STROMBOLI


Zpět
Skupina Stromboli, hrající fúzi rocku, jazzu a nové vlny, patří k nejzásadnějším kapelám tuzemského rocku 80. let minulého století. Existovala sice pouhopouhé čtyři roky, zanechala po sobě jen dvě alba, ale přesto se nesmazatelně zapsala do historie české rockové hudby.

Po zákazu vystupování Pražského výběru se kytarista Michal Pavlíček utápěl se v docela těžkých depresích které ještě umocnila emigrace jeho přítele a bubeníka kapely Jiřího "Chomáče" Hrubeše. Přesto se snažil v těchto nelehkých letech 1983-1985 pracovat, když svůj skladatelský um rozvinul hned do několika projektů. Věnoval se psaní scénické hudby pro film a divadlo, byl rovněž spoluautorem hudby pro výstavu Expo 1986 a připravil i sólové album pro Zuzanu Michnovou nazvané "Rány". Rok 1985 přece jenom znamenal jemné oteplení společenské situace. Pavlíček, Kocáb a Čok natočili pod svými jmény soundtrack k filmu "Hledám dům holubí" a znovu spolu začali nepravidelně zkoušet, takže se jenom čekalo, kdy se obnovený Pražský výběr znovu objeví na koncertních pódiích. Ten pak na konci roku sice úspěšně pod názvem Výběr absolvoval přehrávky, nicméně Pavlíček začal pošilhávat ještě jiným směrem.

Na jaře 1985 dal ovšem dohromady příležitostnou skupinu pro live koncert v rámci festivalu Jazz Praha. Jednalo se o příležitostnou skupinu, v podstatě instrumentální trio, ve kterém jej doplnil baskytarista Vladimír "Guma" Kulhánek a bubeník Klaudius Kryšpín. Tato trojice se stala základem pozdější stálé kapely, která v únoru 1986 dostala název Stromboli, pojmenované podle italské sopky Stromboli v Tyrhénském moři.

Ke zvolení názvu Michal pavlíček uvedl: "Když jsem skládal hudbu pro tento projekt, zrovna jsem pročítal knihu o sopkách a sopečné běsnění mne fascinovalo. STROMBOLI se mi líbila, jak hrdě trčí z nekonečného moře a že je to jediná nonstop činná sopka v Evropě. Analogie sopky mi přišla vhodná - výbušná extatická hudba s náladovými vlnami".

Sopka Stromboli ležící na stejnojmenném ostrůvku v Tyrhénském moři mezi Itálií a Sicílií se svými 924 metry nepatří ani náhodou k vulkanickým gigantům. Svoji výškou je někde na úrovni naší hory Špičák. Na druhou stranu – je to jediná neustále činná sopka v Evropě, stále lávu vyvrhující a stále si chrlící lávu, avšak dala jméno nové kapele. Základna sopky leží 2.100 metrů pod mořskou hladinou a jejíž erupce je možné sledovat zhruba každých dvacet minut. Ostrov je odpradávna znám jako přírodní maják označující severovýchodní okraj Liparských ostrovů. Název dostal od starých Řeků – díky svému pravidelnému kuželovitému tvaru.

Toto instrumentální trio brala sice hudební veřejnost jako Pavlíčkův pokus návrat do dob jazz-rocku kapely Expanze, či později Horký dech se zpěvačkou Janou Koubkovou, ale vystoupení všechny přítomné překvapilo. Jednalo se o těžko definovatelný nářez, ve kterém byl kromě jazzových názvuků také cítit tvrdý rockový atak, třebas skladba "Rychloběžka". Pro Pavlíčka bylo víceméně důležité i to, že se prakticky po dvou letech znovu objevil na veřejnosti.

Pavlíčkovi se velice zamlouval vokál zpěvačky Precedens Báry Basikové a jelikož měl napsáno od práce na filmu "Hledám dům holubí" i několik skladeb, které se svoji strukturou vymykaly repertoáru obnovujícího se Výběru a jako "na potvoru" se přesně trefovaly do Bářina sférického hlasu, oslovil ji a požádal o spolupráci. Ta na nabídku kývla, podobně oslovil i klávesistku Vendulu Kašpárkovou, takže od února 1986 začala skupina působit pod "eruptivním" názvem Stromboli v obsazení: Michal Pavlíček (kytara, zpěv), Klaudius Kryšpín (bicí), Vladimír "Guma" Kulhánek (baskytara, zároveň Blues Band), Bára Basiková (zpěv), Vendula Kašpárková (klávesy, zpěv, ex-Fanton, ex-Jakub Venzel) a jako příležitostný host se objevoval další ex-člen Pražského výběru, basista a zpěvák Vilém "Wilda" Čok. Tato první "klasická" sestava se ustavila v únoru roku 1986.

Je všeobecně známé, že Michal Pavlíček je bohem políbený skladatel a kytarista. Stejně tak není žádným tajemstvím, že Bára Basiková patří ke zpěvačkám s nejpestřejším a technicky nejdokonalejším (ty její výšky) projevem, která navíc disponuje hodně sexy hlasem. Když se tyto dvě osobnosti spojí, zákonitě to musí zajiskřit. A přesně to se stalo v polovině 80. let, kdy vznikla kapela Stromboli.

Prapůvod skladeb Stromboli spadá do doby, když Pavlíček dělal Zuzaně Michnové "Rány". Čtyři roky zákazu měly pro něj jediný pozitivní efekt, že si prostě doma skládal do šuplíku. Tak vznikal materiál pro druhý Výběr, tak i na celou desku "Rány". A zároveň vznikal další materiál, který zobrazoval ještě jiné jeho pocity. Ta doba byla divná: Na jedné straně byla antibolševická nakvašenost až nasranost, a na druhou stranu měl Michal osobní problémy. Zemřela mu máma, do toho emigroval jeho největší kamarád Jirka Hrubeš. Byl tehdy docela na dně, a tak vznikaly takový zvláštní nálady, hodně i z hloubky. Ty věci pak následně natočil pro dvojalbum Stromboli.

Michal Pavlíček popsal v TV seriálu Bigbít hudbu Stromboli spíše pocitově: "Stromboli bylo takový uzavření se do sebe, takovej ostrůvek, kterej v muzice najdeš, abys unikl... Byl to experiment, kde šlo o to vytvořit silné nálady se zpěvem Báry, který byl jak velmi citový, tak i velmi agresivní. Byl to pokus s jinejma pěveckýma polohama, třeba s používáním techniky částečně operního zpěvu."

Ještě dodal: "Můžeš buď muzikou prezentovat to, co tě se.. okolo, dát do toho agresi a ukazovat to. Nebo se taky můžeš zavřít do svýho světa a necháš se unést hudbou, která tě vynese někam mimo okolní problémy. Já jsem ve Stromboli měl právě tu druhou stránku, vedle klaunství a šaškovství Výběru, toho takovýho agresivního a rockovějšího pohledu, tady šlo o hodně citový věci."

Koncertní aktivity Stromboli přišly vzápětí po prvních zkouškách, z těch nejhlavnějších to byla Gitariáda v Bratislavě, festival Jazz Praha 86 v koncertním sále Lucerny, a k tomusamozřejmě další samostatná vystoupení. O kapele se začalo mluvit jako o nové hudební "náloži". Asi po půl roce Vladimíra Kulhánka, který nestíhal hrát ve dvou souborech (obstarával baskytaru ještě v znovu obnovených ETC..., vystřídal stejně brilantní instrumentalista Jiří Veselý a na delší čas tak formace získala stálou sestavu. V září 1987 si Stromboli v rámci koncertu u příležitosti Mírových pochodů Olofa Palmeho, zahráli v Mnichově. O pár týdnů později se obdobný festival konal 15. září 1987 v Plzeňském amfiteátru Lochotín, ale změnil se v celkem slušný mezinárodní trapas.
(více na http://www.muzikus.cz/publicistika/na-takovou-kulturu-tady-zvykli-nejsme-mirovy-koncert-olofa-palmeho-15-9-1987-plzen-lochotin~09~cervenec~2002/)

V roce 1987 se na pultech prodejen Supraphon objevilo vinylové dvojalbum "Stromboli", vydané pod tehdejší "progresivní" značkou Panton, které mělo čtyři části, shrnující prakticky veškerou tvorbu skupiny v letech 1985-1986. Tu první tvoří záznam sedmi skladeb z vystoupení na festivalu Jazz Praha '85, kde se kapela v podstatě poprvé uvedla. Druhá pak obsahuje živou nahrávku již regulérní skupiny s Bárou Basikovou. Třetí části je studiová nahrávka, kde se plně rozvinula krása hlasu Báry Basikové v textech básníka Christiana Morgensterna, Zuzany Michnové a dalších autorů. Poslední čtvrtina dvojalba obsahuje rockové nahrávky hostů a Pavlíčkových přátel - Michaela Kocába v "Kvůli ní" nebo Viléma Čoka ve skadbě "Ó hory, ó hory", Ivy Bittové na housle a oba Pavlíčkovi synové Jan a Michal mladší (zpěv). Čtyři skladby měly za text básně Christiana Morgensterna v překladu Josefa Hiršala, po dvou dalších textech pak přispěli Zuzana Michnová, Josef Novotný a Vilém Čok.

Ještě v roce 1987 Michal Pavlíček s Bárou Basikovou a Stromboli nahráli soundtrack (s texty od Michala Horáčka) k dětskému filmu "Nefňukej, Veverko!" od režisérky Věry Šimkové-Plívové. V kontextu doby naprostá rarita! O rok později bylo natočeno i pokračování "Veverka a kouzelná mušle" opět s hudbou Michala Pavlíčka.

Stromboli v té době byla jednou z mála tuzemských kapel, která měla skutečně reálnou šanci prorazit na Západě. A skutečně v roce 1987 dostali nabídku od holandského producenta, který byl nadšený z live nahrávky Stromboli. Chtěl udělat deset koncertů po západní Evropě. Tehdy o povolení k výjezdu rozhodoval Pragokoncert, který to však smetl ze stolu.

Podařilo se jim vyjet na západ na koncert, na festival Olafa Palmeho v Německu, kde jsme si zahráli na jednom pódiu s Ninou Hagen. Pak se vydali i do Říma, což byla vlastně jejich poslední návštěva "Západu", protože v roce 1988 emigrovali do zahraničí Klaudius Kryšpín s Vendulou Kašpárkovou, když z Říma odfrčeli do Austrálie. V sestavě je nahradili bubeník Jan Seidl a klávesista Roman Dragoun.

Od poloviny roku 1988 ale kvůli Pavlíčkovu zaneprázdnění, když pracoval kromě jiného na svém albu "Minotaurus" a filmové hudbě, např. "Nefňukej Veverko", "Proč", "Iba deň", "Sedm hladových", "Nevykláňajte sa z okien", "Nemocný bílý slon", Basikové, která stále ještě zpívala s Precedens. Po emigraci Kryšpína a Kašpárkové téměř tři čtvrtě roku kapela Stromboli stála, aby se ke koncertům a nahráváni vrátila v květnu 1989, kdy dokončovala rozdělané album "Shutdown". Oba emigranty jednorázově nahradili bubeník Jan Seidl a klávesista Roman Dragoun, oba členové brněnského art rockového souboru Futurum. Zejména Dragoun byl nadšen: "Všechno pak šlo hrozně rychle. Naše první vystoupení bylo na nějakém festivalu v Německu, kam léta letoucí nejezdil nikdo jiný než Olympic. My jsme byli první změna. Vystoupení přenášel v přímém přenosu jak rozhlas, tak televize a mělo velikánský úspěch."

Skupina dokončila své první (a poslední) anglické album "Shutdown" (Michal Horáček název překládá jako "spadla klec"), které vyšlo v roce 1989. Deska Stromboli z roku 1989 představuje suverénně moderní hudbu s anglickými texty. Dva singly "Around The Fires/Okolo ohňů" a "Sandonorico" vyšly i v češtině. Není důležité, pokud v těch devíti skladbách slyšíte ohlasy art rocku, bavíte se rozjetou funky baskytarou, keltskými ohlasy, mnohavrstevnou a mnohabarevnou kytarou nebo Bářiným zpěvem v řadě nálad, hlavní je, že všechno působí velmi soudržně. Původní instrumentář kapely byl obohaceny o nové možnosti syntezátorů nebo drum computerů, základní trio Michal Pavlíček, Bára Basiková a Jiří Veselý je v jednotlivých skladbách doplněno dalšími členy Stromboli (Kryšpín, Seidl, Kašpárková, Dragoun) nebo hosty M. Vitouš, Zdeněk, Čok a dalšími. Veškerou hudbu opět složil Michal Pavlíček, část kouzla alba nepochybně tvoří texty Martina Němce, které do angličtiny přeložili Michael Žantovský a Ondřej Hejma. Zajímavé je přátelské angažmá Michala Horáčka v úloze vypravěče, autora dvou textů a také průvodního slova, definujícího každou píseň.

Mezi hosty se na albu objevili světově známý kontrabasista Miroslav Vitouš, klávesista Zdeněk Zdeněk, ve sborech Marcela Březinová či Lešek Semelka, jako speaker v jedné skladbě i Michal Horáček, ve dvou písních vystřídali Klaudia Kryšpína a Vendulu Kašpárkovou bubeník Jan Seidl a klávesista Roman Dragoun. Oproti debutu je to produkčně sjednocenější album s několika písněmi v postavení inteligentních hitů kategorie velmi kvalitního popu konce 80. let jako "Sandonorico", "Scanners", "Back In The Castle" nebo "Around The Fires". Pocitově je tu částečně přítomen duch souběžného Bářina a Němcova projektu Precedensu, ale především obrovský vliv Pavlíčkových kytarových kompozic a instrumentací, účelově využívajících rozličné elektrické krabičky. Možná méně průlomové české rockové zjevení, než bylo předchozí debutové 2LP, ale také album logicky posunující všechny zúčastněné do 90. let.

Do zrychlených 90. let pak již hlavní aktéři Stromboli vstoupili s jinými projekty a skupina se rozpadla a do 90. let už také jako kapela nevstoupila. Bára se rozhodla vrátit do Precedens a posléze se věnovat samostatné kariéře s kapelou Basic Beat, kterou pro ni ochotně sestavil šéf Precedens Martin Němec. Známá je také její účast v rockové opeře Jesus Christ Superstar. Michal Pavlíček se našel v partě s Balážem a Střihavkou, nazvané BSP, navíc s Kocábem vždycky po nějakém čase obnovili Pražský výběr. A basista Jiří Veselý hrál prakticky s kýmkoli (viz biografie). Nakonec se oba skvělí instrumentalisté potkali ve společném projektu Big Heads.

Stromboli pak odehráli občasné vzpomínkové koncerty v roce 2001, ke kterým z Austrálie přiletěli i Klaudius Kryšpín s Vendulou Kašpárkovou v polovině června 2001, kdy si zahráli dva koncerty se Stromboli. Kvůli těmto dvěma koncertům přiletěli skoro na dva měsíce, protože část jejich pobytu přípravná, kdy se zkoušelo, pak se dva dny hrálo a pak se v podstatě čekalo na volná místa v letadle. Dostat se v letní sezoně do Austrálie nebyla totiž nejlehčí záležitost.

Koncerty byly dva, první v Plzni, kde se na ně přišlo podívat kolem tří tisíc lidí, a pak v Praze, na akci Videoklip desetiletí. Koncert v Plzni byl senzační. Během jejich koncertu mi asi třikrát nebo čtyřikrát přeběhl mráz po zádech a měla jsem husí kůži. To je pro mě vždy neklamné znamení, že je to prostě něco Víc. Něco Víc bylo i setkání s Klaudiem skoro po roce.

Uběhlo dvanáct let od vydání druhé a poslední desky Stromboli, zájem o jejich hudbu ale přetrvává. Svědčí o tom jednak divácky úspěšně navštěvované příležitostné koncerty, Klaudius Kryšpín s cestami z Austrálie do Čech přeci jen trochu šetří, za posledních pět let proběhly minimálně dva - jeden docela nedávno; druhým příkladem nechť jsou rozšířené reedice jejich desek. Reedice "Shutdown" vyšla v roce 2001 u Sony Music/Bonton a je obohacena o A i B strany singlu "Sandonoriko", "Okolo ohňů" a k tomu se přiřadilo unikátní bonusové CD "Stromboli In Quartet" nahrané z Pavlíčkovy iniciativy letos na jaře, kdy Pavlíček se svými žáky z konzervatoře, Petrem Wajsarem a Michaelou Polákovou, upravil starší skladby Stromboli pro smyčcové kvarteto. Výběr těchto 10 skladeb vyšel spolu s albem "Shutdown" pod názvem "Stromboli Shutdown & Stromboli In Quartet".

Výběr smyčcových coververzí na druhém disku představuje spravedlivý poměr mezi oběma vydanými alby kapely. Otázkou může být, do jaké míry dávají tyto verze skladbám něco "navíc", či je nějak obohacují. Mnohem častěji kopírují, v lepším případě snad posilují dojem z originálu, co do nápaditosti aranží nelze mluvit v superlativech. Hlavní trumf přináší "Veliké Lalulá", které se zdá jako nejpovedenější, která nasadila laťku velmi vysoko. Neznamená to, že by za to ostatní skladby nestály, ale spíše zbytečně spadají do orchestrových klišé, které se většinou omezují jen na citaci hlavní melodické linky beze snahy využít bohatěji elektronických spodků a možností smyčců. Skladby jako "Villa Ada", "Back In The Castle", "Aladin" či "Okolo ohňů" jsou v kontextu celku velmi příjemnými bonbónky a album osvěžují, ale jen do té míry, než si poslechnete znovu originály a zjistíme, že jejich síla překonaná rozhodně nebyla. Jedná se tedy spíše o příjemnou sběratelskou raritu, ke které se ctitelé starých Stromboli musí stavět o to shovívavěji, oč víc jim jsou původní nahrávky milé a vzácné.

Členové kapely se občas potkávali v různých příležitostných sestavách a některé skladby dávali k dobru třeba na letních festivalech, ale až po dlouhých 24 letech se znovu sešli, aby nahráli nové album s názvem "Fiat Lux". Návrat na pódia pak oslavili velkolepým koncertem v pražské O2 Aréně, kde 4. prosince 2014 u příležitosti 30. výročí vzniku kapely vystoupila Stromboli v původní sestavě na velkém vzpomínkovém koncertě, kde bylo pokřtěno i nové album "Fiat Lux" (Budiž Světlo). Michal Pavlíček neponechal nic náhodě a na comeback své srdeční kapely se velmi dobře připravil, a to - na rozdíl od vyloženě vzpomínkového comebacku Pražského výběru - včetně nového alba "Fiat Lux", které bylo nejen na koncertě pokřtěno, ale kapela z něj skutečně zahrála i několik skladeb. Většina koncertu se samozřejmě odehrávala ve vzpomínkovém duchu, to ani jinak být nemohlo, a nejaplaudovanější písně, křehké "morgensternovky" Veliké lalulá a Košilela, plus Ó hory, ó hory, kterou si přišel zazpívat Vilém Čok a zahrát pohostinsky Vladimír Guma Kulhánek na baskytaru a Roman Dragoun na klávesy, pocházely z debutového dvojalba.

Samotné album s Michalem Pavlíčkem natočili zpěvačka Bára Basiková, baskytarista Jiří Veselý a bubeník Klaudius Kryšpín. Svými texty se na něm podíleli Vlastimil Třešňák a Petr Kolečko. S novou deskou přišla kapela s novým videoklipem k písni "Tesáky" z této desky. Obrazovou stránku klipu sestříhal Tomáš Klímek ze záběrů, pořízených vloni 4. prosince 2014 v pražské 02 areně na vyprodaném koncertě Stromboli. "Není až tak podstatné, zda comeback Stromboli přiláká kapele nové publikum, na to ostatně asi příliš kapela nesází. Pokud se rozhodne alespoň formou občasných koncertů třeba na festivalech pokračovat, smysl to rozhodně bude mít," napsal o koncertě tehdy server iDNES.cz.

Michal Pavlíček vznik nové desky okomentoval: "A já si to uvědomuju i teď v současnosti, kdy jsem zase vzkřísil ducha Stromboli. Když dělám novou desku, která je pokračováním mé výpovědi. Zase jsem vystavěl celý příběh, našel texty v podobě básní Vlasty Třešňáka, udělal nové nahrávky, natočil kytary, klávesy, basu, osázel je loopy bicích, nazpíval... Prostě detailní aranžmá. Ale i když ta kapela neexistuje, je virtuální, stejně tohle své snažení věnuji značce Stromboli, protože vím, že to vzájemně jiskření osobností je zásadní a že mou muziku umocní. Kluci to pak pěkně zahrají, Bára to krásně zazpívá. Zrovna před týdnem si byla poslechnout mým eunuchovským rejstříkem nazpívané demáče. A líbí se jí to. Takhle podobně vznikala "Stromboli" i třeba "Shutdown".

"Stromboli pro mě vždycky byla citlivá struna, pomocí které jsem se chtěl dostat do abstraktnější polohy. Zobrazuje romantičtější část mojí osobnosti, kloubí agresivitu, kterou jsem do muziky dával ve Výběru, tu razantní kytaru, s melancholickým pohledem a náladami," říká Michal Pavlíček, duchovní otec a výhradní skladatel skupiny.

Na rok 2015 skupina Stromboli naplánovala několik vystoupení k výročí 30 let své existence. Jeden z nich proběhl 26. června 2015 v zámeckém amfiteátru v Buchlovicích v Buchlovského hudebního léta, kde kapela vystoupila v téměř původní sestavě, což znamená, že na baskytaru hrál Jiří Veselý, klávesy obsluhovala Vendula Kašpárková a vše jistil bubeník Klaudius Kryšpín. Na pódium se na chvíli vrátil i Vilém Čok, aby mohly odeznít i písničky, které by si mohlo zazpívat, jako třebas "Ó hory, ó hory". Mezi další skladby s největší odezvou patřily "Carmen", "Veliké lalulá" a "Košilela". Naproti tomu o něco menší aplaus sklidily novinky z loňského alba "Fiat Lux", jako třeba "Tesáky", "Tetování" a "Katova pomocnice", což bylo způsobeno nejspíš tím, že většinu přítomných tvořila generace minimálně středního věku, která přišla hlavně zavzpomínat na 80. léta. Vrcholem celého večera byla určitě "Villa Ada", ve které se úžasně doplňuje hlas Basikové s Pavlíčkovou kytarou. Stromboli se v létě 2015 vydali i na řadu festivalů. Byly mezi nimi například 13. června 2015 Rock Bounty Festival v Olomouci, 9. července 2015 Vysočina Fest Jihlava, 17. července 2015 na Colours of Ostrava nebo 8. srpna 2015 Slavonice Fest. Za zmínku stojí koncert v brněnském Sonocentru dne 15. února 2016, kde za bicími nástroji zaskočil za Klaudia Kryšpína jeden z nejlepších současných bubeníků na české scéně, mladý Miloš Meier, mimo jiné ze skupiny Dymytry. Klaudia ze hry vyřadily vážné problémy ortopedického charakteru, který se netradičně s diváky pozdravil z plátna na pódiu a vysvětlil důvod své absence.

Během následujících let kapela stále koncertovala, objevila se tak například na Rockování nad Olzou dne 13. srpna 2016 v Českém Těšíně, v Olomouci 17. srpna 2017 v Tereziánské zbrojnici v rámci programu Olomouckých kulturních prázdnin. Koncertní turné v původním složení odehrála kapela v roce 2019 v ČR (kromě Prahy) i na Slovensku. Dne 12. září 2019 hostilo Brno výjimečný koncertní zážitek. V historických prostorách nádvoří hradu Špilberk vystupovala jedna z nejoriginálnějších českých kapel, jazz/rockoví Stromboli. Dvouhodinový proud energie fanoušci kapele naplno vraceli. Další koncerty se konaly 19. září 2019 v Clubu Warehouse, Liberec, další termín byl 20. září 2019 v Ostravě v Garage Club v Ostravě-Martinově, a následovaly 21. září 2019 v Sokolovně Chotěboř, Chotěboř, 26. září 2019 v Klubu Teplo, Přerov, a 27. září 2019 v KD Šeřiková, Plzeň. Turné roku 2019 zakončili 12. října 2019 v Krnově v Kofola Music Club.

Šňůra plánovaná na rok 2020 byla z důvodu koronavirové pandemii přesunuta na rok 2021.

Když se Stromboli v polovině osmdesátých let na české rockové scéně objevila, bylo to naprosté zjevení. Výsledný sound Stromboli byl vlastně jakýmsi zúročením všeho, čím si Pavlíček hudebně prošel. Smíchal jazz- rock, space-rock, tu a tam ukápl nové vlny a celé to pomocí svých kytarových krabiček zahalil do jakéhosi neurčitého impresionistického oparu. Michal Pavlíček kapelu poskládal ze samých znamenitých hudebníků - baskytarista Vladimír Guma Kulhánek, bubeník Klaudius Kryšpín, klávesistka Vendula Kašpárková, později basáci Jiří Veselý nebo Vilém Čok, ale hlavně zpěvačka s nenapodobitelným, mysteriózním hlasem Bára Basiková, jejíž sférický hlas, byl využíván vlastně jako další hudební nástroj, někdy temně teskný, někdy rozjuchaný, ale vždycky eroticky rajcovní.

Celkovou tajemnost nebo "mystičnost" skladeb ještě doplňoval výběr textů. Někdy se vokální linka, jak už bylo řečeno, kryla s ostatními nástroji, nijak se nevydělovala a slov tedy nepotřebovala. Ovšem koncert zcela vystavěný na pouhém "lalala" by po chvíli začal diváky nudit, takže občas bylo nutné proložit ho skladbou s nějakým textovým sdělením. Tady se ukázal být Pavlíčkův nápad - zhudebnit švýcarského básníka Christiana Morgensterna - jako geniální. Jeho neurčité a neuchopitelné, ale silné básně přesně ladily ke stejně neuchopitelné a silné hudbě Stromboli (např. "Košilela" nebo "Bezejmenná"). O další texty se postarala například Zuzana Michnová, Vilém Čok, Josef Novotný a v období druhé, tentokrát anglicky nazpívané desky "Shutdown" ještě Martin Němec (překlad Michael Žantovský).

Nahrávky Stromboli patří do zlatého fondu českého bigbítu. Jejich fúze jazzrocku, space rocku, nové vlny, ale taky metalových prvků posluchače přímo hypnotizovala a tyto účinky má muzika Stromboli dodnes.

Zpět
Členové:
Michal Pavlíček - Guitars, Guitar Synthesizer, Vocals
Bára Basiková - Vocals
Jiří Veselý - Bass
Vendula Kašpárková - Organ, Keyboards, Synthesizers
Klaudius Kryšpín - Drums, Percussion

Bývalí členové:
Vladimír "Guma" Kulhánek - Bass
Jan Seidl - Drums, Percussion
Roman Dragoun - Keyboards

Hostující hudebníci:
Vilém Čok - Bass, Vocals
Jiří Chlumecký - Drum Programming

Členové

(Narozen 14. února 1956, Praha)
Electric & Acoustic Guitars, Vocals


Michal Pavlíček je český hudební skladatel, kytarista, zpěvák, textař a producent. Je znám jako autor introvertních rockových opusů, stejně jako melodicky silných působivých balad. Je považován za jednoho z nejlepších českých kytaristů a je držitelem řady vítězství a ocenění v odborných anketách. Jeho kytarová virtuozita a skladatelská invence vnesly do tehdejší československé hudební scény nejen srozumitelný rejstřík stylového vyjádření rockového undergroundu, ale také preciznost instrumentace a osobitost interpretace. V tomto směru bylo a je nejvýznamnějším jeho působení v legendárním Pražském výběru, který kromě muzikantské originality přinášel texty odrážející nálady a pnutí v neoficiální a neloajální kultuře.

Vstup čerstvého absolventa Filmové fakulty AMU na muzikantskou scénu v polovině 70. let minulého století byl součástí širšího průlomu do hudební strnulosti normalizace. Svoji hudební dráhu začínal jako hráče hard rockového Penguinu. V roce 1973 jej člen Expanze Lola objevil v hospodě u Glaubiců a Michal se přesunul do Expanze. Jeho první profesionální angažmá bylo v roce 1978 ve skupine Bohemia, kam si jej Semelka, Kulhánek a Kubík vytáhli znáhradou za odcházejícího Josefa Kůstku. Michal Pavlíček přes svoje mládí zásadní měrou přispěl k unikátnímu a vybroušenému zvuku téhle skupiny, který je slyšet na jejím jediném albu "Zrnko písku" (1977) a několika singlech. V této kapele se uplatnil i autorsky. Zároveň v té době složil a natočil dvě písně na LP Jany Kratochvílové "No a co". Po rozpadu kapely v roce 1981 natáčí první autorsko-interpretační album tria "Horký dech" Jany Koubkové.

Ještě v témže roce se postavil vedle Michaela Kocába v čele skupiny Pražský výběr, která se stala zakrátko legendou. S jejím zakladatelem se v podstatě seznámil ještě jako člen Bohemia, když Michal Kocáb hostoval na jejich albu. První album kapely Pražský Výběr (všeobecně známé pod neoficiélním názvem "Straka v hrsti") obsahuje originální, stylově těžko zařaditelnou hudbu s prvky new wave i fusion. Šlo o bizardní karikaturu a reakci na politické represe, které značně zesílily po vzniku opozičního hnutí Charty 77, s níž se do značné míry identifikovala určitá část umělců alternativní kultury. Po dvou letech existence byl také Pražský výběr na čele seznamu zakázaných skupin a zmíněné debutové album spatřilo světlo světa až v období pokročilé perestrojky v roce 1988. Existovalo však mezi fanoušky v tisících exemplářů na neoficiálních kazetách jako doslova kultovní záležitost. Po pádu komunistického režimu bylo mimo jiné kritiky vyhlášeno druhou nejlepší deskou za uplynulých třicet let. Pavlíčkův vklad do skupiny byl nemalý: skládal, aranžoval, nahrával kytarové vrstvy i basové party, zpíval, podílel se na textech. Pražský výběr se stal jedním ze symbolů resistence proti totalitě.

V nedobrovolné pauze Pražského výběru, která trvala plné čtyři roky, se Michal Pavlíček věnoval nejrůznějším projektům. Mimo jiné složil, natočil a produkoval vysoko ceněné album "Rány" zpěvačky Zuzany Michnové a napsal rádiový hit "Diskotéka" pro F.R.Čecha. Když s uvolněním politického napětí do jisté míry pominulo embargo na osobnosti Pražského výběru, sestavil Pavlíček v roce 1986 skupinu Stromboli, se kterou naplnil svůj dosavadní hudební vývoj. První čtvrtina debutového dvojalba "Stromboli" je live intrumentálního tria, další dvě části obsahují základní repertoár skupiny, postavený na netradičním vokálním projevu Báry Basikové s použitím básní Christiana Morgensterna, poslední čtvrtina je pak směsicí rockových songů s různými interprety. Stromboli je Pavlíčkův hudební obraz, jde o jeho klíčové album, z něhož lze slyšet podstatu jeho tvorby. Z písně v podání Viléma Čoka "Ó hory, ó hory" nebo tituloví "Stromboli" se staly rockové hity.

V roce 1986 také došlo k dlouho očekávanému obnovení Pražského výběru, což dokumentuje velmi úspěšné druhé album skupiny "Výběr", po kterém následovalo comebackové turné. Je také autorem hudby pro řadu krátkých i celovečerních filmů jako "Proč" režiséra K. Smyczka o fanatických a násilnických fotbalových fanoušcích, či úspěšné celovečerní dětské filmy režisérky Plívové Šimkové "Nefňukej, Veverko", "Veverka a kouzelná mušle". Později ještě Pavlíček už vlastně s rozpadlými Stromboli natáčí v angličtině album "Shutdown" (1989). Počátkem roku 1989 se začíná realizovat i celovečerní film Pražského výběru "Pražákům těm je tu hej", co ž je crazy výpověd o neobyčejné historii skupiny ve vypjaté době. Film byl ovšem dokončen až po sametové revoluci. V roce 1989 vydává také s Michaelem Kocábem společné improvizační album "Black Light". Významným byl i koncert při příležitosti odchodu sovětských vojsk z tehdejšího Československa pod názvem Adieu C.A. (Sbohem Ruské armádě), kterého se účastnil i prezident Václav Havel a na kterém vystoupil jako host také Frank Zappa. Z tohoto koncertu vznikl stejnojmenné CD, které se skládá převážně z Pavlíčkových písní.

V roce 1992 vychází první album jeho instrumentálního tria Big Heads, obsahující osobité fusion s některými prvky českého folklóru a postavené na Pavlíčkově autorském rukopisu i jeho kytarovém mistrovství. Píseň "Osiřelá" z tohoto projektu se objevuje tež na CD "Czech masters of rock guitar". V témže roce také vytvořil scénickou hudbu pro výstavu Expo 1992 v Sevillem která se objevila na CD "Imagination". Od roku 1992 působí v poprockové formaci BSP (Balage–Střihavka–Pavlíček) a podílel se na jejich dvou albech BSP, když to druhé z roku 1994 dobývá hitparádové žebříčky a Pavlíčkova skladba "Země vzdálená" v podání Kamila Střihavky se stala jednou z nejúspěšnějších českých písní 90. let. Píseň byla nominovaná na cenu Grammy za rok 1994 v kategorii nejlepší píseň roku. V témže roce složil i svůj první divadelní muzikál "Klaun" podle scénáře Pavla Kohouta pro Vinohradské divadlo. Michal se začal věnovat i skládání hudby k reklamním spotům a stal se žádaným autorem v tomto oboru (např. Nestle, PepsiCola, Mazda, Velkopopovický kozel, Paegas, Eurotel a jiné). Od roku 1995 začal realizovat vlastní televizní pořad Na Kloboučku, kde se k scházeli k live sessions nejvýraznější rockové i jazzové osobnosti české scény. Tyto hudební jamy jsou zaznamenány na třech CD "Na Kloboučku 1,2,3". Ve stejném roce rovněž produkuje a natáčí se zpěvákem a skladatelem Romanem Dragounem CD "Stín mé krve". V roce 1995 složil symfonickou hudbu k šestidílnému televiznímu románu Konec velkých prázdnin podle scénáře Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové.

V roce 1996 se uskutečnil na na praždké Štvanici památný koncert skupiny Stromboli v původním obsazení. Vznikl tam i dokument české televize režisera Petra Orozoviče Stromboli o Stromboli. Po dokončení hudby k psychotrilleru "Holčičky na život a na smrt" zkomponoval Pavlíček hudbu k symfonickému baletu Hádanky pro divadlo Laterna magika. V polovině roku 1997 dokončil Pavlíček spolu s Kocábem nové CD Pražského výběru "Běr", které získalo během jednoho měsíce zlatou desku, což koresponduje i s pozitivní kritikou, která toto album řadí mezi zajímavé desky 90. let a Pražský výběr podepisuje exkluzivní kontrakt se Sony Music Bonton na tři alba. V roce 1998 vrcholí Pavlíčkova tvůrčí aktivita, když skládá symfonickou hudbu pro tři díly britského historického seriálu The Scarlet Pimpernel (Červený bedrník, 4. série) pro televizi BBC.

V prosinci 1999 vychází Pražskému výběru CD "Habaděj" s archivními unikátními snímky rané tvorby Výběru. V průběhu května a června 2000 dokončil hudbu k CDROM "Praha stroj času" a hudbu k počítačové hře Original War pro anglické vydavatelství Virgin. Na konci srpna absolvoval koncerty Pražského výběru, BSP, Big Heads v Chicagu na rockovém festivalu československých kapel. Od října 2000 točil s Filharmoniky města Prahy hudbu k dalším epizodám The Scarlet Pimpernel II (Červený bedrník II) pro BBC. Za hudbu k seriálu Červený bedrník byl v roce 2000 nominován na cenu města Birminghamu na TV a filmovém festivalu v Birminghamu, který se uskutečnil 23. listopadu. Během roku 2000 složil hudbu k televizním filmům "Znásilnění" režiséra Petra Slavíka, "Politik a herečka" režiséra Juraje Herze a "Svatí a andělé" režiséra Viktora Polesného.

V průběhu jara 2001 produkoval a natočil CD "Stromboli in Quartet", které vyšlo v červnu jako 2CD spolu s reedicí alba Stromboli "Shutdown". Na konci června dal opět dohromady skupinu Stromboli v původním obsazení a absolvovali dva koncerty, z čehož ten druhý se konal v Paegas Aréně při příležitosti vyhlášení klipu desetiletí. Zároveň se autorsky a textařky podílel na CD zpěvačky Michaely Polákové "Slečna mrcha", které zároveň produkoval a aranžoval. Jeho syn Michal natočil na tomto albu živé bicí. Na podzim 2001 vydal opět s formací Big Heads, posílenou o hráče na hoboj, moog a akordeon Janem Kolářem, dlouho očekávané kytarové CD "Čombió". V průběhu roku složil scénickou hudbu k dalším televizním filmům "Experiment" režiséra Juraje Herze a "Help for you" a "Svědek" režiséra Petra Slavíka. V roce 2002 se podílel na albu "Woo-doo" Kamila Střihavky, "Za kyslík" Michaela Kocába. Na požádání prezidenta Václava Havla vytvořil hudební kompozici Oslava svobody (slova Michael Žantovský) pro závěrečnou slavnost summitu NATO, který se konal v Praze 21. a 22. listopadu 2002, kterou v roce 2003 vydal i na CD. Na konci roku pak natočil poslední díly televizního hudebního pořadu Na Kloboučku, v kterém byl vedle Ondřeje Konráda hlavním dramaturgem a protagonistou. Jako příloha časopisu Report vyšlo CD "Michal Pavlíček Story", které rekapitulovalo jeho bohatou kariéru. Během roku 2003 napsal scénickou hudbu pro představení Smrt obchodního cestujícího v divadle Rokoko v režii Viktora Polesného, představení Hradeckého divadla Othello v režii Vladimíra Morávka a představení Kodaň v režii Jakuba Špalka v divadle v Celetné.

V divadle Ta Fantastika měl 3. listopadu premiéru jeho první muzikál Excalibur, ve kterém vystupovali Kamil Střihavka, Lucie Bílá, Michael Kocáb, Dan Hůlka, Lucie Vondráčková, Vilém Čok a další. Scénář napsal Karel Steigerwald a písně otextovali Vlastimil Třešňák a Jan Sahara Hedl. Od ledna 2004 se rozjíždí za Pavlíčkovy účasti série nových TV pořadů Na Kloboučku, tentokrát z nahrávacího studia Sono.

V roce 2004 složil symfonickou hudbu k baletu Malý princ v režii a choreografii Ondřeje Šotha, scénickou hudbu k televizním filmům "Hadí tanec" režisera Petra Slavíka a "Zlatá brána" režisera Jaroslava Brabce. V červnu natočil se symfonickým orchestrem hudbu k baletu "Malý princ" pod taktovkou anglického dirigenta Vartana Melkoniana. V druhé polovině roku se skladatelsky soustředil na práci na třináctidílném britském TV seriálu Outlaw. Složil pro něj symfonickou hudbu s prvky rapu a elektroniky. Seriál vstoupil do TV vysílání v Anglii na konci října. Tento seriál přebrala do svého vysílání i česká televize pod názvem "Zbojníci". Během roku se Pražský výběr opět objevoval na koncertních podiích po celé republice a přes léto sklízel úspěchy na velkých rockových festivalech. V listopadu Pražský výběr koncertoval i v USA, kde závěrečný koncert turné v newyorkském klubu Knitting factory byl zcela vyprodán. Na přelomu let 2004 a 2005 dokončil hudbu k televiznímu seriálu Dobrá čtvrť režisera Karla Smyczeka. V únoru 2005 složil scénickou hudbu pro divadlo v Celetné k představení Helverova noc v režii Jakuba Špalka, od března pracoval podle scénáře Jiřího Pokorného a Marie Reslové na novém muzikálu Obraz Doriana Graye pro divadlo Ta Fantastika. Divadlo v Celetné se pro něj stalo oblíbeným, když v červnu 2006 pro složil hudbu k divadelní hře Cyrano z Bergeracu v režii Jakuba Špalka. V listopadu 2006 po vleklé vyhrocené krizi definitivně nastal rozpad Pražského výběru v původní sestavě.

Michal pak neustával ve skládání scénické, TV nebo divadelní hudby. Napsal ji např. pro inscenaci Produkt divadla Ta Fantastika (2006), TV film "Cesta zpět" v režii Petra Slavíka, hru "Pískoviště, Cesta do Bugulmy" v divadle Na zábradlí v réžii Jiřího Pokorného (2006), TV seriály "Dobrá čtvrť" pro Českou televizi a "Místo v životě II" pro Novu, TV detektivce režiséra Petra Slavík "V hlavní roli", v divadle na Vinohradech hudbu pro představení "Višňový sad" (2008), k filmu režiséra Petra Slavíka "Karambol" (2008), k animovanému filmu "Na půdě" režiséra Jiřího Bárty (2009), TV filmu "Divnovlásky" v režii Petra Slavíka (2009), k celovečernímu filmu režisérky Lenky Kny "Stínu neutečeš" (2009), k celovečerním dokumentárním filmům "Útěk na Mauricius" tvůrců Libora Špačka, Petry Doležalové a k filmu "Heřman - Cesta za snem" režisera Miloslava Doležala. Na přelomu roku 2009 a 2010 Michal dokončil svou baletní kompozici Kráska a zvíře, jejíž premiéra v režii a choregrafii Jiřího Pokorného se konala 13. března na scéně plzeňského divadla J.K.Tyla. Michal byl několikrát za svoji scénickou tvoru nominován na Cenu Alfréda Radoka.


Pražský výběr 2013, nahoře zleva Vilém Čok (baskytara), Jiří Hrubeš (bicí), Jiří Tomek (perkuse), Klaudius Kryšpín (bicí), dole zleva Ondřej Soukup (baskytara), Michal Pavlíček (kytara) a Michael Kocáb (zpěv, klávesy)

Po roztržce, která před sedmi lety ukončila existenci klasické sestavy skupiny Pražský výběr, přišlo v roce 2012 k usmíření. Jeho vrcholem bylo podzimní koncertní turné 2013, které ukázalo, že hlavy již vychladly a muzikanti jsou spolu schopni pokračovat dále. Na další koncerty se tedy chystají na jaře a existují i další plány. Třeba ten, že se ke kapele zatím dočasně připojí původní baskytarista Ondřej Soukup.

Jako autor a interpret se podílel na albech předních českých interpretů, jako jsou Bára Basiková, Zuzana Michnová, Monika Načeva, Jana Koubková, Kamil Střihavka, Daniel Hůlka, Richard Müller a dalších. Za hudbu k filmu Odcházení Václava Havla byl nominován na Českého lva 2011. Přiležitostně vystupuje s velkými orchestrálními tělesy, jako např. se symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražské konzervatoře (2006 O2 Arena, 2010 Rudolfinum, 2016 Smetanova síň Obecního domu).

Jako autor vydal přes 70 nosičů CD a DVD (jeho DVD Síň slávy Radia Beat se stalo double-platinové a získalo hudební cenu Anděla). V roce 2008 mu vyšla autobiografie "Země vzdálené" a o osm let později její nové vydání, rozšířené o roky 2008-2015.

V roce 2016 vstoupil do síně slávy a získal ocenění Anděl za celoživotní tvorbu. V roce 2019 vydal Michal Pavlíček zatím svoji poslední nahrávku "Pošli to tam!".


Členové
(celým jménem Barbara Basiková)
(Narozena 17. února 1963, Praha, Czechoslovakia)
Vocals


Bára je česká zpěvačka a skladatelka, muzikálová herečka a textařka, která je známá z působení v kapelách Precedens a Stromboli, nebo jako sólistka. Zpívala klasický repertoár v hudební škole a v několika sborech, vystřídala nejrůznější styly a žánry. Spolupracovala jsem s velkým množstvím orchestrů, bigbandů, filharmonií, skupin a souborů a natočila jsem téměř 100 alb. Napsala také mnoho písňových textů, povídek, fejetonů, básní a jeden román "Rozhovory s útěkem", získala i nejrůznější prestižní ocenění. Dne 1. dubna 1992 se Báře narodila dvojčata Anička a Maruška.

Bára se o zpěv se zajímala již takřka od narození. V dětství od roku 1967 navštěvovala Kühnův dětský sbor a potom v letech 1973–1986 studovala klasický sólový zpěv na Lidové škole umění ve Voršilské ulici v Praze. Jejími prvními vzory byly Barbra Streisandová a Helena Vondráčková. Poprvé se na televizních obrazovkách objevila již v roce 1975 ve svých 12-ti letech. Jednalo se o vystoupení v televizní soutěži "Zpívá celá rodina" s písní "Markétka" zpěvačky Marie Rottrové. V září 1983 Basiková maturovala na střední ekonomické škole v Dušní ulici a do LŠU ve Voršilské nastoupila jako hospodářka. Ještě před maturitou na sebe prozradila některé intimity a frustrace ze svého života v knížce "Rozhovory s útěkem", kterou doslovem opatřil Bohumil Hrabal. "Tato kniha má stejný náboj jako romány mladé Saganové," napsal na Vánoce 1985. Vyšla v několika vydáních a 1988 k ní autorka rozepsala druhý díl.

V době středoškolského studia Basiková zpívala v chrámovém sboru kostela sv. Jiljí a prostřednictvím kontaktů, které zde navázala, se seznámila s leaderem tehdy amatérské rockové skupiny Precedens Martinem Němcem. Basiková do Precedensu vstoupila v červnu 1982 jako sopránový protiklad drsného zpěváka Jana "Sahary" Hedla, který v roce 1984 skupinu opustil, a v první fázi v něm strávila devět let. Kromě toho v letech 1985–1989 zpívala souběžně v původně příležitostném sdružení Stromboli, kterým kytarista Michal Pavlíček řešil zákazem vyvolanou proluku v činnosti skupiny Pražský výběr. Basiková dělila svůj čas mezi oba soubory tím způsobem, že vystupovala střídavě měsíc s Precedensem a dva měsíce s žádanějšími Stromboli. Dokonce měnila image, s Precedens dráždila v bílém, se Stromboli byla upjatá v černém kostýmu. Náročnější bylo střídání výrazu, pohyb mezi ruchem a poezií velkoměsta, které inspirovalo Martina Němce, a hudbou sfér a dálav s příchutí moře, typickou pro Pavlíčkovo Stromboli. Další rozdíly pocházely z faktu, že Němec se vyjadřoval na syntezátoru a Pavlíček na kytaře, Němec vyžadoval od Basikové civilní vyjádření textu, u Pavlíčka fungoval její hlas jako další nástroj. Úspěšní byli oba, Precedens vyhrál přehlídku Objev roku 1985 a Stromboli zaujali na festivalu Jazz Praha 1985. Skoro 4 roky vystupovala s oběma kapelama, což přestala zvládat. A tak se nakonec rozhodla pouze pro Stromboli.

V červnu 1987 Basiková debutovala na dvojalbu "Stromboli", v září na albu "Doba ledová" skupiny Precedens. Na Rockfestu 1987 vystoupila v průběhu několika hodin s oběma soubory a v tomto prvním roce své profesionální dráhy pronikla v anketě Zlatý slavík na třetí místo. V anketě odborníků Zlatá nota '87 skončila druhá mezi objevy roku a první v kategorii rockového zpěvu. Za vítězným albem Potměšilý host s Hanou Hegerovou se "Doba ledová" umístila jako druhá a dvojalbum "Stromboli" skončilo třetí. V roce 1988 se Zlatá nota přejmenovala na Ceny Melodie a Basiková obhájila titul zpěvačky roku, avšak krize v podobě hlasové únavy ji přiměla přerušit na rok koncertování s kapelou Precedens. Fakticky odešla ze skupiny až 1991, také v souvislosti s očekávaným mateřstvím. Bylo to dva roky po rozpadu Stromboli, kterým vystavila stop emigrace klávesistky Venduly Kašpárkové a bubeníka Klaudia Kryšpína. Basiková s Precedens se ještě vítězně zúčastnila festivalu Bratislavská lyra 1990, kde přednesla Němcovu píseň "Tajemství", a na předávání cen Gramy 1991 byla vyhlášena zpěvačkou roku.

V následujícím období, kdy došlo k dočasnému odlivu zájmu o českou hudbu, spolupracovali Basiková a Němec na albech relaxačního charakteru pro rakouského vydavatele Arcadia. Jedno z nich "Dreams Of Sphinx" realizovali 1994 jako koncertní fantazii na Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti. Němec stál rovněž u zrodu prvního sólového alba Basikové (1991), které mělo pozoruhodnou dramaturgii - Jan "Sahara" Hedl otextoval deset melodií deseti autorů, mezi nimi byli Martin Němec, Michal Pavlíček, Ota Baláž, Karel Šůcha, Lešek Semelka, Slávek Janda, Vilém Čok. Nevšedním počinem s Basikovou v hlavní roli byla i nahrávka rockového oratoria Martina Němce a Jana Hedla "Responsio Mortifera" (1992), příběhu Johanky z Arku, ve kterém participovali také činoherci Tomáš Hanák, Jaromír Hanzlík a Petr Čepek. Precedens vydali album "Pompeje" a po sléze se na popud Martina Němce stává z Precedens doprovodná kapela Báry Basikové s názvem Basic Beat. Tato kapela se svým popovějším repertoárem zaměžíla více na osobu Báry Basikové a "BB" s ní působila v letech 1992-1995.

Od července 1994 do června 1998 objevovala Basiková nový umělecký horizont v roli Máří Magdalény v úspěšné pražské inscenaci rockové opery Jesus Christ Superstar. Natočila několik sólových alb. Začala se hojně objevovat v televizních estrádách s čím dál více komerčnějšími písněmi. Ačkoliv muzikálový boom s přelomem tisíciletí zvolna utichl, zpěvačka ještě uplatnila klasickou pěveckou průpravu a hereckou tvořivost v dílech Rusalka (premiéra v únoru 1999), Johanka z Arku (duben 2000) a Kleopatra (2002–2004). Souběžný projekt skladatele Pavla Vaculíka "Gregoriana", inspirovaný zahraniční předlohou, zavedl Basikovou spíše do řečiště hudby středního proudu, jakkoli efektní a mystický byl její projev v latinských litaniích a melodiích na způsob gregoriánského chorálu. Původně představitelka alternativního rocku byla 2000 přizvána mezi Královny popu v opeře, jak se nazýval dámský galakoncert na pódiu Státní opery v Praze, rovněž zaznamenaný na hudebních nosičích. I přes kontroverzní ohlas baletního muzikálu Lucrezia Borgia na scéně Národního divadla vyzněly recenze pro Báru Basikovou, která zde interpretovala písně Petra Maláska na texty Václava Kopty, převážně kladně.

Kolem roku 2003 Bára přestává veřejně vystupovat, odmítá nové nabídky a stahuje se do soukromí. Poněkud bezbřehý rozptyl záměrů i spádů Báry Basikové vyústil ve dvouletou tvůrčí pauzu, kterou zpěvačka zdárně ukončila, když se na novém albu "Aurora" skupiny Precedens, jejíž křest se odehrál 19. října 2005, vrátila do osvědčeného uměleckého partnerství s Martinem Němcem. Precedens mezitím vystupoval se zpěvákem Petrem Kolářem. Bára si zde střihla duet se zpěvačkou Dášou Součkovou z další kapely Martina Němce - Lili Marlene.

Bára se také vrací na muzikálová pódia (Obraz Doriana Graye) a dokonce se objevuje jako host na vystoupení s novým projektem Michala Pavlíčka (Michal Pavlíček Trio), kde se vracejí k repertoáru kapely Stromboli. V současnosti můžeme Báru vidět v novém muzikálu s živou hudbou Michala Pavlíčka - Dáma s kaméliemi.

Členové
(také Jiří "Dudu" Veselý)
(Narozen 2. 6. 1954, Praha, Czechoslovakia)
Bass, Acordeon


Jiří Veselý je český hudebníl a hráč na basovou kytaru, aranžer a skladatel. Je bratrem kytaristy Václava Veselého. Jméno baskytaristy Jiřího Veselého je na tuzemské rockové scéně opravdu pojmem a jeho styl hraní trsátkem na bezpražcovou baskytaru je nezaměnitelný. Za svou dlouholetou kariéru hrál snad s každým, kdo v českém bigbítu něco znamenal. Působil v kapelách Stromboli, Žlutý Pes, Marsyas (1985-1986), Big Heads, Dobrá Úroda (1987-1988), No Guitars! (od roku 1995), Elektrovox, Etc... (1980-1999), Framus Five, Golem, Jazz Q (1984-1984), Beatus, České srdce, Studiová skupina Jana Spáleného, Dobrohoš, Skupina O.Petřiny, Klóbrc Band nebo Kroky (1976-1979).

O tom, že se stane baskytaristou se zasloužil jeho bratr, když se rozhodl, že bude kytaristou a potřeboval nějaký podklad. Jiří nechtěl moc hrát na doprovodnou kytaru a navíc se mi líbily ty tlusté struny tohoto nástroje. V mládí vyrůstal na hudbě Led Zeppelin a Jethro Tull, v 90. Letech se mu hodně zamlouval Peter Gabriel, takže jeho celoživotním ideálem je míchání bigbítu s folklórem, čemuž se dneska říká "etno".

Jiří studoval na pražské konzervatoři hru na akordeon, kde hrál ve skupině Beatus a v doprovodné skupině Ronyho Martona. Z konzervatoře odešel na vojnu, dva roky slouží v AUS Praha, a po návratu záhy přijal sve první profesionální angažmá, když působil s bráchou rok v kapele Kroky Františka Janečka. Zpívala tam tehdy Jana Kratochvílová a Vláďa Štancl (nyní Michal David) u ní hrál na Fender piano a Moog.

Když pak od nich odešel, působil v letech 1978-1982 jako člen ETC... Vladimíra Mišíka, kde na sebe nejvýrazněji upozornil. Při zakázu Vláďi Mišíka vystupovat půl roku čekal, jestli mu to zase nepovolí. Ale pak došly prachy, takže se dohodl hrát půl roku s Jazz Q Martina Kratochvíla. To jeho finanční situaci moc nevyřešilo, tak šel opět na půl roku hrát ke skupině Golem. A tím jeho hraní v popu definitivně skončilo, i když občas chodil nahrávat, když mu došly peníze.

V roce 1984 se objevil ve skupině Framus 5, v roce 1986 působil u Marsyas, poté začala jeho letitou spoluprácí s Michalem Pavlíčkem, když v letech 1986-1987 nahradil v kapele Stromboli basistu Gumu Kulhánka, byl členem B.S.P. nebo fúzujícího projetu Big Heads od roku 1991.

Stal se vítězem Rockfestu 1986 ve své kategorii. Je vyhledávaným studiovým hráčem. Rovněž hrával se skupinami Žlutý pes nebo od roku 2002 se skupinou bratří Ebenů.

Členové
(Narozena 1962, Czechoslovakia)
Organ, Keyboards, Synthesizers


Vendula je česká hudebnice, skladatelka a hráčka na klávesy a syntezátory. Je známá z působení v kapelách Zuby Nehty (1981-1983), Jakub Venzel, Plyn a Stromboli (1986-1988, 2014-dodnes).

Ještě než ji Michal Pavlíček oslovil pro práci v kapele Stromboli, byla členkou dívčí pražské kapely Zuby Nehty, kde působila v letech 1981 až 1983. Tato kapela vznikla v roce 1980 pod názvem Plyn, se kterým působila do roku 1982. Tuto pražskou dívčí punkovou skupinu, založila Pavla Fediuková (kytara), Hana Kubičková (bicí) a Marka Horáková (klavír). První koncert s Garage se uskutečnil na Strahově 007. Vrcholem skupiny byla jejich vystoupení na festivalu Vokaliza s Vendulou Kašpárkovou za klávesami a Markou Horákovou, která zaujala post basistky. Poté, co byly dívky zařazeny na černou listinu, přejmenovaly se na Dybbuk, později v roce 1987 se přejmenovala na Zuby Nehty.

Je nejznámější jako klávesistka legendárních Stromboli, se kterými natočila všechny tři desky "Stromboli" (1987), "Shutdown" (1989) a "Fiat Lux" (2014) a od roku 2014 s nimi opět koncertuje. Vendula se v roce 1988 vydala do emigrace za svým tehdejším přítelem bubeníkem Klaudiem Krašpínem do Austrálie.

V Austrálii je známo její působení v pětičlenné kapele Bloodstone. Klaudius Kryšpín hrál na bicí, jeho bývalá přítelkyně Vendula Kašpárková stála za klávesami, na kytaru sóloval Joe "Cool" La Ferita, o basový doprovod se staral George Sarris a zpíval Zoran Goozdenac Goozdi. Společně natáčeli album v Melbourne v letech 1992 až 1994. Deska se jmenuje "The Awakening" a obsahuje deset písní. Kapela hrála směs hardrocku a progresivního metalu. Vyznávali podobný hudební styl jako kapely Dream Theater a Rush. Tato kapela hrála jen vlastní originální tvorbu.

Vrátila se k až po "sametové revoluci", když kapela Stromboli znovu obnovila aktivitu, teghdy s ní načila i desku "Fiat Lux" (2014). Od roku 2014 s kapelou opět vystupuje koncertně.

Vendula hraje na klávesy Korg Krome a během koncertu k 30. výročí kapely v O2 Aréně 4. prosince 2014 měla na podiu hned dva tyto nástroje.

Členové

(také Klaudius "Klauda" Kryšpín, Klaus Kryšpín)
(Narozen 19. listopadu 1966, Prag, Czechoslovakia)
Drums, Percussion


Klaudius Kryšpín je český bubeník, který působil v mnoha kapelách jako Abband, Elektrovox, Michal Pavlíček & Spol., Motorband, Pražský výběr, Pražský Výběr II, Stromboli, Studiová Skupina Michaela Kocába, Žlutý Pes.

Klaudius Kry2pín se narodil v Praze. Jeho prvním hudebním nástrojem byla zobcová flétna, u které však dlouho nevydroel a začal se věnovat asi ve třinácti letech ji ale vyměnil za paličky v ruce a s velkým zápalem ke hře na bicí soupravu. Jeho velkým vzorem byl tehdy Jiří Hrubeš, bubeník Pražského výběru, a Neil Peart, bubeník kanadské kapely Rush. Učil se hrát jako samouk, hlavně zpočátku, teprve později v Austrálii navštěvoval různé výuky a semináře pro bicí nástroje. Bicí souprava se stala jeho celoživotní láskou a během let si vydobyl pozici jednoho z nejlepších a nejuznávanějších českých bubeníků.

V roce 1976 jazzový klávesista a zpěvák Michael Kocáb založil hudební skupinu Pražský výběr. ZaLátkem 80. let Klaudius Kryšpín slyšel koncert Pražského výběru a skupina se mu velmi zalíbila. Jeho velkým hudebním vzorem se stal právě Jiří Hrubeš, tehdejší bubeník Pražského výběru. Shodou náhod bydleli Hrubešovi rodiče ve stejné ulici jako Kryšpín a velmi často za nimi jezdil, pokud Kryšpín Hrubeše potkal, zatáhl ho do své garáže k bubnům, aby mu ukázal nějaké fígle na bicí.

V roce 1983 bylo Pražskému výběru zakázáno vystupování komunistickým režimem. Pro skupinu to znamenalo, že nesměla veřejně vystupovat a dostávat peněžní odměnu za svůj výkon. Patnáctiletý Kryšpín s tímto postupem nesouhlasil a na protest založil se svým dvojčetem Richardem svou první kapelu, kterou nazvali Ropotámo. Tento název zvolili záměrně. Šlo totiž o gumovou masku, pod níž se při vystoupeních často ukrýval Michael Kocáb. Maska byla zároveň symbolem Pražského výběru. Jako skalní fanoušek na koncertech Pražského výběru stával v první řadě, Ropotámo hrálo hlavně jeho repertoár. O kapele se doslechl Michael Kocáb a dokonce navštívil jeden z jejich koncertů. Na koncertě se zajímal hlavně o Kryšpína a sehnal si na něj číslo od jeho matky, která byla také na koncertě.

Klaudiův talent jej oslovil natolik, že jej pozval do studia, kde se natáčela hudba k filmu Hledám dům holubí. Když se v roce 1985 Jiří Hrubeš rozhodl emigrovat do Londýna a Pražský výběr potřeboval nového bubeníka, proto členové Pražského výběru oslovili Kryšpína. Ten samozřejmě nabídku s radostí přijal a stal se tak ve svých 18-ti letech novým členem kapely v této době přejmenované na Výběr. V letech 1985 až 1988 působil také ve skupině Stromboli s Michaelem Pavlíčkem. Bylo to v době, kdy byl stále Pražský výběr režimem zakázán. Stromboli vzniklo v roce 1985. Jednalo se zpočátku o instrumentální trio skládající se ze sólové kytary, basové kytary, které se ujal Vladimír "Guma" Kulhánek, a bicích. To vše bylo obohaceno neobyčejným zpěvem Báry Basikové a poté se navíc připojila Vendula Kašpárková jako klávesistka. Komunistický režim neustále kontroloval Výběr a měl proti němu připomínky.

Klaudius Kryšpín si připadal jako nesvobodný šlověk, byl silně nespokojen s režimem a celkovou situací v naší zemi. Pro svobodu by udělal všechno, a proto se rozhodl pro emigraci. Z jednoho zájezdu kapely Stromboli do Říma v Itálii se už nevrátil zpátky do Československa a roku 1988 odcestoval vlakem do Rakouska. S sebou měl pouze batoh, všechny gramofonové desky, které doposud nahrál, jedny džíny, dva páry ponožek a asi sedmdesát marek. V Rakousku to pro něj bylo deprimující, neměl žádné peníze a ani kde bydlet.

Nějaký čas pobýval v migračním táboře, kam se na umístění čekalo velmi dlouho, protooe fronta emigrantů byla obrovská. Než se do migračního tábora dostal, musel spát tři dny v listopadu na autobusové zastávce. Tam spal do té doby, než jej oslovil neznámý člověk, americký misionář, a pozval jej přenocovat k sobě domů. Když přišel do jeho malého domečku, uviděl na zemi spát asi dalších deset emigrantů. Lehl si na zem a připojil se k nim.

V té době doslova brečel, že nemůže hrát na bubny. Svou nepříjemnou situaci vyřešil tak, že každý den brzo ráno vyšel z malé vesnice a pokračoval na dálnici, kde stopoval řidiče, aby ho svezli do Vídně. Dostal se tak do dvě stě kilometrů vzdálené Vídně, kde se nacházely malé hudebniny, které pravidelně navštěvoval. V obchodY obsluze vždy řekl, že si chce koupit nové bubny. To samozřejmě nebyla pravda, ale mohl na ně tak celý den hrát. Po třech měsících mu prodavač oznámil, že si ty bubny už musí koupit, protooe není možné, aby na ně v obchodY cvičil. Naštěstí mu na bicí vypůjčili dva Rakušané. Zakoupené bubny si odvezl po roce s sebou do Austrálie a hrál na ně ještě dalších deset let.

Přátelé z Rakouska mu sehnali práci u jejich matky, která jej zaměstnala jako číšníka v tenisovém centru, kde si v jedné místnosti mohl postavit bicí a udělat si tam zkušebnu. Pracoval tam přibližně sedm týdnů, ale poté, co způsobil problém, dostal výpověď. V pracovní době vynosil bubny ze zkušebny s pomocí zákazníků, kteří do restaurace přišli na jídlo, a začal jim hrát sóla. V tom okamžiku se vrátila vedoucí a vyhodila jej. Až na tuhle jedinou výjimku se vždycky živil jako bubeník.

Každý den myslel i na svou přítelkyni Vendulu Kašpárkovou, klávesistku Stromboli, a přál si, aby za ním mohla přijet. V Rakousku se mu podařilo sehnat bydlení na ubytovně u charitativní společnosti. Obával se, že jej Rakušané pošlou zpátky do Československa. Kdyby tak učinili, měl by velký problém, neboť v Československu by byl odsouzen na dva roky do vězení.

V Rakousku jen tak seděl, melancholicky přemýšlel a cítil pocit sklíčenosti, hlavně do té doby než přijela Vendula. Rakušané mu dokonce nabídli politický azyl, ale on byl přesvědčený o tom, že musí odcestovat jinam a co nejdál. Jeho cílem byla Austrálie. Podle něj to byla veliká, krásná a především svobodná země. Vždycky bylo jeho snem vyzkoušet si surfovat a líbili se mu klokani a koaly. Po roce a půl tam odletěl asi 48 hodinovým letem. Po příletu do Austrálie byl znovu nějakou dobu v migračním táboře, ve kterém si nemohl postavit bubny a cvičit na ně. Bicí souprava byla uložena na celnici a každý den za ni musel platit. Tato souprava mu vydržela ještě dalších deset let.

V Austrálii měl ale velký problém s angličtinou. Poměrně dlouhou dobu mu trvalo, než si jazyk osvojil natolik, aby se dobře domluvil. Už po dvou měsících jej navštívil jeden místní Čech, který znal Pražský výběr a poskytl mu místo pro jeho bicí soupravu. Tento muž mu pomohl s pokračováním bubenické aktivity a pozval jej do svého vybavením nenáročného nahrávacího studia. Rovněž mu sjednal schůzku s jednou zdejší kapelou. Jmenovala se Jungle Land, sice hrála především covery, ale pro Kryšpína to byla veliká příleoitost, neboť opět mohl usednout za bicí soupravu, zkoušet, cvičit a koncertovat. S kapelou se snažili vystupovat vždy před známějšími kapelami. Mimo jiné navštěvoval semináře, na kterých se podíleli slavní bubeníci, zahrál si mnoho i s dalšími kapelami a usiloval o své zviditelnění. Na jednom koncertu se setkal s Virgilem Donatim, uznávaným australským bubeníkem, který se stal jeho bubenickým vzorem a zmínil se o Kryšpínovi Franku Corniolovi, vysoce respektovanému pedagogovi bicí soupravy a pořadateli bubenického festivalu v Melbourne. Frank Corniola kontaktoval Kryšpína e-mailem a pozval jej na bubenický festival. Dokonce mu zajistil sponzorské bicí.

Prostřednictvím těchto možností se začíná rozjíždět jeho australská kariéra. Za jeden z jeho nejvýznamnějších úspěchů v Austrálii je možno považovat Kryšpínovou účast v roce 1996 na bubenickém prvotřídním festivalu v Melbourne. Festival se nazývá The Ultimate Drummer's Day Weekend. Díky účasti na tomto festivalu dostal bubny značky Premier a sponzorství na činely Sabian. Klaudius Kryšpín se po účasti na festivalu objevil i v australském časopisu Modern Drummer, ve kterém jej označili jako českého technického bubeníka, a dostal se tak do povědomí lidí. Seznámil se s dalšími výbornými bubeníky jako jsou Dom Famularo, Mike Portnoy nebo Darryn Farrugia.

Další kapelou byli pětičlenní Bloodstone. Klaudius Kryšpín hrál na bicí, jeho bývalá přítelkyně Vendula Kašpárková stála za klávesami, na kytaru sóloval Joe "Cool" La Ferita, o basový doprovod se staral George Sarris a zpíval Zoran Goozdenac Goozdi. Společně natáčeli album v Melbourne v letech 1992 až 1994. Deska se jmenuje "The Awakening" a obsahuje deset písní. Kapela hrála směs hardrocku a progresivního metalu. Vyznávali podobný hudební styl jako kapely Dream Theater a Rush. Tato kapela hrála jen vlastní originální tvorbu.

Další kapela, ve které působil, se jmenovala Dr.Elephant. Kryšpín odeslal až do severní Austrálie muzikantům z této kapely svou natočenou videopásku leteckým kurýrem. Odezva byla kladná a tímto způsobem s kapelou začal hrát. Na koncerty létali dokonce malým tryskáLem. Zpěvák vážil údajně až 240 kilogramů a podle jeho tvaru těla se pojmenovali Dr.Elephant. Kapela hrála vlastní tvorbu, ale i převzaté skladby. Poté bubnoval s kapelou Bakers Brothers, v které zpíval nějaký čas známý zpěvák a herec Brian Mannix. Tento zpěvák přijel zastoupit zpěváka ze skupiny Bakers Brothers. Mezi ním a Kryšpínem vzniklo velké přátelství. Tato skupina kombinovala skladby převzaté od jiných kapel, ale i vlastní tvorbu.

V Austrálii se začal mimo jiné věnovat surfování a motokárám. Surfing se mu zalíbil natolik, že skoro přestal hrát na bicí a zabýval se jen surfováním. Zjistil, že surfaře zajímá jen to, jestli bude dobrý vítr, velký příliv a jestli přijde dobrá vlna, a to jsou jejich jediné starosti. Myslí si, že žijí velmi svobodným způsobem života, který si i on na nějaký čas zkusil prožít. Rovněž začal závodit na motokárách, dokonce si udělal i závodní licenci.

V roce 2001 přiletěl z Austrálie na příležitostné koncerty kapely Stromboli.

Roku 2003 se členové Pražského výběru rozhodli, že budou koncertovat v jejich klasickém obsazení a podobě jako v druhé polovině 80. let. Kryšpín si koupil letenku z Melbourne a vrátil se zpět do české Republiky. Svoji partnerku Vendulu Kašpárkovou, i jejich rozpracovanou desku zanechal v Austrálii. Myslel si, že přiletěl jen na čtyři koncerty, ale až tady se dozvěděl, že se plánuje znovuzrození Pražského výběru a jeho pobyt v Čechách bude delší.

Rok 2006 přinesl rozpolcení skupiny na dvě poloviny. Klaudius Kryšpín společně s Michaelem Kocábem a s novými spoluhráči připravují nové album a kapelu přejmenovali na Pražský výběr 2. Klaudius Kryšpín byl v roce 2008 pozván Martinem Vajglem k jeho sólového projektu pod názvem Drumwave a absolvoval s ním Drumwave tour, z něhož je i DVD "Evening For The Advanced". V letech 2009 až 2011 hrál ve skupině Aleše Brichty ABBand. Na jaře 2012 přichází do Motorbandu. Další Kryšpínovou aktivitou je skupina Stromboli, která se roku 2014 stala opět činnou a je stále aktivní.


V roce 2012 začal koncertovat se známou kapelou Motorband, kde působil jen do roku 2015, protooe musel odvolat veškerou svoji hudební činnost. Kryšpína bohužel postihly velké zdravotní problémy týkající se páteře. Veřejnost se o jeho zdravotní situaci dozvěděla na jaře 2015, neboť se musely zrušit koncerty kapely Stromboli. Zdravotní problémy začaly namožením zad a neustále se zhoršovaly. Klaudius navštěvoval rehabilitace, kde odborníci provedli rotaci neboli trakci páteře. Druhý den poté přišly obrovské bolesti, při kterých se nemohl zvednout z postele. Tento stav trval pět měsíců. Záchranná služba jej v tomto akutním stavu vezla celkem třináctkrát. Podstoupil celou řadu několika důkladných vyšetření, ovšem bez žádných výsledků.

O jeho zdravotní stav se začali zajímat i přátelští sousedé, protože jej dlouho neslyšeli hrát na bubny, házeli mu do schránky dotazy typu, jestli se neodstěhoval nebo jestli není vážně nemocnen. Za pár měsíců se jeho bolesti zmírnily. Ale přesto byly tak pronikavé, že způsobily osmi měsíční pauzu od hraní na bubny. Žádný odborník nepotvrdil, zda tyto problémy zavinil lékař provádějící rotaci páteře, která by měla sloužit k uvolnění páteře. Je dost možné, že se tento zákrok nepovedl. Klaudius Kry2pín si velmi přál, aby mohl odehrát pro něj velmi důležité koncerty v červenci s Pražským výběrem a v srpnu se Stromboli. Nedovedl si představit, že by koncerty nezahrál. Nakonec si ale po pár měsících musel připustit, že koncerty v létě odehrát nezvládne.

Až v prosinci Klaudius Kryšpín odehrál velký koncert Pražského výběru. Zdá se, že potíže jsou zažehnány, ale stále navštěvuje rehabilitace, avšak v některých činnostech je doposud omezen. Na bicí soupravu už cvičit může, a proto se připravuje na další velké koncerty se Stromboli a Pražským výběrem. Obě kapely si zahrály společně v létě na zámku Konopiště ještě se slavnou kapelou Jehtro Tull, která je sama oslovila. Tuto kapelu bubeník obdivoval již v mládí a učil se jejich písně doma v garáži. Rovněž připravuje svůj nový repertoár na workshopy, bubenické semináře, které opět organizuje od roku 2018 po celé republice.

Klaudius Kryšpín také přemýšlí o tom, že napíše svou knihu, které by chtěl dát jméno Labutí láska. Kniha by měla postihnout jeho životní příběh, zaměřit se chce zejména na období emigrace, poněvadž se domnívá, že to byl jeho nejsilnější zážitek.

Klaudius Kryšpín je firemním hráčem slavné značky Mapex drums, Anatolian cymbals a Balbex drum sticks.


Členové

(také Láďa Guma Kulhánek, Guma Kulhánek)
(Narozen 4. září 1944, Prag, Czechoslovakia)
Bass


Vladimír „Guma“ Kulhánek je přední český baskytarista, který se nesmazatelně zapsal do dějin československé rockové i bluesové hudby. Jako jeden z prvních v tehdejším Československu začal experimentovat s bezpražcovou baskytarou. Jeho velkým vzorem je Jaco Pastorius. Byl členem mnoha významných českých hudebních skupin např. Flamengo, Bohemia, Stromboli, Blues Band, Etc..., Stromboli nebo Krausberry, Combo Petra Lipu, Discobolos, Donald, Katapult, Kroky, Labyrint, Livin Free, Michal Pavlíček & Spol., November 2nd, Orchestr Divadla Semafor, Provisorium, Skupina Pavla Trnavského, Studiový Orchestr Petr Hapka a T4. Je oblíbeným studiovým hráčem a podílel se na dlouhé řadě hudebních alb různých žánrů. Má velmi osobitý a nezaměnitelný styl plný bohatých figur.

Kulhánek vystudoval VŠCHT, ale už od studentských let se věnoval hudbě. Nejprve hrál na kytaru, pak se shodou náhod dostal k baskytaře a u té už zůstal. První významnější kapelou, ve které hrál byla skupina Donald. V letech 1970-1972 působil jako člen formace Flamengo, s níž vytvořil zásadní desku českého rocku "Kuře v hodinkách", která je považována za důležitý mezník české beatové hudby.

Od roku 1972 hrál v Semaforu. Pak následovalo působení v doprovodné kapele Evy Pilarové a krátké působení v předříhovské skupině Katapult. V období 1976-1978 byl společně s Michalem Pavlíčkem oporou pop rockové skupiny Bohemia. Dalšími zastaveními byly Kroky Františka Janečka a kapela Jany Kratochvílové. V letech 1981-1984 hrál společně s Lubošem Andrštem a Petrem Lipou v kapele Blues Band Luboše Andršta. V roce 1985 stál "Guma" Kulhánek při znovuzrození formace "ETC..." Vladimíra Mišíka, v níž působil 12 let společně se stávajícím spoluhráčem Stanislavem Kubešem. V té době se zúčastňoval i jiných projektů - byl hostem Pražského výběru, s Michalem Pavlíčkem a Bárou Basikovou vytvořil Stromboli. Hrál na řadě jiných výtečných alb (CK Vocal, Ota Petřina, apod.).

Po opuštění ETC hrál ve skupině Krausberry, doprovází zpěvačku Annu K a vystupuje společně se Stanislavem Kubešem a Romanem Dragounem ve formaci T4. Také hraje ve skupině November 2nd a od listopadu 2011 v blues rockové kapele Kulhánek - Holeček - Razím - Kowacz.

Ke všem vyjmenovaným skupinám je potřeba připočítat ještě velké množství studiových nahrávek. Vladimír Kulhánek nemá přesný přehled o všech nahrávkách, odhaduje tento počet asi na osmdesát. V roce 2013 byl uveden do Beatové síně slávy.

V poslední době vystupoval v projektu "GROOVE" Jana Kořínka a do konce roku 2018 ve skupině T4 společně s Martinem Kopřivou a Stanislavem Kubešem. V současnosti také "hnije" na basu ve znovuzrozeném outfitu Energit. Je rovněž členem skupiny PRAK, která vznikla v roce 2019, což je výhradně autorský soubor v současnosti (poč. roku 2019) ze skladeb pánů Kulhánka a Kubeše. Kapelu tvoří Vladimír "Guma" Kulhánek, Stanislav "Klásek" Kubeš, bubeník Martin Kopřiva a klávesista Jan Holeček.

Členové
(Narozen 9. září 1957)
Drums, Percussion


Jan Seidl je český bubeník, je znám jako člen skupin Futurum a Stromboli.

Jan Seidl začal hrát v amatérské rodinné skupině Andy Seidl Band společně se svými bratry Adolfem ("Andy", kytara) a Jiřím (baskytara). V květnu 1981 spoluzaložil společně s baskytaristou Antonínem Smrčkou (ex-Abraxas) a kytaristou Michalem Němečkem (ex-Alternativy a Kramle) pražskou hard rockovou skupinu Pumpa. V podobě tria kapela vystupovala pouze několik měsíců, již v září 1981 byla doplněna o další hudebníky a Seidl byl nahrazen Jiřím Horálkem.

V roce 1983 vznikla v Brně art rocková skupina Futurum, jejíž hlavní vedoucí osobností byl klávesista a zpěvák Roman Dragoun, Seidlův kamarád z dětství, který jej také do nové kapely přizval. Futurum nahrálo v 80. letech dvě desky, v roce 1988 ale Seidl s Dragounem skupinu opustili a stali se členy pražských Stromboli, kde nahradili bubeníka Klaudia Kryšpína a klávesistku Vendulu Kašpárkovou, kteří emigrovali. Ve Stromboli se podíleli na nahrávání alba "Shutdown", kapela se ale ve koncem roku 1989 rozpadla.

V první polovině 90. let 20. století byl Jan Seidl členem skupiny Pavitram, od té doby také spolupracuje s Romanem Dragounem na jeho sólových albech, s bubeníkem Radimem Kovářem napsal také knihu "Výuka kreativní hry na bicí nástroje aneb bouchej, bude ti otevřeno".

V roce 2005 byla obnovena činnost skupiny Futurum, které v původní sestavě Roman Dragoun, Miloš Morávek, Emil Kopřiva a Jan Seidl dodnes příležitostně vystupuje. Skupina v roce 2009 opožděně oslavila 25. výročí založení dvojkoncertem se všemi bývalými členy kapely.

Členové
(Narozen 8. dubna 1956, Písek, Czechoslovakia)
Keyboards, Organ, Vocals


Česká rocková legenda Roman Dragoun, zpěvák, skladatel a klávesista působí na hudební scéně od poloviny 70. let. Jako rodák z jihočeského Písku, nyní žije na okraji Brna v romantickém zahradním domku s malým bazénkem a rockovou muzikou. Je otcem čtyř dětí a již brzy i osminásobný dědeček samých vnuček.

Byl a je členem kapel Progres 2, Futurum, Stromboli či T4, nejnověji i Supergroup, představitelem hlavní role v muzikálu Jesus Christ Superstar a studiový hráč pyšnící se spoluprací například s Michalem Pavlíčkem, Bárou Basikovou, Leonou Machálkovou či Lucií Bílou a zároveň člen Beatové síně slávy vyhlašované Radiem Beat.

Více na adrese: Roman Dragoun.


Zpět
Studiové desky:
2015 Koncertní album
2014 Fiat Lux
2001 Stromboli Shutdown & Stromboli In Quartet (2CD)
1989 Shutdown
1987 Stromboli (2LP)
Ostatní nahrávky:
1997 The Best Of Stromboli (komp.)
1989 Sandonoriko / Okolo ohňů (SP)
1987 Ó hory, ó hory / Carmen (SP)
1987 Live in Brno 87 (STCV 1987) (samizdatová nahrávka)
1986 Koncert No. 1


Skupina:
Michal Pavlíček - Guitar, Guitar Synthesizer, Vocals
Klaudius Kryšpín - Drums
Jiří Veselý - Bass Guitar
Vladimír Kulhánek - Bass Guitar (01-07)
Roman Dragoun - Keyboards (01-07)
Vendula Kašpárková - Keyboards
Bára Basiková - Lead Vocals
Vilém Čok - Lead Vocals (01-07)
Hosté:
Diskografie Koncertní album
Vyšlo 9. října 2015, Warner Music/Monitor, 825646031139/0825646025510

Seznam skladeb:
DISC I. O2 Arena 2014
01. Stromboli (live 2014) (6:25)
02. Tresky, blesky (live 2014) (6:07)
03. Bezejmena (live 2014) (5:23)
04. Houpaci zidle na opustene terase... (3:34)
05. Why (live 2014) (5:58)
06. Scanners (live 2014) (4:49)
07. O hory, o hory (live 2014) (8:04)
08. Katova pomocnice (live 2014) (6:34)
09. Tetovani (live 2014) (50:00)
10. Carmen (live 2014) (6:23)
11. Velike lalula (live 2014) (3:38)
12. Osirela kosilela (live 2014) (8:34)
13. Rychlobezka (live 2014) (7:33)

DISC II. Štvanice 1997
14. Ja ti davam, davam (live 1997) (5:52)
15. Sandonorico (live 1997) (5:51)
16. Labyrinth (live 1997) (4:52)
17. Tresky, blesky (live 1997) (5:10)
18. Back In The Castle (live 1997) (3:50)
19. Scanners (live 1997) (4:12)
20. Abacus (live 1997) (5:34)
21. Aladin (live 1997) (7:13)
22. Houpaci zidle na opustene terase... (3:28)
23. Velike lalula (live 1997) (4:11)
24. Osirela kosilela (live 1997) (7:28)
25. Carmen (live 1997) (5:39)
26. Villa ada (live 1997) (7:57)
27. Okolo ohnu (live 1997) (4:40)
Total Time: (2:33:59)

Celkový čas:03:18:59
Recorded at O2 Arena, Praha, 2014
Recorded at Štvanice, Praha, 1997
Producer: Michal Pavlíček
Mixed, Mastered: Andy Lažo
Engineer [Sound]: Jiří Kulich Novotný
Design: Petr Cempírek
Stromboli - Koncertní album nabízí na 2CD záznam mimořádného koncertu legendárních Stromboli z O2 arény 2014 spolu s koncertem ze Štvanice z roku 1997. Skupina Stromboli, která se spolu v prosinci 2014 sešla na pódiu po dlouhých sedmnácti letech, převedla velkou parádu. Pavlíčkovy kytary zpívaly, lkaly, řezaly, úpěly a hladily. Ve spojení s bravurním projevem zpěvačky Báry Basikové a skvělými výkony Klaudia Kryšpína, Venduly Kašpárkové a Jiřího Veselého uchvátily desetitisícové publikum tak, že aplaudovalo ve stoje.

Atmosféru koncertu připomíná záznam s nejlepšími skladbami skupiny, včetně live verzí skladeb z albové novinky "Fiat Lux", i s jejich totovkou "Ó hory, ó hory" s hostujícími Vilémem Čokem, Romanem Dragounem a Gumou Kulhánkem. Jako druhé CD je připojen záznam z pražské Štvanice z roku 1997, kdy se skupina sešla osm let po svém rozpadu. Posluchač může dokonce porovnat některé písně ve dvou verzích.

Skupina:
Michal Pavlíček - Guitar, Guitar Synthesizer, Keyboards, Programmed, Vocals
Jiří Veselý - Bass Guitar
Klaudius Kryšpín - Drums
Bára Basiková - Vocals
Hosté:
Diskografie Fiat Lux
Vyšlo 24. listopadu 2014, Warner Music, 825646171583

Seznam skladeb:
01. Tetování (4:54)
02. Fiat Lux! (3:28)
03. Katova pomocnice (6:23)
04. Pomož, svatá Namátko (5:06)
05. Tesáky (5:17)
06. Devastace srdeční krajiny (3:27)
07. Štěk (4:08)
08. Být nocí či nebýt dnem (5:04)
09. Já bloudím ráda (6:19)
10. Post scriptum (3:32)
Total Time: (47:38)

Producer, Engineer, Mixed: Michal Pavlíček
Technician: Jan Pavlíček
Engineer, Mixed, Mastered: Andrej Lažo
Lyrics: Petr Kolečko, Vlastimil Třešňák
Design: Michal Blažek
Graphics: Petr Cempírek
Photography: Jan Malíř, Alan Pajer
Album "Fiat Lux" (Budiž světlo) obsahuje deset Pavlíčkových skladeb, otextovaných Vlastou Trešňákem a Petrem Kolečkem. "Hudebně pro mne nebylo těžké navázat, ale o čem zpívat? To byla zásadní otázka, kterou jsem si kladl. A jsem rád, že obsah sdělení nakonec určily první texty Vlasty Třešňáka. Poslal mi své básně a ty mne prostě vzaly u srdce. Některé jsem zhudebnil, některé vznikly až poté, co jsem napsal hudbu. Dva texty napsal Petr Kolečko, i ty do koncepce alba také zapadly," říká Michal Pavlíček. "Album je víc písničkové, ale nejsou na něm obyčejné písničky. Mají určitou hudební nadstavbu, nejsou v nich tradiční a zažité postupy. Michal napsal krásné melodie, které jsou pro Stromboli charakteristické a navazují na první období kapely," charakterizuje desku rovněž Bára Basiková.

Skupina:
Michal Pavlíeek - Guitars, Keyboards, Drum Computer, Guitar Effects (06), Mix (03,05,06,08-10)
Bára Basiková - Vocals
Jiří Veselý - Bass
Klaudius Kryšpín - Drums (04,06)
Jan Seidl - Drums (01,08)
Roman Dragoun - Keyboards (01,07), Vocals (07)
Vendula Kašpárková - Synthesizer (04,06)
Hosté:
Michaela Poláková – Vocals (03,05), Piano (06,09), Programming (06,09)
Petr Wajsar - Programming, Mix (01,02,04,07)
Epoque Quartet: (2 01-10)
Martin Válek - Violin [First] (2 01-10)
Vladimír Klánský - Violin [2nd](2 01-10)
Vladimír Kroupa – Viola (2 01-10)
Vít Petrášek - Violoncello (2 01-10)
Diskografie Stromboli Shutdown & Stromboli In Quartet
Vyšlo 2001, Bonton, BON 503101 2 (Czech Republic)

Seznam skladeb:
CD1 Stromboli Shutdown (Reedice)
01. Abacus (5:23)
02. Labyrinth (4:53)
03. Scanners (3:21)
04. Around The Fires (4:19)
05. Why (4:35)
06. Sandonorico (6:03)
07. Back In The Castle (4:11)
08. Shutdown (3:46)
09. Picturesque Bells (6:58)
10. Sandonoriko (bonus) (6:02)
11. Okolo ohňů (bonus) (4:18)
Total Time: (53:59)

CD2 Stromboli In Quartet
01. Veliké lalulá (pro smyčcové kvarteto upravil Petr Wajsar) (4:23)
02. Labyrint (pro smyčcové kvarteto upravil Petr Wajsar) (5:19)
03. Scanners (pro smyčcové kvarteto upravila Michaela Poláková) (3:11)
04. Villa Ada (pro smyčcové kvarteto upravil Petr Wajsar) (4:15)
05. Osiřela košilela (pro smyčcové kvarteto upravila Michaela Poláková) (5:06)
06. Back in the Castle (pro smyčcové kvarteto upravila Michaela Poláková) (3:48)
07. Aladin (pro smyčcové kvarteto upravil Petr Wajsar) (3:43)
08. Okolo ohňů (pro smyčcové kvarteto upravil Michal Pavlíček) (4:48)
09. Why (pro smyčcové kvarteto upravila Michaela Poláková) (4:08)
10. Stromboli (pro smyčcové kvarteto upravil Michal Pavlíček) (5:35)
Total Time: (44:19)

Producer: Michal Pavlíček
Recorded: Pavbeš at Studio Smetanova Divadla and Studio Hrnčíře
Mixed: Pavbeš at Studio Smetanova Divadla and Studio Hrnčíře
Mixed: Michal Pavlíček (2 03, 2 05, 2 06, 2 08-10), Petr Wajsar (2 01, 2 02, 2 04, 2 07)
Arranged, Mixed: Michal Pavlíček (1 01-9)
Programmed: Petr Wajsar (2 01-10)
Remastered: Andy Lažo, Dan Václavek (1 01-11, 2 01-10) at ADK Prague
CD1 je remasterována předělávka "Shutdown". CD2 je nové album nahrané v roce 2001 a skládající se ze skladeb v úpravě pro smyšcové kvarteto.

Skupina:
Michal Pavlíček - Drum Machine, Guitar, Synthesizer, Vocals
Bára Basiková - Vocals
Vendula Kašpárková - Synthesizer
Klaudius Kryšpín - Drums
Roman Dragoun - Backing Vocals, Synthesizer
Jiří Veselý - Bass Guitar
Jan Seidl - Drums
Hosté:
Michal Horáček - Narrator, Lyrics
Zdeněk Zdeněk - Synthesizer, Piano
Miroslav Vitous - Double Bass
Lešek Semelka - Backing Vocals
Vilém Čok - Backing Vocals
Marcela Březinová - Backing Vocals
Naďa Nosková - Backing Vocals
Diskografie Shutdown
Vyšlo 22. února 1989, Panton, 81 0811-1311 (Czechoslovakia/Czech Rebublic)
22. 2. 2013, Supraphon, SU62032311
remastered from original master tapes 2013

Seznam skladeb:
01. Abacus (Počítadlo) (5:23/5:30)
02. Labyrinth (Labyrint) (4:53/4:58)
03. Scanners (Duchové) (3:21/3:29)
04. Around The Fires (Okolo ohňů) (4:19/4:38)
05. Why (Proč) (4:35/4:50)
06. Sandonorico (Sandonoriko) (6:03/6:08)
07. Back In The Castle (Zpátky v tom zámku) (4:11/4:16)
08. Shutdown (Vypnout) (3:51/3:56)
09. Picturesque Bells (Pitoreskní zvony) (6:58/6:58)
Total Time (/44:43)

Music, Arranged, Producer: Michal Pavlíček
Lyrics: Martin Němec, Michael Žantovský, Ondřej Hejma
Recording Supervisor: Svatoslav Rychlý
Supervised: Stanislav Titzl
Engineer: Aleš Wimmer, Dalibor Votava, Josef Celerin, Milan Balla, Ondřej Nosek
Art Direction: Daniela Danielová
Cover: Michal Blažek
Photography: Jiří Krejčí
Typography: Marek Jodas, Pavel Kolíbal
Projekt Stromboli z roku 1989 představuje suverénně moderní muziku s anglickými texty. Není podstatné, zda v těch devíti skladbách lze zaslechnout ohlasy art rocku, bavíte se rozjetou funky basou, keltskými dozvuky, více vrstevnou a více barevnou kytarou nebo Bářiným zpěvem v řadě nálad, podstatné je, že hudebně všechno velice drží pohromadě. Původní instrumentář kapely byl obohacen o nové možnosti syntezérů nebo drum computerů, základní trio Michal Pavlíček, Bára Basiková a Jiří Veselý je v jednotlivých skladbách doplněno dalšími členy Stromboli (Kryšpín, Seidl, Kašpárková, Roman Dragoun) nebo hosty (M. Vitouš, Zdeněk, Čok a dalšími). Část kouzla alba nepochybně tvoří texty Martina Němce, přeložené Michaelem Žantovským a Ondřejem Hejmou. Zajímavé je přátelské angažmá Michala Horáčka v úloze vypravěče, autora dvou textů a také průvodního slova, definujícího každý song. Oproti debutu je to produkčně sjednocenější album s několika písněmi v postavení inteligentních hitů kategorie "velmi fajnový pop konce osmdesátých let", viz "Sandonorico", "Scanners", "Back In The Castle" nebo "Around The Fires". Pocitově je tu zčásti přítomen duch souběžného Bářina a Němcova Precedensu, ale především stále velký vliv Pavlíčkových kytarových kompozic a aranží, užitečně využívajících rozličných elektrických krabiček. Možná méně průlomové české rockové zjevení, než bylo předchozí 2LP, ale také album logicky posunující všechny zúčastněné do devadesátých let. Sugestivní muzika v novém remasteringu Andyho Laža, pořízeném z originálních pásů, a to ve fotografiemi rozšířeném digipakovém obalu. Luxusní rock pop z konce 80. let v novém zvukovém balení... Kromě Michala Pavlíčka a Báry Basikové se na ní sešli bubeník Klaudius Kryšpín, baskytarista Jiří Veselý a celá řada hostů v čele s Janem Seidlem, Vendulou Kašpárkovou či Romanem Dragounem.

"Když se mám vyjádřit k CD Shutdown, pokud člověk vůbec může nějak hodnotit svoje dílo, tak si myslím, že je to jedna z nejoriginálnějších věcí, co jsem udělal. Deska vlastně vznikala, když už Stromboli de facto neexistovali. Byla to moje reakce i únik z rozpadlého vztahu s Bárou Basikovou, snaha najít nějaké světlo a smíření - poslední vzdech Stromboli," vysvětluje Pavlíček.

"Myslím si, že Bářin zpěv na tomto CD je pro mne jeden z nejsilnějších z naší spolupráce vůbec. Asi by toto album oslovilo širší okruh fanoušků, kdyby v té době nevyšlo jen v angličtině, ale i tak si velmi cením textařské práce Martina Němce, Michala Horáčka, Ondřeje Hejmy a Michaela Žantovského," dodává kytarista. 22. února 2013 vyšlo toto album u Supraphonu v reedici se zasvěceným komentářem Michala Horáčka.

Mnohovrstevné skladby, pohybující se mezi rockem, jazzem, novou vlnou a klasickou hudbou, mají jasný rukopis Michala Pavlíčka. Ten složil všech devět písní a opět nešetřil svými originálními inspiracemi a nápady. Dokonale vládne schopností napsat vnitřně propracovanou, nápaditou a důmyslně vystavěnou melodii, stejně jako přímočarou písničku s chytlavým refrénem.

Třeba hned úvodní skladba "Abacus", kterou otevírají výrazné kytarové riffy. Vzdušné pasáže se v ní střídají s hutnými kytarovými a syntezátorovými plochami, přímočarý rock s alternativními postupy. Ve více než pětiminutové skladbě se pořád něco děje, střídají se rytmy, melodie, nálady, tempo, obdivuhodná je práce s aranžemi a dynamikou.

Druhou polohu Stromboli představuje hned následující "Labyrinth". Baladičtější, procítěnější, experimentálnější a emocionálně velice silná píseň, dosahující až magických účinků. Na první poslech je zřejmé, že Pavlíček vychází ze scénické hudby. V lyričtějším duchu se nese také mrazivá skladba "Scanners", kde zpočátku křehký, klavírem podmalovaný vokál Báry Basikové graduje do neuvěřitelných obrátek a jeho naléhavost se neustále stupňuje.

Kromě Pavlíčkovy precizní kytary je druhým poznávacím znamením desky právě Basikové zpěv - Rocková dračice i operní diva. Jeho pomocí dokáže vyjádřit širokou škálu pocitů, umí být popově jemná i rockově dravá, hladící i vzrušující, vášnivá i chladná, šeptá i křičí a je stejně věrohodnou dračicí jako operní divou. A to vše podpořeno značnou dávkou elektroniky, která účinek jejího hlasu ještě umocňuje.

K dalším vrcholům desky patří promakaná, do hypnotické atmosféry oděná píseň "Why", hymnické a nesmírně melodické "Sandonorico", rytmicky zajímavý, vygradovaný a plný napětí "Back In The Castle" a závěrečný opus "Picturesque Bells", v němž je všechno. Symfonie, opera, rocková píseň, muzikál. Bára Basiková si všechny tyto polohy se svým neuvěřitelným hlasovým rozsahem, ačkoli tentokrát nezpívá klasický text, spíše jen tak preluduje, náležitě vychutnává.

Ve své době CD "Shutdown" příliš pozornosti nevzbudilo. Skupina ho již nestačila zpropagovat, všichni žili sametovou revolucí a lepšímu přijetí zřejmě zabránily i anglické texty, které tehdy ještě nebyly tak běžné jako dnes. S odstupem času však "Shutdown" působí jako velice silné, přesvědčivé album, které vzdává hold mistrovství Michala Pavlíčka a Báry Basikové.

Skupina:
Michal Pavlíček - Electric Guitar, Acoustic Guitar, Synthesizer, Bass (14), Vocals (04-06,08,10,13-16)
Vladimír Kulhánek - Bass Guitar (01-05,08,09,12,15)
Klaudius Kryšpín - Drums (01-10,13-16)
Bára Basiková - Vocals (04-12,14,15)
Hosté:
Vilém Čok - Bass ((13,16), Vocals (08,13,14,16)
Vendula Kašpárková - Keyboards (Yamaha) (06-08,10-12)
Jiří Veselý - Bass Guitar (06,07,10,12)
Jiří Chlumecký - Drum Programming (12)
Iva Bittová - Violin
Jan Pavlíček - Vocals (13)
Michael Kocáb - Vocals (15)
Michal Pavlíček ml. - Vocals (13)
Diskografie Stromboli
Vyšlo 1987, Panton, 81 0698-1312 (Czechoslovakia/Czech Rebublic)
Artia, vyšlo v roce 1989, reedice CD, Sony Music Bonton 2001
Reedeice 11. 5. 2012, SU 6063-2

Seznam skladeb:
CD 1:
01. Aladin (5:56)
02. Bez názvu (8:42)
03. Rychloběžka (7:27)
04. Stromboli (6:16)
05. Já ti dávám, dávám (5:40)
06. Třesky, blesky (4:56)
07. Bezejmenná (5:13)
CD 2:
08. Carmen (5:42)
09. Villa Ada (5:57)
10. Veliké lalulá (3:13)
11. Košilela (4:50)
12. Houpací židle na opuštěné terase (2:22)
13. Ivanhoe (5:14)
14. Na koni (3:42)
15. Kvůli ní (5:10)
16. Ó hory, ó hory (6:42)
Total Time: (1:42:20)

Bonus Tracks:
17. Houpací židle na opuštěné terase (3:25)
18. Villa Ada (6:49)
19. Dvě láhve (5:04)

Producer: Jindřich Kučera
Recording Supervisor: Jan Hála
Engineer: Josef Celerin
Cover: Adam Hoffmeister, Michal Blažek
Photography: Ivan Malý, Pavel Vácha, Peter Župník, Jiří Kovanic
Sleeve Notes: Josef Chuchma
Supervised: Stanislav Titzl, Růžena Hedrichová
Reedice 2LP z roku 1987, jedné ze základních nahrávek českého rocku! Po zákazu Pražského výběru sestavil kytarista a skladatel Michal Pavlíček příležitostné trio (+ basista Guma Kulhánek a bubeníkKlaudius Kryšpín) pro koncertní přehlídku Jazz Praha '85. Ukázalo se, že to mimořádně funguje a po rozšíření o klávesistku Vendulu Kašpárkovou, zpěvačku Báru Basikovou, stálého hosta Vildu Čoka a střídajícího basistu Jiřího Veselého vznikl nový hudební fenomén.

Toto 2CD nabízí původní kombinaci živých a studiových záznamů a 3 bonusy, dokazující účinnost spojení dozvuků jazzrockové fúze, mohutně doplněné dravými kytarovými prvky, sférickými i skoro metalovými pasážemi pro nástroje a hlasy, klávesovými i kytarovými syntezéry plus přeloženými Morgensternovými a nově napsanými texty. "Aladin", "Já ti dávám, dávám", "Carmen", "Veliké lalula", "Košilela", "Ivanhoe" nebo "Ó hory, ó hory" jsou jen několika příklady za všechny ostatní. Bonusovým překvapením jsou tři nově objevené nahrávky z roku 1987. Koncertní podoby skladeb "Villa Ada", "Houpací židle na opuštěné terase" a "Dvě lahve" jsou pak zajímavým srovnáním studiové a pódiové práce kapely.

Čtvrtstoletí po originálním vydání se všem nahrávkámdostalo remasterovací péče v aktuálních studiových podmínkách. Originální fotografie a nově získané dobové záběry vyniknou v digipaku, rozšiřujícím strohou výpravu dvojalba i dlouho nedostupného 2CD z roku 1995. Tato první položka v diskografii Stromboli je už navždy důkazem šance pro jasně českou, ale mezinárodně srovnatelnou, formálně složitou, a přece posluchačsky srozumitelnou muziku, plnou instrumentální a vokální ekvilibristiky, ale také trvalé intenzity oslovení.


Skupina:
Michal Pavlíček - Guitar, Guitar Synthesizer, Vocals
Klaudius Kryšpín - Drums
Jiří Veselý - Bass Guitar
Vladimír Kulhánek - Bass Guitar
Roman Dragoun - Keyboards
Vendula Kašpárková - Keyboards
Bára Basiková - Lead Vocals
Vilém Čok - Lead Vocals
Hosté:
Diskografie The Best Of Stromboli
Vyšlo 1997, Bonton, 71 0273-2 (Czech Republic)

Seznam skladeb:
01. Sandonorico (6:03)
02. Veliké Lalulá (3:09)
03. Košilela (4:49)
04. Houpací židle na opuštěné terase (3:26)
05. Labyrinth (4:54)
06. Abacus (5:25)
07. Scanners (3:20)
08. Okolo ohňů (4:21)
09. Carmen (5:41)
10. Back In The Castle (4:11)
11. Villa Ada (5:55)
Total Time (00:24)


Skupina:
Michal Pavlíček - Guitars
Bára Basiková - Vocals
Vendula Kašpárková - Keyboards
Jiří Veselý - Bass Guitar
Klaudius Kryšpín - Drums
Hosté:
Diskografie Sandonoriko / Okolo ohňů
SP, vyšlo 1989, Pantom, Pa 81 0384-7311 (Czechoslovakia/Czech Rebublic)
31.10.2012, SUPRAPHON a.s., VT 9410-2

Seznam skladeb:
01. Sandonoriko (M.Pavlíček/M.Němec) (5:59)
02. Okolo ohňů (M.Pavlíček/M.Němec) (4:18)
Total Time: (10:17)

Cover, Photography: Ondřej Tůma

Skupina:
Michal Pavlíček - Guitars
Bára Basiková - Vocals
Vendula Kašpárková - Keyboards
Jiří Veselý - Bass Guitar
Klaudius Kryšpín - Drums
Hosté:
Diskografie Ó hory, ó hory / Carmen
SP, vyšlo 1987, Panton, 81 0323-7311 (Czechoslovakia/Czech Rebublic)

Seznam skladeb:
01. Ó Hory, Ó Hory (5:25)
02. Carmen (5:39)
Total Time: (11:04)

Cover: Miroslav Klomínek

Zpět


















Zpět
Oficiální stránky:
http://www.barabasikova.com/index.php?page=home

Další zdroje:
https://www.facebook.com/stromboli.cz/
https://www.supraphonline.cz/umelec/11215-stromboli
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/1678-stromboli
https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/



ProgressRock Nahoru
Made by 
©  15.8.2020 
Menu Poslední aktualizace: 15.8.2020
mbrezny@centrum.cz© 
...a vzkaz autorovi!©