PLATYPUS/JELLYJAM
ProgressRock Dolů...  
 Hardrocková
formace basisty
DREAM THEATER






Novinka kapely se objeví 27. května 2016 pod názvem "Profit"
Deska s názvem "Shall We Descend?" vyšla v říjnu 2011.
Poslední novinka také zahrnuje čtyři vyzváněcí tóny a dříve nikdy neslyšené vystoupení Jelly Jam!
Druhá deska ve stejném složení !!! Překvapivá zvěst!!! Rovněž pod názvem skupiny "The Jelly Jam" s poněkud lakonickým označením desky "The Jelly Jam 2".
Jedním z projektů na němž se podílejí členové skupiny DREAM THEATER je progresivně hardrocková čtveřice PLATYPUS, v níž se sešel basový kouzelník John Myung, s kytaristou, zpěvákem a perkusionistou Ty Taborem (King's X), s bubeníkem a klávesistou Rodem Morgensteinem (ex- Dixie Dregs, Morgenstein - RudessProject, Winger) a se svým v té době ještě soukmenovcem, klávesistou Derekem Sherinianem.




















DISKOGRAFIE:

  08. Profit
2016, Music Theories Recordings

Další album rockové super-skupiny poskládané z Ty Tabora (King’s X), Johna Myunga (Dream Theater) a Roda Morgensteina (Dixie Dregs).

  07. Shall We Descend?
2011, Molken Music

Konečně další novinka rockové super-skupiny poskládané z Ty Tabora (King’s X), Johna Myunga (Dream Theater) a Roda Morgensteina (Dixie Dregs).

  06. Additives
2010, Molken Music

Nový bonus od Jelly Jam. "Additives" zahrnují kmenové mix skladby jednotlivých vystoupení členů kapely na píseň "I Can't Help You " z prvního alba Jelly Jam.

  05. Jelly Jam 2
13. září 2004, InsideOut Music

Nahráli:
John Myung - basová kytara
Ty Tabor (King's X) - zpěv a kytara
Rod Morgenstein (Dixie Dregs, Rudess Morgenstein Project)- bicí a perkuse

Druhý projekt osvědčeného týmu. V Evropě je datum vydání 13.9 2004 a v USA 14. 9. 2004.

  04. The Jelly Jam
Vyšlo 2002

Nahráli:
Ty Tabor - zpěv a kytara
John Myung - basová kytara
Rod Morgenstein - bicí a perkuse

Zkrácené MP3 samply písní "Nature's Girl", "Feeling" a "Reliving" z debutového alba "Jelly Jam" jsou nyní dostupné na oficiální WWW stránce Ty Tabora - TyTabor.net!

  03. Ice Cycles
Vyšlo 2000

IOMCD056
SPV 085-31962CD
Nahráli:
Ty Tabor - zpěv, kytara
John Myung - basová kytara
Derek Sherinian - keyboards
Rod Morgenstein - bicí

  02. When Pus Comes To Shove
Vyšlo 1998

Nahráli:
John Myung - Bass
Rod Morgenstein - Drums, keyboards v písni "Chimes"
Derek Sherinian - Keyboards
Ty Tabor - Vocals, Guitar, and Percussion

  01. When Pus Comes To Shove
1998 Evropské vydání

1998 - IOMCD025, SPV 085-28742CD
Nahráli:
John Myung (Dream Theater) - Bass
Rod Morgenstein (Dixie Dregs, Jelly Jam, Rudess/Morgenstein Project) - Drums
Derek Sherinian (Dream Theater, Planet X, Alice In Chains, Alice Cooper, Billy Idol, Yngwie Malmsteen, Kiss, and Zakk Wylde) - Keyboards
Ty Tabor (King's X) - Vocals, Guitar, and Percussion


Nahoru
"Zformovali jsme se na konci roku 1997", vysvětluje basista Dream Theater John Myung o začátcích skupiny. V té době se parta z Dream Theater vrhla i na vedlejší projekty mimo kapelu. Mike Portnoy a John Petrucci vytvořili L.T.E. (kde se spojili s budoucím klávesistou Jordanem Rudessem) a John Myung a Derek Sherinian projekt PLATYPUS (ptakopysk). "Měl jsem stovky telefonátu a také permanentní křeče z psaní", vzpomíná. "Jednoduše jsem měl pár písní zaznamenané na malém pásku a oni se to doslechli. To byl ten správný okamžik. Nejdříve jsem pořádal Dereka, pak Tye a nakonec jsme našli Roda."

Zrodila se tak divoce akrobatická a melodická skupina s legračním názvem, zamotaný výsledek mnoha pousmání v Rodově domě, když tím Rodem není nikdo jiný než maniak z Dixie Dregs, bubeník Rod Morgenstein. A jiní šílení vědci? Dobře, máme zde ještě Dereka Sheriniana a Johna Myunga z progressive metalové obrazu Dream Theater a Ty Tabora z nejvíce podceňované skupiny na zeměkouli, King's X.

Nyní k vysvětlení pojmenování skupiny. "Pracovali jsme na melodii něco jako od Jeff Becka, která zněla jako něco ze of Blow By Blow a znělo to jako zvuk klavinetu. Derek hrál ten svůj klavinetový part a komentoval to celou dobu, že slyší klavinet a že to zní jako ptakopysk. A všichni jsme se z toho složili. Takže příští objevný dotaz byl, "Hej, proč tak nepojmenujeme skupinu ?"

První deska skupiny "When Pus Comes To Shove" je jednoduše citový výlev disciplinovaného chaosu, dovedeného do pozoruhodných detailů, s úplně precizním zachováním kvality.

Nahrání desky předcházely tři fáze.

Za prvé se hoši setkali v Morgensteinově bydlišti, aby si zaflámovali a napsali nějakou hudbu. Za druhé, čerstvě zrozená skupina šla do Millbrook Studia na Long Island, New York, aby pro začátek poskládali pásky pro keyboard, bicí, basovku a částečně pro kytaru. Za třetí, Ty si vzal pásky do svého Alien Bean Studia v Houstonu k dokončení kytarových partů, dodělání všech vokálů a smíchání bicích, namixování a konečné úpravě. A o tři týdny později, "Ptakopysk" udělal své první krůčky. To bylo v září 1998. Na přelomu května a června 1999 se dotyční opět sešli ve studiu, aby pořídili základy pro jeho pokračování, jež se pod názvem "Ice Cycles" objevil v Evropě v únoru 2000.


18. září 2001
18. září 2001 se objevila zpráva, že Platypus se oficiálně rozešli, jednotliví členové ale vytvořili dvě oddělené entity, JELLYJAM a JUGHEAD. Ty Tabor z X KING'S, basista Dream Theater John Myung a bývalý bubeník WINGER Rod Morgenstein, budou pod názvem JELLYJAM pokračovat v podobném duchu jako PLATYPUS (ptakopysk), ale bude trochu více písňově orientovaný. Skupina vydá debutové album jen pod názvem skupiny "The Jelly Jam", které vyjde prostřednictvím InsideOut na začátku listopadu. JUGHEAD, druhá odnož, se skládá z Ty Tabora, bývalého klávesisty DREAM THEATER Dereka Sheriniana, Matt a Greg Bissonette a hudba skupiny je údajně "plný háčků a nestydatého pop/rocku v duchu MUSTARD SEEDS/FOO FIGHTERS". Jejich debutové album se objeví počátkem roku 2002 pod Ear Candy Records.


13. května 2011
Premiere Guitar Magazine udělal nedávno rozhovor s Ty Taborem z King’s X, ve kterém udělal pár zmínek o baskytaristovi DT John Myungovi a bývalém klávesákovi DT Dereku Sherinianovi.


"Byl jsem kontaktován Johnem Myungem a měl jsem opravdu zájem dělat s ním nějakou hudbu," řekl Tábor, "Rodem Morgensteinem a Derekem Sherinianem. Jen jsme si nebyli jisti, o jaký druh hudby půjde, ale všichni jsme věděli, že budeme dělat něco jiného, než co děláme normálně - to byl začátek projektů Platypus a Jelly Jam. Ve studiu jsou takové věci možné, protože tam nebyly velké rozpočty zapojené do těchto projektů, takže byl prostor pro úplné nahrávání a mixování, aniž by bychom přišli o cent. To otevřelo bránu k novým věcem a já jsem začal dělat vedlejší projekty...".

Co se týče nahrávání, uvedl: "Nedávno jsem dostal něco od Demeter tzv. VTMP-2b, který je opravdu klasická mikrofonní trubice jako předzesilovač. John Myung koupil dva z nich, jeden pro mě a jeden pro něj pro práci na novém albu Jelly Jam. A oni už je nedělají, takže on má dva z nich speciálně pouze pro nás. Takže jeden z nich jsem dostal zbrusu nově a zní to úžasně!"

Pokud jde o budoucnost Tabor říká: "Já jsem pracoval na novém albu Jelly Jam právě nyní, bude se jmenovat "Shall We Descend?" a mělo by vyjít začátku roku 2011 na Molken Music. Všechny nahrávky byly dokončeny, já jsem jen pracovat na míchání a masteringu. Pracovali jsme na tom před nějakou dobou a nyní jsme začali dokončovací práce počátkem letošního roku."

Dne 23. března 2016 se objevila potěšující zpráva spolu s jednou ukázkou, že kapela THE JELLY JAM je skupina, v níž se sešli basista DREAM THEATER John Myung, Rod Morgenstein z DIXIE DREGS/WINGER a Ty Tabor z KING'S X (čili v podstatě supergroup). A tahle parta vydává 27. května 2016 nové album s názvem "Profit" u Music Theories Recordings / Mascot Label Group, je to již pátá nahrávka kapely v tomto složení.

"Profit" je nádherný a okouzlující filmový zážitek, plný napětí, nahrávka sleduje hrdinskou, přesto skličující cestu Proroka, který se inspirován hlubokým smyslem pro zodpovědnost vydává na misi, aby se pokusil zachránit svět, otevřít oči těm, kteří neprozřeli.

Když byl vznesen dotaz na společné úsilí v Jelly Jam, Tabor nazval Johna za "praotce kapely", a rozplývá se, že "zahrát si s Rodem byl jeho celoživotní sen. Byl jsem velkým fanouškem jeho kvalit od vysoké školy a DIXIE DREGS transformovaly moji představu o tom, co by skupina mohla udělat. Rod byl obrovskou součástí šílenství na všech těch prvních Dixie Dregs albech. Je to čilá radost si s ním zahrát."

Tabor popisuje koncept alba jako "boj mezi pokrokem a zaměstnaností za každou cenu, a ne přemýšlet o jakékoli budoucí platby, které budou muset být provedeny." Dále řekl, že "každé album JELLY JAM bylo velmi odlišná a oni rozhodně objevovali nové obzory. První album bylo docela přímé ve své povaze a atmosférou. Druhé album bylo více o skládání a mělo velmi odlišné vyznění. Časem jsme se dostali k "Shall We Descend", kde jsme se všichni pohybovali v různých hudebních místech. To mělo spíše temnější okraje, ale nakonec jsme si uvědomili, že jsme se zavrtali do něčeho, co není právě to, co by nás charakterizovalo. Není tam opravdu žádný sound Jelly Jam.

Aby se "Profit" stalo nejsilnějším albem, zaznamenali jsme spoustu nadbytečné hudby a vybírali písně, na kterých jsme pracovali společně směrem k hlavní hudební myšlence. Hudebně i zvukově jsme začali experimentovat a šli mnohem dál, než jsme byli předtím. Postavili jsme se k tomu jako k albu od začátku až do konce s tímto účelem. Není to jen sbírka písní sloučených pohromadě. Je to plná cesta celým příběhem."

THE JELLY JAM mají v úmyslu podporovat "Profit" i plným turné (termíny budou upřesněny). Ty Tabor vysvětluje: "Toto album je bezesporu nejzvláštnější okamžik skupiny, který jsme kdy dali dohromady a musíme se vydat skutečně letos na podporu tohoto alba." Vzhledem k probíhajícímu turné domovské kapely DREAM THEATER Johna Myunga k jejich skvělé nové desce "The Astonishing" to bude ale moc záležet na vyhledání vůbec volných termínů.


Nahoru
Kapela:
John Myung (Dream Theater) - Bass
Ty Tabor (King's X) - Vocals, Guitars, Keyboards
Rod Morgenstein (Dixie Dregs & Winger) - Drums, Percussion
Člen Platypus:
Derek Sherinian (Dream Theater, Black Country Communion) - Keyboards
Členové
(Narozen 24. ledna 1967, Chicagu, Illinois)
(Dream Theater) - Bass


Pochází z korejské rodiny a jeho rodiče, když byl ještě malým chlapcem, se s celou rodinou přestěhovali z rodného Chicaga na Long Island v New Yorku, který je od té doby jeho domovem. Tam začal navštěvovat katolickou školu. První seznámení se s hudbou přišlo v raném věku. Jeho matka vždy poslouchala klasickou hudbu a tak již od 5 let docházet na hodiny houslí. Jeho rodiče už měli dost života ve městě a chtěli se odstěhovat na předměstí. Když bylo Johnovi 7, opravdu se odstěhovali na předměstí, kde pak studoval hudbu se soukromými učiteli ve městě, kde vyrůstal, Kings Park, Long Island.

K baskytaře se dostal víceméně náhodou. V 15 letech pak ztratil zájem o hraní na housle a kamarád ze sousedství, který zakládal kapelu, se obrátil na Johna, zda by na ni nechtěl hrát (a doufal tak, že pak bude hrát v jeho kapele). John si naivně myslel, že když umí hrát na housle, které mají také čtyři struny, bude snadné se naučit hrát i na basu. John zakrátko ovšem zjistil, že baskytara je absolutně jiný nástroj než housle, ale už ji nepustil a začal se na ni zdokonalovat. Ačkoliv byly tyto nástroje úplně odlišné, John zvládl bassovou kytaru velmi rychle a od té doby již nikdy neuchopil housle.

Prvními vzory, podle kterých se John Myung učil hrát, byly Chris Squire z Yes, Geddy Lee z Rush, Steve Harris z Iron Maiden a Cliff Burton z Metallicy. Posléze se dostal ale i k dalším kapelám, jako byly Jane’s Addiction, Red Hot Chilli Peppers nebo King’s X.

Po absolvování střední školy, kam chodil s Johnem Petruccim, se oba přesunuli do Bostonu na Berklee School of Music, kde se setkali s bubeníkem Mike Portnoyem, se kterým sdíleli nadšení pro progresivní a metalovou hudbu a v roce 1985 ještě v Berklee založili spolu s Johnem Petruccim (kytara) a Mikem Portoyem (bicí) skupinu Majesty (později se k nim přidal Kevin Moore a Chris Collins). Když se k nim přidal Mike [Portnoy], cvičili pak šest hodin v noci. Celý den trávili na výuce a teprve večerní hodiny si mohli zablokovat od 18:00 do půlnoci, a to od pondělí do pátku. s nějakými přestávkami hrávali asi třicet hodin týdně. Byli v té době jako vždy optimističtí říkal Myung: "OK, uvidíme, jestli se můžeme dostat o krok dále. OK, dostali jsme se až tady. Tak jaký je další krok?"

Myung, Petrucci i Portnoy se pak rozhodli vzdát kariéru studentů a koncentrovali se pouze na práci v nově vznikající kapele, která si zakrátko našla pravidelné návštěvníky na koncertech kolem New Yorku. Po nahrání šesti skladbového dema podepsali se společností Mechanic Records smlouvu, ale byli nuceni si změnit jméno na, dnes již všeobecně známé, Dream Theater. A to je již popsáno jinde...

Vedle Dream Theater se John Myung podílel na několika zajímavých vedlejších projektech. V roce 1997 dal dohromady s tehdejším klávesistou Dream Theater Derekem Sherinianem kapelu Platypus, jejímiž dalšími členy byli kytarista a zpěvák Ty Tabor (ex King's X) a bubeník Rod Morgenstein (ex Dixie Dregs). Společně natočili dvě desky "When Pus Comes to Shove" (1997) a "Ice Cycles" (2000) a v roce 2000 se rozdělili a Myung přešel jedné její části, nazvané Jelly Jam - desky "The Jelly Jam" (2002), "The Jelly Jam 2" (2004) a "Shall We Descend" (2011). Účastnil se také projektů Explorers Club nebo Gordian Knot, s nimiž natočil po jedné desce.

Johnovu hru ovlivnili především Chris Squire, Steve Harris a Geddy Lee a vlastně celá skupina Yes, dále pak Iron Maiden a Rush. Poslouchá také skupiny jako Jane's Addiction, King's X a The Red Hot Chili Peppers. Nemá také nic proti klasice a blues.

John je stále členem Dream Theater a stále žije na Long Islandu s svoji manželkou Lisou. Když není na koncertních turné a jiných cestách, věnuje se čtení cvičení a rybaření.

A na závěr pár zajímavostí o Johnu Myungovi:
Jeho oblíbené jídlo jsou těstoviny, rád pije Raspberry-Cranberry juice (malinovo – brusinková šťáva).
Oblíbeným hercem je Robert DeNiro.
Oblíbenou herečkou pak Meryl Streepová.
V televizi nejčastěji sleduje Discovery Channel.
Johnův nejoblíbenější film je "2001 A Space Odyssey" a "The Deer Hunter".
Vždy si rád přečte knihu Power of Myth (Síla Mýtu).

Členové
(Narozen 17. září 1961, Pearl, Mississippi)
(King's X) - Vocals, Guitars, Keyboards


Je kytarista, skladatel a co-zpěvák progresivní hard rockové kapely King's X. Tábor má široký kytarový styl, od velkých kytarových riffů až po plynulé melodické pasáže. Mezi jeho vlivy patří The Beatles, Brian May, Alex Lifeson, Ace Frehley Phil Keaggy a originální kapela Alice Coopera.

Ty Tabor začal zpívat a hrát na kytaru v mladém věku, v raném mládí pak hrál se svým otcem (dokonalý bluegrassový hudebník) a jeho bratrem v bluegrassové kapele po okolí rodného městečka Jackson. Kapela hrála na různých festivalech a prohlídkách, podílela se na nahrávkách bluegrassových legend jako je Lester Flatta a Grandpa Jones. Tabor také zaujal Rock and Roll sound 60. a 70. let (nejvíce však The Beatles a Alice Cooper) a začal hrát v rockových kapelách během dospívání. Jednou z nich byla křesťan ská rocková kapela s názvem Matthew. Po absolvování střední školy Tábor začal cestovat s Matthewem celém jihu. Časy to byly těžké během turné, kapela se vybalila a vystupovala na parkovištích před restauracemi výměnou za jídlo.

Opustil Matthewa a rozhodl se přestěhovat do Springfieldu, MO, kde navštěvoval Evangel College, kde rychle zakotvil v místní hudební scéně. Jedna skupina, s níž hrál, dostala šanci zahajovat koncert kytaristy Phil Keaggyho. Nicméně, těsně před show, bubeník opustil Taborovu kapelu. Místo toho, aby zrušili vystoupení a přišli o velkou příležitost, Tabor se dobrovolně rozhodl hrát na bicí na vystoupení. Neměl ale vlastní bicí soupravu, takže Tabor byl nucen požádat Keaggyho bubeníka, zdy by nemohl použít. Bubeník, kterým shodou okolností byl Jerry Gaskill, souhlasil a představení se konalo.

Tabor a Gaskill se opět setkali během několika demo nahrávek s Tracy Zinn Band. Stali se z nich přátelé a byli ochotni vycouvat z projektu a znovu se společně setkat v dalších hudebních projektech. Na jaře roku 1980 byl Tabor požádán, aby vystoupí na talentové show v Evangel se zpěvačku. V publiku byl také Doug Pinnick, který byl ohromen výkonem Tabora. Pinnick se s ním nakonec zkontaktoval a oba dva začali spolupracovat hudebně. Nakonec Tabor, Pinnick, Gaskill a kytarista Dan McCollam vytvořili jejich vlastní kapelu The Edge, z níž se během doby stala kapela King's X. Od té doby se Tabor stal jedním z nejuznávanějších a nejrespektovanějších kytaristů až dodnes. Jeho styl hraní a tón kytary, stejně jako jeho zpěv a skládání, jsou klíčovými prvky v kapele King's X.

Tabor také otevřel vlastní nahrávací a masteringové studio zvané Alien Fazole Studios v Katy, Texas. Produkoval řadu albových projektů, stejně jako produkoval alba The Rez Band, sólové album "Come Somewhere" Jerryho Gaskilla a mnoho dalších.

Členové
(Narozen 19. dubna 1953, New York, USA)
Drums, Percussion (Dixie Dregs & Winger)


Je americký bubeník a hudební pedagog. Nejznámější je ze svého účinkování v koncem 80. let v rockové kapele Winger a v jazz fusion kapele Dixie Dregs. Spolupracoval také s projekty Fiona, Platypus, Steve Morse Band a The Jelly Jam. Také nahrával a koncertoval s Jordanem Rudessem včetně jejich společného projektu Rudess / Morgenstein Project. Koncertoval také s Jazz is Dead. V současné době je docentem a vyučuje bicí na Berklee College of Music v Bostonu, Massachusetts. Morgenstein také stále vyjíždí na turné se skupinou Winger po Evropě a Spojených státech.

Rod svoji profesionální hudební kariéru začal jako zakládající člen průkopnické skupiny Dixie Dregs, když ještě jako student University of Miami na Floridě potkal hudebníky StevaMorse, Andyho West a Allena Sloana. Univerzita byla podhoubím hudební aktivity během tohoto období, sehrála úlohu hostitele pro skvělé budoucí talenty jako byli Pat Metheny, Jaco Pastorius, Danny Gottlieb, T Lavitz a Bruce Hornsby. Hraním pod hlavičkou Studio Music and Jazz osnov s názvem Rock Ensemble II, Dregs pilovali své fusioneskní zářezy. Tady také skupina nahrála své klasické album "Great Spectacular".

V hudbě Dixie Dregs se míchá rock, jazz, bluegrass, folk a klasické vlivy do bohaté, stále se měnící tapisérie zvuků. Celou tu dobu se Rodovo bubnování spřádá svoji cestu hladce a barevně prostřednictvím této vířící hudební krajiny.

Unikátní, dynamický a hudební styl bubnování přivedl Roda k zisku ocenění Best Progressive Rock Drummer od magazínu Modern Drummer nepřetržitě 5 let v řadě (1986-1990) a Best All-Around Drummer (1999), čímž si vysloužil stálé místo v jejich Listině slávy. Dixie Dregs, jejichž 6 posledních nahrávek bylo vždy nominováno na ceny Grammy za nejlepší rockový instrumentální výkon, lze nejlépe popsat slovy z recenze koncertu Philadelphia Inquirer, "The Dregs mají svůj vlastní jedinečný jazyk a styl známý z bluegrassové a country hudby, rafinovaný s klasickou jemností a předváděný s vysoce briskní technikou a rockovou energií. Kapela je možná nejdůležitější, a jistě nejvíce technicky vyspělá, instrumentální skupina progressive fusion."

Když se skupina dočasně rozpustila v roce 1983, Rod spojil své síly s Steve Morse, který spolu s basistou Jerry Peekem, vytvořil Steve Morse Band. Rod si pamatuje, že "Jedna z našich největších přestávek přišla, když jsme měli možnost koncertovat společně po dobu 3 měsíců s Rush na jejich Power Windows turné v letech 1985-1986. Cítil jsem nával popularity, a to pro skupinu i jako bubeník, v důsledku vystupování večer co večer na vyprodaných arénách spolu s vděčnými progresivními rockovými fanoušky. A bylo více než zřejmé, že mnozí z nich byli bubeníci."

Steve Morse Band vydali dvě alba, po kterých se Rod ocitl na křižovatce ve své kariéře, když se Steve Morse připojil k zreformované skupině Kansas. "Byl jsem připraven pro hudební změnu a zkusit něco nového a náročného."

Během následujícího roku se v roce 1986 přestěhoval do New Yorku poté, co bydlel v okolí Atlanty ve státě Georgia celých předcházejících 11 let, Rod se setkal s Kip Wingerem a Reb Beachem, jmenovcem a kytaristou tehdy ještě neexistující kapely Winger. "Kip a Reb skládali a nahrávali dema, která byla vždy zamítnuta ze strany gramofonových společností. Setkal jsem se s nimi v této etapě jejich života, kdy byli zcela posedlí podepsáním smlouvy. Nic nemohlo otřást jejich odhodlání. Tak jse se dali dohromady a jamovali, padli si do oka a o dva měsíce později znovu prohlásili že dostali smlouvu a ptali se, jestli bych měl zájem na této jejich nahrávce."

To je celá historie! Jejich eponymního debutového alba "Winger" se v roce 1988 prodalo přes dva miliony kopií po celém světě, vydělalo kapele na platinové album v USA a zlaté album v Japonsku a Kanadě. To také vedlo k nominaci na American Music Award za nejlepší New heavy metalovou skupinu. Následovníkem bylo album "In The Heart Of The Young" a opět platinové a zlaté ocenění bylo na obzoru, spojený s non-stop mezinárodním koncertním programem.

Kapela ukončila svoji činnost v roce 1993 poté, co podporovala koncerty svoji vysoce ceněnou nahrávku "Pull", neboť v hudební scéně probíhaly dramatické změny. Alternativní hudbu nahradil metal a dostal se tak na pořad dne.

V roce 2002 se Winger sešli na letní turné s Poison, CInderella a Faster Pussycat, aby podpořili kompilaci "The Very Best of Winger", což byla kolekce největších hitů. A v roce 2006 skupina vydala kritiky chválené "Winger IV", po kterém následovalo turné v Evropě, USA, Japonsku a Austrálii.

V roce 1993, kdy se Winger dočasně rozpustili, Kip Winger se odhodlal nahrát své první sólové album "This Conversation Seems Like Dream" (1997), dramaticky odlišné od prvních tří desek Winger. Rod nahrál party bicích pro toto album a také novější "Songs From The Ocean Floor" (2001) ve svém domácím studiu Kip v Santa Fe v Novém Mexiku.

V roce 1997 vznikl také bezejmenný debut Rudess/Morgenstein Project, silné instrumentální progresivní duo, ve kterém se spojili Rod a klávesista Dream Theater, skvělý Jordan Rudess. Zrod tohoto projektu byl zaset jeden večer na Dixie Dregs turné Full Circle v roce 1994 ve Fort Lauderdale na Floridě, když náhlý výpadek proudu odstavil kytaru, basu a housle. Z nějakého důvodu pouze klávesy zůstaly nedotčeny. A to co následovalo bylo spalujících 10 minut improvizace na bicí a klávesy jako silné jamování dvojice, které vy strhlo i dům. Byla to událost tohoto večera, která ispirovala Roda a Rudesse vytvořit jejich "maločlennou ještě mocnější znějící" kapelu. Rudess Morgenstein Projekt koncertovali v USA, Kostarice, Venezuele, Mexiku, Německu, Holandsku a Velké Británii. Navíc Rod nahrál i bubnové party na Jordanova sólová CD, "Rhythm Of Time" a "The Road Home".

Dalším projektem, jehož se Rod zúčastnil, byla jamující kapela Jazz Is Dead, který hrála tvůrčí improvizace na hudbu Grateful Dead. Mezi členy JID patřili T Lavitz, Alphonso Johnson, Jeff Sipe, Billy Cobham, Jeff Pevar, Dave Livolsi a Jimmy Herring s neustále se měnící sestavou. Dalším projektem byl Platypus, jehož dvě deskly vznikly ve složení John Myung (Dream Theater), Ty Tábor (Králův X) a Derek Sherinian (Planet X) a Rod. Hudba je směsicí instrumentálních a vokálních melodií, ve kterých se mísí mnoho různých stylů dohromady. Odnoží Platypus je pak The Jelly Jam, silné trio s účastí Ty Tabora a Johna Myunga. Jejich prvotní debut vyšel v roce 2001, "Jelly Jam 2" vyšlo v roce 2004 a v roce 2016 jim vychází už pátá nahrávka.

Kromě jeho nahrávání a koncertních angažmá je Rod velmi aktivní i ve výuce bicích. V současné době je profesorem na perkuse na Berklee College of Music v Bostonu, Mass. Také jeho vysoce uznávané instruktážní materiály zahrnují videa, audiokazety a knihy. Jeho nejnovější nabídkou je Drum Set Warm-Ups, nabízená jako konečný návod pro rozvoj a zlepšení všech aspektů hry na bicí soupravu. Navíc Rod psal sloupky pro Modern Drummer Magazine (USA), Rhythm Magazine (UK), Sticks Magazine (Německo) a je mezinárodní předváděč a vývojař výrobků pro Sabian Cymbals (Signature Tri-Top Ride), Vic Firth Sticks (Signature Sticks a Isolation Headphones), které podporuje již mnoho let.

Roda lze chartakterizovat podle následující pasáže z titulního příběhu v Modern Drummer Magazine: "Můžete to poznat na jeho tváři; Rod Morgenstein miluje to, co jej oživuje. Přesvěčte jej hovořit o bubnech a uvidíte ty oči, jak se začnou kroutit jako teplem, upřímný úsměv se rozšíří na tváři. Posaďte jej za sadu bubnů, a to samé nadšení je patrné i ve způsobu, že se vrhne na sestavu, jako kdyby čekala týdny pouze na něj. To neznamená, že jeho hraní je nekontrolované, protože má rozhodně kontrolu nade vším, co se děje za bicí soupravu. Lze jen říci, že jste nikdy nepocítili, že by Morgenstein ztratil něco z počátečního vzrušení o bubnech, kterému lidé propadnou, když se rozhodnou stát se bubeníkem."

Členové
(Narozen 25. srpna 1966, Laguna Beach, California)
Keyboards (Dream Theater, Black Country Communion)


Derek Sherinian se narodil v Kalifornii. Během dětství v Santa Cruz, Kalifornie, hrál na rodinný klavír už v 5 letech a záhy začal chodit na lekce do města Santa Cruz k učiteli Ivanu Rosenblumovi. "Odchýlil jsem se od hraní klasické hudby, a tak jsem se dostal až k Eltonu Johnovi a naslouchal popové nahrávky. Dívám se na svoji výuku jako "křížení formální výuky a samouky".

Během studií na střední škole bylo Sherinianovi nabídnuto stipendium na prestižní Berklee School of Music v Bostonu, Massachusetts. Tam se na pokoji sešel s budoucím kytaristou Savatage, Megadeth či Asia - Alem Pitrellim. Tam si užíval po celé tři roky "zcela koncentrované hudební prostředí," říkával při jamování s lidmi jako jsou Will Calhoun, který později odešel hrát na bicí s Living Colour, a budoucím kytaristou Megadeth a Alice Coopera kytaristou Al Pitrellim.

Po třech semestrech na Berklee, Sherinian cítil, že je připraven otestovat vody v Los Angeles. Tam byl brzy představen Buddy Milesovi. Bubeník kapely Jimi Hendrix’s Band of Gypsies zrovna sestavoval kapelu na turné Chitlin' Circuit po R&B klubech v celé Americe a pozval Sheriniana na konkurz. "Jamovali jsme a on ukončil poplácáním moji hru," vzpomíná. "Byla to moje první práce s velmi známým hudebníkem, ale do dnešního dne si nemyslím, že jsem hrál s někým, který byl více obdařen talentem. Je to celkem přirozené."

Tam jednou Derek přijal telefonní hovor od svého starého kamaráda z Berklee Pitrelliho, který se právě stal hudebním vedoucím skupiny Alice Coopera. "Hledali zrovna nového klávesistu a bubeníka, a tak Al volal hned mi," vzpomíná si. "Šel jsem ven a přemítal, ale nechal jsem to být." Později se ale připojil ke Cooperovi na turné na podporu jeho multi-platinového alba "Trash", odehrál první z asi 250 představení s legendárním provokativním rockerem na "velmi trefně nazvaném turné" Halloween 1989. (rovněz zde debutujícím bubeníkem Jonathanem Moverem). V té době se také po boku Aliceho Coopera objevil ve filmu Wayne’s World.

Derek a Lukather Brzy po dokončení dalšího evropského turné s Cooperem - tentokrát na podporu "Hey Stoopid" - v roce 1991, se Sherinian dozvěděl, že Eric Singer, Cooperův tehdejší bubeník, byl najat skupinou Kiss. Když nastal čas pomocí turné podporovat jejich album "Revenge", kapela sháněla zákulisního hráče na klávesy. Singer navrhl Sheriniana. "První věc, kterou mi Gene, že jsem vypadal jako dítě Paula Stanleyho a Cher," říká Sherinian, smějíc se při té vzpomínce. "Ale on mě požádal, abych zahrál uvodní akordy "Love Gun," a já jsem je uzemnil tím, že jsem slyšel tuhle písničku když mi bylo 12." Hned nato Gene přišel a potřásl mi rukou a bylo to - byl jsem na turné s Kiss." (Alive III, zaznamenané v průběhu turné Revenge a Dereku se stala první důležitou vydanou deskou.)

Sherinianovi řekl o volném místě u klávesáka Dream Theater bývalý Cooperův spoluhráč Mover, ale připouští, že "toho moc nevěl o kapele, kam by měl jít. Když jsem poprvé uslyšel materiál, bylo to úděsné, protože jsem nikdy nehrál předtím tak technické věci. Letěl jsem do New Yorku a zůčastnil se konkurzu a ucítil jsem, že to bylo OK. Neměl jsem pocit, že to bylo úžasné, ale představil jsem si, že to mohlo oboustranně vyjít."

Kapela si myslela něco jiného, ale jmenovala Sheriniana jako svého nového klávesáka právě včas před nastartováním turné "AWAKE" v říjnu 1994. "Myslím, že je to docela zábavné, že pro někoho, kdo nikdy dříve nehrál v progressivní rockové skupině, byl můj první koncert byl progresivní štací v této době," říká. "Když jsem byl ještě klukem, tak by mě nikdy nenapadlo, že bych mohl být členem takové kapely."

Po čtyřech letech, třech nahrávkách a dvěma světovmi turné zahrnujícími více než 200 koncertů, se ale vztah změnil a Dream Theater najali nového klávesáka. "V té době jsem byl zklamán z jejich rozhodnutí, ale nyní je jasné, že mi poskytli největší laskavost na světě," říká Sherinian. "Nyní mne těší, že mám kompletní kreativní kontrolu nad svými nahrávkami, což je podle mě velmi cenné."

Sherinian začínal nahrávat své první sólové album, Planet X, když se rozešel s Dream Theater. "Ani za miliardy let jsem si nemyslel, že bych někdy byl třeba sólovým umělcem, ale byl jsem osloven Magna Carta Records, abych udělal sólovou nahrávku a já jsem miloval svobodu bez kompromisu," říká. V návaznosti na doporučení zřizovatele Shrapnel Record Mikea Varneye, Sherinian angažovwal australského bubeníka Virgila Donati k účasti na albu. Chemie byla okamžitá, protože napsal dvě části trilogie "Atlantis" během prvních jam session.

Album "Planet X", které vyšlo v roce 1999, vedlo k formování skupiny stejného jména, protože Sherinian a Donati se rozhodli rozšířit koncept angažováním virtuózního kytaristy Tony MacAlpine. Nyní skutčná kapela, Planet X vydala svou debutovou nahrávku "Universe" v roce 2000, pak následovalo "MoonBabies" v roce 2002. V témže roce bylo také vydáno album "Live From Oz", zaznamenávající turné kapely během jejího inauguračního australského turné.

Když Sherinian hodnotí své zkušenosti s Planet X - říká, že cíl skupiny zůstává "nejnechutnější instrumentální kapela na světě" - nezapomíná na své rockové kořeny. "Planet X se vyvinul do divoké, neovládané hudební bestie, ve které jsou určité věci, zvuky a postupy, které prostě nemůžu dělat v Planet X," říká.

V tomto duchu, Sherinian spojil síly s bubenickou legendou Simon Phillipsem (Jeff Beck, Toto), aby napsal, koprodukoval a vydal své druhé sólové album, Inertia, které vyšlo v roce 2001. Na albu také vystupovali hostující kytaristé Steve Lukather (Toto) a Zakk Wylde (Ozzy Osbourne, Black Label Society), spolu s basistou Tony Franklinem (Blue Murder, The Firm) a houslistou Jerry Goodman (Mahavishnu Orchestra).

"Derekovo CD Inertia je asi má nejlepší zaznamenaná práci v celé mé kariéře. Velkých úspěch! Jsem na to velmi hrdý!" prohlásil Steve Lukather, 2001.

"Inertia" se stala stavebním kamenem pro CD "Black Utopia" (2003), Sherinianova třetí sólová nahrávka. Kromě návratu výše uvedených hudebníků, se připojily tři nové tváře jeho hvězdného týmu: baskytarista Billy Sheehan a legendární kytarista Yngwie Malmsteen - s nímž Sherinian hrál na turné v roce 2001 - a Al DiMeola. "Jedním z vrcholů své kariéry byl Yngwieho přílet do Miami na nahrávání a druhý den Al DiMeola Al - oba pro moji nahrávku!"

Derek, Billy, Slash V roce 2004 nahrál Sherinian svoji čtvrtou sólovou nahrávku, "Mythology". Připojili se na něm Allan Holdswortha, Steve Stevens a John Sykes jako hosté na této desce. Hlavní jádro Wylde, Phillips, Franklin, Goodman a Lukather zůstalo. Skvělé!"

Rok 2006 zaznamenal vydání desky "Blood Of The Snake". Znovu Sherinian obklopen svými hvězdami, včetně Billy Idola, Slashe, Yngwie Malmsteen, z Dream Theater John Petrucci a dlouhodobí spolupracovníci Zakk Wylde, Simon Phillips, Tony Franklin a Brian Tichy. Pilotní singl k Blood Of Snake je klasika od Mungo Jerry “In the Summertime." Zpívá ji Idol a hostující Slashova proslulá kytara ji rozeznívá tak, že píseň má potenciál stát se hitem na léto 2006. "Skladba "In The Summertime" byla moje nejoblíbenější písnička když mi bylo 3," uznává Sherinian. "Billy začal zpívat jednou na zvukové zkoušce a my začali jammovat. Dohodli jsme se, že by to byla skvělá píseň na závěr dne. Slash nahrál perfektní kytaru na tomto tracku. Myslím si, že "In The Summertime" Je skvělá, nadčasová píseň. Je to skvělé načasování udělat remake, a kombinace Billy a Slash je velmi cool." Kromě "In The Summertime" a rozjímání Ozzyho "Man With No Name," "Blood Of The Snake" je doslova poseta různými vyhrávkami a preludiemi, které představují Sherinianovy schopnosti v oblasti jazzu a fusion. "Vždycky jsem byl příznivcem jazz fusion, ale z pohledu rockového hráče až po jazz, nikoli naopak," poznamenává Sherinian. "Myslím, že je to jak u Jeff Becka, u jeho klasických instrumentálních nahrávek a jsem rád, že jej můžu následovat." Muž s takovým rozsahem, až vám z toho klesá brada, Derek Sherinian, nemůže být znám spíše pro jeho práci s Alice Cooperem, KISS, Dream Theater a Billy Idolem, ale jsou to jeho sólové práce, které nakonec rozhodnou o jeho kariéře. Vzhledem k jeho všeobjímajícímu talentu a dynamice v "Blood Of The Snake", je zcela evidentní, že Sherinian je nadšen perspektovou dalšího nahrávání.

V roce 2009 dohodil Dereka producent Kevin Shirley do „superkapely“, ve které působí Glenn Hughes coby basista a hlavní zpěvák, Joe Bonamassa coby kytarista a zpěvák a legendární syn legendárního otce Jason Bonham na bicí. Kapela se jmenuje Black Country Communion a 20. září by jim měla vyjít první studiová deska Black Country. V roce 2011 s nima již natočil druhou desku a odehrál několik turné. Kapela se rozešla až v roce 2015.



Nahoru
Desky The Jelly Jam:
2016 Profit
2011 Shall We Descend?
2010 Additives
2004 Jelly Jam 2
2002 The Jelly Jam
Desky Platypus:
2000 Ice Cycles
1998 When Pus Comes To Shove


Diskografie 7. Profit

Nahráli:
Ty Tabor - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung - Bass
Rod Morgenstein - Drums, Percussion
Vyšlo 27. května 2016, Music Theories Recordings/Mascot Label Group

Seznam skladeb:
01. Care
02. Stain On The Sun
03. Water
04. Stop
05. Perfect Lines (Flyin')
06. Mr. Man
07. Memphis
08. Ghost Town
09. Heaven
10. Permanent Hold
11. Fallen
12. Strong Belief
Total Time: (:)

Další album, tentokrát koncepční, od skupiny Jelly Jam poskládané z Ty Tabora (King’s X), Johna Myunga (Dream Theater) a Roda Morgensteina (Dixie Dregs).

Diskografie 6. Shall We Descend?

Nahráli:
Ty Tabor - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung - Bass
Rod Morgenstein - Drums, Percussion
Vyšlo 28. listopadu 2011, Molken Music

Seznam skladeb:
01. Who’s Comin’ Now (4:26)27
02. Stay Together (Ty Tabor) (4:26)28
03. Halos In Hell (6:28)30
04. Same Way Down (5:20)22
05. Barometric Reign (4:58)
06. March Of The Trolls (4:13)15
07. Questions (John Myung and Ty Tabor)(2:34)35
08. Shall We Descend (Ty Tabor) (4:38)40
09. Come Alive (2:49)
10. Ten (8:18)19
Total Time: (48:10)

Všechny skladby složili The Jelly Jam, pokud není uvedeno jinak
Recorded at John's Studio and Alien Beans Studio
Producer: Ty Tabor
Executive Producer: Wally Farkas
Netrpělivě a dlouho očekávané nové album skupiny Jelly Jam poskládané z Ty Tabora (King’s X), Johna Myunga (Dream Theater) a Roda Morgensteina (Dixie Dregs).

Diskografie 5. Additives

Vyšlo září 2010, Molken Music, MM1011

Seznam skladeb:
01. Practice Session (5:32)
02. I Can't Help You DRUMS MIX (2:57)
03. I Can't Help You BASS (2:57)
04. I Can't Help You RHYTHM GUITARS MIX (3:02)
05. I Can't Help You LEAD GUITAR (1:27)
06. I Can't Help You LEAD VOCALS (1:57)
07. I Can't Help You BACKING VOCALS (2:14)
RINGTONES:
* Nature's Girl (MP3) (0:20)
* Nature's Girl (M4R) (0:20)
* I Am the King (MP3) (0:25)
* I Am the King (M4R) (0:25)
* Not Today (MP3) (0:23)
* Not Today (M4R) (0:23)
* Allison (MP3) (0:22)
* Allison (M4R) (0:22)
Total Time: (23:07)
Nenechte si ujít "Additives", nové bonusové vydání z dílny Jelly Jam. "Additives" obsahuje kmenové mix skladby jednotlivých představení členy kapely na píseň "I Can't Help You" z prvního alba Jelly Jam. Obsahuje také čtyři vyzváněcí tóny a dosud nikdy neslyšené a nevydané písně The Jelly Jam!

Diskografie 4. Jelly Jam 2

Nahráli:
Ty Tabor - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung - Bass
Rod Morgenstein - Drums, Percussion


Vyšlo 13. září 2004, InsideOut Music, IOMCD 183

Seznam skladeb:
01. Not Today (3:22)
02. Coming Round (3:37)
03. Empty (5:24)
04. Drop The Gun (3:04)
05. Allison (5:32)
06. Maybe (4:45)
07. She Was Alone (4:34)
08. Angel Or Devil (4:56)
09. You Don't Need Me Anymore (2:40)
10. Runaway (3:15)
11. War Is... (3:27)
12. Message (0:36)
Total Time: (45:12)

Recorded at Millbrook Studios and Alien Beans Studio
Dohled: Paul Orofino
Producer: Ty Tabor
Mix a režie v Alien Beans: Ty Tabor
Foto: Jay Phebus

Vydáno: září 2004
Label: Inside Out
Catalogue: 93723-60822
Všechnu hudbu složili: "The Jelly Jam"
Texty: Ty Tabor
Doprovodné vokály, kytary a jiné nástroje nahrány v Alien Beans Studio, Houston, TX
Produkce a mix: Ty Tabor
Nahráno v Morceaux Studio Millbrook Studios, Millbrook, NY
Kytarista, skladatel a zpěvák fenomenálních KING´S X má kromě své domovské kapely ještě sílu a energii na několik vedlejších projektů. Vydává sólové desky pod vlastním jménem a také působí v kapele PLATYPUS, se kterou vydal již 2 alba. V posledních letech je ale tato formace momentálně uložena ke spánku a tak možná proto založil Tabor v roce 2002 spolu se svými kumpány z PLATYPUS, baskytaristou Johnem Myungem (DREAM THEATER) a bubeníkem Rodem Morgensteinem (DIXIE DREGS) formaci JELLY JAM. Jejich první stejnojmenné album přineslo pořádnou porci poctivého, hutného a místy psychidelického hard rocku ze staré školy a nejinak je tomu i zde. Základem jsou hutné kytarové riffy, šlapající rytmika a melodický, emotivně vypjatý vokál, zkrátka zeppelinovský hard rock, plný emocí a mladistvé energie. Písničky jsou prodchnuty atmosférou optimismu a pozitivních vibrací, jakoby léto lásky a míru nikdy neskončilo. Ty Tabor zde opět potvrzuje své výsadní postavení v daném žánru a pověst kreativního kytarového hráče, jehož hra vás nemůže nikdy nudit, přestože hraje vlastně pořád to samé už skoro 25 let. Stejně jako na prvním albu se jejich jinak přesně ohraničený a dynamický projev tu a tam rozostří psychidelickými čmáranicemi, ale i přesto zůstává jejich hudba stále velmi razantní a dynamická. Celé trio tvoří dohromady dokonale sehraný a perfektně fungující organismus, který šlape jako hodinky. JELLY JAM jsou záchranným kolem pro všechny strádající a topící se hippíky.
http://rockblock.cz/recenze/jelly%20jam.html

Diskografie 3. The Jelly Jam

Nahráli:
Ty Tabor - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung - Bass
Rod Morgenstein - Drums, Percussion


Vyšlo 18. března 2002, InsideOut Music, IOMCD 096

Seznam skladeb:
01. I Can't Help You (3:01)
02. No Remedy (4:05)
03. Nature (0:58)
04. Nature's Girl (5:12)
05. Feeling (5:21)
06. Reliving (4:12)
07. The Jelly Jam (5:49)
08. I Am The King (4:38)
09. The King's Dance (2:11)
10. Under The Tree (9:37)
Total Time: (45:04)

Recorded at Millbrook Studios and Alien Beans Studio, NY
Všechnu hudbu složili "The Jelly Jam" kromě "Under The Tree", kterou napsal Rod Morgenstein
Texty: Ty Tabor

Produkce a mix: Ty Tabor
Hudební režisér: Paul Orofino
Vícehlasy, kytary a jiné instrumenty nahrány v Alien Beans Studio, Houston, TX
Producent: Ty Tabor
Foto: Thomas Ewerhard a Stefanie Veenstra
Foto skupiny: Frank White
Label: Inside Out America Mixováno ve studiu Alien Beans: Ty Tabor
Skupinu sestavenou z popela projektu Platypus tvoří kytarista a zpěvák Ty Tabor (King's X), basista John Myung (Dream Theater) a bubeník Rod Morgenstein (Dixie Dregs). Experimentování je zde opět na svém místě, avšak CD je ještě více orientované na písně, je to album vzrušující směsice tvrdě ražených stop i nezapomenutelných melodií!

Diskografie 2. Ice Cycles

Nahráli:
Ty Tabor (King's X) - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung (Dream Theater) - Bass
Rod Morgenstein (Dixie Dregs & Winger) - Drums, Percussion
Derek Sherinian (Dream Theater, Black Country Communion) - Keyboards

Vyšlo 15. března 2000 USA, 28. února 2000 (Evropa), Inside Out

Seznam skladeb:
01. Oh God (4:16)
02. Better Left Unsaid (5:24)
03. The Tower (3:30)
04. Cry (6:15)
05. I Need You (4:17)
06. 25 (5:09)
07. Gone (6:42)
08. Partial To The Bean (10:33)
     a) Intro Pompatous (0:21)
     b) Yoko Ono (1:27)
     c) Yoko Two-No (1:01)
     d) Yoko Three-No (2:13)
     e) Platmosis (1:16)
     f) Yoko Againo (2:08)
     g) Yoko Outro (2:07)
Total Time: (55:19)

Hudba: Platypus, Texty: Ty Tabor
Bicycle foto od Stefanie Veenstra
Design od Billi Bastelle
Už zářná sestava (Ty Tabor - kytara, zpěv, John Myung - baskytara, Derek Sherinian - klávesy a Rod Morgenstein - bicí) téhle americké sešlosti dodávala natěšenost před jejím debutem "When Pus Comes To Shove". Debut přináší materiál poměrně vícerodý, nescelený jednotící hudební ideou, "dvojka" kráčí v tomto směru dál. Muzika drží mnohem více pohromadě, přičemž je jasné, že prvotním záměrem zainteresovaných supermuzikantů bylo pobavit se a pořídit materiál, který v moderním vyznění a s nezměrným hráčským přehledem objevuje rock 70. let.

Co naznačil už prvopočin, je zde rozvinuto ještě markantněji, tedy ta skutečnost, že oněm výtečníkům jsou blízcí Deep Purple, ale také The Beatles. PLATYPUS však do své předešlé, malátné stylové jakoby neurčitosti přinášejí temperamentní a barvité prvky a kompaktní postupy ponejvíce hardrockové orientace, což zastřešují úsilím o jasnou kresbu linií a nikoliv o smyslové kouzlo zvuku. Byť v úsporném nástrojovém a hlasovém obsazení. A pro obsažený kompoziční styl je pak příznačná vyváženost racionální a intuitivní složky a v neposlední řadě taktéž smysl pro nadsázku (už ten název souboru -- Ptakopysk), čehož dokladem je desetiminutový instrumentální kousek "Partial To The Bean" na Sherinianův nápad si vtipně pohrávající s postavou proslulé Yoko Ono.
Diskografie 1. When Pus Comes To Shove

Nahráli:
Ty Tabor (King's X) - Vocals, Guitars, Keyboards
John Myung (Dream Theater) - Bass
Rod Morgenstein (Dixie Dregs & Winger) - Drums, Percussion
Derek Sherinian (Dream Theater, Black Country Communion) - Keyboards
Vyšlo 25. srpna 1998,
1998 US vydání, 1999 - IOMCD025, SPV 085-28742CD

Seznam skladeb:
01. Standing In Line [3:10]
02. Nothing To Say [4:54]
03. Rock Balls / Destination Unknown [7:40]
04. Platt Opus [5:01]
05. I'm With You [4:13]
06. Blue Plate Special [7:21]
07. Chimes [4:45]
08. Willie Brown [5:03]
09. Bye Bye [4:51]
10. What About The Merch? [4:29]
Celkový čas: [51:27]

Produkce: Platypus
Mix: Ty Tabor
Hudba: Platypus
Texty: Ty Tabor *
* Platt Opus lyrics by Tabor, Sherinian, and Morgenstein

Vydání: 17. srpen 1998 Europe
14. březen 2000 USA
Label: Inside Out (Europe), Velvel (US)

Nahráno v: Millbrook Sound Studios, Millbrook, New York & Alien Beans Studios, Houston, Texas.
Seznam skladeb je shodný pro US vydání na Velvel i pro evropské vydání na Inside Out.
"Platypus (Ptakopysk)" je duchovním dítětem Johna Myunga. Když mi oznámil, že Rod Morgenstein byl zahrnut do projektu, byl jsem velmi nadšen! The Dixie Dregs měli jeden z největších vlivů na můj růst, takže dostat příležitost pracovat s Rodem, to je pro mě skutečně vrchol!! Připadal jsem si asi jako hvězda, ale nedělal jsem si starosti, protože se to stalo!! Sestavení Platypu začalo v Rodově domě v Northportu, New York. Bylo to tehdy, když jsem se poprvé setkal s Ty Taborem. Dobře jsem znal King’s X, ale ve skutečnosti jsem nevěděl, jak hrají.

"What About The Merch?" jsme napsali během 20 minutového vzájemného setkání ! Tyovo vibrato a proměnlivý styl mi připomínalo velmi Davida Gilmoura. Po týdnu intenzívního psaní v Rodově domě, jsme se přemístili do Millbrook Studia v severní části New York, abychom nahráli desku. Celou "When Pus Comes to Shove" jsme napsali a nahráli během 14 dnů!! Ty dokončoval vokály a mixáže alba ve svém domě v Texasu."

Derek Sherinian

Nahoru
Fotografiemi z koncertů nebo z nahrávání desek tato skupina neoplývá. Na jejich oficiálních stránkách je pouze výše uvedená fotka (v historii kapely).



První byla vevnitř přebalu CD "When..." a druhá uvnitř obalu na CD Jelly Jam.

S dašími deskami se objevily i jejich nové fotky:






Nahoru
Oficiální stránka kapely:
thejellyjam.com

Zdroje informací:
http://www.kingsx-france.com
http://www.worldlibrary.org/articles/ty_tabor
http://www.worldlibrary.org/article/WHEBN0001009913/Derek%20Sherinian
http://www.rodmorgenstein.com/about.html

Nahoru
Made by 
©  14.8.2007 
mbrezny@centrum.cz 
...a vzkaz autorovi!