YUKA AND CHRONOSHIP
  
 
 

Nahoru


YUKA & CHRONOSHIP byla založena v roce 2009 jako japonský Neo-Prog rockový kvartet z podnětu klávesistky, zpěvačky a skladatelky Yuka Funakoshi, což je velice vzácné ve světě v této oblati. Yuka sama je aktivní jako sólová umělkyně už více než deset let. Ve skupině ji podporují další muzikanti, a to jak ve studiu i na koncertech - Shun Taguchi (basa), Takashi Miyazawa (kytara) a Ikkó Tanaka (bicí, perkuse). První nahrávky se nesly ve stylu pozdního progresivní rock 70. let.

Yuka debutovala jako písničkářka ve spolupráci se Shun Taguchiho jako jejím producentem u Pioneer LDC (Japonsko) v roce 1998. Od té doby vydala další tři alba, dvě u Pioneer LDC (Japonsko) a jedno pak u Sony Music (Japonsko). Funakoshi byla přitahována tím, co popisuje jako "velmi okázalý a flexibilní druh hudby". Baskytarista a hudební režisér Chronoship Shun Taguchi poukázzal na to, že tyto definující charakteristiky díla Ravela a Debussyho jsou "zcela běžné v progresivní hudbě" hrané v evropských zemích. Jako producent a textař, který napsal spoustu hitů, si Shun uvědomil, že Yuka je velmi talentovaná se svými hudebními skladbami, navíc s jejími schopnostmi jako písničkářky. Při úzké spolupráci s Funakoshi si Taguchi všiml, že se v její původní tvorbě objevují progresivní a/nebo klasické prvky. Taguchi zmiňuje tři konkrétní písně "Morning Bird", "Kagerou Mitaina Kisetsu" ("Seems Like a Rush") a "Kokoro Dake Hitori Bocchi" ("Only Mind Is Alone"). Původní formy těchto písní zněly docela jako prog-rock se složitou a rozšířenou strukturou a velkým množstvím melodických prvků. Aby kompozice fungovaly v popovém stylu, Taguchi vysvětluje, že "požádal Yuku, aby tyto písně zeštíhlila a zredukovala prvky, aby byly jednodušší, popovější a komerčně korektnější". Ale v době vydání alba "Morning Bird" z roku 2000 se Funakoshi i Taguchi ocitli vyčerpaní hudebním směrem, kterým se ubírali. Kromě toho oba hudebníci trochu stárli pro J-popovou scénu zaměřenou na mládež.

Částečně díky úspěchu třetího alba Yuky mimo Japonska, jehož zaznamenalo více než 20.000 stažení na iTunes Store, se Yuka a Shun rozhodli dát si pauzu od výroby "hudby na prodej" a vytvořili instrumentální jednotku zaměřenou více na diváky po celém světě.

"Tak jsem se rozhodl nasměrovat směr Yukyiny hudby do žánru prog rocku," říká Taguchi. "To jí dalo větší svobodu při skládání a přiblížilo mě to, o čem jsem snil od svých 13 let, kdy jsem poprvé slyšel "The Dark Side Of The Moon" od Pink Floyd." Je zvláštní, že před uvedením Chronoship v roce 2009 neměla Yuka Funakoshi absolutně žádné základy v progresivní hudbě. "Nevěděla jsem o tom nic, než jsem založila tuhle kapelu," přiznává. Zatímco Taguchi připouští, že v hudbě Yuka & Chronoship jsou stylové podněty, které ovlivnil instrumentální rozkvět Keitha Emersona, trvá však na tom, že Funakoshi dorazila do své hudební destinace jinou cestou. Taguchi naznačuje, že jakákoli podobnost pramení z vlivů, které mají Emerson a Funakoshi společné. Dokonce i dnes Yuka tvrdí, že neslyšela, a tím méně byla ovlivněna progresivním rockem. "Neposlouchám to ani teď," říká. "Shun si to nepřeje, nechce, abych skládala hudbu, která je podobná Yes a Pink Floyd nebo King Crimson". Funakoshi bez náznaku nepohodlí volně přiznává, že "Shun ovládá její představivost".

V roce 2003 Yuka a Shun spolupracovali při skládání instrumentální melodie "Hector (The Huge Thunderstorm Complex)”, která se pak objevila i na prvním albu o něco později vytvořené kapely Yuka & Chronoship. První album Yuka & Chronoship začalo jako spolupráce mezi Funakoshi a Taguchim. V roce 2005, když Yuka a Shun nahrávali jejich první album, připojil se k nim kytarista Takashi Miyazawa, jeden z nejlepších studiových a doprovodných kytaristů. Takashi byl v té době docela aktivní v produkci komerčních filmů a v hudbě pro videohry. Propagační materiály té doby Yuka & Chronoship popisují skupinu jako Funakoshi plus "tři přední studioví hudebníci". Pomocí nového člena v sestavě začali hrát i živá představení. Nicméně bylo docela těžké najít toho správného bubeníka s talentem a technikou takovou, aby hráli jako tříčlenná kapela se synchronizovaný automatem. V roce 2009 tak vznikli Yuka & Chronoship, když se bubeník Ikko Tanaka připojil ke skupině. Ikkó byl jedním z nejlepších bubeníků Japonska, který se vystupoval jako koncertní hráč a studiový bubeník s mnoha mnoha prestižními japonskými umělci.

"Později se připojili Takashi [Miyazawa, kytara] a Ikko [Tanaka, bicí], aby z toho vzniklo album," říká Funakoshi. Album "Water Reincarnation" vydané u Musea Records v roce 2011 bylo solidně přijato fanoušky progresivního rocku, více než polovina respondentů v průzkumu na progarchives.com jej hodnotila jako vynikající nebo přelomové. Ale album pravděpodobně zmátlo alespoň některé Funakoshiiny fanoušky J-popu.

Bubeník Tanaka a kytarista Miyazawa pracují rovněž na různých projektech mimo Yuka & Chronoship. Ikko Tanaka hrál živě na pódiu i ve studiu s s žánrově nesourodým, ale kolosálním japonským duem B’z. Takashi Miyazawa zase dělal studiové projekty s vlivným aranžérem, producentem a skladatelem Masatakou Matsutoyou z Tokia, ale na rozdíl od Funakoshi, Matsutoyova tvorba často kombinuje charakteristiky klasické hudby s popovými styly.

Taguchi také promítá svou progresivní hudební orientaci do tvorby Yuka & Chronoship. K prvnímu albu skupiny "Water Reincarnation" z roku 2011, které se nyní prodává, Funakoshi říká, že "Shun mě požádal, abych složila pár písní, a pak přidal pár prvků, které pocházely přímo z jeho vlastní zkušenosti s progresivním rockem." Popisuje konečný výsledek tohoto procesu jako "složený mnou a Shunem přidáním kousků a prvků prog rocku".

"Existuje řada lidí, kteří byli fanoušky mé J-popové hudby a později pokračovali v poslechu mých progresivních rockových písní," říká Funakoshi. Chápe, že zatímco mnozí byli zpočátku šokováni jejím novým stylem, jakmile si poslechli skutečné písně, zjistili, že její typický melodický styl zůstal. I s progresivní prezentací a melodickými linkami inspirovanými Debussym poskytuje Funakoshiina popová citlivost přístupný základ pro její relativně ambiciózní kompozice.

Úspěch, který album přineslo, byl zcela odlišný od předchozího koketování Yuky s populární hudbou a rozšířily se jí tak možnosti dalšího směřování její hudby. Před založením Yuka & Chronoship hrála klávesista na akustické piano, nikdy nepoložila ruce na nějaký elektronický nástroj, tím méně syntezátor. "Přechod byl pro mě zpočátku velmi, velmi obtížný," říká. "Prstoklad na syntezátoru je jiný". A prakticky neomezená paleta zvukových syntezátorů byla pro Funakoshi také neprobádaným územím. "Přepínat tam a zpátky mezi těmi dvěma bylo těžké", přiznává. "Trvalo dlouho, než jsem si na to všechno zvykla."

Je poměrně vzácné vidět ženskou instrumentalistku v čele progresivní skupiny, zejména v Japonsku. Ale Funakoshi říká, že to, že je žena, pro ni jako pro hudebnici nečinilo věci náročnější. "Myslím, že je pro mě docela štěstí, že jsem žena, zvláště angažovaná v oblasti progresivního rocku," říká. Poukazuje na vzácnost a novost jejího postavení japonské prog hudebnice jako zdroje "spousty příležitostí v Japonsku". Funakoshi připouští, že ve svém J-popovém období zjistila, že na ženské umělkyně se pohlíželo jinak než na jejich mužské protějšky. "Ale nyní, když hraji v progresivním rocku, necítím se jinak, když se na sebe podívám a zhodnotím to," říká. Taguchi a Funakoshi říkají, že komunita progresivního rocku v Japonsku je poměrně malá. "Progresivní rock v Japonsku není hlavním hudebním žánrem," říká Funakoshi. "Existuje určitý počet nadšených fanoušků, ale progresivní hudba není tak populární ve srovnání s jinými současnými hudebními žánry. Taneční hudba a J-pop obládají žebříčky." Přesto, kdykoli Yuka & Chronoship naplánují vystoupení v Tokiu, je brzy vyprodáno.

Jako skladatelka Funakoshi říká, že má pocit uspokojení z hraní naživo. "Tam jsou vystaveny moje výtvory," říká. "Cítím, že mám na jevišti náležité místo - stejně jako rám obrazu - pro své výtvory". Yuka & Chronoship se ještě nedostaly do Spojených států, ale hráli dvakrát ve Francii a jednou v Itálii na letních hudebních festivalech. "Opravdu si přejeme hrát i mimo Japonsko - ve Spojených státech nebo v Evropě, alespoň jednou ročně".

I když někteří mohou objevovat v hudbě skupiny lehce východní atmosféru, tato orientace není ze strany skladatele záměrná. "Posluchači mimo Japonsko říkají, že některé části mých skladeb znějí docela orientálně, velmi japonsky," říká Funakoshi. "Možná, že prstoklad, melodie a akordy mají některé japonské vlastnosti, kterých jsem si nebyla zcela vědom, když jsem skládala melodie". Funakoshi říká, že při skládání hudby čerpá inspiraci z přírody. Funakoshi, narozená v Tono, malém městě v severojaponské prefektuře Iwate, popisuje své rodné město jako "velmi známé místo v Japonsku, protože je na venkově se spoustou přírody". Historie Tono je zabalena do folklórních příběhů o duchovních bytostech. "Krása a zároveň brutalita tamní přírody mi dávají typ zvuku a inspiraci pro mé hudební výtvory," říká.

Po vydání "Water Reincarnation" se Yuka & Chronoship posunuli kupředu již méně jako projekt, ale o to více jako soudržná kapela. Dne 22. dubna 2013 vyšlo jejich druhé album "Dino Rocket Oxygen" s přebalem, který namaloval samotný Roger Dean - osobitý autor obálek skupiny YES. Deska "Dino Rocket Oxygen", v jejímž názvu jsou vlastně jména tří suit, ze kterých se skládá celé album. Funakoshi popisuje druhé album skupiny jako takové, kde se Shun pokusil zapojit všechny ostatní hráče při vzniku alba. "Pracovali velmi pilně... pravděpodobně příliš pilně," říká. Dobře přijaté album si vysloužilo více pozitivních ohlasů, ale stejně jako debut kapely byla distribuce mimo Japonsko omezená. Pro "Dino Rocket Oxygen" si Taguchi splnil i jeden ze svých osobních snů, když přiměl slavného umělce Rogera Deana (designéra nespočetných obalů alb Yes), aby vytvořil vlastní logo pro skupinu. Jednotlivé skladby jsou "Dinosaurus", "R is for Rocket" a "Oxygen", z nichž každá se skládá z více části. Album se po svém vydání v květnu přiřadilo definitivně k nejlepším progresivním albům vydaných v roce 2013. V květnu 2013 se kapela účastnila festivalu "Prog'Sud 2013" ve Francii.

Yuka & Chronoship vystoupili v roce 2014 na Japanese Progressive Rock Fes a na Crescendo Festival 2014 ve Francii, kde dostali pozvání již podruhé.

Yuka & Chronoship uzavřeli nahrávací smlouvu s britským labelem Cherry Red Records Ltd. na vytvoření celosvětové distribuční smlouvy pro třetí studiové album skupiny. Svoji třetí desku s názvem "The 3rd Planetary Chronicles" následně 15. září 2015. Světové distribuce se ujalo francouzské vydavatelství Musea. Třetí album pojednává o třetí planetě od Slunce a je grandiózním koncepčním albemm s motivy s vědecko / technologických revolucí v dějinách lidstva: doba kamenná, Koperníkova teorie, průmyslové revoluce a teorie relativity. I když se stále nekonalo žádné mezinárodní turné, Cherry Red pomohla přinést Funakoshiho skupinu a hudbu širšímu publiku. Pro rok 2015 mají naplánovanou účast na progresivním festivalu 2Days Prog +1 ve Veroně v Itálii v září 2015.

Recenze na "Chronicles..." byly ještě pozitivnější a početnější než na předchozí nahrávky. A Funakoshi říká, že zážitek z tvorby tohoto alba byl i příjemnější. "Snažili jsme se to udělat trochu volnější než předtím, abychom vytvořili příjemný soubor ze všech čtyř hráčů".

Předcházející album skupiny získalo pochvalnou kritiku po celém světě a pomohlo zaregistrovat skupinu jako zajímavý objev pro fanoušky progresivního rockového žánru. První sedm písní nového alba skupiny "Ship", které vyšlo 11. května 2018, je suita založená na řecké mytologii ARGO. Úvodní píseň "Tears of the Figurehead" zpívá jako speciální host zpěvačka Sonja Kristina z Curved Air. Člen skupiny Shun Taguchi řekl: "Poslední píseň "Did You Find A Star?" byla od počátku plánována, že ji nazpívat John Wetton, který ale zemřel na rakovinu a zpočátku jsme plánovali, že ji ani nezahrneme na album. Nicméně, ačkoli se náš sen nestal skutečností, rozhodli jsme se, že ještě uvedeme píseň na album pro jeho poctu". Hiroyuki Izuta, zpěvák a songwriter, se hostitelsky připojil k této písni a nazpíval ji. Spousta lidí si přála vydání melodie, tak byla nahrána na albu v podání Hiroyuki Izuty.

Funakoshi říká, že i když se studiový přístup může album od alba měnit, její způsob skládání zůstává konzistentní. "Vždy se snažím vytvářet písně zcela přirozeně," říká, "čekám, až melodie přirozeně zazní."

Taguchi vysvětluje způsoby, jakými poskytuje jakousi skladatelskou výzvu pro klávesistku. "Když plánuji udělat album, dám Yuce pár témat. A v případě nového alba jsem jí dal obrázek loutky a požádal jsem ji, aby o tom obrázku udělala píseň". Funakoshi sama udělala nějaké pátrání a narazila na řecký mýtus o Argu, lodi, se kterou Jason a Argonauti hledali Zlaté rouno. S ohledem na tento příběh složila Funakoshi sedmidílnou "Argo Suite". Beze slov, kromě vokálního obratu Sonji Kristiny v elegické úvodní větě "Tears Of The Figurehead", se suita pohybuje různými styly a instrumenatací ve velké tradici klasického progresivního rocku. "Yuka udělá téměř nekonečné množství melodií, v závislosti na druhu tématu, které jí dám," říká Taguchi. "Tak vznikalo album a jak se z naší spolupráce zrodily různé písně na albu".

S růstem fanouškovské základny kapely po celém světě, vysoce uznávanými alby a probíhajícím distribučním uspořádáním Cherry Red jsou všechny důvody očekávat od Yuka & Chronoship více hudby. "Vždy mě překvapuje, když zjistím, že hudba Yuky nemá žádný pevný vzor," říká Taguchi. "Vždy mě vzrušuje, když jí dávám nový koncept. Protože Yuka Funakoshi má obrovskou zásobu hudebních nápadů a kreativních zdrojů".

Kapela vystoupila živě 23. prosince 2018 na Yukakuro Suite Festival v Kichijoji, kde hrála skladby ze všech čtyř vydaných alb. Dne 23. listopadu 2019 kapela Yuka & Chronoship odehrála živý set na Prog Flight 2019, Haneda, v Tiat Sky Hall.

Dne 24. července 2021 kapela oznámila změnu labelu, tentokrát nové album připravuje pro Spirit of Unicorn Music. V srpnu 2021 se jako měsíční host v rádiovém pořadu Tokyo Star Radio (Hachioji FM) objevili Yuka a Shun Taguchiho z Yuka & Chronoship a hodně se hovořilo o produkci pátého studiového alba. Dali si pauzu od oficiálních stránek, Twitteru a FB stránek, ale během té doby pomalu pracovali i na obnovení oficiálního webu.

Nahoru
  Yuka Funakoshi - Keyboard & Vocal
  Shun Taguchi - Bass & Background Vocals
  Takashi Miyazawa - Guitar & Background Vocals
  Ikko Tanaka - Drums & Electric Drums

Členové Yuka Funakoshi
(narozena ***, Tono, Japan)
Keyboards, Vocals


Yuka je japonská hudebnice, zpěvačka, hráčka na klávesy a skladatelka. Bydlí ve Fukuoka-shi, Fukuoka, Japan.

Japonská klávesistka, skladatelka a zpěvačka byla klasicky vyškolena, ale stala se zavedenou osobností na J-popové scéně své domovské země. V roce 1998 měla u Pioneer LDC debut jako zpěvačka (Japonsko). Pak u Pioneer LDC (Japonsko) vydala dvě desky a jednu u Sony Music (Japonsko).

"Od malička jsem hrála na klavír," říká Funakoshi. "A šla jsem i na vysokou školu studovat klasickou hudbu. Silně mě ovlivnili Maurice Ravel a Claude Debussy". Funakoshi byla přitahována tím, co popisuje jako "velmi okázalý a flexibilní druh hudby". Funakoshino vysokoškolské studium se zaměřilo na kompozici. "Už na základní škole jsem skládala",říká. Ale na vysoké škole nebyla Yuka dobrým studentem. "Nechtěla jsem poslouchat pokyny svých učitelů. Nechtěla jsem hrát písničky, o které mě požádali, ale hrála jsem všechny písně, které jsem opravdu chtěla hrát", dodává se smíchem. "Moji učitelé to u mě ale moc neocenili".

Po ukončení vysoké školy se Funakoshi vydala možná nečekaným směrem, a to J-pop. Koncem 90. let byl Shun Taguchi již zavedeným skladatelem a producentem a pod jeho hudebním vedením Funakoshi nahrála a vydala tři alba "Pool No Nioi No Natsu" (1998), "Silent Sun" (1999) a "Morning Bird" (2000). Titulní skladba toho třetího alba byla docela populární a profesionální hudební video k písni si můžete prohlédnout na YouTube.

Ale i jako popová umělkyně se Funakoshi soustředila na hudební umění než na styl. "Netančila jsem," zdůrazňuje. "Hrála jsem na klavír a zpívala písně, takže jsem vytvořila docela smíšený formát J-popu." Spusťte instalaci písně jednotkové aktivitě stroj, který oznámil "Hector" ve spolupráci alba od 2003 Japan Columbia Records, zformovali v roce 2009 Yuka & Chronoship.

Spolupracovala s HP OMP Old Music na CD "Yuka Funakoshi".

Členové Shun Taguchi
(Bass, Keyboards, Backing Vocals, Producer)

Debutoval u CBS SONY (nyní SONY MUSIC) v roce 1980 s Lorelei. Pak produkoval a skládal pro skupiny SENCE OF WONDER s Hiroyuki Namba (King Records), REICO z (Victor) aj. Pracoval také jako producent Yuky Funakoshi od jejího debutu a pracuje také jako producent kapely Princess Princess, pětičlenné japonské pop/rockové dívčí kapely. Je také uznávaným textařem v Japonsku.

Před začátkem práce s Funakoshi na konci 90. let Shun Taguchi produkoval populární výhradně ženskou rock-popovou skupinu Princess Princess, která vydala deset studiových alb mezi lety 1986 a 1995. Kromě produkčních povinností pro jiné umělce je Taguchi také sám o sobě populárním skladatelem. Jeho píseň "Uisukii Ga, Osuki Desho" ("Máš rád whisky, ne?") byla nahrána dvakrát, nejprve Saykuri Ishikawou a poté znovu v roce 2011 Azusou Miurou na japonské album "The Idolm@ster Artist 2". "Shun je velmi slavný autor textů zde v Japonsku," říká o něm Funakoshi.

[Produce]: Yuka Funakoshi, Princess Princess aj.
[Lyrics]: Crystal Kay, Shibasaki Kou, Gospellers, Hi-Fi SET a mnoho dalších.

Členové Takashi Miyazawa
(pochází z Kófu)
(Guitars, Backing Vocals)


Takashi pracoval jako studiový hudebník pro některé projekty. Koncertoval a nahrával jako kytarista v roce 1999 s Matsutoyou Masatakim (japonský aranžér, skladatel, hudební producent), kterému produkoval desku "The Romancing Plants", na kterou také skládal a nahrával hudbu jako doprovodný kytarista a aranžoval některé skladby. Matsutoyova tvorba často kombinuje charakteristiky klasické hudby s popovými styly.

[Spolupráce a nahrávky]: Yumi Yumi, Yoko Kumada, Koyanagi Cherry Akira-ho (ex-Lindbergh), Tanabe Toshino (ex-Kaleidoscope), Ryoko Shiraishi, Jdi Fuyuki, Ibuki a jiní.

Členové Ikko Tanaka
(Drums, Percussion)

Ikkó je jeden z nejlepších bubeníků Japonska, který se vystupoval jako koncertní hráč a studiový bubeník s mnoha mnoha prestižními japonskými umělci. Jeho aktivity jako profesionální bubeník už začaly během studia na střední škole.

Ikko Tanaka spolupracoval živě na pódiu i ve studiu jako bubeník s žánrově nesourodým, ale kolosálním japonským rockovým duem B’z.

[Koncertoval s:] B'z (1990-1995), Kyosuke Himuro, Namie Amuro a mnoha dalšími.

[Nahrával:] B'z, Kyosuke Himuro, Shogo Hamada, Brilliant Green, Gospellers a mnoha dalšími.


Nahoru
Studiová alba:
2018 Ship
2015 The 3rd Planetary Chronicles
2013 Dino Rocket Oxygen
2011 Water Reincarnation


Sestava:
Yuka Funakoshi - Keyboards & Piano, Vocal
Takashi Miyazawa - Guitars & Vocals
Shun Taguchi - Bass & Vocals
Ikko Tanaka - Drums
Hosté:
Sonja Kristina (Curved Air) - Vocals (01,11)
Hiroyuki Izuda - Vocals
Diskografie Ship
Studiové album, vyšlo 28. dubna 2018, King Records KICS-3687 (Japan)
Omp Company, YCUK-004 (UK)
květen 2018, Cherry Red Records (World)

Přehled skladeb:
01. Argo - Tears Of The Figurehead (1:55)
02. Argo - The Ship Argos (6:30)
03. Argo - Landing (5:48)
04. Argo - Golden Fleece (5:03)
05. Argo - A Dragon That Never Sleeps (7:09)
06. Argo - Islands In The Stream (3:53)
07. Argo - Return (2:04)
08. The Air Ship Of Jean Giraud (6:17)
09. Visible Light (8:01)
10. Old Ship On The Grass (5:00)
11. Did You Find A Star? (9:06)
Total Time: (60:46)

Artwork: Oda Hideji


Sestava:
Yuka Funakoshi - Keyboards & Piano, Vocal
Takashi Miyazawa - Guitars & Vocals
Shun Taguchi - Bass & Vocals
Ikko Tanaka - Drums
Hosté:
Brian Hooper - Vocals
Noe Shimojo - Vocals
Diskografie The 3rd Planetary Chronicles
Studiové album, 25. září 2015, Cherry Red Records, YCUK-003 (UK)
28. října 2015 (Japan)

Přehled skladeb:
01. Birth Of The Earth - Collision (1:28)
02. Stone Age (8:26)
03. Galileo I - And Yet It Moves (E Pur Si Muove) (2:52)
04. Galileo II - Copernican Theory (5:52)
05. Birth of the Earth - Merger (1:20)
06. Age of Steam (8:07)
     I. Pastoral Garden
    II. Machine City
07. Wright Flyer 1903 (7:50)
08. On the Radio (2:18)
09. Birth of the Earth - Magma Ocean (1:26)
10. E=c#m (4:36)
11. I Am Thee (Awakening of Cloneroid) (6:55)
12. Birth of the Earth - Embryonic Planet (8:17)
Total Time: (59:27)

Artwork: Oda Hideji
Třetí album je opět koncepční, a jak název napovídá jedná se o kroniku třetí planety, které má technickou a vědeckou revoluci za sebou. Booklet design vytvořil karikaturista Oda Hideji.


Sestava:
Yuka Funakoshi - Keyboard & Vocal
Takashi Miyazawa - Guitar & Choir
Shun Taguchi - Bass & Choir
Ikko Tanaka - Drums
Diskografie Dino Rocket Oxygen
Studiové album, 22. dubna 2013, MUSEA PARALLELE, MP 3271 (France)

Přehled skladeb:
Dinosaurs suite:
    01. Which Came First,The Dinosaur Or The Egg? (2:13)
    02. Dance With Dinosaurs (7:32)
    03. Ruler Of The Earth (4:12)
R is for Rocket suite:
    04. Cutting Gravity (7:08)
    05. Skygazer (6:17)
    06. An Arrow Of Glittering Music (1:48)
    07. Blue Astronaut Helicopter (3:49)
    08. Beyond The Fence (5:33)
Oxygen suite:
    09. O (5:06)
    10. O2 (6:23)
    11. O3 (7:30)
Total Time: (57:36)

Artwork: Kazuko Mitsuhashi and Roger Dean (logo)
Suita "Dinosaurus" začíná skladbou "Which Came First,The Dinosaur Or The Egg ?" (Co bylo dříve, dinosaurus nebo vejce ?) která představuje velkolepé symfonické klávesy a oslňující souhru klavíru a kytary. Druhá část suity "Dance With Dinosaurs" (Tanec s dinosaury) pokračuje v dynamickém jazz-rocku s výbornými sóly na synthezátor, dynamickými bicími a basou s mistrnými kytarovými sóly, které jako by vypadly z učebnice pro kytary od Alana Holdsworth. Závěrečná skladba "Ruler Of The Earth" (Vládce země) se vrací do nádherné klavírní melodie vedené v rámci symfonického rocku a další epickou rockovou kytarou.

Suita "The R is for Rocket" (R jako raketa) začíná "Cutting Gravity", což je dramatická směs mellotronu, klavíru a rockové sekce. Kytara uhání někdy až příliš k hard rockovým riffům, ale naštěstí Yuka je vkusně doplňuje symfonickými klávesami. "Skygazer" je radostná new age styl připomínající instrumentálka. Po ní následuje krátký klenot akustické kytary Takashi Miyazawy. "Blue Astronaut Helicopter" je okouzlující pozitivní skladba, která obsahuje více elektroniky a kytarových smyček, stejně jako příjemné techno. Suita končí skladbou "Beyond The Fence", snovou skladbou s klavírem Yuky a okouzlujícím zpěvem.

Záverečná suita "Oxygen" zahajuje část "O" dynamickým aranžmá, které obsahuje oslňující klávesové linky a souhru s kytarami. Hudba se zkludňuje do pomalejšího tempa v "O2", kde klávesy od Yuky občas ujíždí až k inspiraci u Ryuichi Sakamoto - a jeho mixováním dokonale snových syntezátorů. Yuka demonstruje svou širokou škálu odborných znalostí kláves s majestátními pasážemi varhan. Poslední skladba "O3" začíná s fascinující směsi klavíru a mellotronu a kytarou Takashi Miyazawy, která hraje v post-rockového stylu. Yuka zpívá s pomocí modulovaného hlasu s okouzlující příchutí, která připomíná velké japonské progresivní rockové kapely z 80. let. Je to jedna z nejlepších skladeb alba.

Sestava:
Yuka Funakoshi - Keyboards, Voices
Shun Taguchi - Bass
Takashi Miyazawa - Guitar
Ikko Tanaka - Drums, Percussion
Diskografie Water Reincarnation
Studiové album, vyšlo 15. června 2011, Musea Records, FGBG 4886 (France)
Disk Union (Japan) DUJP008

Přehled skladeb:
01. Dawn In A Dew - Chronoship (5:53)
02. Pilgrim Ocean (5:29)
03. White Squall, Black Squall (5:08)
04. Water Reincarnation (6:22)
05. Archaic Aquarium (5:40)
06. Poseidon (4:58)
07. I Am River (4:31)
08. Snow Dance (4:32)
09. Hector (The Huge Thunderstorm Complex) (4:52)
10. Kiribati (6:20)
Total Time: (53:52)

Tématem alba je koloběh vody. Od nepaměti je na ostrovní národ Japonska obklopen mořem, což má velký přínos z oběhu vody, ale také velké oběti, zvláště z nedávné doby. Toto epické koncepční album ukazuje jak se déšť stává řekou, řeka se vylije do moře, z moře se stává mrak, címž se voda vrací zpátky do deště. Tyto téměř kosmické vize jsou opravdu bohaté a jso zde zobrazeny hudbou.

Nahoru

























Nahoru

    OFICIÁLNÍ STRÁNKA (POZOR - POUZE V JAPONŠTINĚ !!!)

    https://www.facebook.com/Yuka.And.Chronoship
    http://omp-company.com/chronoship/

    Další informace:
    http://www.backstagemontreal.com/yuka&chronoship.html#sthash.cst1ubaw.dpbs
http://blog.musoscribe.com/index.php/2018/12/18/the-yuka-chronoship-interview-part-one/


ProgressRock Nahoru
Made by 
©  22.10.2013 
Menu Poslední aktualizace: 10.11.2021
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©