KATE BUSH
  
  
  
  
    

Zpět

(Narozena jako Catherine Bush,
30. července 1958,
Bexleyheath, Kent, Anglie)
Manžel: Dan McIntosh
Syn: Albert McIntosh


Je anglická zpěvačka, hudebnice, producentka a skladatelka. Kromě zpěvu hraje také na piáno, klávesy, baskytaru, kytaru a housle.

ate Bush je anglická zpěvačka, skladatelka, hudebnice a producentka známá pro její snadno rozpoznatelný eklektický hudební styl a svérázný sopránový pěvecký přednes. V roce 1978, ještě před dvacátými narozeninami, okupovala Kate Bush po celé čtyř týdny první příčku britské singlové hitparády, na niž se vyhoupl její debutový singl "Wuthering Heights". Stala se tak vůbec první ženou ve Velké Británii, které se podařilo dosáhnout prvního místa s písní, kterou z si sama složila. Celkově se do Top 40 dostalo 25 jejích singlů, včetně Top 10 hitů "Wuthering Heights", "The Man with the Child in His Eyes", "Babooshka", "Running Up That Hill" (v tomto případě stejně zabodoval i remix z roku 2012), duetu s Peterem Gabrielem "Don't Give Up" a "King of the Mountain". Odborníky je považována za výjimečný zjev v populární hudbě.
atherine se narodila dne 30. července 1958 v Bexleyheath Maternity Hospital v Londýně, Anglie. Vyrůstala a žila ve východním Wickham Farm v hrabství Kent ve třistapadesát let starém rodinném domě. Otec Robert byl lékař-chirurg a její matka Hannah pocházející z Irska, byla ženou v domácnosti, kde se starala o dům a dva starší bratry Kate, kteři se jmenují Paddy a John Carder. Kate navštěvovala římsko-katolickou školu a ve svém volném čase se věnovala domácímu muzicírování, aby se toho naučila co nejvíce. Nemalý vliv na její hudební kariéru měla její matka, která tancovala irské tance, a starší bratři John a Paddy, kteří byli členy lokální folkové scény v Kentu. Kate se brzy nadchla pro různé formy umění, které posléze prosakovaly do její vlastní tvorby a prezentace sebe samotné, vždy chtěla mít maximální kontrolu úplně nad vším. Otec hrál na klavír a její bratr Paddy na housle a na kytaru, matka zase ráda tancovala irské tance. Byli to právě oni dva, kdo jí ukázali pár jednoduchých akordů a naučili ji hrát na tyto nástroje. A tak v devíti letech začala s hraním na housle, ale posléze převážila hra na klavír. Nikdy nenavštěvovala žádnou hudební školu, a přesto v jejích 13 letech již složila pár písniček s texty podle básní dříve publikovaných ve školních novinách. První skladbičkou, kterou napsala zřejmě ještě v 11 letech byla píseň "The Crucifixion". Ještě ve škole byla aktivní účastnicí všech možných projektů... A tak jako členka sboru zahrála jednu ze sólových části mysteria "Noah's Fluddie" od Benjamina Brittena.
 letech 1972-1973 Kate nahrála několik pásků skladeb (více než 30 skladeb na kazetě, některé prameny uvádějí celkem 60, Kate kdysi řekla: "... jsem měla říci, stejně jako 50 písní..."; někteří říkali dokonce až 200 skladeb), ale jen 20-30 z těchto písní bylo prezentováno prostřednictvím JCB přítele Ricky Hoppera, nejprve bez úspěchu nahrávací společnosti. Pak Ricky Hopper představil písně Davidu Gilmourovi. Díky bratrovi Paddymu, který již byl známější ve světě showbyznysu jako kytarista, se Kate setkala s kytaristou Pink Floyd Davidem Gilmourem, kterého okouzlila svými schopnostmi a rozpoznal v ní stejně spřízněnou duši. Gilmour si sice povšiml jejího talentu, ale rovněž špatné kvality magnetofonových nahrávek. Gilmour o setkání prohlásil: "Můj přítel měl přítele, který řekl mému příteli, že jeho sestra je velmi talentovaná. Můj přítel ta jednou za mnou přišel a řekl: "Můj přítel má velmi talentovaný sestru, abych si ji poslech. A já jsem řekl: "jasně", a tak jsem jsem si ji poslechl. Hned jsem si pomyslel, že je to velmi dobré." První nahrávání ve studiu s Davidem se uskutečnilo v domě rodičů Kate v roce 1973. Kate hrála pouze na klavír a použili lepší magnetofon. David opět vzpomíná: "Vím, že jedna z prvních písní, kterou jsem zaznamenal byla "The Man With The Child In His Eyes", jedna z mnoha písní, které napsala. A jí bylo teprve 14, myslím, že když jsem ji potkal, měla snad asi 15 let.". David pak zamluvil a zaplatil hodiny ve studiu na fasrmě, ve kterém se v srpnu roce 1973 Gilmour setkal se dvěma členy kapely Unicorn, bubeníkem Peterem Perrierem a basistou Martinem Patem a Dave Gilmour na elektrickou kytaru. Podle Gilmoura tehdy nahráli 10 až 20 písní. Tato její první demo nahrávka se možná dostala i k labelu EMI. Tehdejší nahrávky ze studia byly uvedeny Kate v programu Personal Call v BBC Radio 1 v roce 1979.
ři čekání na znamení z EMI začala připravovat repertoár pro své debutové album a zároveň získávala i zkušenosti vystupováním v Londýnských klubech a hospodách se svojí vlastní kapelou, kterou sama založila pod názvem The KT Bush Band, v níž vystupovali Paddy Bushe, Del Palmer, Brian Bath a Charlie Morgan. Hráli rock'n'roll a standardy jako je "Satisfaction", "Honky Tonk Women" a "Grapevine", ale i písně, které pocházely z pera Kate, mimo jiné "Saxophone Song" a "James And The Cold Gun". V červnu 1975 Gilmour rezervoval a zaplatil profesionální studio AIR v Londýně, přivedl Andrew Powella, aby aranžoval a produkoval písně a najal rovněž špičkové hudebníky, kteří doprovodí Kate. Nahráli tři skladby "The Man With The Child In His Eyes", "The Saxophone Song" a píseň "Maybe", která nevyšla na žádné pozdější desce. Tato páska se konečně Kate průlom v EMI. První dvě skladby z tohoto nahrávání se pak objevily i na albu "Kick Inside".
Kate byla ještě velmi mladá, bylo jí pouhých 16 let, když za podpory Davida Gilmoura ji vydavatelství EMI nabídlo uzavřít smlouvu na částku 3000 liber za rok, aby mohla dále rozvíjet svůj talent a čekala na správný okamžik pro vstup na trh... Kate tak tři roky dozrávala jako víno. Mezitím studovala balet a pantomimu u Lindseya Kempa, kde se naučila dovednosti, které využila později ve své tvůrčí práci při vystoupeních a videoklipech, chodila na hodiny zpěvu a klavíru, navštěvovala lekce karate. Toužila doopravdy spojit hudbu s obrazem. Navštěvovala i nahrávací studia a hlavně poslouchala Pink Floyd i Petera Gabriela. Rovněž si stihla udělat i řidičský průkaz, když testy zvládla až napodruhé. Během prvního roku trvání smlouvy EMI Kate nahrála další dvě Top demo nahrávky. Jednalo se o velmi pravděpodobně o písně známé původně z vysílání rádia Phoenix a později z různých bootlegů.
eřejnosti bylo umožněno Kate slyšet v listopadu 1977, když EMI rozeslala rozhlasovým stanicím propagační vydání singlu "Wuthering Heights", aby zjistila, jak budou reagovat na debut britské umělkyně, kterou byla právě Kate... Label EMI sice protěžoval singlové vydání rockovější skladby "James And The Cold Gun", ale Kate si však prosadila lyrickou baladu "Wuthering Heights" a udělala dobře. Song se totiž probojoval do čela ostrovní singlové hitparády, a ona se tak stala první Britkou, která obsadila její vrchol. Vzhledem k tomu, že zájem o píseň byl docela dost velký, tak se dne 11. ledna 1978 do britských hudebních prodejen dostala komerční verze prvního singlu Kate Bush "Wuthering Heights", který vyvolal docela rozruch ve všech žebříčcích... Při psaní této skladby byla Kate inspirována příběhem stejnojmenného románu Emily Brontëové (česky Na Větrné hůrce), který se stal milníkem popové emancipace ženského vidění světa.
éle už EMI vzhledem k úspěchu singlu nečekala a dne 17. února 1978 vydala první velké album Kate Bush s názvem "The Kick Inside", které hudební kritika přijala skvěle a posluchači o něco méně. Na studiových sessions debutu "The Kick Inside" se podílel jí sestavená kapela KT Bush Band. I když jí tehdy bylo devatenáct, deska obsahuje písně, které vznikly v době, kdy dosáhla teprve věku třinácti let. Úspěch u posluchačů zaznamenala zejména písnička "Wuthering Heights", s níž ovládla i britskou hitparádu. Alba se v zemi prodalo přes milión kusů a stalo se třetím nejprodávanějším albem. Všechny skladby uvedené na albu složila sama Kate a posluchače okouzlila jejich neotřelost, melodie, uspořádání a způsobem podání - byly zpívané velmi zajímavým falsettem. Toto album se ukázalo, že na rockové scéně se lze ukázat a prezentovat, aniž by se musela ztratit vlastní originalita... Hned nato byl vydán podobný singlový hit "The Man With The Child In His Eyes".
ak se dalo očekávat, album, singl, stejně jako Kate sama, bylo opravdovým objevem roku 1978. S ohledem na popularitu v Evropě se EMI rozhodla, že vydá nahrávky Kate i na jiných kontinentech, a to včetně Japonska, kde se stala velmi populární... a dokonce se tam objevila 18. června 1978 na 7. ročníku Tokyo Song Festival, kde zazpívala skladbu "Moving" - první singl z "Kick Inside" vydaný v Japonsku, "The Long And Winding Road" a "She's Leaving Home". V tohoto období vznikly i další tři "live" nahrávky, které byly zaznamenány během jejího pobytu v Japonsku a nikdy oficiálně nebyšly "Let It Be", "Them Heavy People" a "The Man With The Child In His Eyes". Po tomto skvělém začátku kariéry dostala Kate od EMI objednávku na další LP, které měla připravit do tří měsíců!
 prosinci 1978 vyšla její následující deska "Lionheart" doprovázená ještě singly z první desky Nicméně singly "Hammer Horror", "Wow" a "Symphony In Blue" se staly lákadlem na toto album. Album "Lionheart" vyšlo necelých devět měsíců po vydání debutu "The Kick Inside" a celé vznikalo mimo Velkou Británii, přesněji v Nice na francouzské Riviéře. Deska přinesla víceméně repertoár podobný debutu a ve Velké Britanii se dostalo na v TOP 75 na šesté místo. Už tak v útlém věku způsobila velký rozruch a dokázala odzbrojit svým rozhledem a zaujetím všelijakými formami umění, literatury a filmu. Tyto vytříbené bloky témat se staly ústřední inspirací, které jsou popsány jen útržkovitě. Kate není zastáncem početných rozhovorů, kde by vše více objasnila a rozvedla do detailu. Důkladný návod k jejím skladbám tak najdete různě na internetu od jejích oddaných fanoušků. Například ve skladbě "Kashka From Baghdad" projevila soucit s homosexuální menšinou a nazpívala příběh gay páru, který byl odloučen pro svou orientaci z rodiny a okruhu přátel. Ve velkém pak kritizovala přístup nahrávacích společností, které podle ní občas nešetrně zacházejí s interprety. To byl evidentně důsledek rychlého sledu dvou desek a stresujícího období, které Kate v té době prožívala. Kromě nové desky se Kate podílela na nahrávání písně "The Magician" z hudebníkem Mauricem Jarre pro film s názvem "The Magician Of Lublin", jehož režisérem byl Menahem Golan. V témže roce také Kate zvítězila u čtenářů Melody Makeru v kategorii světových zpěvaček a největších nadějí.
a vynikající britský text ke skladbě "The Man With The Child In His Eyes" získala v roce 1979 ocenění Ivor Novello Award v kategorii Outstanding British Lyric. Vzhledem k tomu, že se stala velmi známou, musela se začít vyrovnávat i s úskalím, které to přinášelo. Na propagaci alba Kate Bush odjela své jediné turné za celou kariéru (tehdy se to ještě nevědělo), které dostalo příznačný podtitul "The Tour Of Life". Ještě na podzim 1978 se proto začala připravovat na koncertní turné. Velkým problémem se ukázal fakt, že bylo nutné najít koncept scény, aby vystihl technicky složité kompozice dříve realizované pouze ve studiu, a které by se ztvárnily i vizuálně... Po šesti měsících zkoušek, mnoha přípravách a nalezení některých inovativních řešení, například použití bezdrátového mikrofonu, Kate začala koncertní provedení "rozehřívacím" představením pouze pro pozvané hosty v Poole Arts Centre v hrabství Dorset dne 2. dubna 1979. Pak se vydala na evropské turné s koncerty, které trvaly bezmála dvě a půl hodiny! Byla to směs hudby, tance, pantomimy a divadla. Každá píseň má svůj vlastní příběh, scénu i převleky. Turné však potkala i tragická nehoda, která málem narušila celé turné! Během zkoušky Bill Duffield, odpovědný za osvětlení, spadl z výšky několika metrů a byl na místě mrtev... Kate se zlomeným srdcem a docela zničená se nakonec nechala přesvědčit, aby koncert i turné dohrála...
kutečné představení pro fanoušky začalo až 3. dubna 1979 v Empire Theatre v Liverpoolu. Od "Moving" až po "Wuthering Heights", téměř dvou hodinový výkon, včetně dvou nových skladeb "Egypt" a "Violin", 17 různých převleků, skvělé aranžmá a zpěv, výborný tým - všechno změnilo rychle a efektivně, až člověk místy přestával dýchat. Opravdové hudební vystoupení, ne pouze rockový koncert - doprovázený tancem. Jedním slovem - divadlo! Ovacím a obdivu nebyl konec, a to byl teprve pouhý začátek šestitýdenního turné. Další koncerty Kate se odehrávaly v dalších městech Anglie a navštívila i několik evropských zemí, aby se znovu vrátila domů a dokončila turné v Londýně 14. května 1979. Celkem představení shlédlo více než 100 000 diváků! Novináři soutěžili o co nejlepší recenze a názory, ale ona sama přitom neusínala na vavřínech...
bsolvovala mnoho interview, skládala rovněž nové písně, vydala live EP desku s vystoupeními z turné pod názvem "Kate Bush On Stage EP", vystoupila v televizi - třebaže jen pro BBC2 Chanel, pro který natočila v prosinci 1979 45 minutový sváteční program "Kate", kde zpívala naživo "Violin", "Symphony In Blue", "Them Heavy People", "Ran Tan Waltz", "December Will Be Magic Again", "The Wedding List", společně s Peterem Gabrielem "Another Day", dále "Egypt", "The Man With The Child In His Eyes", "Don’t Push Your Foot On The Heartbrake" a "Wuthering Heights", aby se poté odmlčela na několik měsíců, aby mohla dokončit své nové třetí album, které se stalo zásadním průlomem v její kariéře...
 dubnu 1980 EMI vydala nový singl Kate se zcela novou písní, a to hudebně i tematicky, se silným anti-válečným kontextem "Breathing". Kate potřebovala takovvou změny po tom všem, vždycky chtěla experimentovat, bavit se hudbou, textem i zvukem. Chtěla, aby to všechno dohromady společně vytvořilo jediné konzistentní téma, příběh. Již to nebyly pouze milostné písně, chtěla nabídnout lidem něco více, i písně byly "více" ambicióznější... Stále se čekalo na album, v červnu se ale dostal na hudební trh pouze další singlový hit "Babooshka". Celé plnohodnotné album "Never For Ever" vyšlo až v září 1980 a hned vyskočilo do čela TOP 75. Z obalu alba jsme se dozvěděli, že kromě Jona Kellyho se sama Kate stala spoluproducentkou alba, a že je rovněž autorkou námětu obalu desky, když si přála, aby se na něm odráželo všechno, co je zahrnuto v textech alba. Album "The Kick Inside" vyšlo paradoxně v šesti odlišných přebalech s různými motivy (nebo změnami - kam se hrabou dnešní limitované edice!), sběratelé tak museli shánět verze z UK, USA, Kanady, Japonska, bývalé Jugoslávie nebo Uruguaye - ta byla na aukčním portále eBay ceněna nejvíce - stála přes čtyři sta liber.
ímto albem se Kate zařadila mezi první odvážlivce, kteří začali používat ve studiu Fairlight CMI (Computer Music Instrument) - počítačový syntezátor, který později použila i při natáčení doprovodných vokálů pro třetí bezejmennou desku Petera Gabriela, automatického bubeníka a klávesy, což albu "Never For Ever" dodalo různé zvukové diverse. "Never For Ever" se zapsalo do dějin už jen tím, že se dostalo na první příčku britského žebříčku jako první sólová deska zpěvačky.
ate se ale bohužel nevydala na turné na podporu desky. Na celé příští dva roky se se uchýlila k sobě domů, kde vytvořila a vybudovala od základu své vlastní nahrávací studio, které nazvala Novercia Ltd., a které ji dávalo neomezenou možnost skládat a experimentovat, případný pronájmem studia ji pak umožnil snížení nákladů na studio... Kromě toho také souhlasila s účastí na nahrávce Petera Gabriela a Roy Harpera, kteří měli silný vliv na její další umělecké počiny... EMI vydala v roce 1981 pro všechny ty, kterým nebylo umožněné spatřit její show v roce 1979, video záznam "Live At Hammersmith Odeon". Bohužel, kvůli technickým problémům se nepodařil záznam až do konce vystoupení a zprostředkovat tak zcela atmosféru tohoto koncertu, video materiál byl namíchán a "ořezán" až na pouhou polovinu prezentovaných skladeb... Ve stejné době se na pultech objevil rok napřed singl "Sat In Your Lap" z následujícího alba, který byl předzvěstí toho, co bylo možno očekávat od Kate, ale vzhledem k tomu, že již vlastnila vlastní nahrávací studio a sama nahrávku produkovala, nikdo netušil, jaké bude další album... zatím v mlze zahaleno tajemstvím, protože Kate o něm nechtěla říci nic bližšího a ani odhalit žádné podrobnosti.
tejně jako na předchozí album, i na nové s názvem "Dreaming" se čekalo několik měsíců, když nakonec vyšlo v září 1982. Navzdory skutečnosti, že v žebříčcích šlo o jedno z nejprodávanějších alb na třetím místě, nepřineslo očekávaný komerční úspěch, přesto bylo okamžitě označeno jako vůbec nejlepší album Kate Bush. Album bylo úplnou hudební novinkou - překvapení i šok hudebních kritiků a fanoušků "připravených na všechno". Bylo to zjevně namíření směrem k hudbě Petera Gabriela a objevily se na něm ničím nepodobné písně těm dřívějším atmosférickým, melodickým písničkám - naopak, skladby byly velmi těžké, celé album bylo ale plné ohromujícího bohatství hudebních nápadů a řešení. Kate tentokrát úplně sáma produkovala toto album, stejně jako všechy své následující desky od té doby...
eska dostala silnou podporu, nahrála dokonce i speciálně singl pro francouzský trh "Ne Pas T'Enfuis", který v Anglii spolu s dvanácti dříve doposud vydanými singly vydala v lednu 1984 EMI ve speciálním boxu, dále obohaceném o barevnou 16 stránkovou brožuru obsahující všechny texty obsažené na desce. Celé vydání se jmenovalo "The Single File 1978-1983" a doprovázela je i videokazeta s dříve nahranými videoklipy, které byly pojmenovány obdobně a objevily se o měsíc dříve, než celý soubor, na předvánoční trh roku 1983... Poté se Kate odmlčela na tři roky.
le největší dílo Kate Bush, album "Hounds Of Love", které je vyvrcholením jejího pokračujícího uměleckého vývoje, vyšlo až po 3 leté přestávce 16. září 1985 a předcházel ji jeden z největších jejích hitů ve Spojených státech, kde dosud nebyl žádný oceněn, a to singl "Running Up That Hill". Deska ve větší míře než předchozí alba představovala kompaktní celek, a to jak hudebně i tematicky. Je to určitě od začátku do konce koncepční album, velmi pečlivě promyšlené... Na první straně je soubor zdánlivě nesouvisejících kompozic, ale tvoří předehru a úvod do druhé strány, kde se nachází suita "The Ninth Wave". Jejím obsahem je tajemná astrální cesta, ve finále se navracející na Zem a dosažení jakési nirvány uvědoměním si pocitu zamilovanosti. Je to příběh o probuzení a znovuzrození - průchod přes "něco" a znovuvynoření se na druhé straně jako úplně jiný člověk... Jak se dalo očekávat, album se okamžitě objevilo na prvních místech albových žebříčků, a to nejen v Británii, ale po celém světě a stalo se skutečnou hudební událostí, což potvrdilo pozici Kate na trhu a zkoušku jejího talentu - což je jev zřídka viděný v pop-rockové oblasti. Album přineslo další velké hity, jako například "Cloudbusting", který se dočkal i překrásného videoklipu - vyšel na videokazetě nazvané "The Hair Of The Hound" a podílel se na něm i známý kanadský herec Donald Sutherland, nebo titulní hit "Hounds Of Love" či "The Big Sky".
o vydání alba byla Kate podstatně aktivnější než dříve a začala se znovu angažovat i veřejně, mimo si režírovala i videoklipy z nového alba "Hounds Of Love" a "The Big Sky", nahrála s Peterem Gabrielem píseň "Don’t Give Up", s kapelou Big Country skladbu "The Seer", zúčastnila se i projektu Ferry Aid - nahrávkou písně "Let It Be", jejíž výtěžek z prodeje byl určen pro rodiny lidí, kteří zemřeli tragicky při srážce osobního trajektu mezi Británií a Belgií; účastnila se koncertů pořádaných Amnesty International - společně s Davidem Gilmourem a Nick Masonem předvedla "Running Up To Hill", nahrála písně pro film "Brazílie", který byl uvedeny na soundtracku k filmu, ale film nebyl nikdy promítán, nahrála píseň "Be Kind Na své chyby" pro film "Castaway", a nakonec nahrála nové vokály na "Wuthering Heights" a novou píseň "Experiment IV" pro retrospektivní album největších hitů "The Whole Story" z listopadu 1986, které se stalo mezi všemi projekty předvánočním bestselerem firmy EMI. V roce 1986 po 3 večery ve dnech 4. až 6. dubna Kate vystupovala v Breathing naživo každý z večerů pro Comic Relief charitu, které se odehrávaly v Shaftesbury Theatre v Londýně. Vystupovala přitom s komikem Rowanem Atkinsonem v duetu Do Bears?.
a svou tvrdou práci vyhrála Brit Awards 1987 v kategorii "Nejlepší britský umělec". Vzhledem k tomu, že Kate byla v té době velmi zabraná do práce a spolupracovala pěvecky i s jinými umělci jako Go West "The King Is Dead" nebo Midge Ure "Sister And Brother". Nahrála i singl a album charity na obranu před těžbou dřeva "Spirit Of The Forest" a na její další velké album se tak muselo tentokrát čekat čtyři roky. Přesto ale jednu píseň "This Woman’s Work" jsme mohli uslyšet již v roce 1988, když se objevila na soundtracku k filmu "She’s Having A Baby". Jak se ukázalo, všechny desky Kate - kromě debutu, se objevily na pultech vždycky podzim, a stalo se tak i tentokrát.
lbum "The Sensual World" se objevilo v obchodech 16. října 1989 a překvapil úplně stejně jako předchozí desky, ale album bylo dílem umělce již plně vyzrálého, sbírkou skladeb, které vyprávějí o úloze žen ve světě, o lásce, mateřství a harmonickém porozumění. Je to album o kráse, stylu a, jako obvykle je dojemné a podmanivé zároveň. V návaznosti na zájem o bulharskou lidovou hudbu, Kate pozvala na nahrávání autentický bulharský soubor "The Trio Bulgarka", což mělo za následek i tři společné studiové nahrávky... Tato deska se v anketě Top 10 umístila na sedmém místě. V polovině února 1990 let BBC odvysílala film "GLC" ze seriálu "The Comic Strip Presents", ke kterému Kate nahrála tři písně: "Ken", "The Confrontation" a "One Last Look Around The House Before We Go...", které byly dostupné na na 12'' maxi-singlu nebo CD singlu "Love And Anger". Dne 11. března 1990 mohli fanoušci obdivovat talent i jí samotné ve filmu "Les Dogs", ze stejné série "The Comic Strip Presents", ve kterém si zahrála jednu z rolí, když vystupovala jako Angela Watkins.
a Vánoce 1990 label EMI znovu připravil opravdovou lahůdku pro fanoušky jejího talentu, a to speciální limitovanou edici "This Woman’s Work - Anthology 1978-1990", která obsahovala všechny dosud vydané dlouhohrající desky, s výjimkou "The Whole Story", doplněné o živé nahrávky, B-strany singlů a maxi-singly a rozšířené verze jejich písní z alba "Hounds Of Love". Celý box také obsahoval 28-stránkový barevný booklet s fotografiemi různých příležitostí. Dne 17. listopadu 1990 se zúčastnila setkání se svými fanoušky, kterých přišlo cca 1200 lidí, které se konalo v londýnském Hammersmith Palais. Při hodinovém rozhovoru přiznala, mimo jiné, že plánuje turné na 1991, ale nakonec z toho nic nebylo... Kromě toho se na trhu také objevila videokazeta "The Sensual World - The Videos", když soubor videoklipů byl proložen nahranými rozhovory...
ědět o sobě znovu dala na konci roku 1991, když na CD "Two Rooms" s účastí různých vykonavatelů písní Eltona Johna a Bernie Toupina nahrála skladbu "Rocket Man" a na singl přidala další píseň, rovněž od těchto autorů, "Candle In The Wind" jako hold Marilyn Monroe. Dlouhohrající album dosáhlo na první místo v Anglii, singl v Austrálii vystoupal v březnu 1992 na druhou pozici, načež se Kate znovu uchýlila do svého domova, kde pracovala a připravovala novou nahrávku.
le nebyla to nejpříznivější doba při práci na albu "The Red Shoes", neboť 14. února 1992 jí zemřela její matka Hannah, s níž byla tak silně spojena... a na její památku pak bylo věnováno toto album. Kromě toho se rozešla se svým dlouholetým přítelem Delem Palmerem... Album nicméně vyšlo 1. října 1993, edy po šesti letech. Na jeho podporu byl původně určena singl "Eat The Music", ale jelikož Kate měla vše pod kontrolou, rozhodla se na poslední chvíli, že prvním singlem bude "Rubberband Girl". Ve Spojených státech ale přesto album propagoval singl "Eat The Music" a "Rubberband Girl" tam vyšel až jako další singl. Kromě toho v důsledku nedorozumění a ukončení platnosti a neprodloužení smlouvy s oddělením EMI ve Spojených státech, společnost EMI America propagovala singl "Cloudbusting" z alba "Hounds Of Love", a navíc tam podporovala jediné album "The Whole Story" !!! "The Red Shoes", sedmé studiové album od Kate, nezklamalo, ačkoli mnoho lidí tvrdilo, že zpěvačka má svá nejlepší léta za sebou... Byl to ale jen další důkaz, že se stále ještě nevyčerpala svoji kreativitu a její potenciál stále ještě dříme... Představila zde různé hudební styly, od latinských rytmů, přes funky či typické rockové balady. Na albu najdeme nově i spoustů hostů přizvaných k nahrávání, k nímž patřily takové osobnosti jako Jeff Beck, Eric Clapton, Nigel Kennedy, Prince, Gary Brooker z Procol Harum, Trevor Whittaker nebo již dříve Kate objevení "The Trio Bulgarka". Po nahrání alba se Kate ujala režie pohádkového filmu "The Line, The Cross & The Curve", který zobrazuje příběh vyprávěný podle vydané nahrávky. Kromě Kate je tam k vidění i Lindsay Kemp a Miranda Richardson. Po dokončení filmování a sestříhání filmu chtěla tento snímek předvádět na mnoha festivalech, i když, jak přiznala o pár let později, byla zcela spokojena jen se čtyřmi minutami nahrané kazety... Tento projekt, stejně jako několik dalších dokončila jen, že chtěla, a opět se pomalu začala vzdalovat ze světa hudby, pomalu do zapomnění...
le dříve než se to stalo, na přelomu května a června 1994 byl 45 minutový film k vidění v britských kinech... a na konci roku jej také EMI vydala na videokazetě. Dne 8. května 1994 se Kate opět nechala pozvat na setkání s fanoušky, které zorganizoval její britský fan klub Homeground v The Hippodrome v Londýně. Fanoušci mohli sledovat film "The Line, The Cross & The Curve", vzácné hudební videa, stejně jako hity odezpívané Kate... Kromě toho během léta 1994 dokončila 10 krátkých reklam - nahraný zvukový doprovod pro Coca-Cola, nazvaný "Fruitopia", který představil nové nápoje této firmy... Různé třiceti vteřinové sekvence byly pojmenovány "Fruitopia", "Lemonade Love & Hope", "Raspberry Psychic Lemonade", "Cranberry Lemonade Vision", "Strawberry Passion Awareness", "Pink Lemonade Euphoria", "Fruit Integration", "Citrus Consciousness", "Fruitopia What If" a "Fruitopia Iced Tea".
romě toho se také podílela na nahrávání alba "The Glory Of Gershwin", kde nazpívala píseň "The Man I Love", ve kterém hrál na harmoniku samotný Larry Adler. Když si uvědomila, že po světě obíhají všemožné nahrané koncertní záznamy koncertu Kate z roku 1979, EMI vydala speciální publikaci, jmenovitě CD a videokazetu společně v jednom settop boxu s názvem "Live At Hammersmith Odeon".
lyšet Kate opět mohli fanoušci v září 1996, když zpívala známou irskou píseň "Mná Na hÉireann" (Women of Ireland) a hned nato v listopadu, když Prince vydal své 3CD album "Emancipation", kde se představila jako host v nahrávce "My Computer". V červnu 1997 při 100. výročí EMI se objevilo na trhu zremasteringowané její, jak nakonec sama přiznala, nejlepší album "Hounds Of Love" doprovázené několika skladbami z B-stran singlů a dvě nahrávky "prodloužené"... Jak prozradila v jednom z mála poskytnutých rozhovorů, který udělala na konci roku 2001 pro časopis "Q", v té domě se přestěhovala do centra Londýna, věnovala se hodně spánku, návštěv muzeí, sledování televize a práci na osmém albu, ale najednou zjistila, že je těhotná... Ze vztahu s Dannym McIntoshem se narodil v roce 1998 syn Albert (Bertie), který se pro Kate stal tou nejdůležitější osobou v jejím životě a vše ostatní přestalo mít smysl, a vše ustoupilo, plány se vzdálily... Kate se plně věnovala mateřským povinnostem.
a veřejnosti se znovu ukázala dne 29. října 2001 během předávání sošek časopisu "Q", které se konalo v hotelu Park Lane v Londýně. Tam získala ocenění jako "Best Classic Songwriter". V krátkém rozhovoru, který poskytla, řekla, že stále pokračuje s prací na novém albu, ale nechce nic uspěchat. Téměř o tři měsíce později 18. ledna 2002 opět překvapila všechny své příznivce, když hrála na koncertě Davida Gilmoura jako speciální host v Royal Festival Hall, a zazpívali společně píseň Pink Floyd "Comfortably Numb". Po čtyřměsíčním mlčení fanoušky potěšila zpráva, že dne 22. května 2002 se Kate zúčastní zvláštního ceremoniálu pořádaného Královskou akademii umění. Během gala večera královna Elizabeth II udělovala ocenění a vyznamenání mladým britským umělcům, a mezi čestnými hosty představenými Elizabeth II, kromě zpěváka Simply Red Micka Hucknalla, byla jen Kate Bush. O několik dní později na konci května v Londýně jí opět bylo uděleno prestižní ocenění - tentokrát Ivor Novello Award, přiznávané autorům písně, skladatelům a hudebním vydavatelům, které navrhla Britské akademie skladatelů a textařů. Získala je za přínos pro britskou hudbu. V létě 2002 televizní hudební kanál VH1 uspořádal referendum o nejkrásnější ženu v historii hudby a desáté místo, díky hlasům od 750.000 diváků, získala Kate Bush - jako nejvyše umístěný britský umělec.
Trio Bulgarka
ezitím v lednu 2003 vedoucí skupiny EMI David Munns potvrdil informace, které kolovaly poslední čtyři roky, že je od konce roku 1999, že Kate Bush a její bývalý partner Del Palmer pracují na novém materiálu pro další album. V polovině roku 2003 se objevila v médiích přesnější informace o chystaném disku. Veřejnost se dozvěděla, že hudebníci podílející se na nahrávání alba, jsou Stuart Elliott a Peter Erskine hrající na bicí hraje a Susanna Pell, která hrála na hudební nástroj, který se nazývá viola da gamba. Kromě toho 11. října 2003 Kate měla finální studiovou nahrávku s London Metropolitan Orchestra v Abbey Road Studio 2, kde byly pořízeny dvě nahrávky provedené za dirigování dnes již zesnulého Michaela Kamena. Zvukaři stejně jako u předchozích nahrávek byli Del Palmer a Simon Rhodes, který byl zodpovědný za studiovou nahrávku s 16 členným orchestrem.
ěhem čekání na další novinky týkající se nového alba Kate, se v březnu roku 2004 hudební fandové dozvěděli, že společná píseň Petera Gabriela a Kate Bush "Don't Give Up" byla vyhlášena posluchači britské BBC 6 Music jako jeden z nejlepších léků na depresi. Redaktoři stanice vybrali záznamy zvolené posluchači jako "skladby, u kterých chcete plakat nebo dokonce křičet, po nichž se budete cítit mnohem lépe". O měsíc později se v dubnu píseň "Wuthering Heights" ocitla na šestém místě v žebříčku - nejlepší epická píseň všech dob, když hodnocení sestavili redaktoři hudebního měsíčníku "Mojo". O několik měsíců později dne 20. září 2004 vydala EMI limitovanou sérii "2CD originálů", za velmi zvýhodněnou cenu - dva disky Kate Bush společně zabalené "Hounds Of Love" z roku 1985 a "The Sensual World" z roku 1989. První z nich byl v roce 1997 zremasterován digitálně a obsahoval další bonusy jako "The Big Sky (Meteorological Mix)", "Running Up To Hill" (12'' Mix), "Be Kind To My Mistakes", "Under The Ivy", "Burning Bridge" a nazpívanou píseň acapella "My Lagan Love" a rovněž pečlivě zpracovaný booklet s texty písní a obrázky, které se neobjevily na původním LP vydání "Hounds Of Love". Dne 25. října 2004 gramofonová společnost Warner Music vydala hudební DVD "Play - The Videos", které obsahovalo klipy Petera Gabriela z celé kariéry, včetně "Games Without Frontiers" a "Don't Give Up".
a konci listopadu 2004 byli hudební kritici v Británii dotázáni redakcí britského deníku Telegraph, která je jejich nejlepší cover skladba všech dob Odpovědi byly překvapivé, ale díky mnoha hlasům Kate Bush a její přepracování písně Eltona Johna a Bernie Taupina "Rocket Man" se ocitla na 14. místě seznamu 50 nejlepších coverů všech dob.
ate se objevila dne 1. března 2005 v Buckinghamském paláci, kde se konalo setkání královny Elizabeth II s představiteli britského hudebního průmyslu, během níž bylo oznámeno vytvoření nového ocenění "Queen's Medal For Music". Bude udělováno umělcům, kteří mají "významný dopad na hudebního života národa". Ve stejné době Peter Gabriel připravil překvapení na svých oficiálních internetových stránkách, kde svůj a Katein talent představil v podobě remixu realizovaného Englespots s jejich kultovní písni "Don't Give Up", které trvalo 12 minut a 30 sekund! V květnu 2005 se 8000 posluchačů britského Virgin Radio zúčastnilo v anketě o nejlepší píseň všech dob a jediná žena, která získala místo v první stovce britské hitparády byla právě Kate Bush se skladbou "Wuthering Heights".
posledních srpnových dnech roku 2005 britská značka EMI poslala do svých kanceláří po celém světě a hudebních magazínů následující informaci: "EMI s opravdovým potěšením oznamuje vydání zcela nového studiového alba Kate Bush. Bude to dvojalbum nazvané "Aerial" a vyjde celosvětově 7. listopadu 2005, 8. listopadu v USA. Prvním singlem z nové desky bude skladba "King Of The Mountain", který album bude předcházet a objeví se v obchodech 24. října 2005. Produkce obou nahrávek, singlu i alba, se ujala sama Kate Bush". Po 12 letech absence mimo hudební průmysl tak dvojité album Kate Bush "Aerial" vyšlo po celém světě dne 7. listopadu 2005. V Polsku se dokonce v některých obchodech objevilo již jako předpremiérové vydání 4. listopadu. Album přivítali všichni, kteří jej slyšeli, jej označovali za nejlepší album, jaké kdy Kate nahrála. Album bylo nahráno ve velkém rozmachu ukazující hloubku, emoce i překvapení - stalo se jistě také jedním z nejpůsobivějších CD roku 2005.
a albu Kate doprovázeli i noví spolupracovníci - Steve Sanger a Peter Erskine na bicí a perkusista Bosco D'Oliveira. Vedle nich se na albu objevila i známější jména jako Gary Brooker na varhany Hammond (Procol Harum), kytarista Dan McIntosh, Stuart Elliott na bicí (objevuje se na všech albech), basisté Eberhard Weber, John Giblin a Del Palmer. "Měla jsem zároveň pocit zábavy i práce", říká Kate o studiové nahrávce. "Myslím, že to je velmi důležité, protože dostat nějaký nápad v životě je opravdu těžké a frustrující. Není to jednoduchý proces. Miluji práci s lidmi, kteří jsou staří přátelé, je skvělá věc." Producentkou, autorkou hudby i textů na albu je jenom Kate, která navíc společně s Peacock je i autorkou přebalu desky. Celá byla vydána jako digipack a obsahuje další 24 stránkový booklet s barevnými fotografiemi a texty všech písní. Vinylová verze alba, které si ne všechni hudebníci můžou dovolit, se objevilo týden před Vánocemi v roce 2005. Prvním singlem se, jak bylo plánováno, stala skladba "King Of The Mountain" spolu s další písni "Sexual Healing", která se neobjevila na albu.
ne 10. ledna 2006 Kate získala dvě nominace na ocenění britského hudebního trhu Brit Awards ve dvou kategoriích, "Nejlepší britský sólový umělec" a "Nejlepší britské album", ale nakonec se na 26. galavečeru Brit Awards dne 15. února 2006 v londýnském Earls Soud nezískala žádnou z nich... V té době se Kate odmlčela a fanoušci očekávali druhý singl z alba... V této situaci, když britské rozhlasové stanice byly netrpěliví a nedočkavé, se Kate Bush a EMI rozhodly pro píseň "How To Be Invisible". V té době ovšem také magazín Q v srpnovém čísle zveřejnil seznam nejlepších alb 80. let a na 4. pozici se umístilo LP "Hounds Of Love".
a sklonku léta 2007 vydal sólové album s názvem "Leap Of Faith" Del Palmer, bývalý partner a přítel Kate Bush, rovněž hudební producent většiny z jejích nahrávek v osmdesátých a devadesátých let. Bohužel i přes veškeré úsilí se na nahrávce Kate neobjevila. Del vysvětluje: "Bohužel, zapojení Kate do mého projektu nebylo možné přes všechny smluvní problémy, které by mohly vzniknout, když jsem je nahrával. Je to moje velké zklamání, protože její přítomnost by byla pro nás oba uzavřením kruhu. Vím, že spousta z vás očekávala její účast na tomto projektu, bohužel, to se tak nestalo."
ate Bush složila a nazpívala píseň "Lyra" pro zvukový doprovod k filmu "The Golden Compass" v režii Chrise Witze. Umělkyni v nahrávce vokálně podporoval sbor chlapců Magdalen College z Oxfordu. Píseň, jejíž název vychází ze jména hlavní postavy filmu Lyry Belacqua rezonuje na konci filmu, když běží titulky... Del Palmer na svých internetových stránkách upřesnil podrobnosti o nahrávce "Lyra". "Píseň byla napsána velmi rychle, když se ozvali Kate na poslední chvíli. Doopravdy měla na její napsání a její realizaci jen pár dní. Přinesla ji do studia nahranou jako běžné demo zaznamenané pomocí softwaru ProTools LE. Naším prvním úkolem bylo zaznamenat klávesy a vokály, tak aby dirigent pěveckého sboru mohl začít pracovat co nejdříve. Tento krátký projekt byl úspěšným návratem k analogovému nahrávání. neboť jsme použili záznam z analogového magnetofonu Studer A827 24. Už nahraná píseň byla převedena do Pro Tools systému pro další editaci a míchání. To vše pro to, aby senahrání sboru mohlo udělat v pondělí ráno, pomocí malého linkového připojení nainstalováného na Abbey Road... Záznamy byly později převedeny na originální sestavu Pro Tools a v pondělí odpoledne se mohly mixovat. Pak Kate přijela na Abbey Road, aby se ve večerních hodinách postarala o mixáž písně. Ve studiu Abbey Road pak byl zvuk nastaven na 5.1 surround systému, oněmž jsme si mysleli, že to bude nejlepší, zejména proto, že veškerá hudba pro film byla právě tam zaznamenána. Druhý den pro potřeby audio stopy jsme dokončili v našem studiu stereo mix. Celá trvalo asi 10 dní... Myslím, že vzhledem k časové tísni, je to skvělá písnička ... zejména zpěv Kate."
e konci roku na začátku prosince na svých oficiálních internetových stránkách Kate Bush zaslala pozdravy fanouškům a řekla, že je potěšena vyhlídkou psát písně pro filmový román Philipa Pullmana a spolupráci s Magdalen Choir vzpomíná jako "nádhernou". Týden před oficiálním uvedením filmu 30. listopadu byla píseň "Lyra" nominována v kategorii "Original Song" na prestižní SATELLITE ™ Awards (zadání filmového průmyslu), kterou uděluje Mezinárodní akademie tisku. Nakonec ale Kate sošku opět bohužel nezískala.
ěhem očekávání 30. července, tj. datumu narození Kate, se rozšířila smutná zpráva... O několik dní dříve dne 25. července 2008 ve věku 88 let zemřel její otec Dr. Robert John Bush. Téměř rok po premiéře filmu se 7. listopadu objevil v prodeji v Polsku film "The Golden Compass" obsahující nahrávku "Lyra", speciálně složenou a nahránou pro tento. Celý byl vydán na dvou DVD.
Třiapadesátiletá Angličanka v roce 2011 potěšila fanoušky, když jim v květnu na albu "Director's Cut" nabídla vlastní předělané písně. V roce 2011 Kate Bush však vydala další album, zasvěcené tentokrát tématu o sněhu, které nese název "50 Words For Snow" a do prodeje se dostalo 21. listopadu. Sedm nových skladeb pro desku natočila zároveň s nahrávkami pro "Director's Cut" a rozšířila díky nim své teritorium emocionálně teskných kompozic. V oficiálním tiskovém prohlášení se o novince mluví jako o "zimní desce". Zpěvačka dodala pětašedesát minut hudby, která se hodí k zimnímu období. Tomu odpovídají také názvy jednotlivých skladeb "Snowflake", "Lake Tahoe", "Misty", "Wildman", "Snowed In At Wheeler Street", "50 Words For Snow" a "Among Angels".
ro rok 2014 Kate Bush v tichosti nachystala jedno z největších překvapení, když po mnoha letech připravila sérii koncertů. Ohlášeno bylo pouhých patnáct vystoupení v londýnském Hammersmith Apollo (jeho současná kapacita je podle uspořádání míst mezi 3632 až 5039 diváky). Celá štace byla zahájena živým představením 26. srpna a zakončena 19. září 2014 a celé něco jako tour dostalo podtitul "Before The Dawn" - je však otázkou, zda zůstane jen u večerů v Londýně, nebo se z toho stane i následné regulérní turné. Více než 80.000 vstupenek na comeback 56-ti leté zpěvačky bylo vyprodáno za méně než 15 minut poté, co byl koncertní comeback oznámen
v březnu 2014. Nastalo obrovské vzrušení mezi fanoušky v předehře k první noci, charakterizované jako "hudební událost desetiletí." Při vystoupení byla Kate Bush přivítána mohutným řevem, když se vrátila do Hammersmith po 35-ti letech (1979) po jejím posledním a jediném turné. Všichni přítomní okamžitě povstali s mohutným aplauzem, když Kate Bush, oděna v nádherných šatech v převládající černé, přivedla průvod doprovodných zpěváků na jeviště - a pak už se celý ansámbl pustil do úvodní písně. Londýnský koncert v Hammersmith Apollo zahájila Kate Bush skladbou "Lily" z jejího alba "The Red Shoes" (1993), následovala píseň "Hounds of Love" ze stejnojmenné desky. Zpěvačku doprovázel na pódiu i její šestnáctiletý syn Bertie, který zpíval a účinkoval v show. "Dobrodružství teprve začíná," řekla Bush svému synovi při vstupu na pódium. Kate Bush byla tak brutálně, tak jednoznačně brilantní! Výjimečný mix kouzelných theater-movie-music nápadů, s ohromující vizualizací, důrazem na detail a pozoruhodnou hudbou zanechal v každém ze zástupu přítomných diváků natrvalo řadu příjemných vzpomínek. Koncert zakončila písní "Cloudbusting" z alba "Hounds Of Love", za kterou si vysloužila záverečný aplaus poté, co odehrála své téměř tříhodinové vystoupení. "Děkuji vám všem za tak vřelou a pozitivní odezvu," řekla závěrem.
vé další plány má Kate zatím jaksi ukryty v záloze, delší dobu se ale například hovoří o rozšířeném vydání její výběrovky "The Whole Story", ale uvidíme a tahle umělkyně ještě doufejme neřekla poslední slovo. Je také první (a stále jedinou) umělkyní s pěti alby v Top 5 britského žebříčku v pěti po sobě následujících dekádách. V srpnu roku 2014 se Kate Bush stala první zpěvačkou s osmi alby v Top 40 albové hitparády zároveň. Celkově měla v Top 50 11 alb, čímž se zařadila mezi rekordmany - za Elvise Presleyho s 12ti alby v roce 1977 a The Beatles s 11ti alby v roce 2009. Kate Bush převzala 10. dubna 2013 řád od britské královny Alžběty II.

Zpět
Nejčastější spolupracující:
Paddy Bush - Harmonica, Mandolin, Strings, Stick, Vocals, Background Vocals, Bullroarer
Del Palmer - Bass, Vocals, Fretless Bass
Alan Murphy - Acoustic & Electric Guitars, Acoustic & Electric Bass
Brian Bath - Acoustic & Electric Guitars, Background Vocals
Stuart Elliot - Drums, Bodhran
Charlie Morgan - Drums, Handclapping
Steve Gadd - Drums
Duncan Mackay - Keyboards, Synthesizer, Fender Rhodes

Spolupracovníci... Paddy Bush
(Narozen 9. prosince 1952)
Harmonica, Mandolin, Strings, Stick, Vocals, Background Vocals, Bullroarer


Je anglický hudebník, výrobce nástroje, hudební kritik, producent a výtvarník. Je starším bratrem písničkářky, hudebnice a hudební producentky Kate Bush, se kterou spolupracoval na všech jejích studiových albech až do vydání "Aerial" v roce 2005.

Bush často hraje na standardní nástroje jako je kytara, mandolína, harmonika, ale také na více exotické a neobvyklé nástroje jako balalajka, sitar, koto a digeridoo. Bush je jediný evropský hudebník, který zvládl hrát na Marovany, a také jej vyrábět, což je tradiční madagaskarský nástroj odvozený od Valihy. Podnikl řadu rozsáhlých výletů na Madagaskar, kde filmoval a nahrával pro rádiový poslech. Na jedné z nich Bush představil široce promítaný televizní dokument "Like A God When He Plays", který představil populárního Madagaskarského hudebníka Justina Vali. Bush byl také zakládajícím členem KT Bush Band.

V roce 1993 Bush spolupracoval s Colinem Lloyd-Tuckerem, když zformovali kapelu Bushtucker.
Spolupracovníci...
(celým jménem Derek Peter "Del" Palmer)
(Narozen 3. listopadu 1952, Greenwich, London, England)
Bass, Vocals, Fretless Bass


Je anglický zpěvák, skladatel, baskytarista a zvukový inženýr nejznámější ze své spolupráce s Kate Bush. Vydal rovněž tři sólové desky "Leap Of Faith" (2007), "Gift" (2010) a "Point Of Safe Return" (6. března 2015).

První basovou kytaru dostal v roce 1967, byla to A Hofner Artiste, vypadající trochu jako Jazz Bass. Jeho dlouholetý kamarád Brian Bath měl kapelu Cobwebs and Strange a zrovna potřebovali basistu. Brian jej přemluvil ke koupi basu, takže se mohl stát baskytaristou. Koupil si ji za půjčených dvacet liber od své matky a splácel ji to libru týdně za sběr papíru. Brian a Del vytvořili pak tříčlennou kapelu v roce 1969 s názvem Tame. Byli velmi populární v jejich bydlišti a udělali několik koncertů během let 1969-1970. V kapele hrál také Victor King na bicí. Z této kapely se později stala KT Bush kapela. Pak dostal první opravdu slušnou baskytaru - Gibson EB3.

Pak nastalo krátké období v letech 1972-1973, kdy vytvořili fantastickou kapelu Company. Byla čtyřčlenná a členy byli Brian (jako obvykle) a dva další, kteří byli přátelé z firmy Barry Sherlock, který také hrál na kytaru a Lionel Azulay se ukázal jako skvělý bubeník. Zdálo se, že jsou v dokonalé rovnováze, která rychle přilákala zájem několika nahrávacích společností. Podepsali smlouvu s Cube Records v roce 1973 a udělali několik studiových nahrávání s cílem vydat jejich první singl. Nicméně, osud nám jim zasadil těžkou ránu, když bubeník Lionel se stal účastníkem vážné dopravní nehody. Naštěstí přežil, ale nemohl několik let hrát. Takže přišel bubeník Charlie Morgan.

Charlie byl prvním bubeníkem z konkurzu z počátku roku 1974, ale vyzkoušeli ještě dalších osm, než se rozhodli přijmout jej na tento post. Přibrali ještě dalšího kytaristu a zpěváka a změnili si jméno na Conkers. Charlie se později zapojil do prvotních věci, které dělali s Kate. Pak pokračoval v hraní a stal se velmi respektovaným bubeníkem, když mnoho turné i alb s Eltonem Johnem.

Jednou ze zajímavých věcí, které kapela udělala, byl doprovod pobytu při hostování soulové vokální kapely s názvem The Majestics. Byly to tři zpěvačky z Ameriky, z nichž jedna byla Clarke Peters. Byla to skvělá zkušenost pro mladé hudebníky, když se museli naučit celý jejich repertoár a doprovázet je.

Odehráli spoustu koncertů, včetně míst v Londýně jako Marquee v ulici Waldour. Pak vyšlo i několik singlů u jejich nahrávací společnosti Cube Records.

Pak hrával v několika cover kapelách až do setkání s Kate Bush v únoru 1977. Od té doby jako muzikant a zvukový inženýr spolupracoval s Kate Bush po více než třicet let. Bylo to pro Dela z uměleckého Kate Bush Band, 1977 hlediska neuvěřitelně plodné spojení.

Začalo to s "hospodské" kapele KT Bush Band v roce 1977. Hned od začátku jsme dělali prvotních verzí písní, které se objevily na prvním albu Kate jako je "James And The Cold Gun". Měli i jevištní prezentaci, která později vytvořit základ pro "Tour Of Life" v roce 1979. Dokonce udělali prezentační koncert pro EMI v londýnském klubu s názvem White Elephant s krátkou sestavou jejích písní a EMI se to líbilo. Nicméně se pak ukázalo, že to je konec KT Bush Band, krátce poté Kate odešla do studia, aby nahrála své první album.

Na začátku roku 1978 měli malé studio, kde Kate byla schopna zaznamenat své demo pro album "Lionheart". Protože nikdo nechtěl nahrávku udělat, připadlo to na Dela a zbytek je už historie. Del se podílel jako nahrávací inženýr na "Hounds Of Love" a dalších, a to nikdy neměl žádné formální vzdělání jako inženýr. Během svých prvních vpádů do hudebního inženýrství dostal cennou pomoc a rady od několika skvělých inženýrů, zvláště od Paula Hardimana. Když dokončil jedno z posledních studiových alb Kate, pocítil, že nastal pravý čas vyzkoušet si konečně udělat nějakou svoji hudbu sólově.
Spolupracovníci... Alan Murphy
(Narozen 28. listopadu 1953, Islington, London,
zemřel 19. října 1989 ve věku 35 let)
Acoustic & Electric Guitars, Acoustic & Electric Bass


Alan byl anglický rockový studiový kytarista, nejznámější byl ze své spolupráce s Kate Bush a Go West. V roce 1988 se stal členem skupiny na Level 42 na plný úvazek a hrál s nimi až do své smrti v roce 1989. Také nahrával sólovou kytaru na vybraných nahrávkách Mike & The Mechanics, včetně hitu jeden "Silent Running".

Navštěvoval Westminster School, ze které byl vyloučen... Žil v Percival Street v Londýně se svou matkou. Když mu bylo 14 let, snažil se dostat do místní hospody, aby se mohl sledovat kapelu, která měla kytaristu, jehož hraní obdivoval. Alanova první kapela se jmenovala "Plimsoll", ale u toho názvu dlouho nezůstala a přejmenovala se na Blackmass. Tvořili ji Murphy, Roy Phillips, James Hedges, Terry Eden, Steve Paget a Vincent Duffy. Blackmass byli takto pojmenováni na počest kytaristy Deep Purple Ritchie Blackmorea, který byl oním kytaristou, co měl raný vliv na Murphyho. Existovali asi dva roky až do doby, než bylo jejich některé zařízení kapely ukradeno a skupina se rozpustila.

I přesto, že nevlastnil vlastní zesilovač, soutěžil s 20 dalšími kytaristy, Alan úspěšně vystoupil s kapelou s názvem "My Hat My Cane Jeeves", ve které účinkoval zpěvák jménem Moon, Georg Nash na klávesy, Steve Humphries na basu a Harry Hughes na bubny. Brzy si změnil jméno na "Mahatma". Long John Baldry se pak stal dlouhodobým Alanovým přítelem a jejich cesty se střetly ještě několikrát, než se Alan stal jedním z nejvyhledávanějších kytaristů ve Velké Británii.

Prostřednictvím Johna Baldryho a různých koncertů, si Alan získal užitečné kontakty v hudebním průmyslu a začal přijímat žádosti o studiové nahrávání. Alan se připojil ke kapele "progresivního rocku" 70. let s názvem Fusion Orchestra, jejíž zpěvačka Jill Saward později získala slávu s kapelou Shakatak. Murphy vystupoval s Fusion Orchestra v roce 1975 v době, kdy se cítil nejlépe. Během hraní v hospodě nazvané "The Londoner" Alan měl telefonní hovor od kapely "Ace", kteří právě ztratili svého kytaristu a nahrávali nové album v USA. Alan se sbalil odletěl do Los Angeles, kde strávil měsíc s Ace, ale on a kytarista Paul Carrack se nepotkali hudebně. Znovu se zkřížily jeho cesty s Johnem Baldrym, který tam hledal kapelu a s Alanem se spojili s některými americkými hudebníky. Pak koncertovali po USA a Kanadě další 3 roky až do roku 1978. Alan se stal kapelníkem a měl spoustu prostoru pro hraní blues, které bylo vždy základem pro jeho kytarový styl.

Po návratu do Londýna se Alan setkal opět s bubeníkem Prestonem Heymanem, který nyní hrál v kapele Kate Bush Band. Na doporučení Prestona byl Alan požádán, aby se účastnil konkurzu, když hledali druhého kytaristu na turné na začátku roku 1979. Alan byl nervózní během konkurzu a vzhledem k jeho době strávené v zámořá dokonce ani neslyšel její singlový hit "Wuthering Heights". Alanovi bylo místo nabídnuto, a on cítil, že to bylo především kvůli Kate, která byla ohromena tím, jak dělal "velrybí zvuky". Murphy tak byl přizván, aby hrál na prvním a vlastně jediném turné Kate Bush po Evropě a Velké Británii v roce 1979. Živé video a EP byly vydány s materiálem nahraným během tohoto turné. Alan také přispíval svoji hrou na albech "Never For Ever", "The Dreaming", "Hounds Of Love", "The Sensual World" a singlu "Rocket Man".

Souběžně s hraním u Kate Bush Alan zformoval kapelu s názvem "Stapleton All Stars" pojmenované po Londýnské hospodě s názvem The Stapleton. Originálně vznikli jako cover kapela a proměnili se v SFX po napsání sady autorských instrumentálních fusion melodií. SFX byla především instrumentální jazz-rocková fusion kapela, v níž se představili Alan Murphy a kolegové, osobnosti ze studiového světa jako Felix Krish na basu, Tony Beard na bicí a Richard Cottle na klávesy. Hráli příležitostně při přerušovaném pobytu v Cricketers hospodě, v blízkosti kriketového hřiště The Oval. Kapela také nahrála album, který bylo ale vydáno následně až po Murphyho úmrtí.

Dalším Alanovým milníkem byla studiová nahrávla pro Nicka Heywarda na jeho singl "Warning Sign". I přesto, že Alanovo kytarové sólo bylo přímo ve studiu, získalo mu hodně uznání a singl měl úspěch, a to zejména po celé Evropě, kde to byl hit ještě v listopadu 1984. V roce 1982 vypomohl na pódiu jako kytarista londýnskému zpěvákovi New Wave jménem Zaine Griff (původem z Nového Zélandu), skládáním hudby, která byla v mnoha ohledech stylistickou předchůdkyní zvuku Go West, kterým silně pomáhal o několik let později. V roce 1984 Murphy pracoval na albu "Cold In A Warm Climate" s kapelou Paparazzi, stal se členem v rámci přípravy na jejich velké evropské turné. Paparazzi ale byli nečekaně rozpuštěni po vnitřních neshodách a manažerských problémech.

Po jednom z koncertů SFX v roce 1985 Peter Cox a Richard Drummie dali Alanovi demo nahrávku jejich materiálu. Přesto, že 4 skladby byly zaznamenány pouze na čtyřstopý kazetový magnetofon Tascam Portastudio, kvalita byla fantastická. Alan byl tímto materiálem zaskočen a o 2 měsíce později již byl ve studiu, kde přehrával tento materiál spolu s nimi. Vše se odehrávalo v malém studiu, bylo na samém počátku užívání MIDI, kde obvyklé mít několik klávesnic spojených, takže tam byl velmi malý prostor k pohybu. Alan byl během nahrávání u něj nejvíce kreativní a vynalézavý a brzy si jej osvojil, jako by hrál akordy. Ačkoli byli spokojeni s výsledkem, nemohli přitáhnout zájem žádnoé nahrávací společnosti. Jméno téhle kapely bylo "Go West". Krátce poté se stal i oficiálním členem a klíčovým prvkem zvuku kapely. Peter si pamatuje, že zatímco pobývali v San Franciscu, Alan byl strašně protivný. Na zamyšlenou Peter uvádí, že to nejspíše bylo v době, kdy se Alan dozvěděl, že byl HIV pozitivní z vyšetření, které tam absolvoval.

Level 42 s Alanem (vlevo) V roce 1988 byl Murphy požádán, aby nahradil kytaristu Boona Goulda v Level 42 a nahrál s kapelou jejich album "Staring At the Sun", které se nahrávalo ve studiu Miraval ve Francii. Alan přišel a dokončil všechny své části v jednom dnu, pak se připojil k Level 42 v dubnu 1988. Je možné, že Alan už věděl, že jeho čas je vymezený a když přišla nabídka od Level 42, Alan po této příležitosti skočil, neboť mu dala velkou příležitost k hraní, než aby strávil svůj "drahocenný" čas čekáním na zlepšení situace u Go West. Stihl s nimi také nahrát koncertní album během tohoto období, které vyšlo pod názvem "Live At Wembley" a stalo se tak jedním z jeho posledních velkých projektů, kterých se Murphy účastnil před svou smrtí.

Murphy byl studiový hudební, který spolupracoval s mnoha umělci jako Nick Heyward, Long John Baldry, Joan Armatrading, Mike & The Mechanics, Amii Stewart, Andrew Caine, Eikichi Yazawa, Scritti Politti, So and Miquel Brown.

Alan se během své kariéry často objevoval na hudebních veletrzích, kde pro firmu Fender předváděl jejich zesilovače a kytary. V roce 1989 Alan hrál na britském hudebním veletrhu, ale bylo evidentní podle jeho vzhledu, že to s ním není v pořádku. Odpoledne 19. října 1989, oslabený virem AIDS, Murphy zemřel na zápal plic ve Westminsterském Městské nemocnici, v blízkosti jeho staré školy. Dlouho držel původ jeho nemoci jako tajemství i před svými kolegy a spoluhráči.

Píseň Kate Bush "Moments Of Pleasure" byla věnována Murphymu a několik dalším pro ni milým lidem, kteří zemřeli.
Spolupracovníci...
(Narozen 30. listopadu 1952)
Acoustic & Electric Guitars, Background Vocals


Brian Bath je klíčovou postavou v kariéře Kate. Byl kytaristou v KT Bush Band od jejich vzniku v dubnu 1977, kde se připojil po bok svého přítele Del Palmera a bubeníka Vic Kinga, byl také doprovodným kytaristou na turné Tour Of Life v roce 1979 spolu s Alanem Murphym. Brian hraje na kytaru na písních "Wow", "Blow Away", "Violin", "Army Dreamers", "Pull Out The Pin", "Hello Earth". Můžeme jej objevit na albové "Babooshka", "All We Ever Look For", "The Wedding List" a "Breathing". Také se podílel doprovodným vokálem na "The Wedding List" a "Army Dreamers".

V poslední době Brian hraje ve 4 členném cover bandu Life of Brian Band spolu se skvělým Dave Geeringem (Bass), Paulem Gunnem (Drums) a Mirandou (Vocals).
Spolupracovníci...
(Celým jménem Stuart Alexander Elliott)
(Narozen 5. května 1953, London, England)
Drums, Bodhran


Hudební skupiny: Steve Harley & Cockney Rebel (od 1972), Keats

Stuart byl zakládající bubeník kapely Steve Harley & Cockney Rebel, kteří měli 3 top 10 alb a Number 1 singlový hit "Make Me Smile... Come Up and See Me", což je také jeden z top 100 hitů 70. let miulého století, 4 další top 10 singly. Stuart také cestoval pravidelně na turné se Steve Harley po Velké Británii a Evropě. Steve Harley & Cockney Rebel zahajovali koncert Rolling Stones v roce 2007 v Petrohradě, když hráli před 40.000 diváky na Palácovém náměstí.

Stuart také hrál na bicí na singlu Paul McCartneyho "No More Lonely Nights", kde se představil také David Gilmour na kytaru. Také hrál naživo s Ringo Starrem v Mnichově pro Michaela Jacksona a jeho přátele.

Stuart také spolupracoval s Kate Bush na všech albech od "The Kick Inside", na všech singlech první desítky (Running Up that Hill, Babooshka, Breathing), až do zatím posledního a vysoce ceněného alba "Aerial".

Stuart byl také bubeníkem u The Alan Parsons Project (asi 10 alb) od "Pyramid" všechna následující. V roce 1990 Stuart pomáhal v aranžování hudby Projektu pro žívá vystoupení poprvé a nahrané klíčovými hudebníky a skladateli ze všech alb kapely vydaných pod jménem Alan Parsons. Koncertoval s nimi také hodně v letech 1994 až 2000 jako Alan Parsons Live Project, se kterým se kapela objevila v USA, Jižní Americe, Japonsku a většině Evropy asi 6 nebo 7 krát během této periody období.

Stuart také spolupracoval a koncertoval s mnoha dalšími vysoce ceněnými umělci jako Al Stewart, Kenny Rogers, B.A. Roberston, Chris Rea, Toyah Wilcox, Jack Bruce. Procestoval USA s Rogerem Daltrym (The Who), kde také měl tu čest zahrát si s Johnem Entwistlem a Johnem Parr (St Elmo's Fire). Hrál s Jonem Andersonem (Yes) a Alice Cooper, na belgické Proms pro Stinga, Simple Minds, Paul Young, Coolio, John Miles a Debbie Harry. K dalším úmělcům pak patří Eric Clapton, Elton John, Tina Turner a Roxy Music, Justin Heyward (Moody Blues), Mickey Dolenz (Monkees), Nick Heyward (Haircut 100), Joe Cocker, Art Garfunkel, Tom Jones, George Martin, Rick Astley, Bay City Rollers, Deacon Blue, Roy Harper, Russ Ballard, Bonnie Tyler, Steve Howe (Yes), Wilson Phillips, Christopher Cross, Culture Club, Mari Wilson, Labbi Siffre, Dollar, Sailor, Suzi Quatro, Tim Rice, Andrew Lloyd Webber, Hazel O' Conner., Womack And Womack, Marvin Gaye, Linda Thomson, Sally Oldfield, Elaine Page, Sarah Brightman, Mort Schuman, Peter Sarsted, Plastic Bertrand a Johnny Halliday (Francie), Eros Ramazotti, Claudio Baglioni, Luccio Battisti (Itálie), Victor Manuel a Ana Belen (Španělsko).
Spolupracovníci... Charlie Morgan
(Celým jménem John Charles "Charlie" Morgan)
(Narozen 9. srpna 1955, Hammersmith, London, England)
Drums, Handclapping


Je anglický studiový hráč, bubeník, zpěvák, percusionista, skladatel a producent žijící převážně v Nashville, Tennessee.

Morgan stal se profesionálním hudebníkem v roce 1973 ve věku 18 let. V polovině 80. let se stal jedním z nejlepších studiových bubeníků ve Velké Británii. V roce 1980 se podílel na albech umělců jako Elton John, Kate Bush, Roy Harper, Pete Townshend, Judie Tzuke, Clannad, Tracey Ullman, Gary Moore, Justin Hayward a Nik Kershaw.

V roce 1985 bubnoval pro Nika Kershawa a Jeho práce neušla pozornosti Eltona Johna, který jej pozval hrát do studia na album "Ice on Fire" z roku 1985. Nakonec nahrál bicí ve 2 písních, při třetím session za měsíc nebo o něco později nahrál duet "Slow Rivers", který s Eltonem zpíval i Cliff Richard. Během této relace jej Elton požádal, aby se k němu připojil na charitativní vystoupení, které se bude konat na stadionu Wembley ke konci tohoto roku. A tak se jeho koncetní debut s Eltonem uskutečnil na LiveAid! Když opouštěli jeviště po jejich krátkém setu, Elton řekl: "Pojďme dát dohromady tuto kapelu na turné." A zbytek je už historie. S Eltonem strávil dalších 13 let jako jeho pravidelný bubeník, nahrál s ním více než 6 alb a svět procestoval snad desetkrát.

Byl také bubeníkem na videu od Gary Moore & Phil Lynott videu "Out in the Fields".

Posledních 14 let žije v USA, kde je pravidelným bubeníkem rockové kapely Classic Orleans, stejně jako dalšího Classic Rock outfitu RPM. Mezitím nahrává po celém světě nebo ve svém vlastním domácím studiu v Nashvillu pro své klienty jako Barry Manilow, Mexické superstars Manuel Mijares a Uri, mladičký na Latin Grammy nominovaný Alexander Acha. Na turné se vydal také s Trishou Yearwood, Glenem Campbellem a Henry Mancinim a na pódiu se setkal s umělci jako Tammy Wynette, Don Henley, Clint Black, The Moody Blues, The Guess Who, Julie Andrews, Lisa Stansfield, Chaka Khan, Taylor Dayne, Bruce Hornsby nebo Lionel Ritchie.
Spolupracovníci... Steve Gadd
(Celým jménem Stephen Kendall "Steve" Gadd)
(Narozen 9. dubna 1945, Irondequoit, New York, USA)
Drums, Percussion, Bodhran


Steve Gadd je jedním z nejznámějších a vysoce ceněných session a studiových bubeníků v hudebním průmyslu, za což byl uveden do Síně slávy Modern Drummer Hall of Fame v roce 1984.

Steve se narodil ve městě Irondequoit ve státě New York. Hře na bicí se začal věnovat ve svých sedmi letech, když jej začal vyučovat jeho strýc, bubeník tehdy působící v americké armádě. Již v jedenácti vystupoval se světoznámým trumpetistou Dizzym Gillespiem. Po ukončení středoškolského studia v rodném městě zahájil studium na Manhattan School of Music, ze které však po dvou letech odešel na Eastman School of Music do Rochesteru. Po dokončení studií vystupoval například s bratry Chuckem a Gapem Mangioneovými. Jeho vůbec první nahrávkou bylo album "Diana In the Autumn Wind" druhého z bratrů. Později on sám nastoupil do armády, kde strávil tři roky jako bubeník ve vojenské kapele Jazz Ambassadors of the U.S. Army Field Band ve Fort Meade, MD. Když pobýval v oblasti Washingtonu DC, docházel na lekce významného jazzového bubeníka Michaela S. Smithe. Po ukončení vojenské služby Gadd hrál a spolupracoval s kapelou v Rochesteru. V roce 1972 Gadd vytvořil trio s Tony Levinem a Mike Holmesem a cestoval s nimi po New Yorku. Trojice se nakonec rozešla a Gadd začal pracovat hlavně jako studiový hudebník. V roce 1973 krátce působil ve skupině "Return To Forever".

V letech 1970 až 1980 pak koncertoval mezinárodně, nahrával s Paulem Simonem a také s Al Di Meolou a jeho Electric Rendezvous Band. V roce 1976 Gadd a další studioví hudebníci v New Yorku včetně Richarda Tee, Erica Gale a Cornella Dupree vytvořili skupinu Stuff. Jejich práce zahrnovala i vystoupení na NBC Saturday Night Live, a to jak předváděním vlastních písní nebo doprovázením Joe Cockera. V roce 2005 byl spolu s Abrahamem Laborielem, Patrice Rushenem a dalšími Gaddovi udělen čestný titul Doctor of Music na Berklee College of Music za vynikající zásluhy v soudobé hudbě.

Krátce působil ve skupině L'Image, v níž se objevili Mike Mainieri, Warren Bernhardt, Steve Gadd a Tony Levin. Všichni pobývali nějaký čas ve Woodstock a rozhodli se věnovat těchto několik měsíců věnovat společnému hraní. Zkoušeli v Mainieri's barn, což byla stodola přeměněna na studio a zahráli si v Joyous Lake (Woodstock), v The Red Creek Inn (Rochester, New York, Gaddovo bydliště), New York City. Později se kvartet rozšířil o kytaristu Davida Spinozzu, který také koncertoval se skupinou. Konečně deska L'Image se objevila v roce 2009 nahraná a vydaná s názvem "2.0.". V roce 2009 si zahráli na vestoupeních v New Yorku a Japonsku.

Gaddovy bicí na desce Paula Simona "50 Ways to Leave Your Lover" a bubenické sólo na desce Steely Dan "Aja" jsou obě příkladem jeho vlivného zvuku a podpisovým stylem. Píseň "A Little Green Rosetta" od Franka Zappy na albu "Joe's Garage" katapultuje Steve Gadda mezi jednoho z nejlépe placených studiových bubeníků v populární hudbě. "Kolik bubeníků je třeba k výměně žárovky?" žertoval Phil Collins. "Deset. A pak dalších deset mluví o tom, jak by to Steve Gadd udělal."

Během své kariéry spolupracoval s desítkami dalších hudebníků různých žánrů. Patří mezi ně například Paul Simon, Laurie Anderson, Simon a Garfunkel, 10cc, Paul McCartney, Eric Clapton, Steely Dan, James Taylor, duo Kate & Anna McGarrigle, Joe Cocker, Grover Washington Jr., Chick Corea, Lee Ritenour a Al Di Meola, The Manhattan Transfer, George Benson.

Co více si může AghaRTA Prague Jazz Festival přát v roce 2015, než na závěr letošního ročníku dne 14. listopadu 2015 přivítat v hitorii APJF již potřetí hudebníka, kterého si váží celý muzikantský svět. Legendární bubeník Steve Gadd oslavil v dubnu své sedmdesáté narozeniny a vydal album "70 strong". Nahrál jej se skvělými muzikanty, se kterými v posledních letech tráví hodně času na světových pódiích v kapele zpěváka Jamese Taylora. Steve Gadd Band zahrají ve složení - Steve Gadd (drums), Larry Goldings (keyboards), Michael Landau (guitars), Jimmy Johnson (bass), Walt Fowler (trumpet, flugelhorn).
Spolupracovníci... Duncan Mackay
(Narozen 2. července 1950, Leeds, Yorkshire, Anglie)
Keyboards, Synthesizer, Fender Rhodes


Je anglický hudební skladatel, zpěvák a klávesista, nejznámější jako dřívější člen skupin Steve Harley & Cockney Rebel, 10cc, Budgie, Colosseum II a Alan Parsons Project. Také člen CAMEL 1979-1981, Keyboards (album "Nude")

Duncan Mackay je bohužel poněkud opomíjený britský klávesista, který nahrál dva sólové prog rockové alba v 70. letech spolu s několika alby již dnes tak málo známých kapel jako "Steve Harley & Cockney Rebel" a 10CC, později v 80. letech nahrál s CAMEL desku "Nude". Je škoda, že jeho diskografie obvykle není tak dobře známá fanoušky prog rocku. Je to určitě jeden z nejlepších klávesových hráčů historie.

V jeho 11 letech byl oceněn jako nejlepší mladý houslista ve Velké Británii. Jeho rodina odešla do Jižní Afriky a tam v roce 1963 na Shrewsbury School dostal hudební stipendium. V roce 1967 absolvoval studium na Port Elizabeth University s diplomy LTCL a L.R.S.M na housle. Během studia si Duncan přivydělával hrou na klávesy v místních hudebních sálech. Toto hraní jej přivedlo v roce 1970 i na turné po Brazílii s členy kapely Sergio Mendese.

Poté, co se odstěhoval do Johannesburgu v roce 1971, Duncan a bubeník Mike Gray pracovali v kabaretních kapelách po hotelích, ale byli stále nespokojeni. Chtěli rozšířit své obzory a přehrávat hudbu, ke které se ubíral jejich talent. Jako by tomu osud nahrával, týden před ukončením hraní v The Criterion byli osloveni velkým Skotem, Tomem Buchananem, který je poslouchal celou noc. Měl v pronájmu starou restauraci na dolním konci ulice Jeppe a navíc předchozího večera měl Tom sen o vytvoření místa pro progresivní hudbu a požádal Duncana, zda by do toho nešel s ním. Duncan se chopil příležitosti, postavili jeviště a začali zkoušet. Slovo dalo slovo a tak se z toho stalo známé místo. Zrodil se tak "Branch Office" pojmenovaný po Tomově jazzovém klubu v New Yorku.

Duncan a Mike cvičili dennodenně, zdokonalovali své dovednosti, hrát skladby Peddlers, Nice a ELP, stejně jako Duncanovy vlastní skladby. Všichni od vedení nahrávacích společností, hudebníci, lidí z médií, ti všichni se hrnuli do této fantastické nové hudební lokality, aby slyšeli ceněnnou talentovanou kapelu, která tam hraje večer co večer. Kapela tehdy známá jako Tricycle (tříkolka), spolu s bratrem Duncana, Gordonem hrajícím na housle a klávesy, byla známá po celém městě. Sami The Peddlers navštívili toto místo během jejich návštěvy v země. Bylo to na jednom z těchto vyprodaných představení, kdy Peter Knight, hlavní zvukový technik Phonogram International, navštívil klub a přičinil se o nahrání a vydání jejich alba.

Deska "Chimera" byla nahrána prakticky "naživo" v Gallo Studios, Johannesburg v dubnu 1974. Celý týden trvalo stěhování jeho B3, Leslie boxů a ARP syntezátorů tam a zpět mezi klubem a studiem. Zapsali se tak jako milník klávesově zaměřeného progresivního rocku v Jižní Africe. Původně bylo album vydáno pod značkou Vertigo "Spaceship" Record label, album produkoval samotný Duncan a bylo smícháno v Pye Studios v Londýně.

Duncan se vrátil do Anglie na pozvání Petera Knighta a přidal se k Gingeru Bakerovi a bratům Gurvitzovým, Adrianu a Paulovi, v sestavě Baker Gurvitz Army. Zřejmě to ale nebyli nejjednodušší muzikanti a pracovat s nimi nebylo snadné. Tak začal zkoušet s Jonem Hisemanem a Gary Moorem v nově vytvořené Hisemanově sestavě Colosseum IIi, ačkoli s nimi nikdy nenahrál žádné album (Don Airey se objevil na 3 albech kapely). Pak se roce 1974 přidal ke Steve Harley & Cockney Rebel, kterými nahrál velký hit v Británii a Evropě píseň "Come Up And See Me, Make Me Smile" a absolvoval s nimi následující velké turné a obdrželi čtyři zlaté a platinové desky.

V tomto období nahrál a vydal své druhé sólové album "Score" s respektovanými hudebníky jako Clive Chaman - Bass (Jeff Beck, Hummingbird), Andy McCulloch - bicí (King Crimson, Fields, Greenslade) a Mel Collins - sax (Kokomo, CAMEL). Jeho dovednosti Jeho hudební a studiové dovednosti byly hodně v poptávce a zúčastnil se i na nahrávání prvních tři desek Kate Bush, desky CAMEL, The Alan Parsons Project a Budgie. Třetí sólové album "Visa" bylo jeho zcela sólové, pouze s hostováním Simona Phillipse a Alana Jonese, bylo vydáno v roce 1980. Duncan se stal také členem lOCC. Nahrál s nimi první album "Bloody Tourists" včetně celosvětového hitu číslo 1 "Dreadlock Holiday". Album se stalo platinovým a bylo následováno koncerty po stadiónech po celém světě. Byl jmenován hudebním ředitelem pro ex-Vinegar Joe chráněnku, Elkie Brooks, se kterou nahrál další tři alba.

Nebyl ale spokojen jen se studiovým hraním a více se chtěl soustředit na skládání a produkci. Duncan investoval do vybudování svého vlastního studia a tak, když v roce 1993 se vrátil do Jižní Afriky, otevřel "Down South Recording", ve kterém vytvořil mnoho TV pořadů. Téma a scénická hudba pro "The Syndicate", SABC díly 1 až 13 dramatického pořady. 24 písní pro nové výchovné DVD "Pingu" ve Velké Británii. Několik dokumentů o přírodě včetně "White Lions – King of Kings", kterou si objednali Animal Planet. Za spolupráce s Gregem McEwan vydal album "Reunion" a 4 alba s virtuózním jihoafrickým klasickým kytaristou Jamesem Gracem.

Zpět
Studiová alba:
2011 50 Words For Snow
2011 Director's Cut
2005 Aerial
1993 The Red Shoes
1989 The Sensual World
1985 Hounds Of Love
1983 Kate Bush (EP)
1982 The Dreaming
1980 Never For Ever
1978 Lionheart
1978 The Kick Inside
Kompilace:
1990 This Woman's Work: Anthology 1978-1990
1986 The Whole Story
1984 Kate Bush
1982 Kate Bush Sampler
DVD:
1994 Live At Hammersmith Odeon
1993 The Line, The Cross & The Curve
1986 The Whole Story (viz kompilace)
1983 The Single File


Nahráli:
Kate Bush - Chorus Vocals (01), Bass (01), Piano (01,02,03,05,07), Vocals (02,03,04,05,06,07), Backing Vocals (04), Keyboards (04,05,06)
Albert McIntosh - Lead Vocals (01)
Andy Fairweather Low - Featured Vocals (04)
Dan McIntosh - Guitars (01,03,04,05,06)
Danny Thompson - Bass (03)
Del Palmer - Bass (01), Bells (04)
Elton John - Featured Vocals (05)
John Giblin - Bass (04,05,06)
Michael Wood - Featured Vocals (02)
Stefan Roberts - Featured Vocals (02)
Stephen Fry (as Prof. Joseph Yupik) - Featured Vocals (06)
Steve Gadd - Drums (01,02,03,04,05,06)
Hosté:
Diskografie 50 Words For Snow
Vyšlo 21. listopadu 2011, Fish People/EMI

Seznam skladeb:
01. Snowflake (9:48)
02. Lake Tahoe (11:08)
03. Misty (13:32)
04. Wild Man (7:17)
05. Snowed In At Wheeler Street (8:05)
06. 50 Words For Snow (8:31)
07. Among Angels (6:49)
Total Time: (65:29)

Producer: Kate Bush
Written and Produced: Kate Bush
Published: Noble & Brite Ltd
Recorded: Del Palmer
Additional Recording: Stephen W. Tayler
Mixed: Stephen W. Tayler
Assisted: Stanley Gabriel
Additional Assistants: Jim Jones, Robert Houston, Patrick Phillips and Kris Burton
Mastered: Doug Sax and James Guthrie
Assisted: Eric Boulanger
Orchestral arrangements: Jonathan Tunick
Orchestra Conducted: Jonathan Tunick
Orchestra sessions recorded at Abbey Road Studios
Recorded: Simon Rhodes
Assisted: Chris Bolster and John Barrett
V roce 1978 se Kate Bush stala vůbec první ženou-interpretkou, která dostala na číslo jedna britského žebříčku vlastní autorskou skladbu. Její singl Wuthering Heights inspirovaný stejnojmenným románem Emily Brontëové (česky Na Větrné hůrce) se stal milníkem popové emancipace ženského vidění světa. O tři dekády později dominují ženy hitparádám a odkaz geniální venkovské dívenky z Kentu je v britské populární hudbě stále cítit velmi silně; důkazem budiž tvorba pětadvacetileté Londýňanky Florence Welch, která se s druhou deskou svého projektu "Florence And The Machine" nazvanou "Cermonials" snaží přímo navázat na opulentní art-pop Kate Bush z 80. let. Sama Kate Bush je ale už dávno někde jinde - působivá novinka první dámy britského popu "50 Words For Snow" nabízí ztišené meditace nad padajícím sněhem.

Kate Bush již překročila padesátku a snaží se žít s rodinou na svých dvou venkovských sídlech co možná nejcivilnější život. V něm má hudba místo jen příležitostně - zatímco předchozí studiové album Aerial následovalo po dvanáctileté pauze, na aktuální "50 Words for Snow" čekali posluchači šest let. Kate nicméně vydala i kolekci nových verzí svých starých skladeb, květnovou desku "Director's Cut". Jako kdyby si potřebovala zamést před prahem - aktuální deska je totiž překvapivým vykročením do míst, kde ještě nikdy nebyla. Písně z jejího repertoáru doposud z velké většiny splétaly bohatě vrstvené zvukové krajiny, "50 Words For Snow" je se svým křehkým minimalismem skoro přesným opakem.

Skladby dosahující často až desetiminutových stopáží nehýří nápady, jen pečlivě vtahují posluchače do svých chladných prostor. V prostých aranžích jako by Bushová chtěla vykreslit panenskou prázdnotu čerstvě napadaného sněhu. Tóny evokují padající vločky, zpěvaččin hlas je maximálně soustředěný a umírněný. Už to není ta Kate Bush, kterou kritici trochu stereotypně zařazují do panteonu britských popových excentriků a která infikovala pop postupy britského art-rocku (ochranou ruku nad ní ostatně držel David Gilmour z Pink Floyd a mezi rádce patřil i Peter Gabriel). Tentokrát hudební doprovod mnohem více připomíná intimní ambient Briana Ena nebo klavírní minimalistické soundtracky Michaela Nymana.

Odklon Bushové od velkých písňových ambicí paradoxně přichází v okamžiku, kdy se někdejší sofistikovaný prog-rock zbavuje negativní nálepky megalomanie a popoví hudebníci se přestávají bát vážných témat. Místo velkých a dramatických gest je novinka Kate Bush civilní a svoji „závažnost" staví výhradně na čarokrásných melodiích.

I textově se deska drží metafory sněhu; prosté a zároveň mnohoznačné, otevírající témata nevinnosti, zrození či prázdnoty. V úvodní skladbě "Snowflakes" pozoruje zpěvačka svět optikou sněhové vločky padající z nebe a s refrénem jí pomáhá syn Albert. "Lake Tahoe" maluje ledový obraz zamrzlého jezera, první singl "Wild Man" vypráví o setkání s yetim a v "Misty" se klasická dětská animovaná pohádka Raymonda Briggse "Snowman" převrací v sexuální fantazii o zakázané lásce se sněhulákem, který se hrdince v posteli rozpouští pod rukama. Duet s Eltonem Johnem "Snowed In At Wheeler Street" je chladnou rekapitulací vztahu milenců oddělných historickými událostmi, kteří se konečně potkávají, ale netuší, jestli se ještě vůbec milují.

Ledoví hrdinové z nové desky mají vůbec hodně daleko k jejímu milovanému Peteru Panovi - klukovi, jenž věčně uniká před dospělosti. Kate Bush verze 2011 zpívá z pozice někoho, kdo zažil brutální realitu světa a rozhodl se ho už sledovat jen z okna. V obrazu padajícího sněhu je ale i jistá naděje nového začátku.

Ačkoliv už v tomto roce jedno album vydala, nechtěla zpěvačka údajně s novinkou čekat na další rok, vydání před koncem roku jí přišlo jako příhodné. A strefila se. V době, kdy hudební obchody plní nesmyslné vánoční coververze velkých hlasů, natočila Kate Bush dost možná nejopravdovější zimní desku, která neždímá z hudby laciné city, ale jemně je v posluchačích probouzí.

Nahráli:
Kate Bush - Vocals, Bass, Piano, Backing Vocals, Keyboards
Hosté:
Steve Gadd - Drums
Danny Thompson - Bass
Mica Paris - Backing Vocals
Diskografie Director's Cut
Vyšlo 16 May 2011, Fish People, EMI

Seznam skladeb:
01. Flower Of The Mountain (5:15)
02. Song Of Solomon (4:45)
03. Lily (4:05)
04. Deeper Understanding (6:33)
05. The Red Shoes (4:58)
06. This Woman's Work (6:30)
07. Moments Of Pleasure (6:32)
08. Never Be Mine (5:05)
09. Top Of The City (4:24)
10. And So Is Love (4:21)
11. Rubberband Girl (4:37)
Total Time: (57:04)

Producer: Kate Bush
Recorded 2009-11
"Director's Cut" zároveň vyšlo jako první počin jejího vlastního labelu Fish People. Kate Bush na něm nabídla s odstupem času zcela novou tvář svých písní. "The Director's Cut" nabízí výběr jedenácti přepracovaných (ne pouze remasterovaných) písniček z desek "The Sensual World" a "The Red Shoes". Jediným singlem se stala rozsáhlá "Deeper Understanding". Možná tak Kate chtěla dopilovat záměry, které dříve neuskutečnila, ale měla je někde popsané v poznámkách uložených kdesi na půdě. S odstupem půlroku od vydání je však patrný i jiný fakt: svým způsobem je to příprava na novinku "50 Words For Snow", pro svou komornost, střídmost, naplno odhalenou krásu jednotlivých melodií a jakýsi návrat k původním kořenům.

Celkově největších změn doznaly věci z druhé jmenované. U těch je nejvíc patrné, jak původně digitálně produkované songy získaly plnější analogový zvuk, tolik lahodící uším audiofilovým.

Všechny hlavní vokály byly nově přezpívány. Zpěvačka volila často jinou intonaci, lépe vyhovující jejímu staršímu - nebo chcete li, vyzrálejšímu - hlasu. Tři písně (This Woman's Work, Rubberband Girl a Moments of Pleasure) byly nahrány kompletně znovu. V písni The Sensual World, nyní pojmenované jako Flower of the Mountain, Kate konečně směla doslovně použít závěrečnou řeč Molly Bloom z románu Odyssea od Jamese Joyce, k níž původně hudbu skládala. V originálu musela nakonec kvůli licenčním omezením text poskládat z vlastních slov, a nebyla s ním proto nikdy příliš spokojená.

Otázkou však zůstává, jestli všechna ta námaha měla smysl, jestli není výsledek až příliš podobný originálnímu materiálu a zda li by nebylo vhodnější nahrát plnohodnotného nástupce dnes již vousatých Ariels (2005). The Director's Cut lze bez problémů doporučit někomu, kdo by chtěl proniknout do tvorby Kate Bush. Pravověrní znalci budou s chutí porovnávat jemné nuance. Ostatní nechť pořizují jen na vlastní riziko.

Nahráli:
Kate Bush - vocals, piano and keyboards
Hosté:
Peter Erskine, Stuart Elliott, Steve Sanger - Drums
Eberhard Weber, John Giblin, Del Palmer - Bass
Bosco D'Oliveira - Percussion
Dan McIntosh - Electric and Acoustic Guitars
Gary Brooker - Hammond Organ
Rolf Harris - Didgeridoo
Lol Creme, Gary Brooker, Paddy Bush - Backing Vocals
Michael Wood - Male Vocal (07)
Chris Hall - Accordion
Richard Campbell, Susan Pell - Viols
Eligio Quinteiro - Renaissance Guitars
Robin Jeffrey - Renaissance Percussion
Rolf Harris - as The Painter (a character in "A Sky Of Honey")
Albert McIntosh (Bertie - Kate Bush's son) - as The Sun (a character in "A Sky Of Honey")
Diskografie Aerial
Vyšlo 7 November 2005, EMI, Columbia (US)

Seznam skladeb:
Disc one: A Sea Of Honey
01. King Of The Mountain (4:53)
02. ? (6:09)
03. Bertie (4:18)
04. Mrs. Bartolozzi (5:58)
05. How To Be Invisible (5:32)
06. Joanni (4:56)
07. A Coral Room (6:12)
Disc two: A Sky Of Honey (first release)
08. Prelude (1:26)
09. Prologue (5:42)
10. An Architect's Dream (4:50)
11. The Painter's Link (1:35)
12. Sunset (5:58)
13. Aerial Tal (1:01)
14. Somewhere In Between (5:00)
15. Nocturn (8:34)
16. Aerial (7:52)
Disc two: A Sky Of Honey (re-release)
08. An Endless Sky Of Honey (42:06)
Total Time: (80:04)

Recorded 1996-2005
Producer: Kate Bush

Recording and Mixing Engineer: Del Palmer -
Mastering: James Guthrie
"Bertie" Atring Arrangement: Bill Dunne
Orchestral arrangements: Michael Kamen
London Metropolitan Orchestra conducted by Michael Kamen at Abbey Road Studios
Engineer: Simon Rhodes
Assistant Engineer: Chris Bolster
Italian translation: Josephine Bartolinni
Nejnovější dvojalbum "Aerial" vydala Kate Bush po celých dvanácti letech. Když otevřeme obal s krásným nápadem zakomponování zvukové vlny kosího zpěvu v podobě skal do fotografie sluncem zalité krajiny, objeví se typický anglický cihlový dům a divoké obrazce ověšených prádelních šňůr vlajících ve větru. Dualita "vysoké" a "nízké" (rozmáchlé a intimní) tématiky, kterou obal ukazuje, je do důsledku dovedena rozdělením nové kolekce do dvou disků - domácky křehkého "A Sea Of Honey" a rozmáchleji konceptuálního "A Sky Of Honey".

Na obou discích je znát především ztišení, výměna bazaru pestrých rekvizit za několik působivějších předmětů a záměrné zmatnění chameleonského lesku v kompozici a aranžích. Dominantní roli pochopitelně hraje zpěvaččin vysoký, zastřený hlas, jehož klouzání a ozdůbky kolem základní melodické linky vytvářejí dojem vzdálené opernosti. Hudebnímu doprovodu dominuje klavír a podmalba elektrických kláves a smyčců. Kytara se ke slovu dostane v podobě několika tišších knopflerovských riffů a - v jednom případě - pseudorenesančních kudrlinek. Na pásmu propojených skladeb A Sky Of Honey hraje významnou roli sbor.

První z disků je dramaturgicky volnější sedmičkou skladeb, uvozených singlem "King Of The Mountain", který na sbírce mýtů o stále žijícím Elvisovi asi nejvíc křísí vzpomínku na poprockovou Kate Bush minulého století. Následující "?" je žánrovým portrétem muže posedlého nekonečným dopočítáváním Ludolfova čísla, jehož číslice tvoří text slok písně. Třetí "Bertie" (jméno zpěvaččina syna) začíná sérii skladeb, v nichž se Kate Bush ukazuje jako šťastná matka a manželka, milující a zkoumající všední domácký život stejně vroucně jako melancholické postavy svých vymyšlených hrdinů a jejich svérázné záliby (například návod na neviditelnost). Text "Bertie" je natolik prostý a nemetaforický, že se až vkrádá podezření z kýče. To vír představ a asociací vytanuvších při praní prádla (Mrs. Bartolozzi) je magickým realismem par excellence, refrén opakující slovo „pračka“ pak dost možná úžasným "antipunkem" - nebo v té krystalické procítěnosti nadsázka prostě není?

Mnohem kompaktnější druhé CD je poctou slunci a barvě nebes při jeho západu i v noci. Kate Bush se v první osobě množného čísla vydává na vrcholek hory, absolvuje nahé noční koupání v měsíčním světle a maže hranici mezi přírodou a malířstvím. Její příběh chyby, která přesně rozvrženému obrazu neplánovaně vdechne život, nebo deště, jenž kouzlí ze stékajících barev, jsou působivými vizemi zprostředkovávajícími letní horko a impresionistické chvění barevného vzduchu. Plynulý přechod z plátna vzhůru k srdci nebeských dějů je občas vracen na zem "obyčejnou" větou stylu "je to můj nejoblíbenější obraz" či odpovědí na hymnický pozdrav zapadajícímu slunci, které Bertieho hlasem zakuňká: „Dobrou, mami.“ Něco mi v těchto příbězích evokuje neokázalé vyprávěnky Laurie Anderson.

Kate Bush coby energií nabité Gumové dívce a laškovné Babušce již patrně odzvonilo. Zkusme se naladit na její zralejší, upřímnější i zranitelnější podobu.

Nahráli:
Kate Bush - Bass, Guitars, Piano, Arranger, Composer, Keyboards, Vocals, Rhodes Piano
Hosté:
Jeff Beck - Guitars
Gary Brooker - Hammond Organ
Eric Clapton - Guitars
Paddy Bush - Vocals, Whistle (human), Whistle (instrument), Mandola, Valiha, Singing Bowls, Fujara, Musical Bow
Gaumont d'Oliver - Bass, Percussion, Drums, Sound Effects
Stuart Elliott - Percussion, Drums
John Giblin - Bass
Lenny Henry - Vocals
Nigel Hitchcock - Baritone & Tenor Saxophones
Michael Kamen - Orchestration
Nigel Kennedy - Violin, Viola
Danny McIntosh - Guitars
Charlie Morgan - Percussion
Del Palmer - Fairlight Sampler
J. Neil Sidwell - Trombone
Prince - Bass, Guitars, Arranger, Keyboards, Vocals
Steve Sidwell - Trumpet, Flugelhorn
Paul Spong - Trumpet
Trio Bulgarka - Vocals
Colin Lloyd Tucker - Vocals
Justin Vali - Vocals, Valiha, Kabosy
Narrator - Lily
Diskografie The Red Shoes
Vyšlo 2 November 1993, EMI Columbia (US)

Seznam skladeb:
01. Rubberband Girl (4:42)
02. And So Is Love (4:16)
03. Eat The Music (5:08)
04. Moments Of Pleasure (5:16)
05. The Song Of Solomon (4:27)
06. Lily (3:51)
07. The Red Shoes (4:00)
08. Top of the City (4:14)
09. Constellation Of The Heart (4:46)
10. Big Stripey Lie (3:32)
11. Why Should I Love You? (5:00)
12. You're The One (5:52)
Total Time: (55:30)

Producer: Kate Bush
Recorded 1990-93
Engineer, Mixing: Del Palmer
Engineer: Haydn Bendall
Mastering: Ian Cooper


Nahráli:
Kate Bush - Piano, Keyboards, Vocals, Background Vocals
Hosté:
John Giblin - Bass
Mick Karn - Bass
David Gilmour - Guitars
Alan Murphy - Guitars
Del Palmer - Bass, Percussion, Rhythm Guitars, Fairlight CMI
Paddy Bush - Mandolin, Background Vocals, Valiha, Whip, Tupan
Eberhard Weber - Solid-body Electric Double Bass
Dónal Lunny - Bouzouki
Stuart Elliott - Drums
Charlie Morgan - Drums
Clare Connors - Violin
Nigel Kennedy - Violin, Viola
Justin Pearson - Cello
Jonathan Williams - Cello
John Sheahan - Fiddle
Davy Spillane - Pipe, Whistle (human), Whistle (instrument), Uilleann Pipes
Alan Stivell - Background Vocals, Celtic Harp
Trio Bulgarka - Vocals
Stoyanka Boneva - Vocals
Eva Georgieva - Vocals
Yanka Rupkina - Vocals
Diskografie The Sensual World
Vyšlo 16 October 1989, EMI all territories except the US, Columbia (US)

Seznam skladeb:
01. The Sensual World (3:57)
02. Love And Anger (4:42)
03. The Fog (5:04)
04. Reaching Out (3:11)
05. Heads We're Dancing (5:17)
06. Deeper Understanding (4:46)
07. Between A Man And A Woman (3:29)
08. Never Be Mine (3:43)
09. Rocket's Tail (4:06)
10. This Woman's Work (3:32)
CD bonus track:
11. Walk Straight Down The Middle (3:48)
Total Time: (42:10 LP)/(45:58 CD)

Recorded 1987-1989
Producer: Kate Bush
Engineer: Paul Gomazel
Engineer: Haydn Bendall, Andrew Boland
Cutting Engineer: Ian Cooper
Assistant Engineer: John Grimes
Arranger, Orchestration: Michael Kamen
Engineer, Mixing: Del Palmer
Engineer, Mixing: Kevin Killen
Assistant Engineer: Tom Leader
String Arrangements: Michael Nyman
Arranger: Dimiter Penev, Bill Whelan

Na této desce se Kate Bush věnovala vztahům a neopětované lásce. "Love And Anger" nebo "Never Be Mine" přesně zapadají do této tematické obraznosti, protipólem je tichá "Between A Man And A Woman". V ní se dočkáte černého humoru v jejím podání, píseň totiž pojednává o tanečnici, která se během jedné noci seznámí se šarmantním mužem, protančí spolu celou noc a ona ráno vedle sebe v posteli najde Adolfa Hitlera. V nastupující éře CD disků album vychází obohacené o bonus "Walk Straight Down The Middle", na vinylu je však ukončeno skvostnou "This Women's Work", která zazněla i ve filmu "She's Having A Baby". V několika písních hostuje bulharské vokální uskupení Trio Bulgarka. "The Sensual World" je nejprodávanější položkou v diskografii Kate Bush v Americe.

Nahráli:
Kate Bush - Vocals, Fairlight CMI, Piano
Hosté:
Del Palmer - Bass (01,10), Handclapping (03), Backing Vocals (05), Fairlight Bass (08), Linn Programming
Paddy Bush - Violins (12), Balalaika (01), Backing Vocals (05), Didjeridu (03), Harmonic Vocals (07), Fujara (12)
Alan Murphy - Guitars (01,03,08)
John Williams - Guitars (12)
Eberhard Weber - Bass (04,11,12)
Danny Thompson - Double Bass (09)
Youth - Bass (03)
Kevin McAlea - Synthesiser Sequences (08), Synthesiser (12)
Stuart Elliott - Drums (01,02,04,05,09-11)
Charlie Morgan - Drums (02,03,05,08,10), Handclapping (03)
Morris Pert - Percussion (03)
John Sheahan - Whistles (06)
Jonathan Williams - Cello (02)
The Medici Sextet - Strings (05)
Brian Bath - Backing Vocals (05), Guitars (11)
Dave Lawson - String Arrangements (05)
John Carder Bush - Backing Vocals (05), Narration (10)
Dónal Lunny - Bouzouki (06,11), Irish Bouzouki (10)
Liam O'Flynn - Uilleann Pipes (10,11)
The Richard Hickox Singers - Choir (11)
Richard Hickox - Vocals, Choir Master (11)
Michael Berkeley - Vocal Arrangements (11)
Diskografie Hounds Of Love
Vyšlo 16 September 1985, EMI

Seznam skladeb:
01. Running Up That Hill (A Deal with God) (5:03)
02. Hounds Of Love (3:02)
03. The Big Sky (4:41)
04. Mother Stands For Comfort (3:07)
05. Cloudbusting (5:10)
06. And Dream Of Sheep (2:45)
07. Under Ice (2:21)
08. Waking The Witch (4:18)
09. Watching You Without Me (4:06)
10. Jig Of Life (4:04)
11. Hello Earth (6:13)
12. The Morning Fog (2:34)
Bonus tracks (1997 EMI edition)
13. The Big Sky (Meteorological Mix) (7:44)
14. Running Up That Hill (12" Mix) (5:45)
15. Be Kind To My Mistakes (3:00)
16. Under The Ivy (B-side to "Running Up That Hill 7") (2:08)
17. Burning Bridge (B-side to "Cloudbusting" 7" and 12") (4:38)
18. My Lagan Love (2:30)
(B-side to "Cloudbusting" 12") Traditional; new lyrics by John Carder Bush
Total Time: (47:33)

The original 1985 cassette release included the 12" single version of "Running Up That Hill" at the end of side one. The 2011 Fish People re-release contains the "Special Single Mix" version of "The Big Sky". Recorded January 1984 - June 1985 Wickham Farm Home Studio, Welling, England

Producer: Kate Bush
Engineer: Del Palmer, Haydn Bendall, Paul Hardiman, Nigel Walker, James Guthrie
Engineer, Mixing: Brian Tench
Engineer at Windmill Lane Studios: Bill Somerville-Large
Assistant Engineer: Pearce Dunne
Mixing: Julian Mendelsohn (02,04)
Digital remastering: Chris Blair
Cutting engineer: Ian Cooper
Photography for the sleeve was by Kate's brother, John Carder Bush and the sleeve design was by Bill Smith Studio and Kate.
Po tříleté pauze vychází v srpnu 1985 album s názvem "Hounds Of Love", které bylo pořízeno v domácím studiu zpěvačky a na které se již tradičně podílel početný zástup hostů. Kate Bush přináší dosavadní největší komerční úspěch a to i přesto, že se ani nadále nehodlala vzdát svých uměleckých ambicí ve prospěch zaprodání se laciné podbízivosti. Deska je rozdělena na dvě logické části. Každá jakoby tak trochu chtěla oslovit jiného posluchače. Ta první je natlakovaná hity, které album jasně identifikovaly a které si samozřejmě okamžitě uzurpovaly přední místa v hitparádách, zatímco druhá dává mnohem větší průchod skladatelskému temperamentu britské umělkyně.

Emotivní "Running Up That Hill (A Deal With God)" je přesně tou písní, která si vás získá ihned a bez nutnosti dalších seznamovacích poslechů. Podmanivý zvuk kláves a nádherný naléhavý hlas Kate Bush, který v refrénu ještě znásobuje svoji intenzitu, nezevšední snad po tisícím poslechu. Překrásná píseň, v jejímž videoklipu mimochodem Kate Bush naplno uplatnila své baletní vzdělání, slouží dodnes jako důkaz faktu, že hitovost a nadčasovost dokážou jít ruku v ruce. Z této linie se trošku vymyká třetí "The Big Sky", jenž svojí lehce naivní rozšafností nejvíce splňuje dobové požadavky na dobře prodejný singl a tak trochu připomene tvorbu Madonny na albu "Like A Virgin" (1984). Píseň, která zabodovala i v zámoří, je asi největším dosavadním ústupkem Kate Bush směrem k mainstreamu. Pomalá "Mother Stands For Comfort" je žádaným návratem zpět k osobitosti a citlivé kompozici. Jestli vás v jejím refrénu hlas zpěvačky nechytne za srdce, tak v následující "Cloudbusting" spolehlivě podlehnete. Píseň inspirovaná příběhem vztahu podivínského psychiatra Wilhelma Reicha a jeho syna kolébá houpavým rytmem a nenápadně se vkrádajícím emocionálním závěrem, kdy medovému hlasu hlavní aktérky přichází na pomoc i sbor. V neméně kouzelném videoklipu, na jehož realizaci se podílel i Terry Gilliam, se role otce-vynálezce zhostil americký herec Donald Sutherland a díky drobné postavě Kate Bush nebylo o roli jeho syna žádných pochyb.

Další pomalá píseň s názvem "And Dream Of Sheep" otevírá druhou půlku alba, která je zasvěcena neutuchající chuti umělkyně po experimentu a hledání nových hudebních cestiček. Tempo najednou zpomaluje, vyhrocené emoce ustupují do pozadí. V následující minimalisticky pojaté "Under Ice" lehce odevzdaně znějícímu deklamování sekunduje subtilní zvuk smyčců, které v závěru vystřídá hypnotický zvuk fujary. Píseň "Waking The Witch" zpočátku pokračuje v ospalé náladě předchůdce. Zvuk piána a hlasy ozývající se někde zdáli, příjemně uspávají, aby se po chvíli skladba zlomila v intenzivně znějící taneční záležitost. Křehká balada "Watching You Withou Me" a temperamentní "Jig Of Life" vyzdobená pestrými irskými aranžemi, tvoří nerozlučnou kontrastní dvojici a taktéž slouží jako nesporný důkazový materiál při obhajobě tvrzení o kompozičním a pěveckém talentu Kate Bush. V závěru se pak dočkáme dalšího pohlazení na duši v podobě fantastické "Hello Earth", kterou bych si v tak silné konkurenci pomalých skladeb, jaké jsou na "Hounds Of Love" ke slyšení, dovolil označit za nejzdařilejší. Závěrečná "Morning Fog" pak prezentuje zpěvačku jako hravé a veselé dítě, které se hudbou především baví.

Nahráli:
Kate Bush - Piano, Strings, Arranger, Keyboards, Vocals, Fairlight Digital Sampling Synthesizer
Hosté:
Viz jako púředchozí deska
Diskografie Kate Bush

Vyšlo 15. června 1983, EMI America, US, LP, MLP-19004

Seznam skladeb:
01. Sat In Your Lap (3:29)
02. James And The Cold Gun (Live) (6:25)
03. Babooshka (3:20)*
04. Suspended In Gaffa (3:56)
05. Un Baiser D'Enfant (The Infant Kiss) (3:00)*
Total Time: (43:25)

Produced: Kate Bush.
*Produced by Kate Bush and Jon Kelly
Mastered by Ron McMaster at EMI America Recording Studios
Art Direction: Henry Marquez
Photo: Kind Light
Design: Michael Diehl
Kanadská verze Ep obsahuje navíc skladbu, která není ve vydání pro USA "Ne T'Enfuis Pas". Kanadská bydání bylo také dostupné v několika různých barvách vinylu, kromě standardního černého vinylu existují i modrá, bílá, zelená, oranžová ("zlato"), jasné, červené a hnědé verze. Nebyly produkovány v podobných nákladech, některé barvy jsou vzácnější než ostatní, a jejich ceny se podle toho lišily.

Nahráli:
Kate Bush - Piano, Strings, Arranger, Keyboards, Vocals, Fairlight Digital Sampling Synthesizer
Hosté:
Ian Bairnson - Acoustic Guitars, Vocals, Background Vocals
Brian Bath - Electric Guitars
Alan Murphy - Electric Guitars
Eberhard Weber - Double Bass
Del Palmer - Bass, Vocals, Fretless Bass
Jimmy Bain - Bass
Danny Thompson - Bass
Stuart Elliott - Percussion, Ddrums, Stick
Preston Heyman - Drums, Stick
Esmail Sheikh - Drums
Paddy Bush - Harmonica, Mandolin, Strings, Stick, Vocals, Background Vocals, Bullroarer
Geoffrey Downes - Trumpet, Trumpet Arrangement
Rolf Harris - Didjeridu
Seán Keane - Violin
Dónal Lunny - Bouzouki, Bouz
Liam O'Flynn - Pipe, Penny Whistle, Uilleann Pipes
Dave Lawson - Synthesizer, Synclavier Digital Synthesizer & Sampler, String Arrangements
Percy Edwards - Sound Effects, Vocals
Paul Hardiman - Vocals
Gordon Farrell - Vocals
Stewart Arnold - Vocals, Background Vocals
Paul Hardiman - Vocals
Gary Hurst - Vocals, Background Vocals
David Gilmour - Vocals, Background Vocals
Richard Thornton - Vocals, Choir, Chorus
Diskografie The Dreaming

Vyšlo 13 September 1982, EMI (UK), EMI America (USA/Canada)

Seznam skladeb:
01. Sat In Your Lap (3:29)
02. There Goes A Tenner (3:24)
03. Pull Out the Pin (5:26)
04. Suspended in Gaffa (30:54)
05. Leave It Open (3:20)
06. The Dreaming (4:41)
07. Night Of The Swallow (5:22)
08. All The Love (4:29)
09. Houdini (3:48)
10. Get Out Of My House (5:25)
Total Time: (43:25)

Recorded September 1980 - May 1982
Producer: Kate Bush, Jon Kelly
Recording Engineer: Haydn Bendall
Engineer: Hugh Padgham
Engineer: Nick Launay
Assistant Engineer: John Barrett, George Chambers, Nick Cook, Danny Dawson, Howard Gray, Assistant Engineer: Teri Reed, David Taylor
Mixing Assistant: David Taylor
Cutting Engineer: Ian Cooper
Horn Arrangements, String Arrangements: Bill Whelan
Engineer, Mixing: Paul Hardiman
Digital Editing: Pete Wooliscroft
Na "The Dreaming" se Kate drobet odvázala a natočila svou nejexperimentálnější součástku jinak ucelené diskografie. Opět pracovala s Fairlight CMI, mnozí kritikové jí však vyčítali, že album bylo zbytečné přeprodukované (díky tomu se i posunulo datum vydání). Jeho komerční ohlas v Británii nebyl až tak veliký, ale i tak se s "The Dreaming" povedlo Kate Bush výrazněji vstoupit na americký trh. Co však zůstalo, byla silná témata v textech. "Pull Out The Pin" plnil funkci jakéhosi dokumentu o válce ve Vietnamu, její vizualizace starých kriminálek se vtěsnala do "There Goes A Tenner" a třeba "Get Out Of My House" vzešla z inspirace knihou "The Shinning" Stephena Kinga. Na obalu se Kate nechala vyfotit s dvojníkem Harryho Houdiniho (na desce je i song tohoto jména) a tvrdí, že chtěla prostě dát dohromady "šílené" album. To se jí evidentně povedlo do puntíku.

Nahráli:
Kate Bush - Piano, Keyboards, Vocals, Harmony Vocals, Fairlight CMI Digital Sampling Synthesizer, Yamaha CS-80 Polyphonic Synthesizer
Hosté:
Ian Bairnson - Guitars, Bass Vocals
Brian Bath - Acoustic & Electric Guitars, Background Vocals
Alan Murphy - Acoustic & Electric Guitars, Acoustic & Electric Bass
Paddy Bush - Harmonica, Mandolin, Balalaika, Bass Vocals, Sitar, Vocals, Background Vocals, Koto, Banshee, Saw, Mando, Delius
Del Palmer - Bass, Vocals, Fretless Bass
John Giblin - Bass, Fretless Bass
Stuart Elliot - Drums, Bodhran
Preston Heyman - Percussion, Drums, Background Vocals
Morris Pert - Percussion, Timpani
Roland - Percussion
Max Middleton - Keyboards, Moog Synthesizer, Fender Rhodes, String Arrangements
John L. Walters & Richard James Burgess - Fairlight CMI Digital Sampling Synthesizer
Duncan Mackay - Keyboards, Fairlight Digital Sampling Synthesizer
Joseph Skeaping - Lironi
Kevin Burke - Violin
Adam Sceaping - Viola, String Arrangements
Jo Sceaping - Lironi, String Arrangements
Adam Skeaping - Viola
Larry Fast - Keyboards, Prophet Synthesizer
Mike Moran - Keyboards, Prophet 5 Synthesizer
Gary Hurst - Vocals, Background Vocals
Andrew Bryant - Vocals, Background Vocals
Roy Harper - Vocals, Background Vocals
Martyn Ford - Orchestra
Diskografie Never for Ever

Vyšlo 5. September 1980, EMI (UK), EMI America (USA), Harvest (Canada)

Seznam skladeb:
01. Babooshka (3:20)
02. Delius (Song of Summer) (2:51)
03. Blow Away (For Bill) (3:33)
04. All We Ever Look For (3:47)
05. Egypt (4:10)
06. The Wedding List (4:15)
07. Violin (3:15)
08. The Infant Kiss (2:50)
09. Night Scented Stock (0:51)
10. Army Dreamers (2:55)
11. Breathing (5:29)
Total Time: (37:16)

Recorded September 1979 - May 1980
Producer: Kate Bush, Jon Kelly
Assistant Engineer: Jon Jacobs
Arranger: Kate Bush
Producer, Recording Engineer: Jon Kelly




Nahráli:
Kate Bush - Vocals, Harmony Vocals, Piano, Keyboards, Recorder
Hosté:
Ian Bairnson - Acoustic, Rhythm & Electric Guitars, Vocals
Brian Bath - Guitars
Paddy Bush - Harmonica, Mandolin, Vocals, Harmony Vocals, Pan Flute, Slide Guitars, Mandocello, Pan Pipes
Richard Harvey - Recorder, vocals
Duncan Mackay - Synthesizer, Keyboards, Fender Rhodes
Francis Monkman - Harpsichord, Keyboards, Hammond Organ
Del Palmer - Bass, Vocals
David Paton - Bass
Stuart Elliot - Percussion, Drums
Charlie Morgan - Drums
Andrew Powell - Keyboards
David Katz - Violin, Orchestra Contractor
Diskografie Lionheart
Vyšlo 10 November 1978, EMI (UK), EMI America (USA), Harvest (Canada)

Seznam skladeb:
01. Symphony In Blue (3:35)
02. In Search Of Peter Pan (3:46)
03. Wow (3:58)
04. Don't Push Your Foot On The Heartbrake (3:12)
05. Oh England My Lionheart (3:10)
06. Fullhouse (3:14)
07. In The Warm Room (3:35)
08. Kashka From Baghdad (3:55)
09. Coffee Homeground (3:38)
10. Hammer Horror (4:39)
Total Time: (36:32)

All songs written and composed by Kate Bush, except "In Search of Peter Pan" written by Kate Bush and incorporates "When You Wish Upon a Star" (lyrics by Ned Washington and music by Leigh Harline)

Arranger: Kate Bush
Producer: Andrew Powell
Assisted: Kate Bush
Recording engineer: Jon Kelly
Assistant Engineer: Patrick Jaunead
Assistant Engineer, Mixing, Mixing Assistant: Nigel Walker

Nahráli:
Kate Bush - Piano, Composer, Keyboards, Vocals, Background Vocals
Hosté:
Ian Bairnson - Guitars, Vocals, Background Vocals, Bottle
Paul Keogh - Guitars
Alan Parker - Guitars
Bruce Lynch - Bass
Duncan Mackay - Organ, Synthesizer, Keyboards, Electric Piano, Clavinet
Andrew Powell - Synthesizer, Keyboards, Bass, Electric Piano
Barry DeSouza - Drums
Stuart Elliott - Drums
Morris Pert - Percussion
Paddy Bush - Harmonica, Mandolin, Vocals
Alan Skidmore - Saxophone
David Paton - Bass, Background Vocals
David Katz - Violin, Orchestra Contractor
Diskografie The Kick Inside
Vyšlo 17. února 1978, EMI (UK), Harvest (USA/Canada)

Seznam skladeb:
01. Moving (3:01)
02. The Saxophone Song (3:51)
03. Strange Phenomena (2:57)
04. Kite (2:56)
05. The Man With The Child In His Eyes (2:39)
06. Wuthering Heights (4:28)
07. James And The Cold Gun (3:34)
08. Feel It (3:02)
09. Oh To Be In Love (3:18)
10. L'Amour Looks Something Like You (2:27)
11. Them Heavy People (3:04)
12. Room For The Life (4:03)
13. The Kick Inside (3:30)
Total Time: (43:13)

Recorded June 1975, July-August 1977
Producer: Andrew Powell
Mastering: Wally Traugott
Recording engineer: Jon Kelly
Executive producer: David Gilmour - v "The Man with the Child in His Eyes" a "The Saxophone Song", solo guitar on "Wuthering Heights"


Nahráli:
Kate Bush: Piano, Vocals, Producer, Fairlight, Harmony
Hosté:
Stewart Arnold - Background Vocals
Jimmy Bain - Bass
Ian Bairnson - Guitar, Background Vocals
Brian Bath - Guitar
Stoyanka Boneva - Vocals
Barry DeSouza - Drums
Stuart Elliott - Percussion, Drums
Preston Heyman - Drums, Stick
Morris Pert - Percussion
Paul Keogh - Guitars
David Gilmour - Guitar, Background Vocals
Alan Murphy - Guitar
Paddy Bush - Mandolin, Stick, Harmony Vocals, Slide Guitar, Mandocello, Pan Pipes
Mick Karn - Bass
John Giblin - Bass, Fretless Bass
Bruce Lynch - Bass
Duncan Mackay - Synthesizer, Fender Rhodes
Kevin McAlea - Synthesizer Programming
Max Middleton - Fender Rhodes
Francis Monkman - Hammond Organ
Del Palmer - Bass, Engineer, Linn
David Paton - Bass
Eberhard Weber - Bass
Larry Fast - Prophet 5
Mike Moran - Prophet 5
Alan Stivell: Celtic Harp
Dónal Lunny - Bouzouki
Geoffrey Downes - Trumpet
Nigel Kennedy - Viola
Liam O'Flynn - Penny Whistle, Uilleann Pipes
Jonathan Williams - Cello
Percy Edwards - Vocals
Eva Georgieva - Vocals
Roy Harper - Background Vocals
Gary Hurst - Background Vocals
Trio Bulgarka - Vocals
Medici Sextet - Strings
David Katz - Orchestra Contractor
Adam Skeaping - Viola, String Arrangements
John Sheahan - Fiddle, Whistle (Instrument)
Davy Spillane - Whistle (Instrument), Uillean Pipes
Diskografie This Woman's Work: Anthology 1978-1990
Box set, vyšel 22 October 1990, EMI

Seznam skladeb:
Disc 1 - The Kick Inside
Disc 2 - Lionheart
Disc 3 - Never For Ever
Disc 4 - The Dreaming
Disc 5 - Hounds Of Love
Disc 6 - The Sensual World
Disc 7 - This Woman's Work: Volume One
Disc 8 - This Woman's Work: Volume Two
Total Time: (366:55)

Producer: Kate Bush, Andrew Powell, Jon Kelly, David Gilmour
Engineer: Haydn Bendall, Andrew Boland, Tom Leader, Hugh Padgham, Bill Somerville-Large
Assistant Engineer: John Barrett
Arranger: Michael Berkeley, Bill Whelan
String Arrangements: Jo Skeaping
Engineer, Mixing: Brian Tench
Engineer, Assistant Engineer, Mixing Engineer: Nigel Walker
Digital Editing: Peter Woolliscroft
Engineer: Paul Gomazel, James Guthrie, Nick Launay
Assistant Engineer: George Chambers, Nick Cook, Danny Dawson, Pearse Dunne, Howard Gray, Patrick Jaunead
Arranger: Michael Kamen
Engineer, Mixing: Kevin Killen
Arranger, Synclavier: Dave Lawson
All songs written and composed by Kate Bush. Except "In Search of Peter Pan" written by Kate Bush and incorporates "When You Wish Upon A Star" (Lyrics by Ned Washington and Music by Leigh Harline), and "Lord of the Reedy River" by Donovan and "The Handsome Cabin Boy" and "My Lagan Love" which are traditional songs.
V roce 1990 vychází kolekce "This Woman's Work" o osmi discích, kromě všech doposud vydaných alb zde byly k mání dva stříbrné kotouče rarit, B-stran a prodloužených verzí několika singlů. Následně se Kate zúčastnila natáčení tribute kompilace "Two Rooms" (1991), kde známé tváře (Sting, George Michael, Sinéad O'Connor, Tina Turner a další) přezpívaly písně autorské dvojice Elton John & Bernie Taupin. Kate si vybrala "Rocket Man (I Think It's Going To Be A Long, Long Time)", kterému dodala reggae outfit, a pro singlové vydání pak ještě po svém přepracovala Eltonovu klasiku "Candle In The Wind".

Nahráli:
Kate Bush - Keyboards, vocals, producer
Hosté:
Diskografie The Whole Story
Vyšlo 10 November 1986, EMI

Seznam skladeb:
01. Wuthering Heights (New Vocal) (4:57)
02. Cloudbusting (5:09)
03. The Man With The Child In His Eyes (2:38)
04. Breathing (5:28)
05. Wow (3:46)
06. Hounds Of Love (3:02)
07. Running Up That Hill (5:00)
08. Army Dreamers (3:13)
09. Sat in Your Lap (3:29)
10. Experiment IV (4:21)
11. The Dreaming (4:14)
12. Babooshka (3:29)
Total Time: (48:53)

VHS, VCD a Laserdisc vydání:
01. Wuthering Heights (3:34)
(VHS/VCD/Laserdisc editions use the original 1978 recording)
02. Cloudbusting (6:55)
03. The Man with the Child in His Eyes (2:52)
04. Breathing (5:31)
05. Wow (3:42)
(VHS/VCD/Laserdisc editions feature a new alternate video produced especially for this compilation)
06. Hounds of Love (3:04)
07. Running Up That Hill (4:55)
08. Army Dreamers (3:17)
09. Sat in Your Lap (3:30)
10. Experiment IV (4:41)
11. The Dreaming (4:09)
12. Babooshka (3:26)
13. The Big Sky" (Only included on VHS/VCD/Laserdisc editions) 4:26)
Total Time: (56:54)

All songs written and composed by Kate Bush.
Recorded 1975-1986
Producer: Kate Bush, Jon Kelly, Andrew Powell
Cutting engineer: Ian Cooper
"The Whole Story" je výběr nejvetších hitů Kate Bush. Vyšel na podzim roku 1986 a byl následován stejnojmenou videokazetou s videoklipy ke všem písním na albu. Ty byly natočeny různými režiséry, někdy dokonce i samotnou Kate Bush. Nejznámější je v pořadí druhý klip k písni "Cloudbusting", režírovaný Julianem Doylem ve spolupráci s Terrym Gilliamem, ve kterém vystupuje Donald Sutherland. Tento narativní videoklip nechybí v žádném výčtu nejpřevratnějších hudebních klipů všech dob.

Nahráli:
Hosté:
Diskografie Kate Bush
Vyšlo 1984,

Seznam skladeb:
01. Babooshka (3:22)
02. Delius (Song Of Summer) (2:51)
03. Moving / The Saxophone Song (3:03)
04. Hammer Horror (4:18)
05. Wuthering Heights (4:30)
06. Don't Push Your Foot On The Heartbrake (3:40)
07. The Kick Inside (3:35)
08. Violin (3:15)
09. The Infant Kiss / Night Scented Stock (0:50)
10. Army Dreamers (3:00)
11. L'Amour Looks Something Like You (2:50)
Total Time: (:)

Nahráli:
Hosté:
Diskografie Kate Bush Sampler
Vyšlo 1982, Harvest, SPRO-216, Canada

Seznam skladeb:
Side A01. The Dreaming (4:45)
02. Suspended In Gaffa (3:58)
03. Leave It Open (3:22)
Side B02. Wuthering Heights (4:25)
03. James And The Cold Gun (3:33)
04. Hammer Horror (4:37)
05. Wow 3:48)
06. Babooshka (3:20)
07. Breathing (5:01)
Total Time: (:)
Tento sampler reklamuje tři písně z úžasného nového alba "The Dreaming" a také obsahuje výběr některých z nejpopulárnějších písní z jejích předchozích tří alb.


Nahráli:
Kate Bush - Vocals, Piano
Hosté:
Alan Murphy - Electric Guitars, Whistle
Brian Bath - Electric Guitars, Acoustic Mandolin, Vocal Harmonies
Paddy Bush - Mandolin, Vocal Harmonies, Additional Instrumentation
Ben Barson - Synthesizer, Acoustic Guitars
Del Palmer - Bass
Kevin McAlea - Piano, Keyboards, Saxophone, 12 String Guitars
Preston Heyman - Drums, Percussion
Glenys Groves - Backing Vocals
Liz Pearson - Backing Vocals
Diskografie Live At Hammersmith Odeon

Vyšlo 1994, EMI on Picture Music International

Seznam skladeb:
01. Moving (3:32)
02. Them Heavy People (4:02)
03. Violin (3:33)
04. Strange Phenomena (3:26)
05. Hammer Horror (4:26)
06. Don't Push Your Foot On The Heartbrake (4:00)
07. Wow (4:00)
08. Feel It (3:14)
09. Kite (6:12)
10. James And The Cold Gun (8:44)
11. Oh England My Lionheart (3:23)
12. Wuthering Heights (4:50)
Total Time: (53:22)

Recorded 13. května 1979
Producer, Choreography: Kate Bush
Sound Engineer: Gordon Patterson
Engineered: Marc Joy
Production Assistant: Sarah King
Director: Keith "Keef" MacMillan
Unit Production Manager: Joe French
Cinematographer: Richard Dellow, Barrie Dodd, Jim McCutcheon, Mike Morgan, Ron Tufnell
Lighting: John Henshall
Sandy Field - Title Design
"Live At Hammersmith Odeon" je živé koncertní vystoupení britské zpěváčky Kate Bush. Je to nahrávka z jejího prvního a jediného koncertního turné "The Tour Of Life" z roku 1979, poprvé vydaném na domácím videu v roce 1981. Video bylo nově vydáno v roce 1994 jako Box Set spolu s CD verzi představení. Dvanácti písňvé živé album je silně zkrácené. Kompletní přehlídka se skládala ze čtyřiadvaceti písní. Představení se skládalo především z písní z "The Kick Inside" a "Lionheart" a s novou písní "Violin", která se následně objevila na třetím studiovém albu "Never Ever" v roce 1980. V září 1979 Kate Bush vydala EP se čtyřmi skladbami zaznamenanými na závěrečném koncertu jejího jediného velkého turné nazvané "On Stage", které dosáhlo na #10 ve Velké Británii v žebříčku singlů. EP zahrnuje předvedení "L'Amour Looks Something Like You", která byla nezkrácená na rozdíl od živého alba.

Nahráli:
Hosté:
Diskografie The Line, The Cross & The Curve
Vyšlo 1993, Columbia Music Video, MLV 50118, US

Seznam skladeb:
01. Rubberband Girl ()
02. And So Is Love ()
03. The Red Shoes ()
04. Lily ()
05. The Red Shoes (Instrumental) ()
06. Moments Of Pleasure ()
07. Eat The Music ()
08. The Red Shoes ()
Total Time: (43:00)

Nahráli:
Hosté:
Diskografie The Single File
Vyšlo 1983, EMI/Picture Music International, TT13-1060HI, Japan

Seznam skladeb:
01. Wuthering Heights ()
02. The Man With The Child In His Eyes ()
03. Hammer Horror ()
04. Wow ()
05. Them Heavy People ()
06. Breathing ()
07. Babooshka ()
08. Army Dreamers ()
09. Sat In Your Lap ()
10. The Dreaming ()
11. Suspended In Gaffa ()
12. There Goes A Tenner ()
Total Time: (50:00)

Director: Paul Henry, Keef, Brian Wiseman
Artistic Concepts, Choreography: Kate Bush
Babooshka Costume Illustration: Chris Achileos
Babooshka Costume Realization: Pamela Keats
Packaging: Assorted iMaGes
Photography: Kindlight
"The Single File: je kolekce hudebních videí Kate Bush z roku 1983. Je to druhé vydání videa této umělkyně. Vyšlo na VHS a později u Laserdisc v Japonsku. Představuje britskou verzi "Wuthering Heights" a původní video "Wow".

Zpět












Zpět
Oficiální stránky:
http://www.katebush.com/
http://www.katebushnews.com/

Další zdroje:
http://www.katebush.webz.cz/diskografie/index.html
http://www.katebush.pl/main.htm
http://www.comicvine.com/rock-n-roll-comics-58-kate-bush/4000-318928/

Nahoru ProgressRock
Made by 
©  27.10.2015 
Menu
mbrezny@centrum.cz 
...a vzkaz autorovi!