Single Celled Organism

        

Zpět
Ve věku 7 let Jens Lueck absolvoval klasické lekce klavíru. Později také objevil další hudební styly jako pop, jazz a rockovou hudbu. Náhodou se naučil hrát i na bicí. Po promoci se přestěhoval do Hamburku, kde dodatečně získal vzdělání jako technik. Pracoval jako producent, zvukař, skladatel a hudebník. SINGLE CELLED ORGANISMUS je návrat k jeho kořenům, které leží v progreseive a art rocku.

"Vždycky jsem měl touhu realizovat něco takového," říká Jens Lueck, alias jako projekt SINGLE CELLED ORGANISMUS. V mládí byl ovlivněném některými staršími přáteli, fanoušky Genesis a Pink Floyd a od začátku se jeho oblíbené kapely nacházely v oblasti Progressive Rock / Art Rock. Během času se jeho cesta ubírala přes různé hudební projekty, na kterých se podílel např. Soundtrack, World Music, Electronic, Art-Pop, ale vždycky to muselo být trochu jiné, zvláštní, protože... (Cituje Jens Lueck.)

"...před dvěma lety jsem na svém mobilním telefonu obdržel zprávu od své 14leté dcery: Tati, právě jsem narazila na vynikající album a jsem si jistá, že by se ti líbilo! Bylo to "Fear Of A Blank Planet" od Porcupine Tree. Najednou se byl zpět; byl jsem "lačný" a o několik dní později už jsem složil první skladbu (Virus)."

Docela brzy se ukázalo, že by to mělo být koncepční album založené na spiknutí, protože Lueck od počátku dává přednost kompozicím s pomalejší evolucí a větším prostorem, které by mohly vyprávět skutečný příběh. Na základě pochybného společenského vývoje a jeho preference na bizarní a futuristické scénáře se hudba a příběh vytvářely současně a Jens Lueck se rychle rozhodl se zapojit svého společníka a partnera Isgaarda (7 alb od roku 2003).

"Měl jsem pocit, jako kdyby všechny nádrže vypustily. Sotva jsem stáhal udržet krok s tím, jak se rychle míhaly všechny myšlenky v mé hlavě. Po dlouhou dobu jsem se při komponování necítil tak uvolněně."

Název projektu "Single Cellled Organism" velmi dobře popisuje proces skládání alba, které vyšlo 20. října 2017 pod názvem "Splinter In The Eye" pod hlavičkou labelu Afraid Of Sunlight v distribuci Cargo Records.

"Splinter In The Eye" je moderní, progresivní rockové album s vzušujícím příběhem a spoustou hudební rozmanitosti. Jens charakterizuje album jako progresivní rock, a to rozhodně plně ve významu toho pojm, neboť hudba je z odkazu Pink Floyd nebo Porcupine Tree, ale je mnohem modernější a rafinovanější. Obsahuje fantastické kytary (ty jsou očekávané ode všeho, co produkuje Jens), vznešené klávesy a některé hudební obraty, které byste možná ani nečekali. Jens na albu zpívá, stejně jako Isgaard, když hraje jednu z hlavních postav. Oba podali skvělý a přesvědčivý výkon. Jens také nahrál baskytaru, bicí, klávesy a ujal se i programování.

Na nahrávce se objevili i starší přátelé Jens Luecka: elektrické kytary Ingo Salzmann a Jan Petersen (ex-Sylvan), s nimiž Jens Lueck již pracoval na mnoha projektech v minulosti, akustický kytarista, Dieter Koch, rekordér, Volker Kuinke (mimo jiné Eloy) a smyčcoví hráči Katja Flintsch (housle a viola) a Annika Stolze (violoncello), kteří se také podílely na několika projektech Lueckových soundtracků a mnoho dalších albech.

Zpět
Členové
Jens Lueck - Drums, Keyboards, Vocals, Bass
Isgaard Marke - Vocals


Hostující hudebníci:
Jan Petersen - Electric Guitars
Ingo Salzmann - Electric Guitars
Dieter Koch - Acoustic Guitars, Additional Electric Guitars
Volker Kuinke - Recorders
Katja Flintsch - Violine, Viola
Annika Stolze - Cello

Členové
(Narozen 26. února 1967)
Drums, Keyboards, Vocals, Bass


Jens Lueck byl konfrontován s hudbou velmi brzy ve svém životě. První podnět mu poskytla jeho babička, která mu v raném věku pravidelně hrávala klasickou hudbu. V době, kdy mu bylo sedm, absolvoval klasické lekce na klavír a stal se velkým fanouškem Johanna Sebastiana Bacha ("Byl jsem nazýván svým instruktorem klavíru blázen, protože jsem odmítl hrát téměř všechno ostatní.")

Po letech objevil i další styly jako pop, jazz a rockovou hudbu. Cesta začínala s kapelou Abba a kapely jako Alan Parsons Project, Eloy a Supertramp jej velmi rychle přivedly i k Deep Purple, Camel, Pat Metheny, Pink Floyd a Genesis. Poslední dvě kapely nakonec určily jeho rozhodnutí založit si vlastní skupinu.

Náhodou se také naučil hrát na bicí a zamiloval se do tohoto nástroje. Vzhledem k tomu, že se všechny zkoušky odehrávaly ve sklepě rodičovského domu, často hrával také na baskytaru a experimentoval se skládáním písní tím, že používal "pingpongové záznamy" pomocí dvou kazetových záznamníků. Jeho zájem o zvukovou a zvukovou techniku stále rostl a jeho hudební dovednosti se rychle vyvíjely.

Po absolvování studia se přestěhoval do Hamburku, kde po ukončení studií fyziky dodatečně získal vzdělání jako odborný inženýr, aby se plně soustředil na hudbu a pracoval na vlastním hudebním projektu. Poprvé produkoval hudbu i pro jiné umělce a s vývojem času si vybudoval kompletní studio, kde dokonce realizuje vlastní i jiné projekty.

Studio Das Art of Music bylo založeno v roce 1993 a funguje od října 2010 v současných místnostech. V prvních letech byly zaznamenávány především dema a vlastní produkce bez nahrávacích společností, současně Jens produkoval v letech 1995 až 2001 dvě alba svého vlastního projektu "MOALIZA" (stylově mezi mezi world-pop a art-rock), ve které složil a nahrál také bicí a klávesy. V průběhu let se ve studiu stále častěji objevovali umělci s nahrávací smlouvou a Jens Lueck pracoval jako zvukový inženýr, ale také se stále více projevova jako producent a skladatel pro jiné projekty.


Pracoval jako producent, zpěvák, skladatel, mimo jiné spolupracoval s Isgaardem, realizoval několik filmových hudebních inscenací, spolupracoval se Sylvan, Frank Ramond, Rainbow Serpent, Eloy, Kind of Blue, zpěvačkou Lidia Kopania, Syrinx Call, Rain For A Day a mnoha dalšími.
Členové
(Narozena 1972, Husum, Schleswig-Holstein, Germany)
Vocals


Isgaard Marke pocházející z Husum, Šlesvicko-Holštýnsko, Německo, je klasicky vyškolená zpěvačka, která se také podílí na projektu Classic meets Pop. Její styl připomíná vlivy jako Kate Bush, podobně jako cold wave a moderní ambientní styl. Její největšími hity byly "Ein schöner Tag" a "Dream Of You" s tanečním projektem Schiller, ve kterém zpívala jednoduché a krátké lyrické linie.

V roce 2003 se zúčastnila německého předvýběrového kola pro Eurovision Song Contest a obsadila sedmé místo s písní "Golden Key". Její album stejného jména dosáhlo mírného úspěchu v Německu a vystoupilo do Top 10 na Filipínách. Album vyšlo ve více než 15 zemích a obsahovalo píseň "Dreams Will Never Die", duet s Pierem Mazzochettim. Objevila se videa pro písně "Earth Song" (původně Michael Jackson) a "Dreams Will Never Die", z nichž druhé bylo i příležitostně vysíláno na MTV.

Přes svůj mezinárodní úspěch ukončila smlouvu s Edel Records a krátce poté získala smlouvu s malou nahrávací značkou v Hamburku. V roce 2004 vydala album "Secret Gaarden".

Objevila na také v hitu německé kapely Schiller "Weltreise", kde hrála zpívala sólový vokál na "Ein schöner Tag", s nímž získala úspěch v německém žebříčku singlu a později se Schiller i koncertovala.

V roce 2005 vyšel její singl "One World" nahraný společně s Lidi Kopania a Davidem Seramem (hudba pro Ben's Manchmal), jehož prodej byl věnován pro jihoasijskou nadační organizaci Misereor. Koupili ji jen velcí fanoušci, nebyli mezinárodně distribuováni a měli problémy s dodávkami hlavním hudebním prodejcům.

Je naplánováno DVD, které konečně umožní distribuci videa na "Earth Song", "Dreams Will Never Die" a "Jeden svět". Kromě toho bude obsahovat pět videoklipů přírodního filmaře, natočeného na Islandu.

V roce 2008 vyšlo její třetí album "Wooden Houses".

Mezi další aktivity Isgaard patří i zpívání ve třídní skupině La Tiara.

Zpět
Diskografie
2017 Splinter In The Eye


Skupina:
Jens Lueck - Drums, Keyboards, Vocals, Bass
Isgaard - Vocals (05,06,07,12)
Jan Petersen - Electric Guitars
Ingo Salzmann - Electric Guitars
Volker Kuinke - Recorders
Dieter Koch - Acoustic Guitars, additional Electric Guitars
Katja Flintsch - Violine, Viola
Annika Stolze - Cello
Hosté:
Splinter In The Eye
Vyšlo 20. října 2017, Cargo Records, MOONCD002 (Germany)

Seznam skladeb:
01. Prologue (The Mark Of Cain) (3:33)
02. Growing Up (7:33)
03. TV-Show (4:49)
04. Flying Home (2:37)
05. New Horizons (7:30)
06. Flies In My Head (2:58)
07. I Can't Feel (2:41)
08. The Call (1:21)
09. The Virus (5:13)
10. Splinter In The Eye (7:47)
11. I See You (The Regret) (5:43)
12. Epilogue (Her Poem) (6:01)
Total Time: (57:46)

Produced: Jens Lueck
Jedná se o koncepční album založené na následujícím současném dystopickém příběhu...
Malý výzkumný tým pod vedením mezinárodně uznávaného psychiatra Dr. Abbott Barnaby provádí experiment o vývoji osobnosti v přeplněné záplavě informací v našem současném světě. V umělém prostředí je vytvořena dívka, ale vedoucí týmu nám neposkytuje informace o původu její dědičnosti, např. o spermiích nebo buňkách vajíček. Během následujících 18 let dívka žije v hermeticky uzavřeném obytném prostoru bez jakýchkoli viditelných dveří do vnějšího světa a neví ani o existenci jiných lidí. Poté je dívka informována o životě, kterou vedla až doteď, a je připravována na život v reálném světě venku. Tato obytná plocha je všude vybavena skrytými kamerami a mikrofony a na stěně hlavní obývací místnosti je instalováno zhruba 50 obrazovek.

V období dětství a věku minina se roboti o dívku starají bez jakékoli podoby s lidskými bytostmi, navíc na jedné z nainstalovaných obrazovek běží učební program, který je přizpůsoben skutečné fázi vývoje dívky, který pomáhá robotům učit dívku mluvit a později i číst a psát. Během doby jsou roboty stále méně aktivní, zůstávají stále častěji v nehybném režimu "Stand-by" a pak při dvanáctýách narozeninách dívky se stanou zcela neaktivními. Dívka chápe tento stav ("robotů") jako "smrt", protože se dozví, že i její život skončí jednoho dne. O několik dní později ale jsou všechny obrazovky zapnuty a od této chvíle budou průběžně zobrazovat speciálně vybrané programy všeho druhu, například filmy, zprávy, zábavní programy a dokumenty.

Na začátku této fáze je dívka velmi zmatená a šokovaná, ale rychle vyvíjí velký zájem o tyto pohyblivé snímky, které po několika měsících vedou k černobílému způsobu myšlení a nakonec dokonce předpokládají náboženské vlivy. Hrozivé nebo nechutné obrázky jsou klasifikovány jako "Peklo", všechny krásné a pozitivní jako "Ráj/Nebe" a oba pro ní představují možné místo po svém současném životě ("Život po smrti").

Jelikož její myšlenky jsou ovlivňovány rozhodováním o svém osobním místě pro "život po smrti" bez jakéhokoli závěru v její hlavě, začíná věřit ve "vyšší moc", která za ni přijala toto rozhodnutí a nakonec se dokonce začala i modlit.

Během té doby se ale život na naší planetě obrovsky změnil. Propast mezi bohatými a chudými se rozšiřuje, problémy v oblasti životního prostředí se stávají akutnějšími. Náboženské války, i mezi menšími skupinami, vyústí a nakonec vyvolávají mezinárodní vojenské konflikty. Během let dívčiny izolace doktor. Barnaby rozvinul stále více osobní vztah k dívce. Čte, co napsala v nějakém deníku, poslouchá její samomluvu, vidí její výrazy tváře a gestikulaci. Stále více pociťuje pochybnosti, dokonce i hanbu, a nakonec začne zpochybňovat experiment a dokonce se ptá, zda by neměl ukončit celý projekt.

Jednoho večera, když dívka dosáhla věku 16 let, dostane dr. Barnaby telefonát od kolegy, který jej informuje, že část nábožensky fanatické armády nasadila extrémně infekční virus jako biologickou bojovou zbraň (i v mezikontinentálních raketách). Neexistuje žádná protilátka, není žádné cesty úniku. Ve svém zoufalství dr. Barnaby (který je ve skutečnosti ateista) skládá své ruce a modlí se. Pak napsal něco jako rozloučkový dopis adresovaný dívce, protože ví, že i on podlehne tomuto smrtelnému viru. Pak aktivuje 48 hodinové odpočítávání na otevření dveří v obývacím pokoji dívky.

Zpět
Jens Lueck

Jens Lueck

Volker Kuinke

Jens and Isgaard

Jan Petersen

Isgaard

Dieter Koch

Zpět

Oficiální stránky:
https://singlecelledorganism.com/
https://singlecelledorganism.bandcamp.com/releases


Nahoru... ProgressRock
Made by 
©  24.11.2018 
Menu Poslední aktualizace: 24.11.2018
mbrezny@centrum.cz 
...a vzkaz autorovi!