. Zaujalo jej to a pomyslel si, že by bylo skvělé dělat to, co dělal. Později se s ním skvěle spřátelil a zaujal jeho místo v jeho první skutečné kapele.

U Pavlov's Dog působil v letech 1976-1977, když nahradil bubeníka Mikea Safrona, který kapelu opustil po nahrání jejich druhého alba. Vystupování s kapelou si skvěle užil. Hudba mu dala šanci otevřít se a rozšířit svůj talent. Všichni hudebníci byli tak talentovaní a když poprvé slyšel efekt Mellotronu v aranžmá, spadl málem ze stoličky! S kapelou se podílel na albech "Has Anyone Here Seen Siegfried?" a "Lost In America".

Po odchodu z Pavlov's Dog se oženil se a vychovával měl dvě děti. Mezitím se zapojil i do nehudební činnosti.

Zapojil se jako člen vedení do organizace Wellspring Living, je to Je to atlantská organizace, jejímž posláním je čelit problému dětského sexuálního zneužívání a vykořisťování prostřednictvím programů advokacie, vzdělávání a léčebných programů pro dívky a ženy. Rozhodli se pomoci získávat peníze pro organizaci každoročním golfovým turnajem.

Od listopadu 2018 je členem rady poradců ve společnosti HINRI (The High Impact Network of Responsible Innovators), která je společností odpovědných inovátorů s velkým dopadem podle filantropie vytvořené Rossem Masonem v roce 2004, aby se zaměřila na přinášení vedení služebníků, soucitu a inovací při řešení některých z nejobtížnějších světových zdravotních výzev tím, že propojuje sociální podnikatele a inovativní organizace se zdroji kapitálu, strategickými partnery, technologickými řešeními a vedoucími leadery, aby byli efektivnější při záchraně životů, šetřili peníze a měli udržitelný dopad.

Je také bubeníkem projektu ESOEBO (Eclectic Selections Of Everything But Opera), kterou tvoří kytarové a violoncellové duo Chuck McDowell a Gail Burnett a hosté, předvádějící rozsáhlý katalog původního materiálu s občasným a příjemným překvapením nově interpretovaných, přepracovaných cover skladeb.

Kirk Sarkisian v současnosti žije v Atlantě a i nadále se věnuje muzicírování. V poslední době je partnerem a předsedou Discrevolt.com, což je digitální mediální společnost navržená na podporu nezávislých umělců a labelů.

Hraje také na bicí u Laury Story (lauratory music.com), která je skvělou skladatelka a mimořádně talentovanou umělkyní v křesťanské hudbě a je vítězkou ceny Dove za rok 2009.

    
Studiové desky:
2018 Prodigal Dreamer
2014 The Pekin Tapes
2014 Has Anyone Here Seen Siegfried?
2010 Echo & Boo
1995 End Of The World (EP, Pavlov´s Dog 2000)
1977 Has Anyone Here Seen Siegfried? (bootleg)
1990 Lost In America
1977 Third
1975 At The Sound Of The Bell
1974 Pampered Menial
Živé nahrávky:
2016 House Broken (DVD/CD)
2011 Live And Unleashed

Kompilace:
2024 Pavlov's Dog Essential Recordings 1974-2018
1995 The Best Of Pavlov's Dog
1992 St. Louis Hounds - The Third Pavlov's Dog

David Surkamp:
2007 Dancing On The Edge Of A Teacup


Skupina:
David Surkamp - Vocals, Acoustic & Electric Guitar
Sara Surkamp - Vocals, Acoustic Guitar
Abbie Hainz-Steiling - Violin
Mark Maher - Grand Piano, Hammond Organ, Synthesizer
Rick Steiling - Bass
Manfred Ploetz - Drums
David Malachowski - Electric Guitar
Hosté:
Paul Hennerich - Trumpet
Robert Marstiller - Auxiliary Percussion, Backing Vocals
Saylor Surkamp - Backing Vocals
Hollie Woods - Backing Vocals
Diskografie Prodigal Dreamer
Vyšlo 7. prosince 2018, Rockville Music, 884860243421 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Paris (David Surkamp, Douglas Rayburn) (4:43)
02. Hard Times (4:26)
03. Winterblue (4:06)
04. Thrill Of It All (David Surkamp, Douglas Rayburn) (5:55)
05. Easter Day (2:45)
06. Hurting Kind (6:27)
07. Aria (4:46)
08. Waterlow (4:23)
09. Suzanne (3:54)
10. Crying Forever (4:04)
11. Being In Love (2:32)
12. Shaking Me Down (4:17)
13. The Winds Wild Early (6:41)
Total Time: (59:05)

All tracks credited to David Surkamp, except where noted
Recorded at Pan Galactic Studios, St. Louis
Producer, Recording Engineer: Paul Hennerich
Producer: David Surkamp, Sara Surkamp
Assistant Recording Engineer: Robert Marstiller, Aaron Kinney, David MacRunnel
Mastering: Bill Schulenburg
Artwork: Detail of "A Jack in Office" painting by Edwin Landseer (1802-1873)

Skupina:
David Surkamp - Vocals, Guitars
Rick Stockton - Bass, Vocals
Steve Scorfina - Lead Guitar, Vocals
David Hamilton - Keyboards, Vocals
Dough Rayburn - Mellotron, Keyboards
Sigfried Carver - Violin
Mike Safron - Drums, Vocals
Hosté:
Diskografie The Pekin Tapes
Vyšlo 2014, Rockville Music, 884860122528 (Germany) +4 bonus tracks (demos from March 1973)

Seznam skladeb:
01. Subway Sue (5:52)
02. Natchez Trace (3:57)
03. Time (5:24)
04. Stomp Water Magic (3:50)
05. It's All for You (5:21)
06. Song Dance (5:48)
07. Dreams (4:58)
08. Clipper Ship (5:32)
09. Fast Gun (3:35)
10. Preludin & Fellacio in E Minor (7:29)

Bonus Tracks - Early Demo Versions:
11. Brand New Day (demo) (3:33)
12. Natchez Trace (demo) (4:06)
13. Fast Gun (demo) (3:41)
14. I Wish It Would Rain (demo) (5:05)
Total Time: (68:11)

Recorded in Oct 1973, meant to be the first album to be released, which happened only in 2014

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals
Steve Scorfina - Lead & Rhythm guitar
Tom Nickeson - Keyboards, Guitars, Harmonies
Kirk Sarkisian - Drums
Rick Stockton - Bass
Doug Rayburn - Keyboards
Hosté:


Diskografie Has Anyone Here Seen Siegfried?
The Lost Third Album
Vyšlo 14. března 2014, Rockville Music, JK188680 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Good Bye Trafalgar (3:26)
02. Falling In Love (3:24)
03. Only You (4:31)
04. Painted Ladies (3:18)
05. I Love You Still (4:06)
06. Jenny (4:08)
07. Today (3:04)
08. Stop Short (Original Outtake) (2:38)
09. It's All For You (3:49)
10. Suicide (2:02)
11. While You Were Out (2:51)

Bonus Tracks - Unreleased Live And Studio Recordings:
12. Falling In Love (Alternative Mix) (3:19)
13. Julia (David Surkamp Acoustic Version 2007) (3:04)
14. She Came Shining (Live 2012) (5:36)
15. Fast Gun (Live 2011) (3:21)
16. She Breaks Like A Morning Sky (Live 2011) (5:26)
17. Paris (Live 2011) (4:44)
18. Good Bye Trafalgar (Live 2012) (3:10)
19. Only You (Live 2012) (6:47)
Total Time: (72:44)

Recorded in Richmond Heights, Missouri (1977)
Mixed in New York (1977)
Remastered in Florence, Italy (1991)
Pavlov's Dog after leaving The ABC Records change their name in "St. Louis Hounds" and under this name recorded this album

Skupina:
Sara Surkamp - Guitars, Vocals, Percussion
Mike Safron - Drums, Drum Programming
David Surkamp - Vocals, Electric Guitar, 6- & 12-string Acoustic Guitars, Bass, Mandolin, Keyboards, Piano
Bill Franco - Electric Guitar
Nick Schlueter - Piano, Vocals
Abbie Hainz - Violin, Vocals
Rick Steiling - Bass
Hosté:
Diskografie Echo & Boo
Full title "The Adventures Of Echo & Boo And Assorted Small Tails"
Vyšlo 2010, Rockville Music, none (Germany)

Seznam skladeb:
01. Angeline (4:35)
02. Angel's Twilight Jump (5:17)
03. I Love You Still (3:25)
04. I Don't Do So Good Without You (5:18)
05. Echo & Boo (4:29)
The Death of North American Industry (Suite):
06. We Walk Alone Forever (2:06)
07. Oh Suzanna (1:00)
08. We Walk Alone Forever Again (1:10)
09. Ava Gardner's Bust (3:48)
10. Calling Out for Mine (4:08)
11. We All Die Alone (5:05)
12. Jubilation (5:36)
13. I Don't Need Magic Anymore (5:37)
Total Time: (51:34)

Co-producer: Sara Surkamp
Mixing & Mastering: Sara Surkamp
Artwork: Sara Surkamp

Skupina:
Mike Safron - Lead Vocals, Percussion
Hunter Springer - Bass
Steve Simon - Guitars
Tom Tarantino - Keyboards, Vocals
Ron Vince - Violin
Julie Moreno - Vocals
Hosté:
Lannie McMillan - Saxophone (05)
Diskografie End Of The World
(pod hlavičkou Pavlov´s Dog 2000)
EP, vyšlo 1995, Kanned Goose Records, KGR 2000 (US)

Seznam skladeb:
01. Motorcycle (3:35)
02. End of the World (4:37)
03. Lies (3:06)
04. Tawny (4:44)
05. You've Really Got a Hold on Me (3:34)
Total Time: (19:36)

Recorded at Kiva Studios, Memphis, TN
Executive Producer: Howard Hunze
Producer: Mike Safron for Kanned Goose Records
Co-producer: Tom Tarantino
Engineered Mixed: Gary Harwood
Mastered: Larry Nix at Ardent, Memphis, TN
Art Direction & Design: Cathy Cacciatore

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals
Doug Rayburn - Keyboards
Steve Scorfina - Lead & Rhythm Guitars, Vocals (08)
Rick Stockton - Bass
Tom Nickeson - Keyboards, Guitars, Backing Vocals
Kirk Sarkisian - Drums
Hosté:
Sigfried Carver - Violin (11-15)




Diskografie Has Anyone Here Seen Siegfried?
Vyšlo 1977, "Lost Third Album" recorded 1977
CD 2007, Rockville Music, none (Germany) remastered, sound of cassette quality, +10 bonus tracks
CD 2014, Rockville Music, 884860096522 (Germany) remastered from 2013 re-discovered original mastertapes +9 bonus tracks (new and different to previous edition), new cover Artwork, originally designed: Columbia in 1977, never used and re-discovered 2013

Seznam skladeb:
01. Only You (4:33)
02. Painted Ladies (3:22)
03. Falling In Love (3:27)
04. Today (3:08)
05. Trafalgar (3:10)
06. I Love You Still (4:04)
07. Jenny (4:07)
08. It's All For You (3:50)
09. Suicide (2:03)
10. While You Were Out (2:38)
Total Time: (34:22)

Bonus Tracks on 2007 edition - Unreleased live & studio recordings:
11. Song Dance (live) (6:29)
12. Of Once And Future Kings (live) (6:50)
13. Natchez Trace (live) (4:18)
14. A Little Better (live) (2:18) *
15. A Look In Your Eyes (live) (4:27) *
16. Julia (live) (2:55)
17. She Came Shining (live) (4:37)
18. Did You See Him Cry (live) (6:06)
19. Theme From Subway Sue (early version) (5:40) *
20. I Wait For You (1977 studio recording) (1:44) *

Tracks 11-15 recorded at Ambassador Theater St. Louis, 1975
Tracks 16-18 recorded at Ford Auditorium, Detroit, 1976
Track 19 previously unreleased early version recorded at Pekin Studios
Track 20 previously unreleased song recorded in 1977, performed: David Surkamp and Doug Rayburn

Bonus tracks on 2014 edition - Unreleased live & studio recordings:
08. Stop Short (original outtake) *
12. Falling In Love (alternative mix) *
13. Julia (David Surkamp acoustic version 2007) *
14. She Came Shining (live 2012) *
15. Fast Gun (live 2011) *
16. She Breaks Like A Morning Sky (live 2011) *
17. Paris (live 2011) *
18. Good Bye Trafalgar (live 2012) *
19. Only You (live 2012) *

* Previously unreleased

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals, 6- & 12-string Guitars
Michele Isam - Tenor, Alto & Soprano Saxophones, Vocals
Robert Lloyd - Bass
Doug Rayburn - Keyboards
Frank Kriege - Drums
Hosté:
Steve Scorfina - Acoustic Guitar (01,09)
Sara Surkamp - Guitars (18)
Lesslie Martin - Power Chords (03)
Merry Adams - Backing Vocals (10)
Kirk Sarkisina - Drums Treatments, Percussion
Diskografie Lost In America
Vyšlo 1990, TelectrO Records, PD1001 (US)
CD 2007, Rockville Music, 21259 (Germany) remastered
+8 previously unreleased bonus Live tracks (1990-2006)

Seznam skladeb:
01. Lost In America (4:00)
02. A Hardly Innocent Mind (4:49)
03. Don't Rain On Me (3:48)
04. Not By My Side (3:07)
05. Pantomime (5:23)
06. Breaking Ice (4:34)
07. You & I (3:38)
08. All Night (3:22)
09. As Lovers Do (4:48)
10. Brown Eyes (5:37)
Total Time (43:06)

Bonus tracks on 2007 remaster:
11. Late November (live)
12. You & I (live)
13. Brown Eyes (live)
14. Theme From Subway Sue (live, unplugged)
15. If We Never Meet Again (live)
16. Angels Twilight Jump (live)
17. Suzanne, I Love You (live, unplugged)
18. Don't Rain On Me (live)

Tracks 11-14 recorded on Lost In America Tour in 1990
Tracks 15,16 recorded on European Tour in 2005 (Spectrum, Augsburg)
Tracks 17,18 recorded on European Tour in 2006 (Metropolis Music Hall, Munich)

Co-producer: David Surkamp, Doug Rayburn
Artwork: Bill Lodderhose

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals
Doug Rayburn - Keyboards
Rick Stockton - Bass
Thomas Nickeson - Keyboards, Guitars, Harmonies
Steve Scorfina - Lead & Rhythm Guitars
Kirk Sarkisian - Drums
Hosté:
Diskografie Third
Vyšlo 1977,

Seznam skladeb:
01. Trafalger (3:11)
02. I Love You Still (4:05)
03. Jenny (4:07)
04. It's All For You (3:50)
05. Suicide (2:04)
06. While You Were Out (2:36)
07. Only You (4:31)
08. Today I Feel (3:06)
09. Painted Ladies (3:21)
10. Falling In Love (3:22)
Total Time: (34:13)


Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals, Veleno & Acoustic Guitars
Steve Scorfina - Lead Guitar
Tom Nickeson - Acoustic Guitars, Backing Vocals
David Hamilon - Keyboards
Doug Rayburn - Mellotron, Bass, Percussion
Rick Stockton - Bass
Hosté:
Elliot Randall - Guitars
Les Nicol - Guitars
George Gerich - Organ
Mike Abene - Organ
Bill Bruford - Drums
Andy Mackay - Saxophone
Michael Brecker - Saxophone
Martyn Ford Orchestra - Strings
High Wycombe Parish Boys Choir - Chorus Vocals
Paul Prestopino - Mandolin
Gavin Wright - Violin
Diskografie At The Sound Of The Bell
Vyšlo 1975, CBS, CBS 81163 (UK)
CD 2007, Rockville Music, 4018996212679 (Germany)
CD 2010, Rockville Music, 884860015127 (Germany) remastered +3 bonus Live tracks

Seznam skladeb:
01. She Came Shining (4:24)
02. Standing Here With You (Megan's Song) (3:47)
03. Mersey (3:03)
04. Valkerie (5:22)
05. Try To Hang On (2:08)
06. Gold Nuggets (3:25)
07. She Breaks Like A Morning Sky (2:22)
08. Early Morning On (3:21)
09. Did You See Him Cry (5:36)
Total Time (33:28)

Bonus tracks on 2010 remaster:
10. Gold Nuggets (live Burg Herzberg Festival 2007)
11. Standing Here With You (Megan's Song) (live Ford Auditorium, Detroit 1976)
12. Try To Hang On (live Ford Auditorium, Detroit 1976)

Manager: Ron Powell
Producer: Murray Krugman, Sandy Pearlman
Engineer: The Amazing John Jansen
Assistant Engineer: Sam Ginsberg
Mixing Assistant: Will Reid Dick
Design: Andy Engel & John Berg
Photography: Jerry Abramowitz

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals, Guitars
Steve Scorfina - Lead Guitar
David Hamilton - Keyboards
Doug Rayburn - Mellotron, Flute
Rick Stockton - Bass
Siegfried Carver - Violin, Vitar, Viola
Mike Safron - Percussion
Hosté:
Diskografie Pampered Menial
Vyšlo 1974, ABC Records, ABCD-866 (US)
LP 1975, Columbia, PC 33552 (US) Slightly different cover
CD 1988, CBS, CDCBS 32480 (Europe)

Seznam skladeb:
01. Julia (3:12)
02. Late November (3:13)
03. Song Dance (5:01)
04. Fast Gun (3:04)
05. Natchez Trace (3:43)
06. Theme From Subway Sue (4:25)
07. Episode (4:08)
08. Preludin (1:37)
09. Of Once And Future Kings (5:32)
Total Time (33:35)

Recorded at CBS Studios, New York
Produced: Murray Krugman, Sandy Pearlman for Longshot Productions
Sound/Recording Engineer: Tim Geelun
Artwork: Detail of "Low Life" painting: Edwin Landseer (1802-1873)


Skupina:
David Surkamp - Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Acoustic Guitar
Rick Steiling - Bass
Manfred Plötz - Drums
Amanda McCoy - Guitars, Vocals
Nathan Jatcko - Keyboards
Abbie Steiling - Violin, Mandolin, Vocals
Hosté:
Diskografie House Broken
DVD/CD, vyšlo 2016,

Seznam skladeb:
CD 1 (67:06)
01. Echo & Boo (3:50)
02. Late November (3:11)
03. Fast Gun (3:34)
04. Crying Forever (5:16)
05. Lost In America (4:27)
06. We All Die Alone (6:01)
07. Preludin (1:51)
08. Canadian Rain (7:33)
09. Standing Here With You (Megan's Song) (6:58)
10. Wrong (4:54)
11. Gold Nuggets (6:14)
12. Try To Hang On (4:59)
13. One Of These Days (3:33)
14. Walk Away (4:45)

CD 2 (64:40)
15. Only You (6:42)
16. I Don't Do So Good Without You (6:34)
17. Episode (5:51)
18. Did You See Him Cry (6:00)
19. Song Dance (7:35)
20. Valkerie (9:45)
21. Shaking Me Down (4:26)
22. Angels Twilight Jump (5:45)
23. Theme From Subway Sue (6:42)
24. Julia (5:20)
Total Time: (131:46)

Recorded Live in Der Hirsch, Nurnberg on October 26, 2015
Producer: Manfred Plötz
Engineer: Matthias Lingenfelder
Film Director: Andreas Weimann
Art Direction: Sara Surkamp

Skupina:
David Surkamp - Lead Vocals, Guitars
Sara Surkamp - Vocals, Guitars
Mike Safron - Drums, Vocals
Bill Franco - Lead Guitar
Abbie Haines Steiling - Violin
Rick Steiling - Bass
Nick Schlueter - Keyboards
Hosté:
Diskografie Live And Unleashed
Vyšlo 22. března 2011, Rockville Music, 884860035026 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Preludin (2:05)
02. Of Once And Future Kings (6:59)
03. Breaking Ice (4:33)
04. I Don't Need Magic Anymore (5:04)
05. Heat Of Mine (6:23)
06. Late November (3:24)
07. Not By My Side (2:54)
08. Theme From Subway Sue (5:57)
09. Episode (4:44)
10. I Love You Still (3:22)
11. Gold Nuggets (4:25)
12. Looking For My Shadow (3:26)
13. Wrong (4:30)
14. Standing Here With You (Megan's Song) (5:55)
15. Angeline (4:47)
16. Angel's Twilight Jump (7:31)
Total Time: (75:59)

Producer: Manfred Plötz
Mixed: Matthias Lingenfelder


Skupina:
Hosté:

Diskografie Pavlov's Dog Essential Recordings 1974-2018
Vyšlo 27. září 2024, Ruf Records – RUF 1313 (Europe)

Seznam skladeb:
Pampered Menial
01. Julia (3:14)
02. Late November (3:16)
03. Song Dance (5:03)
04. Fast Gun (3:08)
05. Natchez Trace (3:46)
06. Theme From Subway Sue (4:29)
07. Episode (4:06)
08. Preludin (1:39)
09. Of Once And Future Kings (5:28)
At The Sound Of The Bell
01. She Came Shining (4:22)
02. Standing Here With You (Megan's Song) (3:54)
03. Mersey (3:08)
04. Valkerie (5:24)
05. Try To Hang On (2:13)
06. Gold Nuggets (3:31)
07. She Breaks Like A Morning Sky (2:31)
08. Early Morning On (3:13)
09. Did You See Him Cry? (5:40)
Lost In America
01. Lost In America (3:59)
02. A Hardly Innocent Mind (4:49)
03. Don't Rain On Me (3:47)
04. Not By My Side (3:06)
05. Pantomime (5:22)
06. Breaking Ice (4:33)
07. You & I (3:40)
08. All Night (3:24)
09. As Lovers Do (4:50)
10. Brown Eyes (5:41)
Bonus Tracks (Unreleased Live Recordings)
01. Late November (3:21)
02. You & I (4:18)
03. Brown Eyes (5:45)
04. Theme From Subway Sue (4:16)
05. If We Never Meet Again (3:05)
06. Angels Twilight Jump (6:24)
07. Suzanne, I Love You (4:30)
08. Don't Rain On Me (4:36)
Has Anyone Here Seen Sigfried? (The Lost Third Pavlov's Dog Album)
01. Good Bye Trafalgar (3:25)
02. Falling In Love (3:22)
03. Only You (4:29)
04. Painted Ladies (3:16)
05. I Love You Still (4:04)
06. Jenny (4:06)
07. Today (3:03)
08. Stop Short (Original Studio Outtake) (2:38)
09. It's All For You (3:48)
10. Suicide (2:00)
11. While You Were Out (2:49)
Bonus Material
01. Falling In Love (Alternative Mix) (3:17)
02. Julia (Acoustic Version 2007) (3:03)
03. She Came Shining (Live 2012) (5:39)
04. Fast Gun (Live 2011) (3:21)
05. She Breaks Like A Morning Sky (Live 2011) (5:27)
06. Paris (Live 2011) (4:46)
07. Good Bye Trafalgar (Live 2012) (3:10)
08. Only You (Live 2012) (6:47)
Prodigal Dreamer
01. Paris (4:44)
02. Hard Times (4:27)
03. Winterblue (4:06)
04. Thrill Of It All (5:56)
05. Easter Day (2:46)
06. Hurting Kind (6:28)
07. Aria (4:47)
08. Waterlow (4:24)
09. Suzanne (3:56)
10. Crying Forever (4:04)
11. Being In Love (2:32)
12. Shaking Me Down (4:20)
13. The Winds Wild Early (6:41)
Total Time: (00:00)

Recorded at CBS Studios, New York
Recorded at Spectrum, Augsburg
Recorded at Metropolis Music Hall
Recorded at Pan Galactic Studios, St. Louis
Mixed at Record Plant, N.Y.C.
Mixed at Ramport Studios

Skupina:
Hosté:
Diskografie The Best Of Pavlov's Dog
Vyšlo 1995, Columbia, 481057 2 (Greece)

Seznam skladeb:
01. Julia ()
02. Late November ()
03. She Came Shining ()
04. Standing Here With You ()
05. Song Dance ()
06. Natchez Trace ()
07. Theme from Subway Sue ()
08. Mersey ()
09. Gold Nuggets ()
10. Did You See Him Cry ()
11. Episode ()
12. Preludin ()
13. Valkerie ()
14. Fast Gun ()
Total Time: (00:00)

Skupina:
Hosté:
Diskografie St. Louis Hounds - The Third Pavlov's Dog
Vyšlo 1992, Columbia, 481057 2 (Greece)

Seznam skladeb:
01. Only You (4:30)
02. Paitend Ladies (3:15)
03. Falling In Love (3:11)
04. Today (3:01)
05. Trafalger (3:03)
06. I Love You Still (3:57)
07. Jenny (4:01)
08. It's All For You (3:43)
09. Suicide (1:57)
10. While You Were Out (2:29)
Total Time: (33:07)

Recorded in Richmond Heights, Missouri, 1977
Mixed in New York, 1977
Remastered in Florence, Italy, 1991


Skupina:
David Surkamp - Voice, Acoustic Guitar, Electric Guitar, Bass, Keyboards, Dulcimer, Banjo
Saylor Surkamp - Backing Vocals
Billy Costello - Drums, Percussion, Keyboards, Bass, Vocals
Sara Surkamp - Voice, Bass, Percussion
Hosté:
Diskografie Dancing On The Edge Of A Teacup
Vyšlo 2. července 2007, Rockville Music, 4018996212570 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Looking For My Shadow (3:31)
02. Hard Again (3:47)
03. Losing My Piano (6:15)
04. Highlife Bunting (4:32)
05. Wrong (4:34)
06. Ghost Barres (7:13)
07. Life In Imperfect Times (3:37)
08. One Of These Days (3:24)
Total Time: (36:53)

Written: David Surkamp

    






Pavlov’s Dog 1974 (from left): Mike Safron, Rick Stockton, David Surkamp, Sigfried Carver


St. Louis Hounds 1973 - 1977


Memphis Underground - Sarah Surkamp (Guitar, Vocals), David Surkamp (Guitar, Vocals), Steve Scorfina (Guitar, Vocals), Eddie Nickeson (Bass, Vocals), Bill "Bongo Billy" Costello (Drums, Percussion)

Pavlovs Dog 1977

Pavlovs Dog 2012


Pavlov's Dog 2015 - Rick Steiling, Sunny Vegas, Abbie Steiling, David Surkamp, Sara Surkamp, Nathan Jatcko, Amanda McCoy


Steizuello (left-to-right): Josh Costello (drums), Abbie Steiling (violins), Nick Schlueter (keyboards), Rick Steiling (basses)

Pavlovs Dog 2018

Pavlovs Dog 2022 live

Pavlovs Dog 2024

    
Oficiální stránky:
https://www.davidsurkamp.com/about
http://pavlovs-dog.de/
https://pavlovsdog2000.tripod.com/pd2000-press.html
https://interviewswithrawkinrik.wordpress.com/2013/08/13/interview-with-bill-franco-8-13-13/
http://www.head-east.com/somerville-scorfina.html


ProgressRock Nahoru
Made by 
©  18.4.2025 
Menu Poslední aktualizace: 18.4.2025
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©